---

"Jop, super. Užitečná ..." Pronesu, když si budu pročítat papíry, co mi dal a na které mi zapsal ona kouzla. "Připiš to tam, to že to budu ovládat neznamená, že to budu používat. Vše je tedy v knihách že? Budu se tedy později učit z nich. Nyní mne tedy nauč nějaká kouzla, co by se mi ještě mohla hodit v následujících okamžicích. Třeba jedno dvě kouzla a pak již půjdeme, abychom se nezdržovali. Úplně nevím, co bych mohl od zdejších kouzel čekat, takže nemám tucha co mi můžeš nabídnout. Třeba ještě vyvolání těch přízraků co tu poletují ... Pak bych skočil pro Elu abychom mohli tohle divadlo začít." Omluvně pronesu a potom, co mě ještě naučí nějaká další kouzla, bych vyšel hledat Elu, pokud již nestačí dorazit sama.

---

→ Tah 721


Sarako
Zaklepal jsi s pomocí klepadla na dveře a zvolal. Chvíli trvalo, než se za dveřmi konečně něco začalo dít. „Vydržte.“ ozval se hlas LaRouchové. Následovalo cvaknutí klíče a zvuk odemykání, možná také nějaké zaklínadlo, které mělo zrušit magickou ochranu dveří. „Hotovo. Můžete vejít.“ oznámila poté co otevřela dveře a pokynula ti ať vejdeš. „Musela jsem ujistit, že jsem odstranila ochranné kouzlo… sama už pořádně nevím kde všude jsem je rozmístila.“ vysvětlila a hřebenem si začala rozčesávat mokré vlasy.


Tondulin
„Přišlo.“ souhlasila Carwen, když jsi jí pomohl zpět na nohy, „Strašná ženská…“ dodala vzápětí a ještě jednou se rozhlédla, „Snad nás nebude hledat nebo tak něco.“ řekla cestou ke dveřím rezidence. Otevřel jsi dveře a vešel.

Flavius zrovna vypravoval nějakou historku s korbelem plného piva. Zatímco Belius se svojí sestrou jen pečlivě poslouchal. Tvůj příchod, ale jeho vypravování přerušil, přerušil ho zrovna v tom nejnapínavějším. Belius, který tě spatřil vyprskl smíchy a málem se skácel ze židle, ale Adrianna ho zavčasu chytla a zabránila pádu.
„Co to máš na sobě?“ zvolal po výbuchu smíchu a vstal ze židle, „Jste se dali na maškarní? Ale ta maska je hodně dobrá.“ připustil, zatímco kráčel k vám. Adrianna také vstala, Flavius tak osaměl a rezignovaně se usadil a napil z korbelu. „Rolstonová? To je delší povídání… to probereme u piva, protože jinak mi rychle vyschne v krku. Ona Anna říkala, že jste jí potkali a byla docela neoblomná.“ uchechtl, „Copak to ona umí. Být neoblomná.“ pokyvoval hlavou, Adrianna na něj s pozvednutým obočím koukla, „Chcete se jít převléknout?“ koukl na vás po otázce kam bylo odneseno vaše oblečení, „Anna vás vysuší.“ pokynul směrem k Adrianně, která na něj nechápavě pohlédla, „Carwen se tak pěkně vystrojila a nějaký hňup jí polije tak krásné šaty. Mohla bys je prosím nějak poupravit?“ podíval se prosebně na svoji sestru.
„To není potřeba.“ zakroutila hlavou Carwen, ale Adrianna Belia poslechla a seslala na vás dvojici kouzel, kterými šaty i tvůj oděv očistila od vylitého piva. „No… tak děkuji.“ poděkovala nakonec, když její šaty byly ve stavu v jakém je koupila.
„Výborně.“ uculoval se spokojeně Belius, „A teď pojďte zasednout… ať to dneska pěkně rozjedeme. Carwen se převlékat samozřejmě nemusí. Vypadá dost svátečně a ustrojena přesně na tuhle příležitost.“ zhodnotil a poukázal, že i on a Flavius se převlékli do lepšího oděvu. Poté se otočil na patě a zamířil zpět ke stolu. Carwen nakrátko zaváhala, ale nakonec zjevně souhlasila s jeho slovy a následovala ho ke stolu.
„Belius vám to dal nahoru ke schodišti.“ oznámila ti Adrianna kde se nacházejí vaše vybavení, které jste svlékli v obchodě. Přikývl jsi, a zatímco Carwen následovala Belia, sám jsi se vydal po schodech nahoru, aby ses převlékl. Vysvlečené oblečení jsi pečlivě složil na hromádku a oblékl se do svého původního oděvu. Následně jsi sešel po schodišti dolů.

