---

,,Kdyby si Caesar omotal hraběte, nebo jeho ženu kolem prstu, mohl vládnou skrz ně, jako ten upír v Chorrolu předtím, než jsem tam dosadil Arteriovce. Co se Carininých ambic týče, ta se nespokojí jen s nějakým nižším šlechtickým titulem. Bude snažit, dokud se jí nepovede získat alespoň křeslo v radě starších, čehož by po boku Arteriovců mohla za pár let dostáhnout." odvětím na Garynova slova, aniž bych se zastavoval ,,Carina je schopná, to nepopírám a o její užitečnosti do budoucna nepochybuji. Jen mě znepokojuje přibývající množství výpovědí proti ní, toť vše." a dál budu pokračovat do hradního pokoje, ve kterém má strávit noc.

---

"No zanechme smutných témat, dnes je spíše čas na oslavy! S nedávno skončenou svatbou v Chorrolu, nově nabytým bohatstvím, novou svatbou kterou připravujeme, skončenou nákazou a také nejlepší péčí pro Lyru ... myslím že můžeme na okamžik zapomenout na špatné věci a soustředit se super věci." Řeknu když otevřu víno a rozleji ho do sklenic. Nakonec pozvednu svoji a učiním další přípitek.

---

→ Tah 1040


Sarako
„Co vím tak vláda Anvilu se v podstatě drolila. Hrabě byl nemocný, hraběnka zoufalá a snažila se přilákat kdejakého léčitele, aby jí pomohl muže vyléčit. Sice asi měla respekt svých poddaných, ale byla to pro ně především cizinka, Caesar nebyl, postupně získal navrch převážně tam kde to mělo pro poddané význam.“ převzal slovo Garyn, „Na druhou stranu? Kdyby ten klíč měla jaký by mělo smysl nechávat si ho? Vždyť ví, že po těch klíčích jdeš. Musí jí být jasné, že časem by se na ní přišlo a také, že spousta lidí asi bude odkazovat na ní. Navíc šance, že by je všechny nashromáždila aniž by si toho někdo všiml je docela malá. Krom toho je podle všeho prachatá, kdyby jí vyloženě šlo o peníze a měla nějaký dobrý vztah s Caesarem odkoupila by od něj vše co prodal té obchodní společnosti. Teď by to náramně zpeněžila.“ pokrčil rameny, „Bydlíme tady.“ ukázal na jeden z lepších dřevěných domů nacházejících se kousek od brány do hradu a poté sídla vládnoucího panovníka.

Garyn vyhledal svůj klíč a odemkl dveře. Vešel si dovnitř. Stanul si ve větší místnosti v níž byl již zapálený hrb a dvojice natočených křesel k němu. Dům měl dále schodiště vzhůru, „Tam jsou dvě větší ložnice, jedna menší je pak dole, ve sklepě jsem nebyl a vedle je umývárna a kuchyně.“ popsal stručně dům.


Tondulin
Belius po tvé reakci zůstal chvilku překvapeně koukat, Chocholkův smích postupně utichl a proměnil se jen v široký úsměv ve tváři, „Komupak by se o Adrianně nezdály divoké sny.“ pronesl tiše, ale přesto dost zřetelně, „Chlapec má dobrý vkus. To je důležité.“
„Chocholko... tohle raději neříkej moc hlas. Stačí, že se ti zvedá plachetnice z mé matky natož teď z Adrianny. Ještě z tebe vypadne, že jsou v těch tvých snech obě a... prostě to radši nechci vědět, jsou věci co je lepší nevědět.“ namítl Belius s protočením očí, „Hlavně. Ty seš argonian bez ohledu na to jak dobří kamarádi jsme... ti narovinu říkám. Musel bys srát zlatý vejce a mít šupiny samý zlatý třpyt a pak možná by ses měl šanci dostat do takové přízně mého otce, že bys mohl pomýšlet na svatbu. Takže kámo...“ koukl na Chocholku, „Buď začni studovat alchymii a metalurgii nebo raději své sny neventiluj a sni raději o své manželce. Protože jinak budeš moji matku a sestru sledovat maximálně tak ze stěny našeho rodinného sídla.“ doporučil mu s úsměvem Belius, Chocholkův veselý výraz ze tváře zmizel.
„Je pravda... že ty sny končí tak, že vidím tvář tvého otce jak sedí v šupinatých papučích a pokuřuje dýmku u krbu... pak se z hrůzou probudím a říkám si: Nohy máš, vycpanej nejseš... takže to byl jen sen.“ zažertoval Chocholka a Belius se tomu zasmál.
„Jo. To rozhodně nebude dýmka míru...“ přikývl mu Belius.

