---

Okamžitě začnu mluvit a Appia nepustím ke slovu: "No ne! Koho nám to čerti nesou! Zdravím starý brachu! Víš co? Ani mě nepřekvapuje, že tu jsi. V tuhle roční dobu tu je přece tak krásně!" Pustím Elu a půjdu obejmout v tuto exaktní chvíli svého nejoblíbenějšího člena rodu Vici. Samozřejmě budu útokům jeho stráže tak nějak uhýbat, protože mě k němu nebudou určitě chtít pustit.

Pokud to vyjde, nebo tak nějak nevyjde, budu jen pokračovat: "Jen ze zvědavosti. Jak že si se to sem vlastně dostal? Kdyby to bylo přes kámen duší, tak bys byl poloprůhlednej a zpíval žalozpěvy. Takhle si sem musel přijít hezky postaru portálem ne? Mimochodem, neuvěříš, proč tu jsem já! Mám tuhletu ... kletbu na mě, která mě nutí dělat blbosti, jako třeba občas se chovat iracionálně, nebo nečekaně naštvaně." Zakončení řeči změním znenadání z přátelského tónu na hlas plný hněvu, ke kterému střelím do země blízko od sebe blesk.

"Ah promiň, ta kletba mě přivádí k šílenství ... doslova. Ale prý také něco potřebujete!" Konečně zklapnu a se zářným úsměvem tázavě zvednu obočí.

---

Využiji toho, že se žena na chvíli soustředí na Finna, a vrhnu proti jejímu obličeji svůj stříbrný meč jílcem napřed, v naději, že i když zablokuje letící meč, přeruším její vyvolávání, a dám alespoň Finnovi šanci stáhnout se o kus stranou.

---

→ Tah 589.


Scorpioncz
Appius zachoval chladnou tvář po celou dobu tvého projevu. Pustil jsi altmerku a vykročil blíže k němu, kostlivci zpozorněli, ale Appius jim gestem pokynul zůstat v klidu. Udělal dva kroky vpřed, ale k objetí nedošlo, neboť ho odmítl. Elanya se tvářila překvapeně. Nejspíš jí úplně zcela unikaly všechny souvislosti.

Appius tě nechal mlčky domluvit. Blesk, který jsi vrhl do kamenné podlahy ho neznervóznil, stále si uchovával chladný výraz ve tváři bez jakéhokoliv projevu radosti ze shledání.

„Byl jsem téměř zabit.“ pronesl chladně, „Pobodán a shozen dolů z věže, která je dost podobná této.“ namítl následně, „Jenže jsem měl smůlu a místo smrti se mi dostalo neskutečných muk, které jsem musel protrpět. A teď jsem zde.“ rozhlédl se, „Balancuji mezi smrtí a životem.“ obešel tě a přistoupil blíže k altmerce, prohlížel si jí a přitom si pohrával a náhrdelníkem, který svíral v ruce.

„Ty nejsi Laurana. Má neteř.“ prohlásil zklamaně, když si dostatečně prohlédl altmerku. Elanya jen zakroutila hlavou. Imperiál se ušklíbl a podíval se na tebe. „Ano.“ přikývl, „Je tu něco s čím potřebuji pomoci. Chci dovršit moji dohodu s Ideálními pány a sám to nesvedu, ale s tvojí pomocí bych to dokázat mohl.“


Sarako
Vrhl jsi stříbrný meč přímo proti ženě, mířil jsi na obličej. Přestože si tvého činu všimla nezareagovala, dokončila kouzlo a seslala jej přímo proti Finnovi, který se mu pokusil vzdorovat. Magická záře, která letěla jeho směrem se minula s tvým mečem. Oba útoky zasáhly svůj cíl. Finna smetla magická záře a žena skončila sražená k zemi mečem. Finn se po úderu magickou září přetočil na záda, zakašlal a zachroptěl.

