---

"Jasně, to dává smysl, ale stejně mě to nauč. Bude se mi to hodit v budoucnu." podotknu a vyrazím za ní ke studni,. Tam se vysvléknu do spodního prádla. "Brrr, docela zima tady na severu, ale radši to chvilku vydržet, než mít i modré oblečení. Tak tedy čaruj, ať to máme za sebou ... kouzlo mne kdyžtak naučíš potom až někde v teple." řeknu a připravím si světlo (mágovu lucernu). Po dokončení sesílání na mě, nebudu dál otálet v zimě a pomalu slezu nějakým způsobem do studny. (Nejspíš po žebříku, v oblu to tak tedy bylo)

---

,,Leč slyšel jsem i o muži, pro kterého nemělo žádnou cenu ani pět tisíc septimů a včera odpoledne je rozházel po podlaze v sálu Bílo-zlaté věže při audienci u císaře." dodám k Lucienově poznámce o velikosti obnosu, pozvednu skleničku, pronesu: ,,Na padlé bratry ve zbrani." napiji se (upiji ale jen 1/3 ze skleničky), zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Po obědě se bych rád sešel s jedním ze svých starých přátel. Nevíte, kde bych našel lorda Rulla mladšího? Prý byl včera večer málem zavražděn, a dnes se měl dostavit na nějaký soudní proces, ale ten byl nakonec zrušen."

---

Rychle popadnu šíp od omráčeného bojovníka, počkám až můj nový protivník zaútočí, odrazím jeho výpad svým mečem a bodnu ho šípem do ruky ve které třímá meč.

---

→ Tah 72.


ScorpionCZ
„Zjistíme jaká je situace a pak se vrátíme.“ řekla Světlana směrem k ustarané ženě, která jen mlčky přikývla, když jste opouštěli její příbytek. Teta tě poté vedla mezi domy až ke kamenné studně. Nikdo se v okolí nenacházel a tak jsi se začal vysvlékat. Světlana mezitím prohrábla svoji brašnu a vytáhla menší lahvičku s lektvarem, „Dočasně to zabrání prochladnutí, ale jen dočasně.“ řekla a podala ti ji. „Ještě jedna věc. Nevíme jak hluboká ta studna je...“ opřela se a pohlédla do temné vody, „Když by se něco dělo vyšleš mi nějaký signál. Umíš nějaké kouzlo, kterým bys mě mohl upozornit, že jo?“



Sarako
„Opravdu?“ promnul si překvapeně bradu muž a napil se ze sklenice, „Nebo jsem zaslechl.“ zvýšil hlas Lucien a odložil skleničku na stolek, „Na tržišti kolovalo, že přežil. Erina - sestra našeho admirála - ho ošetřila a údajně mu legie nebo Penitus Oculatus... Teď si nejsem jist kdo přesně. Má zajistit bezpečný návrat do Anvilu.“


Adrian_S
„Se Silverwoodovou je to obtížné.“ povzdechla si, „Když se špatně probudí nebo máš špatný den tak se pořádně nebaví ani se mnou a to se známe...“ zamyslela se, „Už to pár let bude. Od chvíle co jsem nastoupila zde. Ale přijde mi, že má docela slabost pro Belia. Nevšimla jsem si za poslední dobu, že by mu nějak odsekla nebo se s ním odmítla bavit.“ krátce se odmlčela, protože jste procházeli branou a směřovali k přístavišti, které se před vámi již rozpínalo. Přístav se loděmi příliš nehemžil.

Jediná loď, která zde byla zakotvená byla zrovna obklíčena agenty Penitus Oculatus a dle všeho probíhalo vyjednávání v jehož čele stála blonďatá agentka (graf. náhled - zde) s červeným pláštěm a zbrojí agenta. Celkem jsi agentů napočítal osm. (pokud budeš chtít situaci věnovat pozornost zaznamenej to v tahu v opačném případě následující příspěvek dorazíš k obydlí muže a jeho dcery) „Jménem Císařství se vzdejte a opusťte loď. Slibuji, že se vám dostane spravedlivého soudu.“ zvolala agentka směrem k lodi.

