---

"Jo jo, neměl starosti, vyjedl jsem ti celou kuchyň." Zasměju se a pak trochu seriózněji odpovím: "Ah to je docela škoda. Ale rozumím no. Ačkoliv vždycky se to dá dělat tajně že? Což je vlastně i tvůj případ není-liž pravda? Ale jak jsem řekl, chápu to. A taky úplně neplánuji běhat po všech možných sférách oblivionu jen tak, tohle byla přeci jen trochu nutnost." Pokrčím rameny. "A naštěstí vyšla a já tady neumřu v rukou stráží při pobíhání po městě a vraždění nevinnejch, což je určitě plus. Takže na úspěšnou výpravu!" Pronesu další přípitek a následně doliji skleničky vína. "A taky musíme připít na chudáka Globulla. Takže na Globulla, ať žije alespoň jeho věčná památka. Nezapomeňme!" A s pozvednutím sklenice pronesu další přípitek s Elou.

Znovu doliji sklenice a po několika přípitcích už to asi bude mít nějaký vliv. Avšak se zeptám: "Mimochodem, předtím jsem naznačoval o takovém prstenu, který mi zabavili. Pokud si pamatuju, tak sem jsem šel pro tenhle, nyní snad už neproklatý meč. Neměla bys alespoň tušení, kam se poděl můj prsten neviditelnosti? Původně to byl svatební dárek a nerad bych o něj přišel už jen právě kvůli tomu, že jsem ho dostal při svatbě." Trochu sklesle se podívám na víno. "Samozřejmě to není tak hrozné, jako ztratit samotný svatební prsten, ale i tak mě to trochu žere." Zeptám se a lehce upiji vína.

---

,,Spokojím se jen s pokojem na noc. Hostina na Chorrolské svatbě mi bohatě stačila." odvětím hostinskému a pokračuji: ,,Měl jste vidět novomanželský hraběcí pár, mladé hraběnce to slušelo. Ale přejděme k věci. Kolik mě bude stát pokoj?" přitom si připravím nadutý měšec se zlatem.

---

→ Tah 935


Sarako
„Výborně.“ usmál se hospodský, nejspíše si i oddechl, že nemusí v takhle pozdní hodinu nic připravovat. „Máme tu nějaké volné pokoje. Všechny jsou stejné, kvalitou se nijak neliší. Vyjde vás to na 80 Septimů za noc... Chcete jít do svého pokoje ihned?“ zeptal se a sáhl pod pult a vytáhl hrstku klíčů. „Třeba tenhle.“ vybral jeden z klíčů, „Půjdete po schodišti nahoru, podle čísla už ho najdete. Máte dvojku.“ řekla a předal ti klíč.


Tondulin
Políbil jsi Mirabelle. „Asi Carina.“ přikývla, „Popravdě nemám v hlavě žádný pořádný koncept. Bylo to všechno docela narychlo, ale zítra se do toho musím pustit a něco vymyslet.“ přiznala nejistě, „Doufám, že jsem si nevzala příliš velké sousto. Ale asi Carina... ale nějak si nedovedu představit to její zaměření. Přeci jen to má být zaměření pro léčitele a bojové mágy. Carina sice byla u Císařských mágů, ale nevím... Obnovou spíše vždycky pohrdala a kovaného bojového mága jsem v ní nikdy neviděla, ale třeba ji křivdím... Vždycky to byla spíš taková pletichářka, která raději použije důvtip, charisma a no... takové jiné aspekty, kterými žena může vyjednávat. Však víš.“ napila se raději vína, aby nemusela v tomhle směru pokračovat, „A Annu asi neznám... nebo úplně nevím koho si pod tím jménem představit.“


