---

,,Premiant Daggerfallského cechu mágů. Učitel na univerzitě v Císařském městě." ukážu ji useklý prsteníček, ,,Prošel jsem si boji s císařskou legií i s upíří hrozbou. Stačí Vám to takto? Pochybuji, že dalším slovům byste uvěřila a nechci se tu naparovat ani vychloubat, není to zapotřebí."

---

→ Tah 1183


Adrian_S
„Ano.“ řekla s úsměvem, „Ale nepovažovala bych to za naparování. Člověk by se neměl stydět prodat své úspěchy a zkušenosti, když je to vhodné.“ pokračovala vzápětí, „Učitel v Císařském městě.“ zopakovala tvá slova, „Arcimág Benoch, váš nadřízený, je též členem rady Čarodějů. Slyšela jsem, že se z něj stala rozporuplná osobnost v čele Univerzity. Dost mě to udivilo... a přiznám se, že nevím jak k těmto zvěstem přistupovat. Pamatuji si ho totiž ještě ze svých studentských let, když měl u nás mimořádně nějakou přednášku, aby mohl představit svůj výzkum. To na mě působil jako rozumný profesor.“


SuperHunter
„Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“
„Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira.
„Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál.
„To financování obnovil přímo Nir?“
„Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“

„Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“
„Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello.
„Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči.

---

,,Jak to teď probíhá na univerzitě, nevím. Jsem již nějakou dobu mimo Cyrodiil, takže zvěsti o tamějším dění nemám. Slyšel jsem, že Valindor Benoch se stal arcimágem. Co bylo ovšem dál, nevím. Snad jen nějaké trable s upíry a s císařskou legií."

---

→ Tah 1184


Adrian_S
„Hmm... V tom případě toho víte mnohem méně než já.“ konstatovala zklamaně, přičemž mávla na kolemjdoucí služebnou, která nesla vrchovaté pohárky s vínem. „Ale nevadí. Arcimágové přicházejí a časem odcházejí. Nevyhnutelný cyklus.“ dodala bez jediné emoce.

Služebná, kterou Ritabeth přivolala byla tatáž, které jsi předtím dal svůj oděv na vyprání. Nyní držela pohárky s vínem, Ritabeth s výběrem pohárku otálela, přestože všechny vypadaly naprosto stejně a byly naplněné s maximální pečlivostí a přesností. Nakonec dva pohárky vybrala, jeden ponechala sobě a druhý podala tobě. Služebná chtěla odejít, ale Ritabeth jí dala pokynem najevo ať zůstane.

„Vidím, že jsi pečlivá. Velmi.“ řekla směrem ke služebné, „Připijeme si.“ promluvila již k tobě a přivoněla k vínu, „Potom vám něco ukáži. Myslím, že by vás to vzhledem k vaší dobrodružné povaze a magickým znalostem mohlo zaujmout. Pokud máte zájem a nevadí vám, že se nakrátko vzdálíte od zdejší zábavy. Takže...“ odmlčela se a nakrátko se podívala na služebnou, která i nadále držela tác s pohárky. „Odlož to a dej si s námi.“ vybídla ji poté. Služebná se zatvářila překvapeně, Ritabeth ji to musela zopakovat ještě jednou, aby uvěřila. Ve tváři mladé dívky bylo patrné, že se cítí poctěna. Opatrně odložila pohárky stranou a jeden z nich převzala.

„Tak na naše setkání, budoucí dny a vaši expedici.“ řekla a pozvedla pohárek k připití.


SuperHunter
„Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“
„Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira.
„Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál.
„To financování obnovil přímo Nir?“
„Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“

„Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“
„Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello.
„Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči.

---

,,A na Vás, Ritabeth. Bez Vaší osoby by nebyl tento dýchánek." a ťuknu pohárkem o jejich, přitom se budu dívat Ritabeth přímo do očí.

,,Chcete mi něco ukázat? Dobrá, proč ne. Jsem zvědav. Co se tohoto veselí týče, moc mě nezaujalo, kromě jediné osoby..." případně, že mě někam odvede, nabídnu jí rámě.

---

→ Tah 1185


Adrian_S

Přiťukli jste si. Ritabeth ti pohled opětovala a též se zpříma podívala do tvých očí.
„Teď si vezměte tácek a zpět do práce.“ pobídla Ritabeth služebnou, když od tebe odvrátila zrak. Služebná kývla hlavou, dopila urychleně posledních pár loků a opatrně vzala do ruky tác. Když se navrátila ke své činnosti, Ritabeth na tebe znovu pohlédla a přijala nabídku rámě. Neušlo ti, že tento čin vyvolal u několika hostů překvapení. Přestože se nijak slovně nevyjádřili. Neušel ti pohled několika z nich, zejména těch užívající si zábavu v bazénku, protože patřili mezi ty střízlivější.