Carwen už seděla za stolem, přímo naproti Beliovi a zrovna přebírala pohárek s vínem od Flavia, který se ujal rozlévání. Dolil i do pohárku, který patřil Adrianně. Belius zůstal u piva, Flavius se spokojeně posadil a napil se z korbelu.

„Nestalo se ti něco?“ zeptala se Adrianna starostlivě, když si opustil poslední schod. „Přijde mi, že máš na hlavě menší bouli.“ dodala bez váhání a přitom si prohlížela tvoji hlavu. Nejspíš měla na mysli místo, do kterého tě udeřil Ferda.


Scorpioncz
„Přesně. Ale já tě od používání neodrazuji. Jen je to kouzlo, které se rozhodně nepromíjí a za jeho použití padají velmi vysoké tresty.“ odpověděl Grithart, když sis začal pročítat kouzla, „Proto ho raději před svojí společnicí nepraktikuj.“ poznamenal, když jsi mu vrátil papír, aby na něj mohl připsat i toto nepromíjející se kouzlo, „Protivníka, kterému budeme čelit znáš z nás s Appiem nejlépe… Praktikuje element Ohně, ale není mu cizí runové magie, ale od té by měl být odříznut. Hmm… Myslím, že v boji s ním bude nejvhodnější použít magii, kterou znáš. Experimentovat s něčím co pořádně ještě neovládáš by se ti mohlo stát osudným.“ začal pozvolna zatímco stále přemýšlel, „Možná pak ještě roj můr nebo podobné okřídlené havěti, ale to není něco co by vyloženě pocházelo z této sféry.“ řekl následně a vytáhl jiný papír na který napsal další dvě zaklínadla, „A ještě tohle… Je to obrácení nemrtvých na toho, kdo je vyvolal. To se vždy hodí. Funguje to hromadě… Poté možná přízračný šíp.“ připsal další, „Nevím jestli ho ovládáš, ale je to vcelku triviální kouzlo, ale také není z této sféry, ale bude se hodit. Stačí?“ podíval se na tebe.

---

"Děkuji, já myslím, že to bude snažit ... pojďme tedy pro Elu a vyražme za naším cílem. Ať tedy neztrácíme dále čas." Pronesu potom, co si přečtu a zapamatuji si všechna nová kouzla, jejíž gesta si při čtení jen tak zlehka zkusím, abych si je lépe zapamatoval. Nebudu je však samozřejmě vyvolávat. No a poté co najdeme Elu, budu následovat magického přítelíčka, aby v podstatě pokročil s tím, co máme v plánu udělat.

---

"Já jsem v pořádku, ale tomu druhému se stalo... a hodně. Hospodská bitka, nechtěl jsem ho zasáhnout až tak tvrdě, ale to se bohužel stává." Odpovím skoro až sklíčeně. "Nemusíte se o mě strachovat paní.... tedy Anno." lehce se začervenám. "Vše co v životě mám, jsem získal díky vašemu vzdálenému bratranci Arteriovi.... teď když tu není jsem povinnen to nějak vrátit vašemu rodu a myslím, že by si přál abych chránil tamtoho šaška vzadu, a tedy i tebe jako jeho sestru." Pokynu hlavou k Beliovi.

"Arteriové nejsou v Cyrodiilu všemi milovaní, jak znám Valeria, trochu se i bojím, aby ta svatba proběhla v takovém poklidu, jaký si všichni představujeme. Vím, že to zní paranoidně a měli bychom se hlavně radovat a slavit, ale snaž se prosím při zítřejší svatbě držet v dosahu mě nebo Carwen. Každý strážný nebo sluha může být kdykoliv nebezpečný a nebo zradit. Nedopustím aby se Beliovi nebo tobě něco stalo, jen varuji před možným rizikem. Tohle není Vysokoskalí, ale Cyrodiil a ani nevíš kdo vám může usilovat o život....... Chtěl jsem to říct, ještě než začne alkoholové opojení." Nakonec vykouzlím aspoň lehký úsměv.

