Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.
#1
→ Tah 435
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Scorpioncz
„Děkuji! Stendarr vám to jednou oplatí.“ zdůraznil Bdící, a ještě jednou poděkoval, popřál ti dobrou noc a zmizel i s lucernou v jedné ze zatáček. Nerušeně jsi došel až ke dveřím altmerčina domu, zaklepal jsi na dveře a vyčkal na svolení vstoupit.
Dveře se po chvilce sami otevřely. Vstoupil jsi a klidnou chůzí se odebral do společenské místnosti, která byla stále stejná. Dveře za tebou jen klaply. Elanye seděla v křesle, ruku měla obvázanou a podle všeho i něčím ošetřenou, neboť si cítil zápach dezinfekce a léčiva. Oblečená byla do červených nočních šatů.
„Už jsem se málem chystala do postele...“ řekla, když spatřila tvoji tvář,
„Hnul jste kostrou. To se musí nechat uznat.“ přikývla s neutrálním výrazem ve tváři, vstala z křesla a přesunula se ke stolku,
„Tak mi ukažte co jste přinesl. Máte všechno? I klíč?“ ptala se ihned.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BadWolf
Cayren si tě ještě chvíli měřil pohledem, ale nic k tobě dalšího neměl. Gestem zavelel svým mužům k odchodu a odkráčel pryč. Nejspíš zpět do hradu nebo kasáren. I dav se rozešel, neochotně, ale rozešel. Někdo si ještě několikrát odplivl vašim směrem. Borsovi pomohl na nohy mladík a vedl ho do jedné z uliček.
„Máte můj dík. Má rodina i já... Jsem vám nesmírně zavázán.“ začal k vám promlouvat altmer, když jsi pomáhal Milesovi dát se do kupy.
„Měl docela ránu.“ zazubil se Miles a krátce zhodnotil svého protivníka.
„Tvůj přítel.“ podíval se na Milese,
„Potřebuje ošetřit. Mohl by mít poraněná žebra a možná ještě hůře. Vnitřní zranění není dobré podceňovat. Pojďte dovnitř. Má žena se mu to podívá.“ nabídl.
„Nesmysl.“ mávl rukou Miles,
„Jsem v pořádku. Žebro bolí to ano, ale zažil jsem už i horší. Jdeme. Horatio nepočká.“ pokynul ti hlavou pryč z celého místa.
„Radši bych se nechal ošetřit od té blonsky než od jeho manželky. Když už...“ prohodil šeptem.
Altmer jeho poznámku nezaslechl. Stále však vypadal jakoby to se svou pomocí myslel vážně.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sarako
Vyrazil jsi do boje. Ostatní tě následovali a přidal se s bojovým řevem. Zatím co Cariel zaútočila svojí magií, ty ses rozhodl vyrazit proti mágovi. Prudce se otočil a chtěl úderu zabránit svojí magií v doprovodu hole. Odpověděl jsi kopancem, který ho poslal mezi střelce. Ti však stihli vystřelit jednu salvu a nabíjeli další, nenechali se vyrušit vaším útokem zezadu.
Uskočil jsi stranou, ale příležitost k zasazení úderu proti jednomu ze střelců jsi nedostal. Žoldák se šavlí se proti tobě ihned rozeběhl, zastavil se však ve správný čas, aby se připravil k útoku, který naznačil zespoda. Odkopnutý mág se mezitím postavil opět na nohy. Jakmile tak, ale učinil Cariel ho i přes zaměstnání v souboji s žoldákem vybaveným trojzubcem shodila kouzlem z balkónu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SuperHunter
Tasila jsi meč a vyrazila proti válečníkovi, který pronikl. Vaše zbraně se několikrát střetly. Dým a štiplavý zápach však velmi rychle začaly plnit malou chatrč. Zatím co protivník měl značnou část tváře dobře skrytou látkou tvá tvář byla zcela volná a nechráněná. Ještě chvíli se vaše zbraně o sebe střely a narážely, když se ti konečně povedlo seknout jej a následným dalším úderem odzbrojit. Protivník ihned tasil dvojici zahnutých dýk a provedl několik prudkých úderů, kterými tě donutil ustoupit o několik kroků vzad. Štiplavý zápach tě začíná pozvolna dráždit a dým linoucí se z kotle zaplnil téměř celou místnost a snížil viditelnost.
Služka mezitím s řevem a oštěpem vyrazila proti válečníci, která instinktivně uskočila. Oštěp se zabodl a nešel vytáhnout, jak rychle jak si možná služebná přála. Válečnice neotálela a prudkým švihem rozsekla služce lebku. Než se ale stihla otočit zasáhlo ji kouzlo. Paralyzovaná se skácela k zemi.
Válečník se štítem mezitím úspěšně vzdoroval protivníkovi. Několika údery jej držel zkrátka, a nakonec úderem štítu a následným úderem zbraně protivníka jednou provždy umlčel.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fjeratlof
Nerozmýšlel jsi se a rozeběhl se do sídla. Proběhl jsi pootevřenými dveřmi a spatřil chodbu směřující do aukční síně v níž se nacházel trůn hraběnky a hraběte. Už při vběhnutí sis všiml dvojice mrtvých těl. Jedno leželo opřené zády o nosný sloup, druhé svou krví zbarvilo koberec, patřilo nějaké služebné, která se nestihla schovat či prchnout. Tělo opřené o sloup patřilo strážnému. Pokračoval jsi dál neboť jsi zaslechl zvuk boje.