Dveřmi sídla vyběhl zakrvácený Lex s mečem v ruce. Opřel se o dveře a udeřil hlavou vzad, když viděl spoušť napáchanou před sídlem. Uvnitř sídla se několikrát problesklo a následně vylétla skrze stěnu osoba. Byla vyhozena Spellorovou, která hleděla shora dolů na tělo mága, souboj s ní nepřišel a podlehl zranění téměř okamžitě. I ona na sobě měla známky krutého souboje, uniformu měla na několika místech roztrženou.

„Spellorová! Rychle dolů!“ křikl Lex, když popadl dech a vyrazil k tobě. Cestou se zastavil u bezvládně ležící Lory. Sehnul se k ní, otočil ji a přitiskl ucho k její hrudi. „Žije!“ křikl s oddechem, „Spellorová! Honem někteří potřebují ošetření.“ pokračoval, ihned se zvedl a doběhl k tobě. Altmerka odložila zbraň a s pomocí kouzla slezla dolů k vám.


SuperHunterCZ
„Výborně.“ přikývl spokojeně Gerrick, „Důstojník vám nechá přidělit nějaké lůžko v našich kasárnách a také vás seznámí se vším potřebným.“ podíval se střídavě na tebe a poté na důstojníka, který souhlasně kývl. „Výborně. Důstojníku mi dva jsme domluveni.“
Důstojník přikývl, rozloučil se a poté vyrazil ven se slovy, „Počkám na vás venku a provedu vás tady.“
„Máte ještě nějaké otázky?“ podíval se na tebe Gerrick, „Jinak vás se vším seznámí váš přímý nadřízený, důstojník Stormius.“

---

"Laurana! Víš té jsem o této cestě raději neřekl ... To víš, má teď moc práce s naší Merill ... Navíc bych přece svoji manželku jen tak nevystavoval takovému nebezpečí tady! A nechtěl jsem jí zatěžovat takovýmito věcmi, ze kterých pravděpodobně nevyjdu živý, nebo uvědomělý ... Nechtěl bych jí zlomit srdce ... snad jí ho nezlomím takhle ..." Klesnu hlasem do smutného tónu, absolutně ignorujíc ideální pány. Pak zvednu hlavu: "Cože to? Dohoda s Ideálními pány? Řekni mi víc! Četl jsem, že nemají hmotnou podobu, je to pravda? Tak se ukazují ve formě krystalů ..." Oči mi až zajiskří zájmem.

---

,,Nic mi není." zalžu Lexovi ,,Radši se postarej o Finna. Mirabelle je potom tamhle ..." ukáži směrem k obvodové zdi sídla ,, ... a má něco s nohou. Já se zatím podívám po Palagánovi." domluvím a dobelhám se k místu, kde jsem viděl Palagána sraženého letící mrtvolou naposledy.

---

→ Tah 590.


Scorpioncz
„Vaší Meriil?“ zarazil se Appius a jeho tvář se zamračila, „Tvá manželka?“ zopakoval další z tvých slov a následně udělal několik kroků vzad, aby se rozhlédl. Chytl se za hlavu, „Jak k tomu mohl můj bratr svolit? Provdat Lauranu za někoho bez... bez nějakého potenciálu do budoucna.“ namítl následně spíše sám pro sebe nežli pro tebe. Elanya se na tebe překvapeně podívala.

„Myslím... myslím, že o těch se teď bavit nebudeme.“ otočil se na tebe opět Appius, když jsi začal užasle mluvit o Ideálních pánech. „Musím vstřebat nějaké změny, které se odehráli ve světě živých. Nějak jsem si neuvědomoval, že by se tam mohlo odehrát něco až takhle zásadního. Tohle místo... tohle místo člověka opravdu změní co se myšlení týče.“ zakončil a ztěžka se posadil do kamenné židle, těsně předtím ještě odložil přilbu. Náhrdelník, který patří Elanyi stále držel v ruce. „Musíš mi vylíčit vše. Chci vědět, jak se má můj rod...“ podíval se na tebe, „Náš rod.“ opravil se ztěžka.


