---

,,Zvláštní, že jsme se s Vaší kolegyní Cariel v průběhu bitvy shodli na něčem jiném." vmísím se do rozhovoru, vstanu a popojdu směrem k mágyni se slovy: ,,Mou rukou skonal nejeden prastarý upír a nespočet těch, kteří měli něco společného s Molag Balem. Rád si s dcerou místodržícího o celé záležitosti pohovořím, ve snaze osvětlit tohle malé nedopatření." za pomoci telekineze přisunu židli na které jsem seděl a zeptám se mágyně: ,,Zavedete mě za ní?"

---

"Právě to je důvod proč bych se tam vydal. Z Vvardenfellu se stala popelem pokrytá pustina, ale na západě by stále mohli být bažiny a takovéhle podobné lokace. A Solstheim? Tam to musí být na jihu podobné kvůli popelu. Právě by mne zajímalo, jak popel ovlivnil místní život a tak podobně." Zamyšleně jsem pohlédl do pohárku a vypil zbytek. "Víte toho o mne dost a já ani ne tolik o vás, ale co už ... nějak se s tím už smířím. S tím zatajováním to ale bude horší. Už od přírody jsem docela zvědavý a zatím mne jen stále odpálkováváte pryč. Ale nebojte, pokud mě nechytne zuřivost jako posledně, tak na sebe budu dávat pozor. To je ale také důvod proč to chci mít za sebou co nejdříve, než se prokletí zase začne silně projevovat."

---

→ Tah 485


Scorpioncz
„Určitě se tam nebude žít příjemně. Každodenní dýchání prachu musí mít nějaké následky.“ řekla Elanye bez zamyšlení, „Raději se být vámi zaměřuji na země Císařství. Vysokoskalí nebo Skyrim. Tam najdete také mnoho zajímavého.“

„Co byste o mně chtěl vědět?“ zeptala se a podívala se na tebe, „Jsem dcerou jednoho z Císařských mágů, užívám si tak bohatství svého otce... čehož jste si už určitě všiml a využívám členství u Císařských mágů pro své potřeby. Studovala jsem na magické Univerzitě stejně jako vy... No... Studovala.“ usmála se, „Otec dával přednost najímání soukromých učitelů. Takže jsem tam docházela spíš sporadicky, ale myslím, že nás učili stejní profesoři. Benoch, Silverwoodová, Seleth a kdopak tam ještě je tak dlouho?“ zamyslela se, „Možná Benochová a Viciová... Viciové je škoda, protože byla opravdu dobrou profesorkou. Myslím, že její smrtí Univerzita dost ztratila a Tandil ten byl zástupcem a profesorem taky mnoho let napříč generacemi. Další vyučující asi už dohromady nedám...“ odmlčela se, „Talariana, Tarna nebo Corrientise jste nejspíš za katedrou nezažil.“


Sarako
Reana se na tebe otočila, když jsi promluvil, krátce se zamračila, ale dokončila svůj monolog až do konce. Když utichla, promluvil jsi opět.
„Smím vědět na čem jste se shodli?“ zeptala se tě, „Cariel mi totiž žádnou zprávu nepřenechala a ani se nesetkala s naší nadřízenou, kterou by musela informovat o svém návratu.“


Tondulín
Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil.
„Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě.
„Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď.
„Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd.

---

,,Přece na tom, že jí musel ten upír ovládnout. Neodpovídala na oslovení, jen vrhala jedno kouzlo za druhým, dokud na ní Cariel nepoužila to omračující kouzlo." na chvíli se zarazím a po krátké odmlce ze sebe dostanu: ,,Počkat! Cariel se nevrátila? Měl jsem za to, že měla předat toho prastarého upíra svým nadřízeným k výslechu. Nenastali žádné komplikace, že ne?"
Na chvíli se odmlčím a nehledě na Reaninu odpověď, pokračuji: ,,Zaveďte mě za Delmusovou dcerou, probereme to cestou." přitom pokynu hlavou ke dveřím, ze kterých Reana přišla.

