---

Tondulin:
,,Víte někdo něco o nějaký rvačce?" ujal se slova Keisuke s falešným úsměvem ,,My jsme jen nabízeli Chibovi členství v našem klubu, že ano." načež zbytek Róninů začal souhlasně přikyvovat hlavama.
Ann po jeho slovech obrátila svůj zrak směrem k tobě, takže na nějaké nenápadné vytracení nebylo pomyšlení.
,,A tomu jako máme věřit?" ozvala se Mihara ,,Někdo, jako je Chiba, by se jistě nepřidal do toho tvého klubu školních delikventů. Vím, že se zajímá o sport a ne o nějaké pitomé vylomeniny."
Keisuke se jen usmál a odvětil jí: ,,A já mám zase od včerejška pocit, že je Chiba někdo, kdo by mezi nás skvěle zapadl. Jen ty sis toho možná ještě nevšimla, nebo si toho prostě jen všimnout nechceš."
Mihara chtěla ještě něco namítnout, ale slova se ujal jiný člen studentského koncilu: ,,Chceš nám snad nahlásit něco, co se stalo včera, Keisuke?"
,,Za koho mě máš Tadato?" ušklíbl se Keisuke ,,Klub školních práskačů má myslím členů dost a mezi ně opravdu patřit nechci."
,,Tak dobrá." ujala se nakonec slova Ann ,,Jestli se tady nic nestalo, tak vás poprosím, abyste se přesunuli do svých tříd." a pokynula rukou k bráně na školní pozemky, načež se všichni dali do pohybu.

,,Má velkorysá nabídka platí jen do soboty." zašeptal Keisuke a vydal se s ostatními Róniny k šatnám.

,,Hele s tou Nyou jsi měl tak trochu pravdu." pronesl k tobě potichu Kai cestou k šatnám ,,Místo Nyi na mě čekal jeden z těch Hledačů a řekl mi, že šla včera na rande s tebou. Kdyby mi Kanna neřekla, že jsi byl celý odpoledne s Tamami a pak jste se všichni tři společně učili na test, tak jsem tomu doteď věřil."

Aurelius:
,,Takže nic novýho." odvětil na tvá slova se Kanji, zatímco sis vybaloval věci ,,Jen se obávám toho, že s tou drastičtější odezvou budeš mít pravdu. Podle toho, jak tam dole vyváděla, jsi jí nejspíš zase řekl něco, co nemohla překousnout."
,,Jenže jestli se toho někdo chytí, tak se Misuzu pokusí Henrymu, mě a Midori znepříjemnit život o to víc." dodala Asami na Kaiova slova a pokračovala v přípravě na hodinu.

,,Hej, Aki! Víš o tom, že je Kenji u toho rozruchu před školou." ozvala se růžovovlasá dívka, která se objevila ve dveřích a svým voláním na sebe strhla pozornost celé třídy.
,,Ano Misaki." povzdechla si Aki ,,Říkal, že se jde podívat na to, jak dostanou Róninové na frak, nebo tak něco."
,,Vážně? To chci taky vidět!" zvolala Misaki a rozběhla se pryč ze třídy.
,,Co blázníš?" zvolala za ní Aki ,,Za dvě necelé dvě minuty začíná hodina."
Ale Masaki už jí zřejmě neslyšela, neboť se Aki nedostalo žádné odezvy.

---

"Vážně? Proč říkal, že šla se mnou, to nedává smysl... Vypadá to, že na mě nemají spadeno jen Róninové, ale taky Hledači.... Dík, že jsi přišel, škoda že nedošlo na rvačku, myslím že by jsme jim to natřeli." Usměju se na Kaie a půjdu na hodinu.

