---

Po Midořině nečekané reakci a přiznání se zakuckám neboť zaskočen z toho co právě řekla, špatně spolknu jedno z posledních soust svého oběda. Zatímco budu kašlat a snažit se zbavit zaskočeného sousta udeřím se několikrát se udeřím do hrudi ve snaze se zaskočeného sousta zbavit.

---

Tondulin:
Tamami se ti zadívala do očí. Na okamžik se na krajíčku jejích očí zatřpytili slzy ,,Já... Já nechci aby tě vyhodili ze školy. To by nebylo správné. Ty nejsi jako Misuzu, Yasuka, nebo Róninové. Ty nejsi jako oni." na chvíli se odmlčela a poté se tě smutně zeptala: ,,A nemůžeme být... jenom kamarádi?"

Než jsi Tamami stačil odpovědět, všiml sis, jak se Kanji snaží několika rychlými údery dlaní do zad nahodit Henryho, kterému zaskočilo sousto, zatímco na ně Yuna zděšeně koukala, dokud se Henrymu nepovedlo zbavit zaskočeného sousta a znovu popadnout dech.

Aurelius:
Kanji se jen usmál: ,,Tak to vypadá, že se z poklidného místa, jako je školní střecha, stává něco jako seznamovací klub, nebo v tom slovasmyslu."
Jen Yuně neušlo, že se nemůžeš zbavit zaskočeného sousta, šťouchla loktem do Kanjiho a se zděšeným výrazem ukázala mu na tebe.
Kanjiho vysmátý výraz se změnil lehce panikařící, dostal ze sebe ,,A sakra." vstal a několika rychlými údery dlaní do zad, se tě pokoušel nahodit, dokud se ti opět nepovedlo popadnout dech.

,,Už je to dobrý?" zeptal se Kanji poté, co se ti povedlo zbavit zaskočeného sousta, očekávajíc, že mu alespoň souhlasně přikývneš.
,,A to jsem si myslela, že Midori sní jen o hrdinech z mangy a anime." dodala o něco tišeji Yuna a následně se tě se starostlivým výrazem v obličeji zeptala: ,,Máš něco k pití, nebo ti mám pro něco seběhnout k automatu?"

---

"To určitě můžeme Tamami..." V půli věty mě přeruší záchrana dušícího se Henryho a tak se ohlédnu, co tam ty šašci vyvádějí. Při pohledu na tu scénu se jen usměju a budu velmi rád za takové rozveselení ve spíše pochmurné konverzaci s Tamami. "Ten Henry je vážně ňouma. Zajímalo by mě, jestli jsou všichni angláni tak... divní. Každopádně asi bychom měli jít na hodinu, čeká mě tělák, konečně předmět v kterým vynikám.... Nebo spíš jediný předmět v kterým nejsem naprosto tragickej." Přehodnotím svoji myšlenku při vzpomínce na dnešní "úspěch" v matematice.

---

„Díky... díky...“ poděkuji poté co se opět budu moct svobodně nedechnout a nebude mě trápit zaskočené sousto. Ještě si pro jistotu několikrát odkašlu. „Je to dobrý...“ odpovím Yuně, „Nikam nemusíš.“ mávnu rukou. Pokud mám pití napiju se, pokud pití nemám nechám to být a budu se vzpamatovávat.

---

Tondulin:
,,Můžeme se učit spolu." navrhla bez rozmyšlení Tamami a uklidila si krabičku na oběd do aktovky ,,Já... Mohla bych ti pomoct. Mám... Mám dneska po škole čas... pokud budeš chtít, samozřejmě. Sice nechodím do žádného školního klubu, ale klidně na tebe počkám." přitom na ní bylo vidět, jako by doufala, že na její návrh přikývneš, a vyčkávala, až budeš připraven opustit prostory školní střechy.
(Máš s sebou jen krabičku s obědem. Ručník a něco na převlečení máš v batohu ve třídě.)

Aurelius:
Potom co sis pro jistotu ještě několikrát odkašlal, vyndal sis z batohu malou láhev s balenou vodou, kterou to přibalila Asamina matka, a napil ses.
,,Víš, že jsi nám docela nahnal strach." pronesla Yuna a začala si pomalu balit svoje věci.
,,Neboj, kdyby to Henry nepřežil, řekli bychom, že ho uškrtil Chiba." zažertoval Kanji ve snaze trochu odlehčit atmosféru, a přitom si dával pozor, aby ho náhodou Chiba neslyšel.
,,Já už pomalu taky půjdu." oznámila vám Yuna, když měla sbaleno.
,,Šel bych s tebou, ale čeká nás s Henrym tělák. Takže se uvidíme v klubu." odvětil Kanji Yuně.
,,Tak ahoj." zamávala vám Yuna a vydala se pryč.
Kanji si sbalil svou krabičku na oběd do batohu a vyčkával až budeš mít také sbaleno.

