---

"Wow, nejezdil jsi dřív motokros ? Jestli se vyboříme, jsme v prdeli..." Raději si zapnu bezpečnostní pás.

Mohl by jsi nám potom,až dorazíme, prosím, nakreslit mapu oblasti? Skladišťe, okolní budovy, les ,kopce apod. Díky :)

---

Auta jedou dál. Po cestě kvůli terénu spomalí. Tachometr ukazuje ujetých 15 KM od začátku cesty.
,,Do pr...." zakleje Junior a dívá se na cestu. ,,Takže asi půjdeme pěšky, co?"
Cesta je zaterasená popadanými stromy. Zřejmě po nějaké vychřici.

---

"No, mohlo to dopadnout i hůř. Nevím sice přesně jak, ale mohlo. Ovšem, jak chceme bez auta odvézt náš... ehm, lup? Jestli máme nést nějakých pět kilometrů sem, přičemž ani nevíme, jaká tam bude situace... No potěš. Ale však my už něco vymyslíme," prohlásím povzbudivě a vystoupím z auta.

---

"Hm, nerad to přiznávám, ale asi máš, ku*va, pro změnu pravdu! ...Soráč, už chvíli nad tím přemýšlím a přijdeš zrovna s tímhle." Vylezu z auta a obhlídnu prostor. Strčím hlavu zpátky do auta "....máme šanci se odsud dostat zpátky na silnici? Pěšky si můžem hrát akorát na partizány. Pěcha tam ani nestihneme dojít..."

---

,,Nebudeme to přeci, tak hrotit. Cesta tam nám může zabrat asi půl hodiny..." zvolá Jamues Junior z místa řidiče. ,,Když si pospíšime, ovšem. Pokuď vím, člověk ujde pět kilometrů za hodinu a když půjdeme rychlým krokem, tak to stihnem za polovinu toho času. Jen s těma zásobama to bude těžší... Kdybych věděl, že pojedeme tudy, tak bych vzal sekery..."

Gerret se rozhlédne. Okolo je smíšený les. Skrz cestu vpřed se mohou přebrodit, ale auta se tudy neprotáhnou. Když se podívá vlevo, tak uzří silnici po které mohli jet. Přes stromy na ní není moc vidět a tak je riziko, že by je odsud někdo spatřil minimální.

---

"Tak to vezmem po silnici, ne?" navrhnu a opatrně se vydám mezi stromy.

---

" Ser na silnici. Na té jsme mohli zůstat. Půjdem zkratkou přes les. Ať sebou nataháme zbytečnosti, rozdělíme se na trojice. Malej James a Fredie s Julií jsou první trojice. Tome, ty s velkým Jamesem jste ve druhé. Chlapci, jeden z vás pujde s nimi. Zbytek se mnou. Ať je ve skupině jedno páčidlo, provaz apod. Všechno s sebou nepotáhneme. Rozdělíme se až u skladiště.

---

Všichni postupně vystoupí z aut.
,,Jsem rád, že berete mou Julii, jako skutečnou osobu," pochválí Gerreta Fred.

,,Není to nějak složité?" zasáhne ztahaně James starší. ,,Už tak jsme dost rozděleni. Ale s tou zkratkou lesem souhlasím. Když to vezmete přes les, tak tam dorazíte dřív. I když je ten terén trochu náročnější..."

Napravo od silnice je menší svah kudy James plánuje cestu.

,,Když půjdete tudy pořád dolů, tak se zbavíte tý objížďky, ale já si nechci zadělat boty... Rád bych tu zatím hlídal auta."

---

"Myslel jsem, že bude malej James dělat Frediemu buddyho, ať je nic nepřekvapí. Myslím, že hlídání aut bude zytečné. Tady moc houbařů nechodí a navíc se budeš hodit tam."

---

"Souhlasím s tím, abychom šli lesem na základnu. Ale co odtamtud? Nezapomeňte, že to tam jdeme nejen obhlédnout, ale především vyplenit. Jak chcete tímhle terénem tahat zásoby? Navíc, nevezmeme je dřív, než Démoni odtáhnou, takže pak nám střet s nimi na cestě nebude dlouho hrozit. A souhlasím s Gerretem, hlídat auto je k ničemu."

---

,,Jak chcete... Holt, když jsem se na tohle přihlásil, tak si asi neodpočinu..." řekne James a zapne si zip kožené bundy až ke krku. ,,Už se nám tu začíná ochlazovat."
,,Taky, že už je podzim tati," odpoví mu J.J.

