---

"Jasně, ptejte se na co chcete. I já sám bych měl několik otázek, pokud ještě něco nevíte ohledně toho prokletí co na sobě mám." Odpovím, přičemž se zarazím. Řekl jsem to dost hlasitě, takže to mohli slyšet i všichni v okolí kdo se nacházeli poblíž. Pak jsem se zamyslel a mávl nad tím rukou. "Co už, stejně se je to jedno."

---

Mlčky počkám než Faerion domluví a popřípadě odejde nebo řekne něco dalšího.

---

→ Tah 86.

ScorpionCZ
„Eh.. O tom si raději promluvíme někde jinde.“ poznamenal starý mág a Světlana s ním tiše souhlasila neboť kývla hlavou.

(2/3)
→ Cestovní postih za přítomnost dvorního mága.



Sarako
Došel jsi až ke kasárnám Osmé legie. Před budovou se zrovna konal nástup deseti legionářů, který vedl starý legát Gratus. (potkal jsi se ním už na sněmu)
„Rozchod!“ zavelel a legionáři se poslušně rozešli. Gratus jejich pohyb zpět do kasáren sledoval, ale nakonec svůj zrak upřel na tebe, „Další Bdící?“ povzdech si a zakroutil hlavou, „Co potřebujete tentokrát?“


Adrian_S
„Ano. Pojďte se mnou.“ kývla hlavou a otevřela ti dveře, společně jste vešli hlouběji do lodi a poté jsi následoval úzkou dřevěnou uličkou. „Snad nemáte problém s krví.“ prohodila, když jste míjeli zakrvácené mrtvé tělo jednoho z Khajiitů. Kožená zbroj značila, že rozhodně nepatřil k legii ani Penitus Oculatus. Zabočili jste a konečně stanuli v místnosti s raněnými.

Většina raněných byla již ošetřena jak magií tak obyčejnými obvazy. Mirabelle jejíž roucho bylo místy špinavé od krve si zrovna omývala ruce v čisté vodě, která se ihned začala špinit. Krom dvou agentů Penitus Oculatus a několika zraněných tu nikdo jiný nebyl.
„Děkuji vám profesorko. Bez vás by moji muži jistě zahynuli. Pomoc z města by nestačila dorazit včas. i když jsem žádala, aby nás někdo z léčitelů doprovázel.“ pronesla děkovně mladá agentka. „Finanční odměnu si budete moci vyzvednout na našem velitelství.“ dodala a pohlédla na zraněného muže. Ležel na nosítkách a hruď měl obvázanou obvazem. „Přišel vás navštívit i učeň.“ pousmála se mírně a pohlédla na tebe.


Tondulín
Nivrel kývnutím hlavy a mávnutím ruky pozdrav oplatila. Pohlédla na Carwen a následně zpět na tebe, působila udiveně jakoby čekala, že tě Carwen s programem již seznámila. Carwen stanula vedle tebe, opřela si ruce o bok.
„Chtěl jsi trénovat lukostřelbu, Lovče? Nemám pravdu?“ usmála se, „Nerada bych ztratila svého prvního učedníka, takže tě něco malá už dneska neučím. Nivrel mi pomůže, protože v některých ohledech je mnohem lepší než já a vlastně celkově... Já, Belwen a Nivrel, každá z nás se specializuje na něco jiného. Pro dnešek začneme soubojem a lukostřelbou.“ odmlčela se a odepnula si meč z opasku společně s ostatními zbraněmi, kterými byla ozbrojena. „Doufám, že jsi připraven.“

Nivrel mlčky otevřela víko truhly a podala ti dřevěnou napodobeninu meče, další dva dřevěné meče vzala a odkráčela pryč z mlýnu. Carwen opatrně odložila brašnu a následovala ji před mlýn. Zůstal jsi sám uvnitř polorozpadlého mlýna.



