---

,,Prosím, je to na tobě." pokynu Garynovi rukou k Caesarovu tělu ,,Já se zatím podívám na to, co zbylo ze starýho Cola." a vyrazím za legionáři.

,,Rád bych si prohlédl i Colovo tělo, zavedete mě k němu?" optám se vyčkávajících legionářů, jakmile k nim dorazím.

---

"Moje známe alter ego, výstředního barona Helmuta Schnitzelnaziho se tu asi nesetká s úspěchem, takže budeme muset klesnout k něčemu jednoduššímu." Chvilku se odmlčím.

"Já jsem Alphonse von Champagne." pronesu s nejhůře znějícím nabubřelým přízvukem. "A ty jsi moje pouhá elfská asistenka Shael, nepotřebujeme být oba vznešeného původu, důležité je jen, že ty jména nikdy neslyšela a působí cizokrajně. Co se týče nějakého hradního pána nebo, kdo to tu teď vlastně vládne, asi by bylo lepší nechat mluvení na tobě, Adrianno. S nevěstou už si poradím, ale nevím jestli je moudré nechat mě mluvit už od začátku. Tedy můžeme to risknout, ale až se mnou budete hnít v šatlavě, tak si pak nestěžujte slečny." Žertovně se usměju a pak už půjdeme požádat o audienci.

---

→ Tah 694


Sarako
„Prohledám ho.“ kývl souhlasně a vykročil k mrtvému. Opustil jsi komnatu a vrátil se k dvojici legionářů. Ani jeden ze strážců, ale z tvého požadavku nebyl příliš nadšen.
„No… Zavedu vás tam, ale je to štreka a nic tam stejně neuvidíte. Jen hromadu zbytků ohořelých těl a mrtvoly, které doposud nikdo neuklidil.“ řekl nakonec legionář, který odemykal dveře a dovedl vás k mrtvole Caesara, „Pojďte za mnou. Dovedu vás tam.“ souhlasil nakonec, popadl louči, zapálil ji a vyrazil hlouběji do katakomb. Následoval jsi ho.

„Tady musíme slézt dolů.“ řekl a ukázal na otevřenou tajnou chodbu v podlaze. Slezl dolů, následoval jsi ho a poté pokračoval dál úzkou vyhloubenou chodbou. Legionář šel první, upozorňoval tě, když bylo nutné dávat pozor kam se šlape. Postupně jste pokračovali hlouběji a hlouběji. Chodba se ztenčovala, jindy zase rozšiřovala.

„Ještě to bude kus…“ povzdechl si legionář, když jste minuli první zapálenou louči a chodba se rozšířila natolik, že jste již byly schopni jít vedle sebe. Pokračovali jste dál a dál. Nakonec až k cíli. Spatřili jste první mrtvé tělo. Patřilo legionáři. Bylo ošklivě popálené, zbroj poničená od žáru. Další mrtvé tělo patřilo neznámo komu, ale pravděpodobně nešlo o legionáře, protože tělo na sobě nemělo zbroj. Další dvě mrtvá těla byla rozdělená na několik kusů a leželi v kaluži schnoucí krve. Vypadalo to jako by je oddělila obrovská exploze. Stěny byly poničené od žáru.

„Tohle je asi Colus.“ usoudil legionář a poukázal na ostatky mrtvého těla. Spatřil jsi zohavenou tvář žárem, polovinu trupu celou popálenou, do níž byl přiškvařen náhrdelník. Všiml sis, že má v hrudi ránu od meče, nejspíše byl probodnut a teprve poté sežehnut žárem. Levá ruka spolu se spodní polovinou trupu byla neznámo kde, ale pravá byla ještě stále v celku s trupem a hlavou. Všiml sis prstenu, který byl od žáru celý zčernalý. „Ale moc toho z něj asi nedostanete.“ povzdechl si, „Prý to byl masakr říkali chlapy. Prý je docela zázrak, že to legát Atius přežil.“ řekl a odvrátil zrak, neboť se mu nedělalo příliš dobře, když si prohlížel masakr.


Tondulin
Carwen zjevně z tvého výběru jmen zrovna dvakrát nadšená nebyla. Adrianna, ale neskrývala pobavený úsměv ve tváři.
„Alphonse von Champagne…“ zopakovala Adrianna, „Cizokrajně to zní, ale nevím jestli to zní jako typické bretonské jméno… Ačkoliv.“ pokrčila rameny, „Účel to splní.“ usmála se. Carwen jen s povzdechem přikývla.
„Vládne místodržící Delmus Helbone.“ oznámila Adrianna.
„Není Shael jméno spíš pro nějakou lehčí holku?“ zeptala se následně Carwen a otočila se k Adrianně, která jen pokrčila rameny, „No to je jedno. Budu tvojí asistentkou a výběr jména překousnu, ale příště budu vybírat já.“ dodala Carwen s úsměvem, „Mluvit bude Adrianna to je nejrozumnější. Ty bys udělal ostudu a pak bychom se tu nemohli ani ukázat.“
„Nikdo nás tu nezná. A hlavně nikdo nebude ani trošku tušit, že žádný Von Champagne ve Vysokoskalí neexistuje.“ ujistila vás Adrianna, „A nebojte v žaláři neskončíme. Můj bratr se má stát zdejším hrabětem a my jsme jeho přátelé, jeho rodina. Nikdo se nás neodváží nějak potrestat bez pádného důvodu a obzvláště pak ne kvůli takovému ‚žertíku‘ jako je tento.“ pokračovala klidným tónem s přátelským úsměvem, „Ale teď už pojďme ať tu nevystojíme důlek.“ vybídla vás.

Pokračovali jste dál, prošli jste do trůnního sálu, spatřili čtveřici legionářů, kteří postávali v každém rohu, dva trůny, které zely prázdnotou a dřevěnou židli před nimi na které nejspíše sedával místodržící. Místodržící, starý dunmer v honosném oděvu, který odpovídal jeho vysoké pozici, kterou v hrabství vykonával postával u dřevěného stolu, zamyšleně hleděl na mapu města a diskutoval s blonďatou válečnicí.