„Koukám, že je tu napjatá situace...“ konstatovala Mirabelle, „Otrávená?“ podivila se, „Myslím, že jsem nezmiňovala, že by mohla být otrávená. Jen jsem řekla, že má vysoké horečky... Sice by to teoreticky mohla způsobit otrava, ale raději bych toho muže nestrašila dokud si nebudeme stoprocentně jisti.“
(v průběhu cestování se můžeš volně bavit s Mirabelle, cestuješ 3/3)



Tondulín
Popadl jsi šíp a vyčkal na útok válečníka se štítem, mečem se ti povedlo odrazit jeho úder, ale zabodnout mu šíp do ruky se ti nepovedlo. Jeho zbroj byla příliš silná a šíp příliš slabí nato, aby prošel skrze. Elf se ihned stáhl za štít a zpoza jeho přilby byl znát úsměv. „Předveď se odpadlíku!“



SuperHunterCZ
Převlékla jsi se do černé uniformy a svou zlatou zbroj připevnila na figurínu u postele. Ayrenn byla rovněž připravená. Zabouchla víko své dřevěné truhly a vyrazila blíž k tobě. „Můžeme. Doufám, že tam naše Gwendis ještě bude. Vypadala nějako nějaká průzkumnice.“

---

"Myslíte, že kdybych se přimluvil u mistra Belia, aby jí třeba pozval na čaj, tak by mne vyslechla v mírném poklidu?" trochu zvážním a zapřemýšlím nad touto možností.

Jakmile projdeme kolem agentů Penitus Oculatus, jen povzdechnu, "Kdo ví, proč se chtějí dobýt na loď... hádám, že jde o pašeráky." a dál se jim nebudu věnovat.

"Já měl za to, že jste se zmínila o otravě. Je fakt, že vlastně ani nevíme, co je nemocnému... Ale máte pravdu, nejdříve musíme zjistit, co se dotyčnému stalo, kdy se u něj projevily první příznaky a jak dlouho to trvá. Pak můžeme dedukovat dále.." až se přiblížíme ke dveřím domu, pronesu, "Doufejme, že nejde o prokletí daeder..."

---

"Ano, umím mágovu lucernu, kterou si budu taky svítit. Když se něco pokazí, vyšlu jí nahoru tak, aby vyletěla, nebo jsi jí viděla přímo tady odsud." řeknu, když převezmu lektvar a hned se napiju. "Díky, teď do práce ..." Slezu tedy do studny a než tam vlezu celý, tak se trochu vodou ošplouchnu. "To je kvůli šoku, ale to asi víš ..." Pak na sebe nechám vyčarovat kouzlo a hupsnu tam. Skoro hned si vyčaruju světelnou kouli a pošli jí někam pod sebe, aby osvítila, jak studna vypadá. Během letu si budu všímat věcí, které jsou neobvyklé. Také zjistím, jestli je studna klasického oválovitého tvaru až dolů, nebo je to nějaká jeskyňka, či uměle vyrobený prostor.

---

"Odpadlíku? Jako vážně, tohle měla být urážka?" podivím se nad elfovým slovníkem. Od soupeře si budu udržovat stálý odstup a pouze se bránit jeho útokům. Spolehám na to, že se o něj Carwen postará.

---

,,O tom co se stalo v Bílo-zlaté věži vím jen z doslechu, pane. Pokud Vás mohu požádat o malou laskavost, napište mi doporučení pro přidělení k doprovodu Leye Rulla. Slovo člena tak významného rodu, jako je ten Váš, by mohlo mít v tomto případě značnou váhu." zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Ti muži, kteří přepadli Leye Rulla a ti pašeráci, co ve stokách zabili bdící, jenž bojovali po mém boku, mají nejspíš společného vůdce: Caesara. Dozvěděl jsem se o tom, když jsem se pustil do pátrání po vůdci těch pašeráků na vlastní pěst."

---

"Přál bych si vstoupit do legie pane."

---

Vydáme se s Ayrenn zpět k hospodě a pokusíme s enajít Gwendis.

---

→ Tah 73.