Odvedla tě do jedné části domu, kterou ti její bratr příliš neukázal. Mlčela a nemluvila, když byl prostor zúžený a nebylo možné, abyste prošli oba, nechala tě jít jako prvního. Neměl jsi příliš možnost se rozhlížet, protože Ritabeth se snažila držet rychlé tempo a nikde se příliš nezdržovat. Přesto ti neuniklo vybavení interiéru, převažoval drahý a kvalitní nábytek vyrobený na míru, stěny byly zdobeny obrazy, různými předměty, místy i trofeji zdejších nestvůr i zvěře. Na jedné ze stěn bylo dokonce zavěšeno poničené kormidlo. Když jste se konečně blížili k cíli vaší cesty, Ritabeth se tě pustila a přesunula se před tebe. Předtím než stanula před zavřenými dveřmi, porovnala si své vlasy a upravila se.

Následně přiložila ruku nad zámek, lehce se naklonila ke dveřím a tiše zašeptala zaklínadlo. Přestože jsi stál velmi blízko, celé zaklínadlo si nezaslechl dostatečně zřetelně, abys ho mohlo případně zopakovat. S jistotou, ale můžeš říci, že se jedná o nějaké komplikovanější ochranné kouzlo, které chrání dveře její komnaty před nezvanými hosty. Když bylo kouzlo sesláno, čarodějka se opět odtáhla ode dveří a sáhla na kliku. Otevřela je a pokynula ti ať vstoupíš jako první.

Už při otevření dveří si ucítil směsici vůní, která tě svojí silou až trochu nepříjemně udeřila do nosu. Vešel jsi na její pokyn dovnitř. Její komnata byla prostorná, poklizená a vše se zdálo, že má svůj řád. V přední části do níž jste vešli se nacházel snad každý aparát, který je možné si volně opatřit. Nechyběl stolek s alchymistickými potřebami, různé zkumavky, kotlík nad nímž bylo zavěšeno hned několik desítek bylinek, které mohly být jedním ze zdrojů silné vůně. Následoval aparát na tvorbu magických svitků, knihovna do poloviny zaplněná srolovanými svitky a od druhé poloviny knihami. Uprostřed se nacházel zdobený stůl do něhož bylo vyryto několik ochranných magických run. V jeho prostředku hořela vonná svíčka. Další část komnaty byla oddělena dvojicí paravánu. Na jednom byla připevněna mapa pobřeží Sentinelu, včetně několika nedalekých ostrovů a ostrůvků. Neušlo ti, že místo kam se hodláš odcestovat na něm chybí.

V další části se nacházela větší pracovní stolek na němž bylo pohozeno několik zápisků, psací potřeby a rozevřená kniha. Opodál byla dvojice velkých skříní. Jedna menší uprostřed nich nad níž se nacházelo okno. Právě toto okno Ritabeth okamžitě vyrazila pootevřít. Nejspíš i jí vůně nebyla tolik příjemná. Z její komnaty bylo dále možné jít do dalších dvou místnosti, ale všechny byly zavřené. Na stěnách se nacházely různé obrazy, většina nepůsobila nijak zajímavě neboť obsahovaly jen kresbu zdejších krajů. Pouze dva byly odlišné. Na jednom byl portrét celé rodiny na druhém byla pro změnu zachycena Ritabeth se skupinkou dalších čarodějů a čarodějek. Přestože byl obraz mnoho let starý dokázal jsi na něm poznat tobě dobře známé tváře.


SuperHunter
„Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“
„Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira.
„Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál.
„To financování obnovil přímo Nir?“
„Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“

„Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“
„Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello.
„Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči.


[/quote]

---

,,Působivé pracoviště." podotknu na všechny alchymistické potřeby a poznámky. Přesunu se před obraz čarodějů, jestli rozpoznám jejich tváře, řeknu si jejich jména v duchu.

,,Proč jsme tu? Copak mi chcete ukázat, paní Ritabeth?"

Po celou dobu budu opatrný, v případě nebezpečí od ní si připravím paralyzující kouzlo a ohnivé, čímž se budu bránit.

---

Pousměju se po poslední Zeniry větě, "Řekneš nám něco víc sám nebo to z ti budeme muset pomoct?"