---

„Musíme být bdělí a hlavně jejím výlevům neustupovat.“ dodám s úsměvem, „Žije zjevně v domnění, že může vše, ale to rozhodně nemůže a čím dříve to pochopí. Tím lépe.“ obrátím se na Asami, „Přinejhorším přijdeme s nějakým plánem jak se v případě nehrošího adekvátně bránit.“

---

Tondulin:
,,No, kdyby se tam objevila Ann a ostatní ze studentského koncilu a načapali nás při rvačce, tak by z toho byl pěknej průšvih." usmál se Kai zatímco jste spěšně pokračovali ke třídě ,,Jen jsem dost zklamanej z Dominiga. Chvástal se, jak mi s Róninama pomůže, ale nakonec se držel stranou."

Když Kai vzal za kliku u dveří do třídy, ozval se tón ohlašující začátek výuky. Urychleně jste se posadili na svá místa.
Kazou, který šel až za Dominigem a Kenjim, došel na své místo jako poslední. Cestou na tebe vrhl nepřátelský pohled.
(pokračování... viz. tah Oba)

Aurelius:
,,To je tím, že její prachatý tatíček vychoval ze své jediné dcerušky rozmazlence." utrousil Kanji na tvá slova a souhlasně přikývl.
,,To se vám snadno řekne." ozvala se potichu Asami ,,Vy dva jste kluci. Na vás si netroufne."

Kanji chtěl na její slova něco namítnout, jenže se ozval tón ohlašující začátek výuky a v ten samý okamžik se do třídy nahrnula pětice kluků: Kai, Chiba, Kenji, Dominigo a Kazou a urychleně se usadili na svá místa.
(pokračování... viz. tah Oba)

Oba:
Do třídy vešla profesorka japonštiny za doprovodu Mihary.
,,Dobrá ráno paní profesorko." pozdravili se s ní studenti.
,,Dobré ráno třído." odvětila na pozdrav profesorka Madana a vyprávěním o literatuře z dalšího období zahájila dvouhodinovku Japonštiny.

Jenže neuběhlo ani pět minut a profesorka Madana se na chvíli zahleděla z okna.,,Ty vole, to je ale kráva." utrousil potichu Kazou poté, co se ohlédl tím směrem, kterým se dívala profesorka.

Profesorka se podívala na Miharu: ,,Slečno Kouguchi, ukázala byste prosím té studentce cestu zpátky do školy, než si toho všimne pan ředitel."
Mihara se s nechápavým výrazem zvedla, přesto přikývla: ,,Jistě paní profesorko." a když ohlédla ven, utrousila: ,,Co tam proboha Misaki vyvádí." a urychleně se vydala ven.
Výuka opět pokračovala ve stejném duchu, jen s tím rozdílem že si hlídala, jestli jí studenti v krajní řadě poslouchají a nekoukají, co se děje venku, dokud se Mihara nevrátila zpět.

Zdlouhavé vyprávění o spisovatelích ukončil tón ohlašující konec dvouhodinovky japonštiny.
,,V pondělí budeme psát slohovou práci na téma: "Můj život a mé plány do budoucna" (náročnost: jednoduchá)." dodala profesorka, sbalila si své pomůcky a opustila třídu.
Vaši spolužáci si pomalu začali balit učebnice a sešity a postupně se začali odebírat k počítačové učebně.

---

Nebudu moc dávat pozor a celou hodinu budu přemítat nad tím, jak vyřeším tuhle šlamastyku s Hledačema a Róninama. Jen co oznámí zvonek konec hodiny mávnu na Kaie ať jde za mnou a zamířím, jak už tak bývá zvykem k Henryho lavici. " Zdarec Henry, hádej co asi tak potřebuju... Pomoct.... Ale vážně jsem teď v dost hlubokejch sračkách, Róninové na mě mají spadeno a vypadá to, že Hledači mě taky nemají v lásce, ani nevím proč. Potřebuju vaší pomoc, buď tebe a nebo někoho jinýho z toho vašeho klubu..... Prosím." Chiba pro tentokrát zahodí svůj skálopevný výraz a sebevědomí a bude působit o dost naléhavěji, hlavně nebude při jeho prosbách koukat jen na Henryho, ale rovněž na Asami a případně ostatní z manga klubu, co jsou nablízku.

