---

→ Tah 576.


Scorpioncz
„To si nemyslím.“ zakroutila hlavou nesouhlasně, „Tohle místo.“ podívala se na tebe vážně, „Není pro nás živé nejpřívětivější. Zatímco ty jsi ještě relativně mladý, já jsem altmerka... jsme ještě při síle a naše tělo je schopnější se přizpůsobovat změnám a odolávat nepříjemným vlivům. Jeho tělo už je staré, a proto se domnívám, že mnohem hůře snáší celý tenhle pobyt tady.“ dodala, „Teda alespoň se domnívám, že je to tak. Nejsem odbornice na tuhle sféru a troufám si říct, že ani nikdy nebudu.“, přiložila ruku na Globullovo čelo a poté tiše zamumlala nějaké zaklínadlo.

„Zkus s ní promluvit, ale asi jí budeš muset trochu probrat.“ namítla následně na tvá slova o Globullově společnici. Během toho jsi vrhl do Blyštákových pozůstatků blesk. Záblesk nakrátko projel místností a následně se s řevem rozplynul. Blyšťák vyskočil na nohy, plný hněvu a nenávisti. Rána na jeho hlavě ho vůbec nezajímala. Rozhlížel a modré oko pátralo po viníkovi.
„Sežeru tě! Já tě sežeru!“ zařval hlasem čiré nenávisti a rozeběhl se proti omráčené a spoutané ženě.

Elanya, která poznala Blyšťákův hlas se na tebe škaredě podívala, a přitom přerušila sesílané kouzlo, hlasitě povzdechla a sklopila hlavu k profesorovi. Opět k němu promluvila a pokusila se navázat smysluplný dialog.


Sarako
„Zastávám obě funkce. Tudíž obě oslovení jsou správné.“ odvětila Spellorová klidným hlasem a udělala krok vzad, opět si prohlížela stavení, k němuž se za pár minut vydáte. Lex se jen ušklíbl.

„Všichni jsou připraveni.“ přikývl Palagán, když každému přítomnému věnoval krátký pohled na který mu jednotlivě odpověděli kývnutím hlavy. „Hlavně dávejte pozor kam šlapete. Jsme schopní pasti neutralizovat, ale pokud se příliš vzdálíte nesvedeme zázraky.“ dodal následně.
„Colová určitě nebude naivní. Jakmile dojde ke střetu věnuje část svého úsilí do odhalení živých v okolí. Takže nečekejte, že budete mít výhodu utajení příliš dlouho.“ doplnila Palagána Spellorová.
„Nesmíme jí dát příležitost.“ řekl Palagán, „Ale dost zdržování. Pojďme.“ s těmito slovy se otočil a vykročil na prostranství. Našlapoval pomalu, Spellorová šla kousek od něj, držela si odstup, aby byla schopná neutralizovat magickou past ve svém okolí. Lora s Finnem šli kousek za nimi, oba byli ve střehu.
Lex pohodil svým štítem přehozeným přes rameno, „Tak veďte. Budu vám v patách.“


Beardanie
Muž zopakoval tvé jméno, aby si ho lépe zapamatoval. „Teď se odeber za arénu. Najdeš tam menší tábor, který patří všem tobě podobným. Nahlas se u Olafa on už se o zbytek postará. Musíš dostat jiné zbraně, protože s tímhle, co máš...“ poukázal na tvoje zbraně, „By teklo příliš krve a to vyhláška zakazuje. Bohužel.“ povzdechl si, „Ještě něco? Jestli ne. Tak mazej k Olafovi.“

---

Se slovy: ,,Nechť Mefala vede mé kroky." vyrazím pomalu s Arminovým mečem v ruce vpřed.
Jakmile budu mít Lexe za sebou pozdvihnu hledí své přilby (pokud mám jen kbelcovou přilbu bez sklopného hledí, pozdvihnu si celou přilbu) abych měl větší šanci spatřit magické runy dřív, než se dostanu do jejich blízkosti, a kdybych přeci některou z nich nechtěně aktivoval, pokusím se Arminovým mečem pohltit co možná nejvíc její magické energie a snížit tak případné zranění.
Až s Lexem dorazíme k budově, případně budu-li se blížit k nějakému osvětlenému místu, hledí přilby sklopím (přilbu si opět nasadím tak, aby mi zakrývala obličej).

