---

,,Je tam všechno v pořádku?" zeptám se zpoza dveří a dál budu vyčkávat, co se bude dít.

---

→ Tah 1072


Sarako
„ANO! ANO! Všechno je v pořádku!“ ozvalo se hlasitě zpoza dveří. „Dej tu havěť zpátky do klece nebo jí přišpendlím ke stěně společně s tebou.“ dodal výhružně, vzápětí se však otevřely dveře a ty jsi spatřil svalnatého norda. Měl dlouhý vous a tvář pomalovanou válečnou barvu. Změřil si tě pohledem a pak ti pokynul ať vejdeš.

Když si vešel spatřil si dalšího muže. Tentokrát redguarda (graf. vzhled - zde), který pobaveně držel na ocas mohutnou přerostlou krysu. Právě ona byla nejspíš zdrojem jejích drobné neshody. Popadané věci pak byly řemeslné nástroje a materiál, který byl používán na opravu a rekonstrukci zdejších prostor. Redguard se jen usmál a schoval krysu do připravené klese a zabezpečil ji uzavřením dvířek.
„Takový ostřílený válečník co prošel nejednou bitvou a bojí se krys.“ uchechtl se redguard.
„Sklapni.“ obořil se na něj nord, „Tohle má do krysy zatraceně daleko. Nevím co to je, ale někdo tomu musel pomoct vyrůst.“ vrhl pohled na krysu, která přes svoje velké rozměry nejevila sebemenší náznak agrese.

„Co chcete?“ obrátil se k tobě konečně nord. Redguard si tě nevšímal, pouze se sehnul ke kryse a zpoza klece ji sledoval a zkoumal. Oba muži vypadali, že zažili nespočet tuhých bitev, redguard měl tvář plnou jizev a na jedno oko nejspíše vůbec neviděl.


ScorpionCZ
Obdobný postoj zaujal i Talar s Fairwen Spellorovou. Talar bez váhání popadl jeden z brků a začal podepisovat. Fairwen se k němu přidala se slovy: „Benocha si vážím a jsem přesvědčena, že svoji funkci vykonává dobře.“ a vyčkala až Talar podepíše, aby připojila i svůj podpis.

„To snad nemyslíte vážně?“ hlesl Lex, který ti vstoupil do cesty, když ses hodlal postavit do řady na podpis. Silverwoodová na něj vrhla jeden ze svých nepříjemných pohledů. „Benoch nic z toho neudělal pokud vím. Palagán mu mezi čtyřma očima složil funkci do klína, Benoch se prohlásil arcimágem a tím to haslo... bylo vymalováno. Univerzito podřiď se.“ pokračoval důrazně. „O žádnou důvěru nežádal a ani teď nepřijde osobně, aby nás o ni třeba požádal... když už mu teče zjevně do bot.“
„Co vás žere Lexi? Snad jste nevstoupil do kultu Císařských mágů?“ zasmála se jízlivě Spellorová, „Když jste včera tak pospíchal za svými kamarády z Věže.“
„Nechte si ty fóry. Spellorová!“ obrátil se vůči ní, „Vy Benochovi podepíšete všechno, protože bez něj si tu neškrtnete. Kdyby byl v čele někdo s větším vlasteneckým cítěním tak tu maximálně zametáte chodbu a oprašujete obrazy. Kdoví jestli vůbec.“ odsekl jí, „Oči a uši Thalmoru tu snad nikdo ani nemůže brát vážně když jde o blaho Univerzity.“
„A vám snad záleží na blahu Univerzity?“ zeptal se Talar, když se Spellorová nasupila. Serana jen mlčky sklopila hlavu do písemnosti a četla si ji znovu jakoby chtěla zapůsobit, že tu vůbec není a vyvolané dohady se jí netýkají. „Hájíte tu především zájmy Císařství. Fairwen možná hlásí informace Thalmoru, ale vy jste to samé pro Císařství.“
„Talare. Měl jsem vás za odborníka a choval k vám úctu, ale jestli to vidíte takhle...“ kroutil hlavou Lex.
„Vidím to takhle, protože to tak je. Vy i Spellorová jste oba politicky zainteresování, oba k tomu máte i pozici, kterou vám především dohodilo Císařství nebo Thalmor. Kdyby vás sem nepovolali nepochybně věrně sloužíte legii a hájíte zájmy Císařství, protože jste dobrý voják, loajální a vlastenecký. Totéž je i Spellorová.“
„A dost!“ zvolala rázně Silverwoodová a zarazila tak Lexe, který se nadechoval ke slovu. Talar i Spellorová se jejím směrem ihned podívali. Lex polkl svá slova. „Buď podepište nebo to nechte být. Nikdo k tomu není nucen. Nezdržujte, protože každou chvíli přijde arcimág a přejde se k poradě. Nesmíme ztrácet zbytečně čas dohady.“ zdůraznila, „A teď uhněte.“ vybídla Lexe, aby ti uvolnil cestu k brku s inkoustem, abys mohl listinu podepsat.

„Nepodepisujte to, Škorpiasi.“ otočil se k tobě Lex, „Nebuďte zaslepený. Podívejte co se tu děje. Po Cyrodiilu se vyskytly anomálie, Benoch mlží a není ochotný přispět k vyšetřování a odhalení pravdy... ani teď nemá snahu sem osobně přijít a předložit nám to k podpisu osobně. Místo toho pošle...“ koukl na Silverwoodovou, „Svoji partnerku.“ zvolil nakonec mírná slova. „Anomálie se vůbec na poradě profesorů neřeší, nehlasovalo se ani pořádně o té nové pobočce, nehlasuje se o ničem. Vedení rozhoduje o nás bez nás.“ zakroutil opět hlavou, „Být spjatý s takovou levárnou není dobré pro budoucnost.“ dodal a uhnul ti stranou, abys mohl přejít ke stolu. Serana zvedla hlavu od písemnosti, kterou musela mít minimálně desetkrát přečtenou, povzdechla si a nervózně přešlápla z místa na místo. (Podepsání tohoto dokumentu může mít značný vliv na budoucí příběh. Společně se Seranou jste jediný šlechticové ve službách Univerzity, vaše podpisy mají z hlediska politiky větší váhu, protože reprezentujete dobře známé rody. V případě, že se dokument dostane mimo Univerzitu může být váš podpis brán jako stanovisko celého rodu.)

Spellorová si znuděně začala prohlížet své prsty, Talar jen s povzdechem sledoval jak Lex protestuje. Silverwoodová přestože z Lexových slov neměla vůbec radost a držela si svůj nepříjemný pohled ve tváři též nijak slovně nereagovala. Místo toho usedla na své místo u stolu, sebrala podepsané listiny a letmo si je prohlédla.

---

"Některé věci je lepší si nepředstavovat Belie." Usměju se. "Ale osud má mnohdy nevyzpytatelné cesty, mohlo se to přihodit jakkoliv." Při odpovědi pohlédnu na Mirabelle a zavzpomínám, jak jsem jí srazil na chodbě s lektvary.

---

,,Pronájem zdejších prostor na dnešní den a pomoc s výcvikem několika nováčků." odvětím nordovi a budu pokračovat: ,,Jsem rytíř Bílý Guar a vaše hraběnka mě pověřila vyřešením té nešťastné události ohledně dunmerských uprchlíků. Zkrátka poklidná diplomatická mise, u které bych si po bitvě o Chorrol a Anvil, mohl alespoň trochu odpočinout. Výměnou za vaší pomoc bych vám nabídl část výzbroje, kterou mi poslal baron Klargas Arterius, případnou pomoc s otevřením další pobočky pro váš cech, nebo nějakou hotovost."

