The Elder Scrolls V: Skyrim

Přidal Aurelius dne 11.07.2018 14:35

→ Tah 431

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Dobře. Tak pojďte dovnitř.“ pokynula ti a jak řekla, tak jsi učinil, vešel jsi dovnitř a ihned zamířil k jejímu pracovnímu stolku. Spellorová neotálela, přesunula se před stolek a usedla na pohodlnou židli. „V pořádku.“ přikývla s klidem, „Hned to vyřídíme... Jen tu trošku poklidím. Vydržte.“ sebrala spis z něhož koukal kousek úhledně napsaného úředního papíru, který nesl název ‚Sybilla Viciová – poslední vůle‘ a schovala jej do přihrádky u stolu. Následně vytáhla z jiné přihrádky čistý papír.

Rozhlédl jsi se po kabinetu, dělil se na vedlejší osobní komnatu a společnou místnost je však mnohem menší a nejspíš zde není použito žádné kouzlo k umělému zvětšení prostoru. Společenská místnost byla vybavena klasickým nábytkem. Dvojice knihoven se nacházela vedle dveří, obě byly plné knih. Knihy na první pohled vypadaly velmi zachovale a téměř nově, v rohu místnosti se pak nacházel očarovávací aparát. Stěny byly zdobeny několika obrazy, neušlo ti, že většina z nich měla nějakou Aldmerskou tématiku až na jeden, který přímo znázorňoval staršího muže v honosném rouchu, jednalo se o nějakého starého prošedlého Altmera, který pyšně seděl v Arcimágském křesle, náramně se podobalo tomu, na kterém momentálně sedí Benoch.

„Kolikátého dneska je?“ zeptala se tiše sama sebe a začala krasopisně vypisovat propustku, „Vaše jméno?“ zvedla hlavu od úředničiny, „Jste mi nějaký povědomí to ano, ale... Ale jméno si nevybavím. Takže mi musíte trošku pomoci.“ požádala tě.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
S řevem jsi se pustil do svých protivníků, využíval jsi přitom svých zkušeností berserka. Většina protivníků ti nedělala problém, protože nic krom několika opileckých rvaček před hostincem nezažili. Svými údery a chvaty jsi je poslal k zemi a některý ze záchvatu zuřivosti poslal do bezvědomí. Zbylí dav, který se omezil jen na nenávistné křičení zmlkl a zaváhal, zdali se má vůbec připojit. Někteří dokonce udělali krok vzad.

Když jsi k mezi poslal i posledního protivníka nikdo ti už nebránil v přístupu k Borsovi, Milesovi a třetímu mladíkovi. Během rvačky jsi utržil několik ran pěstí, kopanců, ale nic vážného, co by tvé tělo nezvládlo v záchvatu vzteku vytěsnit.

Miles se v průběhu rvačky stihl zmátořit a opět se postavit na nohy. Dařilo se mu bránit se oběma útočníkům, ale tvoji pomoc očividně uvítal. Neboť když jsi od něj odhodil mladíka a několika koordinovanými údery poslal k zemi Borse oddechl si. Chytl se za bok a tiše poděkoval. Dav zůstal stát, mlčel.

„No? Někdo další?“ uchechtl se Miles a odplivl si trochu krve, tvář měl zakrvácenou od několika nepříjemných úderů pěstí, ale stál na nohou i když bolest v boku ho trochu omezovala.
„Špíno... Zmetci...“ skuhral jeden z poražených a pozvolna se stavěl na nohy. Nos měl zlomený. Spolu s tímto mužem se postavili na nohy ještě dva další. Drželi se za bolavá místa, ale podle všeho měli stále ještě dost odhodlání se rvát.
„Vidíte? Vidíte?!“ zvolal jiný z nich k davu, „Je to zvěř! Au! Zvěř! Nemilosrdná zvěř!“ křičel až se z okolních oken začalo ozývat otevírání dveří.
„Tobě to nestačilo?“ s bolestí se pousmál Miles, „On ti přidá jestli chceš.“ pobídl a následně se opět chytl za bok.
„Klidně ať to zkusí.“ pronesl muž a sáhl do své vysoké boty, vytáhl úzkou dýku. Podobnou žabykuchu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Rychlým úskokem jsi se vyhnul dýkám. Nebylo to však úplně nutná. Cariel je zastavila svojí magií a vrhla je zpět po majiteli. Ihned se zařadila k zbrojnošům, kteří vyrazili na tvůj pokyn do boje. První z žoldáků tě překonal, aniž by se vaše zbraně střetly. Přeskočil tě odrazem od stěny a následným saltem dopadl ke skupině přibíhajících zbrojnošů. Ihned se do nich zběsile pustil svými zbraněmi, bojoval zuřivě a nemilosrdně.