Spatřil jsi kvestorku, jak čelí nějakému maskovanému muži. Byl neobyčejně hbitý a jeho údery byly vždy směřovaný v pečlivě, ale velmi rychle. Kvestorka se odhodlaně bránila, neměla už svůj štít, ale legionářský meč a dýku. Snažila se kopírovat útoky protivníka a odpovídat na ně úskoky či nějakou jinou obranou technikou. Neušlo ti, že krvácí. Měla ve svém stehně zalomený šíp, tvář měla zakrvácenou od nějakého zranění. Z vyššího patra se ozval křik. Zbraně kvestorky a maskovaného se střetly. Začali se navzájem přetlačovat přímo před trůnem. Vedle trůnu ležel tlustší bohatě oděný muž. Krčil se a naříkal. Schodiště bylo obarveno krví služebnictva, mrtvé služky i sluhové, nemilosrdně zabiti. Ležel zde i jeden zraněný maskovanec, opíral se zády o poslední schod a bolestivě se choulil, souboj ho připravil o ruku.
Přetlačování skončilo v momentě, kdy jsi doběhl do audienční místnosti. Kvestorce se povedlo nějakým způsobem ustoupit a zabodnout dýku do nechráněného boku maskovance. Ten však udělal chvat, kterým kvestorku srazil k zemi a ihned jí úzkým mečem výhružně pohrozil.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tondulín
Garmin společně s ostatními přikývl a odebral se s Belwen dle tvého popisu vyhledat starce. Sám jsi se vydal blíž k popravčímu, prodral se davem až do bližších řad, kde jsi spatřil tváře zadržených. Ani jedna ti nepřišla ničím podobná, neznal jsi je.
Mladší válečník ve zlatavé zbroji předstoupil před zadržené, otevřel listinu a začal hlasitě číst k davu.
„Tito trestanci byli shledáni viní z účasti na vzpouře vůči lennímu pánu, své královně a Aldmerského spolku. Podíleli se na sabotážích, které přivodili smrt mnoha chrabrým a udatným válečníkům a válečnicím, ale taktéž nevinným, které se v daný moment objevili na nesprávném místě. Jejich zločin měl proto i civilní oběti. Zdejší svrchovaný pán jim vyměřil rozsudek smrti, který bude vykonán teď na tomto místě.“ zakončil a následně zvedl ruku s gestem, kterým chtěl dát najevo popravčímu, aby celé vystoupení ukončil.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přidal
Sarako dne 19.07.2018 20:46
#2
Pokusím se při žoldákově útoku odklonit jeho šavli stříbrným mečem stranou a v ten samý okamžik Arminovým mečem zaútočím tak, abych odklonil jeho šít na druhou stranu (Arminův meč je posílený magií, takže by to mohlo vyjít). V ten krátký okamžik, kdy bode odkrytý, mu uštědřím kopanec mezi nohy a až se o chvíli později bude v bolesti kácet na kolena, zabodnu mu do krku oba meče.
#3
"Tak to je dobře, že jste ještě nešla. To víte, když někomu jde o rozum, raději sebou pohne." Odpověděl jsem také s neutrálním výrazem a pokrčil rameny. "Bdící se mimochodem jak se zdá odhodlali podniknout nějakou výpravu. Třeba nás konečně dostanou z tohohle upírskýho ohrožení co tu furt visí ve vzduchu." Pronesl jsem jen tak, když jsem vyndával knihy a skládal je na stůl. "Ne, mám zatím jen knihy. Zase tak dobrej nejsem, abych sehnal během jednoho večera všechno. Zvláště, když s tím klíčem to bude nejtěžší. Ale tohle je snad dobrej začátek."
Přidal
BadWolf dne 21.07.2018 22:17
#4
"Nemáte zač. Tydlec idioti mě řádně serou, takže mlátit je nemám problém. Můj přítel možná pomoc potřebuje ale hledáme jiného našeho přítele - možná jste ho viděl? Imperiál, mág s brýlemi, takovej malej a drobnej" popíšu Milese "a tak. Nepostřehli jste něco?"
#5
→ Tah 436
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Scorpioncz
„Bdící?“ zeptala se s nedůvěrou v hlase,
„Nemyslím si, že uspějí.“ kroutila hlavou zatím co jsi vyndával jednu knihu za druhou.
„Dobře. Knihy prozatím stačí... Ale ještě to není konec. Tím klíčem jsme zdaleka neskončili.“ mávla rukou s gestem,
„Budete muset obstarat ještě pár dalších věcí. Některé vyčteme z těchto knih.“ přitáhla si pomocí telekineze jednu z knih a poklepala rukou na jejím obalu.
„Jiné jsem už zjistila trošku jiným způsobem.“ odmlčela se krátce a přehodila si nohu přes nohu.
„Říkal jste, že meč jste zdědil od Aurelia Viciho, otce vaší ženy.“ začala opět pozvolna,
„Potřebuji abyste...“ nestihla doříct, protože se otočila ke schodišti.
„Neměla bys být v posteli?“ pronesla klidným tónem k dívce, která na vás hleděla za schodiště. Dívka souhlasně přikývla.