---

"Dnes do žádného klubu taky nejdu, dám si pauzu, dneska bych při plavání umřel. Učení mě teda moc nebaví, ale je pravda, že by se mi pomoc hodila. Tak po těláku před školou." Rozloučím se s Tamami, půjdu si pro věci a vydám se do šatny u tělocvičny převléknout do sportovního.

---

„Tak jo... Mizíme.“ přikývnu poté co si poklidím své věci do batohu a vyrazím s Kanjim na tělocvik.

---

Tondulin:
Tamami přikývla, ale také cestou nejistě dodala: ,,Spíš po tělocviku a po pauze na úklid. Já... Já... ještě budu muset zalít školní květiny." a poté co jsi se od ní oddělil na schodišti, se s tebou krátkým zamáváním rozloučila a pokračovala dolů, zatímco ty ses od ní oddělil a vydal ses zpět do třídy pro batoh, v němž jsi měl vše potřebné pro hodinu tělocviku.

Když sis vzal ze třídy batoh, pokračoval jsi k šatnám u tělocvičny. Vešel jsi dovnitř, převlékl ses a pokračoval jsi do tělocvičny, kde jsi krom známých tváří svých spolužáků, spatřil hned několik povědomých tváří hochů z Tamaminy třídy.
(pokračování... viz. tah Oba)

Aurelis:
Poklidil sis věci do batohu a potom jsi společně s Kanjim zamířil k šatnám u tělocvičny. Celou cestu ze střechy se Kanji tvářil zamyšleně, ale nic neřekl.

Vešli jste do šatny, kde jste se převlékli (oblečení na tělocvilk ti přibalila Asamina matka s sebou). Poté jsi vešel do tělocvičny, kde jsi krom známých tváří svých spolužáků, spatřil hned několik nových. Necelou minutu po tvám příchodu se v tělocvičně objevil i Chiba.
(pokračování... viz. tah Oba)

Oba:
Ozval se tón ohlašující začátek dvouhodinovky tělocviku. Netrvalo dlouho a do tělocvičny vešel profesor s vypracovanou atletickou postavou, načež se všichni studenti postavili do řady vedle sebe.
,,Dobrý den profesore Kamiharo." zaznělo z vyrovnané řady studentů.
,,Dobrý den." odvětil profesor na pozdrav a poté si postupně změřil pohledem vás dva a dodal: ,,Tenhle týden nám tu přibývají studenti, jak na běžícím páse. Pro ty, co mě ještě neznají, mé jméno je Yousuke Kamihara." podrbal se na čela a dodal: ,,Tak to bychom měli." poté sáhl po píšťalce, zapískal na ní a zvolal: ,,A teď hurá na hřiště! Dáme si jedno kolečko pro zahřátí, rozcvičíme se a potom se hraje baseball."
Všichni poslechli profesora a vyběhli ven, přitom vám neuniklo i několik otrávených výrazů.

Když rozcvička skončila, přišel na řasu baseball. Jako kapitány týmů vybral profesor Kaie a Noboru Maedu z druhé třídy, což vedlo k dohodě že rozdělení do týmu bude podle tříd.
Vaše třída šla do pole jako první. Po několika minutách, po pěti bodech a po třetím vyautovaném hráči, šel na pálku váš tým. Zase nějaké body, zase tři auty a šli jste opět do pole.

Takhle to šlo asi hodinu, než profesor zjistil, že se mu vytratilo několik studentů a tak se chvíli zmateně rozhlížel kolem.
To jak budete hrát baseball je jen na vás. Hra je závislá na síle, zručnosti a výdrži. Pokud se rozhodnete hrát jen tak zlehka a nijak hru neprožívat - 1 bod Výdrže, součet vypraných parametrů je snížen o 50%. Pokud se budete snažit - 2 body Výdrže, součet vypraných parametrů se nijak nemění. Pokud se rozhodnete dát do hry všechno - 3 body Výdrže, , součet vypraných parametrů je navýšen o 50%. Podobným způsobem budu postupovat i u ostatních studentů, a podle toho určím výsledek zápasu. Samozřejmě se můžete na místo hraní taky pokusit vytratit k bazénu...

---

Ještě zadýchaný z poslední štace v poli se usměju na Kenjiho a odpovím mu. "To má Ryoko nejspíš pravdu, neříkej, že jsi taky jeden z jejích obdivovatelů. Snaží se jí získat snad každý druhý kluk."

(Budu hrát na normální intenzitu, jelikož jde o přátelský zápas na tělocviku nemá smysl se úplně odrovnat,)

---

„Nepřekvapuje mě to.“ zašeptám nazpět s úsměvem, budu pokračovat ve hraní, nebudu se přepínat a budu hrát jen tak zlehka, protože tělocvik není má silná stránka a raději budu šetřit síly na něco jiného.