Adrianna si odkašlala, aby na sebe upoutala pozornost. Dunmer s krátkými vlasy, upravenými vousy se na vás vzápětí otočil (graf. vzhled - zde), stejně tak se otočila i blondýnka (graf. vzhled - zde). Ihned jsi v ní poznal ženu, kterou jste s Carwen potkali uvnitř hostince, když jste si byli zajistit pokoj. Přísně si vás změřila pohledem.
„A doháje…“ povzdechla si tiše Adrianna, když spatřila tvář blondýnky. „Rolstonová.“ šeptla tiše směrem k vám, aby ji dvojice stojící bokem neslyšela.
„Baroneso!“ zvolala radostně s přátelským úsměvem ve tváři a ihned se hrnula k Adrianně, aby jí přivítala. Místodržící se jen pousmál.
„Enri!“ vydala ze sebe lehce vynuceným radostným tónem Adrianna, která nejspíš začala mít strach o proveditelnost vašeho plánu. Obě ženy se přátelsky objaly, letmo si naznačily polibky na tváři a poté se od sebe odtáhly. „Nečekala jsem, že budeš uvnitř.“
„Tvůj otec mě zaměstnává. Bezpečnost je důležitá, ale kupodivu je Belius dneska nějaký hodný a nevyvádí žádné velké voloviny. Kupodivu. Teda až na maličkosti, ale nad těmi lze mávnout rukou.“ odpověděla jí pohotově. „Místodržící Delmusi.“ otočila se k dunmerovi, „Tohle je Adrianna Arteriová, Nortpointská baronesa, dcera Klarga Arteria a Sorine Arteriové, sestra Elberta a Belia Arteria.“ představila ji vzápětí. Delmus vykročil blíže, nabídl jí ruku k potřesení.
„Delmus Helbone. Zdejší dočasný místodržící. Moc mě těší baroneso.“ představil se. Adrianna se pousmála.
„Těší mě.“ vydala ze sebe a poté se od sebe opět vzdálili. Rolstnová si prohlížela tebe a Carwen. Nejvíce se však dívala na tebe a tvůj úbor.
„Tohle jsou moji přátelé. Přivedla jsem je, aby nevěstě spíchli nějaké pěkné šaty.“ představila tebe a Carwen Adrianna aniž by použila jména, „Ale vzhledem k tomu, že už je spousta hodin a musí to celé stihnout… by bylo dobré, kdyby se nezdržovali a dali se hned na věc.“ vysvětlila vzápětí a přitom se podívala na Rolstonovou, která s podezřívavý výraz ve tváři odtrhla od tebe.
„Jak se jmenují?“ zeptala se, „Tvůj otec žádnou takovou návštěvu nezmiňoval. Měla jsi přijet sama nebo s baronkou Arteriovou.“
Adrianna sevřela ruku v pěst za zády.
„Tohle je Alphonse von Champagne.“ představila tebe, Rolstonová vypadala ještě více udiveně než předtím, „A tohle jeho asistentka Shael.“ představila Carwen, „Jsou poměrně vyhlášení ve Vysokoskalí, ale teprve v posledních měsících. Myslím, že v době, kdy jsi odjížděla se o nich vůbec ještě nemluvilo.“
„Aha.“ přikývla s podezřívavým pohledem Rolstnová, „Vskutku jsem o nich neslyšela. To máš pravdu.“ přikývla znovu, „Ale já dávám přednost zbrojím a uniformám. Takže mě tyhle módní výstřelky nikdy moc nezajímali.“ dodala vzápětí a Adrianna jen přikývla, „Jak ses k nim dostala?“ zeptala se. Delmus mlčel.
„Přes Tilbauta.“ oznámila jí bez rozmýšlení, „Přes Tilbauta. Tohle…“ poklepala ti na rameni, „Je jeho bratranec z matčiny strany.“ vysvětlila, „Nemají stejné příjmení, protože… protože tohle je umělecké jméno. Aplhonsův otec nechtěl, aby byl jeho rod plný ctihodných a bojeschopných rytířů spojován s ‚obyčejným‘ návrhářem, a tak musel začít používat tohle velmi neobvyklé umělecké.“
„Aha.“ přikývla Rolstonová, která vám nejspíše i nadále váš příběh příliš nebaštila a byla obezřetná, „Doufám, že tohle není nějaká Beliova bouda nebo výmysl.“ podívala se přísně na Adriannu, „Byla jsem krátce před vaším příchodem obeznámena, že byl v hostinci a snažil se nakoupit zásobu piva. Hospodský mu je samozřejmě prodal i přes výslovný zákaz, ale zkrátka co se dá dělat.“ pokrčila rameny, „Nelze zabránit všemu, ale očividně něco kuje a to nevěstí nic dobrého. Takže se ptám. Byl to jeho nápad přivést tyhle dva?“ položila jí s přísným tónem otázku.
„Ne. Belius je v tom nevinně.“ zalhala Adrianna co nejpřesvědčivěji. „To baronka. Doporučila mi ať někoho vezmu a víš, jak je těžké někoho vyhlášeného přesvědčit. No a Champagne byl zrovna ochotný a kývl na to. Tak je tu. Všechno je domluvené s Baronkou ona o všem ví. Dokonce s ním i mluvila.“ spráskla ruce.
„No dobře.“ usmála se Rolstnová, „Jestli si to přála Baronka.“ pokyvovala hlavou, „Pak vám asi nebudeme bránit v navštívení nevěsty.“ usoudila následně, „Ale povězte mi pane Champagne.“ otočila se k tobě, „Baronka Veronique. Jestliže jste s ní mluvil.“ zahleděla se na tebe přísně, „Povězte mi jakou má barvu vlasů?“ zeptala se, „Pak si budu maximálně jistá, že mi tu nehrajete divadlo a nechcete něco vyvést na Beliův rozkaz.“
Adrianna viditelně protočila oči v sloup a Carwen si tiše povzdechla.

„Já bych jim to možná tolik nekomplikoval.“ přidal se do rozhovoru Delmus, „Vždyť je to jen setkání s nevěstou… To není nic nezákonného a když je přivedl někdo z rodu Arteriů pak si myslím, že je to v pořádku.“ prohlédl si vás, „Navíc nemají ani zbraně.“
„Ne.“ zamítla Rolstnová, „Jazyk je mnohdy účinnější než jakákoliv zbraň místodržící. Baron nařídil, že Belius svoji nastávající spatří až před oltářem a já byla pověřena spousty úkoly a mám zabránit tomu, aby se svatba nějak zmařila. Belius je všehoschopný, pokud jde o zachování jeho svobody. Nebudu riskovat, že Anita přestane být ke sňatku svolná a raději se provdá a chrám.“ odvrátila od něj zrak, „Takže trvám na své odpovědi. Jakou barvu vlasů má baronka Veronique Arteriová, Beliova matka?“ tázala se tě znovu.


Scorpioncz
Dal jsi signál Elaynii, která s přehledem odhrnula kouzlem všechno, co předtím na rakev s pomocí kouzel naházela. Jakmile nemrtvý uvnitř ucítil, že je volný ohodil víko, které dopadlo bokem přímo na jednu z rozmístěných run a vyvolalo její ohnivou explozi. Začal jsi se soustředit a vyčkávat až se nemrtvý ukáže, odhalí nějakou svoji část, ale to se nestalo. Nemrtvý se velmi svižně dostal ze své rakve, zůstal ve vzduchu. Chyběla mu polovina těla, a tudíž nemohl dopadnout na zem a kráčet po ní, ale mohl se udržovat ve vzduchu. Obalen černým potrhaným závojem a vražedně nebezpečnými kukadly zablokoval jeden z tvých bleskových úderů a vrhl jej proti boční stěně (přesměrování na jednu ze stěn nebylo z jeho strany úmyslné).

