S3cR3 a matthew074:
Rónin nastartoval vozidlo a vyrazili ke skupině kožeňáků, která jim stála v cestě. (kdyby jeli na druhou stranu, byla tam volná cesta) Ručička otáčkoměru vyletěla do výše a motor dostal takovej kotel, jakej v životě nezkusil. Lidé v kožených hadrech už z dálky uhybali na stranu. Nikdo nechtěl stát v cestě. Jen druhé vozidlo s tmavými skly zůstalo na místě. Skeev se na sedačce klepal jak při záchvatu. Nebo podvědomě pařil na trash metalovou skladbu. Vincent se jej snažil uklidnit. „Vydrž kamaráde...“ šeptal mu do ucha a tiskl ho k sobě, aby si neublížil. Když bylo vozidlo jen několik desítek metrů od kožeňáků, kožaci vytáhli bouchačky. Do auta zabubnovalo několik střel. Lee si všiml, že jeden z nepřátel se svalil k zemi. Buď odražená kulka, nebo jejich Anděl strážný. (V tuto chvíli je vozidlo na úrovni kožaků, vozidlo však stále jede –další tah můžete/nemusíte být u nich)
"Děvky jedny." Naštvaně utrousím odjistím zbraň pokusím se ji v obou dlaních pevně sevřít ,aby mě zpětný ráz nevyrval zbraň z ruky. Poté vystrčím hlaveň z pootevřeného okénka přikrčím se tak abych neschytal ránu od případné kulky která proletí sklem zmáčknu spoušť a vysolím pár dávek na uklidnění pro muže v kožených zbrojích dokud budem v jejich blízkosti budu pořád střílet jakmile se dostanem z dosahu jejich zbraní okno zavřu (pokud z něj něco na konci přestřelky zbyde).
Zatáhnu za závěr a pokusím se trefit někoho v autě co stojí opodál. Potom se přesunu blíže k žebříku, po kterém jsem se dostala nahoru a budu poslouchat co se děje dole.
S3cR3 a matthew074:
Kulky létaly vzduchem a rvaly karosérii auta. Poladěný motor stále vyřvával bolestí a silou. Rónin se přikrčil a dál hnal vozidlo šílenou rychlostí. Lee stáhl okno a skrčil se, aby jej nezasáhly střely, které případně proletí oknem. (to si nějak nedokážu představit, jak by tě to ochránilo :D) Přitom samopal, který svíral oběma rukama, protáhl mezerou v okně a krátkými dávkami kropil obecenstvo. Druhé auto venku nastartovalo, blikla světla a vozidlo se rozjelo. Nedokončilo však oblouk, ale pokračovalo stále rovně, kde narazilo do zdi. Rónin cukl s volantem a odbočil do prázdné uličky. Nikdo v ní nebyl a zdálo se, že je průjezdná. Byla to docela klika, protože Leeův samopal cvakal naprázdno. Skeev s sebou začal škubat, ale zdálo se, že je klidnější. „Jeď dál, rovnou domů. Tam se můžeme schovat. Sakra....“ ozval se Vincent a hleďel na svou ruku od krve. Vteřinu předtím ji měl pod svým kabátem.
Doufal jsem že dveřmi kulky neproletí :DOtočím se prohlédnu Vincenta "Snad nechcípne do výplaty." Pomyslím si a zaměřím svoji pozornost ke zbrani. Vytáhnu prázdný zásobník vyměním ho za plný poté si položím zbraň opět na klín a opřu se o sedadlo. Zbytek cesty budu pozorovat okolí.
S3cR3 a matthew074: „Doprdele...jo. Koupil jsem to naštěstí jen do ruky. Prošla skrz, svině. To spraví Stimpak nebo jen lékárnička. Kdyby tam zůstala nebo vzala kost, bylo by to ku*va horší...“ Automobil se řítil uličkou. Nějaký bezďák na poslední chvíli uskočil do výklenku. Rónin držel pevně volant a smykem vjel na silnici. Projeli podjezdem a minuli nabourané auto. Cesta podivně houpala, asi proto, že asfalt někdo pocuchal silnějším kalibrem. Na chodníku ležely ostatky neznámého původu. O několik minut později minuli restauraci, kde se dnes setkal Rónin s Nikolajem a jeho sestrou. (Zbytek cesty potrvá jeden příspěvek, klidně reagujte, bavte se (když jsou hráči spolu, může rozhovor probíhat kdykoliv – není nutno čekat na mě :D) apod)
"Hele klidně můžeš zpomalit nikoho za prdelí nemáme ještě se někde zbytečně vysekáme." Vytáhnu krabku nikomu nenabídnu a rovnou vytáhnu cigaretu strčím jí do pusy krabku schovám a zapálím cigáro.