Sarako
„Jdu na to.“ přikývl Lex a rozeběhl se k Finnovi, klekl k němu na kolena a prohlížel si zranění, které Finnovi kouzlo způsobilo. „Spellorová! Potřebuji tě tady.“ zvolal, když usoudil, že jeho léčitelské schopnosti na něco takového zjevně stačit nebudou. Altmerka neváhala a doběhla k němu, sehnula se k zraněnému a začala s Lexem tiše cosi řešit. Finn mezitím i nadále sípal a bolestivě sténal.

Dobelhal jsi k místu, kde byl Palagán sražen mrtvým tělem. Přišel jsi právě včas, když se z úderu dostatečně vzpamatoval, aby se mohl postavit na nohy. Kápě měl poprvé od vašeho setkání sejmuté dolů, nejspíš nedobrovolně, a tak jsi měl možnost vidět tvář starého prošedivělého dunmerského mága. Opřel se o hůl a volnou rukou si promnul hlavu.
„Jsem v pořádku...“ prohlásil, „Jen jsem špatně spadl... podcenil jsem ji.“ přiznal následně a rozhlédl se, „Lora a Finn jsou v pořádku? Co Mirabelle jak je na tom?“ vyptával se pohotově. Zatímco se snažil udělat si přehled o situaci kolem.


SuperHunterCZ
„Výborně.“ přikývl spokojeně Gerrick, „Důstojník vám nechá přidělit nějaké lůžko v našich kasárnách a také vás seznámí se vším potřebným.“ podíval se střídavě na tebe a poté na důstojníka, který souhlasně kývl. „Výborně. Důstojníku mi dva jsme domluveni.“
Důstojník přikývl, rozloučil se a poté vyrazil ven se slovy, „Počkám na vás venku a provedu vás tady.“
„Máte ještě nějaké otázky?“ podíval se na tebe Gerrick, „Jinak vás se vším seznámí váš přímý nadřízený, důstojník Stormius.“

---

,,Lora je v bezvědomí, s Finnem to vypadá špatně a Mirabelle má poraněnou nohu od Colovic poskoků. Nejsem léčitel, takže víc Vám poví Lex se Spellorovou. A ... děkuji. Nebýt Vás, asi bych měl zlámaný obě nohy." odpovím Palagánovi a dojdu pro Mirabelle, přitom seberu zbytek provazu, pro případ, abych měl čím spoutat Colovou, kdyby jevila známky života.

---

"Bez potenciálu do budoucna? Ale ... ale ... ALE! Fajn! Vrať tady Ele její náhrdelník! Svoji práci pro Ideální pány si strč víš kam!" Z překvapeného výrazu se změní rozzuřený. Vytáhnu klíč k poutům hodím ho Ele k nohám. "To se radši půjdu úplně zbláznit, nebo skočit tady do jedné z těch mana studen. Přišel jsem pro pomoc a vidím známou tvář. Doslova během dvou minut konverzace slyším tohle. Díky. DÍKY! O zajímavostech ze světa si můžeš promluvit s ní! Nazdar ... příbuzný nebo něco!" Naštvaně se otočím a vyrazím ke schodům dolů, s úmyslem vyrazit k těm poletujícím stvořením, třeba si na nich vybít zlost, nebo s nimi pokecat, jeden nikdy neví. Odplivnu si a hodím za sebe bleskovou runu, aby mě hnedka nezačali pronásledovat a mohl jsem rychlou chůzí odejít dolů.

---

→ Tah 591.