ScorpionCZ
„Dá.“ usmívala se Elanya, „Ale musíš být obezřetný. Vždycky se najde nějaký kariérista, který ti rád přistřihne křidélka, když se mu to bude hodit a najde tvé slabé místo. Můj případ to asi úplně není...“ zakroutila hlavou, „Mé členství i nečlenství v radách Císařských mágů je trošku komplikovanější. Císařští mágové jsou totiž v podstatě dítětem mého otce. S tím rozdílem, že tomuto dítěti se vždy věnoval víc než své skutečné dceři. Smutné... asi jo, ale platil mi drahé učitele a snažil se rozvíjet mé magické nadání alespoň skrze ně... a nechal mi tento dům i většinu svého bohatství.“ rozpovídala se zatímco po troškách upíjela víno, „Takže se ode mě asi očekává, že se budu ke svému 'bratříčkovi' starat slušně a pomáhat mu.“ odmlčela se a nakrátko sklopila hlavu a poté si dolila víno do skleničky.

„Tak na Globulla!“ dala ti po chvilce za pravdu a pozvedla spolu s tebou skleničku k přípitku. Oba jste se napili a krátce poté jsi přerušil mlčení. „Aha...“ přikývla a zamyslela se, „Musím se přiznat, že si už přesně nevzpomínám co všechno se mi dostalo po tvém zatčení do ruky, ale zkusím zavzpomínat... přinejhorším zkusím vyštrachat nějaký spis.“ ujistila tě.


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---

"To je mi také líto. Peníze a moc nejsou vše, to mohu potvrdit. Jeden občas potřebuje rodinu, přátele a podobně. Ať už jen na vypuštění páry, nebo na povzbuzení. Pokud bys něco potřebovala, a chápu, že to bude spíš takovéhoto rázu, protože v magii tě já asi těžko budu něco učit, tak mě můžeš kdykoliv vyhledat. Od toho přátelé jsou." Pousměju se a pozvednu sklenici "Takže na přátelství?"

"A to bys byla hodná. Děkuji ... jinak mě to bude strašit ještě hodně dlouho. Docela se obávám, aby se mě dárce nezeptal, jestli je užitečný. To by pak následovala chvilka trapného ticha a já si musel odkašlat." Zasměju se. "A co teď vlastně plánuješ dělat? Tedy pokud to samozřejmě není nic tajného." Znovu se zasměju a upiji znovu vína.

---

,,Tady máte stovku, ale odstrojíte mého koně se a připravíte mu čerstvou podestýlku." odvětím hostinskému, aniž bych se pozastavoval nad tím, jak moc je cena za pokoj natažena. Vysázím před něho sto septimů, vezmu si klíč a vydám se do pokoje s číslem dva.

---

"Aha... chápu... mám se před ní mít na pozoru říkáš. Každopádně počítám s tím, že rovněž budu vyučovat nějaké hodiny, taková kapacita jako je Aedan, to by byla škoda nevyužít. Jen mi prosím nedávej žádné hodiny v pátek, to mám v plánu se flákat v posteli."

---

→ Tah 936


Sarako
„Děkujeme.“ poděkoval ti poté co jsi mu vyplatil sto septimů, „O vašeho koně bude velmi dobře postaráno.“ ujistil tě následně, převzal jsi klíč a odebral se ke schodišti, vyhledal jsi pokoj číslo dva. Odemkl a vlezl dovnitř, dveře jsi za sebou zamkl a rozhlédl se po místnosti. Spatřil jsi standardně vybavený pokoj, šatní skříň, menší stolek s židlí a jeden noční stolek. Postel byla však o trochu větší než bývá zvykem u pokojů pro jednoho a vypadala, že se jedná se o kvalitní výrobu.

Pokoj osvětlovala menší lucerna v níž byla bezpečně uložena svíčka, které už k dohoření do úplného konce moc nezbývalo, řádově možná pár desítek minut, ale spíše méně.