---

→ Tah 1073


Sarako
„Aha.“ odpověděl ti nord nevzrušeně ze tvého představení a požadavku, „Klidně.“ pokrčil následně rameny, „My jsme tu stejně momentálně jen ve třech. Prostoru a výzbroje máme habaděj a zakázky se na nás hrnou, že bychom se mohli rozkrájet.“ pokračoval zatímco porovnával věci, které popadaly. „Bodlo by nám je trošku zredukovat. Tím byste nám mohli na oplátku pomoct.“


Tondulin
„To ano.“ podložil si hlavu rukou Belius a chvilku nejspíš přemýšlel nad dalšími variantami jejich seznámení. „To mi připomíná...“ uchechtl se, „Jak jsem vás chtěl dát dohromady s Artem.“ koukl na Mirabelle. Mirabelle se zatvářila při jeho pohledu zděšeně a zároveň zaraženě.
„Jak to myslíš?“ koukla na něj. Adrianna mezitím sledovala její reakci zatímco upíjela víno ze své skleničky.
„No... to bylo ještě předtím než ses dala dohromady s Aedanem.“ začal vysvětlovat Belius, „Jevila ses mi jako parádní partie pro Arta, který v té době ještě nerandil s Edwin. On se k tomu ale stavěl dost vyhýbavě.“
„Aha.“ vydala ze sebe Mirabelle, „To by nebyla šťastná volba, Belie.“ ujistila ho vzápětí.
„Copak nelíbilo by se ti se podepisovat jako Arteriová?“ zažertoval s úsměvem od ucha k uchu Belius, ale Mirabelle nijak nereagovala. „Z Aedana uděláme šlechtice a rod Ervine bude jednou stejně známý nebo ještě více než rod Arteriů.“ dodal s úsměvem. Poté se odmlčel, aby se napil. Chocholka mlčel.

„Jak jste se vůbec poznali?“ zeptala se Adrianna, když nastalo ticho. Svůj dotaz směřovala směrem k tobě a Mirabelle. Mirabelle ti, ale výrazem ve tváři ihned předala slovo, aby ses historky ujal sám.


ScorpionCZ
Obdobný postoj zaujal i Talar s Fairwen Spellorovou. Talar bez váhání popadl jeden z brků a začal podepisovat. Fairwen se k němu přidala se slovy: „Benocha si vážím a jsem přesvědčena, že svoji funkci vykonává dobře.“ a vyčkala až Talar podepíše, aby připojila i svůj podpis.

„To snad nemyslíte vážně?“ hlesl Lex, který ti vstoupil do cesty, když ses hodlal postavit do řady na podpis. Silverwoodová na něj vrhla jeden ze svých nepříjemných pohledů. „Benoch nic z toho neudělal pokud vím. Palagán mu mezi čtyřma očima složil funkci do klína, Benoch se prohlásil arcimágem a tím to haslo... bylo vymalováno. Univerzito podřiď se.“ pokračoval důrazně. „O žádnou důvěru nežádal a ani teď nepřijde osobně, aby nás o ni třeba požádal... když už mu teče zjevně do bot.“
„Co vás žere Lexi? Snad jste nevstoupil do kultu Císařských mágů?“ zasmála se jízlivě Spellorová, „Když jste včera tak pospíchal za svými kamarády z Věže.“
„Nechte si ty fóry. Spellorová!“ obrátil se vůči ní, „Vy Benochovi podepíšete všechno, protože bez něj si tu neškrtnete. Kdyby byl v čele někdo s větším vlasteneckým cítěním tak tu maximálně zametáte chodbu a oprašujete obrazy. Kdoví jestli vůbec.“ odsekl jí, „Oči a uši Thalmoru tu snad nikdo ani nemůže brát vážně když jde o blaho Univerzity.“
„A vám snad záleží na blahu Univerzity?“ zeptal se Talar, když se Spellorová nasupila. Serana jen mlčky sklopila hlavu do písemnosti a četla si ji znovu jakoby chtěla zapůsobit, že tu vůbec není a vyvolané dohady se jí netýkají. „Hájíte tu především zájmy Císařství. Fairwen možná hlásí informace Thalmoru, ale vy jste to samé pro Císařství.“
„Talare. Měl jsem vás za odborníka a choval k vám úctu, ale jestli to vidíte takhle...“ kroutil hlavou Lex.
„Vidím to takhle, protože to tak je. Vy i Spellorová jste oba politicky zainteresování, oba k tomu máte i pozici, kterou vám především dohodilo Císařství nebo Thalmor. Kdyby vás sem nepovolali nepochybně věrně sloužíte legii a hájíte zájmy Císařství, protože jste dobrý voják, loajální a vlastenecký. Totéž je i Spellorová.“
„A dost!“ zvolala rázně Silverwoodová a zarazila tak Lexe, který se nadechoval ke slovu. Talar i Spellorová se jejím směrem ihned podívali. Lex polkl svá slova. „Buď podepište nebo to nechte být. Nikdo k tomu není nucen. Nezdržujte, protože každou chvíli přijde arcimág a přejde se k poradě. Nesmíme ztrácet zbytečně čas dohady.“ zdůraznila, „A teď uhněte.“ vybídla Lexe, aby ti uvolnil cestu k brku s inkoustem, abys mohl listinu podepsat.

„Nepodepisujte to, Škorpiasi.“ otočil se k tobě Lex, „Nebuďte zaslepený. Podívejte co se tu děje. Po Cyrodiilu se vyskytly anomálie, Benoch mlží a není ochotný přispět k vyšetřování a odhalení pravdy... ani teď nemá snahu sem osobně přijít a předložit nám to k podpisu osobně. Místo toho pošle...“ koukl na Silverwoodovou, „Svoji partnerku.“ zvolil nakonec mírná slova. „Anomálie se vůbec na poradě profesorů neřeší, nehlasovalo se ani pořádně o té nové pobočce, nehlasuje se o ničem. Vedení rozhoduje o nás bez nás.“ zakroutil opět hlavou, „Být spjatý s takovou levárnou není dobré pro budoucnost.“ dodal a uhnul ti stranou, abys mohl přejít ke stolu. Serana zvedla hlavu od písemnosti, kterou musela mít minimálně desetkrát přečtenou, povzdechla si a nervózně přešlápla z místa na místo. (Podepsání tohoto dokumentu může mít značný vliv na budoucí příběh. Společně se Seranou jste jediný šlechticové ve službách Univerzity, vaše podpisy mají z hlediska politiky větší váhu, protože reprezentujete dobře známé rody. V případě, že se dokument dostane mimo Univerzitu může být váš podpis brán jako stanovisko celého rodu.)

Spellorová si znuděně začala prohlížet své prsty, Talar jen s povzdechem sledoval jak Lex protestuje. Silverwoodová přestože z Lexových slov neměla vůbec radost a držela si svůj nepříjemný pohled ve tváři též nijak slovně nereagovala. Místo toho usedla na své místo u stolu, sebrala podepsané listiny a letmo si je prohlédla.

---

,,Pokud to nebudou směny nočního hlídače, nejsem proti." přikývnu na nordova slova ,,Jenže to vyřeší váš problém s nadbytkem zakázek jen na chvíli. Tam venku před městem je stanový tábor, kde byste ještě mohli najít nejednoho rekruta a s tím bych vám mohl pomoci též." na chvíli se odmlčím a pak se zeptám: ,,Můžu vidět ty zakázky, se kterými budete chtít pomoci?"