---

→ Tah 1186


Adrian_S
Přesunul ses před obraz a pořádně si ho prohlédl. S jistotou jsi identifikoval Ritabeth, Hannibala de Peyrana s manželkou, Revona Mottiereho a Selenu Benochovou. Zbylé zúčastněné jsi neznal. Velmistr Revon Mottiere s vážným výrazem ve tváři postával vedle Hannibala de Peyrana (graf. vzhled - zde), postaršího prošedivělého muže (přesto jednoznačně mladšího než je Revon) oblečen byl do modrého zdobeného roucha. Vedle něj v těsné blízkosti stála zrzavá bretonka (graf. vzhled - zde) ve zlatavém rouchu, držela Hannibala za rámě. Následoval další čaroděj, toho jsi však nedokázal nijak identifikovat. Též se jednalo o postaršího muže, který už na rozdíl od prvních dvou neměl téměř žádné vlasy, za to měl mohutný dlouhý plnovous. Vedle tohoto čaroděje postávala Selena Benochová, účes měla podobný tomu co nosí doposud, také roucho vypadalo téměř identicky, mělo její typickou modrou barvu. Pouze tvář byla jiná, působila na obrazu veseleji a též nebyla sebemenší známka o zranění v její tváři. Poslední členkou této ‚vážnější skupinky‘ byla dlouhovlasá hnědovláska, pravděpodobně též bretonka (graf. vzhled – zde), oblečena byla do kombinace červeno-šedivého roucha. Po této čarodějce již následovala menší skupinka, pravděpodobně studentek. Jejich výrazy ve tváři byly radostnější a působily mnohem uvolněnějším dojmem. Ritabeth se nacházela uprostřed rozesmáté trojice, vzhledově se příliš nezměnila a podle všeho už měla v této době svá tetování. Po její pravici byla vyobrazena bretonka, černovláska (graf. vzhled – zde), její roucho neslo barvy typické pro mágy obnovy. Po levici se pak nacházela hnědovláska s širokým úsměvem od ucha k uchu (graf. vzhled - zde). Následovali další tři studentky, které byly na obraze dosti upozaděny.

„Velmistr Mottiere, arcilektor de Peyran, jeho žena, velmistr Dorien Moorsley, mistryně nebo teď už možná velmistryně Benochová a velmistryně Landreau...“ vyjmenovala několik jmen Ritabeth, když si všimla tvé fascinace obrazem.

„Oh… Jistě. Proč jsem vás sem odvedla.“ usmála se, když si jí připomněl, aby ti sdělila co ti chtěla sdělit soukromě. „Nemusíte být tak strnulí, nechci vám nijak ublížit. Uvolněte se.“ vybídla tě vzápětí a přesunula se po místnosti ke svému pracovnímu stolku. Nakrátko se k tobě natočila zády. „Chci vám ukázat jeden klíč, který se mi povedlo získat. Vzhledem k tomu, že máte zjevně dobrodružnou povahu...“ pootočila se na tebe, „Předpokládám, že by vás to mohlo zaujmout.“ krátce se odmlčela a přitiskla ruku na jednu z přihrádek stolu. Opět velmi tiše zamumlala zaklínadlo, kterým přerušila ochranná kouzla.

„Před jistým časem se mi do ruky dostal tento předmět.“ řekla, když konečně sáhla do zásuvky u stolu a vytáhla cosi zabalené v bleděmodrém hadříku. „Určitě jste někdy slyšel o výjimečných magických holích, které propůjčují nesmírnou moc, ale také schopnosti… Třeba hůl Chaosu, Ebonitová hůl… a mohla bych pokračovat.“ vykročila blíž k tobě, ale nezastavila se. Pohybem hlavy ti pokynula ať ji následuješ k druhému stolu na němž byla vyryta ochranná runa.

Opatrně položila hadřík doprostřed stolu a poté se vzdálila, postavila se do tvé těsné blízkosti. Krátce na tebe pohlédla a pak se zpříma podívala na stůl. Zhluboka se nadechla a mávnutím ruky vyvolala kouzlo, kterým hadřík odvinula. Předmět pod ním skrytý byl odhalen. Jednalo se o velký skleněný klíč, precizní práci, opatřenou celou řadou malých symbolů.

„Jde o klíč vedoucí k bájné Tritonově holi. Pokud je pravda co se o ní říká… a já trochu naivně věřím, že ano.“ natočila hlavu k tobě, „Je vlastník této hole schopen vládnout elementu vody nesmírnou mocí. Na moři se z něj pak stává pán moře.“ usmála se užasle Ritabeth, ale brzy svůj úžas zkrotila, „Ovšem je ztracena. Jako většina těchhle bájných holí.“ povzdechla si.


SuperHunter
„Už nic dalšího nevím! Krucinál! Řekl jsem vám všechno co vím!“ zdůraznil zřetelně Civello, ale dával si tentokráte pozor, aby nezvýšil hlas natolik hlasitě. Zenira se jen pousmála. „Já… Já opravdu nic víc nevím! Fakt jsem vám řekl všechno.“ pokračoval ve zvolání a rozhlédl se hlavou všemi směry jak jen mu bylo dovoleno.