---

Chvilku budu vstřebávat co po mně vlastně Chiba chce, zatímco budu sklízet své věci z lavice.
„Tak na tebe čekali.“ poznamenám nakonec, „Pověz mi o co jde... a uvidím jestli bude v mých silách ti pomoci.“ dodám nakonec, přičemž mi bude hlavou proběhne, že se nejspíš bude jednat o nějakou levárnu do které nebude úplně dobré se namočit, ale na druhou stranu budu dost možná potřebovat od Chibi taktéž pomoci s Misuzu a proto vyčkám co bude potřebovat.

---

Oba:
Když Henry domluvil a chtěl dát prostor Chibovi, ozvala se Asami nejistým hlasem: ,,A nechcete se radši soustředit na dnešní test?"
Kanji se na ní nechápavě podíval: ,,Vždyť jsme se připravovali dost dlouho. Ten test z fyziky bude hračka." poté se podíval na Chibu a se zájmem vyčkával, co zajímavého má na srdci.
,,Kdyby tady byla Ayu, řekla by, že jste všichni tři typický kluci." poznamenala potichu Asami, sklidika si učení, zapla si aktovku a přehodila si jí přes rameno.
(můžete spolu volně komunikovat)

---

"Prát se asi nechcete, Róniny nějak zvládnu." Usměju se. "Potřebuju aby jste mě dostali do kabinetu Hledačů, už jsem ti o tom říkal Henry.....No tak je to jen jeden zámek."

---

„Je to sice jen jeden zámek, ale v podstatě je to vloupání.“ povzdechnu si potichu, abych nevzbudil rozruch, „A furt tě to nepřešlo.“ zakroutím hlavou, „Jak si vůbec představuješ, že se přes ten zámek dostaneš?“ zeptám se následně, přičemž na mně bude znát, že z jeho prosby nemám vůbec žádnou radost.

---

"Potřebuju jen někoho šikovného, kdo to dokáže vypáčit. Je to sice možná vloupání, ale pro dobrou věc. Musíme zjistit, jak se jim povedlo "vytvořit" Nyu a o co jim jde." Odpovím Henrymu a budu doufat, že on nebo Kanji nakonec na pomoc kývnou.

---

„To neumím.“ odpovím, protože s páčením zámku nemám žádnou zkušenost a nikdy jsem nic nepodobného nedělal a pevně jsem doufal, že snad ani nikdy nebudu muset. „Jak to myslíš vytvořili?“ podivím se, když míní, že by Nyu nemusela být skutečná a mohla být jen nějak vytvořena. „Počkej, počkej... Chibo... Snad si nemyslíš, že Hledači vyvolali nějaké podivuhodné kouzlo... kterým já nevím...“ pokrčím rameny, „Poručili, aby ji přinesl čáp?“ zasměju se, „Myslím... že takhle to nefunguje.“

---

Chvilku budu na Henryho koukat, jak opařený vodou, zda to s tím čápem myslí vážně. "Věř si, čemu chceš Henry, já ti jen říkám, že Nya určitě není normální holka.... Tím myslím člověk... Stejně jako já jsi viděl tu sukubu na hajzlech, takže moc dobře víš, že Hledači jsou nejspíš schopný přivolat i něco jinýho.... Co ty Kanji, ty by jsi to zvládnul? Byl bych ti dlužnej a to by se ti někdy mohlo hodit.... Například pokud by na tebe měl někdo spadeno. To jak včera skončil Kazou s tím druhým blbem je moje práce." Zkusím přemluvit druhého ze spolužáků, když vidím, že Henry se do páčení dvěří stále nemá.

