---

"Hovězí." řeknu obsluze a otočím se na Marianu, "Asi k našim spolužákům, támhle." kouknu na lavici a až dostanu jídlo, vydáme se za nimi. Pozdravím je, zeptám se, jestli si můžem přisednout a usadíme se.

"Nechte si chutnat." oznámím všem a pustím se do jídla.

"Jestli se bude zítřejší oslava slavit stejně, jako u nás, tak tu bude dost učňů, předvádějící svá kouzla, která jistě nabídnou obyvatelstvu z septimy. Máš nějaké plány na, Mariano?"

---

"Ehm já ten luk nechal uvnitř snad mě Nivrel nezabije po cestě, nechceš jít radši se mnou? Celkem se bojím." Usměju se. "Jo a s těma modřinama bych si starosti nedělal, buď to nějak zamaskujeme a nebo si vymyslím nějakou vysoce uvěřitelnou historku jako vždycky." Uklidním Carwen, seberu svůj dřevěný meč, pro případ, že by mě Nivrel chtěla napadnout a půjdu si pro luk.

---

,,Mnohokrát děkuji, dobrý muži." poděkuji měšťanovi a zeptám se: ,,Kde tedy najdu Tayrenův dům?"
Až se od měšťana dozvím, kde Tayren bydlí, znovu poděkuji a vyrazím za ním.

---

"To je problém mého budoucího já, až se budu chtít teleportovat zase do Brumy. Nyní vyrážím najít Lauranu a povědět jí vůbec jen o té Brumě. Zatím se měj teto a díky za všechno cos pro mě udělala!" Rozloučím se a vyrazím pryč z místnosti. Nejprve zkusím sehnat někoho známého, nebo i učitele, jestli tu Lauranu neviděl, že by šla na nějakou hodinu a podobně. Podle toho co zjistím buďto vyrazím na onu hodinu, nebo se vydám do sídla Vici.

---

→ Tah 94.

ScorpionCZ
„Tak se měj. Kdys mě náhodou potřeboval víš kde mne najdeš. Ještě se tu budu nějakou dobu zdržovat.“ pousmála se a jakmile jste opustili místnost a zamkla dveře rozdělili jste se. Sešel jsi schodiště a spatřil Arcimága (graf. vzhled - zde) a Xarii (graf. vzhled - zde) jak spolu vedou diskuzi. Soudě jejich výrazů se nevyvíjela příliš dobře, alespoň z počátku.

Xarie byla oblečená do svého magického roucha v Morrowindském střihu, dlouhé černé vlasy měla rozpuštěné a levou ruku schovanou za zády. Palagán na sobě měl svůj obvyklý oděv, Arcimágské roucho a boty, v ruce svíral tobě neznámý amulet, který nejspíš právě obdržel od Dunmerské mágyně.

„Rozuměla jsi?!“ řekl rázným tónem Palagán, Dunmerka kývla hlavou a přitom se mírně pootočila neboť si všimla jak přicházíš. Arcimág si tě rovněž všiml, polkl slova, která měl na jazyku a nahradil je za jiná, vhodnější, „Očekávám, že se zúčastníš porady. Čas konání je na rozpisu a účast je pro všechny povinná.“
„Neměj obavy. Dorazím.“ kývla hlavou, „A pořádně zvaž co jsem ti řekla.“ dodala s důrazem.
„Xarie! Něco jsem ti řekl. Ještě jednou a ukončím tvou spolupráci s naší Univerzitou jednou pro vždy. Rozuměla jsi?! A teď odchod!“ zařval rázně Arcimág. Xarie v první moment vypadala, že se nějak slovně ohradí, ale nakonec svá slova přehodnotila a Dunmera poslechla. Bez jakéhokoliv slova se vydala k odchodu, ani tebe nepozdravila i když tě viděla. Palagán její odchod sledoval s hněvem v očích, schoval medailon do kapsy u roucha. Mlčky jsi pokračoval kolem až do chvíle než jsi za svými zády uslyšel jeho hlas.
„Škorpiasi!“ řekl s důrazem, „Kam ten spěch? Dlouho jsme se neviděli. Velmi dlouho.“ založil si ruce, „Ihned pojď se mnou.“ dodal chladným tónem hlasu a zamířil ke své komnatě.


Sarako
Měšťan ti podrobně popsal cestu k domu mistra Tayrena, jakmile jste se rozloučili, vyrazil jsi dle jeho popisu k domu. Netrvalo dlouho a skutečně jsi spatřil kamenný dům, který byl oplocen dřevěným polotem na nímž štěkal pes. Žádný symbol obchodu či povolání majitele se na domu nenacházel. Dokonce ani štěkot psa nepřiměl nikoho vykouknout z oken, přitom bylo jedno z nich pootevřené. Naproti domu polehával starý pohublí žebrák, který prosil o almužnu každého kolem jdoucího.