---

Chytím bláznivého nemrtvého, tak aby mě nemohl pokousat. "Hej hej héééééj! Zastav se trochu. A prokaž mi vděčnost, právě jsem tě ... asi ... oživil! Navíc sis to stejně zasloužil. Přemýšlet osamotě? No tak, nečetl jsi žádné horrorové romány brachu?" Až se trochu uklidní, tak mu řeknu. "Navíc by mohla vědět, kde jsou všechny ty tajemné blejskavé věci, co tu někde ukryla. Takže musí bejt v pohodě a spolupracovat dobrovolně jo?" Potom zkusím zajít za omráčenou, tedy pokud je nemrtvej už v pohodě, a zkusím jí probrat. Také jí ale zkontroluji její magická pouta, aby se o nic nemohla pokusit. Pokud se probere, hned se jí otážu na jméno, co tu dělají a na důvod útoku na blyšťu.

---

→ Tah 577.


Scorpioncz
Chytl jsi Blyšťáka za nohu a tím mu zabránil v jakémkoliv útoku. Neměl v plánu pokousat tebe, ale ženu, která ho nejspíše unesla a způsobila mu zranění na lebce. Rozzuřeně zaskřípal zuby, nevraživě se na tebe podíval. Jeho nenávist obměkčila až zmínka o blyštivých věcech, pozvolna se hněv v jeho tváři rozplynul a zalil ji úžas a nadšenost.

„Blejskavé věci?“ zopakoval klidným tónem a úsměvem od ucha k uchu. „Nesním ji. Blyšťák ji nesní.“ dodal klidným hlasem a posadil se, podrbal na poraněné lebce a posmutněl.

Mezitím ses přesunul k omráčené, probral ji a zkontroloval, zdali je stále spoutaná. Byla spoutaná a neměla sebemenší šanci se sama z takového spoutání dostat. Rozeznal jsi její tvář, byla to mladší redguardka. Věkově mohla být o něco málo kolem tebe. Vlasy měla krátké černé, neupravené nejspíš kvůli času stráveném zde. Podobně jako Globullus i ona byla špinavá od krve a prachu. Nezatvářila se příjemně, vrhla na tebe naštvaný výraz a marně sebou cukla ve snaze uvolnit se – nezadařilo se jí. Blyšťák přiskočil k vám a vycenil zuby v doprovodu jazyku, kterým se oblízl.
Redguardka vykulila oči.

„Nechte ji!“ ozval se Globullův hlas, který se nejspíš konečně probral a byl schopen nějakého slova. Bylo v něm patrné, že je znavený a vysílený. „Škorpiasi nech jí být! Ona je s námi! Je hodná!“ pokračoval, a přitom se podíval na altmerku.
„Udeřila mě! Udeřila Blyšťáka! Chudák. Hledal jsem vám cestu k vašemu cíli a ona mě přepadla! Unesla!“ vřískl Blyšták a poskočil na místě, „Ugrr! Zasloužila by si ukousnout hlavu!“ bouchl pěstmi do země, a přitom se opět uklidnil a zamrkal okem s milým výrazem ve tváři. „Nechal jsem se trošku unést. Pardon.“ pousmál se, a přitom si promnul ruku zatnutou v pěst.

„Rilen...“ vydala ze sebe probuzená redguardka a přitom nevěděla kam svůj zrak upnout dříve. Nejprve pátrala po Globullovi, kterého ale neviděla ze své pozice. Viděla pouze tebe a Blyšťáka, který každou chvilku měnil svoje emoce.

Elayna pomohla Globullovi postavit se na nohy, podpírala ho, ale dokázala ho přesunout blíže k vám.
„Škorpiasi...“ promluvil k tobě znaveně, „Ona je hodná... Potřebovala mě... Chtěla mě zachránit. Pomoci mi.“ dodal a chytl se za hlavu. Elanya pokrčila rameny, protože nejspíš stejně jako ty nechávala, co se vlastně Globullovi a Rilen přihodilo. Rilenina tvář zesmutněla, když uviděla Globulla v takto zbídačeném stavu.
„Prosím... Pomozte mu. Prosím.“ šeptla tiše, a přitom se podívala na tebe. Blyšťák se opět podrbal na poraněné lebce a poskočil stranou.
„Kdepak má ty blyštivé věci? Kdepak?“ šeptl do tvého ucha. Když však spatřil Elanyi, ihned se prudce otočil div nestál v pozoru. „Óoo má ctěná blyštivá paní!“ zvolal čímž altmerku opět naštval, protože na něj vrhla vražedný pohled, který byl patrný i přes horší viditelnost.