---

,,Našli jsme Caesarovu pokladnici!" zvolám a přitom budu sledovat Carininu reakci ,,Dva klíče už máme, a co nevidět budeme mít i třetí. Taky vidím, že se vyznáte v ochranných kouzlech. Co takhle malou výpomoc při jejím otevření, abychom to nemuseli zbytečně protahovat do návratu mé Paní z návštěvy Vysokoskalí, za podíl z Caesarova zlata samozřejmě." přitom jí budu následovat dovnitř.

Bude-li Carina jevit známky znepokojení, pronesu: ,,Copak drahá přítelkyně, snad jsme tam neměli něco uloženo? Jestli máte jeden z pětice klíčů k Caesarově pokladnici, měla by jste mi jej v zájmu nás obou dát a já už se postarám, aby na Vás nepadlo sebemenší podezření, že jste jej kdy vlastnila."

Neuvidím-li na Carině žádné známky znepokojení, až budeme uvnitř promluvím: ,,K úplnému otevření té zpropadené pokladnice je žel Osmičce potřeba klíčů pět. Máme k dispozici pár svědků, co jsou ochotni vypovídat, každopádně ocením jakoukoliv pomoc, při hledání těch zbylých dvou klíčů."

---

→ Tah 722


Sarako
Když jsi oznámil Carině, že jste nalezli Caesarovu pokladnici nejevila žádné známky znepokojení, naopak působila, že jí zpráva překvapila a potěšila.
„To jsou skvělé zprávy.“ přikývla hlavou, když jí obeznámil se situací a vešel dovnitř, než za tebou zavřela vykoukla ven jakoby se chtěla přesvědčit, že tě nikdo nesleduje a teprve pak zavřela. „V tom nevidím problém. Můžu zkusit pomoci, ale úspěch nezaručuji. Ochranná kouzla mohou být hodně specifická.“ souhlasila a pokynula ti ať jí následuješ hlouběji do domu. Došli jste až do společenské místnosti, která byla vybavena drahým nábytkem, krbem a spoustou obrazů od nejrůznějších umělců. „Pět klíčů?“ zopakovala, „Dáte si víno? Myslím, že ve sklepě mi zůstala ještě nějaká zásoba toho nejkvalitnějšího vína, které vůbec můžete sehnat.“ nabídla ti víno, když došla k jedné ze skříní, z níž měla schované skleničky určené pro pití vína.


Tondulin
„Hospodská bitka. Myslela jsem si to.“ konstatovala s úsměvem, „Ten druhý dopadl hůř. Obvyklá hláška, co říkal i Belius… Když se vracel z některých svých záletnických výletů.“ nemizel jí úsměv ze tváře a nakrátko se podívala na Belia, který zrovna vybídl Flavia, aby ve své historce pokračoval a dopověděl jí dokonce. „Myslím, že nejsi povinen nám cokoliv vracet.“ otočila se na tebe s vážnou tváří, „Ani vůči nám nemáš žádný dluh, který bys musel splatit. Takže se tím netrap.“ pousmála se, „Myslím, že bratranec by si v první řadě přál, aby byla rodina jednotná a držela pohromadě.“ doplnila po krátkém přemýšlení.

„Aedane…“ zasmála se Adrianna pobaveně, „Arteriové nejsou všemi milováni ani u nás v provincii, máme spoustu nepřátel. Nezavděčíš se všem, ale věř mi, že si nedělám iluze, že to celé proběhne poklidně. Vyrostla jsem u dvora, účastnila se banketů, plesů a podobných slavností. Vím, že se lidé tráví, zabíjejí pro různé malichernosti i sáhodlouhé intriky. Já nejsem naivní usměvavá holčička, která kolem sebe vidí jen to dobré a slepě ignoruje to špatné. Vím, že život je krutý a nemilosrdný.“ krátce se odmlčela, „Ale vážím si toho co jsi mi teď řekl a oceňuji to.“ koukla na tebe s upřímným výrazem ve tváři a přiložila ti ruku na rameno, „A teď pojďme za ostatními… nebo chceš ještě nějak ošetřit tu hlavu?“


Scorpioncz
„Není zač. Informuji Appia a sejdu se s vámi u brány.“ oznámil ti souhlasně, když jsi dokončil pročítání papíru, zlehka sis procvičil gesta pro lepší zapamatování a poté jsi následoval Gritharta ven před dům, kde jste se rozdělili. Mág zamířil za Appiem do věže. Zatímco ty jsi vykročil najít Elanyii. Netrvalo dlouho na šel jsi jí. Nervózně přešlapovala z místa na místo, před jedním z domů, ve kterým se pravděpodobně nacházel Globullus s Rilen.