Adrian_S
Dostal jsi tácek s porcí a vykročil ke stolku, Gaturn i Eris tě ochotně pustili sednout. Mariana se posadila naproti tobě. Než se pustila do jídla zodpověděla ti otázku, „Budu mít svůj vlastní stánek. Vyrobila jsem si pár lektvarů a v průběhu zítřka budu vyrábět další a snažit se je prodat. Akorát se ještě musím domluvit s profesorkou Sarricovou, nebyla tu, když jsem jí hledala a za Silverwoodovou se mi jít nechtělo, ale profesor Globullus mi to posvětil, takže problém určitě nebude. A ty budeš dělat co?“

Gaturn s Erisem ti akorát popřáli dobrou chuť a více se do vašeho rozhovoru prozatím nezapojili.


Tondulín
„Aedane...“ povzdechla si Carwen, „Jsi přeci chlap, ne? A pokud se nemýlím ještě před chvilkou jsi tvrdil, že tvému šarmu a charakteru jen tak někdo neodolá.“ dodala a zůstala stát. Tvém dalším poznám se jen a pouze pousmála, ale nijak více je nekomentovala. S dřevěným mečem v ruce jsi směřoval k mlýnu.

Vešel jsi dovnitř a spatřil Nivrel, která byla sehnutá k vědru a umývala si tvář i ruce, které měla od krve. Otočená k tobě byla zády, ale o tvém příchodu moc dobře ví. Luk se nacházel na místě na kterém jsi ho předtím ponechal. Akorát vedle něj přibyly nátepníky mladé Bosmerky.


Killiedan
„Ano. Udělal a právě proto bych nikoho ze svých potomků nenutil do nuceného sňatku. Ani kdyby to bylo pro rod neskutečně výhodné.“ převzal slovo Scipio, „Obzvláště bych se nikdy neotočil proti Císařství...“
„Neotáčím se proti Císařství. Pokud Císař přijme nabídku k sňatku vše zůstane při starém, pokud ne... Zkrátka nastanou trochu temnější časy pro Císařství.“ odmlčel se, „Hovoříme už dost dlouho. Pojďme.“ dodal a oba dva vykročili směrem k čtvrti s luxusnějšími domy, vilami a rezidencemi.

Osoba v černém sledující oba muže z dálky tiše pokračovala v jejich stopách. Volila však náročnější cestu, ale daleko méně nápadnou. Neštítila se lézt po zídkách a křovím.

---

"Ještě jsem neuvažoval nad zítřkem, Mariano. Určitě se něco najde, jen si teď nemohu vzpomenout." uzmu první sousto, "K večeru jdu s mistrem Beliem do města vyvolávat ochranná kouzla proti nemrtvým. Víš, kvůli pověrčivým lidem. Je to jednak velmi inspirující a jednak se můžeš od toho ledacos naučit... nebo postřehnout."

Až se trochu najím, zeptám se nahlas sám sebe, "Že bych se šel podívat za tebou?"

---

"Dobře tedy ..." Odpovím trochu zmateně, ale vyrazím za ním. "Jen tedy trochu spěchám, nebude to dlouho trvat že?" Zeptám se, když ho doběhnu. Potom ho budu následovat kam razí ...

---

Přijdu k žebrákovi, ukáži mu dvě stříbrné mince a položím mu otázku: ,,Je Tayren doma?"
(Mince mu nechám pouze v případě, že mě jeho odpověď potěší.)

---

Vezmu si luk a toulec, krátce pohlédnu na Nivrel. "Omlouvám se, trochu jsem to přehnal." pronesu a než stihne cokoli odpovědět budu už na cestě za Carwen.

---

→ Tah 95.

ScorpionCZ
Následoval jsi Arcimága, který veškeré tvé poznámky ignoroval, pouze mlčky kráčel před tebou až do chvíle než se zastavil u dveří své komnaty, klíčem otevřel a pokynul ti, abys vešel. Jakmile jsi tak učinil a on za tebou zavřel dveře opět se ti po dlouhé době naskytl pohled na přebudovanou komnatu.

Některé věci zůstaly na při starém, některé se nacházely na jiném místě a některé zde předtím vůbec nebyly. Mezi ně se řadila i klec veverkou, která byla postavená na dřevěném stolku za nímž Palagán sedával. Veverka ochotně rozlouskávala jeden oříšek za druhým a házela jej do misky opodál. Také sis všiml Arteriova meče, který ležel na stolku a jeho ostří bylo zabaleno do červené látky, vedle meče se nacházel pohárek a nádoba s nápojem a také druhá mistička s oříšky ze které si Palagán přes usednutím do své židle nabral celou hrst.
„Posaď se.“ pokynul ti a hodil pár oříšků do úst a spokojeně začal jíst. „Laurana ti stejně nikam neuteče. Dnes na Univerzitě vůbec nebyla.“ dodal, když polkl. Židle, která se nacházela z tvé strany stolu není ani zdaleka tak pohodlná jako ta na které sedí samotný Arcimág.