„A do prdele.“ zaznělo z úst Ely, když nemrtvý pozvedl svoji magickou hůl a bez problémů odrazil i tvé další útoky s pomocí blesků. Nemrtvý zamával zběsile holí, začal vyvolávat ve své blízkosti nemrtvé, kteří se začali zhmotňovat z kostí válejících se mezi troskami. Jejich zhmotnění zkomplikovaly rozmístěné runy, které při konečném sestavení oživlí kostlivci aktivovali a rázem explodovali. Trojice kostlivců se objevila za vašimi zády, ale s nimi se snažil vypořádat vyvolaný vlk. Lich následně zaútočil silným magickým výbojem, který Elanya vykryla rozsáhlou neoblomnou ochranou, při jejímž vyvolání uchránila i tebe. Upustila přitom meč, který předtím sebrala jednomu z nemrtvých. Upuštěný meč se, ale začal záhy zvedat a směřovat k lichový, který zběsile mával magickou holí jejíž hrot zářil září připomínající hromadnou telekinezi. Zbraně povalující se po zemi rovněž začaly levitovat ve vzduchu a přibližovat se k nemrtvému. Lich neotálel a během očarování všech zbraní v místnosti, které nikdo nedržel v ruce proti vám seslal kouzlo řetězového blesku.

---

"Fidím, že tu panuje neroztomiloučké napětíčko. Netřeba se čertiti, já na vaše otázky odpověditi, bezproblémiti." Udělám krok vpřed vedle Any a vyseknu velmi groteskní poklonu a i nadále budu po celou dobu mého výstupu působit velmi ztřeštěným a poněkud homosexuálním dojmem, navíc při svém proslovu budu neustále poklepávat rukou jak ital vařící špagety.

"Barva...barva...barva, není vše tak jednoduché, aby šlo vyřešit nějakou jednou vaší barva. Je vidět že nemáte módní...fcítění paní. Nic není tak jednoduchóčké, pro kapacity jako Alfónz von Champágne. Hraběnka je jako ladná perleťová fštika proplouvající močál nevkusu, jako luční kvítí na tom nejsvětloukalinkatějším kopci Vysokoskalských vrch a vy se ptáte na barva? To snad ani není vážně vyřečeno." Domluvím lehce nakvašeně, jako by mě ta otázka urážela.

"Jako jestli je mechová, nachová, lososová, kaštanová, plavá, bělounká, zrzavá nebo snad červená? (Barvy budu vyjmenovávat naschvál velmi pomalu a čekat na nějaký signál nebo jakýkoliv náznak pohybu od Adrianny u té barvy která bude správná). Důležité je oblečení, oblečení dělá člověk. Koukejte na mojí půvabná asistetka Shael, dřív jen prostá elf, teď dívenka jako lusk, hezčí vy těžko hledati." Nahlas se zasměju a otočím se ke Carwen. "Tvářičky jako fosk, jako fosk, a šat MANIFIK." Nahlas budu kvitovat a hýbat s tvářemi Carwen jako to dělá každá vesnická babička.

"Omluvit Alfónz, nechat se unést. Pro vás prosťáčky její vlas má barva ...." (doplním tu kterou mi Adrianna pomohla vybrat případně tipnu barvu podobnou ostatním Arteriům jako Beliovi a Adrianně.)

---

,,Místo fňukání mi radši pomozte najít druhou půlku tohohle čaroděje." prohodím k legionářům, zatímco budu prohledávat Colovu horní část. Náhrdelník vezmu s sebou, půjde-li od těla a v případě prstenu neváhám zlomit spálený prst, abych jej získal.
Jakmile lámající se prst zapraská, zakleji: ,,U všech daeder! To hledání stop k Caesarovu zlatu je pěkně hnusná práce." přitom budu doufat, že některý z legionářů nezačne zvracet příliš blízko u mě.

---

→ Tah 695


Sarako
„Eh… Pro tohle jsem se nestal legionářem.“ postěžoval si legionář, když se zmužil a začal ti pomáhat s prohledáváním ostatků. Sebral jsi náhrdelník, který se ti s námahou povedlo oddělit od spáleného těla, prst s prstenem jsi ulomil a uschoval. Nic dalšího jsi u popáleného těla nenašel, žádný klíč ani žádné další cennosti. Legionář několikrát tiše zaklel a zanadával, že tohle nemá za potřebí, ale nakonec našel to, čím jsi ho pověřil.

„Tohle vypadá jako jeho zbytek.“ zvolal na tebe a ukázal na kus těla, který pravděpodobně patřil Colovi. „A tohle je možná jeho bota.“ ukázal na další kus těla, ale vzápětí se mu udělalo špatně. Zezelenal a začal se přemáhat, aby se nepozvracel. „Pardon.“ omluvil se a zavřel oči, „Tohle už je na mě moc.“ dodal s omluvou.


Tondulin
Delmus, Rolstonová i Carwen s Adriannou zůstali koukat na tvůj předvedený výkon. Delmus jen kroutil hlavou, nejspíše toho už na něj bylo moc a za svůj dlouhý život něco podobného nezažil. Pouze s hlasitým povzdechnutím protočil oči a nechal další postup na Rolstonové, která stále doufala, že od tebe zazní odpověď na její otázku. Soudě Carweniny tváře, když jsi jí šahal na tvářičky usuzuješ, že měla sto chutí kopnout tě kamsi, ale s velkou námahou se ovládla a zůstala prkenně stát a nechala si líbit tvé chování.

Když jsi začal vyjmenovávat pomalu barvy a očekával asistenci od Adrianny dostalo se ti skutečně její pomoci. Viditelně si pohrála se svým náhrdelníkem v momentě, kdy jsi zmínil kaštanovou barvu, následně když jsi dohovořil o možných barvách a odpověděl Rolstonové na otázku, bylo patrné, že blondýnka není příliš nadšená, ale pokývala souhlasně hlavou.

„Budiž.“ řekla Rolstonová nakonec, „Uznávám, že jste asi skutečně návrhář a chápu proč váš otec chtěl, abyste si změnil jméno.“ dodala chladným tónem hlasu, „Pustím vás za nevěstou.“ rozhodla, „Belius by se musel extrémně snažit, aby sehnal někoho takhle ujetého a obzvláště někoho kdo se vyzná v módě. Ačkoliv…“ podívala se na tvůj úbor, „Já jí zjevně nerozumím ani za mák. Ale pokud bude nevěsta vymóděná, baron bude spokojen, že se jí dostalo velké péče.“ zakončila následně. „Můžete jít. Anita Haynová obývá pokoj v levém křídle. Dveře hned zkraje. Nemůžete to minout stojí před nimi jeden strážný, který vás kdyžtak nasměruje.“

„Děkuji Enri.“ usmála se spokojeně Adrianna, která měla nadšená, že váš plán a tvé divadlo kupodivu vyšlo. „Ještě jsem tě chtěla poprosit.“ otočila se znovu na Rolstonovou, „Potřebovala bych si uvařit jeden lektvar pro své osobní potřeby. Myslíš, že bych mohla do komnaty zdejší dvorní čarodějky?“ zeptala se.
„Myslím, že ano.“ přikývla souhlasně Rolstonová, „Věci tehdejší dvorní čarodějky. Delmusovi dcery jsou uskladněny a neměla by tam už nic mít. Navíc mám takový pocit, že baron říkal něco v tom stylu, že by ses měla stát dočasnou dvorní čarodějkou, protože Beliova kandidátka si musí vyřídit ještě nějaké záležitosti v Ledohradu než se bude na místo zcela nastoupit.“
Adrianna vykulila oči.
„Já?“ hlesla, „To jsem nevěděla.“
„Ano. Ty.“ ujistila ji Rolstonová, „Ale tvůj otec ti to nejspíš ještě zítra nějak upřesní. Myslela jsem, že o tom víš. Ale to je teď asi jedno. Klíč mám u sebe. Byla jsem si tam vypůjčit pár knih.“ řekla následně a sáhla do kapsy a vytáhla klíč, který bez váhání předala Adrianně.
Adrianna poděkovala a pokynula vám ať kráčíte vzhůru po schodišti.