Scorpioncz
Appius na tvoje náhlé rozzuření reagoval nevzrušeně, dal ti prostor k vypuštění hněvu, který tě uvnitř sžíral. Rozčileně jsi zahodil klíče k nohám své společnice a rozohněně pokračoval v monologu. Na jehož konci ses prudce otočil a vyrazil ke schodišti. Než se však Elanya stihla vzpamatovat z tvého výstupu, který nečekala, stihl si Appius s pomocí telekineze přitáhnout klíče od pouta k sobě a náhrdelník uklidit na bezpečné místo uvnitř děravé zbroje. Elanya zasoptila, když spatřila Appiovu spokojenou tvář. Nejenže měl její náhrdelník, ale teď i klíč od pouta, které ji znemožňovalo, jakkoliv se bránit s pomocí magie. Měl ji v hrsti.


Byl jsi však příliš daleko a naštvaný na to, aby sis všiml, že je Elanya ve značně znevýhodněné situaci. Vrhl jsi za sebe magickou runu a následně poháněn hněvem začal scházet schodiště dolů. Strážci ve zbrojních tě ignorovali. Appius zjevně celý tvůj výstup nepovažoval za nijak jemu nebezpečný, a tak jim žádný pokyn ke tvému zastavení nevydal.


Sarako
Palagán přikyvoval a rozhlížel se kolem. „Není zač.“ odpověděl ti, „Já zase děkuji za záchranu profesorky.“ s těmito slovy se s tebou nakrátko rozloučil a vyrazil za ostatními, podívat se na Finna.

„Jak je na tom?“ zeptal se Palagán hned jak došel k dvojici sklánějící se nad zraněným Finnem.
„Blbě.“ prohlásil Lex, „Tohle nedokážu vyléčit.“ kroutil hlavou.
„Je to nějaké specifické útočné kouzlo se kterým jsem se ještě nesetkala.“ namítla Spellorová, která si prohlížela Finna a snažila se mu ulevit od bolesti alespoň slabším léčivým kouzlem, ale příliš se jí to nedařilo. Finn stále bolestivě sténal.
„Musíme ho přepravit na ošetřovnu.“ řekl Palagán.
„V tomhle stavu to nemusí přežít a může ho čekat mnohem bolestivější a horší smrt než je tohle.“ namítl Lex nesouhlasně, „Co ona?“ pokynul hlavou k Mirabelle, která sama nebyla v nejlepší formě, „Sice je zraněná, ale je to údajně jen noha. Když ho alespoň trošku stabilizuje bude pro něj teleportace bezpečnější a bude mít nějakou naději.“
„Sama je zraněná Lexi.“ zamračila se na něj Spellorová, „Nevíme co všechno si vytrpěla a vy po ní hned chcete nějaká náročná kouzla. Nejsem odbornice na obnovu, ale je mi jasné, že tohle bude chtít velmi pokročilá léčivá kouzla.“
„Ano.“ přikývl Lex, „Tohle vyžaduje hodně pokročilou magii obnovy, kterou neovládá jen tak někdo a tady uprostřed lesa někoho takového prostě neseženeme. A na Univerzitě to svede snad jen Benoch a Sarricová. Jenže Benoch tu není. Je tu jen Sarricová. Jestliže ho chceme zachránit musí mu pomoci ona. V opačném případě mu raději dopřejte smrt hodnou legionáře, protože zatím spějete akorát ke dvěma variantám. Buď zemře tu v bolestech anebo během teleportace a pak dost možná nebude ani co pohřbít.“
„Třeba nezemře.“ oponovala mu Spellorová plná naděje.
„Hergot Spellorová.“ zvolal k ní Lex, „Žádné třeba není. Nejste odbornice na magii Obnovy ani na léčitelství. A vy Palagáne moc dobře víte, že v tomhle stavu tu teleportaci prostě přežít nemůže. Čeká ho smrt tak jako tak a my se teď musíme rozhodnout jakou mu dopřejeme. Jestli mu ulevíme od trápení anebo budeme přihlížet, jak umírá v bolestech... nebo ještě hůře. Poženeme ho teleportem do Imperial City jen proto, aby to mělo fatální následky.“
Spellorová i nadále udržovala své léčivé kouzlo. Palagán přihlížel a zvažoval možnosti.