---

"Nemyslím, ve skyrimu je hrozná zima ... tam se mi moc nechce. Spíše bych chtěl navíc vidět něco neobvyklého, ne jen klasickou architekturu vysokoskalí nebo skyrimu ... morrowind je skvělý a jedinečný. Solstheim je zase zajímavější skyrim." Potom se opřu a budu poslouchat její životopis v kostce. "Spíš jsem si říkal, jestli také nepatříte k nějaké tajnější organizaci, ale děkuji za takovouhle odpověď ... mluví se s vámi hned příjemnější, když vím že nejste dcera nějaké daedry nebo něčeho takového." Pousměju se. "No vidíte. A mezi ty profesory budu patřit brzy i já ... vlastně už patřím. To je také to, jak jsem získal klíč od portálu. Zatím z toho vidím jen výhody. Cesta do morrowindu by mohla k těmto výhodám patřit ... byla jste někdy ve staré dwemerské ruině? Nebo snad ayleidské? samé zajímavé věci, které by byly pro samotného člověka nebezpečné."

---

→ Tah 486


Scorpioncz
„Ano... To ano... Skyrim je chladné místo a některý tamní lidé koukají na jiné rasy skrze prsty. Nedávno jsem tam byla... vládne tam podobný chaos jako tady. Bohužel.“ souhlasila a upila trochu vína.

„Já a členkou tajnější organizace?“ zasmála se Elanye, „Jakou pak jste měl na mysli?“ opět se napila z pohárku a bylo patrné, že jej vypila. „Dáte si další? Nebo máte ještě plno?“ zeptala se a kouzlem ovládla láhev, kterou pověřila nalitím dalšího vína do svého pohárku. Spokojeně se pak usmála a vyčkávala na tvé odpovědi.

„Jestli jsem dcerou daedry netuším.“ pokrčila rameny, „Otec o matce nikdy nemluvil... ani jeho přátele a jiné příbuzné jsem nikdy nepotkala. Ale moje tělo má všechno, co má mít ženské tělo a nemám ani žádné rohy nebo snad ocas. Takže předpokládám, že jsem jenom prostá elfka.“ zasmála se, „Jste profesorem? No tak vidíte. Jste o krok blíže k židli arcimága. Stačí se jen chopit příležitosti až se vám naskytne.“ následovala odmlka.

„Jednou jsem byla v ruinách. Pomáhala jsem jednomu svému známému, který mi na oplátku s něčím pomohl tak jsem se mu snažila revanšovat. Zajímavé a poučné to bylo, ale také nebezpečné a fyzicky dost náročné. Prozkoumávání ruin není nic pro nováčky. Takže jestli vám můžu dát radu, než se do něčeho podobného pustíte domluvte se s někým zkušenějším a vezměte ho sebou, protože se vám jeho rady budou zaručeně hodit.“


Sarako
„Jak jsem řekla. Má silné magické předpoklady a je velmi schopná v obraně proti jakémukoliv průniku do její mysli.“ stála si za svým Rean. Delmus mlčel. „Ona se měla vrátit?“ podivila se Rean, „Nevím.“ pokrčila rameny, „Nepatřím mezi výše postavené členy našeho uskupení takže nemám ponětí o rozkazech ostatních Císařských mágů, ale kdyby se Cariel vrátila a měla tu nějaký úkol určitě by to nahlásila LaRouchové, ale s LaRouchovou jsme mluvila a nic neříkala.“

„Rean tě tam zavede. V téhle věci ti bezmezně věřím... A já se musím věnovat audiencím už takhle mám dost velký zpoždění.“ promluvil Delmus. Rean přikývla, sesedla ze stolu a pokynula ti ať ji následuješ. Vedla tě chodbami hradu až k pokoji uvězněné Delmusovi dcery.
„Zrak Císařských mágů se po odchodu Corrienta z vedoucí funkce upírá jinam. Dříve jsme měli více prostředků, více lidí v terénu a měli jsme o nich přehled, každý měl svůj úkol a toho se držel. Jenže teď je přednější prosazení magické reformy a nějaká myší válka mezi vedením Univerzity a vedením našeho uskupení.“ vysvětlovala Raen, „Některým se to líbí a některým ne.“ zakončila, když jste došli až ke dveřím ke komnatě Delmusovi dcery, legionář střežící dveře si vás prohlédl. „Ale jestli tvrdíte, že měla předat prastarého upíra vedení. Tak nejspíš svůj úkol nesplnila.“ zakončila a na pokyn legionáře vešla dovnitř.