„Tak se tam prosím odeber. Jakmile dořeším nějaké záležitosti se Škorpiasem přijdu za tebou.“ pobídla ji následně. Dívka opět přikývla a s dupotem vyběhla schodiště, když zmizela Elanye se lehce pousmála a podívala se na tebe. „Kde jsem to skončila? Už vím.“ přikývla,
„Krom klíče a knih budete muset sehnat ještě popel Aurelia Viciho nebo jiného Viciho, ale nejlépe Aurelia, protože to byl on, kdo držel meč. NEBO.“ zdůraznila,
„Nějakou cestku, která má silnou vazbu na jiného nositele vašeho meče. Nic spojeného s vámi to bohužel být nemůže, protože by to nefungovalo úplně ideálně.“ opět následovala krátká pauza,
„Meč vypadá na akavirský původ... je dost podobný zbraním, které nosili Čepele před svým zničením. Takže byste teoretiky mohl využít nějakou cetku spojenou s nimi. To by mohlo fungovat taktéž, protože chápu, že narušovat klid mrtvých, a ještě svých přítomných je trošku přes čáru. Aurelius Vici měl za ženu Delfínu, nemám pravdu? A ta sloužila u Čepelí. Pokud ještě žije... Možná by vám mohla pomoci ona, v opačném případě byste musel najít jiného agenta Čepelí anebo... Anebo odcestovat do Brumy a prozkoumat jejich chrám, jenže ten se touhle dobou hemží ještě stále pátrači ve službách Aldmerského spolku. Ale konečnou volbu nechám na vás.“ pokrčila rameny,
„Do Brumy bych vás klidně odteleportovala, protože si tam musím něco stejně zařídit.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BadWolf
„Mé rodině ztrpčují život už řádných pár měsíců.“ povzdech si altmer,
„Smutné. Odešel jsem z Alinoru, protože jsem měl strach o život své ženy a potomstva. Bál jsem se rostoucí moci Thalmoru a špatných lidí, kteří stojí v čele... Tak jsem se chopil šance začít tu.“
„To byl hodně špatný nápad.“ pronesl Miles,
„Na altmery v róbách Thalmoru tu má pifku kdekdo.“
„Vím. Ale můj způsob bytí tu je hodně benevolentní. Nezatýkám, neřeším kdekoho uctívá. Je to jejich volba a já nebudu nikoho omezovat. Ale přesto nemám klid. Kdyby se to dozvědělo vedení možná by mě i popravili nebo sem nasadili někoho mnohem brutálnějšího, někoho kdo žije vizí Thalmoru.“
Miles jen pokyvoval hlavu a více se již nevyjádřil.
Altmer se zamyslel.
„Ano. Viděl jsem ho.“ řekl po chvilce,
„Viděl jsem ho odcházet ze sídla vládnoucího rodu v doprovodu nějaké ženy, věk si netroufnu odhadnout, ale podle oblečení a chůze musí patřit k nějakému vyššímu služebnictvu. Možná je dvorní dámou. Co můžu říct určitě nebyla to hraběnka.“ odmlčel se,
„A měla delší blonďaté vlasy.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sarako
Povedlo se ti odklonit útok žoldákův úder šavlí, Arminovým mečem jsi provedl jiný útok – směřovaný přímo na protivníkův štít. I tento úder se ti povedl, Arminův meč zapůsobil svým očarováním.
(Arminův meč disponuje krom očarování, které posiluje zranění způsobené mečem a sílu úderu i očarováním, které je schopno zastavit útočné kouzlo směřující proti tobě - funguje spolehlivě jen na nižší útočná kouzla - energii zastaveného kouzla přetvoří a posílí dočasně ostří zbraně, např. pokud tímto způsobem zastavíš kouzlo bleskového charakteru tvé ostří bude po nějaký čas nabito a bude způsobovat dodatečné zranění blesky, které obalí ostří) Žoldák rozzuřeně zařval, ale bylo mu to málo platné. Kopanec do rozkroku jej zabolel a následný úder tvým mečů směřovaných na jeho krk jej navždy usmrtilo. Mrtvé tělo se skácelo k zemi.
Cariel mezitím vzdorovala žoldákovi s trojzubcem. Vypadal mnohem hbitěji než tvůj protivník, své údery podnikal rychle a velmi obratně reagoval i při bránění. Cariel se mu pokusila přirazit trojzubec, ale nepovedlo se jí to. Několikrát se proto jejich zbraně opět střetli, dokud nebyl žoldák odhozen kouzlem proti stěně a neskočil omráčen. Cariel si oddechla a pootočila se ke schodišti. Při té příležitosti se jí naskytl pohled na dunmerskou čarodějku v rouchu dvorního mága, ozbrojenou mečem a magickou holí.
„Složte zbraň.“ vyzvala jí Cariel,
„Máme vašeho otce... Je v pořádku. Nemáte důvod proti nám válčit.“ pokračovala a sklonila ostří svého meče.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přidal
BadWolf dne 23.07.2018 13:29
#6
"Příště bych doporučoval Vysokoskalí, tam jsou k elfům mnohem schovívavější. I když fakt že tady to jsou fakt slušný neřádi, takový jsem ještě v Cyrodiilu nepotkal. Chtělo by je to pořádně srovnat."
"Tak to aspoň znamená že by měl být v bezpečí. Jakým směrem šli?"
#7
"No, jenže to že je akavirského původu nutně neznamená že má něco společného s čepelemi. A vzhledem k tomu, že nemám absolutně tušení o jiných držitelích, jakože ani nevím jak by se dali vypátrat ... tak začít zrovna čepelemi, které jsou ještě tak hrozně moc tajemné ... asi špatný nápad. Sice zní lépe ta druhá možnost, jenže tam prostě není vodítko ... Ale říkala jste nějakou cetku ... Takže co kdyby to byla cetka spojená s Aureliem Vici? To by šlo ne? Nemusel by to být nutně jeho popel ... třeba něco jemu blízkého. A nebo pokud jsem špatně pochopil vaše slova, tak by to mohla být jakákoliv akavirská cetka? Udělala jste mi v tom guláš. Popište mi prosím ještě jednou tu druhou možnost. .. nějak srozumitelně."