„Bude teď chvilku dezorientovaná a zmatená.“ oznámila Elanye, která stále podpírala starého profesora, „Příliš jsem jí nešetřila.“ přiznala a podívala se na Blyšťáka.
„Ou... Starý pán je na tom špatně.“ pronesl Blyšťák náhle, „Tohle místo.“ učinil gesto, „Ho oslabuje. Blyšťák to viděl už mnohokrát. Bez pomoci mága.“ přesunul se zpět k tobě, přidřepl si „Toho před kterým jsme se schovávali.“ zašklebil se, „Jeho mysl nepřežije.“ vyprskl zděšeně, „Bude jako ostatní. Ostatní mrví tady. Bez rozumného úsudku. Bez rozumu bloudit ve věčnosti.“


Sarako
Vyrazil jsi k sídlu. Lex tě následoval, obezřetně jsi našlapoval a dával pozor, jestli nezahlédneš nějakou umístěnou past. Lex kráčel poněkud bezstarostněji.
„Obezřetnost je důležitá, ale pochybuji, že to tady někdo přeháněl s rozmisťováním run.“ pronesl tiše Lex, „Celé je to tu zarostlé trávou, kdyby se někdo namáhal s rozmístěním run musel by si vyšlapat cestičku a tady žádná vidět není.“ pokračoval ve svém poznatku.

Šli jste dál. Tráva byla delší a bylo by v ní vidět, pokud by cestu absolvoval někdo před vámi z jakéhokoliv důvodu. Palagánova skupina vám mezitím zmizela z dohledu, dostali jste se až za sídlo a naskytl se vám bližší pohled na rozpadající se sídlo. Dvoupatrová budova tyčící se před vámi měla své nejlepší časy za sebou, okna byla rozbitá a střecha poblíž věžičky propadlá. Žádné dveře se v zadní částí sídla nenacházely, ale přesto bylo možné se do sídla dostat. Buď překonáním jednoho z oken nebo využití poničené, děravé stěny. Otvory ve stěně sídla byly na této straně celkem dva, jeden vedl do jednopatrové části budovy a druhý do dvoupatrové.




Beardanie
Muž zopakoval tvé jméno, aby si ho lépe zapamatoval. „Teď se odeber za arénu. Najdeš tam menší tábor, který patří všem tobě podobným. Nahlas se u Olafa on už se o zbytek postará. Musíš dostat jiné zbraně, protože s tímhle, co máš...“ poukázal na tvoje zbraně, „By teklo příliš krve a to vyhláška zakazuje. Bohužel.“ povzdechl si, „Ještě něco? Jestli ne. Tak mazej k Olafovi.“

---

Očekávajíc nějakou runovou past, pomalu vyrazím s Arminovým mečem před sebou k nejbližší velké díře ve stěně (té blíž k věžičce).

---

"Rilen? Co? No, pokud slíbíš, že nás nebudeš chtít zabít ... což bys neměla, protože jak vidíš, tak známe tady profesora ... tak tě rozvážeme hmm? Dobrej návrh ne?" Promluvím k Rilen. "A to jsem si myslel, že živé to ovlivňuje jen na duši, ne na fyzickém stavu ... zvláštní. Skoro by mne zajímalo, jak by ten vliv tohohle místa pokračoval dál. Ale dobře, chápu, žádné pokusy na lidech, už vůbec ne na starých známých. Ale když jste při vědomí ... Vy se tu asi trochu vyznáte což? Kde se tady dá zbavit prokletí? A kde je ten mág o kterém stále slyším, a který vypadal, jako by chtěl někoho najít a zabít? Pokud to víme, tak můžeme začít konat a vy už konečně budete moct vypadnout z týhle sféry."

---

Dojdu ke strážím u dveří do sídla a zeptám, "Hledám lorda Gerricka, je zde nebo je momentálně zaneprázdněn někde jinde?"

---

→ Tah 578.


Scorpioncz
„Slibuji.“ přikývla, „Neublížím vám... ani na vás nezaútočím. Nechtěla jsem vám způsobit nějaké problémy.“ pokračovala pozvolna, „Potřebovala jsem pomoc. Pomoc pro něj a ten váš kostlivec šel zrovna příhodně kolem.“
„Mezi námi.“ ujala se slova Elanye, „Horšího průvodce jste si vybrat nemohla. Tahle hromada kostí je neskutečně drzá a otravná.“ dodala, a přitom vrhla nepříjemný pohled na Blyšťáka, který byl v ten moment zcela mimo sebe a nevnímal dění kolem sebe.

