---

→ Tah 68.


ScorpionCZ
„Přesně to si myslím.“ kývla hlavou Světlana, „Pokud bude mít žena vzorek vody, které se dítě napilo mohli bychom pomocí magie a alchymie udělat rozbor a zkusit zjistit co přesně tohle zapříčinilo. Každopádně bychom měli podat protijed, jenže nevím jaký přesně.“ povzdechla si, „Je ještě příliš malý a některé protijedy by mu mohli ublížit ještě více... nedej Osmičko přivodit nějaké trvalé následky.“ dodala po chvilce prohlížení chlapce.



Sarako
Muž se zasmál, „Opravdu? Asi neznáte správné lidi. Teda... Teď už ano. Za záchranu své dcery jsem vám nesmírně zavázán.“ podal ti skleničku s alkoholem a pozvedl tu svou, „Jmenuji se Lucien Acillius... A teď na zdraví!“ opět se usmál a naklopil do sebe alkohol.


Adrian_S
Jakmile Silverwoodová přistoupila k vaší lavici pohlédla nejprve na Erise, který jí sdělil, že žádnou rudu nedostal a tudíž si kouzlo nemohl vyzkoušet. Naštvaně si jej prohlédla a následně ho poslala společně s ostatními novici pryč. Tvůj argument se jí, ale příliš nezamlouval, protože ihned spustila.
„Měl by jste vědět, že každý správný mág má po ruce minimálně jeden lektvar many, který obnovuje magickou energii. A obzvláště pokud jde přednášku. Ve vašem případě pozdě a ještě během ní vyrušuje konverzací se svým spolužákem. Snad jste si nemyslel, že nemám přehled o dění ve třídě.“ odmlčela se a koukla na tvoji lavici, „Jestli nemáte něco na srdci můžete jít.“


Tondulín
„Nedomluvili? Takže ti nic neprozradila? To se divím.“ poznamenala zprvu Carwen, „Poslat tě tam samotného je nesmysl. Sice tam na tebe bude dohlížet Nivrel, ale stejně potřebuješ někoho po svém boku. Buď mě nebo Belwen, abychom tě dokázaly zavčasu seznámit se všemi přítomnými i s naším cílem.“ odmlčela se, „Poznat by nás mohly, ale s trochou změnou vizáže to nebudou mít vůbec snadné a hlavně bude na té oslavě hned několik významných rodin a hodnostářů. Pořadatelé nebudou chtít veřejně riskovat svou pověst a tak i v případě našeho odhalení budou jednat diskrétně.“ nechala tě domluvit. „Belwen je sice společenštější než já, ale moc dobře ví co si v daný moment smí dovolit a co ne... Ale definitivní volbu necháme na tobě až tě budeme seznamovat s celkovým plánem. Takže to teď nebudeme řešit.“ opět následovalo ticho. „Máš mě rád?“ usmála se a pohlédla na tebe, „To bys mě měl mít rád. Už jen kvůli tomu, že jsem schytala facku od tvé odkopnuté milenky místo tvé současné snoubenky.“ zasmála se.
(3/5)



Killiedan
Vešel jsi do kasáren. Velícího a náborového důstojníka si nalezl stát u stolku na němž se nacházela mapa s vyznačenými klíčovými body. Zamyšleně na ní hleděl až do chvíle než zaznamenal tvůj příchod. Pootočil se k tobě a ihned se zeptal: „Přejete si občane?“

Vzhled velícího důstojníka značí, že v minulosti zažil mnoho bojů a má mnoho zkušenosti. Věkově by mu mohlo táhnout již na padesát. (grafický obrázek bohužel nemám)


SuperHunterCZ
Přítomní válečníci ve stanu již nic nenamítali ani po vaší omluvě. Odebrala jsi se proto po boku Ayrenn ke svému stanu podle popisu velícího válečníka. Netrvalo dlouho a stan jste skutečně našli. Jakmile jsi vešla dovnitř spatřila jsi dvojici provizorních dřevěných lehátek na nichž se nacházel jen velmi slabý látkový přehoz. U každé postele byla dřevěné truhla a opodál vaše zavazadlo přinesené z lodi. Uprostřed místnosti se nacházelo vědro plné čisté vody a menší stoleček sloužící ke svačí a obědvání. Židle byly rovněž provizorní a pravděpodobně nejsou určené na dlouhé sezení, protože vypadají velmi nepohodlně. V poslední řadě se zde nacházela dvojice stojanů na zbraně a zbroje. Ayrenn ihned zamířila ke svému zavazadlu a začala vybalovat.