Přidal
Sarako dne 23.07.2018 20:34
#8
Mečem srazím nejbližšímu střelci hlavu a hned se pustím do dalšího (a dalšího - ve snaze zredukovat jejich počet).
#9
Když jsem viděl celou situaci, na nic jsem nečekal a rozhodl jsem se pomoci kvestorce. Rozběhl jsem se proti maskovanému a rychlým a prudkým skokem jsem ho popadl za pas a srazil k zemi.
#10
Nic zajímavého, raději se vydám za ostatními ke starcovu domu.
#11
→ Tah 437
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Scorpioncz
Altmerka si povzdechla v její tváři už byla patrná únava. „No... Zůstaneme u toho nejméně rizikového způsobu.“ promluvila, „Sežeňte ten popel. Nějaké cetky řešit nebudeme.“ rozhodla se nakonec, „Takže na ty další varianty zapomeňte. Když se nad nimi hlouběji zamyslím nesou určitá rizika a já nechci příliš riskovat neúspěch našeho pokusu.“ odmlčela se.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BadWolf
„Vysokoskalí... Tam je to komplikovanější. Údajně.“ kroutil hlavou altmer, „Starý velekrál se už prý netěší takovému zdraví a jeho váha slova chabne.“ pokračoval klidnějším tónem, „Takže moc je v rukou ambiciózní šlechty, a to většinou neznamená nic dobrého.“
„To máte pravdu.“ řekl ztěžka Miles, „Ve Vysokoskalí to údajně není vůbec dobrý. Velekrál je jednou nohou v hrobě a moc drží vládce z Northpointu a nějaký jeho rival. Navíc tam teď mají nějakou menší válku... Co jsem slyšel.“ mávl rukou, „Takže to tam nebude o moc lepší jak tu.“
„Kam šel?“ zamyslel se altmer, „Opouštěli sídlo a směřovali k hostinci, ale pochybuji, že by do něj vstoupili. Ta žena byla na takové místo příliš slušně oblečená.“ dodal. „Ale zkuste pátrat tam. Třeba ho najdete.“
„Tam už vyrazil Ma’Riar.“ ozval se Miles, „Třeba ho našel, a proto se zdržel.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sarako
Vyrazil jsi proti střelci. Ještě před tvým úderem směřovaným na jeho hlavu stihl vystřelit a zasáhnout štít jednoho z legionářů pod balkónem. Tvému úderu však neuhnul. Sehnul jsi mu hlavu a tělo spadlo k zemi. Druhý střelec byl již obezřetnější, tasil zbraň a tvému následnému úderu uhnul, další zablokoval na poslední chvíli kratším mečem. Třetí střelec, který zpozoroval nebezpečí po svém boku vystřelil naposled z kuše a s taseným mečem hodlal pomoci spolubojovníkovi.
Dunmerská čarodějka nereagovala slovně nýbrž magií. Seslala dvojici rychlých magických střel přímo proti Cariel, která se je pokusila odrazit. První z kouzel, ale proniklo skrze její pokus o utvoření obranného kouzla a zasáhlo rameno. Roucho však pohltilo tento magický úder a v místě úderu pouze zčernalo. Druhé kouzlo se již povedlo Cariel odrazit, ale nejednalo se o hladké odražení. Ihned poté přešla do protiútoku kulovým bleskem. Úspěšně zasáhla dunmerku, síla kouzla ji odhodila a poslala dolů po schodišti až ke kamennému zábradlí o které se zastavila. Bolestivě zaúpěla a chytla se rukou za hlavu. Krvácela.
„Vzdejte se. Nemá to žádný smysl.“ vyzvala ji znovu Cariel, ale opět se neshledala s nějakou slovní odpovědí. Dunmerka znovu odpověděla magickým úderem, tentokrát obouručním, posíleným jejím hněvem. Cariel vyvolala ochranné kouzlo, ale obouručné kouzlo prorazilo její ochranné a udeřilo ji do hrudi. Opět zbroj pohltila značnou část protivníkova úderu a v místě zásahu zčernala. Cariel však tentokráte nějakou bolest pocítila.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tondulín
Otočil jsi se a vyrazil k domu starce. Zaklepal jsi na dveře starého obchodu a chvilku poté co se ozvalo bouchnutí a zaskřípání pantů u dveří jsi spatřil bosmerčinu tvář. Shlédla tě a ihned pustila dovnitř. Uvnitř to vypadalo stále stejně. Nic se nezměnilo. Stařec byl rovněž stále stejný, možná měl trošku víc rozcuchaný účes a vous.
„Oh! Nivrel! I tys nás přišla navštívit? Jaké to štěstí.“ zvolal, když tě spatřil přicházet a belhavou chůzí se dopotácel k Belwen sedící v dřevěném křesle, které nejspíš do místnosti někdo přinesl. Stařec ji obskakoval, zatímco ostatní přihlíželi. Ochočená krysa po celou dobu přebíhala z jednoho ramena na druhé. Nakrátko se přesunula i na zmatenou Belwen, kterou její přítomnost nepotěšila. Lehce sebou cukla.
