---

Tondulin:
Zalezl jsi k holkám do postele a objímajíc Tamami jsi spokojeně usnul.

Ráno tě probudilo zazvonění budíku na tvém mobilu a sotva jsi otevřel oči, pocítil jsi, jak se na tebe Tamami polekaně natlačila, jako by se lekla, že se probudila vedle Kanny, ale nevydala ani hlásku.
Kanna jen zamumlala: ,,Ještě chvíli mami, jsem hrozně unavená." a aniž by otevřela oči, otočila se na druhý bok a spala dál.
Tamami chtěla vstát, ale uvědomila si, že má na hrudi pod trikem tvoje ruce a tak se pomalu pootočila, zmateně se podívala na tebe a když se ujistila, že jsi to ty, nejistě pronesla: ,,A-Ahoj Chibo." a po krátké odmlce se tě zeptala: ,,N-Nevíš, co se tu včera dělo? J-Já... Já... Poslední věc, kterou si pamatuju byla to, že jsem ti chtěla dát pusu." načež se začervenala, jako by si vzpomněla na to, jak se po těch necelých dvou skleničkách vína chovala.

Aurelius:
Probudilo tě zazvonění budíku na tvém mobilu. Tvé nadšení z probuzení v daleké cizí zemi opadlo ve chvíli, kdy sis vzpomněl na dnešní test z fyziky. Následovalo vstávání, cesta do koupelny, a snídaně s Asami a její matkou.
Konverzace u snídaně se točila převážně kolem emailu od Asamina bratra a o tom, jak se mu líbí v Anglii.

Potom, co ses nasnídal, vyčistil sis zuby a připravil sis věci do školy, Rinne popřála tobě a Asami: ,,Tak ahoj a ať se vám ten test z fyziky povede na výbornou." a vy jste se vydali na známou cestu ke škole čítající několik minut chůze a tři zastávky autobusem. U brány na školní pozemek jste spatřily postávat a pokuřovat pověstný hlouček školních delikventů - Róniny. Neuniklo ti, jak si každého měří svým zamračeným pohledem.

,,Vypadá to, že na někoho čekají." zašeptala Asasami, když jste dorazili do šatny ,,Neměli moc dobro náladu a podle těch nedopalků cigaret to vypadalo, že si kvůli tomu i přivstali." a poté se vydala ke své skříňce.

---

„To teda neměli.“ dám s úsměvem za pravdu Asami a když dojdu ke své skříňce poznamenám tiše spíše pro sebe, „A je to tu zas...“ přičemž opatrně otevřu svoji skříňku s paranoidním pocitem, že by mi někdo s Misuziných poskoků mohl udělat nějakou levárnu a mohlo by na mě uvnitř něco nepěkného vypadnout nebo čekat.

---

"Nic moc neboj... Přišlo mi, že jsi tedy chtěla něco víc než pusu, ale nakonec jsem tě poslal spát." Usměju se na červenající Tamami a pak otočím svůj pohled na Kannu. "To víno byl fakt debilní nápad.... Nečekal jsem, že tady budete spát, nebudeš z toho mít průser Tamami?" Zeptám se, ale i po típnutí budíku ještě budu chvíli ležet přitulený k ní.

---

Tondulin:
Tamami se začervenala ještě víc a při tvých posledních slovech, ve chvíli kdy jsi vypínal budík, se zprudka zvedla a se slovy: ,,Máma mě zabije!" se rozběhla zavolat si do vedlejší místnosti.
Jenže chvíli na to se ve dveřích do tvého pokoje objevila tvoje matka. Tamami se na poslední chvíli zastavila, div do ní nevrazila.
,,Opatrně slečno." usmála se na ní tvá matka a udělala krok stranou.
,,P-Promiňte paní Takumi." omluvila se pohotově Tamami ,,J-Já... Já jen musím zavolat mámě."
,,Jen běžte." odvětila jí s úsměvem tvá matka, nechala Tamami projít, věnovala krátký pohled Kanně sedící na tvé posteli, jak se se zmateným výrazem rozhlíží po tvém pokoji, a nakonec se podívala na tebe, jako by očekávala nějaké lepší vysvětlení než to, kterého se jí dostalo včera.
Nastalou chvíli ticha přerušilo, jak se ve vedlejší místnosti Tamami omlouvá své mámě přes mobil. Sice jsi přesně nepochytil, co přesně Tamami říká, ale podle toho, jak přitom zněla nervózně, zřejmě bude mít doma průšvih.