Když tě spatřila přicházet zastavila se, sevřela ruce za zády a zeptala se: „Jak to šlo?“ následně, ale začala s líčením situace ohledně Globulla a Rilen, „Oběma už je lépe. Globullus je dokonce výřečnější a vypadá to, že začne být přínosem. Samozřejmě jsem zamlčela tvoji domněnku, že tím Appiovým protivníkem je Arterius. Nejsem si jistá, jak by to Globullus vzal.“

---

Jen souhlasně kývnu, než se rozejdeme a já najdu Elu. Potom odpovím stručně na její otázku: "Ale dobře, umím pár zajímavých a snad i nyní užitečných kouzel. Jsem rád, že jim je lépe ... a připrav se, půjdeme pro Arteria. Prostě to zkusíme udělat podle Appia a dostaneme se odsud. Už se to chce vrátit na Nirn a tohle je nejproviditelnější a nejjednoduší cesta ... Ačkoliv s ní úplně nemusím souhlasit, moc alternativ tu prostě není." Řeknu trochu sklesle, ale pak dodám. "Při troše štěstí dostaneme aspoň Appia ven a všechny ostatní. Takže pokud ještě něco tady nemáš v plánu, tak se máme s Grinthardem ... nebo jak se jmenuje, špatně se to vyslovuje ... sejít před branou. Pojďme z týhle sféry vypadnout." Pronesu a pomalu společně vedle Ely vyrazím k bráně, na místo schůzky s mágem. "Nějaké další postřehy? Nebo tě něco dalšího napadlo?" Pozeptám se ještě cestou, jak se vlastně Ela o celé věci cítí.

---

"To bych si opravdu neodvážil tvrdit, že jsi naivní holčička. Nemyslel jsem to vůbec urážlivě, jen jsem radši přehnaně opatrný, nechci aby se tomu hlupákovi něco stalo." Usměju se s pohledem na Belia. "A teď už pojďme, Flavius určitě vypráví něco děsně zajímavého." Odpovím a půjdu si načepovat jedno pivo a přisednout ke skupince.

---

,,Zní to lákavě, ale nejprve bych si se rád po těch několika bitvách vykoupal a zbavil svou výstroj zbytků krve z padlých protivníků." odvětím Carině, sundám si přilbu, podám jí dekret od Leye, aby si jej mohla přečíst a s úsměvem dodám: ,,Mohla byste jménem Anvilského hraběte poskytnout nocleh a Vaší koupelnu Hrdinnému rytíři." přitom se neubráním smíchu, ale pohotově se omluvím: ,,Promiňte, nemohl jsem si pomoct. Je to tak, že na hradě chybí služebnictvo, a já bych Vás jen nerad doprovázel na Chorrolskou svatbu a přitom byl cítit potem a krví." přitom budu doufat, že můj humor Carinu alespoň trochu pobaví a nijak neurazí.

---

→ Tah 723


Sarako
„To nebude problém.“ souhlasila, když sis sundal přilbu, vypůjčil jí dekret a požádal o koupel a nocleh. „Za předpokladu, že se hrdinný rytíř nebojí duchů. On totiž můj nebožtík manžel straší každého muže, který se rozhodně v tomto domě strávit noc. Bez ohledu ať ulehneme v jedné posteli nebo každý do své.“ pokračovala se smíchem, „Pojďte se mnou.“ vyzvala tě následně, sebrala dvě skleničky na víno, položila je cestou na stůl a odvedla tě do vedlejší místnosti.