---

Tondulin:
,,Zatím ne." zasmál se Kenji ,,Ale s Azumi to bylo podobný. Nejdřív měla davy nápadníků, ale ty svoje snažení po nějakým čase vzdaly, a tak sem přišel já. Sice tomu nedávám naději, ale fakt bych chtěl holku, jako je Azumi, nebo Kanna. Zatím se mi povedlo pozvat na rande Ryoko, ale ta je spíš jenom kámoška, než holka, se kterou bych chodil, jestli víš, jak to myslím."
(pokračování... viz. tah Oba)

Aurelius:
,,Snad se neplánuješ vytratit taky?" zeptal se šeptem Kanji.
(pokračování... viz. tah Oba)

Oba:
,,No nic, hrajeme dál." pronesl profesor, zatímco jste šli na pálku ,,Kapitáni si budou hlídat své mužstvo lépe a snažit se, aby se jim jejich mužstvo nerozpadalo."
,,To není fér. Teď jsou v přesile" poznamenal kapitán soupeřů Noboru ,,Copak můžu za to, že odešli k bazénu očumovat Nyu?"
Než stačil profesor tělocviku na Noborova slova zareagovat, rozběhl se Kai ke školnímu bazénu.
Profesor za Kaiem několikrát zvolal: ,,Stůj!" než se zastavil. Profesor vám pokynul, ať pokračujete ve hře, zatímco se on sám vydal za Kaiem.
,,Škoda, že ho zastavil." ušklíbl se Kazou, dokud byl Kai mimo doslech: ,,Dovedete si představit, jak by holky vyváděli, kdyby tam fakt přiběhl a začal tam hledat ty dva?"

Hra pokračovala dál. Profesor s Kaiem spolu ještě nějakou chvíli debatovali, a potom se Kai vrátil zpět, což vám pomohlo zvýšit si náskok o několik bodů, než se po deseti minutách vrátil profesor s onou dvojicí ulejváků a hra pokračovala v předchozím tempu, dokud profesor neodpískal konec zápasu. Hra skončila vítězstvím vaší třídy 97:91.

Profesor si ještě při odchodu ze hřiště odchytil ty dva, co se mu vytratili z výuky a vzkázal jim: ,,Uvidíme se u bazénu po páté odpoledne. Hideshi mi slíbil, že vybere někoho, na vyčištění bazénu, ale když jste jevili takový zájem se tam podívat, dostanete vyčištění školního bazénu na starost."

Došli jste do šaten, osprchovali jste se a převlékli jste se. Nikdo se nikam nehrnul. Následovala totiž přestávka na úklid.

---

Půjdu zase do naší vlastní třídy pomoci holkám s úklidem a případně se tam zašít, než mě zas někdo ze studentského koncilu pošle uklízet záchody se sukubou.

---

„Fuh... zas úklid.“ povzdechnu si tiše, „Na tohle si jen tak nezvyknu.“ přiznám, „Raději pojďme Asami naproti. Kdoví co jí Misuzu a její kámošky prováděly během tělocviku.“ dodám, posbírám své věci, abych nic nezapomněl a budu následovat Kanjiho.

---

Tondulin:
Vrátil ses zpět so vaší třídy ve třetím podlaží. Třída zela prázdnotou. Necelé dvě minuty po tvém příchodu se ve třídě objevila Kanna s kýblem a několika hadry v ruce. Pobrukovala si nějakou veselou melodii a už na první pohled z ní sálala dobrá nálada. Když tě spatřila, byla docela překvapená, jako by tě vůbec nečekala.
,,Ahoj Chibo." přivítala se s tebou Kanna ,,Takže ses rozhodl, že nám dneska zase pomůžeš?"
Pár okamžiků po Kannině příchodu se objevila ve dveřích Hanako. Zmateně se na tebe podívala a bez dalších slov se dala se sklopenou hlavou do vytírání podlahy.

Aurelius:
Kanji přikývl a vyrazili jste. Ve dvou třetinách cesty přes školní dvorek vám zastoupila cestu Misuzu s Yasukou a Akari. Už od vstupu na školní dvorek si mezi sebou něco šuškaly a zlomyslně se pohihňávaly.
,,Ahoj Angličáčku." pozdravila se s tebou Misuzu ,,Že neuhádneš, co pro tebe mám?"
,,Nemáte si hledat pomůcky pro úklid, namísto otravování druhých?" vložil se do toho Kanji.
Jenže Misuzu mu nevěnovala sebemenší pozornost a se škodolibým úsměvem ti podala zmačkaný kousek zmačkané bílé látky: ,,Na. Myslím, že někomu budou chybět, takže ber, dokud dávám. Je to taková malá kompenzace za to, jak jsme ti dneska vylepšili židli." načež vyčkávala, až nastavíš ruku a onen zmačkaný kousek látky si od ní převezmeš.
Yasuka s Akari se mezitím dál hihňali, až to vypadalo, že se pro samý smích nezmůžou na slovo.