Aurelius:
Opatrně jsi otevřel skříňku, ale žádná nástraha uvnitř nebyla a tak se přezul, uklidil sis své boty dovnitř a skříňku jsi zamkl.

Když jsi čekal na Asami, všiml sis, jak do šatny vstoupila Midori s Yunou.

---

"Zařídil jsem si doučování z fyziky, takže tím prvním testem projdu jak nůž máslem." Zcela pyšně se zazubím na matku. "Tak jsem holkám nabídl za odměnu pizzu s vínem.... No a nějak jsme všichni tři nečekaně usnuli.. konec příběhu." Dodám na vysvětlenou a chvilku budu pozorovat Kannu, jestli si už uvědomila, že není u sebe doma.

---

„Ahoj!“ zvolám v doprovodu zamávání na přivítaní směrem k Yuně a Midori až budou v nějaké rozumné vzdálenosti, abych zbytečně nepřitahoval pozornost a neřval na celou šatnu.

---

Tondulin:
,,Aha." usmála se tvá matka, ale i přesto na ní bylo vidět, že jí tvá odpověď neuspokojila.
Podíval ses na Kannu a vypadalo to, že už se rozkoukala. V ruce držela svůj mobil, ale když si postřehla, jaký má nejspíš Tamami průšvih, radši se dala do psaní smsky.
,,Jinak, snídaně je na stole." dodala tvá matka a podívala se na Kannu: ,,A slečno..."
,,Kanna... Kanna Setozaki." odlepila Kanna svůj zrak z displeje mobilu.
,,Slečno Setozaki, připravila jsem Vám i té druhé v koupelně čisté osušky, kdyby jste se chtěli osprchovat." a po těchto slovech se tvá matka vydala do kuchyně.

,,Radši se ani nebudu ptát, co se tu včera dělo." dodala Kanna, když dopsala smsku a poté se slovy: ,,Půjdu se osprchovat... A mimochodem, máš úplně pohodovou mámu." vstala a vydala se do koupelny.

Popohnaný pohledem na hodiny na displeji tvého mobilu jsi vstal z postele a šel ses nasnídat. U stolu už na tebe čekala tvá matka a Tamami a jelikož byla koupelna okupovaná Kannou, pustili jste se do jídla. V nastalém časovém skluzu jste ani neměli čas na nějakou konverzaci a když Kanna opustila koupelnu, tak jí hned následovala Tamami a teprve, až když byla Tamami hotová, vrátila ti vypůjčené triko (už převlečená zpět do své školní uniformy), ses dostal do koupelny na ranní hygienu i ty.

Poté, co jsi opustil koupelnu, převlékl ses ve svém pokoji a chystal ses s dívkami k odchodu, matka vám všem dala po jedné krabičce s obědem ,,Měla to být naše včerejší večeře." načež jí obě dívky poděkovaly a ve tvém doprovodu spěšně vyrazily k autobusové zastávce.

Když jste na poslední chvíli doběhli autobus, Kanna utrousila: ,,Proč musíš bydlet tak daleko od školy? Já to mám z domova ani ne pět minut pěšky." a snažila se popadnout dech.
Autobus mezitím pokračoval ve své cestě směrem ke škole.