---

"Hlavní každopádně bude zjistit zdroj, třeba to nebyla náhoda. Možná se mýlím, ale třeba vypil něco co bylo určeno někomu jinému ... doufám že se tady nic takového neděje ... seveřani si většinou spory vyřizují násilím, ne jedy ... to je spíš jižanská metoda."

---

→ Tah napsán na Steam chatu. Důvod: rekreace v Rakousku

---

Nemá smysl, abych se obhajoval. Prostě pokorně vstanu a odejdu pryč na ubikace. Ze svého stolku vytáhnu oba dopisy, zandám do róby a půjdu ke kabinetu Mirabelle. Zaklepu a počkám.

---

"To máš pravdu, zachránila jsi mi vztah." Usměju se. "Byl bych radši, kdyby jsi to vybrala ty, přece jenom jsi velitelka odboje a o mnohe lépe než já víš, která z vás se hodí pro jaký úkol."

---

,,Na zdraví." pozvednu sklenku a připiji si. Potom vyčkám příchodu jeho dcery.
Až se jeho dcera dostaví, pronesu: ,,Jsem rád, že už je Vám lépe, paní. Přijměte prosím mou omluvu, že jsem Vás nedoprovodil. Musel jsem informovat své nadřízené o smrti řádových bratrů." (přitom budu doufat, že mě pozná podle hlasu, protože mi neviděla do tváře)

---

→ Tah 69.


ScorpionCZ
Světlana se mírně pousmála a otočila se k ženě, která k vám kráčela s hliněným džbánem. Ihned ti jej podala a po nadzvednutí víka jsi zjistil, že uvnitř zůstalo vody na jeden plný hrnek. „Napila jste se z toho také?“ zeptala se teta a žena kývla. „Zvláštní.“ poznamenala zamyšleně Světlana a upřela svůj zrak na chlapce, „Jestliže jed účinkoval pouze na vašeho syna jedná se buď o velmi špatné dávkování a nebo o velmi slabí jed.“ odmlčela se, „Nemůžeme teda vyloučit tvoji teorii o květině ve studni, ale jak by tam v těchto podmínkách vyrostla?“ pohlédla na tebe se zamyšleným výrazem.



Sarako
Připil sis a muž se spokojeně vrátil na svoji židli. Jakmile se pohodlně usadil otevřely se dveře a do pracovny vešla jeho dcera. Ihned jsi poznal dívku, kterou jsi zachránil. Tentokrát na sobě však měla čisté zelenomodré šaty s menším výstřihem a kolem krku stříbrný řetízek. Uši jí zdobily stříbrné náušnice.
„Ještě jednou vám děkuji za záchranu.“ usmála se dívka, „Sice si nepamatuji vaši tvář kvůli kápi, ale hlas jsem si zapamatovala. Je takový... jiný oproti těm co slýchám každý den.“ pokračovala a přišla blíže ke stolu. Pohlédla na svého otce, který jen spokojeně přikývl.


Adrian_S
Bez komentáře jsi vstal, sebral své věci a odebral se pryč z učebny. Společně s ostatní mi novici jsi vyrazil na ubikace. Někteří spěchali, aby stihli začátek další přednášky, jiní se ploužili a jiní ihned vyrazili svou vlastní cestou. Jakmile jsi otevřel dveře pokoje spatřil jsi opět Erise, který dorazil chvilku před tebou. Nijak výrazně ti pozornost nevěnoval a tak jsi sebral své dopisy a vyrazil ke kabinetu.