---

"Lepší pomáhat tady než otírat záchodové mísy s Henrym. Navíc Tomoma minule nevypadala moc ve formě, já vám budu aspoň užitečný." Odpovím, popadnu jednu z hader a začnu s pucováním oken.

---

Neskrytě obrátím oči v sloup, když spatřím Misuzinu tlupu.

„Nazdar.“ pozdravím ji nepříliš nadšeně, chvíli budu váhat nad tím jejím požadavkem, „Copak dětinského jsi vyvedla tentokrát?“ zeptám se nakonec, přičemž se zaměřím na kousek látky, který drží v ruce a chytá se mi ho předat. „Copak bych ti vyvedl na oplátku.“ zamyslím se.

---

Tondulin:
,,Tomona dneska nedorazí. Většinou jen čeká, až jí práci někdo zadá, takže bude uklízet někde dole v prvním podlaží." odvětila ti s úsměvem Kanna a po chvíli umývání oken se tě s nadšeným výrazem v obličeji zeptala: ,,Že neuhádneš, kdo se příští úterý objeví v naší škole?" udělala dramatickou pauzu ,,Issa Tajima, ten slavný producent. Prý zakládá novou skupinu Idolů a hledá nové talenty. Jestli se mu bude líbit můj výkon při úterním představení, mohl by se mi splnit můj sen. Není to úžasné!"
Hanako na Kannu zářící radostí nijak nereagovala a dál pokračovala se sklopenou hlavou ve vytírání.

Aurelius:
,,Vem si to, než to hodím do školní fontánky." zazubila se Misuzu namísto odpovědi.
Yasuka a Akari se stále nedokázaly přestat smát.
Zaměřil ses pohledem na onen zmačkaná kus bílé látky, ale díky tomu, že jej Misuzu svírala v ruce, nejsi schopen přesně určit skutečnou velikost, ani zda se jedná o nějaký hadr, nebo kus něčího oblečení.
,,Copak, copak? Koukáš na to, jako bys nikdy předtím nic podobného neviděl." ušklíbla se Misuzu a dál vyčkávala, až si od ní onen zmačkaný kus látky, zatímco se její povedené kámošky div neudusily smíchy.

---

"Ehm...Tak....to je... skvělý!" Vykoktám ze sebe a budu se snažit aspoň trochu předstírat nadšení, aby měla Kanna radost, i když nemám páru o koho jde. Abych nemusel nijak dát tu konverzaci rozvíjet, přesunu se rovněž na podlahu, stejně jako Hanako.

---

„Tak mi to dej ať si můžeš odškrtnout splněno.“ převezmu od Misuzu to co mi chce dát, poté až tak učiní spustím jejím směrem, „Ale slyšel jsem, že máte nějakou konkurentku...“

---

Tondulin:
,,To máš pravdu." odvětila na tvá slova Kanna zářící nadšením ,,Pokud Teshio předvede jeden ze svých průměrných výkonů, tak bych se svou hlavní rolí konečně zazářit. Dlouho jsme se na to představení v našem klubu připravovali. Už se nemůžu dočkat." a s úsměvem pokračovala v mytí oken.
Přesunul jsi se k Hanako.
Ta se na tebe opatrně podívala a když si všimla, že sháníš mop, nejistě pronesla: ,,Já... já jsem druhý mop nevzala. Můžeš... Můžeš utřít prach z lavic a skříní... jestli chceš." nastala krátká pauza ,,N-Nebo se můžeme vyměnit."

Aurelius:
,,Výborně." pronesla Misuzu s vítězoslavným úsměvem a podala ti onen zmačkaný kus látky a vyčkávala. Když jsi se jí na místo okamžitého rozložení onoho kousku bílé látky zeptal, jen se nad tvými slovy ušklíbla: ,,O to se nestarej. Sice si hodně věří a nakrucuje se před klukama, ale po tom, co zažije dneska, už nebude. Hledači jsou nuly, takže dostane lekci, po které bude vědět, kam patří." načež tě s velkým očekáváním a zlomyslným úsměvem pobídla: ,,No tak, rozbal to, ať se můžeš všem na školním atriu pochlubit, co jsi dostal."
Onen kus látky je velmi lehký a nepůsobí, že by uvnitř něco bylo, spíš se zdá, že je hodně zmačkaný do sebe. Yasuka s Akari na chvíli zadrželi smích a s napětím očekávali, až se dáš do rozložení onoho kusu látky.