---

K obrazu podotknu, ,,Učila jste se od těch nejlepších.", na další připomínky nezareaguji.

Jakmile mi ukáže Skleněný klíč, zeptám se, ,,Předpokládám, že po té holi toužíte, viďte? A vzhledem k tomu, že tu jsem s Vámi, tak mě nejspíš požádáte, abych se při mé nadcházející plavbě po holi podíval a pokusil se najít. Jinak bych tu nestál a zbytečně byste mi prozradila Vaše tajemství." podívám se jí do očí, ,,Jste majetná a myslím si, že když dokážete zorganizovat grandiózní dýchánky, nebylo by jinak pro Vás těžké si najmout nějakou dobrodružnou skvadru, co by se po artefaktu podívala." změřím si jí okem, psychologicky si jí rozeberu, ,,Ale lidi asi s Vámi nechtějí mít něco takového společného. Buď Vám nevěří, nebo vědí, že máte v sobě cosi temného. Pletu se?"

Ať už mi odpoví jakkoli, jen dodám, ,,V pořádku. Nejsem tu jako soudce. Jen si chci ujasnit tuto situaci. Smím-li se ještě zeptat, paní Ritabeth, čím se vlastně živíte?"

---

Přiložím mu dýku ke krku, a pokusím se ho znovuumlčet"Ššššš."

Podívám se na Zeniru, "Co myslíš? Mohl by vědět ještě něco užitečného? Protože jestli ne, tak nám moc nepomohl..." zeptám se jí, "...a to my nemáme rády," dodám potichu Civelovi.

Než Zenira odpoví tak pustím Raminuse a lehce se poohlédnu po místnosti, hledajíc kolik cukříku, a popřípadě dalších drog, má v místnosti přichystáno.

---

→ Tah 1187


Adrian_S
„Ano. Toužím.“ kývla lehce hlavou, nechala tě domluvit aniž by tě dále jakkoliv přerušovala. Během tvého monologu se tvářila příjemně, nebylo na ní poznat, že by jí tvá slova nějak vyvedly z míry nebo snad nahněvaly. Při zmínce, že v ní cosi temného se, ale zasmála. „V každém je cosi temného.“ řekla na stojí obranu pobaveně, „Ale v tomhle to netkví.“ krátce se odmlčela a pohlédla na klíč.

„Patřím mezi zdejší skupinu mágů, kteří se pohybují ve vyšších sférách správy města. Máme vliv na chod města, řešíme magické problémy a hrozby. Vypomáhám a radím několika radním... Občas přednáším o magickém umění, ale to jen zřídkakdy, protože mě to příliš nenaplňuje.“ shrnula své pracovní povinnosti a odmlčela se.

„Důvodem proč vám ukazuji svoji pracovnu a též klíč k Tritonově holi nespočívá v tom, že bych vás chtěla požádat o její nalezení. Nýbrž v poukázání, že mám i jiné kvality než je pořádání dýchánků.“ upřeně se na tebe podívala, „Doufala jsem, že mi nabídnete účast na výpravě do níž jste zatáhl mého bratra. Nepochybuji o vašich schopnostech ani znalostech, ale jsem si jistá, že účast druhého mága. Mé osoby.“ přiložila si ruku na hruď, „By vám mohla být přínosná. Bratr má schopnou posádku, ale v oblasti magie je dosti nepolíbená.“


SuperHunter
„Těžko říct. Možná bychom ho měly přeci jenom trošku víc skřípnout. Nezdá se mi, že by věděl tak málo.“ reagovala Zenira, jejíž slova se Civellovi vůbec nepozdávala. Zabědoval a znovu několikrát, ale tišeji zopakoval, že je to již všechno co ví. „Máme přeci to nádobíčko. Možná by mu některé z nich pomohlo rozvázat jazyk.“

Civello má své drogy a alkohol uklizený, aby nebyl pro návštěvu patrný. Pouze to co ponechal na stole a nabídl vám je viditelné. Pro nalezení drog bude nutné místnosti prohlédnout.

„Ale než uděláme ukvapené závěry... nebylo by na škodu nahlédnout do nějaké jeho pracovny. Určitě tam bude mít něco co by se nám mohlo šiknout.“ pokračovala Zenira. Civello ztuhl. „Mám pravdu?“ podívala se na něj. Civello zakroutil hlavou.
„Nic v ní není. Nejsem magor, abych si nosil něco takového do baráku. Když mi sem kdykoliv mohou vlézt takové...“ poslední slova raději polkl a opět zmlkl.