Ve Velkém sále byl klid, došel jsi ke dveřím kabinetu a zaklepal. Po chvilce čekání se dveře otevřeli a ty jsi spatřil Mirabelle oblečenou do stejného roucha jako během snídaně. „Právě včas.“ usmála se a pokynula ti, abys vešel. Jakmile jsi vešel neunikla ti větší brašna ležící na posteli, která působila plným dojmem. Na Mirabellině stolku se nacházelo několik čistých obvazů a menších skleněných nádob, které však nebyly průhledné. „Půjdeme do terénu.“ pousmála se a dvojici skleněných nádob opatrně schovala do své malé brašny přehozené přes rameno. „Byl tu za mnou muž. Vrátil se z Brumy a jeho dcera trpí velmi velkými horečkami, které se nedaří srazit ani obyčejným lektvarem proti nemocím.“


Tondulín
„Nejsem velitelkou... Teda ne úplnou. Vedu jen drobnou skupinu ve zdejší oblasti a přijímám rozkazy od svého nadřízeného.“ odpověděla ti Carwen, „Ale to někdy vyznělo, že jsem tak se omlouvám, asi jsem to špatně podala.“ odmlčela se a pohlédla před sebe, „Součástí výcviku je i schopnost velet ostatním a rozhodovat se v těžkých chvílích. Tohle bude tvá první opravdová volba. Časem bych ráda, abys některým našim operacím velel zcela. Já samozřejmě budu mít právo veta a v případě, že se mi něco během vymýšlení plánu nebude líbit zasáhnu a pokusíme se najít lepší řešení nebo kompromis.“

V dálce jsi spatřil několik kamenných staveb v již pokročilém rozpadu. Rovněž sis všiml, že od nich běží několik osob v poli. Jsou pronásledováni pěticí válečníků ve zlatavých zbrojích. Carwen si toho rovněž díky svému Bosmerskému zraku všimla. „Vypadá to, že poklidná cesta skončila.“ povzdychla si, „Je jich pět. My jste dva.“ ohlédla se na tebe, „Troufneš si na přesilu?“ zeptala se a pozvolna uchopila do ruky svůj luk.
(4/5)



Killiedan
Vešel jsi do kasáren. Velícího a náborového důstojníka si nalezl stát u stolku na němž se nacházela mapa s vyznačenými klíčovými body. Zamyšleně na ní hleděl až do chvíle než zaznamenal tvůj příchod. Pootočil se k tobě a ihned se zeptal: „Přejete si občane?“

Vzhled velícího důstojníka značí, že v minulosti zažil mnoho bojů a má mnoho zkušenosti. Věkově by mu mohlo táhnout již na padesát. (grafický obrázek bohužel nemám)


SuperHunterCZ
Sehnula jsi se k zavazadlu a postupně jej začala vybalovat a uklízet do dřevěné truhly. Mezi prvními jsi vytáhla svoji čistou černou uniformu, který ještě voněla vůní, kterou jsi používala na posledním zasedání s nadřízenými. K uniformě patří i černé rukavice a pohodlnější boty. Dále jsi vytáhla několik kusů lehké zlatavá zbroje, která nesla již nějaké známky boje z předchozích střetů, ale stále byla použitelná.

„Huh... Tohle bude mnohem lepší...“ oddechla si Ayrenn a začala ze sebe pomaličku shazovat jednotlivé části své skleněné zbroje. Na posteli již měla připravenou velmi lehkou koženou zbroj v černé barvě se symbolem Thalmoru. Zbroj neměla kalhoty nýbrž sukni a celkově byla uzpůsobena na působení v teplých oblastech.

---

"To je zvláštní.. třeba byl ten lektvar slabý." řeknu, "Možná bych se ho pokusil uzdravit, ale bohužel jsem si během přednášky vyplýtval magickou sílu." kouknu se na Mirabelle, "Nemáte u sebe jeden lektvar?"