Delmusova dcera seděla v křesle. Mlčky na vás hleděla, nakonec odvrátila zrak. Raen nijak nepromluvila. Pouze poukázala rukou.
„Vše podstatné jsem vám už řekla...“ ozval se hlas Delmusovi dcery aniž by byla vyzvána ke slovu, „Nevzpomínám si na nic co bylo před bitvou... Nejspíš kvůli tomu zranění na hlavě. Je mi líto.“ otočila se zpět k vám. Raen mlčela, sevřela ruce za zády a podívala se na tebe. „Otec je v pořádku? Ta ženská mi nechtěla říct, jestli je v pořádku...“


Tondulín
Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil.
„Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě.
„Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď.
„Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd.

---

"Uvidím, na první mě asi samotného stejně nepustí. Ale už jsem vaší pohostinnosti užil dost a musím také někde být. Díky za víno a za dobrou konverzaci ... Myslím že stejně budeme mít spolu ještě hodně času. Ať už v poli, nebo soukromě." Pousmál jsem se a položil pohárek na stůl. Po chvilce rozmýšlení jsem se zvedl a zamířil ke dveřím. "Tak tedy zítra, už se nemůžu dočkat toho překvapení co na mě máte." S tím jsem vyrazil na ten večírek co se má konat pro učitele.

---

→ Tah 487


Scorpioncz
„To asi ne. Ale Univerzita prý nemá až tolik vyučujících, aby je mohla postrádat. Takže kdo ví?“ pokrčila rameny, sledovala, jak odkládáš pohárek a následně při tvém odchodu vstala, aby tě doprovodila ke dveřím. „Mějte se.“ rozloučila se a zavřela za tebou dveře.

Venku už se poměrně setmělo. Ulice se vylidnily a přibylo hned několik hlídek legionářů, stráže a Bdících. Šel jsi už naučenou cestou přímo k Univerzitě, nikde jsi se nezdržoval. Míjel jsi početnou skupinu zlatavých válečníků, který směřovali do přístavu, pravděpodobně za někým do přístavní čtvrti nebo přivítat nějakou loď. Přešel jsi přes most a vešel na pozemky Univerzity. Dveře do velkého sálu byly stále ještě otevřené, ačkoliv u nich opět hlídkoval bdící Talar, který tentokráte vyměnil své obvyklé roucho za univerzitní profesorkou róbu. Mnohem lépe tak zapadl mezi kolektiv. Studenti se začali shromažďovat buď ve velkém sále a pak po partách odcházeli zpět na ubikace nebo do studoven.

Odbočil jsi do jídelny, byla poloprázdná. Dvojice tovaryšek pomáhala profesorce Benochové s přípravou stolu a úklidem po studentech.
„Dneska jsme poslali studenty z večeře trošku dřív do hajan.“ usmála se Selena, když tě viděla přicházet, zároveň dokončila úpravu ubrusu u profesorského stolu a vyrazila k tobě, „Gratuluji Škorpiasi. Věděla jsem, že budete úspěšný.“ usmála se a podala ti ruku k potřesení.


Sarako
„Jak jsem řekla. Má silné magické předpoklady a je velmi schopná v obraně proti jakémukoliv průniku do její mysli.“ stála si za svým Rean. Delmus mlčel. „Ona se měla vrátit?“ podivila se Rean, „Nevím.“ pokrčila rameny, „Nepatřím mezi výše postavené členy našeho uskupení takže nemám ponětí o rozkazech ostatních Císařských mágů, ale kdyby se Cariel vrátila a měla tu nějaký úkol určitě by to nahlásila LaRouchové, ale s LaRouchovou jsme mluvila a nic neříkala.“