Scorpioncz
Dal jsi signál Elaynii, která s přehledem odhrnula kouzlem všechno, co předtím na rakev s pomocí kouzel naházela. Jakmile nemrtvý uvnitř ucítil, že je volný ohodil víko, které dopadlo bokem přímo na jednu z rozmístěných run a vyvolalo její ohnivou explozi. Začal jsi se soustředit a vyčkávat až se nemrtvý ukáže, odhalí nějakou svoji část, ale to se nestalo. Nemrtvý se velmi svižně dostal ze své rakve, zůstal ve vzduchu. Chyběla mu polovina těla, a tudíž nemohl dopadnout na zem a kráčet po ní, ale mohl se udržovat ve vzduchu. Obalen černým potrhaným závojem a vražedně nebezpečnými kukadly zablokoval jeden z tvých bleskových úderů a vrhl jej proti boční stěně (přesměrování na jednu ze stěn nebylo z jeho strany úmyslné).

„A do prdele.“ zaznělo z úst Ely, když nemrtvý pozvedl svoji magickou hůl a bez problémů odrazil i tvé další útoky s pomocí blesků. Nemrtvý zamával zběsile holí, začal vyvolávat ve své blízkosti nemrtvé, kteří se začali zhmotňovat z kostí válejících se mezi troskami. Jejich zhmotnění zkomplikovaly rozmístěné runy, které při konečném sestavení oživlí kostlivci aktivovali a rázem explodovali. Trojice kostlivců se objevila za vašimi zády, ale s nimi se snažil vypořádat vyvolaný vlk. Lich následně zaútočil silným magickým výbojem, který Elanya vykryla rozsáhlou neoblomnou ochranou, při jejímž vyvolání uchránila i tebe. Upustila přitom meč, který předtím sebrala jednomu z nemrtvých. Upuštěný meč se, ale začal záhy zvedat a směřovat k lichový, který zběsile mával magickou holí jejíž hrot zářil září připomínající hromadnou telekinezi. Zbraně povalující se po zemi rovněž začaly levitovat ve vzduchu a přibližovat se k nemrtvému. Lich neotálel a během očarování všech zbraní v místnosti, které nikdo nedržel v ruce proti vám seslal kouzlo řetězového blesku.

---

Znovu se ukloním a budu následovat Adriannu, dokud nebudeme z doslechu Rolstonové. "Vidíte, co jsem vám říkal holky? Naprostá brnkačka, vykecal jsem se už z tolika situací, že nějaká Rolstonová mě jen tak nerozhodí. Profesionál se pozná, to je nutno říci." Uznale pokývnu sám nad svými schopnostmi a budu pokračovat.

"Kdyby tě to jen čistou náhodou zajímalo, měl jsem na tváři ten nejsamolibější úsměv na světě, zatímco jsem ti mačkal tváře Carwen. Přes masku to asi moc nebylo vidět, jen ti doplňuji kontext k situaci, nechci tě o nic ochudit." Nadzvihnu si masku a naprosto debilně se na Carwen zazubím.

---

Lich trochu překazil všechny plány, které jsme vymysleli. Jak se zdálo, tak vyvolaný vlk docela slušně zaměstnal nemrtvé kostlivce, takže jsem svoji pozornost obrátil k lichovi.

Vzhledem k tomu, že po nás chtěl mrsknout ty zbraně, tak jsem musel jednat rychle. Taktéž jsem použil telekinezi, a to na přesně na to víko, jenž lich tak skvěle odhodil směrem k nám do jedné ohnivé runy. Zvedl jsem ho a mrštil po něm tak nějak dobře otočené, aby sebou kromě liche vzalo případně co nejvíce telekineticky zvednutých zbraní a vytrhlo je z kouzla.

Pokud i tak na nás bude chtít lich něco vrhnout, budu se bránit alespoň neoblomnou obranou, či telekinezí vůči nějakým zbývajícím zbraním. Taktéž, když se vytvoří nějaké okno ve všem tom snažení nás zabít, tak mrsknu jeden blesk po jednom z kostlivců, abych pomohl vlkovi. Ten by se mohl totiž ještě určitě hodit.

---

,,Dobrá, dejte si pohov. Prohledám zbylé kusy starýho Cola a půjdeme ven na vzduch." promluvím k legionářům ,,A není se za co omlouvat. V sopečných pustinách Morrowindu už jsem natrefil na spousty spálených těl, z nichž některá nesla známky toho, že se onen nebožák stal součástí Kaghoutí večeře. Člověk si časem zvykne." a poté se dám do prohledávání nově objevených zbytků Cola.

---

→ Tah 696


Sarako
„Díky…“ poděkoval legionář ztěžka a udělal několik kroků stranou, aby byl od masakru co nejdále a nebyl mu tolik na očí. Přesunul jsi se k ohledání zbylých kousků těla. Na odtržené noze nebylo nic cenného, přesunul jsi se proto k spodní části trupu a začal hledat cokoliv cenného nebo kovového. Povedlo se ti nalézt menší svazek s dvojicí klíčů, ale oba vypadaly, že spíše budou pasovat do nějakých domovních dveří. Následně jsi našel i několik zčernalých mincí a jednu větší, která rozhodně neměla na sobě symboly Císařství. Byla, ale také v dost zbídačeném stavu, a tak bylo nemožné zjistit jakékoliv detaily.
„Kaghoutí?“ podivil se legionář, „V Morrowindu jsem nikdy nebyl… Je to tam taky samá trable nebo je to tam klidnější než ty v Cyrodiilu?“ zeptal se, „Protože tady to jde od smíru se Spolkem a podepsání té mírové smlouvy docela od desíti k pěti.“ povzdechl si.


Tondulin
Uklonil jsi se. Rolstonová ani Delmus to nijak neokomentovali a vrátili se zpět ke své činnosti. Dohnal jsi Carwen s Adriannou. Obě ženy už kráčely vzhůru po schodišti, došel jsi je a dal se s nimi do řeči. Adrianna se při tvých slovech usmála.
„Na můj vkus to šlo až podezřele hladce.“ poznamenala Carwen.
„Hlavně buďte obezřetní a dávejte si pozor na jazyk až budete mluvit s nevěstou. Je dost možné, že si vás přijde Enri zkontrolovat.“ řekla tiše Adrianna, když jste vyšli poslední schod a kráčeli vpřed. „Tady se asi rozdělíme.“ zastavila vás, „Půjdu připravit lektvar.“ oznámila, ale ještě nedošla.