Pokud mi ho dá, napiji se a pronesu, "Můžeme vyrazit... jsem vám v patách a uši nastražené."

---

"Nechat Aedana rozhodovat, není to nejmoudřejší, co může člověk udělat, ale budu tvé přání respektovat." Usměju se a obrátím svoji pozornost k Thalmorským válečníkům. "Doufám že to byla jen řečnická otázka Carwen, po tvém boku bych se postavil i armádě." Zazubím se a tasím svůj meč.

---

"Mně přijde děsně divný, že ani u vás se neobjevili žádný příznaky ... neměla jste nějakou nevolnost nebo tak něco? Váš syn to docela schytal, takže by jste na sobě také měla něco cítit ... Mimochodem, odkud je ta voda?"

---

,,Jistě si i paní vzpomene, jak jsem místo opěvování její krásy zmínil, že mé srdce už patří jedné dunmerce, jejíž záchrana mě stála takřka vše, málem i vlastní život." pronesu, počkám až má slova dívka potvrdí a pokračuji: ,,Na bitevním poli určují cenu života jen bojové zkušenosti a výcvik, pro nájemného vraha je to otázka pár seti septimů, ale cena života těch, na kterých nám doopravdy záleží, mnohdy ani nedokážeme vyčíslit. Vaší dceru, jsem objevil jen náhodou poté, co jsem jako jediný přežil střet s pašeráky, tudíž nemám ani sebemenší ponětí, jak vysokou odměnu jste za nalezení Vaší dcery nabídl." a na důkaz svého tvrzení vyndám z torny khajitův dopis a podám jej Lucienovi.

---

"Hmm co myslíš Ayrenn ?" zeptáms e na její názor a ukážu směrem na uniformu a zlatavou zbroj. P/odle jejího názoru si vyberu co si vezmu na sebea svojí současnou uklidím do truhly.

V zavazadle nic jiného už není ?

Pokud mi Ayrenn neporadí jasně co si vzít vezmu si uniformu.

---

→ Tah 70.


ScorpionCZ
„Z místní studny.“ odpověděla ti žena, „Možná jsem nějaké příznaky měla... Ale nebrala jsem je vážně. Před týdnem jsem se konečně vyléčila z nachladnutí tak jsem si myslela, že by to mohlo být spojeno s tím... Ale teď když to říkáte tak opravdu nevím.“ pokrčila rameny žena.
„Spíš to vypadá na ten slabší jed Škorpiasi. Chlapec je ještě malý, náchylnější a méně odolný, proto má takové bouřlivý průběh. Dospělý jsou již odolnější a je třeba větší množství nebo silnější jed k jejich otravě.“



Sarako
Dívka potvrdila tvá slova, ale muž se nijak nevyjadřoval, nechal tě domluvit a pak promluvil, „Velkou... Opravdu velkou a velkorysou. Má dcera pro mne znamená mnoho a přesto se zde nenašel nikdo - až na vás - kdo by ji pomohl nalézt.“ střídavě koukl na tebe a svou dceru, „Hledal jsem pomoc u legie, ale bylo mi řečeno, že má dost svých povinností a tak jsem vypsal odměnu v hodnotě dvou tisíců Septimů tomu kdo moji krásnou dcerušku najde.“ dodal s úsměvem. Nahlédl do dopisu a pak povídá, „Tohle by jste měl předat legátovi Antoniovi Gratovi. Nebo někomu od Penitus Oculatus, slyšel jsem, že po pašerácích tohohle typu pasou. Možná by vám také dali odměnu.“ muž zatleskal a přiběhl válečník, který pravděpodobně celou dobu stál za dveřmi. „Přines tomuto bdícímu odměnu. Navíc s námi ještě po obědvá.“ koukl na tebe, „Přijmete mé pozvání, že? Určitě ano.“ dodal a poté naznačil, že má válečník jeho rozkaz vyplnit.