ScorpionCZ
„Fajn, ale i tak buď opatrný.“ kývla hlavou a převzala od tebe lahvičku s lektvarem. Pozvolna jsi se přehoupl přes kamenné ohrazení. Využil nabrané vody a mírně se otužil. Vědro odložil stranou a odhodlal se ke skoku do studny. Světlana se opřela o dřevěné ohrazení a krátce sledovala tvůj pád dolů. V rychlosti, kterou pád probíhal jsi vyvolal kouzlo a osvětlil vnitřní stavbu studny. Prvních několik metrů bylo z pevného kamene a jednalo se o precizní stavitelskou práci, která snad ani nemohla dovolit růst zde nějaké květině. Teprve až po dopadu do vody jsi ucítil jak zafungoval lektvar, který zapůsobil okamžitě a voda nestudila tak strašlivě jak by se od ní v těchto podmínkách dalo očekávat.

Vyplaval jsi na hladinu a rozhlédl se. Vyčarované světlo stále ozařovalo spodní část studny. Kamenné obložení se nenacházelo až ke spodku. Zbylé dva metry byly ryze původní a po nich se vnitřek studny proměnil v klasickou jeskyni, která nikam nevedla. Dokonce zde nebyl ani břeh kde by sis mohl odpočinout. Stěny byly porostlé zelenou rostlinou, ale dobře jsi ji znal z hodin lektvarů a poznal jsi, že se nejedná o nic jedovatého.

„Žiješ?“ ozval se hlas Světlany ve tvé hlavě, „Hlavně se nelekej. Tohle je lepší způsob jak se s tebou spojit aniž bych musela řvát z plných plic do temné studny.“ pokračovala. „Mluvit nemusíš. Jen mysli na odpověď, kterou mi chceš říci. Neboj jakýchkoliv jiných vzpomínek v tvé hlavě se nedotknu. Máš mé slovo.“

Základní hodnota many je podle Hrozby I. pro Imperiály 80 bodů. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodl to navýšit o na rovnou 100 tak mají Altmeři 220MP a Bretonci 170MP. Poté hraje roli vybavení a jeho očarování a dodatečné znalosti v oblasti many.

Světlana má tudíž čistý základ 100 bodů MANY. Se současným vybavením získává bonus +120 bodů MANY a její díky jejímu vrozenému talentu má ještě bonus 10 bodů MANY. Tudíž celkem 230 bodů MANY.

• Každý příspěvek ve kterém je s tebou v kontaktu pomocí tvých myšlenek ztrácí za toto kouzlo 20MP.
• Každý příspěvek ve kterém se ponoříš hlavou pod vodu (nehraje roli na jak dlouho) ztrácí 10MP.

V současném příspěvku přichází pouze o 20MP za spojení s tebou za pomoci tvých myšlenek. Veškerá kouzla, která tvoje teta provede v době kdy jste společníci, budu zaznamenávat do jejího inventáře, pak budeš mít přehled o jejích kouzlech, o kterých víš že je schopna provést během vaší spolupráce.



Sarako
„Nerad se pletu do věcí legie a Penitus Oculatus. Obzvláště v poslední době, když to tu trošku vře. Třeba ten včerejší útok na Univerzitu... Příšerné neštěstí.“ povzdech si, „Člověk má strach, aby nenaštval někoho nesprávného. Dokonce je dneska svoláno mimořádné zasedání rady Starších na žádost Vysokoskalí.“ z jeho tváře postupně mizel úsměv. „Dceruško. Nech nás prosím teď na pokoji.“ promluvil muž na svoji dceru a ta mlčky přikývla a opustila pracovnu.

„O Caesarovi toho příliš nevím... Vím jen, že se o něj a pašeráky poslední dobou zajímá jak zdejší legie tak i agenti Penitus Oculatus. Legát Gratus nebo agentka Penitus Oculatus Salviová by za nějaké informace o pašerácích možná i zaplatili. Nebo by jste to mohl využít jako laskavost a získat si místo v Leyově doprovodu, protože já vám v tomhle případě nemohu pomoci. Vlastně bych vám to neměl o Leyovi ani říkat... Kdyby to bylo považováno za tajné hrozilo by mi vězení.“ muž se odmlčel a zamyslel.