---

Oba:
,,Možná bych ti mohl pomoct." řekl o krátkém přemýšlení Kanji.
Asami se s udiveným výrazem střídavě podívala na Chibu a Kanjiho: ,,Vám dvěma asi přeskočilo?"
,,Ne." usmál se Kanji ,,Chiba by nám mohl pomoci s Misuzu. Kirara má přece v tom jejich klubu namyšlenosti hlavní slovo a kdyby jí sbalil, mohl by... No, to je jedno." a zaměřil svůj zrak na Chibu ,,Problém je v tom, že kolem o přestávkách chodí moc lidí do kantýny, nebo do atria a při hodině tam nemůžeme jít oba najednou a i kdyby jsem šli každý zvlášť, byl by docela průšvih tam v průběhu vyučování potkat nějakého z profesorů... Zkusím zapřemýšlet o lepším způsobu, jak se dostat dovnitř a dám ti vědět příští přestávku, jestli na něco přijdu a ty zkus taky něco vymyslet." načež si vzal svou školní brašnu, vstal a vyčkával, až Henry s Asami budou připraveni k odchodu do počítačové učebny.

---

"Konečně někdo, kdo mluví rozumně, určitě toho nebudeš litovat." Souhlasně kývnu na Kanjiho a počkám až odejdou, abych si mohl promluvit o samotě s Kaiem.

---

Kanjiho rozhodnutí mě překvapí, překvapeně se na něj podívám, ale nijak slovně nezareaguji, dokončím sbalení svých věcí, poberu baton a jakmile se osadní odeberou na další hodinu vyrazím s nimi. Cestou se, ale Kanjiho zeptám: „Myslíš, že je to dobrý nápad? Měl jsem včera příležitost trochu nahlédnout co tam uvnitř mají... a já nevím. Jestli se kvůli tomu vyplatí tolik riskovat.“

---

Tondulin:
Kanji se s tebou dál nevybavoval a vyrazil s Henrym a Asami k počítačové učebně. Pohledem ses ujistil, že je Kai ještě ve třídě a vyčkal jsi, až trojice odejde.

Když odešli, Kai se rozhlédnutím po třídě ujistil, že kromě vás dvou ve třídě nikdo není, zamířil za tebou a spustil: ,,Hele Chibo, před chvíli jsem se bavil s Kannou a přišlo mi, že jí něco fakt hrozně moc trápí. Myslíš, že je to kvůli tomu, že jsem se zkusil dát dohromady s Nyou? Nebo... nebo, že jsem se o ní víc nesnažil nebo tak něco? Já si teď vůbec nejsem jistej, jak na tom u ní jsem... ty víš co tím myslím... jako jestli u ní mám ještě šanci."

Aurelius:
Sbalil sis věci a vyrazil jsi s ostatními k počítačové učebně.

,,Mohl jsem Chibovi rovnou navrhnout, aby se přidal ke studentskému koncilu. Ty mají ve své klubovně klíče snad od všech dveří ve škole, když vymyslím ještě něco jiného, může nám Chiba s něčím pomoct. Krom toho, kdybych navrhl Chibovi vstup do klubu donášečů, asi by mě hnal. Můžu vás oba ujistit, že na nějakou vloupačku to té klubovny nemám ani pomyšlení." odvětil ti cestou Kanji, na chvíli se odmlčel a pak se tě zeptal: ,,Jak je to vlastně s tou sukubou?"
,,A nechceš se rovnou zeptat Ayu na víly?" podívala se na něj s údivem Asami ,,Myslela jsem, že jediná osoba z našeho klubu, co má z té sukuby strach, je Midori."
,,Já z té sukuby nemám strach." ujistil jí s úsměvem Kanji ,,Ale pokud tady ve škole máme opravdovou sukubu, bylo by fakt skvělý jí vidět."
Asami jen nevěřícně zakroutila hlavou a dál už se Kanjiho neptala.
Kanji se rozhlédl, jestli kolem není někdo ze studentského koncilu a následně se podíval na tebe: ,,Chci jen vědět, jestli si Chiba nevymýšlí a tu sukubu jste fakt při uklízení viděli, nebo ne?."