Aurelius:
,,Ahoj Chibo." usmála se Yuna a rovněž ti zamávala.
,,A-Ahoj." dostala ze sebe překvapeně Midori a poplašeně se rozhlédla, jestli na sebe.
Asami zavřela svojí skříňku a rovněž odvětila oběma dívkám na pozdrav: ,,Ahoj."
Midori se chystala pokračovat ke své skříňce, ale Yuna jí naznačila, aby šla s ní směrem k vám. Midori na její gesto nejistě přikývla hlavou a následovala jí.
,,Viděli jste dneska Róniny?" spustila Yuna, když s Midori došla k tobě a Asami ,,Vypadali docela naštvaně, skoro to vypadalo, jako by na někoho čekali."
,,Taky mi to tak přišlo." přikývla Asami, opatrně se rozhlédla a zašeptala: ,,Kazou totiž včera dostal od někoho pořádnou lekci. Napadá mě jenom Kai, ale ten nejspíš s ostatními ze Sportovního klubu."

,,Podívejme se, kohopak to tu máme!" zazněl od vstupních dveří škodolibý hlas, který upoutal pozornost všech přítomných v šatně.
Byla to Misuzu v doprovodu Akari, která jí nesla školní tašku, a obě nově příchozí dívky se dívali směrem k vám.
Misuzu v doprovodu Akari došla až k vám a pokračovala: ,,Škoda, že jsem nevěděla, že tam dneska budou od brzkého rána postávat Róninové a čekat na toho novýho neschopnýho kluka, co chodí do třídy k anglánkovi." podívala se na Asami a pokračovala: ,,Mohla jsem dát každýmu z nich tisíc jenů, aby hodili tebe a toho tvýho kluka do jednoho z těch kontejnérů. Pustila bys ho potom k sobě do pokojíčku, nebo by sis ho napřed umyla?"
,,Asami s Henrym nechodí! Abys věděla, tak mám dneska s Henrym rande já!" vyštěkla na ní podrážděně Midori, ale hned poté se zalila červení a sklopila hlavu, jako by si uvědomila, co právě vykřičela skoro na celou školu.

Na chvíli nastalo v šatnách hrobové ticho, které přerušilo až Misuzino škodolibé vyptávání: ,,Vážně? A já si doteď myslela, že neumíš mluvit. Prozradíš nám, kde to RANDE budete mít? V obchodu s kostýmy na maškarní? Na školní střeše, nebo snad v tom vašem omalovánkovým klubu?" načež se jí začala smát.
Midori při pomyšlení na to, že se teď nejspíš všichni dívají na ní a nejspíš se jí taky začnou smát, nebyla schopná slova. Taky na ní bylo vidět, že by se nejradši rozběhla někam pryč.

Hlavou ti problesklo, že by teď Midori potřebovala svého vysněného rytíře víc, než kdy dřív.

---

"Kdyby jsme tak nečekaně neusnuli, tak jsi doma Kanno. Já to víno rozdělávat moc nechtěl." Usměju se a ujistím se, že mám v tašce všechno a na nic jsem ve spěchu nezapomněl.

---

Když uvidím přicházet Misuzu protočím očima, když se však začne navážet do Asami a poté i do Midori, která jí prozradím, že spolu máme mít po škole schůzku dost mě to vytočí.

„Nezáviď Misuzu a raději se starej sama o sebe.“ pronesu k ní, přičemž v sobě budu přemáhat hněv, „S kým vůbec randíš ty?“ zeptám se jí přičemž mi bude její odpověď zcela lhostejná, „Z některou ze svých holčičích podržtašek hádám?“ kouknu na Akari, „Nebo za to také druhým platíš? Třeba Roninům? Když se neštítíš platit za házení lidí do kontejnerů... tak kdoví.“ namítnu s pokrčením ramen, „A teď, když dovolíš my se zase půjdeme věnovat přípravě na hodinu.“ odmávnu jí rukou a při té příležitosti si v hlavě představím její rozčilenou tvář řvoucí: „Ty pitomej angličáku!“, následně se s úsměvem obrátím na Asami, Midori a Yunu. „Půjdeme?“ zeptám se jich.