Využil jsi příležitosti a začal promlouvat ke Carwen. Bosmerka se jen pousmála, opatrně se k tobě naklonila „To jsi strašně hodný Aedánku, že mě nechceš ochodit o jediný detail. Ale věřmi…“ pohladila tě po tváři, když jsi odkryl tvář, „Aedánku… Neboj se já si ten tvůj nejsamolibější výraz dovedu živě představit.“ řekla klidným hlasem s úsměvem ve tváři, přičemž se ti dívala do očí svýma modrýma očima. Adrianna se zatvářila podivně. „Ale jsem velice ráda, že sis to užil, protože dnes večer bude pěkně spinkat na chladné zemi.“ věnovala ti ještě jedno pohlazení, které ale zakončila nepříjemným cvrknutím do nosu. Odvrátila od tebe zrak a odstoupila o kus stranou.
„Ale měla jste pak krásně červené tvářičky.“ usmála se Adrianna, „Aedan to zahrál suprově. Myslím, že by si z fleku mohl otevřít divadlo.“ dodal a vzápětí a koukla na tebe.
„Jo. To on umí… sehrát divadlo.“ přikývla souhlasně Carwen.
„Pojďme se pustit do toho proč tu jsme.“ navrhla Adrianna, „Půjdu připravit lektvar a vy mezitím navštívíte nevěstu. Změřte její míry ať můžeme vyrobit nějaké šaty… potom se můžeme sejít buď tady anebo v sídle.“


Scorpioncz
Jednal jsi rychle, protivníkem shromážděné zbraně byly ostřím namířeny na vás a připraveny k vrhnutí, stejně tak jeho příprava řetězového blesku finišovala. Telekinezí jsi ovládl víko rakve, které předtím lich odmrštil stranou, zvedl jsi jej, pootočil a hodlal ho na něj vrhnout. Ela se mezitím připravila na možná střet s řetězovými blesky. Vrhl jsi víko. Lich vyslal zbraně a následně i řetězoví blesk. Několik zbraní se ti povedlo víkem odrazit, ale samotný Lich hbitě ve vzduchu přelétl na druhou stranu a víko ho ani trochu neohrozilo. Vydal ze sebe hrozivý skřek, který hodlal umocnit dalším sesláním řetězového kouzla.

Elanya mezitím ochranným kouzlem odrazila řetězový blesk, který se rozbil o kamennou stěnu zříceniny kde nenechal několik poškozených cihel. Zbraně, které víko neodrazilo dopadaly. Jedna zbraň se zabodla kousek od tebe, druhá prolétla v těsné blízkosti tvého vlka a zasáhla nemrtvého, který se pod úderem rozpadl. Další zbraň těsně minula Elanyii, která si rázem oddechla, protože byla zaměstnána tvorbou ochranného kouzla a meče řítícího se k ní si zjevně nevšimla. Lich nezaváhal a seslal na vás sérii řetězových blesků. Vyvolal jsi neoblomnou ochranu a snažil se je odrážet. Dařilo se ti to. Lich neustával a o tvojí a Elanyiinu neoblomnou ochranu bubnovalo jedno kouzlo za druhým. Postupem přibývajících úderů jsi pocítil, jak tvé ochranné kouzlo slábne a přestává zvládat nápor útočných kouzel. Lich nakrátko přestal. Přelétl na jiné místo a zamával magickou holí. Využil jsi krátké pauzy a srazil k zemi bleskem jednoho z posledních kostlivců, který dělal vlkovi problém. Vlk se otočil a vrhl se na kostlivce, který se šouravou chůzí (táhl jednu nohu za sebou) vláčel k Elanyii. Zakousl se mu do funkční nohy a prudce několikrát škubl. Nemrtvý ztratil rovnováhu a jeho lebka dopadla na tvrdé trosky stěny. Zůstal nehybně ležet. Elanya mezitím seslala sérii útočných kouzel, které nemrtvý pokaždý obratně odrazil volnou rukou nebo rychle přelétl na jiné místo a údery dopadly na stěnu, kterou výrazně poškodily. Elanya tiše zanadávala a omezila své útoky. Vlk, který neshledal ve vaší blízkosti žádného protivníka vyrazil mezi vámi. Hodlal se utkat s lichem. Lich si nového protivníka všiml, neznepokojilo ho to. Dokončil mávání magickou holí a vrhl proti vlkovi jedno ze svých kouzel. Vlk uhnul v poslední moment. Kouzlo zasáhlo i část rakve ve které nemrtvý spal. Ulomilo menší stěnu. Uvnitř jsi spatřil několik zlatavých mincí a pravděpodobně i jiné cennosti. Lich se rozzuřil a znovu začal mávat magickou holí.

„Netrefím se.“ zakroutila hlavou Elanya, „Udělala bych s ním rychlý proces, ale tohle celé by nám pak spadlo na hlavu a byl bys bez těch pokladů co chceš.“ dodala urychleně a začala tvořit další útočné kouzlo.

---

,,Rodové války, nájezdy argonianů a útoky popelavců, Cyrodiil je podle mě zatím dost klidné místo. Využijte příměří ke zbrojení a ve správný čas zasaďte Thalmoru rozhodující úder. Kdyby ta Thalmorská pakáž nezásobovala argoniany elfími zbraněmi, neztratil by Morrowind rozsáhlá území na jihu, a žilo by se tam nejspíš mnohem lépe." odvětím legionáři zatímco si budu cpát všechny nalezené předměty do torny a do kapes.
Poté vstanu a vydám se zpět za Delmusem, legionářům přitom pokynu, aby mě následovali.

---

"Říkala jsi, že jsme tu na relaxační pobyt za odpočinkem a zlepšením nálady, tak se nekaboň." S úsměvem šťouchnu do Carwen, nasadím si znovu masku a půjdu se ohlásit strážnému na návštěvu paní.

---

→ Tah 697


Sarako
„Aha… Takže se tam taky nenudíte.“ pokyvoval hlavou legionář. Sebral jsi nalezené předměty, vstal a odebral se nazpět. Legionář osvětloval cestu, a přitom mlčel a dával pozor na nohy, opět šel před tebou a když narazil na něco rizikového informoval tě. „Ona by ta válka mohla nanovo propuknout o tom žádná, napětí ve vzduchu je stále…“ povzdechl si nakonec, když jste se dostali nazpět ke komnatě kde se nacházelo mrtvé tělo Caesara. „Budu čekat venku. Na ‚čerstvějším‘ vzduchu.“ oznámil legionář a pokračoval k východu.

„Je to v prdeli.“ oznámil Garyn, „Prošacoval jsem ho od hlavy až k patě. Boty, hadry… krk a žádný klíč.“ povzdechl si a přešel z místa na místo, když jsi vešel do komnaty. „Buď ten klíč nikdo nemá a nebo ho sežral. Nebo fakt nevím.“ práskl ruce.


