---

Lord Rade a ScorpionCZ:
Peterovi se nadále dařilo tolerovat Lordovo vytrvalé kňourání a soustředil se stále jen na cestu. Udělal dobře, protože cesta před nimi najednou skončila velkým kráterem. Zastavil prudce jen několik málo stop před ním. Po chvilce rozhlížení však nalezli cestu kolem srázu. Zdálo se, že obyvatelé Pustiny používali kráter jako obří smetiště. Podle ohlodaných obrovských kostí, tam mohlo žít i něco nepříjemného. Za několik minut se posádka auta dostala zpět na nějakou cestu, co vedla jejich směrem. Vcelku udržovaná cesta. „...proč mám dojem, že je to ta delší cesta?“ Ozval se Alexadrejevič. V dálce před nimi zahlédli skupinu několika lidí... (až odepíšete, dorazíte k městu)

Kissko384 a Aurelius:
Postarší klávesnice skrývala vstup pro Kabel. Abe se rozhodl, pokusit se dveře otevřít svými schopnostmi v matrixu.
Ale mohl důvěřovat svému novému kamarádovi? Bude přece opět mimo své tělo.
Thomas mezitím nervózně kýval PDA a rozhlížel se zpět do chodby, odkud přišli.

---

Neverím mu, no radšej to risknem, ako by som počkal na tých za nami. Pripojím sa.

---

"Alexandrejeviči? nejspíše by jste si měl připravit sniperku, asi máme problém." zastavím a pokusím se zjistit pokud zaregistrovali náš příjezd nebo si nevšimli a ani neslyšeli burácení motoru.

---

,,Nějak se jim vyhni," řeknu Peterovi. ,,Pokaždý je lepší se těmhle skupinám vyhnout, než od nich čekat, že tě pozvou na oběd."

---

Lord Rade a ScorpionCZ:
„Si kuř.“ Alexandr stylově obtočil popruh své sniperky kolem předloktí a nadechl se. „No, nevypadá to, že by o nás jevili nějaký zájem. Přece jenom jsme tady poblíž města. Vypadá to spíš na socky….Fakt to vypadá v klidu….moment….jsou ozbrojení, né všichni. Vědí o nás, ale nevšímají si nás. Jsou to vesměs otrhanci. Celkem asi šestnáct lidí, z toho asi dvě nebo tři ženy a jedno dítě. Pár jich dokonce nemá ani hadry.“

Kissko384 a Aurelius:
Abe zariskoval a ocitl se opět v Matrixu. Kód tentokrát představoval malou číselnou hru, jakou shodou okolností, hrával se svou adoptivní matkou. Proto vyluštění kombinace opravdu netrvalo dlouho. Abe se odpojil a rozhlédl se kolem. Thomas stále pozoroval vchod chodby a vypadalo to, že se za celou dobu ani nepohnul. Abe si v mysli vzpomněl na kód: 78428

---

,,V tom případě klidně pokračuj po cestě ať si neděláme další objížďku," řeknu řidiči. ,,Ale jestli se mi ti otrhanci budou sápat po cennostech, tak je švihnu po hlavě pažbou."

---

"Dobře ... ale stejně buďte ve střehu ..." rozjedu se dál po cestě.

---

Upozorním Thomasa. Potom sa otočím k terminálu a zadám kód.

---

Lord Rade a ScorpionCZ:
Nikdo z podivné skupiny lidí vám nevěnoval pozornost. Většina z nich měla dost práce s těmi ostatními. „Zkurvenci…“ prohodil Alexandr. Několik z těch lidí mělo pušky a jiné zbraně. Ti další byli téměř nazí a měli svázané ruce. Otroci. Před našimi přáteli se objevil vstup do města. Respektive se pomalu objevovaly rozpadlé baráky a čím dál víc somráků. „Víš kam máme jet?“ optal se Alexandrejevič Petera.


Kissko384 a Aurelius:
Thomas kývl, že poslouchá a připravil se. Abe se mezitím opět přesunul k terminálu a na malinkou klávesnici vyťukal kód. Ve dveřích něco cvaklo a zámek se odemkl. Naši přátelé vešli dovnitř. Opět další tmavá místnost, jakoby nikdo neměl baterky. Poté co za našimi přáteli zaklaply dveře, se v místnosti rozsvítilo. Oba dva se nechápavě otočili. Byli obklíčeni neznámými vojáky. Všichni na ně mířili zbraněmi. „Co...tady...!@#%§...chcete??“

Až odpovíte, pokračuje druhá skupina.