Tondulin
„To asi nemusíš.“ zakroutila pobaveně hlavou, „Ty pro ní asi nebudeš zrovna dvakrát atraktivní cíl.“ upila trochu vína, „Ty chceš učit?“ reagovala užasle, „Myslela jsem, že budeš mít spíš spoustu starostí s výcvikem svých strážců města a vojskem hrabství. Ale samozřejmě, že bych tě brala všemi deseti. A ten pátek... to budeme mít oddech asi oba dva.“


ScorpionCZ
„Děkuju.“ poděkovala ti upřímně Elanya a přitom se pousmála, „Tak na přátelství.“ přikývla hlavou a pozvedla nanovo skleničku, „To je dobrá otázka.“ usmála se napila se trochu vína, „Dám si pár dní oraz, budu odpočívat a možná jen trošku pátrat po spisech... musím to ještě všechno promyslet.“ přehodila si nohu přes nohu, „A možná navštívím Wolfreye.“ upila trochu vína, „A ty? Předpokládám, že půjdeš za svojí rodinou... to je asi jasné, ale co potom?“ koukla na tebe, „Všichni budou mít spoustu otázek a tak nějak soudím, že oznámení Glolobullovi smrti padne na tvá bedra.“


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---

"Jop, vystihla jsi to docela přesně. Samozřejmě o tom asi řeknu blízkým, ale víceméně bych to chtěl zamlčet. Jediný kdo by naši výpravu možná mohl pochopit na univerzitě, je Palagán. Ten se spíše řídí logickým, než emocionálním. Při troše štěstí mi to pomůže vyřešit. Ale detaily naší výpravy a osudu Globulla si nechám spíše pro sebe. Netřeba přilévat oheň do ohně."

"No a co bude dál? Taktéž ještě přesně nevím ... ale v jednom měl Appius pravdu, rod Vici upadá. Myslím, že je čas ho nějak nakopnout a vyzvednout jeho prestiž. Samozřejmě ne těmi prostředky, jakými to plánoval Appius, ale něco málo by se dělat mělo." Zamyšleně poznamenám. "To je asi to první, co bych chtěl pořádně dělat, až vyřešíme všechny věci okolo našeho návratu. Je tolik věcí, co je potřeba udělat ..." Povzdechnu si a připiju vína. "A myslím, že až mě to přestane bavit a začne otravovat, tak si zabalím svých pět švestek a půjdu se zašít na nějakou další výpravu ... tentokrát ale do nějakých ruin kvůli výzkumu a ne do sfér oblivionu. Něco méně nebezpečného. Když budeš chtít, tak tě vezmu sebou. Přece jen na chvilku potřebuje jednou za čas každý." Pousměju se.

"No myslím, že už mám v sobě dost vína na to, abych sebou plácl na v podstatě cokoliv a bez problému usnul." Zasměju se a ještě se zeptám: "Kde se můžu natáhnout?" A jen co to zjistím, tak se na ono místo s popřáním dobré noci Ele vydám spát. Spát konečně bez nějakých větších problémů ... a hlavně v klidu.

---

Zamknu za sebou dveře a pro jistotu nechám klíč v zámku natočený o devadesát stupňů od výchozí polohy, abych předešel vstupu někoho, kdo by mohl mít od pokoje druhý klíč. Poté zatáhnu závěs, sundám si přilbu a pustím se do zbytků ze svatební hostiny.

Až se najím, sundám si zbroj a uložím se ke spánku.

---

"Tím chceš snad naznačit, že nejsem dost pohledný? Jsi měla vidět, jak se za mnou bosmerky ve Valenském lese otáčeli." S úsměvem si prohrábnu vlasy a zapózuji jako model.

"To máš asi pravdu, ale tak hodinu dvě navíc pro Univerzitu zvládnu, můžeme vést bojový výcvik třeba spolu, to zní jako zábava. Přeci jenom co jsem tak pochopil, tak ta pobočka má být zaměřená více na výchovu bojových mágů. Bylo by určitě zajímavé brát na hodiny bojového výcviku externí "hosty" řekněme. Máme tady třeba Carwen, nějakého usopleného rytíře z Vysokoskalí, anebo třeba jeho maličkost hraběte Belia. Aspoň by ti tvoji žáci viděli různé bojové styly a techniky s jakými se lze setkat."