Tondulin
S úsměvem jsi šťouchl do Carwen a nasadil jsi masku. „Sejdeme se v sídle.“ rozhodla Carwen následně a následovala tě ke strážnému u dveří nevěsty. Adrianna se od vás mlčky odpojila a vyrazila do komnaty dvorního čaroděje.

Strážný před dveřmi se na vás přísně podíval.
„Rolstonová nám povolila setkání s paní.“ promluvila za tebe Carwen jakoby nechtěla riskovat, že provedeš nějakou hloupost dřív, než se dostanete dovnitř. Strážný jen přikývl. Otevřel vám dveře a nechal vás vstoupit. Vešli jste.

Komnata, v níž byla ubytována budoucí nastávající Belia byla bohatě vybavena, nechybělo několik kvalitních skříní nejrůznějších velikostí, menší stolek s židlemi, dvojice paravánů, za jedním se nacházela dřevěná vana a druhý nejspíše sloužil k převlékání. Mladá žena seděla na okraji postele před zrcadlem a rozčesávala si dlouhé blonďaté vlasy (graf. vzhled - zde).
„Přejete si?“ zeptala se překvapeně z vaší návštěvy, „Chtěla jsem si jít už lehnout… Tak prosím omluvte, že jsem neupravená.“ dodala vzápětí jako by hledala správná slova, pomalu odložila hřeben a podívala se na vás. Oblečena byla do dlouhých nočních šedivých šatů, které byly dlouhé až pod kolena.


Scorpioncz
Jednal jsi rychle, protivníkem shromážděné zbraně byly ostřím namířeny na vás a připraveny k vrhnutí, stejně tak jeho příprava řetězového blesku finišovala. Telekinezí jsi ovládl víko rakve, které předtím lich odmrštil stranou, zvedl jsi jej, pootočil a hodlal ho na něj vrhnout. Ela se mezitím připravila na možná střet s řetězovými blesky. Vrhl jsi víko. Lich vyslal zbraně a následně i řetězoví blesk. Několik zbraní se ti povedlo víkem odrazit, ale samotný Lich hbitě ve vzduchu přelétl na druhou stranu a víko ho ani trochu neohrozilo. Vydal ze sebe hrozivý skřek, který hodlal umocnit dalším sesláním řetězového kouzla.

Elanya mezitím ochranným kouzlem odrazila řetězový blesk, který se rozbil o kamennou stěnu zříceniny kde nenechal několik poškozených cihel. Zbraně, které víko neodrazilo dopadaly. Jedna zbraň se zabodla kousek od tebe, druhá prolétla v těsné blízkosti tvého vlka a zasáhla nemrtvého, který se pod úderem rozpadl. Další zbraň těsně minula Elanyii, která si rázem oddechla, protože byla zaměstnána tvorbou ochranného kouzla a meče řítícího se k ní si zjevně nevšimla. Lich nezaváhal a seslal na vás sérii řetězových blesků. Vyvolal jsi neoblomnou ochranu a snažil se je odrážet. Dařilo se ti to. Lich neustával a o tvojí a Elanyiinu neoblomnou ochranu bubnovalo jedno kouzlo za druhým. Postupem přibývajících úderů jsi pocítil, jak tvé ochranné kouzlo slábne a přestává zvládat nápor útočných kouzel. Lich nakrátko přestal. Přelétl na jiné místo a zamával magickou holí. Využil jsi krátké pauzy a srazil k zemi bleskem jednoho z posledních kostlivců, který dělal vlkovi problém. Vlk se otočil a vrhl se na kostlivce, který se šouravou chůzí (táhl jednu nohu za sebou) vláčel k Elanyii. Zakousl se mu do funkční nohy a prudce několikrát škubl. Nemrtvý ztratil rovnováhu a jeho lebka dopadla na tvrdé trosky stěny. Zůstal nehybně ležet. Elanya mezitím seslala sérii útočných kouzel, které nemrtvý pokaždý obratně odrazil volnou rukou nebo rychle přelétl na jiné místo a údery dopadly na stěnu, kterou výrazně poškodily. Elanya tiše zanadávala a omezila své útoky. Vlk, který neshledal ve vaší blízkosti žádného protivníka vyrazil mezi vámi. Hodlal se utkat s lichem. Lich si nového protivníka všiml, neznepokojilo ho to. Dokončil mávání magickou holí a vrhl proti vlkovi jedno ze svých kouzel. Vlk uhnul v poslední moment. Kouzlo zasáhlo i část rakve ve které nemrtvý spal. Ulomilo menší stěnu. Uvnitř jsi spatřil několik zlatavých mincí a pravděpodobně i jiné cennosti. Lich se rozzuřil a znovu začal mávat magickou holí.

„Netrefím se.“ zakroutila hlavou Elanya, „Udělala bych s ním rychlý proces, ale tohle celé by nám pak spadlo na hlavu a byl bys bez těch pokladů co chceš.“ dodala urychleně a začala tvořit další útočné kouzlo.

---

"To úplně nechceme, leda bychom ho vylákali ven. Ale teďka musí odrážet tři údery! Teď máme šanci!" Křiknu a shodím neoblomnou obranu, abych jí mohl později obnovit v plné síle. Poklusem vyrazím za vlkem, připraven jednou rukou okamžitě v případě ohrožení vyčarovat neoblomnou ochranu a případně se chránit, zatímco druhou budu vrhat blesky po lichově ruce s holí.

Pokud to nebude mít nijaký účinek, i přes jednotné útočení vlka a Ely, tak doběhnu co nejblíže k němu a tasím mohylový meč ze zad. Zkusím taktéž při sledování, jestli na mě neútočí, sledovat i jeho pohyby a případně je předvídat. Nechci, aby mi někam uletěl, takže mu kdyžtak při známce pohybu zkusím nadběhnout a seknout. Stále však budu mít připravenou, či již stále aktivovanou ruku s neoblomnou obranou a budu doufat, že se ať už mně, nebo vlkovi, či Ele podaří zasadit nějaký rohodující úder. Já osobně budu mečem mířit na ruku s holí, a i když snad netrefím, alespoň bleskový plášť by mohl něco lichovi způsobit.

---

"Netřeba se omlouvati, já Alfonz von Champágne, těšit mě." Znovu vyseknu poklonu a vstoupím do pokoje. "Tohle je Shael, ona pomáhat Alfonz v móda. My přijeli s paní Arterius, tedy od vašeho muž. Shael jen změřit míry a Alfonz vymyslí něco velmi velmi pěkného pro vaše milost." Ve stručnosti chaoticky vysvětlím a pokynu Carwen, aby mezitím změřila vše potřebné.

"Jaký by měl být vaše vizáž? Ráda pestro-barefné nebo jednoduché? Odhalující nebo s dlouhým střih? Jaké vaše oblíbené barva? Vy musíte všechno povědět Alfonz" Vlídně a s přátelským tónem se začnu vyptávat.

---

,,Tak ho pro jistotu otevřeme. Za tu chvíli života, co mu zbyla od případného spolknutí po setnutí hlavy, mu nemohl sklouznout hloubš než do žaludku. Nástrojů pro preparaci je tu dost." odvětím Garynovi a začnu zmezi balzamovacími nástroji vybírat, čím bych mohl Caesarovo torso nejsnadněji otevřít. Jakmile najdu vhodný nástroj, dám se do práce.