„Ale očumovat tu všichni nemusíte!“ zdůraznil stařec a zamžoural očima po místnosti, „Samozřejmě Nivrel pro tebe to neplatí.“ zdůraznil následně zatím co mu mazlíček opět vylezl na rameno, „Jděte si po svých. Potom se vraťte. Až bude v pořádku.“ pronesl za zběsilé gestikulace zatím co jednou rukou hladil krysu po hlavě a druhou ukazoval ať se klidíte z jeho obchodu „Na tebe to samozřejmě taky nebylo.“
„Ten člověk je fakt magor.“ pronesla užasle bosmerka, která konečně zamkla poslední zámek na dveřích a otočila se k vám „Před chvilkou nám totiž řekl, že ho máme hlídat a teď nás odhání.“ dodala nechápavě. „Ať si už rozmyslí, co vlastně chce.“
Garmin situaci vyřešil po svém. Sedl si a začal meditovat. Bosmerka začala přešlapoval z místa na místo a Ork pozoroval mazlíčka starce s neobvyklým zájmem, zaujatě si jej prohlížel a chvíle mi ti přišlo jako by se dokonce oblízl, možná se ti to však jen zdálo.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fjeratlof
Nezaváhal jsi a vyrazil proti maskovanému. Ve skoku jej popadl za pas a srazil k zemi při kterém se udeřil do hlavy. Byl otřesen, ale přesto se velmi rychle dokázal vzpamatovat a už se sápal proti tobě s cílem tě shodit a postavit se opět na nohy. Zbraň přitom upustil a ležela opodál.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
#12
"Dobře tedy ... fajn. zkusím sehnat ten popel. Doufám že toho nebude o moc víc, už takhle je dost složité ty věci získat." Povzdechl jsem si a nasadil znovu brašnu. "Tak tedy do příště na shledanou." Vyrazil jsem pomalu pryč a když jsem se dostal ven, podíval jsem se na oblohu. Jednak abych zjistil jak moc se setmělo a jednak abych poprosil bohy o pomoc s tím vším. Potom jsem se pomalu vydal do vily Viciů a cestou přemýšlel kde vlastně pohřbili Aurelia.
#13
Jeho zbraň jsem pohotově sebral a s cílem zabít jej, jsem se proti němu rozeběhl.
Přidal
Sarako dne 24.07.2018 23:00
#14
Zaútočím oběma meči současně, každým z jedné strany na nejbližšího střelce, to dvakrát po sobě (šikmo ze shora a potom šikmo ze zdola) nemá štít, ani druhou zbraň, takže to nejspíš jen tak nezablokuje.
Připraven bránit se druhému střelci, křiknu na Cariel: ,,Je v moci toho upířího komořího, ta potvora regentka se před bitvou nejspíš rozhodla pojistit, že se neobrátí proti ní. Zkus jí omráčit, nebo sejmout toho upíra."
Přidal
BadWolf dne 25.07.2018 10:49
#15
"Já jsem z Orsimmeru, to máme hned vedle a když člověk nemá potřebu vyčnívat natolik aby ho šlechta považovala za hrozbu, je to v pohodě."
"A nebo našel sud pálenky a nechce se dělit. Takže do hospody!"
Vyrazím do hospody
#16
→ Tah 438
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Scorpioncz
„Mějte se.“ rozloučila se s tebou altmerka a tentokráte tě šla osobně vyprovodit až ke dveřím. Jakmile je za tebou zabouchla ozvalo se cvaknutí klíče uvnitř známku. Slabé světlo pronikající oknem uvnitř domu zhaslo. Vydal jsi se potemnělou uličkou k domovu. Místy sice svítily zapálené louče, ale nebe dnes bylo neobvykle zatažené. Nespatřil jsi na něm ani jednu hvězdu, měsíce však vidět byly. Míjel jsi několik hlídek legionářů v doprovodu bdících.
Cestou jsi přemýšlel kde by mohl být pohřben Aurelius Vici. Usoudil jsi, že nejpravděpodobnější bude hrobka rodu Vici, která se nachází na hřbitově. Dovnitř se ti však pravděpodobně nepodaří dostat, protože hrobka bude zamčená, aby poklady ukryté u popelu mrtvých nemohl někdo ukrást.
Pomalu jsi došel až k domovu, když jsi se blížil zdálo se ti jako by se z okna patra spouštěla dolů nějaká osoba. Podle velikosti postavy usuzuješ, že půjde o muže, okno, ze kterého se tajemná osoba spouští, ale patří Flaviovi. Došel jsi blíže. Za brankou netrpělivě přešlapoval legionář v barvách Vysokoskalí. Když tě spatřil hlasitě si povzdechl, nejspíš očekával střídání. Všiml sis, že za okny z jídelny vychází ještě světlo. Legionář ti nebránil ve vstupu, unaveně zívnul a zastavil přešlapování. Místo toho se jen opřel o branku a smutně hleděl do hořící louče osvětlující ulici. Uslyšel jsi mírné dopadnuti na zem. Osoba lezoucí z okna nejspíš slezla dolů trochu rychleji, než plánovala. Legionář však tento zvuk nezaregistroval, znovu zívnul.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BadWolf
„Aha. Mějte se, a ještě jedou děkuji.“ rozloučil se s vámi altmer neboť neměl v plánu vás následovat do hostince. Rychlým krokem (tak rychlým, jak jen to Milesovi poraněný hrudník dovolil) jste se přesunuli k hostinci. Kupodivu nebyl zevnitř slyšet žádný hlahol ani před hostincem nezuřila žádná bitka.
„To sem zvědav co ten Ma’Riar vymyslel... Když se na nás takhle vybodl.“ dodal Miles s lehkým úsměvem,
„Nebo ho moji muži neposlechli.“ pokrčil následně rameny,
„Je to docela sebranka.“ s těmito slovy jste vešli do hostince. Dunmerka za pultem na vás ihned křikla, abyste přišli blíže. Učinili jste tak.
„Prý...“ rozhlédla se jestli jí nikdo příliš nesleduje,
„Prý na vás čekají dole ve sklepě. Schodiště je tamtěmi dveřmi. Dávejte si pozor. Schodiště klouže.“ dodala a hlavou poukázala na dveře za svými zády.