„Rean tě tam zavede. V téhle věci ti bezmezně věřím... A já se musím věnovat audiencím už takhle mám dost velký zpoždění.“ promluvil Delmus. Rean přikývla, sesedla ze stolu a pokynula ti ať ji následuješ. Vedla tě chodbami hradu až k pokoji uvězněné Delmusovi dcery.
„Zrak Císařských mágů se po odchodu Corrienta z vedoucí funkce upírá jinam. Dříve jsme měli více prostředků, více lidí v terénu a měli jsme o nich přehled, každý měl svůj úkol a toho se držel. Jenže teď je přednější prosazení magické reformy a nějaká myší válka mezi vedením Univerzity a vedením našeho uskupení.“ vysvětlovala Raen, „Některým se to líbí a některým ne.“ zakončila, když jste došli až ke dveřím ke komnatě Delmusovi dcery, legionář střežící dveře si vás prohlédl. „Ale jestli tvrdíte, že měla předat prastarého upíra vedení. Tak nejspíš svůj úkol nesplnila.“ zakončila a na pokyn legionáře vešla dovnitř.

Delmusova dcera seděla v křesle. Mlčky na vás hleděla, nakonec odvrátila zrak. Raen nijak nepromluvila. Pouze poukázala rukou.
„Vše podstatné jsem vám už řekla...“ ozval se hlas Delmusovi dcery aniž by byla vyzvána ke slovu, „Nevzpomínám si na nic co bylo před bitvou... Nejspíš kvůli tomu zranění na hlavě. Je mi líto.“ otočila se zpět k vám. Raen mlčela, sevřela ruce za zády a podívala se na tebe. „Otec je v pořádku? Ta ženská mi nechtěla říct, jestli je v pořádku...“


SuperHunter
Povedlo se ti Prastarou dostat do bezpečí vašeho obsazeného města, ostatní z oázy takové štěstí neměli. Nomádi je buď pobily anebo je dostala písečná bouře, neměla jsi příliš času pátrat po ostatních. Cesta zpět k městu byla vyčerpávající, ale přesto se ti povedlo ji dokončit. Několik dní jsi proležela, ale když jsi se dala opět dohromady vyrazila jsi na setkání s Ma’Riarem, který si vyžádal tvoji přítomnost.

Došla jsi až do velitelství Thalmoru a Aldmerského spolku, komnaty khajiitího mága Ma’Riara, který seděl za svým stolem a zkoumal jakousi ampulku s tekutinou.
„Konečně!“ zvolal a vyskočil na nohy, „Jsem rád, že jste se probrala... Oázu jsme sice nadobro ztratili a tamní lid rovněž, ale povedlo se vám zajistit Prastarou. Teď už ji jen přimět ke spolupráci a získáme značnou výhodu.“ pokračoval khajiit a ampulku odložil do stojánku, „Zabýval jsem se během vaší nepřítomnosti záhadou vašeho prstenu.“ změnil náhle téma, „Pátral jsem a také se nechal informovat na vyšších místech. Dostal jsem dopis od lorda Ravena Grayiare. Prý by mohl znát odpověď na vaše otázky a rovněž o vás projevil zájem.“ založil si khajiit ruce, „Údajně by vás velmi rád uvítal ve svém oddílu. A nás brzy taktéž nejspíš stáhnou... Náš postup v Hammerfellu se nevyvíjí nejlépe.“


Tondulín
Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil.
„Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě.
„Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď.
„Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd.

---

Potřesu si s ní rukou. "No ano, však to nebyl žádný problém. Jsem tu už moc dlouho aby byl. Docela zajímavé, že jsme tu první. Trochu jsem se obával, že přijdu pozdě a nakonec jsem tu jeden z prvních." Zamyšleně se rozhlédnu po jídelně. "Mám s něčím pomoct, než dorazí ostatní? Nerad bych se tu do té doby nudil."

---

"Omlouvám se...cesta zpět byla poněkud náročná," řeknu a pohledem přejedou po ampulce co vrátil zpět do stojánku.
"Jak máte v plánu přimět Prastarou spolupracovat?...A co pro mě znamená zájem lorda Grayiara? Přeložení?" zeptám se potom co se můj zrak vrátí zpět na něj.