Druhý se k tobě již dostal. Tasenou zbraní se potkal Arminovým mečem a následnému úderu stříbrného ladně unikl. Skrčil se a chvatem se ti pokusil podrazit nohy. Lehce jsi zavrávoral, ale ustál. Žoldák byl ale ihned na nohou a připravoval se k dalšímu úderu směřovanému na levý bok.

Třetí se stále držel v povzdáli. Cariel unikla řinčícím zbraním za tvými zády teleportací. Přemístila se mezi tebe a třetího žoldáka. Tasila svůj meč a holí přitom vyslala proti protivníkovi dvojici ohnivých střel. Obě minuly, ale dostatečně zaměstnaly žoldáka, aby jej další salvou již bleskového kouzla odhodila proti stěně. Bolestivě zaskučel, ale vzdát se nehodlal. Rozzuřeně se stavěl na nohy, ale další úder blesků jej opět ochromil. Cariel se rychle blížila k němu a využila každé šance na úder magie.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Tasila jsi meč a vyrazila proti válečníkovi, který pronikl. Vaše zbraně se několikrát střetly. Dým a štiplavý zápach však velmi rychle začaly plnit malou chatrč. Zatím co protivník měl značnou část tváře dobře skrytou látkou tvá tvář byla zcela volná a nechráněná. Ještě chvíli se vaše zbraně o sebe střely a narážely, když se ti konečně povedlo seknout jej a následným dalším úderem odzbrojit. Protivník ihned tasil dvojici zahnutých dýk a provedl několik prudkých úderů, kterými tě donutil ustoupit o několik kroků vzad. Štiplavý zápach tě začíná pozvolna dráždit a dým linoucí se z kotle zaplnil téměř celou místnost a snížil viditelnost.

Služka mezitím s řevem a oštěpem vyrazila proti válečníci, která instinktivně uskočila. Oštěp se zabodl a nešel vytáhnout, jak rychle jak si možná služebná přála. Válečnice neotálela a prudkým švihem rozsekla služce lebku. Než se ale stihla otočit zasáhlo ji kouzlo. Paralyzovaná se skácela k zemi.

Válečník se štítem mezitím úspěšně vzdoroval protivníkovi. Několika údery jej držel zkrátka, a nakonec úderem štítu a následným úderem zbraně protivníka jednou provždy umlčel.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
- návrat po dobrovolném přerušení hraní z osobních důvodů
Pozvolna přicházíš k sobě, otevíráš oči. Pociťuješ bolest hned na několika místech těla. Cítíš zápach kouře, zvuk řinčících zbraní a nářek zraněných. Vidíš, jak opouštíš dům a kohosi kdo tě s námahou vleče pryč. Na chvilku opět ztrácíš vědomí.

Přicházíš k sobě, před očima máš rozmazáno a hlava ti třeští společně se zbytkem těla. Stále cítíš, jak tě někdo vleče. Vidíš obrysy budov, některé jsou v plamenech jiné jsou v pořádku. Zvuk boje ani trochu neutichá, spíše síly. Náhle cítíš, jak tvé tělo padá společně s osobou, jež tě vleče. Tvá hlava i tělo dopadly do mokré trávy.
„Dělejte! Musíme ustoupit!“ řval jakýsi hlas, ale nebyl jsi schopen se pohnout natož se postavit na nohy. „Zpět! Všichni zpět! Dělejte!“ zaznělo opět. Před tvé oči se zřítil mrtvý válečník v kroužkové zbroji, nebyl to legionář ani zbrojnoš nýbrž nějaký žoldák. Z těla mu trčel legionářský šíp. Opět ztrácíš vědomí a pohlcuje tě tma.