---

→ Tah 937


Sarako
Zajistil jsi dveře a přesunul se k oknu, při zatahování závěsu sis všiml čtveřice legionářů v plné zbroji. Hlídka kamsi ve spěchu běžela a velmi rychle zmizela v jedné z uliček mimo hlavní ulici. Zatáhl jsi závěs a posadil se ke stolku, sundal si přilbu a v klidu se pustil do rozbalování jídla, které ti služebná zabalila na Chorrolské svatbě. Když jsi měl dojedeno sklidil jsi, sundal si přebytečnou zbroj a uložil se ke spánku.

Postel byla měkká, netrvalo dlouho a po zavření učí jsi usnul. (spíš)


Tondulin
„S pohledností to nemá nic společného.“ zakroutila hlavou, když sis jí začal vystavovat jako model, „Tak to abych se před nimi měla na pozoru.“ usmála se, posadil se opět vedle ní. „To sice jo, ale spíš bych se raději věnovala tomu co mi skutečně jde... magii obnovy. Když si vybavím všechny ty pedanty, kteří se mnou učili bojový výcvik a měli na starosti chlapce. Tak mi nějak nechybí to vyřizování, tvrdý výcvik legionářů se v nich zkrátka nezapřel. “ protočila oči v sloup, „Snad jen Arteriové měli jiný přístup. Kupodivu. Jednoho jsem neslyšela nikdy zvednout hlas a rozčílit se... no a druhý zase využíval tyhle hodiny k vysílání svých věrných noviců na mise po městě s nákupním seznamem všech výborných piv, vín a medovin... které byly zrovna ve výprodeji.“ odmlčela se, „Myslím, že Belius bude rád, že bude rád. Ale Carwen bych asi brala.“


ScorpionCZ
„Jednej jak uznáš za vhodné. Někdy je lež a zatajování tou nejsprávnější variantou, protože krutá pravda může udělat víc škod než užitku.“ namítla, „Ale jestli kdyby ti to pomohlo... klidně jim to můžeme oznámit nějak společně. Promysli si to.“ navrhla poté.

„V pokoji pro hosty.“ řekla bez váhání, dopila posledních pár loků ve skleničce, odložila ji a vstala. „Pojď. Ukáži ti kde to je.“ vybídla tě k následování a vyrazila po schodišti nahoru. Horní patro bylo potemnělé a pořádně jsi neviděl na krok. „Ty dveře napravo. Je očarovaný... jakmile vejdeš rozsvítí se magické svíce.“ řekla ti následně, „A myslím, že nejde zamknout. Klíč jsem někde založila, ale neboj... nikdo tě tu neukradne.“ zažertovala. Popřál jsi Ele dobrou noc. „Dobrou noc.“ odpověděla ti a vrátila se zpět dolů do společenské místnosti.

Tmou si došel až ke dveřím do pokoje pro hosty, sáhl jsi na kliku a otevřel dveře. Vešel jsi do tmavého pokoje. Tmavý zůstal jen krátce, očarování skutečně zafungovalo a brzy se rozzářilo několik magických svící. Pokoj byl menší, ale byl vybaven stejně drahým a kvalitním nábytkem jako společenská místnost. Veliká postel, že by se na ní vešli dva lidé, menší knihovna ve které se nacházelo jen pár knih, noční stolek a nižší stolek s židlí. Okno bylo zatažené.

Zavřel jsi za sebou dveře a přesunul se k pokoji. Odložil sis přebytečné oblečení a usedl na okraj postele. Při té příležitosti sis všiml dřevěné bedýnky zasunuté pod stolem. Nacházelo se v ní několik panenek s různými šatičky. Natáhl ses na posteli, přikryl se přešinou a strčil ruku pod polštář. Ihned jsi ucítil cosi papírového, vytáhl jsi pomačkaný papír a zadíval se na něj. Spatřil jsi na něm kresbu, kterou muselo kreslit nějaké dítě. Kresba obsahovala trojici postav, dva dospělé a jednu holčičku s dlouhými copánky. Kresba nebyla příliš propracovaná a tak neposkytla žádné kloudné informace, jediné co jsi rozpoznal bylo zátiší, které obsahovalo nějaký les a podle všeho bylo hezké počasí. Postavičky měli pouze primitivní tváře, žena měla dlouhé rudé vlasy a výrazné modré oči, zatímco muž měl krátké hnědé a výrazné zelené oči. Oba dospělí drželi dítě za ruce a kráčelo mezi nimi uprostřed.