Adrian_S
„To nevím.“ zakroutila hlavou, „Spíš mi přijde, že Belius po Škorpiasově svatbě pokukuje po jeho tetě Světlaně, ale za pokus to třeba stojí.“ odmlčela se, „I když... On Belius asi pokukuje po každé jak se mi tak zdá.“ řekla tiše s mírným úsměvem.

Prošli jste mezi ulicemi přístavních domů. Některé se ještě vzpamatovávali z obléhání města jiné čekaly na nového majitele. Ulice byly poloprázdné. Zůstalo zde jen několik bezdomovců a žebráků, kteří škemrali o mince. Jakmile jste stanuli u lepšího dřevěného domku s tabulkou na níž byla zakreslená bota. Mirabelle zaklepala na dveře.

„Snad ne. S Daedrou bych se nechtěla zaplést.“ řekla tiše zatím co jste vyčkávali než se dveře otevřou a někdo vás pustí dovnitř. Stalo se tak po několika vteřinách cvakání zámku, pootevřenými dveřmi vykoukl starší černovlasí muž s bradkou a ihned vám pokynul, aby jste vešli dovnitř.
První místnost, kterou jste spatřili byla menší dílna spojená s obchůdkem. Dále se dělila na poklop vedoucí do sklepa a dřevěné pootevřené dveře do obytné části domu.
„Vítám vás profesorko!“ děkovně pravil muž a potřásl rukou Bretonce, „A vás také!“ pohlédl na tebe a rovněž si s tebou potřásl rukou, „Omlouvám se.“ začal jakmile zamkl dveře, „Agenti zahájili zátah na pašeráky. Dostali jsme rozkaz zůstat zamčení v domu a nevycházet, protože zamykám.“ odůvodnil svůj čin. „Dcerka je vedle.“ ukázal na pootevřené dveře, „A nezouvejte se.“



Tondulín
Držel sis odstup a sem tam úspěšně odrazil útok válečníka. Takto to trvalo nějakou dobu dokud si ho nevzala do parády Carwen. Lukem válečníka trefila do odkrytého místa na levé noze čímž ho donutila pokleknout a následně. „Můžeš žít!“ zvolala a zamířila, „Jen zahoď zbraň.“
Válečník zaváhal. Moc dobře si uvědomoval, že je poslední a posili zjevně nebudou. Pohlédl na tebe a opatrně odložil meč i svůj štít. Stále byl však v předklonu a vyčkával na další reakci.
„Proč jste je napadli?“ zeptala se Elfka a stále měla namířeno na zlatavého bojovníka.
„Rozkaz. Pomáhali vašemu tažení proti královně a Aldmerskému spolku. Někdo tomu musel učinit přítrž. Poslali nás... abychom zjednali pořádek, ale vymklo se to. Začali prchat... Víte... Velitelka Elante neuznává neúspěch.“ začal vysvětlovat muž a přitom hleděl na tebe neboť nechtěl riskovat ohlédnutí dozadu na Carwen. „Nějaké výsledky... au... Jsme museli přinést.“ mužova volná ruka mezitím pomalu sjela na šíp jenž mu trčel z nohy.



SuperHunterCZ
Opustila jsi stan v doprovodu Ayrenn. Cestou k hostinci jste míjeli skupinku zlatavých válečníků směřujících zpět do tábora. Šli jste ráznější chůzí neboť jste chtěli Gwendis zastihnout ještě předtím než se zkusí vydat kamkoliv mimo hostinec a přišli jste právě v čas. Mladší Bosmerka (graf. náhled - zde) zrovna před hostincem skolila v pěstním souboji místního obyvatele. Klečela na něm a uštědřila mu několik úderů pěstí do tváře. Ostatní pětice válečníků jen hlasitě přihlížela a fandila. Skupinka místních v jejíž čele stál starší redguard jen mlčky přihlížela jak jejich kamarád trpí.

„Pověstní redguardi...“ procedila mezi zuby, otřela si ústa a odplivla. „Odneste si ho.“ zvolala rázně, když vstala z hrudi zmláceného bojovníka. Tvář měla poraněnou, ale přesto byla pyšná ze svého vítězství a spokojeně kráčela ke svým spolubojovníkům. Redguardi se mezitím vrhli pro svého kamaráda. Jeden z nich však zůstal stát. Vytáhl malou dýku a vyrazil proti elfce jenž k němu stála zády.