---

→ Tah 698


Sarako
Garyn přikývl, odstoupil stranou, postupně rozšněroval Caesarův oděv a odhalil ho do půl těla, popadl louči a začal ti svítit. Mezitím sis vyhledal vhodné nástroje, položil si je na dosah ruky.
„Nedostane klidný odpočinek ani po smrti. Ne že by si ho zrovna on zasloužil… Tohle je první pitva, u které jsem.“ poznamenal Garyn, když jsi ostrým nástrojem začal prořezávat kůži, když jsi byl hotov odhalily se Caesarovi vnitřnosti. „A teď co?“ zeptal se Garyn, který posvítil na otevřené místo, „Vytrhneš mu ty střeva? Nebo to budeš celé ještě nějak preparovat?“ vyzvídal.


Tondulin
Mladá žena po tvém představení zůstala trochu nejistě zírat, jako by se snažila pojmout vše co jsi na ní právě vychrlil, a ještě vstřebat skutečnost, že si právě teď když si hodlala jít lehnout má vybírat svatební šaty.
„Ehm… Myslela jsem, že už nějaké šaty mám.“ řekla dost nejistým tónem, „A… A nevím, jestli to chci měnit.“ namítla následně, ale Carwen se k ní přesunula, popadla ji ihned jakmile vstala z postele a začala si ji směřovat tak jak ji potřebovala mít. Postupně se ti tak naskytl pohled si Beliovu nastávající prohlédnout ze všech stran. Byla hubenější a o trošku vyšší než Carwen.
„Ale jistě, že chcete ještě jedny lepší, hezčí šaty než ty které vám vybral někdo méně nadaný pro módní cit. Tady pan von Šampáňos je rozený mistr.“ rozhodla za ní bosmerka, „Jen chvilku vydržte. O měříme si vaše míry, vy nám řeknete své představy a zítra budeme mít ty nejkrásnější šaty.“ zakončila Carwen svůj vymyšlený monolog.
„Ah… Dobře. Pokud mohou být podle mého přání.“ přikývla blondýnka a Carwen jen přikývla, začala ji ovinula jí metrem v pase, výšku a mnoho dalšího. Nespěchala přitom.
„Samozřejmě, že budou.“ přikývla Carwen.
„Na cože jste se mě to ptal?“ otočila se k tobě.
„Barvu, výstřih, jestli chcete pestro-barefné nebo jednoduché.“ zopakovala jí stručně.
„Když já nevím…“ pokrčila rameny, „Co myslíte, že by se víc líbilo mému budoucímu muži?“ otočila se na Carwen, který stála zrovna za jejími zády.
„S výstřihem.“ odpověděla jí Carwen bez rozmýšlení, dívku se ani nepodivila nad rychlostí jakou jí dala tvá asistentka odpověď, „A možná jednoduché, nepříliš komplikované v barvách vaší oblíbené barvy, abyste je mohla nosit i na jiné příležitosti než jen na jednu svatbu.“ usmála se bosmerka a dívka přikývla, rozmýšlela se.
„Tak dobře. S výstřihem, trošku větším, ale jen trošku. Nejsem zvyklá nosit nic odvážného a pak jednoduchý střih. Mojí oblíbenou barvou je fialová.“ řekla.
„Vzhledem k tomu, že se bude jednat v prvé řadě o svatební musíme vám udělat delší sukni, kterou vám, ale pak případně na vaši žádost můžeme zkrátit.“ oznámila jí Carwen, když odhodila její blonďaté vlasy stranou, protože jí překáželi v měření.
„Myslíte si, že se to bude líbit?“ zeptala se Anita.
„Určitě ano. Až uvidíte, co dokáže von Šampáňos.“ koukla na tebe Carwen s vážnou tváří.
„Když jste přijeli od Belia.“ otočila se Anita na tebe, „Povězte mi jaký je. Nikdo mi o něm nechce nic říct. Delmus buď mlží nebo vůbec nic neřekne a ta Rolstonová také není moc sdílná.“ povzdechla si, „Vlastně ani nevím jestli se mu budu líbit.“ znovu si povzdechla. Carwen jen viditelně protočila oči, ale to dívka vidět nemohla.


Scorpioncz
Shodil jsi neoblomnou ochranu a vyrazil za svým vlkem, kterému bylo věnována kouzlo, které Lich tvořil máváním své magické hole. Výboj magické energie udeřil přímo v místo, na kterém vlk stál a zcela jej zničil. Vlk zmizel a proti nemrtvému jste nyní stáli jen dva. Vrhal jsi blesky, které jsi směřoval přímo na lichovu hůl. Jeden z blesků ji krátce poté co seslala kouzlo zasáhl, ale z ruky mu ji kouzlo nevyrazilo. Lich se zatvářil rozzuřeně a proti ostatním útočným kouzlům seslal neoblomnou ochranu, která byla nucena odrážet tvé údery blesku i údery Elanye, která využila situace a snažila se nemrtvého zasáhnout. Nemrtvý měnil strany, létal z jedné strany na druhou. Snažil jsi se předvídat jeho pohyb a když sis myslel, že už víš, jak bude reagovat zaútočil svým mečem. Vyskočil jsi a mířil na jeho ruku. Lich, ale stihl zareagovat a tvůj úder odrazil magickou holí. Elanya využila situace a seslala své další kouzlo, které Licha zasáhlo a odhodilo proti stěně. Licha úder o stěnu ochromil. Působil jako by byl překvapen, že se vůbec něco takové stalo. Chtěl vzlétnout, ale Elanya nad ním rozmístila čtveřici levitujících bleskových koulí, které vyhradily prostor, který zasypou magickými výboji, pokud do nich někdo v kročí. Čímž ti dala šanci se s Lichem setkat tváří tvář na zemi, kde byl ve tvém dosahu meče.

---

"Nechci vám lhát urozená paní, popravdě Alfónz mladého pána Belia moc neznat. Jak už jsem avizoval dřívěji, přijeli jsme s paní Adrianna. Mohu vám říct aspoň nějaké šušky hušky co vím od mojí paní, ale více ne." Nervózně se podrbu na hlavě.

"Ale Rolstonofé ani slovo, ta ženská je zmije." Zasměju se. "Říká se, že mladý pán je jeden z nejlepších šermíř Vysokoskalí a ještě k tomu runový mág. Jeho schopnosti daleko přesahují jiné obyčejné lordstvo. Prý je i krásný, i když Alfónz si o jeho šatech myslet něco zdaleka jiného. V jeho domofině ho naháněla skoro každá, takže Alfonz radí držte si ho zkrátka a vše bude f pořádek. Určitě to bude manžel co vás ochrání a zabaví na dlouhé hodiny, není se čeho bát moje paní.Pokud je aspoň polovina toho co Alfónz řekl pravda, měla by jste se flastně považovat za šťastná, jiné se musí vdávat za plesnifé děděk." Zasměju se a počkám až Carwen vše doměří

---

,,S pitváním argoniánů zkušenonosti nemám. Stahoval jsem je z kůže živé, ale myslím, že to nebude o nic náročnější, než vyvrhnout vodního ohaře, nebo guara." prohodím ke Garynovi, zatímco budu hledat uvnitř otevřeného torza žaludek ,,Takové stahování z kůže, je nejlepším příkladem, jak rychle dokáže každý změnit názor. Nejdřív žadoní, abych je nechal být, že nic nevědí, nebo mají řeči, že z nich nic nedostaneš. Potom, co mají nohy napůl stažené z kůže, začnou povídat, o všem, na co se jich zeptáš. A jakmile jsou stažení někam ke hrudi, a ruce stažené z kůže někam po loket, začnou prosit, abys je zabil. Ironie, co?"