SuperHunterCZ
Gwendis se zamračila, ale udržela jazyk za zuby a nikterak se neohradila. „Povězte mi...“ nadechl se Fearion a znovu střídavě koukal na každou z vás. „Jak k tomuhle všemu došlo. Kdo celý spor začal a proč. Teď hned. Kněžka bude chtít stejně jako její válečníci výsledky a nějaký trest padnout musí. Chci vědět, která strana byla v právu a která ne.“

---

Prvně se jí ukloním, přijdu k ní blíže a pošeptám, "To děvče je už stabilizované. Podal jsem jí, co jste mi řekla. Teď klidně spí." odvrátím tvář od její a promluvím, "Doporučil jsem jejímu otci, aby ji prozatím nechal v klidu vyspat a ujistil ho, že se za ní za dva dny podívám, jak se jí vede. Prý chtěl napsat dopis do Brumy... ale o to se už kdyžtak postaráme."

---

Prohlídnu si svůj nový meč a půjdu ven za elfkami. "Konečně si trochu zatrénujeme, nemohl jsem se dočkat. I když... mno dřevěný mečík není úplně to v co jsem doufal." Usměju se, odepnu opasek se svým jednoručákem a položím ho kousek od sebe.

---

,,Stendarr s Vámi, legáte Grate. Mé jméno je Valentius Sillencius a nesu Vám informace o pašerácích ze zdejších stok." pronesu co nejpřívětivějším a nejlaskavějším hlasem, předám legátovi dopis, který jsem našel mrtvého khajita a pokračuji: ,,Jak už jsem říkal Luciovým legionářům, když jsem jim předával pod ochranu dceru Luciena Acillia, krátce poté, co jsem jí zachránil ze stok, pašeráci mě i další dva bdící napadli, když jsme zbavovali stoky upírů. Přežil jsem jenom já, zraněný a vyčerpaný z kouzlení, a mladou paní Acilliovou jsem našel v doupěti obrovského pavouka úplnou náhodou, když jsem se snažil dostat pryč ze stok, abych mohl podat hlášení Talarovi o tom, co se stalo. Ze stok jsem se dostal dopoledne, ale jelikož Talar skončil zraněný v péči mágů, zdrželi mě menší změny v našem vedeni, proto jdu za Vámi tak pozdě. Také jsem se zdržel u Luciena na obědě, protože mi přišlo krajně nevhodné jeho pozvání odmítnout. Díky posledním slovům jednoho z pašeráků jsem se dozvěděl, že je vede osoba jménem Caesar." zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,V císařském městě jsem se též dozvěděl o pokusu o zavraždění mého starého přítele Leye Rulla, ke kterému shodou okolností došlo právě před hostincem, který je zmíněn v tomto dopise. Nežádám žádnou odměnu, jen se chci ujistit, že je můj starý přítel naživu a promluvit si s ním pár slov."

---

"Dobře tedy, na co se chcete zeptat mě?"

---

→ Tah 87.

ScorpionCZ
„Necháme to raději na klidné místo. Má komnata bude ideální.“ řekl stařík za chůze a směřoval po schodišti do patra ke své komnatě ve které jste byli již prve.

(3/3)
→ Cestovní postih za přítomnost dvorního mága.



Sarako
Legát převzal dopis a zatím co jsi mluvil přečetl si jej. Jakmile jsi dopověděl poslední větu promnul si bradu, udělal několik přešlapů z místa na místo a teprve promluvil, „O Caesarovi jsem už slyšel. Bohužel mistrně zná zákon a daří se mu zůstat vždy čistým a vyhnout se tak přímému vyšetřování a trestu.“ odmlčel se, „Problémy ve stok se mne přímo netýkají. Bdící se o tento problém měli postarat, ale jaksi je to nad jejich sílu jak to vypadá.“ dodal s mírným pohrdáním v hlase, „Ale co se dá dělat. Posílím hlídky na kritických místech a budu doufat, že další pokus se už povede.“ opět se odmlčel a nechal tě mluvit.