„Jsem ráda, že jsem našla takové dobrovolníky. Prosím přineste mi dva sudy s pivem. Děkuji vám!“ zdůraznila nahlas a štamgasta, který seděl opodál svůj podezřívavý výraz změnil na výraz blaženosti neboť mu zrovna došlo pivo v korbelu a hodlal jít pro nové.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sarako
Sérií úderů jsi zaútočil proti žoldákovi s krátkým mečem. Povedlo se mu odrazit sotva jeden z úderů, další už jej zasáhl. Další ze střelců protočil svoji zbraň ozdobně v ruce a s hněvem ve tváři pronesl,
„Tak pojď parchante!“ než však stihl provést nějaký úder byl zasažen šípem přímo do nechráněného krku. Ohlédl jsi se. Původcem šípu byl sám Amragor, který se chopil luku uprostřed formace legionářů a spojeneckých zbrojnošů, která ho ochraňovala.
Hraběnka mezitím ve formaci odrážela úder velitele městské stráže Chorrolu. Dařilo se jí, neboť protivníci nemohli prorazit skrze utvořenou formaci, alespoň pro zatím. Kvestor Lex se svými muži zadržel nepřátelské žoldáky u dveří do jídelny. Formace zde nebyla tak silná, ale počet legionářů dokázal převýšit nepřátele a velmi rychle proměnil své šance, když se žoldáci rozhodli ustoupit hlouběji do jídelny. Hlavní chodbou přiběhla pětice legionářů v doprovodu bosmerského legionáře s lukem, který se ihned připojil ke svému legátu a začal odstřelovat. Mezi pěticí legionářů nechyběl ani dvorní mág Felacar, který si za svého protivníka mága z řad žoldáků, který svým kouzlem narušil formaci uprostřed a poskytl tak žoldákům a zbrojnošům z řad Chorrolu dočasnou výhodu.
„Pokusím se.“ přikývla Cariel a začala formovat nové kouzlo. Dvorní čarodějka hodlala rovněž odpovědět kouzlem, ale bosmerka byla rychlejší. Tlakové kouzlo srazilo dunmerku k zemi. Znovu se hlavou udeřila o kamenné zábradlí, ale tentokrát zůstala bezvládně ležet. Carielina záře hole se změnila, zjevně vyvolala kouzlo ke kontrole živých.
„Žije.“ pronesla s úlevou v hlase a pozvolna začala scházet schodiště dolů. Dostala se až k omráčené dunmerce když proti ní vyrazil jeden ze žoldáků. Pohotově mu uhnula a následným úderem hole jej zasáhla do zad. Válečník se zastavil až zábradlí. Chtěl provést další úder, ale zadržel ho, neboť spatřil komořího.
„Na tento moment jsem čekal hodně dlouho.“ pronesl chladným tónem hlasu,
„Těšil jsem se až změřím síly s Císařským mágem.“ dodal a sevřel v ruce meč.
„Abyste nebyl zklamán komoří.“ zdůraznila a rovněž pevně sevřela své zbraně. Komoří dal gestem najevo žoldákovi, aby se zapojil do boje nahoře a čarodějku ponechal jemu, vyslyšel ho a rozeběhl se k vám.
„Nebudu.“ pronesl a vyrazil do útoku i přestože jeho údery byly velmi rychlé Cariel je zvládla odrazit v kombinaci použití své hole i meče. Další provedený úder zablokovala protiúderem a sekla útočníka do rameni. Upír udělal krok vzad, překvapeně pohlédl na Cariel a rukou přejel po sečné ráně, která neprošla skrz jeho zbroj. Poté znovu zaútočil. Udělal rychlý přemet, který doplnil o sérii rychlých úderů, kterým už Cariel neunikla. Jeden jí vyrazil hůl z ruky a druhý zasáhl její roucho. Sérii úderů zakončil upír v podobě netopýra stahujíc se do bezpečí. Stanul tak od čarodějky několik metrů daleko. Ona stála na schodišti a on pod ním. Cariel se rukou chytla za krvácející ránu. Ihned poté vrhla ohnivou střelu, které však upír unikl, ihned poté pozvedl ruku a přiložil jí ke svému spánku, meč nasměřoval proti Cariel, která se nepřímila. Za chvilku bylo však patrné, jak cosi uvnitř bosmerky vzdoruje. Úspěšně. Komoří rozzuřeně nad neúspěchem přešel do démonické formy. Rychlým přesunem se dostal ke Cariel, sekla jej mečem po ruce, ale nezpůsobila mu žádné výrazné zranění, spíše upíra ještě více popudila. Popadl ji rukou kolem krku a zvedl do vzduchu. Meč zařinčel o schodiště. Bosmerka svoji snahu o osvobození přesměrovala do rukou, propadla oběma protivníkovu a začala se soustředit na zápalné kouzlo.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fjeratlof
Popadl jsi protivníkovu zbraň. Z tvé pozice to bylo mnohem snazší a rychlým bodným úderem ukončil život maskovaného útočníka. Jeho ruce povolily a spadly k zemi. Postavil jsi se opět na nohy.
Kvestorka se rovněž postavila na nohy, sevřela v ruce legionářský meč a děkovně přikývla. S bolestivou chůzí se rozešla ke zraněnému maskovanému protivníkovi. Ten nejspíš pomyslel na ústup, ale zranění mu to znemožnilo. Znovu bolestivě zaskučel a podíval se na přicházející ženu. Odplivl krev a napřímil hlavu, očekával ukončení svého života, ale nestalo se tak.