„Každopádně...“ ujal se slova opět Belius, „Já jsem tu vlastně jediný... jediný z naší Arteriovské rodinky co neudělal hned první den vůbec nic co by Aldarila nějak pohoršilo.“ usmál se spokojeně, „Adrianna mu ukázala noční košilku, nejspíš i nožky, Elbert mu nakukal něco o divokých snech o naší sestře, mimo jiné vyjádřil podporu bordelu a já.“ odmlčel se, „Já jsem vlastně neudělal vůbec nic. Jen sem zamkl svého bráchu v jeho komnatě. To vlastně nikoho nepohoršilo.“ pokrčil rameny.
„Jo. Ty ses vrátil do dětských let a stal ses neškodným.“ přitakal mu pobavený Chocholka.
„Stávají se i horší věci.“ namítl s opětovným pokrčením ramen Belius. „Kdoví jak to teď nahoře probíhá.“
„Myslíš mezi Adriannou a Aldarilem?“
„Jo.“ přikývl Belius.
„Kolik mu vůbec je?“ zeptal se znovu Chocholka.
„V rozumném věku.“
„To je?“ koukl na něj argonian.
„Plus mínus něco po desátém roku? Spíš trošku víc.“ pokrčil rameny, „Já nevím. Neptal jsem se.“ přiznal Belius, „Chodí, mluví, vyptává se, působí rozumně a líbí se mu pěkné ženské. Prostě je už skoro dospělí.“ vysvětloval, „A je to altmer. Tam blbě odhadneš věk, když rostou jako z vody.“ namítl na svoji obranu, Chocholka se opět jen uculoval.


ScorpionCZ
„Souhlas.“ přikývl Flavius a ihned se zvedal, aby převzal svoji skleničku. Serana opět zůstala u vody, vstala a zúčastnila se přípitku. Když jste si navzájem ťukli, napili se, opět jste usedli na svá místa. Scipio si po chvilce zakryl ústa, aby skryl zívnutí.

„Budoucnost vás dvou je jistá.“ podíval se na tebe a Seranu Scipio, „A jak to budeš mít teď ty Flavie? Vracíš se do aktivní služby nebo ještě plánuješ trošku odpočívat?“ zeptal se Flavia.
„Přemýšlel jsem, že bych se nechal převelet pod Osmou legií... sice se mi nechce být pod Valeriem, ale zase je to jistota, že zůstanu v Cyrodiilu a budu moct aktivně sloužit jako během války.“ řekl bez delšího přemýšlení Flavius.
„Škorpias chce náš rod vrátit do opět do vyššího dění. Hodilo by se mít v Osmé legii někoho od nás... a popravdě s Valeriem to v jejím čele moc růžově nevypadá. Kdyby skončil. Pak se zpravidla do její člena jmenuje některý z legátů. Osmá legie těch skutečně dobrých příliš nemá... takže se domnívám, že bys mohl mít šanci.“ koukl krátce na tebe, „Osmá legie tvoří nejdůležitější bojeschopnou sílu v Cyrodiilu, bylo by moudré ji ovládat...“


SuperHunter
Stormio jen kývl hlavou a pokračoval ve svých dalších povinnostech. Když jsi ho opustil vyhledal si khajiitku, ihned se začala vyptávat jakým způsobem ses domluvil s důstojníkem a jaký bude váš další postup.

---

"Vypadá to, že nám už stárneš, rok dva a bude z tebe druhý Klargus." Usměju se na Belia. "Co tady vůbec dělá Aldaril, neměla ho na starost ta khajitka? Už ani nevím, jak se jmenovala, měl jsem v tu dobu v sobě pár škopků."