„Ley Rullus? Poskytli jsme mu krátký azyl a poté ho poslali do Anvilu společně se skupinou legionářů. Jeho zdravotní stav je lepší. Bohužel více vám v zájmu jeho bezpečnosti říci nesmím. Jestli s ním chcete mluvit vyrazte do Anvilu. Koneckonců tam naleznete i Caesara, který značně profituje na slábnoucí moci tamního hraběte, který je mimo jiné bratr Leye Rulla.“


Adrian_S
„To jsem ráda.“ usmála se spokojeně, „Věděla jsem, že to zvládnete. Ani chvilku jsem o vás nepochybovala.“ dodala a prohlédla si čisté ruce, „Dopis napíšeme ihned jak se vrátíme na Univerzitu. Dvorní mág by měl vědět, že s jeho vodou není něco v pořádku. Ale to projednáme později v klidu.“ podívala se na blondýnku v uniformě, „Budete ještě něco potřebovat?“
„Ne. To je vše. Mockrát vám ještě jednou děkujeme.“ pravila agentka a pokynula vám, že můžete opustit loď.


Tondulín
Tvůj nový meč je celý ze dřeva. Není schopen způsobit žádnou velké zranění ani někoho pořezat, přesto však může silná rána touto zbraní pěkně bolet. Vyšel jsi z mlýna a podíval se dvojici Elfek, která stála o kus dál. Postávaly na louce a Carwen zrovna cosi vypravovala, ale když jsi přišel blíže ztichla a Nivrel se jen a pouze mírně pousmála.

Odepnul sis opasek a odložil meč a prohodil pár slov na účet dřevěného meče. Carwen se pousmála, „Kdybychom trénovali s opravdovými meči dost by tě to bolelo a možná bys přišel i k úrazu, proto budeme používat dřevěné. Je to bezpečnější a lepší.“ řekla a hledala podporu ve svých slovech u Nivrel, který jen mlčky přikývla. „Začneme šermem... Já už jsem měla možnost tě zahlédnout v boji, ale Nivrel ne. Dáte si zkušební souboj a pak tě něco naučíme. Souhlas?“ Elfa po jejím boku kývla hlavou. „To jsem ráda. Nivrel... Hlavně ho nešetři.“ pousmála se Carwen a ustoupila stranou.

Hubeňoučká Elfa si tě očima prohlížela, pevně stiskla svůj dřevěný meč a vyčkávala jak budeš reagovat. Carwen se mezitím usadila do trávy a sledovala co se bude dít.



SuperHunterCZ
Gwendis se zamračila, ale udržela jazyk za zuby a nikterak se neohradila. „Povězte mi...“ nadechl se Fearion a znovu střídavě koukal na každou z vás. „Jak k tomuhle všemu došlo. Kdo celý spor začal a proč. Teď hned. Kněžka bude chtít stejně jako její válečníci výsledky a nějaký trest padnout musí. Chci vědět, která strana byla v právu a která ne.“

---

Vezmu veškerou její batožinu na rameno a vydáme se zpět na univerzitu, pokud nebude chtít jinam.

"Uh... vojáci. Proč jim vůbec pomáháte? Nestačilo snad včera, co udělali?" zeptám se cestou Mirabelle.

---

"Váš plán zní opravdu skvěle mistře." usměju se na Carwen a připravím se k boji. Po chvilce vyčkávání se rychle rozeběhnu proti své soupeřce. Provedu rychlý výpad mečem, předpokládám že ho Nivrel zablokuje, až tak udělá použiju svojí druhou ruku a zkusím ji zasáhnout pěstí do břicha.

---

,,Dobrá, zeptám se ještě agentky Salviová, z Penitus Oculatus. Snad bude k mým prosbám otevřenější, než Vy. Prozradíte mi prosím, kde bych jí našel, nebo je to snad také drženo v tajnost?"