Budu schovaná do tak dlouho dokud kožeňáci neopustí oblast nebo se aspoň nevzdálí. Pokud bude zase někdo na dvoře budu poslouchat jestli neleze za mnou na střechu.
Podrbu si kulky dokouřím cígo vyhodím z okna pravou rukou se opřu o okno a začnu si zpívat svojí oblíbenou písničku z let kdy svět byl barevnější a krásnější YouTube Video
S3cR3 a matthew074:
Rónin (furt mám tendenci psát Rom :D) zpomalil automobil do klidnější jízdy. Nikdo je nepronásledoval. Vincent na zadním sedadle ulidňoval Skeeva. Předtím si však stáhl ránu opaskem. Nezdálo se, že by jej zranění nějak trápilo, ale krvavý flek na jeho oblečení se pomalu zvětšoval... Lee právě odehnal blechu v rozkroku a odhodil vajgl z okna. Po několika vteřinách si začal broukat svou oblíbenou písničku z dob, kdy byl svět ještě krásný... Ženy se holily, školáci fetovali a po lesích běhali jednorožci... Tón na rtech mu zmizel až ve chvíli, kdy dorazili do ulice, kde bydlel Vincent. Pomalu projížděli mezi hloučky lidí. Neviděli zde však nikoho z Vincentových lidí. Vincentův dům byl v plamenech... „Do..prdele... ku*va....“ Vincent hleděl na svůj dům a nedostávalo se mu slov. „Jeď dál. Kus odtud mám záložní úkryt. Tam se schováme...“ Naznačil rukou směr...
Prohlédnu si ruiny bývalého Vincentova domova a vzpomenu si na ten svůj. "Jó je to v prdeli , každopádně jestli v tom baráku byla nějaká stopa na ten úkryt nejspíš už tam na nás čekaj.*pokrčím rameny* Tak si zas jednou zastřílíme."
S3cR3 a matthew074: „Je to bezpečný…sakra…jo, je to v poho. Nevěděla o tom ani Nancy. Je to taková postarší garáž. Mám tam nějaký záložní věci. Dokonce i telefon a Stimpaky.“
Za několik minut jste dorazili do zapadlé čtvrti. Vincent ukázal na garáž a vystoupil z vozidla. Chvilku se šmatral ve staré rozvodně elektřiny a nahmatal maličký terminál. Vyťukal kód a Ronin zajel dovnitř.
V garáži byl prostor na dvě auta, takže jste pohodlně vystoupili. Vincent zavřel vrata a rozsvítil světlo. Pak ukázal na poličku s alkoholem a malý zahradní stolek se čtyřmi židlemi. Ihned poté se vydal k další skříni.
MP5 schovám zpět do přihrádky v autě i se zásobníkama. Vezmu brokovnici a vylezu z auta pořádně se protáhnu a rozhlédnu po úkrytu. "Docela útulný." Utrousím odplivnu si a usadím na jednu ze čtyř židlí brokovnici o židli opřu. "Tak a co teď? Toho...*kouknu na Skeeva* Tohle... *mávnu rukou* tuhle věc máme. Jinak ten Sorošenkov nebo jak se ten bastard jmenoval jakej má vliv tady ve městě?" Při čekání na odpověď se budu snažit vyšťourat kus minulé večeře ,který se mě šprajcl mezi zuby.
Dojdu ke dveřím a zaposlouchám se jestli za nimi něco neuslyším. Pokud ne tak vejdu potichu dovnitř. Pokud tam něco uslyším tak se nějak pokusím přelézt tu zeď. Jak vysoká je ta budova na kterou vede ten žebřík ?