„Ovlivňuje. Asi. Jen tu duši.“ pokračovala Rilen stále ještě ve strnulé poloze očekávajíc osvobození, „Dostali jsme se sem trošku netradičním způsobem. Jeden z nás musel zaplatit nějakou daň. Trošku krve... Možná tahle oběť ho tolik oslabila.“ dodala po krátké pauze, aby opět nabrala sílu.

„Já?“ pousmála se redguardka, „Těžko. Leda by to věděl Icarius. Já opravdu nevím... jsem jen mladá skoro začínající profesorka, která nemá moc zkušeností s něčím takovým.“ přiznala následně a podívala se na Globulla, kterého se stále ještě snažila dát do kupy Altmerka.

„Je to mocný mág.“ začal pozvolna Blyšťák, který začal opět vnímat. Těžko říct, jestli je za jeho krátkodobý nepřítomný stav zodpovědný úder do hlavy nebo je to jen další část jeho nevypočitatelného chování. „Pokud mu nepomůžeme...“ podíval se na Globulla, „Jeho duše připadne mohyle a mysl naplní prázdnota.“ poskočil na místě, „Blyšťák už to viděl na vlastní oči.“ gestem ukázal na své oči, „Mág to umí. Zná zdejší tajemství a pomohl Blyšťákovi ochránit jeho mysl.“ při této zmínce Elanye protočila oči, „Blyšťák si pamatoval jeho jméno. Jeho jméno. Uhh... Jak znělo...“ poskočil stranou a několikrát se proběhl kolem dokola po čtyřech. „To on mě stvořil.“ zastavil se honosně se postavil, „Jenže to zmršil!“ rozzuřil a udeřil do země až zavířil prach.

„Kde provedl kouzlo, kterým tě svořil?“ zeptala se Elanya, „Můžeš nás tam zavést?“
Blyšťák znejistil. Bylo patrné, že odpověď určitě zná, ale zdráhá se jí zodpovědět.
„Uděláš to pro svoji blyštivou paní?“ namítla následně a hezky se na něj podívala a pousmála. Blyšťák se zatvářil překvapeně a potěšeně, kdyby nebyla jeho tvář tolik zdeformovaná a neživá možná by se i začervená.
„JISTĚ!“ zvolal radostně, „Co bych pro vás moje blyštivá paní neudělal. Znám to místo. Vím, kde je, ale nezavedu vás tam.“ zakončil. Elanya se zamračila. „Je to příliš nebezpečné a vy neznáte kouzlo, rituál nic.“ dodal Blyšťák, „Grithart! Grithart tak se jmenoval! Hehe! Blyšťák si vzpomněl! Tak se jmenoval. Tak se jmenuje ten mág, co doprovázel jezdce. “


Sarako
Vyrazil jsi k díře poblíž věžičky, vedla do dvoupatrové budovy. Opatrně jsi před sebou udržoval Arminův meč očekávajíc magickou past. Lex začal být mnohem víc obezřetnější, sundal štít přehozený přes rameno a vybavil se jím.

Žádnou past jste nespustili. Došli jste až k otvoru ve stěně. V pohledu dovnitř vám bránila částečně skříň přisunutá tak, aby pokud možno skryla otvor ve stěně. Pozvolna jsi začal přibližovat meč k otvoru. Lex s napětím očekával, co se stane, bude otvor chráněn magickou pastí nebo nebude. Náhle došlo k ráně a sérii hlasitých výbuchů. Lex sebou prudce cukl. Žádná magická past se ale nespustila, hluk přicházel z prostranství před sídlem, skupina pod vedením Palagána se nejspíš už střetla s Colovou a jejími spojenci.

„Heh... Vyjednávání je zjevně v plném proudu.“ uchechtl se Lex a snažil se přitom zamaskovat svůj úlek. „Teď by bodlo kouzlo na odhalení živých.“ namítl a přehodil štít přes rameno, aby mu nezavázel při odsouvání skříně. „Kam potom až jí odsuneme? Tenhle dům je hodně rozsáhlej... Sarricová může být prakticky kdekoliv. Věž, sklepení... možná nějaký pokoj.“ pokrčil rameny.


SuperHunterCZ
„Lord Gerrick se nachází uvnitř. Přijímá hlášení svých podřízených jako každý den touhle dobou, ale už bude nejspíš končit. Jestli mu nesete nějakou zprávu klidně vstupte. Najdete ho v prvních dveřích hned po pravé straně, když vyjdete schodiště. Nemůžete to minout.“ odpověděl ti pohotově bojovník stojící před dveřmi.

---

,,Můj názor je přibližně stejný. Kdybych tu chtěl někoho držet, využiji té věžičky, nebo ho uklidím někam do sklepení." pronesu k Lexovi, zatímco se ramenem ruky, v níž držím meč, a dlaní druhé ruky opřu o skříň ve snaze jí posunout.