---

Tondulin:
,,Já vím." odvětila ti Kanna ,,S tím vínem za to můžu tak trochu já." načež se jí v tváři objevil provinilý výraz.
Podíval do tašky a ujistil ses, že ti nic nechybí.

Autobus zastavil na zastávce u školy a vy jste vystoupili.
,,Snad nepřijdem pozdě." zašeptala cestou Tamami.
Všiml sis hloučku Róninů postávajících u brány na školní pozemky. Shigeru ukázal směrem k vám a na Keisukeho povel se Róninové vydali pomalým krokem směrem k Vám. Tamami oběma rukama tvojí ruku a natiskla se na tebe, přitom na ní bylo vidět, že má strach.
Keisuke se nadechl a spustil: ,,Ahoj Chibo. Vypadá to, že nejsi takovej srab, jak jsi tvrdil, když jsme se viděli naposled. Udělal jsi na mě dojem a tak jsem se ti rozhodl dát poslední šanci. Buď od teď budeš dělat pro mě, nebo dostaneš lekci a skončíš támhle." pokynul s vítězoslavným úsměvem ke dvojici velkých kontejnerů na protější straně silnice ,,A rozhoduj se rychle."
Kazou, který by byl nejradši pro udělení nějaké lekce hned, se z Keisukeho nabídky netvářil příliš nadšeně a se zaťatými zuby byl připravený podřídit se rozhodnutí svého vůdce, ale podle výrazu v jeho obličeji bylo vidět, že doufá v to, že odmítneš.

Než jsi ale na Keisukeho nabídku stačil zareagovat, jenže se za ním objevila docela vytočená Misuzu a spustila dost nepříjemným tónem: ,,Keisuke! Musíš mi pomoct! Ten hnusnej anglán musí dostat lekci! Dám vám, co si řeknete, ale musí to bejt ještě dneska."
Keisuke dal oči v sloup a otočil se k Misuzu: ,,Copak nevidíš, že tady něco řeším s Chibou? Udělám si na tebe čas, hned jak skončím s tímhle pokusem nerespektování Róninů, které by si potom někdo mohl vyložit, jako nerespektování mojí autority."
,,Kašli na něj!" nenechala se odbýt Misuzu ,,Není na něj spolehnutí! Ani neudělil tomu angličákovi lekci, a to jsem se s ním dohodla."
(většina z Róninů upírá svou pozornost k Misuzu, jen Kazou a ještě jeden z nich po vás občas hodí okem, abyste náhodou nevzali do zaječích)

Aurelius:
Asami s Yunou téměř současně přikývly a vydali se s tebou pryč ze šatny, stejně jako Midori, která stále působila dost roztřeseně.
,,Takhle se mnou mluvit nebudeš ty pitomej angličáku! Abys věděl, tak mám spoustu nápadníků!" zařvala z plných plic vztekající se Misuzu ,,Už teď by ses měl bát, rozumíš? Měl by ses bát! Vy všichni byste se měli bát!" ale když zjistila, že jí ignoruješ, zrudla vzteky ještě víc a rozběhla se ven.
Akari ještě chvíli zůstala stát s nechápavým výrazem a když si uvědomila, že se zrak všech přítomných upírá k ní, hledajíc správná slova: ,,Já... Já nejsem podržtaška... a s Misuzu fakt ne to... ehm... nechodíme." položila Misuzinu aktovku na její skříňku a snažila se dělat, jako by nic.

Když jste byli necelých pár metrů od schodiště, z šaten za vámi se ozvalo zadýchaným dívčím hlasem: ,,Co se tu děje? A kde je ta dívka, co tu vyřvávala, že má spoustu nápadníků tak, že to bylo slyšet až v ředitelně?" z čehož si usoudil, že to byla nejspíš někdo ze členek studentského koncilu.
Místo odpovědi se jí ale dostalo jen hlasitého smíchu.