---

"Dobře ... dobře ..." Souhlasně přitakám a až vejdeme do komnaty, tak se znovu zeptám. "Takže, co potřebujeme probrat?"

---

→ Tah 88.

ScorpionCZ
„Takže...“ usmála se Dvorní mág jakmile stanul ve své komnatě a pokynul tvé tetě, aby zavřela dveře. Očima přejel na tebe, „Jaké je tedy tvé konečné rozhodnutí? Už jsem ti zařídil pokoj zde v sídle... Budeš mít něco na způsob toho co mám já, ale o dost menší. Služebnictvo s tvojí přítomností bude počítat.“



Sarako
„Copak já jsem nebyl dostatečně otevřený? Sdělil jsem vám, že je Ley Rullus na cestě do Anvilu v doprovodu mých legionářů. Více toho pro vás udělat nemohu.“ řekl Legát a přitom si tě prohlížel, „Agentka Salviová o moc sdílnější nebude ve věci Rulla nebude. Dokonce si myslím, že jsem toho řekl více než jsem měl. Ale jestli se chcete přesvědčit sám naleznete jí v přístavu.“ jakmile domluvil z kasáren vyšla trojice legionářů. Zůstali stát několik metrů od vás a zjevně vyčkávají až domluvíš s jejich velitelem. Gratus se na tebe znovu podíval, „Nesetkali jsme se už někde? Váš hlas je mi trošku povědomí.“


Adrian_S
Posbíral jsi vše co si sebou Mirabelle odnesla z kabinetu a vyrazili jste společně pryč z podpalubí lodě. Agentka Salviová vás kousek vyprovodila, na palubě se od vás však oddělila a začala vydávat rozkazy. Kráčel jsi dál.

„Nesmíte všechny válečníky házet do jednoho pytle.“ zakroutila nesouhlasně hlavou Mirabelle, „Penitus Oculatus nemělo s útokem na Univerzitu nic společného.“ krátce se odmlčela, „Útok na Univerzitu zavinila Osmé legie a legát Nigidius Amatius...“ opět se nakrátko odmlčela asi se jí vybavilo několik okamžiků ze včerejška, „Ale... To už je za námi. Nigidius je mrtvý a v legii probíhá vyšetřování.“ pootočila se k tobě, „Mimochodem večer bude rozloučení s padlými. S těmi jejichž těla si nenárokují rodiče nebo příbuzní. Zúčastní se celá Univerzita.“


Tondulín
Rychle jsi se rozeběhl proti své protivnici jenž mlčky sledovala každičký tvůj pohyb. Jakmile jsi se přiblížil do dostatečné blízkosti připravil jsi se k útoku. Nivrel se skrčila a chvatem tě poslala k zemi dříve než jsi útok stihl dokončit. Její nohy podrazili tvé a než si se stihl vzpamatovat stála nad tebou s dřevěným mečem.
„V souboji jeden na jednoho jsou nepromyšlené a hlavně zbrklé útoky špatnou možností.“ prohodila s mírným úsměvem na tváři a poodstoupila od tebe, „Nechcete raději štít?“

Carwen se jen a pouze pousmála a pohodlněji se usadila. Těžko říci zdali v souboji fandí tobě nebo Nivrel. V momentě kdy tě Bosmerka poslala k zemi svými nohami jsi reakci v její tváři nestihl zpozorovat.

---

"Myslel jsem že konečné rozhodnutí již padlo." Pronesu překvapeně "Bude mi ctí se od vás učit. Jinak děkuji za zřizení pokoje a ostatního. Jen pro dnešek na večer bych se ještě navrátil zpět do Imperial City abych si něco zařídil a oznámil tuto situaci manželce. Myslíte že bych jí měl zamlčet svojí kletbu? Značku na mě tedy již několikrát viděla, protože když se ... ehm ... no zůstaňme u toho že jí prostě viděla. Také bych tedy rád věděl, jak se to bude projevovat!"