---

Na chvilku se zarazím, když přijde tahle nečekaná otázka zrovna od Anny. "Potkali jsme se na pozemcích Univerzity, kde jsem potkal rovněž většinu svých přátel." Otočím se na Belia. "Většina mé služby v legii by se asi dala shrnout jako poflakování se po magické Univerzitě a otravování Arteria." Usměju se.

"Každopádně jednou jsem zrovna pospíchal po chodbě a srazil jsem profesorku, která si s sebou nesla asi tisíc lektvarů a.... ehm lehce jsem je zničil. Nebyl to úplně ten nejromantičtější začátek." Zakončím svoji odpověď a usměju se na Mirabelle.

---

Zarazím se, když se strhne ta mela, ale když mne Lex nakonec upozorní abych to nedělal, odpovím: "Za chvíli arcimág přijde není-liž pravda? Jistě nám své jednání okomentuje a objasní. Zároveň však nemyslím, že tohle je nějak špatné, v podstatě je to také způsob oné volby ohledně důvěry nebo ne? Buďto podepíšete nebo ne. Nemám zatím důvod nepodepsat, jelikož jsem z mého prvotního pohledu zde v učitelském sboru spokojen. A ujišťuji vás, že až vyřeším svoje soukromé záležitosti, osobně se budu anomáliemi zabývat. Jen je toho teď prostě tolik na práci a tak málo času." Povzdechnu si. "Pokud mne bude ve vedení opravdu něco štvát, nebudu váhat a budu proti tomu bojovat. To mne zatím život naučil ... nyní však nějak nevidím důvod bojovat, univerzita potřebuje být silná. Ale můžeme vyčkat samozřejmě příchodu arcimága ... ten má všechny odpovědi." A podepíšu.

---

→ Tah 1074


Sarako
„Nebojte.“ rozesmál se nord, „Od toho má město městskou stráž.“ ujistil tě, „Víte co... s nimi je to těžší. Jsou to uprchlíci. Nerad bych ztrácel týdny jejich výcvikem, abych se pak dočkal toho, že zmizí hned jak se jim naskytne nějaká příležitost s vidinou lepšího života. Být členem cechu bojovníků není zrovna dvakrát žádný med a těch benefitů jim také momentálně na oplátku moc nabídnout nemůžeme.“ vysvětlil nord, „Buď můžete nahlédnout na vývěsku a něco si vybrat podle libosti...“
„Nebo.“ přerušil ho redguard, „Můžete místo mě vyřešit tyhle přerostlé krysy.“ poukázal na klec, „Já bych měl čas alespoň vyrazit za Felacarem a vyřešit tu upírku. Aby se to náhodou nějak nezvrtlo.“
„Na to se vykašli.“ obrátil se na něj nesouhlasně nord, „Do toho se míchat nebudeme. Máme fůru práce tady a nějaká upírka... to ať si řeší dvorní čaroděj s Bdícími. Už takhle nás je málo...“


Tondulin
„Přesně. Tak bych shrnul i svoje působení v Osmé legii...“ zasmál se Belius, „Buď jsem přednášel nebo kecal s kolegy... nebo jsem prudil Arteria. Byl odolný... to se musí nechat.“ dodal s úsměvem od ucha k uchu.

„Naštěstí to nebyly žádné nebezpečné lektvary.“ doplnila Mirabelle s úsměvem historku, „Nic moc se nestalo. Palagán trošku zanadával, že se mu ztenčila zásoba lektvarů... ale s tím už nic nenadělal.“ zasmála se pobaveně. Mirabelle mezitím během tvého vypravování dopila víno a další víno, které jí nabízela Adrianna odmítla. „My už půjdeme... zítra nás toho ještě fůra čeká.“ řekla Mirabelle, „Váš argonianský kamarád už také spí.“ poukázala na Chocholku, který vytuhl s pivem v ruce.
„Prokalil celou noc. Se není čemu divit.“ zasmál se Belius, „Ale to nevadí. Přivážeme mu tkaničky od bot k židli.“ mávl rukou, „Bude sranda.“ poté se obrátil na Anitu. „Nebo raději, ne?“
„Dělej si co chceš, drahý. Je to tvůj kamarád.“ usmála se na něj.
„Výborně.“ spráskl ruce Belius. „Tak to rozpustíme. Stejně se budeme potkávat každý den... můžeme to kdykoliv zopakovat.“ usmál se a vstal od stolu, aby se s vámi rozloučil. Anita ho následovala. Chocholka zůstal sedět a dál spokojeně spal. Zvuk židlí ho neprobudil. Adrianna též vstala a obešla stůl. Přišlo ti, že je trošku zklamaná z toho, že se posezení už rozpustilo.

„Tak Mirabelle... Dobrou noc.“ usmál se na Mirabelle Belius a popřál ji dobrou noc. „Hlavně nedělejte moc randál... ten soused je furt dost napruženej.“ upozornil vás, když naznačil polibek na tvář Mirabelle a pak se zas vzdálil. „Dobrou noc. Veliteli.“ zasmál se Belius a potřásl ti rukou, „Zítra to tu začneme přebudovávat k obrazu našemu.“ dodal a zařadil se nazpět. Anita vám rovněž popřála dobrou noc, ale žádný naznačený polibek na tvář ti nedala. Omezila se pouze na klasické dobrou noc. Belius ji poté přiložil ruku kolem pasu a přitiskl k sobě.
„Ráda jsem vás poznala Mirabelle.“ řekla Adrianna, když přála dobrou noc a potřásla si s Mirabelle na rozloučenou rukou. Poté se přesunula k tobě, usmála se „A tebe jsem také ráda viděla Aedane. Pěkně se vyspěte.“
„To oni se pěkně vyspí. Neboj se Anno.“ ujistil ji šibalským úsměvem Belius.


ScorpionCZ
Přítomní si vyslechli tvá slova, Lex jen s povzdechem zakroutil hlavou a jeho odmítavý postoj se nezměnil. Podepsal si listinu a odstoupil, aby tak mohla učinit i Serana. Když měli všichni přítomní s výjimkou Lexe podepsáno, Silverwoodová spokojeně sebrala i vaše podepsané listiny. Letmo je přejela očima jakoby chtěla zkontrolovat jejich správnost a poté je založila mezi ostatní.

Než stihl kdokoliv něco dalšího říci otevřely se dveře. Ve dveřích stála tobě zcela neznámá žena. Z její tváře se linul příjemný úsměv a slušně pozdravila (graf. vzhled - zde). Nebyla však jediná nová tvář, která prošla dveřmi. Pár kroků za ní vešla jiná žena (graf. vzhled - zde), která působila jakoby zažila dlouhá léta v legii, pohotově se totiž postavila do pozoru. Lex při jejím příchodu protočil oči a vzbudil tak dojem, že se s ženou zná. Jako další následoval postarší muž (graf. vzhled - zde), černých vlasů měl pomálu a pevně svíral svoji magickou hůl, která byla opatřena magickým kamenem uloženým v podivné kostnaté lebce. Dalšího příchozí si již poznal, jednalo se o čaroděje Wolfreye, který měl za úkol opravit teleportační místnost. Vstoupil oblečen do svého roucha, ruce v kapsách a úsměv ve tváři. Ihned se zařadil vedle ostatní nově příchozí, kteří čekali na další instrukce.