Byla to malá místnost plná páry z vody, ve které se nejspíš před tvým příchodem koupala. Voda ve vaně byla téměř až po okraj a část jí byla vylitá kolem.
„Koupala jsem se chvíli před vaším příchodem. Ještě jsem tu nestihla uklidit ani vyvětrat.“ vysvětlila, „Buď můžete použít vodu, která je uvnitř. Je vřelá… hodně.“ řekla a sáhla do vany, zamumlala zaklínadlo a když se její ruka rozzářila vlivem kouzla spokojeně se usmála, „A čistá. Teď už je čistá.“ konstatovala. „Ve skříni jsou čisté hadry na otření. Jestli budete mít vodu příliš teplou tak si ji zřeďte. V sudu je studená.“ dodala a poukázala na sud s vodou, dřevěnou úzkou skříň, vedle níž bylo zavěšené zrcadlo. „Zkusím najít ještě nějaké čisté mužské oblečení, ale neslibuji zázraky.“


Tondulin
„Nepochopila jsem to urážlivě…“ namítla trošku polekaně Adrianna, „Ale chápu… Belius dělá dost často neskutečné voloviny… Takže je jedině dobře, že má po boku někoho jako jsi ty. Kdo mu kryje záda.“ usmála se a následovala tě k pivu, „Vlastně jsem si trošku myslela, že tu dospěje, zmoudří. Otec si to také myslel, když ho posílal za bratrancem… ale zjevně se to minulo účinkem, někteří lidé jsou hold nenapravitelní.“ zasmála se pobaveně zatímco sis čepoval pivo.

„No a jak vám říkám… zbýval poslední. Tak jsem vzal svůj stříbrný legionářský meč a uťal jsem tomu příšernému upírovi hlavu. Krev cákala na všechny strany a hlava se dokutálela k nohám té vystrašené domovní.“ zakončil Flavius trošku kostrbatě svoji historku.
Carwenin výraz ve tváři ti prozrazoval, že celé Flaviově vylíčené historce příliš nevěří, ale tento její výraz jsi znal jen ty. Flavius ani Belius ho určitě nebyli schopní prokouknout.
„Ty vole Flave… máš sotva pár piv a už žvaníš voloviny. Legionáři nemají stříbrný meče.“ zasmál se Belius, „Sem čekal nějakou lepší konec.“ zhodnotil následně.
„Jak nemají? Mají! Já jsem legát. To je něco víc než být kvestorem Belie.“ namítl pobaveně Flavius, „Byl to příběh jak jsem přemohl upíra. Co víc jsi čekal, že se s ním vyspím?“
„Tak já nevím…“ pokrčil rameny Belius, „Neříkal jsi, že to byl chlap.“
„Říkal jsem upír ty vole… několikrát jsem to v celém příběhu zdůraznil.“ zvolal Flavius, „Jenže ty sis už v druhé větě mého příběhu začal představovat upírku. Je mi to jasné. Jak tys mohl dělat učitele?“
„Jasně, že jsem si představoval upírku. Víš, jak jsou upírky zajímavý stvoření? Žijí extrémně dlouho… ty prostě musí znát hromadu zajímavých technik. Neříkej, že tě to nikdy nezajímalo.“ odpověděl mu Belius, Carwen jen upíjela víno a pobaveně se usmívala, „A učitelem sem mohl být úplně normálně.“
„Nevím. Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, že bych spal s mrtvolou.“
„Tak teoreticky to mrtvola není, že jo.“
„Jak není? Vždyť jí nebuší srdce, ne? Nebo je to jen kec?“ zeptal se Flavius.
„No já nevím... Asi jí nebuší no. Ale víš co... Expert přes zabíjení upírů tu jsi ty. Ale víš, co je pozitivní na vztahu s upírkou?“ podíval se Belius na Carwen a Flavia. „Fakt nevíte?“ zazubil se, „Nemůžete jí zlomit srdce.“ rozesmál se Belius a Flavius ho následoval, „Protože žádný nemá.“ doplnil Belius pobaveně, Adrianna se také tiše zasmála.