---

,,Ráno moudřejší večera." dodám na Garynova slova, až budeme uvnitř a zeptám se ho: ,,Jsme tu sami, nebo tu máme nějaké služebnictvo?"

Jestli se v domě krom nás dvou nenachází nikdo jiný, sundám si přilbu a vyrazím do kuchyně pro něco k večeři.

---

→ Tah 1041


Sarako
„Nemáme služebnictvo.“ ujistil tě Garyn, „Ale není vyloučeno, že se tu nezastaví někdo z hradu.“ dodal.

Po Garynových slovech sis sundal přilbu, odložil si ji stranou a přesunul se do kuchyně. Když viděl tvůj dunmerský společník jak ses rychle přesunul do kuchyně vyrazil za tebou.
„Když jsem byl uvnitř hradu padla nějaká slova o pozvání na večeři, ale bylo to spíš tak v mezi řeči a zatím nikdo z hradu nedorazil, aby upřesnil nějaký čas. Tak možná raději s večeří tolik nepospíchej, kdyby si tě náhodou přišli vyzvednout.“ V kuchyni se nacházelo základní jídlo pro obvyklou večeři, jednalo se o několik kousků pečiva včetně chlebu, dva druhy sýrů a nějaký salám.


Tondulin
„Měla.“ přikývl Belius, když tvoji poznámku o brzké možné podobnosti s Klargem přešel s úsměvem ve tváři, „Opatrovala ho... Ma'Jazza? Nebo Ra'Jazza? Já ji neznám. Nevím jak se jmenuje, ale protože se na Aldarila váže závěť zesnulého Arta tak se otec rozhodl, že ho přivede zpět a jako nositele jména rodu Arteriů mu dá dostatečnou průpravu do života. Nevím jak to legát Isaac s dojednal s jeho matkou, ale nějak to dojednal a on je teď tady a my ho máme mít na starost.“ vysvětlil, „Elbert ho má učit diplomacii, Adrianna magii, ty asi válečnictví a já mu mám dát nějaké základy vladařiny... asi...“ pokrčil rameny, „Ale kdo to naučí mě? To už mi jaksi nikdo neřekl.“ zažertoval následně. „A Chocholka ho asi jako bonus přiučí hospodaření s penězi.“


ScorpionCZ
„Souhlas.“ přikývl Flavius a ihned se zvedal, aby převzal svoji skleničku. Serana opět zůstala u vody, vstala a zúčastnila se přípitku. Když jste si navzájem ťukli, napili se, opět jste usedli na svá místa. Scipio si po chvilce zakryl ústa, aby skryl zívnutí.

„Budoucnost vás dvou je jistá.“ podíval se na tebe a Seranu Scipio, „A jak to budeš mít teď ty Flavie? Vracíš se do aktivní služby nebo ještě plánuješ trošku odpočívat?“ zeptal se Flavia.
„Přemýšlel jsem, že bych se nechal převelet pod Osmou legií... sice se mi nechce být pod Valeriem, ale zase je to jistota, že zůstanu v Cyrodiilu a budu moct aktivně sloužit jako během války.“ řekl bez delšího přemýšlení Flavius.
„Škorpias chce náš rod vrátit do opět do vyššího dění. Hodilo by se mít v Osmé legii někoho od nás... a popravdě s Valeriem to v jejím čele moc růžově nevypadá. Kdyby skončil. Pak se zpravidla do její člena jmenuje některý z legátů. Osmá legie těch skutečně dobrých příliš nemá... takže se domnívám, že bys mohl mít šanci.“ koukl krátce na tebe, „Osmá legie tvoří nejdůležitější bojeschopnou sílu v Cyrodiilu, bylo by moudré ji ovládat...“


SuperHunter
Stormio jen kývl hlavou a pokračoval ve svých dalších povinnostech. Když jsi ho opustil vyhledal si khajiitku, ihned se začala vyptávat jakým způsobem ses domluvil s důstojníkem a jaký bude váš další postup.

---

"To nezní jako špatný nápad. Třeba bys povýšil a konečně si taky udělal jméno Flavie!" Zasměju se. "Ale jo, vezmi si, že bys velel tolika lidem ... určitě by to mělo určitý vliv a nemuseli bychom si připadat tak zranitelně. Pokud tam chceš jít, zcela jistě máš naší podporu. A taky tě nechceme někde na druhé straně kontinentu, když tu budeš mít novomanželku že?" Mrknu na Seranu.