---

"To mi sděleno ... nebylo ... do města se prý přímo dostat nemá a tak máme kontaktovat hnutí odporu a hledat jednu ženu." odpovín Andrejevičovi a rozhlédnu se "Kdo ví, třeba tamti byli z hnutí, buďto ti otroci nebo otrokáři ..."

---

Ospale sedím opřen o sedačku a pak řeknu: ,,Nevím, proč by se to jmenovalo "hnutí odporu" kdyby jeho členové byli takové svinstvo jako otrokáři, nebo lidi, kteří jsou tak hloupí, že se nechají zotročit. Jeď dál. Zeptáme se na cestu někoho, kdo nebude vypadat jako oni."

---

Mohli by patriť k odporu? Ak by bola Marta skutočne Siva, tak áno. To ona nás nasmerovala von z baru. Čo ak chcela ujsť práve touto chodbou? "Poznali ste Sivu? Teraz je už pravdepodobne mŕtva a tí čo ju zabili idú za nami." Dúfam, že ma hneď nezastrelia.

---

"Asi máš pravdu, pojedeme radši dál, snad budeme mít štěstí." pojedem dál a zase až nekoho uvidíme tak zastavíme v bezpečné vzdálenosti.

---

Díky první skupině, nyní hraje druhá

S3cR3:
Za několik minut jste byli na cestě. Vincet odšrouboval tlumič a pokuřoval další cigáro. Měli jste namířeno na skládku... takovou speciální skládku. Projeli jste vstupní branou a zamířili do zadní části. To místo sis pamatoval. Pohřbívali jste tam mrtvoly, které neměl nikdo najít. Jeden čerstvě vykopaný hrob čekal na právě na vás. Zastavil jsi auto a vytáhl, spolu s Nikolajem, mrtvolu z kufru.
„Sráč jeden, je těžkej jak svině.“ Hekal Nikolaj, když jste táhli mrtvého Franklina k hrobu.
„Tákže na tři, jo?“ Rozhoupali jste pytel a vhodili jej dovnitř.
„Hehe,“ usmál se Nikolajevič „dal bych si panáka.“ Nikolajevič se otočil k autu, když v tu chvíli zazněl výstřel a Nikolaj to schytal do pravého stehna. Třísknul s sebou o zem a ty sis uvědomil, že Vincent a tvoje nová katana zůstali v autě.

---

"K*rva!"odtáhnu Nikolaje za auto, abych nás kryl před střelbou, a křiknu na Vincenta ať se skrčí, a mezitím se pokusím najít střelce.

---

S3cR3:
Přiskočil jsi k zemi a drapnul Nikolaje za rukáv. Pak si nečekal na další výstřel a snažil se jej odtáhnout k autu. Když jste se oba otočili, spatřili jste střelce. Vincent. Stál tam s ledovým klidem a držel svou bouchačku. „Sóráč, říkal jsem, že má citlivou spoušť.“
„Sakra Vincente, co ku*va je?“
„Běžná záležitost, Rónine jdi od něj dál, ať toho zmrda oddělám.“
„Sakra, Rónine, sme jako bráchové, co sakra blbne?“
V tuto chvíli máš u sebe dvě pistole. Použiješ je?

---

"šéfe.. Proč ? Je to sice kretén, ale tohle si nezaslouží.. znám ho dlouho.."

---

S3cR3:
„Ten zkurvenej, vopičí potrat šukal mojí starou!!“
„To není pravda!! Nikdy bych si to nedovolil Vinci…“
Vincent hrábl do kapsy a vytáhl dámské kalhotky.
„Poznáváš je ty, ku*vo?“
„V životě jsem je neviděl… No tak Rone, přece bych nelhal…“
Nikolaj se toužebně podíval na tebe.
„Lžeš, vypadly ti z kapsy v autě.“
„No dobře, přiznávám, jenom jednou. Nebylo to víckrát…“
„Rónine, uhni, nebo tě oddělám taky!“ Křikl Vincent a namířil zbraň.

---

"Jo ták.. no v tom případě" poodstoupím stranou.

---

S3cR3:
„A víš co? Já ho nechám žít.“ Vincent pomalu uklidil bouchačku.
„Díky Vinci, v životě to už neudělám.“ Kál se Nikolaj.
„Ne, neuděláš…Rónine, zastřel ho ty.“
„Ku*va, chlape nedělej to. Prosím…“
Zahlédl jsi, že Nikolaj pomalu přesouvá ruku za sebe…