SuperHunterCZ
„Výborně.“ přikývl spokojeně Gerrick, „Důstojník vám nechá přidělit nějaké lůžko v našich kasárnách a také vás seznámí se vším potřebným.“ podíval se střídavě na tebe a poté na důstojníka, který souhlasně kývl. „Výborně. Důstojníku mi dva jsme domluveni.“
Důstojník přikývl, rozloučil se a poté vyrazil ven se slovy, „Počkám na vás venku a provedu vás tady.“
„Máte ještě nějaké otázky?“ podíval se na tebe Gerrick, „Jinak vás se vším seznámí váš přímý nadřízený, důstojník Stormius.“

---

,,Ještě je tu jedna možnost, ale nebude se asi většině z vás líbit." ujmu se slova, jakmile se ujistím, jestli Colová jeví známky života ,,Když mě vezete do legionářského tábora poblíž Anvilu, mohl bych se pokusit přesvědčit některého z císařských mágů s odbornými znalostmi z magie obnovy. Je na vás, jestli někdo z Vás obětujete svou hrdost a přenese mě do tábora, nebo jestli obětujete nejspíš jedinou naději na jeho uzdravení."

---

→ Tah 592.


Scorpioncz
Appius na tvoje náhlé rozzuření reagoval nevzrušeně, dal ti prostor k vypuštění hněvu, který tě uvnitř sžíral. Rozčileně jsi zahodil klíče k nohám své společnice a rozohněně pokračoval v monologu. Na jehož konci ses prudce otočil a vyrazil ke schodišti. Než se však Elanya stihla vzpamatovat z tvého výstupu, který nečekala, stihl si Appius s pomocí telekineze přitáhnout klíče od pouta k sobě a náhrdelník uklidit na bezpečné místo uvnitř děravé zbroje. Elanya zasoptila, když spatřila Appiovu spokojenou tvář. Nejenže měl její náhrdelník, ale teď i klíč od pouta, které ji znemožňovalo, jakkoliv se bránit s pomocí magie. Měl ji v hrsti.


Byl jsi však příliš daleko a naštvaný na to, aby sis všiml, že je Elanya ve značně znevýhodněné situaci. Vrhl jsi za sebe magickou runu a následně poháněn hněvem začal scházet schodiště dolů. Strážci ve zbrojních tě ignorovali. Appius zjevně celý tvůj výstup nepovažoval za nijak jemu nebezpečný, a tak jim žádný pokyn ke tvému zastavení nevydal.


Sarako
Nalezl jsi tělo mrtvé ženy, ale nemůžeš s přesností říct, že se jedná skutečně o Colovou, protože jsi jí nikdy předtím neviděl. Zkontroloval jsi jí a ujistil se, že vržená zbraň čarodějku skutečně usmrtila. Poté ses vrátil zpět k ostatním a seznámil je s další možností záchrany vážně zraněného Finna.

„Dobrý nápad.“ přikývl Lex, „Sice se to samé dá použít i na Univerzitu, ale kdoví jestli tam Benoch teď vůbec někde je. V táboře alespoň jeden schopný Císařský mág určitě bude.“ dodal následně a podíval se na Spellorovu s Palagánem, „Jenže nesmíme ztrácet čas zbytečně.“
„Souhlasím.“ přikývl Palagán, „Jeví se to jako nejlepší varianta. Spellorová vás tam teleportuje.“ rozhodl a podíval se na Spellorovou, která stále ještě udržovala léčivé kouzlo. Následně sáhl do brašny a hodil jí lahvičku. „Vás přijmou mnohem vřeleji něž mě a nebudou dělat zbytečný rozbroje.“

