---

Pokud bude nálada, čas mám(po večerech), tak další kapitola přijde.

Nikam nakonec nejdu, začalo pršet.:|

---

Jak tak začínám hrát Skyrim, tak se mi vynořují vzpomínky na můj první příběh a přemýšlím, že ho znovu obnovím.

Jenomže bych chtěl radu! Potřebuji nějak rozumně zase dát dohromady dva hlavní hrdiny. Jednoduše řečeno/psáno již nechci, aby každý bojoval na jiném území. Má někdo radu?

Když budou rady, jak dál, určitě mi napište PM nebo je písněte rovnou zde.

Ravesi....

Ou, to uplynula doba co jsem tohle naposledy psal....

---

Kapitola 14 - Zkažení




Všichni tři dorazily do Falkreathu chvíli před polednem. Ale něco se chlapům nezdálo, protože když viděli před jarlovým sídlem sešikované vojáky Thalmoru zamrazilo je v kostech.
Mick: "Pomalu, musíme se připlížit k nim a zjistit o co jim jde." zašeptal mick a Mell a Rolf ho následovali.

Před sídlem stálo asi třicet vojáků připravených prolít něčí krev. V tom z jarlova sídla vystoupil jeden Thalmor, nejspíš mág a začal něco promlouvat ke svým mužům.
Velitel vojáků: "Vojáci! Město je naše! Jarl sice nechtěl přistoupit na mé podmínky, ale nedal jsem mu na výběr."

Vojáci začali řvát něco jako oslavu vítězství, hurá hurá hurá....
Mezitím se všechen lid Falkreathu, shromáždil před sídlo jarlovo a začali na Thalmory řvát různé urážky, jako jsou "vy parchanti! vy svině! vy zasraný špičatý ušiska!...."
Vojáci to už málem nevydrželi, a chtěli na Falkreathský lid zaútočit, ale zabránil jim v tom jejich Velitel.

Velitel: "Vojáci stát! Lidé, je dobře že říkáte svůj názor, ale máte špatné přesvědčení a navíc na nás nadáváte a pohlížíte jako na otravný hmyz! Takové nemají v Dominiu moc rádi. Tohle město bude sloužit, jako základna našim vojáků, ať už se vám to líbí nebo ne! Odpůrci budou buďto vsazeni do žaláře nebo půjdou do našich řad jako vojáci a vždy v přední linii. Abych nezapoměl! Nikdo už neopustí město nebo se vystavuje nebezpečí mučení s následky zabitím."

Jen co velitel vojáků domluvil, Mick, Mell a Rolf byli víc znechuceni Aldmerským Dominiem, ale nevěděli co mají dál v plánu.
Teď ale museli odejít od města co nejdál, protože to museli jít oznámit generálovi Tuliovi.

Chvíli se od města plížili, ale až když byli dost daleko, tak mohli jít normálně, ikdyž potom přidali na kroku. Měli namířeno do nejbližšího města Bílý Průsmyk a najmout si povoz do Samoty.
Šli oklikou kolem velkého jezera, severně od Falkreathu, cesta byla dlouhá a nikdo nic neříkal. Nebylo co říkat...
Mick přemýšlel co mu asi tak řekně Tulius. Rolf byl překvapen událostmi a přemítal nad nimi.. Mell, ale promluvil, zničeho nic...
"Co jste tak všichni skleslí? Když budou chtít napadnout Markarth, zapřísáhlí, praví jeho majitelé jej ubrání. Vy nevíte kolik nás je, mnoho mnoho...."

Mick a Rolf mu nic neodpovídali a byli pořád skleslí, jak zmoklý pes.
Jen Mell měl pořád dobrou náladu, měl úsměv na ústech a najednou si začal zpívat...






Je to pokus o znovu-nastartování příběhu, snad se bude líbit.
Komentáře jenom vítám!