Scorpioncz
Elayna vyslechla tvá slova, dlouze mlčela a bylo na ní vidět, že pečlivě přemítá nad vším, co jsi jí právě řekl. „Záleží co od toho očekáváš… Zkusit to můžeme, ale když to nevyjde nebo vyjde už to nepůjde vrátit zpět.“ začala pozvolna, „Přemýšlím nad celou touhle situací už dlouho, tvé setkání s Arteriem mi to vůbec neusnadnilo, ale dospěla jsem k nějakému postoji.“ povzdechla si, „Jestli je Appiovým cílem zabít Arteria, aby se mohl vrátit živ a zdrav do sféry živých a ty mu v tom hodláš pomoci… budiž, respektuji tvé rozhodnutí, ale já se do boje nezapojím. Budu neutrální.“ řekla odhodlaně, „Možná to teď bude znít hnusně, ale prostě to říci musím a protože tě vnímám jako přítele tak s tebou budu mluvit narovinu. Kdybych tě tak nevnímala tak se tím ani neobtěžuji.“ podívala se na tebe a rozhlédla se zdali jí někdo neslyší, „Určitě ti neušlo, že jsem ambiciózní čarodějka, mám vytyčené nějaké cíle a snažím se jich dosáhnout. Jenže samotná magická moc nestačí, musíš mít i jiný druh moci, pokud chceš něco dosáhnout. Nechci strávit zbytek života tím, že budu čelit systematickému ničení ze strany mocnějšího rodu kvůli tomu, že jsem kdesi ve sféře mrtvých pomohla nějakému zapomenutému členovi slabšího rodu zabít člena onoho silnějšího.“ odmlčela se, „To je mé… přátelské vysvětlení.“ promluvila opět po chvilce, „Kdybychom přátelé nebyli pak bych tuhle část prostě jen přeskočila a řekla ti, že Appius je už několik let mrtev a já jako dcera Císařského mága nemůžu pošlapat odkaz své rodiny tím, že naruším přirozený koloběh života.“ zakončila s povzdechnutím a posmutnělým výrazem ve tváři, „Omlouvám se.“

---

,,Mnohokrát děkuji." poděkuji Carině a začnu si pomalu sundávat zbroj (s kalhotama počkám, až Carina opustí místnost).
Až se úplně vysvleču, zkusím, jestli není voda moc horká, případně si jí trochu zchladím a vlezu do vany.

---

Při své vzpomínce na věznění upírkou Bothiel budu radši jen zticha a napiju se pivka. "Nerad ruším zábavu, ale co budeme teda dělat s tou Rolstonovou, předtím jsem nevěřil, že by mohla představovat nějaký problém. Ale teď pochybuju, že nás nechá v poklidu slavit."

---

→ Tah 724


Sarako
„Užijte si koupel.“ popřála ti Carina před odchodem, zatímco ses postupně začal zbavovat jedné části zbroje za druhou. Zavřela za sebou dveře a nejspíš zamířila do sklepa přinést víno o kterém mluvila. Vysvlékl ses, vyzkoušel vodu a trochu ji ochladil. Následně jsi vlezl do vany a začal ze sebe smývat veškerou špínu.


Tondulin
„To je dobrá otázka…“ souhlasil Belius, když jsi zmínil Rolstonovou, „Úplně ideálně bychom jí měli nějak pěkně tiše uklidit, ale nenapadá mě jak.“ pokrčil rameny, „Na druhou stranu… jsem nad tím trošku přemýšlel.“ udělal pauzu, aby se mohl napít piva. Carwen na něj nevěříce koukla. Adrianna se posadila zpět na své místo a Flavius jen otřel cosi rozlitého na stole. „Zatím navrhuji být obezřetný a počkat jak bude ona reagovat. Může být pozdě, ale v případě, že se to zvrtne tak jí Adrianna prostě uspí.“ nadhodil k Adrianně, „A trošku jí upraví paměť.“
„To neudělám. Neuspím Rolstonovou a už vůbec jí neupravím paměť. Vždyť to ani neumím. Teda to uspání ano, ale ovládání paměti ne.“ nesouhlasila Adrianna. Belius se nespokojeně zatvářil. „Nekoukej na mě tak. Tohle neudělám.“
„Tak ji přinejhorším dáme šlofíka postaru.“ povzdechl si Belius. Jen to dořekl ozvalo se zabouchání na dveře. Belius sebou trhl až málem skončil na zemi. „To je vona?“ hlesl překvapeně a začal se rozhlížet. „Přišla nějak brzy… Ksakru. Co teď?“