Spellorová zrušila kouzlo, netvářila se příliš nadšeně, že se musí vydat do tábora plného legionářů, kteří na ní pravděpodobně nebudou mít o moc lepší názor, než mají Císařští mágové na Palagána. Nakonec se, ale postavila na nohy a souhlasně kývla. Napila se z lahvičky, aby doplnila magickou energii ztracenou během náročného souboje.
„Popište mi trošku blíže tábor. Ať vím, kam se přibližně teleportujeme a neskončíme někde kdoví kde.“ promluvila již k tobě a poodešla stranou, aby měla na provedení teleportace dostatek prostoru. „Hlavně se mě nezapomeňte chytnout.“

„Lexi mezitím se podívejte na Sarricovou. Já se o Finna postarám.“ rozkázal Lexovi Palagán a poté se sehnul ke zraněnému.


SuperHunterCZ
„Výborně.“ přikývl spokojeně Gerrick, „Důstojník vám nechá přidělit nějaké lůžko v našich kasárnách a také vás seznámí se vším potřebným.“ podíval se střídavě na tebe a poté na důstojníka, který souhlasně kývl. „Výborně. Důstojníku mi dva jsme domluveni.“
Důstojník přikývl, rozloučil se a poté vyrazil ven se slovy, „Počkám na vás venku a provedu vás tady.“
„Máte ještě nějaké otázky?“ podíval se na tebe Gerrick, „Jinak vás se vším seznámí váš přímý nadřízený, důstojník Stormius.“

---

Chytím se altnerce za ruku a začnu jí popisovat náves vesničky s hostincem, kde nechal Atius zřídit ležení legionářů. Potom kývnu hlavou na znamení, že jsem připraven, a budu vyčkávat, až začne kouzlit.

---

→ Tah 593.


Scorpioncz
Appius na tvoje náhlé rozzuření reagoval nevzrušeně, dal ti prostor k vypuštění hněvu, který tě uvnitř sžíral. Rozčileně jsi zahodil klíče k nohám své společnice a rozohněně pokračoval v monologu. Na jehož konci ses prudce otočil a vyrazil ke schodišti. Než se však Elanya stihla vzpamatovat z tvého výstupu, který nečekala, stihl si Appius s pomocí telekineze přitáhnout klíče od pouta k sobě a náhrdelník uklidit na bezpečné místo uvnitř děravé zbroje. Elanya zasoptila, když spatřila Appiovu spokojenou tvář. Nejenže měl její náhrdelník, ale teď i klíč od pouta, které ji znemožňovalo, jakkoliv se bránit s pomocí magie. Měl ji v hrsti.


Byl jsi však příliš daleko a naštvaný na to, aby sis všiml, že je Elanya ve značně znevýhodněné situaci. Vrhl jsi za sebe magickou runu a následně poháněn hněvem začal scházet schodiště dolů. Strážci ve zbrojních tě ignorovali. Appius zjevně celý tvůj výstup nepovažoval za nijak jemu nebezpečný, a tak jim žádný pokyn ke tvému zastavení nevydal.


Sarako
Bez jakéhokoliv dalšího zdržování ses chytl altmerky za ruku, popsal jí náves, hostinec a celkově osadu ve které se tábor legionářů nacházel. Altmerka přikývla a poté co se dostatečně připravila vyvolala teleportační kouzlo a se zábleskem modrého světla došlo k přesunu.

Jakmile modré světlo pominu stáli jste v táboře legionářů uvnitř osady. Většina domů byla osvětlena loučí a sem tam se mezi domy mihl některý z legionářů na noční hlídce. Jiní seděli před stany rozloženými mezi domy a bavili se vyprávěním příběhů nebo hraním kostek. Spellorová pustila tvoji ruku a porovnala si uniformu, aby pokud možno vypadala co nejvíce upraveně a nedělala Thalmoru ostudu.
„Asi je zbytečné, abych tu zůstala s vámi.“ poznamenala, „Císařští mágové vás tam dokáží odteleportovat taktéž... pokud je přesvědčíte, aby některý z nich pomohl.“ dodala následně a podívala se na tebe.