---

"Těžko říct Kaii, nevidím jí do hlavy. Rozhodně sis tím u ní nepolepšil, ale myslím, že ještě není nic ztracenýho. Nějak to vyžehlíš." Povzbudím kamaráda a vrátím se k původnímu tématu. "Přerušili nás lidi z koncilu, ale myslím, že se těch Róninů jen tak nezbavím, myslíš, že je sami dva zvládneme?"

---

„Počkat... Midori se bojí sukuby?“ zeptám se překvapeně, když si vzpomenu na její včerejší obleček. „No... myslím si, že skutečnou sukubu bys asi úplně vidět nechtěl.“ namítnu nesouhlasně Kanjimu, „Ale...“ povzdechnu si, „Tohle musí zůstat jenom mezi námi.“ obrátím se s vážnou tváří na Asami a Kanjiho, přičemž se rozhlédnu, aby nikdo jiný nebyl v doslechu a pokud možno nikde nebyl ani nikdo z koncilu. Pokud tomu tak bude, obrátím se především na Kanjiho, „Já bych to raději moc Kanji nerozebíral... nebo alespoň ne tady.“ řeknu mu tiše, ve snaze mu značit, že na Chibových slovech možná něco bude.

---

Tondulin:
,,Když řeknu klukům ze sportovního klubu, tak to zvládnem určitě." usmál se sebejistě Kai ,,Jedinej, kdo by s tím mohl mít problém je Noboru, kterej si až moc potrpí na pravidlech a školním řádu. Jenže Róninové možná prásknou do bot, sotva nás uviděj." na chvíli se odmlčel a pak dodal: ,,Když jsme se prvně bavili o Nye, zmínil jsi něco, že by mohla bejt něco, jako ta sukuba. Mě se potom, co se nás pokusila poštvat proti sobě, spíš jeví jako pěkná kráva. Za ten čas, co jsem s ní strávil mi nepřišla nijak divná... snad jen to že neměla mobil a čas si hlídala zdobenejma starožitnejma kapesníma hodinkama."

Aurelius:
,,Ani Midori se té sukuby nebojí." začal tě ujišťovat Kanji.
,,Ale když jsme se s ní bavili o zmizení toho studenta, včetně té varianty se sukubou, působila dost nervózně." namítla Asami.
,,Midori se začala chovat nervózně už když poprvé viděla Henryho. Já bych se klidně vsadil, že by opravdovou sukubu určitě chtěla vidět stejně, jako já." odvětil jí s úsměvem Kanji a pokračoval v cestě.

Když jste dorazili do počítačové učebny, díky rozmístění lavic s počítači po obvodu učebny zde panoval jiný zasedací pořádek.
,,Zasedací pořádek tu není pevně daný." ujistila tě Asami, když ses rozhlížel, kam si sednout.
,,Jenom si nesedej k počítači hned u dveří, Kazou by se do tebe pustil za to, žes mu zabral jeho místo." dodal s úsměvem Kanji a palcem přes rameno ukázal k prázdnému místu u dveří.
Usadili jste se na trojici volných míst vedle sebe. Asami si začala z Aktovky vyndávat sešit a psací potřeby, zatímco Kanji jako první spustil počítač a pak až se obtěžoval s nějakou přípravou na hodinu.

Všiml sis, že se ve třídě objevil menší černovlasý student kterého jsi předtím viděl, jak doprovází vůdce Hledačů, zamířil rovnou za Tomonou a o něčem se s ní začal potichu vybavovat.

---

"Je možný, že nemám pravdu, jen bych to rád ověřil. Hodinky asi nic nedokazujou, zajímalo by mě, ale proč se nás snažili proti sobě poštvat? Máš nějaké tušení?"