---

→ Tah 699


Sarako
Garyn jen pokyvoval hlavou, „To asi jo…“ a držel louč, abys dobře viděl na práci. Mezitím co jsi pátral v útrobách otevřeného torza žaludek jsi mluvil, Garyn kýval hlavou. „To máš pravdu… Nechtěl bych to zažít a být v jejich kůži.“ pousmál se. Nalezl jsi Caesarův žaludek. „Ta kněžka říkala, že se na mrtvé tělo chce podívat ještě Císařský mág. Měla namysli nejspíš toho Vitu… co by tu tak chtěl? Z mrtvého už nic víc nevyčte, ne? Když nemá hlavu.“ přemýšlel Garyn nahlas zatímco se rozhlížel kolem po místnosti ještě jednou.


Tondulin
„Nebojte. Nic jí neřeknu.“ slíbila Anita a se zájmem vyslechla každé tvé slovo, kterým jsi jejího budoucího muže popsal. Carwen se ušklíbla v momentě kdy jsi zmínil, že ho každá žena naháněla nebo, že se může považovat za šťastnou, ale nijak slovně se neprojevila a nechala vše bez komentáře. „Aha…“ přikývla Anita, když jsi domluvil. Carwen podle všeho už neměla co měřit, a tak odstoupila stranou, aby si ještě jednou mladou ženu prohlédla a zapsala si míry na kus papírů. Tvář Anity, ale po chvilce zesmutněla a zamyslela se.
„Nebojte.“ usmála se na ní Carwen, „Jsme tu, abychom z vás udělali krásnou nevěstu ze které bude Belius paf.“ dodala a přiložila jí ruku na rameno, „Nebojte. Proto nás baronesa Adrianna vzala s sebou.“ znovu se přátelsky pousmála. Anitu její slova trochu povzbudila.

„Důležité je, aby byl hodný a vstřícný k těm lidem co tu žijí.“ začala pozvolna Anita. přičemž si nervózně začala pohrávat s dlouhým rukávem svých nočních šatů.
„Z toho co jsem měla možnost slyšet je Belius k ženám velmi laskavý a stejně tak i k ostatním lidem kolem sebe. Myslím, že v tomhle směru se bát určitě nemusíte.“ ujistila ji znovu Carwen a zadívala se do papíru do kterého zapisovala. Anita jen přikývla.
„Ale jestli říkáte, že ho naháněla spousta žen… určitě neodolal a bude…“ znejistěla ještě více, „Bude asi hodně zkušený… A já.“ pokrčila rameny, „No… Víte… Nevím jak ho zaujmout.“ vzdychla smutně, „Dospívání za zdmi chrámu je jiné než mimo něj… naše představená byla přísná a období co jsem žila ještě tu nebylo pro mě o moc hezčí.“ dodala a pootočila se na Carwen, „Myslíte si, že byste mi mohla pomoci?“
Carwen sebou lehce cukla, vykulila oči. „S čím?“
„No… jak ho zaujmout. Nevím, jestli budeme mít něco společného... Nerada bych skončila jako jeho družka, se kterou se pozdraví jen v ložnici a každý jsi jde potom po svém.“
„Chcete poradit jak zaujmout Belia?“ uchechtla se upřímně Carwen, ale rázem si uvědomila, že nesmí vypadnout z role a udržela své emoce na uzdě.
„Myslím celkově muže.“
„Podívejte. To je… ehm… těžké.“ nadechla se ke slovu bosmerka, která se snažila nevypadnout ze své role, zaváhala nad pokračováním svých slov, „Možná působím půvabně, mám na sobě elegantní oděv, ale rozhodně nejsem nikterak zkušená co se týče mužské mysli a lásky k nim.“ pokrčila rameny s lživým výrazem, který, ale Anita rozeznat nemohla, ukryla písemnost s mírami budoucí hraběnky, „Nejsem si jistá jestli vám v tomhle směru mohu dostatečně pomoci.“ odvrátila oči a udělala několik kroků vpřed, „To tady von Šampáňos je mistrem v tomto směru. Neovládá excelentně nejenom módu, ale také má vytříbený cit pro lásku. Je skutečným lamačem mužských srdcí. Jestli vám někdo dokáže pomoci je to on.“ dodala vzápětí a otočila se proti tobě. Anita reagovala překvapeně na její slova.
„On?“ hlesla překvapeně.
„Ano. On. On von Šampáňos.“ přikývla souhlasně Carwen, přičemž se na svých botách ladně otočila a ušklíbla se na tebe, „Milerád vám poradí. Jen se nesmíte ostýchat zeptat. Ptejte se ho na vše, co uznáte za vhodné, mám pravdu?“ koukla na tebe s úsměvem od ucha k uchu a rukama si přejela po tvářích.


Scorpioncz
Shodil jsi neoblomnou ochranu a vyrazil za svým vlkem, kterému bylo věnována kouzlo, které Lich tvořil máváním své magické hole. Výboj magické energie udeřil přímo v místo, na kterém vlk stál a zcela jej zničil. Vlk zmizel a proti nemrtvému jste nyní stáli jen dva. Vrhal jsi blesky, které jsi směřoval přímo na lichovu hůl. Jeden z blesků ji krátce poté co seslala kouzlo zasáhl, ale z ruky mu ji kouzlo nevyrazilo. Lich se zatvářil rozzuřeně a proti ostatním útočným kouzlům seslal neoblomnou ochranu, která byla nucena odrážet tvé údery blesku i údery Elanye, která využila situace a snažila se nemrtvého zasáhnout. Nemrtvý měnil strany, létal z jedné strany na druhou. Snažil jsi se předvídat jeho pohyb a když sis myslel, že už víš, jak bude reagovat zaútočil svým mečem. Vyskočil jsi a mířil na jeho ruku. Lich, ale stihl zareagovat a tvůj úder odrazil magickou holí. Elanya využila situace a seslala své další kouzlo, které Licha zasáhlo a odhodilo proti stěně. Licha úder o stěnu ochromil. Působil jako by byl překvapen, že se vůbec něco takové stalo. Chtěl vzlétnout, ale Elanya nad ním rozmístila čtveřici levitujících bleskových koulí, které vyhradily prostor, který zasypou magickými výboji, pokud do nich někdo v kročí. Čímž ti dala šanci se s Lichem setkat tváří tvář na zemi, kde byl ve tvém dosahu meče.