Opět otevíráš oči. Hlavě i tělo tě bolí, ale tvůj zrak se pozvolna ustálí. Cítíš se lépe. Kolem tebe zvuk boje však neustal. S námahou se rozhlížíš kolem. Spatřuješ mrtvolu nejen žoldáka, ale také muže, legionáře, který tě takovou dálku vlekl. Souboj v domě Collů se zjevně zkomplikoval a vaše skupina utrpěla značné ztráty. V ulicích se bojuje poslední věrní stráže v doprovodu legionářů vzdorují zrádcům na straně vzpoury, profesionálním žoldákům, ale také strážím, kteří se dali na stranu vzpoury.

Narychlo sis zkontroloval své vybavení, zbroj je lehce poničená, ale stále dobrá. Štít jsi však ztratil a stejně tak i svůj meč. Zůstala ti pouze záložní dýka, ale zbraní se válí po zemi dostatek.

Mapka (tvá poloha je zeleně)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 11.07.2018 14:37

Přidal Aurelius dne 11.07.2018 22:58

→ Tah 432

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Škorpias Vici?“ zopakovala spíše pro sebe než k tobě a zapsala tvé jméno na propustku. Ještě učinila pár úprav a pak listinu podepsala úhledným podpisem, znovu sáhla do přihrádky u stolu a vytáhla profesorské pečetidlo, opatrně rozehřála hmotu a následně do něj otiskla symbol. Vyčkala až hmota zaschne, a ještě jednou veškeré údaje překontrolovala, počínala si velmi opatrně a pečlivě. Když byla hotova odložila připravenou propustku stranou, ale ještě ji měla ve svém dosahu nikoliv ve tvém.
„Už vím proč jste mi tak povědomí.“ začala a přitom si tě očima prohlédla, „Jste ten odvážlivec, kterého jsem šla společně s lordem Gerrickem zatknout.“ pokračovala pozvolna, „Musím se přiznat, že jste překvapil. Neutekl jste a podíval jste se osudu čelem. To udělá málokdo obzvláště pokud ví, že po nich jde někdo jako je lord Gerrick. A ještě méně se najde těch, kteří by s ním dobrovolně zkřížili své zbraně.“ odmlčela se.

Ozvalo se zaklepání na dveře, kterému ihned pokynula k souhlasu na vstoupení. Jakmile tak učinila dveřmi vešel arcimág ve svém rouchu. Nebyl překvapen tvojí přítomností, nýbrž jen pozdravil a přesunul se ke stolu.
„Takže Spellorová.“ začal a podíval se na ní, „Zítra dostanete svoji šanci. Palagán tu nebude, Globullus ani Merle se ještě nevrátili a nevypadá to, že by se měli do zítřka vrátit... Takže budete přednášet i něco jiného než historii. Dostanete svou šanci. Takže se jí chopte a nezklamte.“ zakončil, „Porada profesorského sboru proběhne zítra v devět hodin. Dostavte se. Zatím se mějte a přeji dobrou noc.“ s těmito slovy se rozloučil, aniž by dal profesorce nějakou příležitost k dotazu či nějaké jiné reakci opustil komnatu. Ta pouze vstala, když sní arcimág hovořil a kývala hlavou. Když se odporoučel bylo na ní vidět, že má radost z jeho slov. Její přísný výraz totiž nakrátko zcela zmizel.

„No... Nebudu vás zdržovat.“ otočila se k tobě aniž by usedla zpět za stůl. „Vezměte si propustku a přeji vám dobrou noc.“ s těmito slovy sáhla po propustce a podala ti jí.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Mladík vyslechl tvá slova, ačkoliv ses smál a působil děsivě, strach mu to nenahnalo. Spíše naopak ještě více ho to utvrdilo v jeho odhodlání. Chtěl zaútočit, ale tobě dobře známý hlas mu v tom zabránil.
„Co je to tady za bordel hergot?!“ ozval se Cayrenův hlas, který napochodoval k místu rvačky v doprovodu čtveřice legionářů. „Ptal jsem se co se to tu !@#%§ děje?!“ zvolal znovu z plných plic a hleděl přitom na dav, který se nezapojil do rvačky. Zbytek se mezitím stále ještě vzpamatovával. Mladík schoval svůj nůž a vyčkával co se bude dít. Velitel se podíval i tvým směrem, očima sjel zraněného Milese a jeho zrak spočinul i na tobě samém.
„Vysvětlí mi konečně někdo kdo je zodpovědný za tenhle bordel?!“ zvolal znovu a rozhlédl se. Dav opatrně začal obcházet altmer ve službách Thalmoru, který chtěl nejspíš najít podporu u velitele. Miles na tebe krátce koukl.