Jako poslední pak vešel do místnosti arcimág Valindor Benoch, kterého doprovázela jeho sestra Selena Benochová. Oba byli oblečený do svých tradičních oděvů, arcimág byl v rouchu arcimága a Benochová opět nevynechala roucho s pro ní typickou modrou barvou.

„Vážení kolegové a kolegyně.“ ujal se slova arcimág, když za ním Selena zavřela dveře a postavila se vedle něj. Benoch se opřel o zadní opěradlo židle a pokračoval, „Dovolte mi, abych vám představil nové posily, které rozšíří naše řady.“ poukázal na nově příchozí, „Představuji vám arcilektorku Vividen Josette de Peyranovou, která na naší Univerzitě a pobočce bude vyučovat Mysticismus, teleportační magii a též předměty zaměřené na magické artefakty a jiné s magií související předměty.“ poukázal směrem k ženě, která vešla jako první. De Peyranová vystoupila z řady, lehce se uklonila a poté přijala na pokyn arcimága volné místo u stolu.

„Zdravím vás.“ pozdravila před dosednutím všechny přítomné včetně tebe.

„Dále bych vám rád představil velmistra magie Obnovy a magie Vyvolávání Thonara Ereldsena. Jeho prioritou bude výuka magie Vyvolávání a příležitostně magie Obnovy. “ představil nového člena profesorského sboru arcimág a poukázal na postaršího muže s netradiční holí, která by mohla u nejednoho Císařského mága vzbudit rozpaky.
„Děkuji vám. Arcimágu.“ pokynul hlavou Ereldsen, když vystoupil z řady a stejně jako De Peyranová i on se ujal místa. Pozdravil vás, když usedl a sevřel ruce nad stolem. Hůl opřel tak, aby jí měl v dosahu ruky, ale zároveň nikomu nepřekážela.
„Dalším naším kolegou je Achiebald Wolfrey, velmistr specializovaný na teleportace a též magické předměty. Mimo jiné bude na Univerzitě vylepšovat teleportační místnost a většinu pevných teleportů. Práce již započaly a proto není možné teleportační místnost využívat. Proto je uzavřena.“ představil dalšího z členů profesorského sboru, „Kolega Wolfrey zde bude působit jako externista.“ dodal ještě pro uvedení věcí na pravou míru. Wolfrey vystoupil, poděkoval a usedl vedle de Peyranové.

„Poslední novou členkou našeho sboru je velmistryně Pelona Pelegriová, kvestorka Osmé legie. Bude vyučovat předměty orientované na elementovou magii.“ začal představovat poslední nastoupenou novou tvář. Poté se i Pelegriová uklonila, pozdravila se převzala jedno z volných míst u stolů.

„Kolegyně Benochová nahradí v čele magické Univerzitě zesnulého Icariuse Globulla. S okamžitou platností jsem ji dnes jmenoval do funkce zástupce arcimága pro věci vychovatelské, kázeňské a též pro věci diplomatické a ekonomické. Rovněž i nadále platí, že je zástupkyní vedoucího profesora.“ pokračoval Benoch, „Palagán i nadále zůstává zástupcem pro teoretickou a praktickou výuku, rovněž bude i nadále vedoucím profesorem a zástupcem s rozšířenými pravomoci. V tomto směru zůstává vše při starém.“ dodal, „Univerzitu čekají těžké chvíle.“ s těmito slovy převzal místo v čele stolu a usedl. Selena si sedla co nejblíže k němu.

Když byli všichni usazení oznámila Selena Benochová: „Velmistr Palagán, mistryně Sarricová a Fallen Merle jsou z dnešního jednání omluveni.“
Benoch jen přikývl.
„Než přejdeme k formálnímu jednání o tom co nás dneska čeká a co je třeba učinit za případy na večerní rozloučení. Nějaké námitky k tomu co tu zaznělo?“ zeptal se arcimág Benoch.
Talar, Serana i Fairwen Spellorová zakroutili hlavou. Nově příchozí profesoři a profesorky se o slovo rovněž nehlásili. Silverwoodová se rovněž netvářila, že by měla něco na srdci.

„Měl bych připomínku.“ přihlásil se Lex, když spatřil příležitost ke které se nikdo nehlásil. „Nedá mi to, proto se musím zeptat. Přijde vám vhodné... vzhledem k situaci, jmenovat za svého zástupce svoji sestru?“ zeptal se.
„Bylo to přání zesnulého Globulluse. Já se rozhodl jeho přání respektovat a vyhovět mu.“ odpověděl mu bez váhání arcimág Benoch.
„Aha. Když to podáte takhle.“ přikývl Lex.
„Bylo to skutečně jeho přání.“ zapojila se do rozhovoru Benochová.
„Podívejte Lexi... Jestli máte o mých slovech nějaké pochybnosti klidně je mějte. Globullus si přál, aby ho v případně nutnosti nahradila právě Selena. Mimo jiné kvůli tomu, že se v agendě kázně a vychovatelství velmi dobře vyzná a řadu let se tomu zde na Univerzitě věnuje. Diplomatické záležitosti pak nemůže řešit Palagán, protože na úrovni Císařství by s ním nikdo nehovořil kvůli vlivu Císařských mágů zejména pak kvůli nesmyslným výlevům Nejvyššího mága Tarna.“ převzal si slovo Benoch. Benochové se nastalá situace zjevně nezdála příliš příjemná. „Ostatně... Vás to nemusí ani trápit. Rozhodl jsem se vás přesunout na pobočku v Chorrolu, trvale. S kolegyní Sarricovou jsem vše potřebné probral, počítá s vámi.“ dodal následně a podíval se na Lexe, který na něj překvapeně zíral.
„S tím nesouhlasím.“ odmítl okamžitě Lex, „Mám rozkazy zůstat zde.“
„Vaše rozkazy jsou mi ukradené. Tato Univerzita je nezávislá a vy jste povinen respektovat mé nařízení.“ zdůraznil mu arcimág, „Jednou jste se připojil mezi nás a bude s vámi jednáno jako s každým jiným členem. Kolegyně Spellorová také nemá žádné speciální zacházení. Jestli má nějaké rozkazy nevím, ale jejich plnění negativně neovlivňuje a hlavně neohrožuje chod Univerzity. Což se o vašich rozkazech říci nedá. Víc bych to nerozebíral.“ dodal s opětovným důrazem na poslední slova.
„A moje povinnosti vyslance? Jak je budu vykonávat, když budu v Chorrolu?“ zeptal se po chvilce hledání vhodných slov Lex, který se nakonec rozhodl o smírnější tón neboť mu bylo jasné, že podporu u ostatních členů i těch nově příchozích spíš nenajde.
„Převezme je Pelegriová.“
„Ona?“ hlesl Lex.
„Ano. S generálem Valeriem to projednám ještě dnes. Předpokládám, že se to obejde bez problémů.“ přikývl arcimág Benoch. „Jste válečník a mág Obnovy. To je to co pobočka v Chorrolu potřebuje. Tady pro vás nemohu najít další využití, protože mágů obnovy zde máme požehnaně.“ přičemž se podíval na Seranu Arteriovou a nového kolegu Ereldsena.
„Proč nejde ona? Je tu nová.“ pohlédl směrem na Pelegriovou.
„Pelegriová...“ promluvil opět arcimág, který sebral slovo Pelegriové jež se nadechovala. „Má poblíž města nemocnou matku o kterou se musí starat. Chorrol je pro ní příliš daleko.“ odůvodnil Benoch, „Tohle odůvodnění vám musí stačit. Víc o tom s vámi nejsem povinen diskutovat.“

„Dobrá...“ zabubnoval prsty o stůl Lex, přičemž bylo patrné, že je rozladěný z toho, že bude muset opustit Univerzitu a Imperial City. „Dobrá.“ přikývl znovu, „Tak já se přesunu.“ pokračoval stejně uraženě.