,,Co to tam jít nejprve obhlédnout?" navrhne Fredie. ,,Jestli bude vše vpořádku, tak si už poradíme. Vždy jsem řešil situace až na místě a kdyby se mi nedařilo, tak bych tu teď s Julií nebyl.

---

"Souhlasím, vyrazíme?"

---

"Ano, pojďme na to," prohlásím povzbudivě, sic už to nejspíš tak povzbudivě nezní a vykročím.

---

Celá osmičlenná skupina vyrazí ze srázu dolů. Jamesovi staršímu to dělá značné potíže a na opadaném listí se mu smekne noha, přičemž upadne. ,,Sakra! Říkal jsem, že bych měl hlídat ty auta..." Oklepe se a vstane, aby mohl pokračovat.

Za půl hodiny cesty lesním terénem se skupina přiblíží k cíly. Přes ustupující hnědnoucí porost jsou vidět dlouhé zdi skladiště. K budově vede silnice po které původně jeli a prostor je až na vchod obehnán ostnatým drátem, který vede od sloupu ke sloupu ve tvaru čtverce. Na jedné straně plotu jsou zachyceni dva nakažení v mysliveckých pláštěnkách. Vchod je pak tvořen z podomácku vyrobené brány. V tomto ohraničeném prostoru se kromě skladiště nachází menší parkoviště pro zaměstnance. Na něm ale právě stojí pouze jedno pětimístné auto.

Když se skupina přiblíží, tak si všimnou dvojice mužů vycházejících ze skladiště. Oba drží provizorní kontaktní zbraně. Z dálky jsou slyšet jejich tlumené hlasy. Dojdou k ostnatému plotu a začnou se zbavovat uvězněných nakažených.

PS: Nudil jsem se, takže tady máte takovou čmáranici z vašeho pohledu.

---

"No fajn, a jak teď poznáme, jestli už jsou ti, kteří nás chtějí napadnout, pryč? Pravda, vidím tu jen jedno auto, takže už asi pryč budou. Myslím, že bychom měli objekt opatrně obejít."

---

Dám pokyn ke skrčení a z dřepu je pozoruji. "Vydrž, jestli na sebe upozorníme, zavolaj ostatní zevnitř. Ale hlavní skupina už bude nejspíš pryč. Máme něco na rozstřihání plotu? Myslím, že ne a podlézáním pomocí vidlice se hodně zdržíme. "
Pozoruji nepřátele. Jak jsme daleko od nakažených? Odstraňují je zevnitř sektoru nebo prošli/procházejí bránou a sundavají je z venku? Vidíme tam ještě někoho? Obsluhu brány apod.

---

Od nakažených jste asi dvě stě metrů. Z kraje lesa vás není přes křoví vidět. Nakažené odstraňují z bezběčí tak, že jim probodávají lebky. Nikdo jiný tam není.

,,Jo, aut tu naposledy měli víc... Rozhodně už odjeli," odpoví Elona.

---

"Dobře, obejdeme to. Hezky při zemi, radši pomalu a potichu. Fredie, najdeš si po cestě dobrej camp, abys měl čistej a krytej výhled na vstupní dveře a bránu.
JJ, zůstaneš s ním. My ostatní to zkusíme obejít a najít dobrej vstup. Páčidlo a provaz do skupiny. Ze zbraní na blízko si raději nechte jen nože, ať to s sebou netáhneme. Pistole a munici s sebou. Zbytek dejte JJ a Frediemu do báglu. Pokud to půjde, sebereme po cestě to auto. Někdo vezměte s sebou kleště a vyrazíme."
.
.
.
.
.
musíme hodně hrát, ten malej cigoš mě tam pěkně štve :D
<--

---

Fred kývne a odejde si hledat vhodné stanoviště. J.J. ho následuje. Oba nesou baťohy s potravinami a baterkami.

,,Jenže žádná kleště nemáme. Máme tu sice nějaké šperháky, jak jsi chtěl, ale tohle fakt ne," řekne jeden z mladíků.

Poté šestičlenná skupina vyrazí, aby prostor obešla.

Dostanou se na druhou stranu skladiště, kde jsou vidět pouze šedivé zdi skladiště. Plot je tu stejný, jako na druhá straně.

---

"Co kdyby Fred odstřelil v rychlosti ty před branou, my je odtáhli za roh a převlékli se za ně? Pochopitelně to jen za předpokladu, že se nějak dostaneme za ten zatracený plot."