Adrian_S
„Myslím, že tím to nebude.“ zakroutila hlavou a po chvilce hledání našla ve svém stole zbytek lektvaru many. Podala ti jej a jakmile si jej dopil (zbývalo tam jen pár loků, mana obnovena jen a pouze o čtvrtinu) jsi vyrazil v doprovodu Mirabelle pryč z kabinetu. Těsně předtím se však pousmála tvé poznámce o nastražených uších.

Opustili jste pozemky Univerzity a po mostě, který nesl známky včerejšího boje jste směřovali hlouběji do města. (v průběhu cestování se můžeš volně bavit s Mirabelle, cestuješ 1/3)



Tondulín
„V tom případě vpřed!“ zvolala Carwen a vyrazila naproti prchajícím osobám v poli. Cestou zapnula svůj luk a zamířila. Vystřelený šíp se zarazil jednomu z pronásledujících válečníků do zbroje a poslal jej k zemi. „To byl první.“ zvolala a přiměla koně k ještě větší rychlosti. Jakmile jste proběhli kolem prchajících osob a v cestě vám stála už jen čtveřice válečníků Carwen naposled vystřelila a zasáhla válečníka do slabého místa mezi kousky zbroje - šíp pronikl skrz a způsobil mu zranění. Válečník byl vyveden z rovnováhy a nucen se stáhnout. „Druhý!“ znělo z Carwenin úst a hnala se přímo na válečníka ozbrojeného štítem. Šíp již nevystřelila jen skočila z koně a lukem srazila elfa k zemi.

Sám jsi nyní hnal proti dvojici válečníků. Válečník nejblíže k tobě se kryl za štítem a druhý schovával meč a sahal po luku přehozeným přes rameno.



SuperHunterCZ
„No...“ ozval se zamyšlený hlas Ayrenn, „Jelikož musíme nosit černé uniformy tak to do nás bude pěkně prát, ale v té zlatavé zbroji se budeš cítit jako kuře na rožni. Být tebou baftu tu uniformu. Já sama si beru tuhle lehkou zbroj.“ její převlékání již vrcholilo. Jedné co jí zbývalo obléci si byly boty a dokončit posledních pár uzlů na šněrování z boku.

V zavazadle úplně dole se nachází ještě zbroj podobná té Ayrennině. Rovněž se jedná o černou koženou zbroj se symbolem Thalmoru, vytáhla jsi veškeré její součásti a položila je na postel. Dále jsi v zavazadle našla několik osobních věcí, psacích potřeb a pár knih a dopisy z Valenského lesa od tvé sestry a rodičů.

---

"Jsem jinak rád, že vás zase vidím, mistryně. Před chvílí jsem právě odešel z přednášky mistryně Silverwoodové, na kterou jsem bohužel přišel pozdě.. No, dvakrát nadšená nebyla." počkám si, co řekne, pak pokračuji, "Během zkoušky přišel mistr Belius a přinesl jí nějaký amulet.. prý ho někdo ztratil.. aehm.. na záchodech. Chvíli nad ním koukala a schovala si ho.. a jestli jsem zaslechl dobře, nejde o běžnou magii."

Pokud se mne zeptá, proč jí to říkám, odpovím, "Myslím si, že byste to měla vědět, mistryně. Z vašich očí tuším, že dokážete zachovat tajemství.. a třeba tohle jednou využijtete.."

Až se dostaneme o kus dál, zeptám se, "Ke komu míříme?"

---

Objedu toho se štítem a pokusím se o podobný kousek co Carwen teda skočit z koně přímo na druhého válečníka.

---

,,Bude pro mě velká pocta přijmout Vaše pozvání, pane." odpovím Lucienovi a pokračuji: ,,Každopádně mám v plánu přenechat většinu z té odměny rodinám řádových bratrů, kteří padli po mém boku."
Až se vrátí válečník s odměnou, poděkuji a budu očekávat Lucienovu výzvu, abych ho následoval do jídelny.