---

Usměji se nad jejími slovy, ,,Váš bratr zatím posádku nemá, teprve ji šel hledat. Jestli chcete plout s námi, tak se musíte domluvit s vaším bratrem, to nezáleží na mě. Já pouze potřebuji na dané místo. Co se během plavby stane s posádkou, mě nezajímá." předstoupím před ní blíž, téměř až k tělu a velmi temný zrakem si jí budu měřit, ,,Vězte, že byste radši nechtěla být v mé blízkosti a obzvlášť ne tam, kam se chystám. Je to na vás a na vašem bratru, jak jsem již řekl."

Pak se vzdálím a budu si jí měřit pohledem, ,,Za tu malou chvilku, co jsem se tu objevil, jste mi toho řekla daleko víc, než učenec v mágském cechu po třech letech. Líbí se mi vaše otevřenost. Ovšem, upřímně, se divím, že se mi s tímto svěřujete. Neradno si mág prozrazuje plány s dalším mágem." nakloním do boku hlavu, ,,Tohle je všude na světě. Taková malá rivalita. Ale buďte bez obav, nemám zájem vám kazit plány."

Až si vše vysvětlíme, opět ještě jednou před ní předstoupím, až téměř k intimní vzdálenosti (cca 20 coulů od ní), ,,Nuže? Co teď?"

---

"Myslím že to není vůbec špatný nápad," řeknu a otočím se na podpatku čelem k nim, "Já se tu porozhlédnu, a moje společnice tě tu zatím zabaví. Třeba tě mezitím napadne něco víc co by si nám mohl říct."

Popojdu k Zeniře a potichu k ní promluvím, "Pokud se o něco nepokusí tak ho zatím nezabíjej, jinak s ním dělej co chceš než se tu porozhlédnu," domluvím a půjde kouknout kde je Civelova pracovna a následně jí začnu prohledávat, přičemž začnu jeho stolem pokud v něm budou přístupné přihrádky.

---

→ Tah 1188


Adrian_S
„To bohužel není možné.“ zakroutila hlavou, „Sám jste byl svědkem jak probíhala diskuze mezi námi. Určitě vám musí být jasné, že mi nevyhoví. Musel byste chtít vy, abych byla součástí expedice.“ poté se dlouze odmlčela a dala ti prostor pokračovat.

„Vždy jsem velmi otevřená.“ šibalsky se usmála, „Ale v tomhle ohledu vás nepovažuji za konkurenci nebo snad rivala, který by mě mohl ohrozit.“ pokračovala, „Vaším preferovaným elementem je předpokládám oheň. Kdežto tato hůl.“ podívala se směrem ke klíči, „Nejlépe slouží mágům preferujícím element vody. Pokud nemáte bohaté znalosti a hlavně zkušenosti s tímto elementem. Nikdy vám nebude sloužit s plným potenciálem... Spíše by vás omezovala. Stala by se koulí u vaší nohy a přitahovala nežádoucí pozornost ostatních.“ pohlédla zpět na tebe. „Těchto specifických holí je po světě spousta, ale nelézt ty ztracené je obtížné... a ty nalezené lze získat jen vyrváním z mrtvol jejich majitelů. Ani jedno tudíž není snadné.“

Když si předtím opět předstoupil, přimhouřila zrak. „Teď? Hmm...“ rozhlédla se, „Nejprve bych měla uklidit klíč na bezpečné místo.“ zamířila ke stolku, opatrně vzala klíč do ruky, prohlédla si ho a zamířila ke svému pracovnímu stolku. Cestou klíč opět uschovala do hadru. Jakmile byl klíč uschován v přihrádce stolu a ochranné kouzlo opět aktivní, zamířila k tobě. „Můžeme se vrátit k ostatním hostům, kteří už touhle dobou budou dosti opilí, sjetí a kdovíco všechno. Z kultivované zábavy se to zvrhne v něco naprosto nekultivovaného.“ obrátila oči v sloup, „Nebo mi můžete vyprávět něco málo o svých výpravách, Univerzitě... nebo o té tajemné výpravě, která je zjevně velmi nebezpečná.“


SuperHunter
„Hlavně si vezmi jeho klíče ať máš přístup po celém jeho domě.“ doporučila ti Zenira se souhlasným kývnutím. Zajatec podrážděně zamručel, když si ho khajiitka převzala.

Nalezla jsi v přízemí Civellovu pracovnu. Byla to menší obdélníková místnost s malým oknem se zataženými okny a ocelovými mříži, které měly zabránit cizím návštěvníkům zvenčí. Proti vniknutí zevnitř však žádné speciální opatření neměl, dveře neměl ani zamčené a jinak byl po pracovně nepořádek. Celá jedna stěna byla zastavěna knihovnami v niž byly seřazeny různé knihy. Všechny byly zaprášené a nezdálo se, že by Civello byl až tak velký čtenář. Vedle dveří se pak nacházela dvojice vitrín, byly zamčené visacím zámkem, ale přesto prázdné.