„Kdo vás poslal?!“ zvolala Pelena, odložila meč stranou a popadla zraněného pod krkem. V její tváři byl patrný hněv.
„Kdo tě poslal?! Mluv!“ křikla znovu rázně a stiskla ruce, čímž nakrátko zastavila dýchání zraněného. Když ho pustila lapal po dechu, ale nehodlal promluvit.
„Mluv sakra!“ křikla,
„Mluv!“ nereagoval, chroptěl bolestí, ale slovo ze sebe nevydal. Pelena jej rezignovaně pustila k zemi. Muž se bolestivě posadil k zemi, začal omdlévat. Znovu uchopila meč do ruky a otočila se k tobě.
„Přišel jsi právě v čas... Už jsem ani nedoufala.“ řekla s úlevou v hlase,
„Ale nemáme čas diskutovat. Jen co jsem poslala všechny legionáře a stráže bránit bariéry objevili se tady tyhle...“ ukázala rukou na maskované vrahy,
„Zabíjejí každého kdo jim přijde pod ruku. Služebnictvo, komořího... Bojím se, že dostali i hraběnku s hrabětem.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přidal
BadWolf dne 29.07.2018 13:11
#17
Usměju se na Dunmerku a jdu do sklepa. Pokud půjde i Miles tak mu nabídnu pomoct aby na nás neuklouzl.
Přidal
Sarako dne 29.07.2018 15:03
#18
Zašeptám: ,,Nechť mi dá Mefala sílu, ..." rozběhnu se ke kraji balkónu (nejbližší střelci jsou mrtví, takže se mi nejspíš nikdo nepostaví do cesty) ,,... nechť Mefala vede mé kroky, ..." skočím o za komořím, přitom se můj poslední krok odrazí z vršku kamenného zábradlí ,,... nechť má čepel vyková její vůli." svým stříbrným mečem se pokusím useknout ruku, ve které Cariel drží, a taky se potom pokusím dopadnout do kotoulu na část schodiště za ním. Očekávajíc útok komořího, nebo těch dvou žoldáků pod schodištěm, se postavím na nohy a s tasenými meči se rozběhnu za komořím (nepůjde li dřív on po mě).
#19
→ Tah 439
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Scorpioncz
„Mějte se.“ rozloučila se s tebou altmerka a tentokráte tě šla osobně vyprovodit až ke dveřím. Jakmile je za tebou zabouchla ozvalo se cvaknutí klíče uvnitř známku. Slabé světlo pronikající oknem uvnitř domu zhaslo. Vydal jsi se potemnělou uličkou k domovu. Místy sice svítily zapálené louče, ale nebe dnes bylo neobvykle zatažené. Nespatřil jsi na něm ani jednu hvězdu, měsíce však vidět byly. Míjel jsi několik hlídek legionářů v doprovodu bdících.
Cestou jsi přemýšlel kde by mohl být pohřben Aurelius Vici. Usoudil jsi, že nejpravděpodobnější bude hrobka rodu Vici, která se nachází na hřbitově. Dovnitř se ti však pravděpodobně nepodaří dostat, protože hrobka bude zamčená, aby poklady ukryté u popelu mrtvých nemohl někdo ukrást.
Pomalu jsi došel až k domovu, když jsi se blížil zdálo se ti jako by se z okna patra spouštěla dolů nějaká osoba. Podle velikosti postavy usuzuješ, že půjde o muže, okno, ze kterého se tajemná osoba spouští, ale patří Flaviovi. Došel jsi blíže. Za brankou netrpělivě přešlapoval legionář v barvách Vysokoskalí. Když tě spatřil hlasitě si povzdechl, nejspíš očekával střídání. Všiml sis, že za okny z jídelny vychází ještě světlo. Legionář ti nebránil ve vstupu, unaveně zívnul a zastavil přešlapování. Místo toho se jen opřel o branku a smutně hleděl do hořící louče osvětlující ulici. Uslyšel jsi mírné dopadnuti na zem. Osoba lezoucí z okna nejspíš slezla dolů trochu rychleji, než plánovala. Legionář však tento zvuk nezaregistroval, znovu zívnul.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BadWolf
BadWolf
Věnoval jsi dunmerce vlídný úsměv, který opětovala a vyrazil ke dveřím. Miles dal najevo, že pomoc nepotřebuje a s opatrností kráčel za tebou. Úzkou chodbou s kamennými schody jste sešli dolů do sklepení, které vonělo podivnou vůní. Na jednom ze sudů jsi spatřil sedět Horatia, naproti němu seděla žena, která však nebyla vůbec blonďatá.
„Ten altmer zjevně nikdy neviděl blondýnku...“ povzdech si zklamaně Miles tak, aby jeho poznámku žena neslyšela. Oblečená byla velmi slušně.
Došli jste blíže. Teprve teď jste zblízka spatřili tvář oné ženy. Byla již trošku starší, měla delší tmavé vlasy smotané do ozdobného copu a delší červené šaty. Kolem krku měla velký amulet. Horatio neváhal, seskočil a své okuláre ponechal položené na sudu.
„Omlouvám se... Že jsem se zdržel.“ řekl a podrbal se za krkem,
„Ale měl jsem strach, že nás pronásleduje Cayren, proto jsme se ukryli tu.“ odmlčel se,
„Tohle je dvorní dáma, blízká hraběnky a prý by nám mohla pomoci.“
„Ma’Riar v to doufá.“ ozval se hlas khajiita, který byl až doposud skryt ve stínu.
„Kde jsou moji muži? Mlátili jsme se jak o život a ty nikde.“ spráskl ruce Miles a přitom zadržel bolestiví pohled,
„Ve DVOU jsme pobili všechny ty řvouny a ty ses někde flákal.“ mávl rukou s humorným gestem.