---

"Takže jako bonus se naučí ještě krást?" Okumentuji žertem Chocholkovu výuku. "To teda potěš koště co z něj vyroste, když ho má na startost taková banda, to je velmi zajímavý experiment. Zítra bych ho mohl vzít na cvičiště, hodlám si trochu otestovat celou posádku, tak se může připojit."

---

,,Po dlouhé cestě člověku vyhládne. A popravdě nevím, jestli se někdo ze stráží namáhal ohlásit můj příjezd." odvětím Garynovi, ukrojím si kus chleba a sýra a pustím se do jídla.

---

→ Tah 1042


Sarako
„No... Spíš ne.“ uchechtl se Garyn, „Nezdá se mi, že by zdejší stráž byla nějak kdovíjak akční a iniciativní.“ přiznal s povzdechem, zatímco sis chystal večeři, když jsi měl nachystáno pustil se do večeře. „Ale třeba jim křivdím.“


Tondulin
„Zloděj?“ zakroutil pohoršeně hlavou Chocholka, „Nejsem žádný zloděj. Jsem jen velmi dobrý obchodník.“ zdůraznil následně, když si ho byť se žertem označil za zloděje.
„Vyroste z něj Arterius.“ namítl pobaveně Belius, „To bys mohl. Bylo by to ideální, protože jestli se toho ujme Elbert tak kdoví jak to dopadne. Alda potřebuje styl boje orientovaný spíše na bojového mága, skloubit magii a umění boje. Elbert čaroděj není... a protože ho znám je mi jasné, že své fígle nikdy nikomu nepředá. Takže by Aldu učil jen nějaké učebnicové základy.“

„Než na to zapomenu...“ ujal se po chvilce slova opět Belius, když do komnaty nakoukla jedna z mladších služebných a poté se opět zmizela. „Zůstaneš na večeři? Klidně můžeš vzít sebou Mirabelle. Budeme tu v podstatě jenom my, já s Anitou, Elbert, Anna, Aldaril a Delmus.“ koukl na Chocholku, „A tady Chocholík.“ obrátil se na tebe, „Ale jestli máš s Mirabelle vymyšlený nějaký lepší večerní program... tak samozřejmě to plně pochopím.“ šibalsky se pousmál.


ScorpionCZ
Serana s úsměvem přikývla a podívala se zamilovaně na Flavia. Opička, která sledovala jejich zamilovaný pohled jen protočila oči v sloup a přeběhla po stolu na druhou strany, seskočila dolů a poté zmizela ve vedlejší místnosti.
„Dobře. Tak požádám o převelení.“ souhlasil Flavius, „Hned zítra to zařídím.“
„Dobře. Kdyby se generál Tullius nějak cukal... tak mi dej vědět a já to s ním vyřeším.“ usmál se Scipio, „Ale myslím si, že se cukat nebude.“
„Už jsem to s ním lehce rozebíral a neviděl v tom problém. Jediný problém je Valerius... jestli si vůbec bude chtít pustit do svého revíru někoho od nás.“ pokrčil rameny Flavius, „Jestli mu jde o místo tak se určitě musí mít na pozoru a dobře si vybírat kdo bude zastávat funkce legátů.“
„Tím se netrap. To už bude mezi Valeriem a Tulliem. Tullius je dost schopný na svůj věk a Valerius mu jistě vyhoví. Navíc se domnívám, že Valerius si svého nástupce už začal připravovat. Na většině nedávných jednáních doprovázel Valeria legát Mottiere... a Mottiere patří mezi Valeriovi velké přátele.“ obrátil se Scipio a Flavia, „Legát Gratus odešel do důchodu, ten mladík co je místo něj je čerstvě jmenovaný legát. Legát Amragor je velmi schopný, ale rada Starších by nepřekousla generála s minulostí u Thalmoru. Už u Arteria se dost rozebíraly na radě Starších všechny ty nejasnosti ohledně Anorské plavby... Zbylé legáty neznám, ale to znamená, že se o nich na radě Starších nějak hojně nehovořilo, aby mi to utkvělo v paměti.“


SuperHunter
Stormio jen kývl hlavou a pokračoval ve svých dalších povinnostech. Když jsi ho opustil vyhledal si khajiitku, ihned se začala vyptávat jakým způsobem ses domluvil s důstojníkem a jaký bude váš další postup.