---

"Štít je mi k ničemu, jsem zvyklý bojovat s obouručákem." odpovím Nivrel a postavím se na nohy. Tentokrát nechám zaútočit první elfku. Zkusím to samé co předtím akorát v obraně, zablokuju jeíí úder a uštědřím ji ránu pěstí.

---

"A Penitus jsou co? Ty jen čistí ulice, ne?" dodám sarkasticky, "Jsou to vojáci, ať už císařští nebo nějakého kněze.. na tom nesejde. V tomhle případě je MOHU házet do jednoho pytle. Je to jedna a ta samá verbeš, mistryně. Kdyby byli jinadší, měli spíše pomoct univerzitě, než jen chránit císaře, byť nemají k univerzitě žádnou vazbu.. Aspoň by se tak odlišili.. A i kdyby.. Osmá legie nepatří císaři?" zvážním a jsem zvědav, co řekne.

"Tohle by totiž mohl říct každý, že "oni jsou ti druzí", ale jestliže se chovají stejně, jako ti první, jen jsou na jiném místě, pak je to neomlouvá. Nezlobte se, mistryně. Velice si vás vážím a cením veškerých zkušeností... ale v tomhle se mýlíte."

Až popojdem kousek dále, pokročím v řeči, "Ti samí vojáci mne převáželi z Daggerfallu sem.. a koukněte, jak to dopadlo." ukážuji svou ruku bez prstu, "Tohle je ta vaše víra v armádu..."

Jakmile začne mluvit o "pohřbu", dodám, "Poslední pochod osvobozeným duším... Jestli se někde s mistrem Beliem nezdržíme, pak dorazím."

---

"Jeden z měšťanů se pokusil napadnout Gwendis, když k němu byla zády tak jsme museli zasáhnout. Nechtěli jsme, aby se z toho stalo krveprolití." budu se snažit bránit naše činy.

---

,,Dobrá, omluvte tedy mé zklamání. Dám na Vaše slova, obstarám si povolení od svého nadřízeného a vydám se do Anvilu. na chvíli se odmlčím a pak dodám: ,,Vy dohlížíte na Císařské město shora a já zdola. Dvakrát jsem Vás jen pozdravil na ulici slovy: "Stendarr s Vámi", ale k žádnému delšímu rozhovoru žel Devítce ... pardon, Osmičce nedošlo." odvětím legátovi a vydám se do nejbližšího obchodu se zbrojemi, případně ke kováři.

---

→ Tah 89.

ScorpionCZ
„Chtěl jsem mít jistotu. Vy mladí... Máte sklony k rychlé změně rozhodnutí.“ vydal nakonec ze sebe Mág a pohlédl na Světlanu u níž hledal podporu, mlčky přikývla neboť měla dost zkušeností se svými studenty z Ledohradu. „V tom nevidím problém. Koneckonců teleport stále funguje.“ přikývl na tvoje rozhodnutí.
„Manželce bys lhát neměl, Škorpiasi.“ pravila káravě Světlana, „Vím, že jí to možná trošku znepokojí, ale přeci jen lepší říci pravdu než jí nechat žít v nevědomosti. Jak by se ti líbilo, kdyby ti ona něco podobného zamlčela?“
„Myslím si, že by bylo lepší nechat ji v nevědomosti. Nač jí znepokojovat? Když se to neprojevilo doteď je dost možné, že se to ani neprojeví v brzké době. Eh... Neznal jsi někoho kdo ten meč měl před tebou?“ vzal si slovo opět Dvorní mág, který nesouhlasil s tvou tetou.