Killiedan
„Skutečně?“ optal se a když naznal, že to myslíš vážně spokojeně se usmál, „Podle oděvu soudím, že jsi mágem. To se nám hodí. Mágů v legii máme pomálu... Obzvláště poté co jsme přišli o spolupráci s magickou Univerzitou.“ ujmul se opět slova a pozorně si tě prohlédl, „Válka jako taková už skončila. Konkordát byl podepsán a náš zrak se nyní upírá k věcem, které jsme nemohli řešit během války. Samozřejmě i nadále chráníme své hranice a lid Tamrielského císařství.“ odmlčel se, „Pamatujte si, že jako legionář jste povinen bránit Císařství a jeho lid před jakýmkoliv nebezpečím, jste vázán loajalitou ke svým nadřízeným a samotnému Císaři, musíte dodržovat zákon a šířit jej mezi ostatní pokud je porušen. Odměnou vám je žold, možné vyznamenání, zabezpečení rodiny v případě vašeho úmrtí a několik dalších drobností. To je vše co se týká odměn. Teď to podstatné. V dobách míru existují dvě služby Císařství. Aktivní a záložní. V obou případech budete podroben krátkému legionářskému výcviku a následně složíte přísahu. Služby se od sebe, ale liší. Pokud sloužíte v záložní legii máte volnost pohybu a můžete si dělat cokoliv - v rámci zákona - dokud nejste povolání Císařem nebo Vrchním generálem, po případně někým jiným kdo má tuto pravomoc. Pak se musíte chopit zbraně a jednat dle rozkazu. Záložní legií je momentálně i Osmá legie, která působí zde v Imperial City a vypomáhá udržovat klid v ulicích.“ opět následovala odmlka, „Aktivní služba je služba pod přiděleným nadřízeným. Ve vašem případě Kvestorem, kterého společně s jeho skupinou legionářů následujete na jeho tažení a plníte veškeré jeho rozkazy. Žold je pochopitelně není snížen o polovinu a dostáváte i nějaké další finanční bonusy. Samozřejmě kdykoliv se lze stát zálohou nebo aktivním legionářem. To už je pak jen formalita pokud máte podstoupený výcvik.“

„Legáte!“ zval se hlas příchozího válečníka v lehké kožené legionářské zbroji. Postavil se do pozoru a zasalutoval, „Penitus Oclatus zahájilo vyjednávání s pašeráky z Anvilu. Agentka Salviová chtěla, abych vám podal hlášení.“ dodal a zůstal stát dokud starý legát nekývl hlavou.
„Vydržte legionáři. Jen něco dořeším a ihned si předběžné hlášení poslechnu.“ oznámil legát.

„Stručně řečeno.“ nadechl se a sáhl po srolované listině, která byla předtím schovaná v zásuvce stolu, „Jestli máte skutečně zájem stát se legionářem, vyrazíte s touto listinou sem.“ prstem ukázal na pevnost vyznačenou na mapě červenou vlaječkou. „V současné době ji vede Kvestor Atius. Budete se u něj hlásit a podrobíte se tam základnímu legionářskému výcviku. Tuhle listinu.“ poklepal volnou rukou na srolovaný papír, „Neotevírejte. Dejte ji Kvestorovi zapečetěnou a zmiňte se, že jste mág.“

---

"Nic se neděje, pane. Pojďme se na ní podívat..." pronesu a nechám se vést jím, společně s Mirabelle.

---

,,Dobrá, udělám jak říkáte a setkám se tedy s Legátem Gratusem co nejdříve. Samozřejmě hned poté, co poobědváme, takže pokud si přejete, abych už v průběhu oběda nezmiňoval témata o intrikách a zločincích, máte mé slovo, že už tato témata zmiňovat nebudu." pronesu k Lucienovi, upiji ze sklenky a dodám: ,,Ovšem pokud už jste si to s tím pozváním na oběd neráčil rozmyslet." přitom budu očekávat návratu strážného s odměnou.

---

"Být tebou se méně hýbu a více odpovídám." naznačím elfovi, ať dá ruce pryč od šípu. Pro jistotu mu přiložím čepel svého meče ke krku a jemně zatlačím, aby věděl že to myslím smrtelně vážně.