Jakmile se dostaneme dovnitř, ve vší opatrnosti budu směřovat své kroky ke věžičce.

---

"Tak jí už rozvaž, je to tvoje kouzlo." Poznamenám při pohledu na redguardku a ještě zrovna k redguardce promluvím. "Copak tu byl na výběr? Koho jsme se měli zeptat? Duší? To tu nejste dostatečně dlouho, abyste viděli, že většina z nich ani neví, že umřela? A tenhle alespoň něco ví. A je jednoduchý se mu zavděčit." Zakroutím nevěřícně hlavou.

Otočím se na Blyšťáka. "Zavedeš nás tam, a víš proč? Pamatuješ ten amulet, co měla na krku tady naše zlatavá paní? Tak hádej kdo ho sebral. A přece chceš udělat zářivou paní ještě víc zářivou ne? Tak jen ukaž cestu, zbytek nějak zařídíme." Zakončím mírným zvýšením hlasu.

"Protože to je stejně jediný vodítko co tu máme!" Začnu naštvaně pochodovat po místnosti. "Alespoň něco, a přitom nic! To, kvůli čemu jsem vlastně tady, ani nevíme co je!" Z ničeho nic vystřelím blesk některým z oken ven. Potom přejdu ke stěně a opřu se o ní čelem, přičemž se začnu hihňat. Hlasem plynule přejdu z naštvaného na radostný. "A víte co? Mně už je vlastně jedno, jestli moji duši dostane tohle místo, nebo to co mě proklelo. Stejně už si mě to bere, protože se tomu nedá utéct ... nedá ..." Otočím se a sjedu zády po stěně na zem. "Když budu tady, tak alespoň budu něco o tomhle místě vědět ... než tam, kam zatím moje duše směřuje. Třeba najdu Ideální pány, kdo ví." Poznamenám a promnu si místo s tetováním. "Stejně tahle operace byla od počátku jen honba za nadějí, která pravděpodobně ani není." Depresivním tónem nakonec ještě dodám a zavřu oči.

---

→ Tah 579.


Scorpioncz
Elanya přikývla a propustila mladou redguardku. Ta si několikrát zakašlala a s oddechem se napřímila. Promluvil jsi k Blyšťákovi, který na tebe chvilku zíral a nevěřícně koulel očima.

„Blyšťák vás nemůže zavést na místo kde je možné provést kouzlo, protože ani jeden z vás kouzlo nezná.“ řekl nakonec odhodlaně, „Ani jeden z vás. Ani blyštivá paní, ani neblyštivá paní a ani ten starý pán!“ dupl nohou do černého prachu, „Chápete? Zbytečné! Nikdo krom mága to kouzlo nezná! Nikdo krom něho ho neumí provést. NIKDO! NIKDO!“ zvolal dost rázně, „Blyšťák na to místo zbytečně nepůjde. Nepůjde, protože je to riskantní a ZBYTEČNÉ!“ rozohnil se a následně se vysíleně posadil na zem a držel se za poraněnou hlavu. Když jsi vystřelil blesk oknem ven a částečně přispěl k zvětšení okenního otvoru Blyšťák sebou trhl a skoulel se do klubíčka.

Zády opřený o stěnu jsi sjel k zemi a zavřel oči. Netrvalo dlouho a zaslechl jsi Elanyin hlas, jak rozkazuje Rilen, aby se postarala o Globulla a také Blyšťákovo vyděšené kvílení, které vydával až dokud nebyl okřiknut altmerkou.

„Přece to teď nevzdáš.“ promluvil k tobě hlas Elanye, která se posadila vedle tebe. „Máme vodítko a průvodce, který je možná idiot, ale jestli něco svede tak podle všeho přivolat jezdce. Říkal jsi, že se přeci objevili hned potom co jsme se dostali sem a objevil nás Blyšťák, ne? Necháme Blyšťáka ať přivolá jezdce... sice nevíme, jestli budou přátelští, ale známe jméno toho mága – Grithart. Pokud si vzpomínáš objevoval se v písemnostech, které jsem ti poslala. Byl to on ten mág, které jsi viděl v dost podobném rouchu, co máme my teď na sobě. Možná se z něj potom stal odpadlík... možná, ale možná ho přimějeme ke spolupráci. A pokud ovládá zdejší magii určitě bude znát i zaručený způsob, jak tě zbavit kletby.“ odmlčela se, „Když to klapne, zachráníme Globulla a tebe zbavíme kletby. V opačném případě budeme muset jezdce přemoci a nějakým způsobem z mága dostat potřebné informace... Což bude asi problém, protože nevím, co by mrtvého mohlo vyděsit natolik, aby zazpíval.“ opět udělala pomlku a povzdechla si, „A pak... Pak se setkáš se svou ženou a malou dcerkou. Budeš jim moc vyprávět neskutečnou historku.“