---

,,Ano, zastává nyní funkci Chorrolského místodržícího. Říkají mi Bílý guar a zavedu Vás za ním." odpovím Delmusově dceři a poté pronesu k Raen, než stačí mít nějaké námitky: ,,Oba víme, že existují lektvary, které mohou oslabit mysl i toho nejmocnějšího čaroděje. Hlavní je, že teď už je žádné známky podrobení nevykazuje, tudíž nemusí být držena pod zámkem, samozřejmě na mojí zodpovědnost, jak jsem se domluvil s legátem Amragorem." opět se otočím k Delmusově dceři se slovy: ,,Prosím, račte mne následovat." přitom jí nabídnu ruku, aby se jí lépe vstávalo z křesla.

---

→ Tah 488


Scorpioncz
Potřásl sis rukou se Selenou. „Gratuluji.“ zopakovala s úsměvem a udělala krok vzad, „Ostatní? Ostatní dorazí za chvilku. Nevím jak vy, ale nedovedu si představit, že by někteří členové sboru upravovali ubrusy nebo uklízeli po studentech. Ale spíš jsou zaneprázdněni. Ale nebojte oni dorazí.“ krátce se odmlčela a rozhlédla se, „Myslím, že už je skoro všechno hotovo. Mezitím se klidně posaďte. Zaberte si nějaké místo a můžeme si popovídat. Vždyť jsem vás dobu neviděla...“ usmívala se, „Naposled jsme se setkali na nějaké přednášce před lety... Pak proběhlo obléhání, mé zranění a dlouhé léčení.“ poukázala na zjizvenou část tváře, kterou měla zakrývanou modrým zdobeným obvazem.

Selena Benochová utrpěla během obléhání velmi závažné zranění, byla nucena zanechat své činnosti a dlouho se léčit. Prošla si i psychickými problémy, ale nakonec vše zvládla a opět se vrátila ke svému povolání, ačkoliv se říká, že doposud tvrdí občasnými výpadky paměti.

„No a to jsme mezi sebou měli vztah studenta a profesorky. Teď budeme kolegové... Tak trošku doufám, že spolu budeme vycházet. Přece jen si nepamatuji, že bychom spolu měli někdy nějaký konflikt. Klidně si můžeme tykat. Myslím, že by bylo lepší...“ pokračovala s příjemným přátelským úsměvem.


Sarako
„To jsem ráda...“ odpověděla chladně, „To jsem ráda.“ kývla hlavou souhlasně. A poté se odmlčela. Rean na tebe však pohlédla.
„Existují to ano.“ přikývla, „Jenže nic takového nepožila. Tím jsem si jistá.“ dodala následně Raen a založila si ruce, „Ale jak jsem řekla... Já ji soudit nebudu. Je to volba vašeho hrabství, jak se k jejímu trestu postavíte.“ pokrčila rameny.
Dunmerka váhala, když jsi k ní promluvil a nabídl jí pomoc se vstáváním z křesla. Nakonec, ale souhlasila, opatrně se chytla tvé ruky a vstala. Bylo na ní znát, že se nechá vést.


SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“


Tondulín
Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil.
„Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě.
„Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď.
„Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd.

---

"Jasně, posaďme se." Souhlasně přikývnu a po kratičkém uvažování si sednu tak nějak, abych nebyl úplně na nějakém kraji stolu. Počkám až si i kolegyně přisedne a budeme pokračovat v rozhovoru. "Asi by byla hloupost si vykat, to máš pravdu. Budeme se pravděpodobně setkávat skoro denně. Upřímně, žádné konflikty ani neplánuju, nechci si znepříjemňovat svůj pobyt tady ... Podle toho jak jsi to řekla, to skoro zní jako by tu bylo docela dost konfliktů? Ale to se mě snad nebude týkat, pokud někdo nebude vysloveně dělat naschvály ..." Pokrčím rameny.