Stůl byl větší. Zaskládaný různými papíry, prázdnými lahvemi od alkoholu. Většina papírů byla buď prázdná nebo místy počmáraná nějakými nic neříkajícími poznámkami, které s jeho prací pro Penitus Oculatus dost možná ani neměly nic společného. Obešla jsi stůl a odsunula židli, zacinkalo několik lahví pohozených pod stolem.

Zaměřila ses trojici věcí položených úhledně na stole tak, aby s nimi mohl pracovat. Byly to psací potřeby s rozepsaným dopisem, který nestihl dokončit a dopis jehož pečeť byla rozlomená a odesílatelem byl jistý Ormax Copperston. Sehnula ses k přihrádkám. Na pravé straně stolu byly odemknuté. V první si nalezla další psací potřeby, hromadu brků a též další čisté papíry. V druhé přihrádce se pak nacházela dvojice listin. Všechny byly z nedávné doby, podle všeho se jednalo o nějaké hlášení z Penitus Oculatus. Všimla sis, že místo velitele Nira zde byl použit podpis Salviové o níž se Civello zmiňoval. Levá část stolu byla zamčená. Použila jsi proto svazek klíčů od Civella a po chvilce dvojici přihrádek odemkla.

V první přihrádce se nacházelo několik menších váčků. Po bližším ohledání jsi zjistila, že se jedná o onu drogu, kterou si Civello dopřával a též vám ji nabízel. Hned vedle ní byla menší placatice s průhlednou tekutinou na níž byl načmáraný vzkaz: 'Domácí pálenka'. Pod tím vším byl dosti omačkaný papír s podobiznou nějaké mladé ženy. Sáhla jsi do druhé přihrádky a spatřila další složku. Na rozdíl od složek ve vedlejší přihrádce tato neměla desky se symbolem Penitus Oculatus.

---

,,Máte nádherné oči, které dokáží prohlédnout ledascos." polichotím ji, ,,Obávám se, že bych nebyl dobrým vypravěčem, v poslední době jsem byl natolik zaneprázdněn, že si těžko vybavím, čím jsem si procházel. Pak je tu ještě aspekt tajemství, které si nechám pro sebe. Nezlobte se." nabídnu jí rámě, ,,Ovšem, že jste mi řekla své tajemství, mohl bych Vám prozradit nějaké tipy, jak v sobě posílit magický potenciál." až se mě chytí, vyprovodím ji, kam bude chtít, ,,I když si říkám, že to bude jako nosit dříví do lesa poté, co jsem Vás spatřil na obraze s vysokoskalskými mistry. Ale za připomínku by to jistě nebylo na škodu. Proč se bavit o něčem, o čem si nemáme co povědět, když se můžeme bavit o stejném tématu, které nás baví."

---

→ Tah 1189


Adrian_S
„Děkuji.“ poděkovala s upřímným úsměvem za kompliment a přijala tvé nabízené rámě. Opustili jste společně její soukromou komnatu. Po odchodu se nakrátko ještě zastavila na chodbě, pustila se tě a znovu aktivovala veškerá ochranná kouzla. Poté jste směřovali ven. Kde to bylo možné přijala tvé rámě, kde to možné nebylo, šla před tebou.

„Jen mě klidně poučte.“ vybídla tě, když jste vyšli ven. Chtěla zamířit ke svému lehátku, ale cosi upoutalo její pozornost. Přestože zábava byla stále v plném proudu a hudba se zpěvem byla každou chvíli přehlušována hlaholem, halekáním a kdejakým zvoláním. Vody v bazénku uprostřed atria též dost ubylo, mokro bylo v jeho okolí a počet lidí v něm se zdvojnásobil.

Pozornost čarodějky, ale upoutala dvojice nových hostů. Rozmlouvali zrovna s jednou ze služebných. Ritabeth zůstala stát, držela se tvého rámě, pohledem si měřila oba hosty. Šlo o muže (graf. vzhled - zde) a ženu (graf. vzhled - zde). Muž byl redguard, hlavu měl zahalenou do turbanu, koukala mu pouze bezvousá tvář. Žena měla tvář odhalenou a oblečena byla do stejného oděvu jako muž, červenohnědého pouštního oděvu. Všiml sis, že muž je ozbrojen nejenom mečem, ale též magickou holí.