Scorpioncz
Elayna vyslechla tvá slova, dlouze mlčela a bylo na ní vidět, že pečlivě přemítá nad vším, co jsi jí právě řekl. „Záleží co od toho očekáváš… Zkusit to můžeme, ale když to nevyjde nebo vyjde už to nepůjde vrátit zpět.“ začala pozvolna, „Přemýšlím nad celou touhle situací už dlouho, tvé setkání s Arteriem mi to vůbec neusnadnilo, ale dospěla jsem k nějakému postoji.“ povzdechla si, „Jestli je Appiovým cílem zabít Arteria, aby se mohl vrátit živ a zdrav do sféry živých a ty mu v tom hodláš pomoci… budiž, respektuji tvé rozhodnutí, ale já se do boje nezapojím. Budu neutrální.“ řekla odhodlaně, „Možná to teď bude znít hnusně, ale prostě to říci musím a protože tě vnímám jako přítele tak s tebou budu mluvit narovinu. Kdybych tě tak nevnímala tak se tím ani neobtěžuji.“ podívala se na tebe a rozhlédla se zdali jí někdo neslyší, „Určitě ti neušlo, že jsem ambiciózní čarodějka, mám vytyčené nějaké cíle a snažím se jich dosáhnout. Jenže samotná magická moc nestačí, musíš mít i jiný druh moci, pokud chceš něco dosáhnout. Nechci strávit zbytek života tím, že budu čelit systematickému ničení ze strany mocnějšího rodu kvůli tomu, že jsem kdesi ve sféře mrtvých pomohla nějakému zapomenutému členovi slabšího rodu zabít člena onoho silnějšího.“ odmlčela se, „To je mé… přátelské vysvětlení.“ promluvila opět po chvilce, „Kdybychom přátelé nebyli pak bych tuhle část prostě jen přeskočila a řekla ti, že Appius je už několik let mrtev a já jako dcera Císařského mága nemůžu pošlapat odkaz své rodiny tím, že naruším přirozený koloběh života.“ zakončila s povzdechnutím a posmutnělým výrazem ve tváři, „Omlouvám se.“

---

"Myslím, že už dorazila muzika." Jen se potutelně usměju a půjdu otevřít dveře v očekávání bardky z hospody.

---

,,Vana, místo, kde nelezlo smrt mnoho zdatných bojovníků." pomyslím si s úsměvem, zatímco se budu zbavovat špíny.
Až skončím s koupelí zajdu ke skříni po nějaký hadr na usušeni, přitom si budu dávat pozor, abych neuklouzl na mokré dlažbě. Pak se usuším, ováži si jeden z hadr kolem pasu a počkám, co mi Carina donese za oblečení.

---

"Chápu, nemusíš se omlouvat a tvůj postoj naprosto chápu. V tom případě bych tě chtěl požádat, aby jsi byla ve střehu a dávala pozor na zbylé živé ... a abys je poté všechny poté dostala na Nirn. Jak se zdá, Arterius asi bude muset tedy zemřít, ale nechci aby zemřel kdokoliv další. A také dávej pozor na sebe, mám pocit že toho je do tohohle příběhu mnohem víc, než nám bylo sděleno." S úctou pokývnu Ele a rozloučím se. Poté se vydám k bráně a vyčkám na mága a Appia.

---

→ Tah 725


Sarako
Zbavil ses špíny a dokončil koupel, vylezl z vany, opatrně došel ke skříni s čistými hadry a začal se otírat. Když jsi byl usušený omotal sis hadr kolem pasu a vyčkával, dokud nedorazí Carina s čistým oblečením. Chvilku to trvalo, ale nakonec se ozvalo zaklepání.
„Našla jsem nějaké oblečení…“ řekla za dveřmi, „Sice nic co by šlo s dnešní módou, ale předpokládám, že jednu noc to vydržíte.“ odmlčela se, „Nechám vám je za dveřmi. Až budete hotov... Můžete si oblečení vzít. Snad vám bude.“