SuperHunterCZ
„Výborně.“ přikývl spokojeně Gerrick, „Důstojník vám nechá přidělit nějaké lůžko v našich kasárnách a také vás seznámí se vším potřebným.“ podíval se střídavě na tebe a poté na důstojníka, který souhlasně kývl. „Výborně. Důstojníku mi dva jsme domluveni.“
Důstojník přikývl, rozloučil se a poté vyrazil ven se slovy, „Počkám na vás venku a provedu vás tady.“
„Máte ještě nějaké otázky?“ podíval se na tebe Gerrick, „Jinak vás se vším seznámí váš přímý nadřízený, důstojník Stormius.“

---

,,Ale no tak, jste přeci velvyslankyní, nebo snad Thalmor postrádá schopné diplomaty. Pomáhám univerzitě z dobré vůle, tak to tu se mnou ještě chvilku vydržte. Nemusíte se do jednání s Císařskými mágy zapojovat, stačí když vyčkáte se mnou, pro případ, že by jim byl osud někoho z univerzity lhostejný. Nerad bych se pro svého koně vracel k rezidenci Colových pěšky a krom toho, jaké by si o Vás udělal Palagán mínění, kdyby jste odešla, aniž by jste vynaložila nějaké úsilí o diplomacii." odvětím Spellorové, rukou pokynu ke dveřím domu, kde si Atius zřídil hlavní stan, a po boku altmerky tam vyrazím svižným krokem.
Legionářům stojícím na stráži pokynu hlavou na pozdrav a pronesu: ,,Bílý Guar se vrátil zpět, profesorka Mirabelle Sarricová je v bezpečí a Paní Colová je po smrti. Není třeba ohlašovat můj příchod, generál Atius mě očekává."

---

→ Tah 594.


Sarako
„Nepostrádá.“ zamítla pohotově, „Má velmi dobré diplomaty, proto dosáhl úspěchů jakých dosáhl.“ dodala následně s přísným výrazem ve tváři, „A to co si o mně myslí Palagán?“ pokrčila rameny, „To mě netrápí. Už při mém nástupu mi řekl, že mi nevěří a nikdy věřit nebude. Myslím, že nebýt těch změn ve vedení asi bych do teď vyučovala jen historii, protože podle Palagánových slov tam ‚není co zkazit‘.“ vysvětlila následně a následovala tě až ke dveřím domu v nichž sídlil legát Atius. Legionář u vchodu si změřil pohledem altmerku, vyslechl si tvá slova a poté kývl hlavou.

„Vstupte. Legát vás přijme, zrovna tam nikoho nemá.“ dodal a otevřel vám dveře. Vešli jste dovnitř. Uvnitř domu se nic nezměnilo, nábytek i stůl s mapou byl stále na stejném místě. Legát Atius podřimoval s podepřenou hlavou nad mapou plnou rozestavených figurek.

---

,,Legáte Atie, Bílý Guar hlásí svůj návrat zpět, profesorka Mirabelle Sarricová je v bezpečí a Paní Colová je žel Osmičce po smrti. Potřebuji, abyste nechal svolat Císařské mágy, máme umírajícího člena univerzitní stráže zasaženého neznámým kouzlem. Je to naléhavé." pronesu k legátovi, poté se na chvíli podívám na Spellorovou, a zpět na Atia: ,,A tohle je profesorka Spellorová, málem bych jí zapomněl představit."

---

→ Tah 595.


Sarako
Legát sebou trhl, když jsi na něj promluvil. Rozhlédl se kolem, a nakonec si vyslechl co jsi měl na srdci. Směrem k Spellorové pouze kývl na pozdrav.
„To rád slyším...“ zívl, „Že jste byl úspěšný.“ dodal následně, „Nechám je zavolat.“ sebral se ze židle, protáhl se a vykročil ke dveřím, kde ihned zaúkoloval legionáře střežícího vchod do domu.