---

Když si všimnu jak se redguard začne blížit ke Gwendis s dýkou v ruce sešlu na něj kouzlo blesk.

---

→ Tah 74.


Sarako
„Rád bych ušetřil svoji dceru politických pletich a celkově intrik. Je ještě mladá a nezkažená. Čím méně toho ví, tím více v bezpečí je.“ pravil muž, „Nabídka oběda stále platí. Jestli máte nějaké otázky zkuste se ptát... Ale nejprve mi řekněte vy.“ opřel si lokty o stůl, „Jak vážná je situace s upíry ve městě? Bez iluzí.“

Jakmile dohovořil otevřeli se dveře a vešel Grim. V ruce svíral dva plné měšce. Položil je před tebe na stůl a poté se podíval na Luciena, který kývl a bojovník opět odkráčel pryč z místnosti.


Adrian_S
Muž vás odvedl do vedlejší místnosti. Rozměrově byla o trochu menší než jeho dílna spojená s obchodem. Dělila se ještě na jednu místnost, která byla však zakrytá červeným závěsem. Děvčátko leželo na staré dřevěné posteli a bylo přikryto teplou přikrývkou. Mirabelle nedávala a ihned se k ní přesunula. Nijak zvláště se nerozkoukávala po místnosti, která byla velmi skromně vybavená. Krom několika kusů starého nábytku, staré rozvrzané dřevěné podlahy a obrazu mladé půvabné ženy se zde nenacházelo nic zajímavého.

„Je jako v ohni.“ povzdechl si muž, „Zkoušel jsem lektvar, ale nezabral. Mě vždycky na teplotu zabere, ale teď nezabral.“ pokračoval smutně, posadil se na dřevěnou židli a položil si pravou ruku na stůl. „Nechtěl jsem vás otravovat. Nejprve jsem chtěl zkusit kněží, ale bylo tam... Dnes poněkud rušno.“ opět si povzdechl a dlouze se odmlčel.

Mirabelle si mezím sedla na okraj postele. Částečně odkryla přikrývku, aby si mohla prohlédnout a ohmatat krk, přitiskla svoji ruku na čelo děvčátka a po chvilce ji schovala do své brašny. „Jak by jste postupoval v tomto případě Fallene?“ optala se tě. Děvčátko se mezitím probudilo ze spánku. Mělo zarudlé oči a velmi znavený výraz ve tváři.



Tondulín
Jakmile se octla tvá čepel u krku elfa a nepříjemně jej zastudila z plných plic zvolal, „To je vše! Víc nevím!“ Carwen ho mezitím opatrně obešla a postavila se kousek před ním, aby mu viděla do tváře. „Opravdu! Jsem jen... au... Řadový válečník... Tupě plním příkazy... auch.“ v rychlosti chrlil ze sebe a přitom šilhal jedním okem na tebe a druhým na Bosmerku. Ruku na tvůj rozkaz stáhl stranou. „Velitelka Elante...“
„Jak se to dozvěděla?“ zeptala se klidným hlasem Carwen a sklidila svůj luk, dřepla si a hleděla na zraněného muže. „Jak se dozvěděla, že s námi spolupracují?“ zopakovala.
„Velitelka Elante má své zdroje... Au... Krucinál.“ procedil mezi zuby, „Víc nevím! Jsem krucinál jen řadový voják!“ zvolal rázně a přitom trhl hlavou čímž si mírně pořezal krk o tvoji čepel. Nic vážného.

„Ten už nám toho víc neřekne.“ konstatovala poté co se postavila na nohy. „Prohlédáme okolí. Třeba najdeme něco užitečného a pak budeme pokračovat.“ dodala a vykročila směrem k vesnici, která se schovávala za polem. Přeživší vesničané se rovněž začali pomaličku vracet.



SuperHunterCZ
Redguard přidal do kroku, pevněji sevřel dýku a chytal se zasadit několik bodných úderu nicnetušící elfce. Díky tvému včasnému zásahu k tomu však nedošlo. Vyvolaný blesk zasáhl redguarda a přiměl zpozornět všechny přítomné. Gwendis, která naznala, že je v ohrožení se ohnala a srazila svého protivníka k zemi. Vytáhla dýku připevněnou k botě a přitiskla ji ke krku ochromenému muži.