,,P-Promiňte." dostala ze sebe roztřesená Midori poté, co se za vámi zavřeli dveře oddělující chodbu od schodiště.
,,Ty se nemáš, za co omlouvat Midori." poznamenala Yuna ,,Omlouvat by se měla spíš Misuzu, ale toho se asi nedočkáme."
Asami chtěla taky něco poznamenat, raději zůstala zticha.

---

Krátce se budu nad její reakcí usmívat, ale když slyším její jekot za svými zády dojde mi, že to nejspíš neponechá jen tak. „To zas bude den...“ povzdechnu si tiše a budu pokračovat pomalu dál.

„Přesně tak. Nemáš se proč omlouvat Midori. Misuzu je ta co by se měla omluvit a hlavně by měla přestat provokovat.“ obrátím se poté na pochybující Midori, „To co dělá je dost přes čáru.“ namítnu.

---

"Pusť aspoň holky, ty s tím nemají nic společného." Nejprve odvětím a ukážu Tamami a Kanně, ať jdou do třídy. "Když mi za to dáš nějaký slušný peníze, tak se můžeme dohodnout." Sebevědomě se zasměju a kouknu se do očí Kazouovi a Shigerovi, které jsem včera pocuchal.

---

Tondulin:
Zatímco Shigeru raději uhnul pohledem, Kazou se na tebe nepřestával dívat se svým nevraživým výrazem v obličeji.

Se slovy: ,,Ty dvě jsou mi ukradený." pokynul Keisuke svým kumpánům, aby obě dívky nechali jít.
Kanna toho využila a rozběhla ke škole, ale Tamami váhala.
,,Měla bys jít holčičko, tohle budou čistě obchodní záležitosti." ušklíbl se na ní Keisuke ,,A kdyby jsme se náhodou nedohodli, tak věř, že u toho nebudeš chtít bejt."
,,Tak je tam hoďte oba a koukejte mi pomoct s Henrym!" ozvala se vztekle Misuzu ,,Mám pro vás deset tisíc jenů!"
,,Nemohla bys sklapnout a zapadnout zpátky do školy?" obrátil se Keisuke dost nevrlým tónem na Misuzu ,,Teď tu řeším kšeft za milión a půl, takže pokud mi nechceš nabídnou víc, tak už mě přestaň votravovat!"
Misuzu se nadechla, jako by chtěla něco říct, ale nakonec se jen otočila na podpatku a s uraženým výrazem odkráčela pryč.

Tamami se na tebe dlouze zadívala. Všiml sis, že má slzy na krajíčku. A aniž by se tě pustila, podívala se na Kiesukeho a spustila: ,,Chiba za nic nemůže. Všechno je to moje vina, on se mě jenom zastal před Shigeru a Kazouem." přitom se neubránila slzám.
,,Opravdu?" zasmál se Keisuke, takže to vypadalo, že ho to spíš dobře pobavilo, než aby to v něm vzbudilo nějakou lítost ,,Ale i tak to nemusíš přehánět kytkomluvko. Já na tyhle scény moc nejsem."
,,Já bych řekl, že by se ta cáklá kytkomluvka nejradši nechala hodit do konteineru místo něj." ozval se Reiji, načež se Tamami natiskla blíž k tobě a Reiji pokračoval: ,,Teď mi vrtá hlavou, jestli je do něj fakt tak moc zabouchlá, nebo že se jen bojí, že si bude zase povídat jenom s kytkama."
,,To teď není podstatný." odvětil mu Keisuke, naznačil mu, aby zůstal zticha a podíval se na tebe, očekávajíc tvou odpověď.

Aurelius:
Midori se na tebe dlouze zadívala. Neřekla nic, jen se nejistě usmála, jako by tím chtěla dát najevo, že je v pohodě, zatímco jste pokračovali po schodech nahoru.

,,Uvidíme se v poledne." rozloučila se s vámi Yuna, když se od vás s Midori ve druhém podlaží oddělila.
,,Tak ahoj." odvětila jí na rozloučenou Asami.
,,Ahoj." dodala Midori, chvíli zůstala stát na podestě ve druhém podlaží a zasněně hleděla za tebou a poté se popoběhla za Yunou, která pokračovala v cestě do své třídy.