---

,,Pak je tu ještě možnost, že stráž měla rozkaz můj příjezd neprodleně nahlásit, ale pochybuju, že jsem pro hraběnku tak důležitý. A kdybych náhodou byl, mohl bych jí zkusit požádat o ruku hned, jak získám titul barona." zažertuji na hraběnčin účet a při představě, že jdu k oltáři s asi o deset let starší statnou nordkou se neubráním smíchu. Jakmile mě smích po chvíli přejde, budu pokračovat v jídle.

Až se najím, půjdu si připravit koupel.

Po koupeli se vydám do svého pokoje, kde se před spaním ještě trochu porozhlédnu. Nezapomenu si tam přenést i svou výzbroj, abych jí měl po ruce.

---

"To zní jako vybraná společnost, skočím za ní a uvidím, jestli nás napadne nějaký lepší program anebo se zastavíme na pokec." Vrátím Beliovi šibalský úsměv a odporoučím se hledat Mirabelle.

---

Budu spíš jen přihlížet, jelikož armádní a politické věci přenechám raději Scipiovi, který o nich ví více. Místo toho, abych se tedy zapojil dále do konverzace, jen mrknu na Lauranu a připiju si vína.

---

→ Tah 1043


Sarako
„Kdoví. Uvidíme.“ pokrčil rameny Garyn a následně zasmál se tvému žertu o svatbě s hraběkou, pomalu usedl do jednoho z křesel. „Ale je dost pohledná a zdá se, že je i velmi schopnou válečníci.“ konstatoval zatímco jsi jedl večeři, poté se odmlčel a sledoval krb.

Dojedl jsi a odebral se do umývárny, zde sis sundal zbroj a dopřál si koupel. Po koupeli ses odebral do pokoje, který ti Garyn přenechal. Pokud obsahoval větší postel vyrobenou z kvalitního dřeva, byla měkká a připravená přikrývka byla silná a teplá, aby v případě chladné noci dokázala dobře zahřát. Po obou stranách postele se nacházely nižší stolky, jeden velký se nacházel naproti posteli, mezi ním a postelí byla rovněž truhla v jejímž zámku byl zastrčený klíč. Nechyběla ani knihovna, ale ta byla prázdná a větší šatní skříň, která byla rovněž po otevření prázdná. Stěny byly ozdobeny obrazy znázorňující divočinu nejspíš různě po hrabství. Jednoho okno v pokoji bylo zataženo tmavě šedivými závěsy. Zbroj si odložil stranou na okraj postele.


Tondulin
„Hlavně nebuďte moc hluční. Ten strejda od vedle má nervy dost napružený od minula. Aby ho z toho netrefilo nebo vám to nepřišel nějak důrazně vysvětlit.“ zareagoval na tvá slově Belius a připomněl incident se sousedem, který bydlí vedle rezidence jež ti byla svěřena.

Odebral pryč z hodovní síně. Cestou jsi v audienční síni potkal Elberta a jen ti pokynul hlavou nejspíš na rozloučenou. Více si tě nevšímal, protože zmizel do síně v níž seděl Belius s Chocholkou. Pokračoval jsi dál, dokud si nedošel na nádvoří a nezamířil pryč z hradu. Neušel si příliš daleko od hradu, když si spatřil Mirabelle jak ti pomalu kráčí naproti.

„Právě včas.“ usmála se na tebe, když jste se sešli. „Moje předtucha, že budeš u Belia byla správná.“ pokračovala s úsměvem, „Na pobočce mám pro dnešek všechno vyřešené...“ oznámila ti.