---

,,I když si na mě nejspíš nevzpomenete, dlužím Vám vysvětlení." promluvím k dunmerce, a přitom si prohlédnu její obličej, jestli nenese nějaké známky vampirismu ,,Když jsem včera v trůním sále zmínil, že Váš otec dluží Morrowindu značnou sumu peněz a navrhl jsem jeho předání mě a Její Jasnosti Felise Demnevani, nebylo to ve snaze pošpinit jeho dobré jméno, ale dostat ho do bezpečí ještě před bitvou." cestou kývnu hlavou na legionáře u dveří, aby věděl, že je vše v pořádku a poté se opět otočím k dunmerce: ,,Nějak mi uniklo Vaše jméno."

---

→ Tah 489


Scorpioncz
Posadil ses za stůl a rozhodl se pokračovat v rozhovoru, Selena se po celou dobu co jsi mluvil usmívala kývala hlavou, když jsi domluvil, převzala slovo: „To asi budeme.“ přikývla souhlasně, „No... Dost konfliktů? Některý kolegové se moc neshodnout to je pravda... Třeba Palagán se příliš nemusí se Spellorovou a Viciovou, Silverwoodová si zase moc do oka nepadla s Merlem. Holt všechno nemůže být úplně ideální, jak se na první pohled může zdát.“ pokrčila rameny, „Ale to poznáš sám... Víš, kdo jaký je a s kým asi budeš vycházet více a s kým méně.“

„Ještě něco od nás potřebujete profesorko?“ zeptala se jedna z novicek.
„Ne. To je vše. Děkuji vám a můžete jít.“ poděkovala novickám profesorka a obě novicky se následně s rozloučením a popřáním dobré noci odebraly k odchodu.


Sarako
„Nevzpomenu.“ potvrdila dunmerka a nakrátko sklopila hlavu, ale pak se ti opět podívala do očí. Vykročili jste pryč z komnaty, Raen vás následovala, ale držela si odstup. Legionář ti odpověděl kývnutím a nechtěl tě odejít s dunmerkou z komnaty.

Dunmerka působila jako by váhala, zdali ti má říct své jméno. Nakrátko opět sklopila hlavu ale přeci jen se rozhodla odpovědět, „Balsia mi říkají.“


SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“


Tondulín
Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil.
„Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě.
„Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď.
„Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd.

---

"He he, to je dobrý pocit. Brzo už taky budu slýchat pane profesore ... To bude dobrej pocit, už se mi v hlavě dokonce rodí určité plány, co budu dělat ... na něco se docela těším. Třeba byste se mohla dokonce přidat? Za nějaký čas plánuji připravit výpravu. Ještě nevím úplně kam, ale bude to v rámci univerzity. Každý, kdo bude mít zájem bude vítán." Prokecnu se s úsměvem. "Přesně jak říkal arcimág. S profesí se otevírají nové možnosti."

---

,,Ještě jedna maličkost Balsio, Legát Amragor si nepřál, abyste opustila hrad, dokud se celá ta záležitost s prastarým upírem a regentkou neprošetří." pronesu k dunmerce zatímco budeme pokračovat do trůnního sálu.

---

→ Tah 490


Scorpioncz
„Zní to lákavě, ale obávám se, že mě arcimág v brzké době nikam nepustí. Obzvlášť dokud bude Alawen ležet na ošetřovně a zotavovat se ze svých zranění a možná ještě nějaký čas poté.“ odpověděla ti Selena, „Leda by se objevili nový kolegové a bylo nás tu víc.“

Během vaší rozmluvy vešla do jídelny profesorka Spellorová, celá v černém s krátkou sukní kráčela ladnou chůzí až ke stolu, kývnutím naznačila pozdrav, ačkoliv vás oba už jednou zdravila během zahájení zkoušek. Posadila se vedle Benochové, která pro změnu seděla přímo naproti tobě.