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---

"Ty se mít na pozoru nemusíš, proto jsem si vybral tu nejhezčí a nejmilejší ženu široko daleko, aby mě jiné sukně nesváděli a nemusel jsem se dát na cestu Belia." Zasměju se. "No nějak to pak vymyslíme, měli bychom si spíš dát trochu oddychu a neřešit hned první den spolu, kdo kdy bude vyučovat, nevím co mě to popadlo." Sednu si na postel hned vedle Mirky, jednou rukou jí pevně obejmu a druhou budu popíjet víno. Čas od času se na ní podívám a pousměju se, ale budu si spíše chvíli užívat ticha a její přítomnosti.

---

Ve chvíli, kdy zavřu oči, budu doufat, že mě nečekají podobné noční můry, jako posledně. Ještě na pár okamžiků zapřemýšlím nad tím, jaké by to bylo, kdyby na té svatbě byla Thera se mnou, než mě přemůže únava a usnu.

---

→ Tah 938


Sarako
(spíš)


Tondulin
„Hezky se to poslouchá.“ usmála se, „Ale ta... ta nepěkná událost si v Anvilu si vybrala svoji daň.“ povzdechla si, pevně jsi ji objal a její starosti se rázem rozptýlily. Napil ses trochu vína, Mirabelle tě mlčky zamilovaně sledovala zatímco popíjela víno ze své skleničky. Mezi vámi tak zavládlo ticho doprovázené neustálými vzájemnými pohledy. Idylku dokonalého ticha přerušoval pouze hlahol pocházející z přízemí hostince.


ScorpionCZ
Odložil jsi papír s kresbou stranou, obrátil se na posteli, mávnutím ruky odvolal očarování a zavřel oči. Netrvalo dlouho a povedlo se ti po náročném dobrodružství v Mohyle duší usnout. (spíš)


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---

"Ale prosímtě, jen si trochu necháš dorůst vlasy a budeš zas jako dřív, nějaké malé jizvičky si nikdo jen tak nevšimne."

---

→ Tah 939


Sarako
(spíš)


Tondulin
„Snad.“ usmála se, „Ale není vyloučeno, že časem zmizí úplně.“ dodala s nadějí, „I ty co mám na těle. Udělal maximum, někde to fungovalo a jizvy vidět nejsou, ale někde je to bohužel horší. Třeba ta ve tváři.“ odmlčela se, napila se vína a koukla na tebe, „Ale raději mluvme o něčem jiném. Začínat s tím bylo z mé strany hloupé. Promiň.“


ScorpionCZ
(spíš)


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---

"Ty jsi fakt šílená Mirabellko, říkám ti, že jsi překrásná a myslím to vážně." Načež jí něžně políbím a znovu se usměju. "Mám štěstí, že jsi se mě vůbec ujala, popravdě opravdu nechápu, jak jsem tě tenkrát dovedl sbalit. Byl jsem hrozný pako." Zasměju se při vzpomínkách na naše první rande na Univerzitě.

---

→ Tah 940


Sarako
(spíš)


Tondulin
„Dostali jsme se spolu hodně daleko.“ usmála se po polibku, „Hodně daleko.“ pokyvovala hlavou, „Nějak matně si vzpomínám, že se ti furt pod nohy motal ten... Vlk nebo jak se jmenoval.“ koukla na tebe, „Takový trošku pochybný chlápek.“


ScorpionCZ
(spíš)


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---

"Byl to debil, upřímně řečeno, nemusíš se zdráhat to vyslovit." Odpovím a odložím už prázdnou sklenici na noční stolek / skříň.

---

→ Tah 941


Sarako
(spíš)


Tondulin
„Jo.. asi jo.“ přikývla Mirabelle hlavou s váhavostí, dopila posledních několik loků ve své skleničce a po tvém vzoru ji rovněž odložila na noční stolek.


ScorpionCZ
(spíš)


SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“