Taková perlička: Je to první díl, kde se nedá hodnotit pomocí KP a NP.:D

---

Kapitola 15 - Něco se děje a bude dít, vy dva

Hadvare! Pohni sebou, ať si už můžeme dát šlofíka! řve na něj Ravesi, protože on se furt upřeně díval nad bránu a pořád mu přišlo, že tam něco nebo někdo číhá.
Jak Ravesi zavelel, tak se po chvíli dělo. Museli jít, ale nejprve za generálem Tuliusem, aby ho obeznámily se situací s Thalmorskou ambasádou.
Když zrovna došli na náměstí Samoty, potkali legátku Rikke.
"Kam jdete vy dva?" zeptala se
"Za generálem, musíme mu něco oznámit".

"Hoši tak to máte velkou smůlu, protože před pár hodinami v utajení odjel."
"Proč v utajení?"

"Nechápete? Thalmoři mají oči a uši všude, teď si jděte odpočinout."
"To je v mamutí prdeli..." řekl Ravesi

Došli do hospody, a v ní byla velice ponurá atmosféra. Každý věděl, že s ním může být konec. Když v tom najednou jeden ožrala vykřikl směrem k nim... "Vy! Co se děje! To tu máme sedět a zdechnout?! A vůbec kam jel náš generál? Neutekl snad?!"
Chlapi ho jednoduše ignorovali, ale najednou jej zaregistrovali, teda spíš Ravesi. "Tu máš ještěrko!" ožrala mu dal ránu jak z děla a Ravesi padl na kolena. Vzápětí dostal ožrala od Hadvara lekci, ve stylu "vyleť hlavou napřed ze dveří". Všichni se začali ožralovi smát, hned bylo v hospůdce veseleji. Hadvar s Ravesim si potom objednali pokoje a šli si odpočinout.

Probudily se pozdě ráno, to už bylo město na nohou, ale nejen kvůli dennodenímu spěchu, ale hlavně kvůli tomu, že se začínali seskupovat vojáci na hradbách. Vylezli z knajpy a snažily se porozumět tomu co se děje.
"Héj, Ty! Co se děje?!" řvali na kolem běžícího vojáka
"Neznámý nepřítel se blíží!"

Hadvar a Ravesi běželi ihned za legátkou Rikke, ať jim řekne víc, hlavně proti komu dalšímu ve válce stojí.
Chvíli ji hladali, ale nakonec ji našli, hleděla do nějakých starých spisů. Ty spisy byly vlastně spolu se starými knížkami, rozházené po celé místnosti kde ti tři stály.

"Rikke! Kdo nebo co útočí?" ptá se Hadvar
"Sakra jak to mám vědět? Proč myslíš, že asi pročítám tyhle pohádky?! Navíc náš zvěd, kterého jsem vyslala hned jak jste v noci přišli, zjistil, že Thalmorská ambasáda už neexistuje!"

"Ano, to my víme."
"To je opravdu pěkné, že to víte! Teď si radši hleďte svýho nebo z každého vás nadělám dva malé do školky!" a rozhořčeně ukončila rozhovor

Hadvar si povídá s Ravesim: " Co to může být za nepřítel. Co myslíš, proti čemu stojíme?"
" Fakt nevím, vždyť jsme ani jednoho z nich u ambasády nezahlédli... Těžko můžeme soudit čemu budem čelit" rozhovor byl přerušen, náhlým vběhnutím zvěda do místnosti.

"Viděl jsem to! Viděl jsem je! Jsou ohavní! A jsou jich mraky!"
"Uklidni se vojáku! Radši mi řekni co toje!" řekla Rikke
"Ne, vy to nechápete! Jsou všude kolem! Mají sebou jakési zvířata!"
"Řekni co to je nebo tě vsadím do žaláře!" zařvala na něj Rikke
"Jedno vám řeknu, nic podobného jsem v životě neviděl! Jsou malí, chodí po čtyřech, mají špičaté uši a zdálo se mi, že jsou slepí! "

"Och, jen to ne..."




Jaký máte na tohle názor? Zanechte zde svůj komentář!;)