„Chtěl ji zabít!“ zvolal jeden z přihlížejících válečníků a ihned si pohlédl na zbylé čtyři muže po svém boku. „Porušili jste pravidlo.“ pravil ihned poté a vykročil v doprovodu ostatních ráznou chůzí ke zbylým redguardům pečující o zraněného.
„Já - On - My s tímto nemáme nic společného! Přísahám!“ zvolal nejstarší redguard a vstal, udělal několik kroků blíže, aby zadržel válečníka. „Chceme se jen postarat o raněného...“ pokračoval, ale byl přerušen.
„Porušili jste pravidla a zákon vydaný velitelem Faerionem. Mimo domov jste ozbrojení, pokusili jste se zabít jednoho z našich válečníků dodržující klid a pořádek.“ pravil s hněvem v hlase Altmer.
„Pane... My - Opravdu jsme chtěl-“ nestihl doříct a hrudí mu projel vyvolený vázaný meč. Naposledy vydechl než se snesl k zemi.
„Zadržte ostatní! Do žaláře s nimi!“ rozkázal válečník zbylým spolubojovníkům, kteří ihned tasili meč. Redguardi ihned zanechali pomoci raněnému a vydali se bránit. Nebyli nikterak dobře zbrojení přesto však měli něco čím se mohli bránit. Gwendis prořízla hrdlo útočníkovi a vyrazila se připojit do nadcházející bitevní vřavy.

„Jak málo stačí ke konfliktu.“ poznamenala s povzdechem Ayrenn a sáhla po svém meči. „Zapojíme se?“ zeptala se a očekávala tvoji odpověď.

Redguardi nedokáží příliš dlouho vzdorovat vycvičeným a dobře ozbrojeným válečníkům Aldmerského spolku. Neboť o počáteční přesilu přišli a nyní jich zbývá už jen hrstka. Trojice ozbrojená krátkými dýkami se vrhla proti čtveřici válečníků a poslední redguard s menším cepem směřoval ke Gwendis, který se soudě jejího výrazu nemohla dočkat dalšího boje.

---

"Huh, těžko říct, co jí je..." pronesu chladně k Mirabelle, a otočím hlavu na muže, "Jak dlouho už má horečky? Nepojídala něco, co předtím nikdy nedělala? Třeba.. kalnou vodu, zkažené jídlo, jablko od cizince z trhů...? Nebo, nehrála si poslední dobou někde jinde? Třeba, že by šla s přáteli do kanálu?".

Počkám, až mi řekne tyto informace, pak se obrátím na Mirabelle, "Mohlo by to být cokoli, třeba Ataxie. Ale nemohu to s přesností říct." přesunu se k děvčeti, sáhnu ji na čelo a poté prstama nahmatám krční tepnu.

Určitě se bude bát, tak spustím chladným hlasem, "To bude dobrý, děvče. Neboj se, pomůžeme ti." prstama se budu snažit rozpoznat, zda tep srdce je (ne)pravidelný. Jakmile to rozpoznám, požádám Mirabelle, aby trochu ustoupila, "Zkusím na ní léčivé kouzlo." a připravím si do rukou "Uzdravení nemoci druhých".

---

"Promiň, ale nikdo o nás nesmí vědět. Osmička tě provázej." Bodnu vojáka přímo do srdce, aby to měl rychle za sebou. Trochu očistím svůj meč, naposledy pohlédnu na jeho mrtvé tělo a po chvilce se vydám za Carwen.

---

"Samozřejmě." pousměju se a s vytaseným mečem vyrazím proti nejbližšímu nepříteli.

---

,,Nemáme situaci pevně pod kontrolou. Sice je dokážeme udržet tam dole, ale není nás dost na to, abychom dokázali najít a pobít všechny upíry ve stokách, nehledě na to, že jsme tuhle noc utrpěli značné ztráty. Hodili by se nám posili, jenže většina legionářů je příliš zbabělá na to, aby se tam dolů vydala." odpovím Lucienovi a se slovy: ,,Alespoň, že tohle trochu pomůže rodinám těch, co padli." sbalím měšce do torny.