ScorpionCZ
„Chápu. Snad se velitel Nir objeví co nejdříve a věci urovná, aby se zase vyčistil stůl.“ řekl Flavius zatímco jsi mlčel a jen přihlížel jejich debatě o politice a legii. Dolil si víno, upil trochu a nechal prostor pro Scipiovu reakce. Serana mlčky popíjela čaj, bylo na ní zdát, že je ráda opět mezi přáteli a rodinnou. (Laurana šla uložit Merril a stále se ještě nevrátila, buď se malé nechce příliš spát nebo stihla při té příležitosti taktéž usnout)

„Bohužel. Jeho nepřítomnost všechno jen oddaluje, ale může se stát, že radě dojde trpělivost. Nebo spíš Monové a nějak to celé popožene. Oba by teoreticky mohla verdikt předložit i důstojnice Salviová, protože Nir má podle všeho všechno vyšetřování již dokončeno a verdikt leží někde v jeho stole.“ vysvětlil Scipio, „Jenže tady jde o verdikt, který může mít nevratný vliv na Císařství. Takže se očekává vznesení verdiktu od velitele.“
„No... uvidíme jak to dopadne.“ usmál se Flavius, Scipio si opět zívl se zakrytím úst. Dopil svoje víno ve skleničce a poté zívl ještě jednou.
„Já už vás dnes opustím. Moc jsem toho nenapsal... a brzo ráno se chci ještě zastavit za Lyrou, než začne opět zasedání rady Starších. Je svoláno na žádost LaRouchové... takže to bude zas nějaká debata o magii. Nejspíš...“ vstal opatrně od stolu, „U ní člověk nikdy neví.“ usmál se, „Tak dobrou noc. Zítra si klidně přispěte, Klargus s námi už nebydlí, nemusíme se sházet na snídani.“


SuperHunter
Stormio jen kývl hlavou a pokračoval ve svých dalších povinnostech. Když jsi ho opustil vyhledal si khajiitku, ihned se začala vyptávat jakým způsobem ses domluvil s důstojníkem a jaký bude váš další postup.

---

"Kde jinde bych se taky poflakoval že?" Usměju se a políbím jí na čelo. "Belius nás prý zve na jejich rodinnou večeři.... Možná by nebylo od věci se tam jít pořádně nadlábnout... než si uděláme vlastní program v naší nové vile." Šibalsky se usměju na Mirabelle. "Jestli se ti už ale nechce do společnosti, tak můžeme zkusit uvařit něco spolu, akorát za výsledky neručím." Nechám Mirku vybrat, zda se budeme účastnit večeře Arteriových nebo ne a podle toho se zařídím.

---

Pokleknu vedle postele a se sepjatýma rukama zašeptám: ,,Mefalo, paní šepotu, vyslyš má slova. Odpusť svému služebníkovi, že si se svou prací dává na čas, ale kýžené ovoce musí před sklizní dozrát. Napozítří dorazím do Cheydinhalu a rozšířím řady těch, kteří se ti budou klanět. S rostoucím počtem důvěřivců roste můj vliv a možnosti stejně, jako se blíží zasazení smrtelné rány Temnému bratrstvu. Odpusť mi, že tě opět budu žádat o Theřino bezpečí. Vím, že bych měl v tuhle chvíli eliminovat riziko, že se vrátí Bothiel Theřiným zabitím, protože svou úlohu již splnila, ale Thera pro mě hodně znamená. Vděčím jí za svůj život a bez ní bych se nejspíš nikdy nedostal tak daleko."

Pokud se mi na můj pokus o rozmlouvání s Mefalou skrze modlitby nedostane odpovědi, půjdu si lehnout.

---

"Dobře, také tedy půjdu spát, zítra mám zase v plánu opravdu hodně věcí ... od té doby co jsem se vrátil je potřeba hodně zařídit. Takže se taktéž loučím a přeji dobrou noc." Dopiji víno a ještě pokývnu ostatním, než se vydám nahoru za Lauranou. Pokud bude spát, tak si jen lehnu k ní a taktéž se pokusím usnout.

---

→ Tah 1044


Sarako
Poklekl jsi vedle postele a pustil se do modlitby, když jsi dohovořil k Mefale zůstal si v pokleknutí čekat zdali ti dá nějaké znamení. Tvé čekání však bylo vyrušeno zaklepáním na dveře, které doprovázel i Garynův hlas.
„Máme návštěvu. Dost vzácnou.“ řekl zpoza dveří.