Bez nějakého dalšího vybavování jsi dorazil s Asami do třídy.
,,Ahoj vy dva." pozdravil se s vámi Kanji, když jste dorazili ke svým lavicím.
,,Ahoj Kanji." odvětila mu Asami a dala se do připravování pomůcek na Japonštinu.
,,Zdola byl slyšet nějaký křik, nemáte tušení kdo to mohl být?" zeptal se zvědavě Kanji.
Asami si jen povzdechla a odpověděla mu: ,,To byla Misuzu. Nepohodla se s Henrym, protože..."

Jenže než to stačila doříct, objevila se ve dveřích Kanna a spustila na Kaie: ,,Róninové si chtěj vybít vztek na Chibovi."
,,A proč bych mu měl pomáhat?" podíval se na ní Kai.
,,Kde jsou potom ty řeči o tom, že je Rudý drak bojovník, co vždycky pomůže kamarádům?" osopila se na něj Kanna.
,,Potom, co na mě před školou čekal místo Nyi jeden z těch Hledačů, aby mi řekl, že Nya šla na rande s Chibou, to pro mě není žádnej kamarád. Protože tohle si kamarádi nedělaj." odvětil jí stroze Kai.
,,Jenže Chiba byl celé odpoledne s Tamami." nenechala se odbýt Kanna ,,Vím to, protože jsem se s nima po klubových aktivitách připravovala na dnešní test."
Kai se na ní nechápavě zadíval.
,,Kanna chce říct, že tě Nya vodila za nos. Zeptej se sám sebe, jestli věříš víc Kanně, nebo někomu od Hledačů, koho za tebou zjevně poslala Nya." vložil se do toho Dominigo, načež se Kai zprudka zvedl a vyrazil ze třídy. ,,Radši půjdu taky." zamumlal Dominigo a podíval se na Kannu: ,,Zkus sehnat někoho ze studentského koncilu. Budou nejspíš někde dole kvůli tomu rozruchu.
Kanna přikývla a s Dominigem opustila třídu stejně rychle, jako Kai.

,,Nevím, co chystaj, ale jdu taky." zvedl se po chvíli Kenji.
,,Co blázníš?" zeptala se ho nechápavě Aki ,,Snad se taky nechceš postavit Róninům?"
,,Ne, ale jestli jim někdo vypráší kožich, tak chci být u toho." odvětil jí Kenji a vyrazil pryč ze třídy.
Aki chtěla ještě něco namítnout, ale pak nad tím jen mávla rukou a zůstala sedět na svém místě zahleděná do učebnice Japonštiny.

Kanji se naklonil k tobě a Asami a zašeptal: ,,Má někdo z vás v plánu se tam jít podívat taky?" přitom na něm byla znát dychtivost a zvědavost zároveň.
Asami na jeho návrh pohotově zakroutila hlavou.

---

"Poslouchám Keisuke. Ale řekni tomu svýmu nagelovanýmu pejskovi ať sklapne nebo do toho kontejneru poletí jako první." Nevraživě se kouknu na Reijiho, za jeho poznámky. "Tamami běž pryč, hned." Pohlédnu na ní a dám jí najevo, že to opravdu myslím vážně a nechci, aby mě hloupě bránila a dostala se do trablí.

---

„Začíná to být nějaké zamotané...“ pomyslím si pobaveně, když se začne ve třídě probíhat s kterou Chiba byl nebo nebyl na rande.

„Zní to zajímavě...“ obrátím se Kanjiho, kterého dění před školou zaujalo, „Ale já ti nevím... jestli je moudrý tam jít teď když tam bude asi tlačenice zvědavců a nejspíš i členové koncilu. Nerad bych vyfasoval za trest nějaký úklid navíc... strávit odpoledne úklidem by nebylo moc zábavný.“ zažertuji a poté zaváhám, protože bych si tuto událost nerad nechal jít, ale zároveň se mi nechce nechávat Asami samotnou, když sem pár minut nazpět nakrknul Misuzu a vím, že na ní má zjevně trošku spadeno. Zatímco budu čekat na Kanjiho reakci obrátím zrak ke svému místu, zkontroluji si lavici a židli, jestlipak mi tam moji nepřátelé něco nepřichystali.