„Tohle nevěstí nic dobrého.“ konstatovala znepokojeně a rozhlédla se po okolí, jakoby si chtěla zkontrolovat své hosty. „Znáte toho muže?“ zeptala se tě, když se k tobě opět obrátila a postavila se tak, aby pokud možno stála zády k nově příchozím. „Měl byste ho znát, když jste strávil nějaký čas v Cyrodiilu.“ Tvář redguarda a ženy ti není povědomá, nejspíš ses s nimi nikdy v Cyrodiilu nesetkal.


SuperHunter
„Hlavně si vezmi jeho klíče ať máš přístup po celém jeho domě.“ doporučila ti Zenira se souhlasným kývnutím. Zajatec podrážděně zamručel, když si ho khajiitka převzala.

Nalezla jsi v přízemí Civellovu pracovnu. Byla to menší obdélníková místnost s malým oknem se zataženými okny a ocelovými mříži, které měly zabránit cizím návštěvníkům zvenčí. Proti vniknutí zevnitř však žádné speciální opatření neměl, dveře neměl ani zamčené a jinak byl po pracovně nepořádek. Celá jedna stěna byla zastavěna knihovnami v niž byly seřazeny různé knihy. Všechny byly zaprášené a nezdálo se, že by Civello byl až tak velký čtenář. Vedle dveří se pak nacházela dvojice vitrín, byly zamčené visacím zámkem, ale přesto prázdné.

Stůl byl větší. Zaskládaný různými papíry, prázdnými lahvemi od alkoholu. Většina papírů byla buď prázdná nebo místy počmáraná nějakými nic neříkajícími poznámkami, které s jeho prací pro Penitus Oculatus dost možná ani neměly nic společného. Obešla jsi stůl a odsunula židli, zacinkalo několik lahví pohozených pod stolem.

Zaměřila ses trojici věcí položených úhledně na stole tak, aby s nimi mohl pracovat. Byly to psací potřeby s rozepsaným dopisem, který nestihl dokončit a dopis jehož pečeť byla rozlomená a odesílatelem byl jistý Ormax Copperston. Sehnula ses k přihrádkám. Na pravé straně stolu byly odemknuté. V první si nalezla další psací potřeby, hromadu brků a též další čisté papíry. V druhé přihrádce se pak nacházela dvojice listin. Všechny byly z nedávné doby, podle všeho se jednalo o nějaké hlášení z Penitus Oculatus. Všimla sis, že místo velitele Nira zde byl použit podpis Salviové o níž se Civello zmiňoval. Levá část stolu byla zamčená. Použila jsi proto svazek klíčů od Civella a po chvilce dvojici přihrádek odemkla.

V první přihrádce se nacházelo několik menších váčků. Po bližším ohledání jsi zjistila, že se jedná o onu drogu, kterou si Civello dopřával a též vám ji nabízel. Hned vedle ní byla menší placatice s průhlednou tekutinou na níž byl načmáraný vzkaz: 'Domácí pálenka'. Pod tím vším byl dosti omačkaný papír s podobiznou nějaké mladé ženy. Sáhla jsi do druhé přihrádky a spatřila další složku. Na rozdíl od složek ve vedlejší přihrádce tato neměla desky se symbolem Penitus Oculatus.

---

,,Neznám je." podívám se na Ritabeth, ,,Buďte připravena.". Jestli půjde k nim, budu jí doprovázet, ale nechám ji mluvit.

---

→ Tah 1190


Adrian_S
„Možná buďte rád, že ho neznáte.“ reagovala na tvá slova Ritabeth, „Jmenuje se Belisar Belisarius. Nechvalně proslul nemilosrdným lovem a zabíjením mágů, kteří sešli na scestí. Takže nekromantů a kdejakých odpadlíků. Nebezpečný Císařský mág, kterého nechcete naštvat.“ seznámila tě stručně a diskrétně s mužem ke kterému jste se každým krokem blížili. „Shodou okolností je to bohužel můj příbuzný.“ konstatovala s povzdechem.