---

"Měli bychom se tam co nejrychleji vydat. Čím méně lidí se napije, tím lépe ... Jedná se o nějakou soukromou studnu tady za domem, nebo ze které je tahle voda vybrána?" odmlčím se a pak se ještě zeptám Světlany "Neumíš náhodou kouzlo dýchání pod vodou? Mě tahle schopnost chybí, do tý studny klidně skočím, ale jen tak nepřipraven tam skočit nehodlám."

---

Vezmu si na sebe černou unifromu a zbytek věcí pečlivě uklidím do truhly.

Pootm co se převleču řeknu Ayrenn: "Asi se mrkneme za Gwendis do hostince co ?"

---

→ Tah 71.


ScorpionCZ
„Je to veřejná studna.“ odpověděl ti žena a ztrápeně pohlédla na svého syna, když jí Světlana uvolnila místo sklonila se k němu a začala jej hladit.
„Prozkoumat ji můžeme. Kouzlo bych na tebe byla schopná seslat a udržovat ho co nejdéle. Ty by jsi se mohl soustředit na zdroj problémů a ještě si vyvolat magickou svíci na osvětlení dna, protože ve studni bude tma.“ promluvila k tobě teta a poté vykročila ke dveřím.



Sarako
Lucien přikývl a po chvilce ticha zvolal, „A na to se musíme napít! Abychom nekulhali.“ usmál se a zamířil opět k lahvi s alkoholem a začal rozlévat. Podal ti plnou skleničku a sám uchopil tu svou. „Bude to chvilku trvat. To víte... Takový velký obnos se nemůže válet někde v šuplíku.“ dodal a pozvedl skleničku.


Adrian_S
„To víte Silverwoodová si potrpí na přesnosti a dochvilnosti.“ pousmála se Mirabelle cestou, „Nejde o 'běžnou' magii?“ zopakovala s trochou obav v hlase, „Já měla za to, že tohle jsme tenkrát už vyřešili.“ povzdechla si.

Cesta vám ubývala rychle, míjeli jste chrámovou čtvrť ve které se zrovna cosi řešilo neboť zde byl zvýšený počet Thalmorských válečníků ve zlatavých zbrojí a i zdejších stráží zde nebylo pomálu. „Budeme muset do přístaviště... Jméno toho muže si přesně nepamatuji, ale pamatuji si místo bydliště, které popsal dokonale.“
(v průběhu cestování se můžeš volně bavit s Mirabelle, cestuješ 2/3)



Tondulín
Objel jsi válečníka se štítem a vrhl se ve stylu Carwen na bojovníka s lukem. Nestihl vystřelit. Padl i s tebou k zemi a po několika úderech hruškou meče upadl do bezvědomí. Odstoupil jsi od omráčeného a ohlédl se. Válečník se štítem se k tobě rychlým tempem blížil.

Carwen rovněž překonala svého protivníka a několika údery jej omráčila. Zvedla se a uchopila luk. Zapnula jej, zamířila a vystřelila proti prchajícímu válečníkovi (ten, které v předchozím tahu pouze zranila). Šíp ho zasáhl a jednou pro vždy ukončil jeho život. Těsně před svou smrtí však stihl nahlas vykřiknout volání o pomoc. Vyslyšeno však nebylo.



SuperHunterCZ
Převlékla jsi se do černé uniformy a svou zlatou zbroj připevnila na figurínu u postele. Ayrenn byla rovněž připravená. Zabouchla víko své dřevěné truhly a vyrazila blíž k tobě. „Můžeme. Doufám, že tam naše Gwendis ještě bude. Vypadala nějako nějaká průzkumnice.“

---

"Víte, mistryně. Rád bych si s ní chtěl nějak promluvit, ale obávám se, že by mne jen odsekla a nevyslechla si, co mám na srdci. Znáte se dlouho, jste kolegyně... nevíte, co by jí nějak potěšilo nebo přimělo ke kloudné řeči?" zeptám se jí během pochodu.

Až budem v přístavišti, pronesu, "Huh, snad to nebude tak vážné.. Jde o tu otravu, jak jste se na univerzitě zmínila?"