Také sis na stolku všiml hned několika připravených listin, které nesli jména jednotlivých profesorů. Přečíst jsi však dokázal jen první dva, zbylé byly příliš úhledně srovnány a překrývali se s ostatními. První z listin nesla jméno profesorky Mirabelle Sarric a druhá listina nesla jméno profesora Belia Arteria, jeho listina se lišila i symbolem neboť krom univerzitního symbolu se zde nacházela ještě značka Císařské legie.


Sarako
„Ne-nevím pane.“ vykoktal ze sebe Žebrák hledíc na mince, „Sedím tu už-už čtvrtý den a pa-pana Tayrena jsem neviděl od-docházet ani při-přicházet.“ pokračoval a své oči přesunul k domu, „Ale ně-někdo dnes otevřel ok-okno. Včera bylo ještě za-zavřené.“


Adrian_S
„Zmiňoval se mi, že jde večer ven se skupinkou noviců. Dokonce se k vám má připojit i Valindor.“ řekla tiše, aby se její slova nedostali až k profesorskému stolku u kterého seděla většina profesorů. Výjimku tvořila pouze Mirabelle, která doposud nedorazila a Arcimág. Profesorku Vici jsi zrovna spatřil přicházet.


Tondulín
Sebral jsi luk, toulec a odebral se ven z mlýna. Nivrel ti nijak nedopověděla, mlčky pokračovala v umývání rukou a tváře. Jakmile jsi opustil mlýn a stanul před Carwen s mírným úsměvem konstatovala, „Vidíš? Přežil jsi. Ve střelbě nijak zvlášť nevynikáš, ale snad se nám to povede napravit časným tréninkem. Řád sice přímo neurčuje styl boje, jaký musí jeho členové ovládat, ale je dobré mít základ tak nějak ode všeho.“


Killiedan
„Ano. Udělal a právě proto bych nikoho ze svých potomků nenutil do nuceného sňatku. Ani kdyby to bylo pro rod neskutečně výhodné.“ převzal slovo Scipio, „Obzvláště bych se nikdy neotočil proti Císařství...“
„Neotáčím se proti Císařství. Pokud Císař přijme nabídku k sňatku vše zůstane při starém, pokud ne... Zkrátka nastanou trochu temnější časy pro Císařství.“ odmlčel se, „Hovoříme už dost dlouho. Pojďme.“ dodal a oba dva vykročili směrem k čtvrti s luxusnějšími domy, vilami a rezidencemi.

Osoba v černém sledující oba muže z dálky tiše pokračovala v jejich stopách. Volila však náročnější cestu, ale daleko méně nápadnou. Neštítila se lézt po zídkách a křovím.

---

Taky zašeptám, "Ano, přesně. Ten také jde. Nechceš se přidat? Myslím, že by ses hodně přiučila a každá ruka dobrá..."

---

Posadil jsem se a překvapeně se zeptal. "Jak víte že jí hledám? No nevadí, co potřebujete? Je zde nějaký důležitý důvod proč jste mne předvolal?" Vypadá ten Arteriův meč podobně jako ten můj?

---

,,Moc jsi mi neporadil, ale budiž." pronesu k žebrákovi a hodím mu jednu minci.
Potom přijdu k plotu a zavolám Tayrenovu domu: ,,Tayrene, mistře krejčovského řemesla! Má paní mě poslala, abych jí do večera donesl ty nejskvostnější šaty v celém městě a měšťané tvrdí, že jsi nejlepším krejčím v široko daleko. Pokud nechcete, aby Váš mazlíček nepřišel k úhoně, až půjdu dovnitř, doporučuji Vám ho někam uvázat, nebo mu dát povel."
Poté chvíli počkám, co se bude dít, přitom si toho pejska pořádně prohlédnu.

---

"Můžeme to zkusit." odpovím Carwen a stoupnu si čelem k terčům. Budu se snažit být co nejvíce v klidu a párkrát zasáhnout terč.

---

→ Tah 96.



ScorpionCZ
„Jednak tě znám Škorpiasi už dost dlouho, abych věděl jaké máš priority a halvně jsem Arcimágem a patří do mých povinností mít přehled o dění na Univerzitě.“ pravil, rozkousal několik ořechů a jakmile měl hrst prázdnou pokračoval, „Pamatuj si, že bych se neobtěžoval s tebou, kdyby to nebylo důležité.“ dodal trochu pohrdavě a znovu nabral hrst oříšků z misky. Veverka z klece na něj koutkem oka pohlédla a nakrátko přestala louskat. „Setkal jsi se v nedávné době s Tandilem nebo nějakým jiným Psijickým mágem?“ zeptal se.