„Všichni ostatní i nadále zůstáváte součástí této Univerzity a budete mít hlavní úvazek zde. Pouze Lex a velmistryně LaRouchová budou působit pouze v Chorrolu na tamní pobočce pod vedením Sarricové.“ ujistil zbylé přítomné Benoch, „Teď prosím... máte ještě někdo podobné dotazy? Nebo se už můžeme posunout a vyřešit další body ať můžeme schůzi rozpustit a začít opět vyučovat.“


Adrian_S
Probudil ses v jednom z pokojů Ledohradské koleje. Pokoj, který ti dočasně obstarala Rilen byl oproti pokojům na Univerzitě v Imperial City malý, ale na pár přespání ti bohatě postačil. Spaní v měkké posteli bylo příjemnou změnou o proti tomu co si zažíval v Mohyle duší. Oblékl ses do čistého oblečení, které ti rovněž Rilen stihla obstarat od Ledohradské Univerzity (tvé původní oblečení bylo již značně poničené z neustálého nošení a též boje v Mohyle). Sesbíral své věci, které ses rozhodl nevyhodit, přehodil přes rameno brašnu a vyšel ven z ubikací. Cestou si míjel hned několik noviců a novicek, připravených pustit se do nového dne souhrnem přednášek. Neunikla ti pochmurná nálada ve které se celá Univerzita nacházela. Smrt jejich dávného kolegy zjevně nezasáhla pouze bývalé kolegy, ale i studenty, kteří se se zesnulým ani nesetkali, pouze o něm slyšeli z doslechu. (Globullus působil značnou část svého života jako profesor na zde v Ledohradu. Do Imperial City se přesunul až na žádost svého dlouholetého kolegy a kamaráda Dremwuse Palagána, poté co se Palagán stal arcimágem) Hlouček noviců a novicek se zastavil na nádvoří Univerzityp Před sochou jednoho z dávných arcimágů se dali do rozhovoru na téma plánového rozloučení se zesnulým profesorem.

Rilen ti zajistila volný pohyb po Univerzitě. Můžeš navštěvovat knihovnu, podívat se na přednášku, případně cvičení nebo se pouze procházet po pozemcích Univerzity. Nikdo nebude vyžadovat dozor, který by kontroloval, že neděláš něco nekalého. Bránu na pozemek Univerzity ti však musí vždy otevřít někdo Univerzitou pověřený.

Chladné počasí, které na tebe dýchlo bezprostředně poté co jsi otevřel dveře ven ti připomnělo Mohylu duší, všude přítomnou smrt a pachuť bezmoci. Vybavil se ti rovněž sen, který tě pronásleduje již delší dobu. Sen, který zjevně nebyl utvářen Mohylou...

Vidíš chladné temné stěny podlouhlé chodby, která směřuje až k oltáři na něhož dopadá světlo. Pozvolna kráčíš blíže, slyšíš rachot kostí, které jsou poházené po kamenné podlaze plné nečitelných znaků. Docházíš až k samotnému konci chodby, opatrně vystupuješ na jeden ze schodů a hledíš na podstavec, který ti zdálky připomínal oltář. Jeho tvar je zdeformovaný, nejasný... Ale vidíš na něm položenou černou knihu s pozlacenými okraji a písmeny. Písmo je nečitelné, nedokážeš rozeznat název, autora nic. Spatřuješ symbol, který je ti povědomý, viděl jsi ho již v minulost, ale nedokážeš ho nyní identifikovat... Chceš sáhnout na knihu, uchopit ji, ale cosi tě táhne ven. Spatřuješ opuštěnou kamennou stavbu. Kdesi na odlehlém ostrově, ukrytou mezi stromy ve vyvýšenině.

To je vše co si ze stále opakujícího snu pamatuješ. Sen se opakuje tak často, že sis jej za tu dobu dokázal zapsat na kousek papíru a postupně poskládat, ale jeho skutečný význam ti nejspíš stále uniká.

---

"Vážený pane hrabě, laskavě si strčte ty vaše oplzlé řeči tam kam slunce nesvítí a soustřeďte svůj bystrý mozeček na problémy našeho hrabství, pčeci jen stavíme to tu k obrazu svému. Zítra přeci jen bude rozhodovat na radě o důležitých projektech a s vaší momentální náladou to vypadá, že byste ještě snad doporučil šupinatému příteli ať ty bordely postaví rovnou dva." Vrátím Beliovi jeho narážky a zasměju se.

"Dobrou Anno, taky jsem tě rád viděl jindy než jen při boji se šílenými uctívači daeder." Usměju se a pohlédnu jí zpříma do očí. Po řádném rozloučení se odporoučíme ven, kde Mirabelle nabídnu rámě a zamíříme rovnou do naší postele.

"Čeká tě zítra něco významného? Určitě se u nás naskytne zase nějaká práce pro čarodějku a bylo by lepší, kdybych nemusel otravovat Annu nebo Carinu."

---

"Ten sen... pořád se opakuje. Musí to něco znamenat!" pronesu si tiše pro sebe a zamířím do knihovny. Pokud tam bude knihovník, požádám ho, aby mi našel cestopisné knihy o chrámech zasvěcené mágům či magická místa, která jsou s nimi spojená. Pakliže něco takového najde, vezmu knihu/knihy, sednu k nejbližší neobsazené židli a začnu pátrat. Pokusím se najít nějaké stopy, které by měly hodně společného s mým snem.

Pokud knihovník žádnou knihu nenajde, odejdu z knihovny a zajdu ven na promenádu.
"Trocha čerstvého vzduchu mi snad rozjasní mysl..."

---

Vydám se k vývěsce, ale pak mi to nedá a po chvíli prohlížení všemožných úkolů se zeptám redguarda: ,,Upírka? Máme-li jistotu, že je to žena, musel už jí někdo vidět a setkání s ní přežít. Nevypadala náhodou..." načež se dám do popisování pohřešované Císařské mágyně Cariel.

---

"Je dobré, že se nám rozšíří sbor. Už ani nepamatuji, kdy tu vlastně nebyl nedostatek profesorů." Řeknu pouze přívětivě po představení posil, jinak však nebudu mít žádné poznámky ani dotazy.

---

→ Tah 1075


Sarako
Odebral ses ven a prohlédl sis vývěsku. Během prohlížení si spatřil všelijaké zakázky, které nepůsobily nijak obtížně. Uvnitř města se jednalo především o problémy s krysami, které podle zakázek byly údajně přerostlé. Jednu z nich sis přečetl podrobněji:


Tyto zakázky se týkaly pouze jedné části města. Většina těchto zakázek se pohybovala v odměnách v rozmezí 150 až 300 Septimů. Zbylé zakázky byly orientovány na přilehlé vesnice spadající pod Brumu. Zběžně si je prohlédl, jejich odměny byly nízké - pohybovaly se zpravidla kolem 100 Septimů (jedná se o zakázky na likvidaci nestvů, průzkum jeskyní atp.) a nejvyšší v hodnotě 500 Septimů byla vypsána na průzkum jedné jeskyně ve které se údajně usídlilo něco většího než je medvěd. Nalezl jsi také jednu zakázku, která nejspíš neměla mezi ostatními co dělat.