---

Tondulin:
Reiji zůstal zticha. Tamami se na tebe dlouze zadívala očima plných slz, přikývla, pustila tvou ruku, nedůvěřivě prošla kolem Róninů a následně se rozběhla ke škole.

,,Tak to bychom měli." Poznamenal Keisuke poté, co Tamami byla mimo doslech a dál pokračoval o něco tišeji: ,,V sobotu, asi hodinu před půlnocí se jede závod. Je to sjezd s patnácti zatáčkama, který se jedou na nejdelší drift. Ne, že bych nebyl nejlepší, ale startovný je pět set tisíc jenů, a já si chci pojistit, že budu zase první. Má se tam totiž objevit jeden... řekněme profík. Po tobě chci, abys mu něco provedl s autem. Tebe tam nikdo znát nebude a tady Kazou, Tomohari a Shigeru odlákají pozornost, takže na to budeš mít dost času. Je mi jedno, jestli mu uděláš díru do chladiče, zablokuješ brzdy, nebo mu přeházíš pojistky. Hlavní bude, když to dopomůže k mému vítězství a já ti za to dám sto tisíc jenů."

U brány na školní pozemky se objevil Kai, rozhlédl se a se zvoláním: ,,Hej vy tam!" vyrazil s podrážděným výrazem směrem k Róninům.
Shigeru pohotově strčil ruku do kapsy, do které při vašem minulém setkání schoval svůj nožík, ale Keisuke mu gestem naznačil, aby zatím vyčkal a otočil se ke Kaiovi: ,,Jestli se zlobíš kvůli Kanně, tak máš mé slovo, že jsme jí nic neudělali."
,,Tvýmu slovu se nedá věřit." procedil mezi zuby Kai ,,Kanna mi řekla, že se pod výhružkama snažíte zatáhnout Chibu no ňákýho průšvihu."
,,Vážně?" ušklíbl se Keisuke ,,Ten už byl v průšvihu, od chvíle, co si dovolil upravit fasádu dvoum z mejch kámošů, ale už jsme si to vyříkali a Chiba dostal rozum a teď patří k nám. Což mi připomíná, že jsme dneska ještě nikoho nehodili do kontejneru a s Chibovou pomocí by tvoje cesta dovnitř tentokrát mohla vyjít." načež se mu ve tváři objevil zlomyslný úsměv.

Všiml sis, že se u brány na školní pozemky objevil Dominigo, kde se zastavil, ramenem se opřel o zděný plot a hleděl vaším směrem. Nikdo z Róninů mu nevěnoval pozornost.

Aurelius:
,,A hlavně tam někde nejspíš bude i Misuzu." dodala na tvá slova Asami, zatímco ses ujišťoval, jestli ti tam některá z Misuziných kámošek nenechala nějakou pozornost, ale žádné překvapení jsi nenašel.
,,Tak mi alespoň můžeš dopovědět, co se dělo dole." usmál se Kanji.
Asami nad tím jen mávla rukou, otevřela si učebnici Japonštiny a dala se do přípravy na hodinu a tak se Kanji podíval na tebe v naději, že bys mu to mohl dovyprávět alespoň ty.

---

"To je hodně peněz, jak ti můžu věřit?" Zeptám se Keisukeho, zatímco si všímám, jak se postupně objevují moji spolužáci, kteří by mi eventuálně mohli pomoci Roniny porazit.

---

„V podstatě ani nic zajímavého. Jenom Misuzu svým pištivým hlásek opět prudila.“ odpovím Kanjimu, abych ho stručně seznámil se situací. „Akorát mám pocit, že její odezva teď bude trošku drastičtější.“ pousměju se a také si vybalím své věci.