Sarako
„Stendarr s vámi.“ zopakoval legát na rozloučenou a jakmile byl v dostatečné vzdálenosti pustil se do rozhovoru s legionáři, kterým dozajista rozdával rozkazy. Jeden z obchodů se zbraněmi se nacházel nedaleko. Stačila chvilka chůze, pár začátek a stanul jsi před starší budovou u níž se nacházela menší kovárna s výhní. Uvnitř výhně byla dvojice desetiletých dětí, které se učili od svého nadřízeného řemeslu. Nadřízeného jim dělal starší Imperiál v červeném oděvu s kovářskou zástěrou. Otevřenými dveřmi jsi vyšel do obchodu se zbrojemi.

Uvnitř jsi spatřil několik vystavených zbrojích. Trojici figurín s kvalitními lehkými zbrojemi z kůže, trojici figurín s kvalitními zbrojemi z oceli, které na první pohled působily na střední zbroj a v poslední řadě stála trojice figurín s těžkými zbrojemi, z toho jedna vypadala turnajově. Dále se zde na pultu a dřevěných skříní nacházeli nejrůznější doplňky z různého materiálu, rukavice, nátepníky, nárameníky a mnoho dalšího. Za pultem postával starý Imperiál, který byl podle množství vrásek daleko starší než ten u výhně. Rovněž byl i o něco tlustší postavy a místo vlasů lesklou pleš.


Adrian_S
Mirabelle si povzdechla, „Neřešte to Fallene. Jestli chcete rozebírat legii promluvte si s Beliem. On v ní složil a stále slouží určitě vám toho mnoho řekne, nebo vám převypráví nějaké své zážitky.“ odmlčela se, „Já jsem se nestala mágem Obnovy, abych soudila komu pomohu a koho nechám vykrvácet... Od toho jsou tu jiní.“

„Víru v armádu? Nic takového jsem neřekla. Jen jsem zmínila, že Penitus Oculatus je v tom nevinně. Požádali mne o pomoc tak jsem jako každý správný mág Obnovy pomohla. Nevím jaký názor by na tohle měl profesor Benoch, protože on je také mág Obnovy, ale sem si jistá, že by jednal stejně, nebo Dro'Barri s Arteriem.“ opět následovala odmlka, „Znám lidi, kteří přežili jen se zázrakem a jsou na tom mnohem hůře.“

„Jdete spolu rozmisťovat kouzla na odehnání nemrtvých kvůli pověrčivým místním?“ pousmála se po době. „Vlastně ani nevím kolik je hodin... Abychom nepřišli pozdě na oběd. To by jste mi asi moc nepoděkoval, kdybych vás takto zdržela při naší první soukromé hodině.“


Tondulín
Nivrel nic nenamítla. Zaujala opět své místo a dlouze vyčkávala. Očima tě sledovala zjevně hodnotila situaci. Provedla útok směřovaný pravou rukou se shora na tvé rameno. Úder si zablokoval a provedl útok pěstí. Bosmerka hbitě uhnula tvé ráně pěstí přesunutím na levou stranu. Meč stáhla zpět k tělu a připravila se na další úder. Úder provedla seshora prudkým švihnutím meče, odvrátil jsi jej a nestihl zabránit jejímu hbitému přesunu na druhou stranu. Opět měla u těla svůj dřevěný meč a mlčky tě sledovala.



SuperHunterCZ
„Jak znám válečnici určitě mu k tomu dala pádný důvod. Mám pravdu?“ pootočil se na válečnici, „Váš nadřízený vás dostatečně nedrží zkrátka. Vaší horlivou a krvelačnou povahu je nutné držet na uzdě a nebo udělat něco co pro vás bude dostatečným ponaučením pro příště.“
„Veliteli! Oni si začali! Nemohla jsem prokázat slabost a nechat si to líbit! Urážel naši domovinu, naši věc a naše přesvědčení.“ bránila se Gwendis, „Vyzvala jsem ho k čestnému souboji, souhlasil a prohrál. Pak se tu sehrálo to co vám válečnice řekla.“ dodala a založila si ruce.