„Předávání už skončilo... Ostatní tu budou každou chvíli.“ řekla, když usedla. Selena jen přikývla. „Tak vy jste ta nová posila?“ podívala se na tebe Spellorová. „Za kolegu Belia.“
„Ne. Tohle není nová posila za Belia.“ zakroutila hlavou Selena, „Belia nahradí nějaký legionář, kterého doporučila legie... nebo alespoň tak jsem to pochopila. Škorpias nenahrazuje nikoho.“ usmála se na závěr.
„Aha.“ přikývla Spellorová, „Takže nás čeká ještě jedna posila. To je skvělé.“ konstatovala, „Doufám, že to nebude ten legionář, kterého jsem zrovna míjela v sálu.“
Selena jen pokrčila rameny.


Sarako
„Chápu.“ přikývla Balsia a následovala tě do trůnního sálu, Raen vám byla v patách po celou dobu. Když jste došli až do trůnního sálu spatřili jste Delmuse zrovna uprostřed loučení se s dalším žadatelem o audienci. S povzdechnutím si prohrábl vlasy, gestem naznačil ať s dalšími audiencemi prozatím počkají, ale podle slov služebné už zbývalo jen pár lidí.

„Tati...“ šeptla tiše Balsia, když se její otec pohodlněji posadil do židle, aby si nakrátko oddechl. Když však zaslechl její hlas radostně vstal, ihned vyrazil ke své dceři. Podíval se jí smutně do tváře a následně se podíval na tebe jako by očekával nějaký tvůj verdikt. Raen mlčela a stále opodál. Balsie lehce cukla ruka.


SuperHunter
„Vím. Byla jste přiotrávena nějakým... nevím čím, nějakým sajrajtem.“ přikývl Ma’Riar, „Léčitelky se o vás poměrně dobře postaraly, dobré lektvary vás zbavily možné otravy a teď jste v pořádku za což jsem rád.“ pokračoval, „Myslím, že velitel má své metody. A teď pod nátlakem lady nejspíš přitvrdí. Bude muset.“ podrbal se za krkem, „Lady je pěkně podrážděná, utrpěla porážku a vypadá to s naším snažením tady v Hammerfellu dost bledě.“ zatvářil se znepokojeně, „Takže to s námi nevypadá dobře. Nebudu vám lhát.“ nastala dlouhá pauza. Ampulka má v sobě tobě neznámou tekutinu. Nevíš, jaké vlastnosti by mohla mít.

„Přeložení? Záleží na vás.“ promluvil opět, „Lord Grayiare si vaši přítomnost nijak násilně nevyžádal. Můžete se svobodně rozhodnout, ale na vašem místě bych se nechala převelet.“ ztišil hlas, „Protože tady v Hammerfellu je náš vliv podle mého názoru stracen, lord Gerrick doteď nedorazil. Lady utrpěla porážku a mnoho dalších věcí hovoří v náš prospěch. Podle mě je naše snažení tady ztracené.... Takže pokud chcete, aby vaše kariéra někam spěla... být vámi přijmu lordovu nabídku a vyrazím za ním.“


Tondulín
Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil.
„Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě.
„Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď.
„Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd.

---

"Legionář? Dokonce? Zajímavé ..." Zamyšleně jsem podotkl, ale hned se vzápětí opět otočil k Seleně. "Ale ještě k tomu plánu ... třeba se víc učitelů objeví ... navíc, nemusela by jste tam být celou dobu pokud by to nešlo. Ale takovou zajímavou věc si přece nemůžu nechat celou pro sebe! Určitě by se to dalo nějak zařídit." Zakončil jsem nadšeně.

---

Pustím Balsiinu ruku (pokud jsem to ještě neudělal) a pronesu k Delmusovi: ,,Legát Amragor sice říkal, že by měla po dobu vyšetřování zůstat na Chorrolském hradě, ale když přihlédnu na to, že pustil Armina, tak si myslím, že nebude vadit, když bych jí vzal s sebou k Anvilu, a dal jí tak příležitost očistit své jméno. Volba je v tomto případě na Balsii." potom se otočím k Raen: ,,Chorrol i Velký rod Telvanni si cenní Vaší pomoci zde. Vaše služba v Chorrolu se sice chýlí ke konci, přesto bych Vás ještě požádal o jednu laskavost. Pokuste se prosím zjistit, jak to dopadlo s Cariel, a jestli se povedlo toho prastarého upíra císařským mágům skutečně zajistit."