Sarako
S Lexovou pomocí jsi odsunul skříň a vnikl dovnitř. Místnost, do které jste se dostali nebyla nijak velká ani vybavená. Skříň byla jediným nábytkem. Vysazenými dveřmi jsi pokračoval do chodby, ze které jsi se dostal až ke schodišti. Přitom jsi postupoval obezřetně, abys na sebe zbytečně neupozornil případného strážce sídla.

Vyšel jsi schodiště a směřoval podlouhlou chodbou až ke dveřím na jejím konci. Z chodby by bylo možné se dostat za běžných okolností do dalších místností, ale nyní byla většina otvorů pro dveře zatlučena prkny. Jen dvojice postranních pokojů byla přístupná, ale nic zajímavého se uvnitř nenacházelo, pouze střepy z rozmlácených oken, zničený nábytek a hromada pavučin.

„Na můj vkus to jde příliš hladce...“ poznamenal Lex, když jste bez sebemenších problémů došli až na konec chodby a spatřili tak černé dveře zblízka. Stříbrná klika nebyla zaprášená a podlaha směřující ke dveřím byla očištěna od prachu. Zvuk boje zvenčí doléhal až k vám. Lex shodil z ramena štít a připravil se na případné nebezpečí, které se mohlo ukrývat za dveřmi.


SuperHunterCZ
„Lord Gerrick se nachází uvnitř. Přijímá hlášení svých podřízených jako každý den touhle dobou, ale už bude nejspíš končit. Jestli mu nesete nějakou zprávu klidně vstupte. Najdete ho v prvních dveřích hned po pravé straně, když vyjdete schodiště. Nemůžete to minout.“ odpověděl ti pohotově bojovník stojící před dveřmi.

---

"Ano vzpomínám si." Promnu si kořen nosu a otevřu oči. "Fajn, pojďme se zeptat mágů a nejlíp cestou zabijme pár nemrtvejch a vyberme několik truhel s poklady! Není vůbec tady v té ruině něco, co by stálo za řeč? Vědění? Artefakty? Cokoliv? Mimochodem, nemáte někdo u sebe momentálně nějaký prázdný kámen duší?" Vyskočím a nabídnu pomoc se zvednutím Ele. Rozhlédnu se trochu po ruině, a pokud je to jen budižkničemu kus kamene, tak zavelím k postupu. "Průvodče, zaveď nás k blyštivému amuletu, co má u sebe ten mág."

---

Ve snaze vyhnout se kouzlu, kterým by mohla být klika očarována, pomalu a potichu přiložím čepel Arminova meče ke klice předtím, než za ní vezmu a otevřu dveře. Arminův meč budu držet při otvírání dveří a vstupu do místnosti pro jistotu před sebou, očekávajíc útok, či nějaké kouzlo.

---

→ Tah 580.


Scorpioncz
Pomohl jsi altmerce opět na nohy, tvá změna nálady jí potěšila a dala to na sobě znát příjemným úsměvem. Kdo ti však přívětivý úsměv nevěnoval byl Blyšťák, který se nezatvářil vůbec nadšeně. Mnul se za krkem a přešlapával z místa na místo.

„Vydržte. Nějaký kámen duší bych sebou měla mít...“ ozvala se mezitím Rilen a vytáhla ze své brašny menší kámen duší, byl prázdný. Bez váhání ti kámen podala a opět se věnovala Globullovi.
„Blyšťák úplně neví kde mág je...“ kroutil se kostlivec, „Ale umí mága přivolat. Dokáže to... Už to udělal několikrát. Nedávno při vašem příchodu.“ poukázal na tebe a Elanyi.
„Přivolání je lepší. Přivolej mága sem... alespoň se tu můžeme opevnit pro případ, že něco neklapne.“ namítla Elanye. Blyšťák přikývl a vyběhl ven ze skrýše. Altmerka se za ním ohlédla. „Rilen postarej se mezitím o Globulla. Já a Škorpias se pokusíme vyjednat jeho záchranu. Snad budeme úspěšní.“ koukla na tebe, „Kolik těch jezdců bylo? Máš nějakou představu?“ zeptala se.