Faerion se zachmuřil. „Pro zachování klidu ve městě budete potrestána.“ začal a pokynul svým mužům, aby se Bosmerky chopili. Ihned tak učinili, mírně se bránila, ale nakonec ustala v odporování. Válečníci jí srazili na kolena a následně pohlédli na svého velitele. „Nepřináší mi to žádné potěšení tomu věřte, ale je nutné udržet klid dokud nedorazí Lord Gerrick a jeho posily. Nemůžeme si dovolit ztratit tento klíčový bod.“ poté stiskl ruce za zády, „Deset ran bičem za neuposlechnutí kázně.“ pravil chladně a válečníci postupně odepnuli zbroj Bosmerce a jiný přítomný Altmer jí začal bičem trestat.




Killiedan
Zastavil jsi se několik metrů od arény, vyhledal místo kde by jsi měl dobrý výhled na všechny možnosti příchodu do této čtvrti. (bude ještě nějakou dobu trvat než dojde ke schůzi) Malíř v poklidu pokračoval ve své činnosti a stejně tak legionáři s dělníky až do chvíle než byl nucen zastavit mladého blonďatého válečníka Císařské gardy (do Císařské gardy se řadí pouze legionáři sloužící poblíž Bělozlaté věže nebo přímo v ní), styl chůze jednoznačně značil jeho větší sebevědomí. (graf. vzhled - zde)

„Aréna je zavřena Cale!“ zvolal legionář v momentě kdy zabránil mladíkovi v průchodu. „Bez povolení majitele arény vás dovnitř nesmím pustit.“
„Povolení?“ uchechtl se mladík, „Generál Valerius není ve stavu kdyby mohl vydávat a podepisovat nějaké výmysly typu povolení.“ mávl rukou, „Byl vážně zraněn během vynuceného souboje a vy místo toho, aby jste svého generála chránili tu očumuje řitě dělníkům. A teď uhněte nebo osobně dohlédnu na to, aby vás generál potrestal za vaši neinformovanost.“ pohrozil nakonec a legionář sklapl a pustil muže do arény. Ten se však zastavil a otočil, „Už dorazil?“
„Ano. Už dorazil.“ kývl legionář. Muž se s touto odpovědí spokojil a zamířil hlouběji do arény a o veškerém dalším jeho pohybu jsi ztratil přehled.

Vyčkával jsi. Mladík se mezitím účastnil setkání a poté spokojeně opustil arénu a směřoval do centra města. Všiml sis, že i malíř opustil své stanoviště nyní ho nahradil jednonohý muž. Tvář a šedivé vlasy značily že je již starý a mnoho si toho prožil. Opíral se o berly, které mu pomáhala udržovat rovnováhu a na rameni mu seděla menší opička. Generál Arterius se pomaličku blížil.

---

"Dobrá tedy.. Své jsme si řekli, nebudeme se dál o tom bavit. Každý má zkrátka na to jiný názor. Ale jen abych byl přesnější, pokud mě požádá obyvatel města, kolega student nebo třeba i císař, abych ho vyléčil, nebudu nic namítat... Ale tihle vojáci si to nezaslouží." skončím debatu o poskytování služeb.

Až se dostanem blíže k univerzitě, spustím, "Mistra Dro'Barriho ani Benocha neznám, takže těžko říct, jak by reagovali oni. A co se týče toho rozmisťování, sám mi to mistr Benoch nabídl. Těžko bych mohl odmítnout, nemyslíte? Vy jste tyto svátky nikdy nedržela?"

Když se zmíní o pozdním obědě, "To je v pořádku, mistryně. Prozatím mám čas do čtyř odpoledne. Navíc, nemám zas takový hlad, o mne si nedělejte starosti. Já jsem naopak rád, že jsme nějak začali tuto hodinu."

Až se dostaneme na univerzitu a bude se chtít rozejít, zastavím ji s jistou prosbou.