„Jsou v bezpečí. O tom později.“ přikývl Ma’Riar a předal slovo dvorní dámě.
„Dnes večer pořádám menší narozeninový večírek. Pozváni jsou všichni vysoce postavení s výjimkou Cayrena, protože ten by nejraději tyhle akce zakázal. Chtěla jsem vám nabídnout pozvání, ale nemohu všem, protože by to budilo příliš velkou pozornost.“ odmlčela se a podívala se na Milese a následně na Horatia, který přikývl.
„Můžu vám dát dvě pozvánky s tím, že jste nějací moji dávní přátele ještě z doby kdy jsem nežila zde, ale někde jinde. Prosím... Jde mi o blaho Cheydinhalu a hlavně o hraběnčino zdraví, protože mi přijde, že ji celá tahle situace s Cayrenem velmi ničí. Horatio...“ poukázala na něj,
„Mi tak nějak odhalil vaši snahu ho nějak kompromitovat. Myslím, že za zdmi hradu naleznete nejednoho spojence, ale Cayren vás za nimi nepustí, proto vám nabízím svůj narozeninový večírek.“
„Zní to slibně.“ usmál se,
„Velmi slibně.“ konstatoval Miles.
„Hádám, že tou účastí myslíte někoho z nás tří.“
„Ano. Ma’Riara bohužel každý zná a bylo by vhodné, kdybyste sebou měli nějaké partnerky, protože ty jsou samozřejmě rovněž zvány a stojí to tak i na pozvánce, které pro vás hlídá Horatio.“ odpověděla klidným hlasem.
„No... S partnerkami to bude zjevně problém.“ usoudil tiše Miles,
„A se slušným ošacením jakbysmet.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sarako
Rozeběhl jsi se k zábradlí, odrazil se od kamenného zábradlí a pokusil se zasáhnout komořího nacházejícího se na schodišti. Zasáhnout se ti ho však nepovedlo. Jeho rychlé upíří reflexi mu umožnily uhnout tvému úderu mnohem dříve, a ještě přitom odhodit Cariel stranou na vyšší část schodiště. I přestože jsi minul se ti povedlo přistát tak jak jsi plánoval. Komoří ve své démonické podobě příliš neotálel. Volnou rukou začal sesílat oživovací kouzlo na všechny mrtvé v jeho blízkosti, druhou rukou se hodlal bránit tvým případným úderům, ačkoliv moc dobře věděl, že jsi ozbrojen stříbrným mečem. Rozeběhl jsi se proti němu.
„Odveďte regentku! Honem.“ křikl kdosi z bojujících před trůnem a dvojice žoldáků včetně jednoho městského stráže obklopila regentku a začala ji vést ke druhé straně schodiště na které se už nebojovalo.
Náhle jsi v hlavě opět zaslechl Theru,
„Horní chodbou k vám běží několik mužů... Vedou i zajatce. Vypadá to na norda, ale je dost zbídačený... Mám zasáhnout?“ ptala se.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fjeratlof
Popadl jsi protivníkovu zbraň. Z tvé pozice to bylo mnohem snazší a rychlým bodným úderem ukončil život maskovaného útočníka. Jeho ruce povolily a spadly k zemi. Postavil jsi se opět na nohy.
Kvestorka se rovněž postavila na nohy, sevřela v ruce legionářský meč a děkovně přikývla. S bolestivou chůzí se rozešla ke zraněnému maskovanému protivníkovi. Ten nejspíš pomyslel na ústup, ale zranění mu to znemožnilo. Znovu bolestivě zaskučel a podíval se na přicházející ženu. Odplivl krev a napřímil hlavu, očekával ukončení svého života, ale nestalo se tak.
„Kdo vás poslal?!“ zvolala Pelena, odložila meč stranou a popadla zraněného pod krkem. V její tváři byl patrný hněv.
„Kdo tě poslal?! Mluv!“ křikla znovu rázně a stiskla ruce, čímž nakrátko zastavila dýchání zraněného. Když ho pustila lapal po dechu, ale nehodlal promluvit.
„Mluv sakra!“ křikla,
„Mluv!“ nereagoval, chroptěl bolestí, ale slovo ze sebe nevydal. Pelena jej rezignovaně pustila k zemi. Muž se bolestivě posadil k zemi, začal omdlévat. Znovu uchopila meč do ruky a otočila se k tobě.
„Přišel jsi právě v čas... Už jsem ani nedoufala.“ řekla s úlevou v hlase,
„Ale nemáme čas diskutovat. Jen co jsem poslala všechny legionáře a stráže bránit bariéry objevili se tady tyhle...“ ukázala rukou na maskované vrahy,
„Zabíjejí každého kdo jim přijde pod ruku. Služebnictvo, komořího... Bojím se, že dostali i hraběnku s hrabětem.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přidal
BadWolf dne 01.08.2018 20:52
#20
"Partnerka se najde. Co třebas ta hospodská holka? Vypadá mile. Nebo kdybysme pohlídali děti u Ma'Riara, vsadím se že jejich matka by ráda vypadla.
O šaty můžem poprosit toho Altmera, by mohl být snad trochu vděčnej. A když řekneme že jde o večírek tak by aj mohl zabrat, oni jsou to všichni trochu snobi a na takových akcích žijí.
A myslím, že nejlepší bude když půjde Miles nebo Horatio. Ne, že by mě to nelákalo, ale za tu dobu co jsem tady myslím, že už jsem se dostal dost blízko k vrcholu lidí co Cayren naprosto nenávidí" ušklíbnu se