Tondulin
Políbil jsi Mirabelle na čelo a seznámil jí s pozváním na rodinnou večeři. Mirabelle dlouze přemýšlela a váhala nad tím jakým způsobem zareagovat na nabídku, kterou jste obdrželi.
„Asi bychom tam mohli zajít.“ řekla nakonec opatrně, „Jsme v jejich městě, jejich 'poddaní' měli bychom se s nimi naučit žít. Teda... hlavně já.“ usmála se na konec, „Ale asi bych se měla převléci?“ tázavě se na tebe podívala a a poukázala na svoje magické roucho.


ScorpionCZ
„No... tak dobrou noc.“ popřál Flavius trochu nešťastně, že jste ani nedopili láhev, kterou přinesl a večerní posezení se rozpustila tak brzo. Dopil jsi víno.
„Dobrou noc.“ popřála vzápětí Serana.
„Dobrou noc. Dobře se vyspěte.“ popřál vám při odchodu Scipio. Flavius si při tvém odchodu a přání dolil víno a následně láhev opět zadělal, aby se případně mohlo dopít později. Pomalu jsi opustil místnost, vyšel schodiště a potichu otevřel dveře do ložnice.

Laurana ležela na okraji postele, vedle ní ležela uspaná Merril, která spokojeně spinkala. Opatrně jsi zavřel dveře, ale jakmile cvakly Laurana sebou lehce cukla a otevřela oči. Trošku rozespale zamžourala očima, ale brzy se vzpamatovala. Pomalu slezla z postele, vzala malou do náruče a odnesla ji do její postýlky, kde ji přikryla a tiše ještě jednou popřála dobrou noc. Poté se vrátila k posteli, posadila se na okraj.

„Promiň. Musela jsem usnout... vyprávěla jsem jí pohádku a asi přitom uspala i sama sebe.“ usmála se.


SuperHunter
Stormio jen kývl hlavou a pokračoval ve svých dalších povinnostech. Když jsi ho opustil vyhledal si khajiitku, ihned se začala vyptávat jakým způsobem ses domluvil s důstojníkem a jaký bude váš další postup.

---

Šeptem odpovím: "Nevadí, klidně můžeme jít spát. Teda pokud nemáš jiné plány samozřejmě." Laškovně se zasměju: "Ale záleží ... alkohol už se mi dostává do hlavy ..." Podle toho jak odpoví, tak se buďto budeme mazlit, nebo zrovna půjdeme spát. Zítřejší den bude důležitý.

---

"Ale jakýpak poddaní, jsme tu skoro nejdůležitější osoby. Ale je pravda, že bych na hostinu asi nemusel chodit v ušmudlané zbroji..." Okomentuji svojí výstroj na které je ještě vidět prach z cesty. "No tak pojď ty krasavice... jdeme vyměnit hadry." Rozhodnu a vydáme se společně do hostince na pokoj, kde se převlíkneme do našich společenských oděvů."

Cestou zpátky Mirabelle povedu za rámě a budu si z ní utahovat, jak mám ve zvyku. Napodobím hlas nějakého starého chraplavého děduly a spustím. "A tak osud svedl malou roztomilou Mirabellku do samotného pekla na zemi. Do města v kterém vládnou její úhlavní nepřátelé - odporné, slizké, chlupaté stvůry, kteří si říkají Arteriové."(Dramatická pauza)

"Tradují se o nich všemožné legendy. Někteří říkají, že za úplňku pojídají novorozeňata, jiní zas, že pijí krev svých přátel a blízkých a to je udržuje na životě. Mirabellka se rozhodla této záhadě přijít na kloub, a proto dnes vstoupí přímo do jámy lvové. Zúčastní se večeře s touto bandou podlých monster, po které plánuje přespat ve Vile hrůzy, pouze s ochranou jejího chrabrého šampiona Sira Aedana...... Co jí k těmto odvážným činům vede a přežije snad dnešní noc? To vše se dozvíte příště..." Po svém monologu v kterém si budu utahovat z Mirky se začnu zubit, jak idiot a dám si za úkol vytěsnit tento příběh ze své mysli, abych se uprostřed večeře nezačal smát.