Když ses vrátil zpět do budovy. Nord s úsměvem pronesl: „Jedna blbost vedle druhý, co?“
když si mu však položil otázku ohledně upírky zvážněl. Redguard zrovna nejspíš odnášel klec s krysou neboť v místnosti nebyl ani on ani klec.
„Hmm...“ zamručel zamyšleně, „Dostali jsme dopis od dvorního čaroděje...“ a rozhlédl se jakoby ho chtěl najít, ale brzy poté to shledal marným, „Psal v něm, že podle drbů, které pochytil ve vesnici jde o ženskou. Černovlasou, dlouhou černovlásku... To spíš sedí na nějakou imperiálku, možná nordku.“ pokrčil rameny, „Ale lesní elfky jsou od přírody dost hubený... sice mrštný, ale samá kost. Ta by v tomhle počasí a ještě k tomu v jeskyni dlouho nevydržela. Klidila by se.“ nakrátko se odmlčel, „Ale nějací Císařští mágové se tady motaj. Údajně zkoumají nějaké anomálie nebo co... ale kdoví jestli to není jen záminka. Oni nemůžou přiznat, že jim někdo zběhl a stal se z něj upír... upírka co tu začla dělat brajgl.“

Jen co nord domluvil vrátil se za doprovodu melodického pískání redguard, spráskl ruce a pohlédl na tebe s nordem.
„Doufám, že ses jí zbavil.“ zdůraznil nord.
„Ne. Schoval sem ji. Musíme odhalit důvod toho vzrůstu.“ zakroutil hlavou redguard.
„Hele šlo o bosmerku? Ta upírka víš?“ zeptal se pro jistotu ještě redguarda.
„Ne. V dopisu stálo, že je to černovláska s rysy tváře spíš do imperiálky...“ odpověděl redguard, „Zpětně jsem hledal vestarých hlášení... ještě předtím než jsme s ženou přišli a převzali tuhle pobočku. Je tam několik zápisů před válkou... které naznačují, že se tam mohlo už tehdy něco dít, ale nikdy se přítomnost upíra nepotvrdila. Což je zvláštní... upír se podle mě musí často stěhovat, protože časem se to zkrátka provalit musí. Žízeň roste a přežívat na jedné malé vesnici je si myslím dlouhodobě skoro nemožné. Ale nevím... odborník na upíry nejsem.“


Tondulin
„Myslel jsem to tak, že se konečně vyspíte na kvalitní posteli.“ namítl Belius po tvých slovech pobaveně a znovu ti jen zamával na rozloučenou. Odebral ses s Mirabelle pryč z hradu, prošli jste nádvoří a pokračovali rovnou nočním městem až k sídlu, které zakoupila rodina Arteriů. Odemkl jsi a vešel dovnitř. Už na první pohled ti neuniklo, že je vše prvotřídně uklizené, prach zametený a není zde ani památky potom, že jste zde o noc nazpět pořádali rozlučku se svobodou. Zamkl jsi dveře a odvedl Mirabelle rovnou nahoru do jedné z ložnic. Do očí vám padla ta na jejíž dveře byl připevněný nápis: "Vaše ložnice Aedane a Mirabelle"

Soudě podle krasopisného písma, které mělo každé písmenko stejně velké a v přesné linii. Jsi ihned usoudil, že autorem zprávy nebude Belius. Odemkl jsi dveře, vzal klíč dovnitř a zastrčil ho zevnitř do dveří. Mirabelle mezitím vešla a rozhlížela se po ložnici. Zde bylo rovněž uklizeno, závěsy na okně působily jakoby je teprve dnes někdo čerstvě připevnil. Postel na první pohled působila velmi kvalitně, stejně tak nábytek, kterým byla ložnice vybavena. Knihovna zřela prázdnotou, truhlice rovněž a šatní skříň taktéž. Stolek nad nímž bylo zavěšeno zrcadlo měl hned několik zásuvek, které bezpochyby budou rovněž prázdné.

Zatímco ses vysvlékal, Mirabelle otestovala měkkost postele. Bylo patrné, že Arteriové na posteli rozhodně nešetřili a zakoupili velmi kvalitní kus. Když jste oba ulehli do postele a Mirabelle zhasnula rozsvícenou magickou kouli, kterou vyvolala bezprostředně poté co jste vstoupili do sídla, celá ložnice se ponořila do tmy.

„Asi bych měla zítra být na pobočce, abych byla k ruce všem těm řemeslníkům co přijdou předělat a opravit pár věcí.“ začala pozvolna Mirabelle a natočila se k tobě, „Nebylo by asi moc vhodné to celé přehodit už druhý den na Carinu... a tak nějak se zříct toho vedoucího závazku.“ odmlčela se, „Možná bych byla raději kdybys poprosil o pomoc Adriannu... Carina... no... ona je co si tak vzpomínám... nebo alespoň dřív byla... dost laškovná. “


ScorpionCZ
Když nikdo z přítomných neměl nic na srdci ujal se slova opět arcimág Benoch.

„Začnu smutnou zprávou. Jak jistě víte opustil nás všemi oblíbený kolega velmistr Icarius Globullus. V koordinaci s Ledohradskou Univerzitou dnes uspořádáme poslední rozloučení, které proběhne zde i v Ledohradu. Rozloučení bude zahájeno v sedm hodin večer. Příprav se ujme kolegyně Benochová.“ rozhlédl se po místnosti, „Žádám vás všechny o účast na této smuteční události.“ dodal vzápětí. Většina vesměs přikývla souhlasně s účastí. Nebyl nikdo kdo by jakkoliv odmítl svoji účast.

„Dále...“ ujal se slova opět Benoch, aby zbytečně neprodlužoval poradu, „Rozhodl jsem se vyhovět žádosti studentů, kteří mají před závěrečnými zkouškami na hodnost mistra magických umění. Vyhlásím mimořádné závěrečné zkoušky ze všech škol magie. Jednotlivé zkoušky připadnou na jimi navržené termíny.“ řekl Benoch a podíval se po místnosti, jeho slova nikoho nějak výrazně zjevně nepřekvapila.
„To bude dost náročné...“ poznamenala Spellorová.
„Bude. Nicméně situace si to žádá. Přijetí magické reformy může paralyzovat chod magické Univerzity na poměrně dlouhou dobu... Nesmíme dopustit, aby studenti studující za našich pravidel měli nějaké jiné, nesmyslné pravidla šitá horkou jehlou.“ přikývl Benoch, „Budeme muset sestavit komisi a určit jednotlivé zkoušející.“ odmlčel se. „Než k tomu, ale přejdeme je zde hned několik předmětů, které musí změnit garanta z důvodu úmrtí našeho kolegy.“

„Po jednání vedení magické Univerzity bylo rozhodnuto následovně. Garantem předmětu Elementová magie se zaměřením na element ledu bude Spellorová. Souhlasíte?“ podíval se Spellorovou, „Zároveň se stanete garantkou této školy magie.“
„Souhlasím.“ přikývla spokojeně Spellorová.
„Garantem předmětu Lektvary nebo též Alchymie se stane Palagán. S ním jsem domluvený, souhlasí.“ uzavřel Benoch, „Dále... předmět Bestiář a rostliny.“ pozvedl hlavu, „Ten nově povede po předchozí domluvě kolegyně Benochová.“ pokynul směrem k Seleně, která jen kývla hlavou. „Výuka bude dále rozšířena o tyto předměty: Mysticismus, magické artefakty a teleportační magii. Tyto předměty povede nově příchozí kolegyně De Peyranová.“ obrátil se k De Peyranové, který kývla souhlasně hlavou. „Tamrielské božstvo, jasnovidectví a astronomii bude vést nejvyšší kněžka Sawen Thregor.“ dodal s menším povzdechem v hlase. „Bude tu mít pár hodin, bude to externistka...“ dodal ihned poté.