Rilen mezitím přiložila Globullovi ruku na čelo a následně mu dala napít nějaké ampulky, kterou podobně jako kámen duší vyštrachala ze své brašny. Globullova brašna byla pohozená bokem a nikdo si jí nevšímal. Její rozměry, ale nebyly malé a starý profesor v ní určitě bude mít nejednu užitečnou věc.


Sarako
„Moment.“ řekl Lex a stoupl si před tebe se štítem připraveným tak, aby případně zachytl jakoukoliv mechanickou past, kterou by tvůj meč nemusel vstřebat. Udeřil jsi ostřím meče do kliky a pocítil silnější zavibrování v rukojeti meče, ale žádné kouzlo jsi očima nepostřehl. Sklonil jsi meč a pokusil se rukou otevřít dveře – nepovedlo se.
„Mám je zkusit vyrazit?“ nabídl se Lex a začal odkládat štít.


SuperHunterCZ
„Lord Gerrick se nachází uvnitř. Přijímá hlášení svých podřízených jako každý den touhle dobou, ale už bude nejspíš končit. Jestli mu nesete nějakou zprávu klidně vstupte. Najdete ho v prvních dveřích hned po pravé straně, když vyjdete schodiště. Nemůžete to minout.“ odpověděl ti pohotově bojovník stojící před dveřmi.

---

,,Zkusíme to společně." navrhnu Lexovi a jestli nebude mít nic proti, dodám: ,,Tak na tři." a začnu odpočítávat. Jakmile se dostanu ke trojce, s myšlenkou na bolavé rameno, vyrazím s Lexem proti dveřím.

---

→ Tah 581.


Scorpioncz
Pomohl jsi altmerce opět na nohy, tvá změna nálady jí potěšila a dala to na sobě znát příjemným úsměvem. Kdo ti však přívětivý úsměv nevěnoval byl Blyšťák, který se nezatvářil vůbec nadšeně. Mnul se za krkem a přešlapával z místa na místo.

„Vydržte. Nějaký kámen duší bych sebou měla mít...“ ozvala se mezitím Rilen a vytáhla ze své brašny menší kámen duší, byl prázdný. Bez váhání ti kámen podala a opět se věnovala Globullovi.
„Blyšťák úplně neví kde mág je...“ kroutil se kostlivec, „Ale umí mága přivolat. Dokáže to... Už to udělal několikrát. Nedávno při vašem příchodu.“ poukázal na tebe a Elanyi.
„Přivolání je lepší. Přivolej mága sem... alespoň se tu můžeme opevnit pro případ, že něco neklapne.“ namítla Elanye. Blyšťák přikývl a vyběhl ven ze skrýše. Altmerka se za ním ohlédla. „Rilen postarej se mezitím o Globulla. Já a Škorpias se pokusíme vyjednat jeho záchranu. Snad budeme úspěšní.“ koukla na tebe, „Kolik těch jezdců bylo? Máš nějakou představu?“ zeptala se.

Rilen mezitím přiložila Globullovi ruku na čelo a následně mu dala napít nějaké ampulky, kterou podobně jako kámen duší vyštrachala ze své brašny. Globullova brašna byla pohozená bokem a nikdo si jí nevšímal. Její rozměry, ale nebyly malé a starý profesor v ní určitě bude mít nejednu užitečnou věc.


Sarako
Lex přikývl, odložil štít, ustoupili jste kousek stranou, začal jsi odpočítávat a poté oba naráz vyrazili proti dveřím s cílem je vyrazit.



SuperHunterCZ
„Lord Gerrick se nachází uvnitř. Přijímá hlášení svých podřízených jako každý den touhle dobou, ale už bude nejspíš končit. Jestli mu nesete nějakou zprávu klidně vstupte. Najdete ho v prvních dveřích hned po pravé straně, když vyjdete schodiště. Nemůžete to minout.“ odpověděl ti pohotově bojovník stojící před dveřmi.

---

"Díky moc!" Odpovím, když převezmu kámen duší. "Možná 5? Bylo těžké je spočítat přesně. Problém je, že pravděpodobně nebyli všichni." Pak ukážu na tu brašnu. "Máte tam něco užitečnýho, co nebudete potřebovat?"