Sarako
Žebrákovi se rozzářila tvář spokojeností, když jsi mu daroval jednu z mincí. Ihne vyzkoušel zdali je pravá a schoval ji do svého oděvu. Přistoupil jsi k plotu. Pes hlasitě štěkal, ale povedlo se ti to alespoň trochu přeřvat, ale žádné reakce jsi se nedočkal. Akorát pes hlasitě štěkal.

Plemeno psa je většího vzrůstu, agresivnější a nepřátelštější k cizím. Kolem boudy má několik kusů ohlodaných kostí a dřevěnou misku má zcela prázdnou.


Adrian_S
„Hmm... Už jsem s ním dneska mluvila, ale tohle mi nenabídl. Nechci se vnucovat.“ odpověděla Mariana, „Nejedná se o můj obor... Takže bych tam byla nejspíš jen za trubku.“ pousmála se, „Nic jiného než se dívat bych nezmohla.“


Tondulín
Jakmile jsi se přesunul s Carwen k cvičným terčům postavil jsi se a pokusil se zamířit a následně vystřelit. Carwen tě těsně předtím zastavila, „Počkej!“ zvolala a přistoupila blíže k tobě, rukami ti pomohla vylepšit tvé postavení, aby bylo vhodnější ke střelbě a poté poodstoupila. „Takhle vždy stůj. Bude se ti lépe střílet.“ pousmála se a založila si ruce.

Zamířil jsi a vystřelil, šíp zasáhl okraj terče. Na pokyn Bosmerky jsi vystřelil znovu, ale tentokrát minul. Třetí výstřel z luku již terč zasáhl, ale přesto jsi netrefil místo uprostřed.


Killiedan
„Ano. Udělal a právě proto bych nikoho ze svých potomků nenutil do nuceného sňatku. Ani kdyby to bylo pro rod neskutečně výhodné.“ převzal slovo Scipio, „Obzvláště bych se nikdy neotočil proti Císařství...“
„Neotáčím se proti Císařství. Pokud Císař přijme nabídku k sňatku vše zůstane při starém, pokud ne... Zkrátka nastanou trochu temnější časy pro Císařství.“ odmlčel se, „Hovoříme už dost dlouho. Pojďme.“ dodal a oba dva vykročili směrem k čtvrti s luxusnějšími domy, vilami a rezidencemi.

Osoba v černém sledující oba muže z dálky tiše pokračovala v jejich stopách. Volila však náročnější cestu, ale daleko méně nápadnou. Neštítila se lézt po zídkách a křovím.

---

"Není to jen o pomoci, ale také se něco nového přiučit." podívám se na ní upřímně, "Mohla by ses ode mne něco naučit... Třeba bych ti mohl ukázat, jak si vyléčit zranění. Jednou se ti to třeba bude hodit." a usměji se.

---

Věnuji poslední znechucený pohled Tayrenovu domu a vypravím se k Teodorovy, jak popisoval měšťan.
Až dorazím k němu do dílny, pronesu: ,,Osmička s Vámi krejčí. Má paní mě poslala, abych jí do večera donesl ty nejskvostnější šaty v celém městě. Mou paní je dcera jednoho z Mistrů z velkého rodu Telvanni, tudíž považuje za samozřejmost, že její šaty budou hnědé, s ornamenty vyšívanými zlatou nití. Přáním mé paní jsou šaty s dekoltem a rozparky, jako doplňky by chtěla jemný zlatavý závoj a zdobený plášť červené barvy." přitom vysypu na prodejní stůl sto septimů a pokračuji: ,,Dalších sto septimů dostanete, pokud budou hodové ještě před soumrakem. Má paní nemá v plánu zdržovat se v Císařském městě příliš dlouho, neboť jí do Anvilu zbývá ještě dlouhá cesta."

---

Budu střílet dokud aspoň jednou nezasáhnu střed terče.

---

K současné situaci se nebudu dál vyjadřovat a počkám až Faerionovi muži skončí s trestáním Gwendis.

---

"Ach ano, jistě ... co by jste to byl za arcimága. Díky za poskytnutí téhle odpovědi." Potom se zamyslím a poškrábu na tváři. "Tandil tu před dobou prý byl, mám dojem že jsem něco zaslechl ... a Psijikové jsou stále zalezlí na tom svém tajném ostrově nebo se mýlím? Pokud vím tak na svět kašlou, dokud nejde o nějaké mocné artefakty, které by si mohli donést tam k nim. Nemyslím si, že bych se v nynější době s nějakým setkal, asi to je i lepší ... většinou se okolo nich dějou špatný věci se kterejma není radno něco mít společného ..." Zakroutím odmítavě hlavou. "Děje se snad něco s psijiky? Jsme v nebezpečí?" Zakončím svojí odpověď otázkou.