„Takže další Thalmorská přicmrndávačka.“ zakroutil s povzdechem hlavou Lex, „Ještě budu za ten Chorrol děkovat.“ uchechtl se. Svými slovy přerušil krátce Benocha, ale tomu to zjevně nevadilo. Spellorová narážku přešla bez povšimnutí.

„Škorpias Vici pak povede předměty: Luštění prastarých run, teorii o sférách a kamenech duší. A nekonvenční metody magie. Předměty jsou zařazeny do rozvrhu přednášek a další organizace těchto předmětů spočívá na vás.“ pronesl směrem k tobě. Předměty související s kameny duší a sférách vzbudili pozornost zejména De Peyranové a Wolfreye. „Tak a poslední změna... Garantem praktických magických cvičení už nebude Palagán jako tomu bylo doposud, ale naše nová kolegyně Pelegriová. To je vše k tomuto.“ uzavřel, „Nějaké dotazy? Připomínky k jednotlivým předmětům můžeme probrat kdyžtak soukromě a doladit detaily.“
„Naše schůzka platí?“ informovala se De Peyranová.
„Ano. Hned po této poradě to vyřešíme.“ potvrdil Benoch.

„K tomu zkoušení. Pojedeme v tradičních zaběhlých kolejích. Žádné velké změny ve jménech zkoušejících neplánuju... pakliže se z toho nebudete chtít vyvléknout.“ usmál se Benoch, „Každopádně. Potřebuji vás dva.“ obrátil se Škorpiase a Seranu, „Vás Serano jako přísedící při zkoušení ze školy magie Obnovy a vás Škorpiasi.“ odmlčel se, „Vás budu potřebovat jako přísedícího u zkoušek z předmětů elementové magie. Ideálně na zkoušce z elementu blesku a ledu. V prvním případě byste asistoval mně, ve druhém kolegyni Spellorové. Vyhovuje vám to? Abyste oba získali trochu praxe a mohli v dalších letech vést závěrečné zkoušky.“


Adrian_S
Vyrazil jsi rovnou do knihovny, poprosil knihovníka a po chvilce pátrání nalezl pár knih, které byly volné a nikdo je neměl zarezervované. Upozornil tě, že několik knih je vypůjčeno z důvodu zpracovávání výzkumné práce několika studentů, kterou od nich požaduje arcimág k dokončení jednoho z předmětů, který osobně vyučuje.

Popadl jsi knihy, které ti knihovník dal. Sedl sis k volnému stolu a začal procházet jednu za druhou. Dvě z nich si ihned zavřel, protože už jen z obsahu a krátké anotace jsi usoudil, že v nich odpověď na své otázky nenajdeš. Další kniha, kterou si rozevřel obsahovala velké množství chrámu a míst zasvěcených čarodějům a čarodějkám, mnoho jejich popisů bylo však velmi strohých nebo obecných a nebyl o co se opřít. Nakonec se ti, ale přeci jen povedlo najít uvnitř cosi zajímavého. Jednalo se o strohý popis místa obývaného mágy, kteří se považují za odpadlíky a průkopníky v nepovolené sféře magie. Nákres místa se omezil jen o čáranici jakási věže obklopené palisádo, ale v textu chyběla jakákoliv zmínka o konkrétní poloze.

„Ahoj!“ ozval se náhle Rilenin hlas, který tě vyrušil z četby. Přišla téměř neslyšně a nejspíš si vůbec neuvědomila, že bys jí v zápalu četby nemusel slyšet. Přestože v její tváři byl patrný smutek ze ztráty blízkého, snažila se to úsměvem všemi silami překrýt.

---

"Jistě, děkuji. Jsou to trochu průkopnické předměty, ale věřím že si najdou u studentů zálibu jako odpočinkové předměty." Odpovím na přiřazení předmětů a potom co mi arcimág navrhne možnost jako přísedící, přijmu: "Ach jistě, proč ne. Alespoň se budu zase věnovat něčemu co mi je lehce blízké."

---

"Ahoj. Vypadáš... zdrceně.", pokynu jí, aby se posadila, "Nemusíš to přede mnou skrývat.". Chvíli se na ní budu dívat, pak se podívám na knížky a zpět na ní, "Potřebuji si odpovědět na některé otázky, nedávají mi spát. Možná bys mi mohla pomoct."

Pokud bude souhlasit, zeptám se ji, zda tu čmáranici už někde neviděla.

---

"Je to tu fakt luxusní bejvák, o tom se mi ani nesnilo." Pronesu jen co otestuju měkkost matrace.

"Laškovná?" Zasměju se. "Stejně tak jako náš pan hrabě? Ale dobrá, pokud myslíš, že je to moudřejší tak dám na tebe. Akorát se trochu bojím, že jestli se jí při těch výpravách něco stane, tak mi její taťulda nachystá krásnou veřejnou popravu. Je to takové zahrávání si s ohněm."

---

,,S Cariel jsme bojovali bok po boku při obléhání Chorrolu a rád bych vás oba ujistil, že ona by jen tak nezběhla, ale potom co zmizela s tím prastarým upírem za pomoci teleportačního kouzla, bych za to ruku do ohně nedal." pronesu k těm dvěma a po krátké odmlce dodám: ,,Na tu krysu by se mohla podívat jedna mágyně z mého doprovodu. Jistě by i dokázala přitít na to, proč tolik vyrostla. Každopádně jsme domluvení. Stavím se pro ní a zájemce o lekci v základech boje se zbraní a poté bych se mohl osobně podívat na další z těch nabídek práce, co tam máte." načež nastavím ruku pro potřesení na znamení toho, že jsme se dohodli.

Pokud bude nord souhlasit a podáme si ruku, bez váhání vyrazím k hostinci pro dunmerské zájemce o výcvik, Garyna a Rel.

---

→ Tah 1076




Sarako
„Platí.“ usmál se nord a potřásl ti rukou na důkaz souhlasu. Odebral ses zpět k hostinci kde jsi měl ubytované členy své sestavované družiny. Počasí se stále nehodlalo umoudřit a proto i nadále ubývali obě patra hostince, přízemí i sklep. Při průchodu hostincem si nespatřil hostinského za pultem ani nikoho jiného z obsluhy.