Spellorová tento čas využila k prohlédnutí si mapy s figurkami. Atius bouchl dveřmi, cosi zamumlal a následně se vrátil zpět ke stolu a židli.
„Taky jste mohl jít rovnou za nimi.“ řekl nakrknutým tónem, „Já jsem velitel legie ne kurýr. Císařští mágové nespadají pod můj oddíl ani vojsko.“ vysvětlil se zívnutím a ztěžka usedl do židle, „A ještě ke všemu budu muset poslouchat keci, že Colová zařvala a oni nemohou provést výslech... atd.“ promnul si pěst, „Jako bych neměl sám dost starostí.“ zakončil a opřel se zády o židli.

Netrvalo dlouho a dveřmi do domu vešel Meligulus Vita, oblečený byl stále ve svém charakteristickém červeném rouchu. Atius si hlasitě povzdechl.
„Prý jste mě volal.“ ujal se ihned slova Císařský mág.
„Bilý Guar s vámi chtěl mluvit.“ přesměroval ho Atius, „Něco od vás potřebuje.“
„Tak povídejte Guare. Copak potřebuje v těchto pozdních hodinách?“ zeptal se Meligulus Vita, který si prohlížel blonďatou altmerku. Ta mu však příliš pozornosti nevěnovala, protože jí daleko více zaujala mapa s rozestavěnými figurkami.

---

,,Pane Vito, při záchraně profesorky Mirabelle Sarricové dostal jeden člen univerzitní stráže zásah neznámým kouzlem. To kouzlo na něj seslala Colová krátce předtím, než zemřela vyčerpáním. I přes snahu ostatních udržet jej při životě umírá v bolestech. Je to naléhavé, do rána nevydrží, a teleportaci nepřežije." promluvím k Vitovi netrpělivě očekávajíc jeho odpověď.

---

→ Tah 596.


Sarako
Vita přimhouřil oči a přistoupil blíže, „Vy jste v doprovodu členů magické Univerzity bojoval proti té odpadlici?“ hlesl překvapeně, „Měl jste mě o tom neprodleně informovat a vůbec do toho nezatahovat civilisty nebo snad profesory z magické Univerzity. Tohle je práce pro nás Císařské mágy.“ dodal a poté se podíval na legáta Atia, „Věděl jste o tom?“ zeptal se.
„Samozřejmě, že jsem o ničem takovém nevěděl.“ zakroutil hlavou okamžitě legát Atius, „Bílý Guar semnou své plány nekonzultuje. Nejsem jeho nadřízený... Tohle všechno jsem se dozvěděl jen pár minut před vámi.“
Spellorová se přísně podívala na legáta Atia, ale ten jejímu pohledu uhnul. Vita jeho odpověď nijak víc nekomentoval.
„No... Nebudeme o tom déle diskutovat. Byla to vaše volba, respektuji ji. Kde najdu toho zraněného?“ řekl již směrem k tobě, „Neslibuji, že svedu zázraky, ale pokusím se mu pomoci.“

---

,,Palagán s Vámi i přes má doporučení nechtěl na téhle záchranné misi spolupracovat, prý měl svých lidí dost, tak jsem jeho rozhodnutí respektoval. Usoudil jsem, že by případné ztráty ve Vašich řadách mohli ohrozit zítřejší bitvu, proto nebyl nikdo z Císařských mágů informován. Toho zraněného najdete před starou rezidenci Colových, profesorka Spellorová nás tam přenese za pomoci teleportace." odvětím Vitovi, poté věnují Spellorové krátký pohled a se slovy: ,,Myslím, že můžeme vyrazit." jí pokynu, aby odlepila svůj zrak od plánu bitvy, a přidala se ke mě a Vitovi.