---

Mírně si nadzdvihnu přilbu, omotám si plášť dvakrát kolem spodní poloviny obličeje a přilbu si zase upravím zpáty. Za pomoci telekineze před sebe strhnu nejbližší knihovnu a v naději, že neprohoří příliš rychle, se postavím na její zadní stranu. Poté to samé zopakuji s dalšími knihovnami a většími kusy nábytku ve snaze udělat si provizorní cestu skrz oheň, až ke schodišti, přitom mi probleskne hlavou: ,,Co to děláš ty pitomče? Dobře víš že nejsi neohrožený hrdina, za kterého se vydáváš! To tu chceš položit život za záchranu někoho, koho vlastně vůbec neznáš? Ani nemáš jistotu, že bude Palagán znát odpověď na tvou otázku, a i kdyby, bude ochoten ti to sdělit?"

---

”Děkuju,” přikývnu a vstoupím do budovy. Budu následovat pokyny bojovníka a vyjdu zmíněné schody. Poté co narazím na dveře do kanceláře lorda Gerricka zaklepu a vyčkám na pokyn jestli mohu vstoupit, zda to vůbec bude nutné.

---

→ Tah 582.


Scorpioncz
Elanya se s tvým pláne spokojila a poodstoupila stranou, aby byla chvilku o samotě a měla klid na přemýšlení.

„Podívej se...“ odpověděl ti Globullus bez dlouhého rozmýšlení a svolil ti k nahlédnutí do své brašny, „Měl bych mít uvnitř nějaké lektvary, něco na posílení many, vyléčení a pak nějaké písemnosti a jiné pomůcky.“ pokračoval již o trošku zdravějším tónem hlasu, nejspíš se mu už konečně udělalo dostatečně dobře. Rilen se posadila vedle něj a nespouštěla z něj oči. „Už jsem v pořádku.“ řekl směrem k ní, „Trošku oslabený a unavený, ale v pořádku.“ zopakoval a podíval se opět na tebe, „Podej mu prosím moji brašnu.“ pobídl Rilen, která bez váhání jeho přání splnila a podala ti brašnu.

„Uvnitř je i písemnost... která mi propůjčuje vést výzkumnou expedici. Ta je důležitá. Nesmí se jí nic stát. Tak s ní nakládej opatrně.“ požádal tě poté.


Sarako
Omotal sis plášť kolem spodní poloviny obličeje. Pomocí telekineze strhl knihovnu k zemi a spolu s ním i ostatní nábytek v místnosti. Dopad dřevěného nábytku situaci o moc nevylepšil, ale překonat oheň by mělo být o něco málo bezpečnější – přesto stále rizikové a neobejde se bez zranění.

Lex mezitím přešlápl z místa na místo, a přitom se snažil vymyslet nějaké řešení, ale nic ho zjevně nenapadalo. Několikrát tiše zanadával a pak se otočil zpět k tobě, když zpozoroval, co se hodláš udělat zvolal.
„Zbláznil jste se?“ vyhrkl, „Tam to možná půjde, ale zpět už ne!“ pokračoval a přitom ukázal na oheň, „Jakmile to proběhnete, vzplane i schodiště a pak už to půjde samo. Ta věž je zatraceně vysoko... je to sebevražda.“ popadl svůj štít, „Jste civilista nemůžete tam jít...“ pokračoval, „Musím tam jít já, protože je to má legionářská povinnost.“ dodal následně, „Vy běžte pro pomoc dolů. Přiveďte Palagána nebo Spellorovou. Přece tam s tou zatracenou Colovou nemůžou bojovat takovou dobu.“


SuperHunterCZ
Vešel jsi do sídla Thalmorského velvyslanectví, vyšel schodiště a zaklepal na dveře, které vedly do komnaty lorda Gerricka. Nemusela jsi dlouho čekat a otevřely se. Otevřel je starší krátkovlasí důstojník (graf. vzhled – zde), který tě ihned pozval dovnitř. Vešla jsi.

Místnost, ve které sídlil lord Gerrick nebyla nijak velká, obsahovala stůl, za nímž stál prošedivělý vysoký altmer (graf. vzhled – zde) v černé uniformě, která svým vzhledem upozorňovala jak vysokou hodnost pro Aldmerský spolek a samotný Thalmor vykonává. Dále zde bylo několik knihoven, mapa Cyrodiilu a soška s jeho bystou.

Krátkovlasý důstojník se postavil zpět do pozoru před stůl a podíval se na rozprostřenou mapu na které byly označený dva významné body a poté opět na svého nadřízeného.
„Jestli je to vše, lorde. S vaším dovolením bych se odebral obdržené rozkazy vykonat.“ oznámil následně.
„Ještě vydržte. Vyslechneme si, co nám nese...“ zadržel ho Gerrick a přísně se na tebe podíval, „Předstupte. Sdělte nám své jméno a účel svého příchodu.“