Sešel si dolů a nalezl Rel s dalšími učni. Zdálo se, že s jejich skupinkou finišuje a nešetřila chválou a úsměvem ve tváři. Tato skupinka zjevně své zasvěcení do magie zvládla o poznání lépe. Garyn seděl na jedné z židlí a průběh sledoval.
„Hospodskému přivedli zezadu budovy nějaké bedny s jídlem asi a sudy... poprosil mě o pár chlapů.“ vstal Garyn ze židle a ihned ti začal hlásit situace, „Tak sem mu je tam poslal ať mu pomohou. Doufám, že to nevadí.“ dodal. Rel mezitím rozpustila skupinu a poté zamířila k vám.
„Tahle skupinka... ta má větší potenciál než jen na telekinezi.“ oznámila, „Ale s nějakým větším tréninkem bojových kouzel bych posečkala až na větší prostory, abychom nezbourali hostinec.“


Tondulin
„Možná horší.“ namítla na tvé porovnání s Cariny s Beliem, „Carina si dopomáhá v magií, aby uspěla tam kde se jí nezadaří klasickým způsobem.“ po tvé zmínce o veřejné popravě se zasmála, „Nebo sám Belius...“


ScorpionCZ
„Výborně.“ usmál se spokojeně po tvé reakci Benoch, „Každopádně kolegyně De Peyranová a kolega Wolfrey mají v tomhle směru také poměrně dost zkušeností. Kdybyste potřeboval, určitě vám rádi vypomohou.“ dodal a podíval se na De Peyranovou a Wolfreye.
„Samozřejmě.“ pokyvoval hlavou Wolfrey, „Tyhle předměty mají nesmírný potenciál, který málokterá Univerzita využívá naplno. Většinou se nějaké to pojednání o kamenech duší odbude v magii Vyvolávání a stroze v magii Očarování. Tím to pak hasne... Člověk je pak bere jako nutnou věc, ale celou tu jejich hlubší podstavu a význam nechápe.“
„Je to tak.“ přikývla hlavou De Peyranová.
„V mých přednáškách na hlubší studii kamenů duší není prostor ani čas. Témata jsou tak obsáhlá, že už to tam nevtěsnám. Všechny školy magie jsou velmi obsáhlé a času je málo.“ namítla Silverwoodová, která měla výuku magie Očarování na Univerzitě zcela pod kontrolou.
„O tom si můžete podiskutovat v soukromý. Tlačí nás čas.“ zastavil vznikající diskuzi mezi profesory arcimág Benoch.

„Teď přejdeme k další části. V Chorrolu byla otevřela jak již zaznělo pobočka naší Univerzity. Ta je otevřena ve spolupráci s tamním hrabstvím. Do jejího čela jsem jmenoval mistryně Sarricovou, zástupkyni jí bude dělat velmistryně Carina LaRouchová.“ pokračoval Benoch, „Působit tam bude i kolegyně De Peyranová a Lex.“ koukl na dvojici. Zatímco De Peyranová se tvářila spokojeně, Lex už tak nadšený a spokojený nebyl.
„Tohle se vám asi vymstí.“ poznamenal v Benochově odmlce Wolfrey, „Dal jste další šípy do toulce Císařským mágům, které proti vám ochotně využijí.“
„Proč myslíte?“ zeptala se Benochová, „Mirabelle je velmi schopná čarodějka magie Obnovy. Žádného lepšího kandidáta by Univerzita na řízení pobočky zaměřené v na bojovné mágy a obnovu neměla.“
„Jde o tu kombinaci.“ začal vysvětlovat Wolfrey, „Sarricová je jen mistryně. To je fakt, který Císařským mágům jak je znám bohatě stačí... pokud se jim to hodí do krámu. LaRouchová je kontroverzní od svého konce v řadách Císařských mágů. V seznamu Císařských mágů je minimálně někde mezi 'nežádoucími'.“ vysvětlil, „Jestli chcete mít před reformou trochu klidněji. Doporučuji vám obě vyměnit.“ doporučil následně.

„Cením si vašeho upřímného názoru.“ ocenil Benoch Wolfreye, „Nicméně mé rozhodnutí platí. Mirabelle Sarricová bude vedoucí tamní pobočky. Je mi jedno jaký magický titul má... jestli je mistryně nebo velmistryně. Tato Univerzita je nezávislá a nikdo z vnější nemá co kecat do rozhodnutí zdejšího vedení.“ pokračoval s vážným tónem hlasu.
„Chápu.“ přikývl Wolfrey, „Považoval jsme za správné vás o tomhle informovat. Také chci, aby Univerzita byla nezávislá. Dává to volnost, kterou potřebujeme.“
„Se stupňujícími útoky od Tarna počítám, brzy půjde do tuhého a konflikt se vyostří do extrémních výšin. Nicméně pamatujte.“ sebral se a vstal ze židle, postavil se za zadní opěradlo a sevřel ho rukama. „Tato Univerzita byla ustanovena nezávislou arcimágem Dremwusem Palagánem. Toto ustanovení bylo následně schváleno radou Starších a kancléřem Luvenem Rulianem a Císař rovněž Palagánův záměr podpořil. Byla nám dopřána svrchovanost, kterou musíme bránit všemi silami. Nesmíme dopustit, aby se vnější síly ať už politické, vojenské nebo jakékoliv jiné jim podobné, snažící se proniknout skrze tyto zdi uspěly a ovlivňovaly zdejšího chod. Pokud to dovolíme ztratíme vše co jsme za ta léta společně vybudovali. Jsme to totiž my kdo máme možnost se těm silám postavit a zastavit je. Pokud selžeme nic už neochrání naše studenty. “ rozhlédl se po komnatě, „Prioritou mého arcimágství je udržení nezávislosti magické Univerzity, svobodného studia magického umění a izolace studentů od zbytečných vnějších vlivů politických hrátek pletichářů z rady a Imperial City. Protože toto je Univerzita. Univerzita má sloužit k šíření vědomostí, výuce, výzkumu a objevu nových znalostí. Politika sem nepatří.“ uzavřel nakonec, pustil zadní opěradlo židle, opatrně po něm přejel rukou a poté pronesl „To je vše. Můžete se rozejít ke svým povinnostem.“ s těmito slovy bez dalšího otálení opustil komnatu. Selena Benochová jakoby na toto celou dobu čekala a téměř okamžitě ho následovala pryč z komnaty.

Ostatní profesoři i "nováčci" zůstali sedět na místě.
„Od nich budete chtít také podpis?“ neodpustil si poznámku Lex směrem k Silverwoodové, která sevřela znovu lisitny. „Aby posvětili tu vaši levárnu.“ doplnil.
„Ne.“ zakroutila hlavou.
„Myslíte, že za ním můžou jít?“ zeptala se jí Pelegriová.
„Jestli jste s ním domluvená? Tak ano.“ odpověděla jí ochotně Silverwoodová.


Adrian_S
„Děkuju.“ poděkovala ti za nabídnuté místo a posadila se. Bylo na ní znát, že by se ráda svěřila s tím co jí trápilo, ale nakonec tak neučinila. Nejspíš nevěděla jak správně začít, protože si začala nervózně pohrávat s rukávem svého stříbrného roucha. Když si jí, ale ukázal čmáranici v knize, ochotně se nahnula a knihu si přitáhla k sobě. „Jinde jsem ji neviděla...“ povzdechla si, „Ale...“ vrátila ti knihu, „O podobná místa se zajímá profesor Releth a profesor Baldach. Možná by oni věděli víc.“ obrátila k tobě zrak, „Reletha jsem dnes na ranním shromáždění sboru neviděla... buď tu není nebo se neúčastnil, ale profesor Baldach tu je určitě. Akorát mu touhle dobou bude začínat přednáška. Ale je to přednáška o historii...“

---

"Tak to, abych si na něj počkal po přednášce. Díky." odvětím ji a podívám se na ní, "Vidím na tobě, že tě něco trápí. Jestli si chceš ulevit, tak prosím, budu poslouchat."

Zavřu knihu, opřu se o židli a ruce si překřížím. Počkám, co udělá.