„Rito!“ zvolal muž, když vás spatřil přicházet. Ihned se pokusil ve své tváři vyčarovat příjemný úsměv, přesto, ale v jeho tváři zůstalo cosi temného. Vykročil rovnou k Ritabeth a rozevřel ruce, čarodějka se pustila tvého rámě a nechala se obejmout. „Velice rád tě vidím, je to již dlouho co jsme se viděli.“ pokračoval, když se vzdálil o pár kroků a dopřál ženě opět osobní prostor. „Léta k tobě byla milosrdná, vypadáš stále skvěle.“
„Ráda bych řekla totéž, ale lhala bych.“ namítla lhostejně.
Muže jeho nepřátelská reakce nevyvedla z míry.
„Má žena. Saena.“ představil ihned svůj doprovod. „Myslím, že se ještě osobně neznáte. Saeno. To je má sestřenice, Ritabeth.“ představil ženy navzájem. Obě si potřásli rukou. Nevraživost ze strany Ritabeth přetrvala.
„Ovládáte runovou magii?“ tázala se řečnicky Ritabeth.
„Ano.“ odpověděla ji přesto Saena, když pustila její ruku.
„To je mi vás líto.“ reagovala jízlivě Ritabeth, „Čemu vlastně vděčím za vaši nečekanou a zcela neohlášenou návštěvu? A ušetřeme si nějaké zbytné natahování...“
„Mám rozkaz přivést domů Olenu Taloet.“ odpověděl jí pohotově Belisar, „Shodou okolností jsme se dozvěděli, že se účastní tvé...“ ohlédl se po atriu, „Tvé ‚oslavy‘.“ nalezl vhodné slovo.
„Ano. Olena je tu.“ odpověděla Ritabeth a bez jakéhokoliv zdržování popsala kde přesně viděla dívku naposled, dodala jim i její popis neboť si nejspíš byla vědoma toho, že ji dvojice nebude znát. „Klidně si ji odveďte, ale prosím… Vzhledem k tvé pověsti bych ocenila, kdybys to udělat co nejdiskrétněji a pokud možno...“
„Nepřišel jsem ji zabít.“ ujistil ji Belisar, „Je vnučkou významného soudce v Cyrodiilu, který by ji měl rád ve své blízkosti. V souvislosti s nedávnými událostmi. Odvedeme ji diskrétně a pokusím se svojí tváří nebudit nežádoucí pozornost.“ zakončil s pokusem o vtip, který Ritabeth neocenila, jen kývla hlavou. Dvojice se poté vydala kolem bazénku rovnou za paraván k němuž je čarodějka nasměrovala.

„Věříte jim to?“ zeptala se, když měla jistotu, že ji dvojice příbuzných neuslyší.


SuperHunter
„Hlavně si vezmi jeho klíče ať máš přístup po celém jeho domě.“ doporučila ti Zenira se souhlasným kývnutím. Zajatec podrážděně zamručel, když si ho khajiitka převzala.

Nalezla jsi v přízemí Civellovu pracovnu. Byla to menší obdélníková místnost s malým oknem se zataženými okny a ocelovými mříži, které měly zabránit cizím návštěvníkům zvenčí. Proti vniknutí zevnitř však žádné speciální opatření neměl, dveře neměl ani zamčené a jinak byl po pracovně nepořádek. Celá jedna stěna byla zastavěna knihovnami v niž byly seřazeny různé knihy. Všechny byly zaprášené a nezdálo se, že by Civello byl až tak velký čtenář. Vedle dveří se pak nacházela dvojice vitrín, byly zamčené visacím zámkem, ale přesto prázdné.

Stůl byl větší. Zaskládaný různými papíry, prázdnými lahvemi od alkoholu. Většina papírů byla buď prázdná nebo místy počmáraná nějakými nic neříkajícími poznámkami, které s jeho prací pro Penitus Oculatus dost možná ani neměly nic společného. Obešla jsi stůl a odsunula židli, zacinkalo několik lahví pohozených pod stolem.

Zaměřila ses trojici věcí položených úhledně na stole tak, aby s nimi mohl pracovat. Byly to psací potřeby s rozepsaným dopisem, který nestihl dokončit a dopis jehož pečeť byla rozlomená a odesílatelem byl jistý Ormax Copperston. Sehnula ses k přihrádkám. Na pravé straně stolu byly odemknuté. V první si nalezla další psací potřeby, hromadu brků a též další čisté papíry. V druhé přihrádce se pak nacházela dvojice listin. Všechny byly z nedávné doby, podle všeho se jednalo o nějaké hlášení z Penitus Oculatus. Všimla sis, že místo velitele Nira zde byl použit podpis Salviové o níž se Civello zmiňoval. Levá část stolu byla zamčená. Použila jsi proto svazek klíčů od Civella a po chvilce dvojici přihrádek odemkla.

V první přihrádce se nacházelo několik menších váčků. Po bližším ohledání jsi zjistila, že se jedná o onu drogu, kterou si Civello dopřával a též vám ji nabízel. Hned vedle ní byla menší placatice s průhlednou tekutinou na níž byl načmáraný vzkaz: 'Domácí pálenka'. Pod tím vším byl dosti omačkaný papír s podobiznou nějaké mladé ženy. Sáhla jsi do druhé přihrádky a spatřila další složku. Na rozdíl od složek ve vedlejší přihrádce tato neměla desky se symbolem Penitus Oculatus.

---

,,Ono se dá věřit císařským mágům?" zeptám se Ritabeth a nabídnu jí rámě a přemístění ke stolu s jídlem a pitím, abychom sledovali z povzdálí, co se bude dít, případně co sama navrhne.