Tondulin
„Muzika?“ podivil se Belius.
„Aedan udělal dojem na jednu bardu.“ vysvětlila Carwen stručně, Belius se jen ušklíbl. „Ale pak se to trošku zvrtlo a oddělili jsme se od ní.“ dodala a napila se vína. Zatímco Carwen promlouvala k Beliovi ses vydal otevřít dveře. Bez jakéhokoliv delšího zdržování nebo ověřování, zdali je za dveřmi skutečně bardka jsi otevřel. Nemýlil jsi se. Skutečně za dveřmi stála mlaďoučká bardka, která trochu nejistě přešlapovala na místě. Když, ale uviděla tvoji tvář uklidnila se, alespoň zdánlivě.
„Eh… Jsem tu.“ řekla nejistě, „Máte stále zájem o mé služby?“ ujišťovala se a přitom se lehce pousmála.
„Samozřejmě, že máme zájem o její služby! Aedane ber ji dovnitř!“ křikl z plných plic Belius, „Hlavně rychle zapadněte dovnitř, než to zjistí ty-víš-kdo.“
„Ty-víš-kdo?“ rozesmál se Flavius.
„Radši ji nebudeme oslovovat příjmením… ještě by jí to mohlo přivolat.“ oznámil Belius, „Jistota je jistota.“ pokrčil rameny, „Hlavně Aedane zamkni. Ať musí vykopnout dveře… Nesmíme jí to zbytečně moc usnadňovat.“


Scorpioncz
„Dám na ně pozor.“ přikývla Elanya, „Nenech se zabít.“ řekla na rozloučenou a vrátila se zpět do domu ve kterém přebýval Globullus s Rilen. Sám jsi se odebral k braně u které už postával Grithart, který držel dva nemrtvé koně za uzdu a Appius, který už byl v sedle svého oře.

„Čarodějka s tebou nejde?“ tázal se překvapeně Appius, když tě viděl přicházet samotného. „Grithart s ní ani nepočítal.“ dodal vzápětí, když si uvědomil, že Grithart má stejně připraveného koně jen pro tebe.

---

"Díky, ty taky." Odpovím krátce Ele, než se rozejdeme. Přistoupím ke koni a zrovna odpovím Appiovi, když se budu vyšvihávat do sedla: "Nejde, nechce se zaplétat do v podstatě rodových incidentů. A upřímně jí to nemám za zlé, kdo ví jak budou všichni reagovat na tvůj návrat, zatímco Arterius se nevrátí. Takže máte nějaký plán? Protože jediné, co jsem tedy zjistil je, že se Arterius zatím skrývá tam, kde jsi Appie našel ten meč, který má otevřít portál. Arterius ho hledá a neví že ho máš ty. Jo a nevím co všechno ti tady kolega mágus řekl, ale má tam ještě jednoho magického přítelíčka. Pokud dojde na boj, bude to pravděpodobně s oběma. Takže pokud máte nějaký trumfy v rukávu, teďka by bylo fajn je vytáhnout. Nevím jak je chcete přesvědčit, aby šli tam, kam chcete a aby se Art nechal dobrovolně zabít. Tak nějak jste mi to vykládali ne?"

---

"Samozřejmě, že máme, v té hospodě se to trochu zkomplikovalo, ale jsem rád, že jste trefila." Mile se usměju a pustím jí dovnitř, načež na přání Belia zamknu hlavní dveře. Pak se k bardce nakloním a tiše promluvím, tak aby to slyšela jen ona. "Tohle je vaše velká šance, jen vás chci upozornit, ten uřvaný chlápek je Belius Arterius. Budoucí lord Chorrolu, který se zítra bude ženit. Je to velký milovník žen, tak se jím nenechte svést, nadělala by jste si tím spoustu problémů." Přátelsky bardku varuju a pak už půjdu zpět na k ostatním. Zatím jí nabídnu ať vezme místo mezi námi a občerství se, než přijde čas jejího vystoupení.

"Když už se tady vypráví historky, myslím že mám taky čím přispět. Takže co by jste radši slyšeli - Vyprávění o hrdinné bitvě o univerzitu, kterou se díky mému pevnému velení podařilo vyhrát? Tedy za pomocí Carwen samozřejmě." Ještě narychlo dodám, než elfka stihne pronést nějakou uštipačnou poznámku. "Anebo příběh o tom, jak jsme přišel ke své jediné jizvě, na jinak půvabné tvářičce? Ten myslím nikdo z vás neslyšel." Pronesu s nadšením a znovu se napiju z korbelu.

---

,,Děkuji." odvětím Carině a dojdu si pro oblečení.

Až se obléknu, zajdu za Carinou zeptám se jí: ,,Kde bych si mohl vyprat své šaty a vyčistit zbroj? Jsem tu jen hostem a nerad bych někde udělal nepořádek."