---

Tondulin:
,,Jestli ti nestačí moje slovo, tak na důkaz mé dobré vůle můžu zařídit, aby si už nikdo mejch kámošů nevšímal tý tvý cáklý hokly." usmál se Keisuke.
,,Jestli je ta cáklá inrtoška... ehm... Tamami jeho holka, tak byste jí měli nechat i tak." ozval se Kai.
,,Omyl Kaii." ušklíbl se Keisuke ,,Ona by se pro něj očividně nechala rozkrájet a je jen moje dobrá vůle, že jsem se nepokoušel zjistit, jestli by se to samé neudělal Chiba pro ní."

,,Tak kdo vyhrává?" ozval se od brány na školní pozemky Kenji, když se tam objevil, čímž na sebe strhl pozornost většiny přítomných.
,,Co je ti ku*va po tom?" vyštěkl na něj Kazou ,,Jestli chceš pár přes hubu, tak stačí říct."
Keisuke mu pohotově gestem naznačil, aby zůstal zticha, střídavě se podíval na Kenjiho a Dominiga a nakonec utrousil ke Kaiovi: ,,Jestli tohle má bejt tvoje posila, tak na mě ty dva moc velkej dojem neudělali."
,,Posila?" usmál se Dominigo ,,Jsme jen předvojem zvědavců."
,,Předvojem?" podivil se Keisuke.
,,Ann, Mihara a další členové studentského koncilu tu budou co nevidět." odvětil mu s úsměvem Dominigo a pokračoval: ,,Víš Keisuke, rvačku, ze které vzejde jen zabitý večer úklidem na školních pozemcích, si milerád odřeknu."
,,Jak si můžeš bejt tak jistej?" ušklíbl se Keisuke ,,Sem přece nechoděj. Jak by se o tom asi mohli dozvědět?"
,,Tak, jako jsem se o tom dozvěděl já a ostatní." usmál se Dominigo.
,,Kanna." procedil mezi zuby Keisuke a podíval se na Kaie ,,Víš co je ta tvoje holka? Je to pěkná..."
Keisuke nedokončil větu, protože si všiml, jak se na ulici objevila Ann, Mihara a ještě jeden člen studentského koncilu.

,,Nejdřív ten rozruch na chodbě a teď prý i nějaká rvačka u brány. Může mi někdo z vás vysvětlit, co se tady dneska děje?" přerušila Ann svou otázkou nastalé ticho.

Aurelius:
,,Takže nic novýho." odvětil na tvá slova se Kanji, zatímco sis vybaloval věci ,,Jen se obávám toho, že s tou drastičtější odezvou budeš mít pravdu. Podle toho, jak tam dole vyváděla, jsi jí nejspíš zase řekl něco, co nemohla překousnout."
,,Jenže jestli se toho někdo chytí, tak se Misuzu pokusí Henrymu, mě a Midori znepříjemnit život o to víc." dodala Asami na Kaiova slova a pokračovala v přípravě na hodinu.

,,Hej, Aki! Víš o tom, že je Kenji u toho rozruchu před školou." ozvala se růžovovlasá dívka, která se objevila ve dveřích a svým voláním na sebe strhla pozornost celé třídy.
,,Ano Misaki." povzdechla si Aki ,,Říkal, že se jde podívat na to, jak dostanou Róninové na frak, nebo tak něco."
,,Vážně? To chci taky vidět!" zvolala Misaki a rozběhla se pryč ze třídy.
,,Co blázníš?" zvolala za ní Aki ,,Za dvě necelé dvě minuty začíná hodina."
Ale Masaki už jí zřejmě neslyšela, neboť se Aki nedostalo žádné odezvy.

---

"Tak to vypadá, že zábava končí." Pronesu, poté co se kolem nás shromáždí i členové studentského koncilu. Na jejich dotazy se mi nechce zodpovídat, a proto se jen tak nenápadně zkusím vytratit do třídy.