Ano. Máš u sebe svoji zbraň.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Úspěšně jsi se vyhnul žoldákovu úderu, meč stáhl a následně jím udeřil do protivníkova stehna, chráněno bylo pouze koženou vrstvou zbroje. Zásah přiměl žoldáka udělat krok vzad a následně se stáhnout, přejít k obranému postoji. Bolestivě se šklíbil a ránu hmatem velmi rychle zkontroloval. Neshledal ji příliš vážnou.

Cariel mezitím ustala s údery magie proti žoldákovi. Byl mrtev. Několik silných bleskových kouzel jej připravilo o život. Urychleně se otočila a vrhla ze své hole silný blesk přímo proti tvému protivníkovi. Zasáhla jej do nechráněných zad a přinutila jej padnout na kolena. Žoldák pozvedl hlavu směrem k tobě a pevně sevřel meč, ale v ten moment mu do zad udeřil další blesk, který mu jej vyrazil z ruky. Neozbrojen padl k zemi a očekával tvůj poslední úder.

Poslední žoldák mezitím dával zabrat zbrojnošům. Jednoho z nich několika rychlými údery odzbrojil a srazil k zemi, nebyl mrtev. Druhý, který se mu pokusil pomoci, ale přišel vzápětí o zápěstí a následně mu druhý meč oddělil hlavu od těla. Třetí zbrojnoš úspěšně odolal sérii rychlých úderů a provedl protiútok, kterému žoldák uskočil a sražený zbrojnoš na zemi mu nohou podkopl nohy. Žoldák se skácel zády k zemi. Udeřil se do hlavy. Stojící zbrojnoš neváhal a rychlým bodnutím zabil protivníka.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Vzpamatoval jsi se, postavil se opět na nohy a popadl žoldákovi zbraně. Značně použitý štít a opotřebovaný meč, který už nebyl ani příliš ostrý. Rozeběhl jsi se na pomoc nalevo stojící skupině, která zrovna čelila přibíhajícím posilám od přístavní brány. Dva legionáři a dva zbrojnoši v barvách Anvilu tvoji pomoc uvítali.
„Neudržíme se tu!“ křikl kdosi z druhé strany bojujících spojenců. Ti však čelili mnohem menšímu počtu. „Zavelte k ústupu! Hned! Musíme zpět k barikádám!“ rozkřikl se. Jen jsi se koutkem oka rozhlédl a spatřil jsi jak čtveřice legionářů prchá uličkou, kterou jsi právě přiběhl. Tvá čtveřice se rozhodla ještě chvilku vzdorovat, ale jakmile padl jeden ze zbrojnošů i oni se rozhodli pro útěk k bariéře.
„Utíkej s námi!“ okřikl tě jeden z nich dříve než jsi se vůbec stihl zapojit do boje. Než jsi mu však stihl odpovědět dostal zásah šípem do zad a skácel se k zemi. Nebyl mrtev, ale šíp prošel skrz na skrz a nejspíš zasáhl plíci.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 11.07.2018 22:59

Přidal Aurelius dne 12.07.2018 14:00

#11

→ Tah 433

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Děkuji a mějte se.“ rozloučila se s tebou, když jsi zabouchl dveře. Svižným krokem jsi směřoval ke schodišti. Minul jsi několik posledních studentů v tovaryšském rouchu, jak směřují na ubikace. Sešel jsi schodiště a směřoval přímo ke dveřím z velkého sálu.

Odchytl jsi téhož strážce, Talara.
„Důvěřuj přesto prověřuj.“ zhodnotil při pohledu na propustku. „Vydrž. Otevřu ti.“ řekl s povzdechnutím a zamumlal zaklínadlo doplněné o gesto na obou rukou. Netrvalo dlouho a dveře se otevřely, propustily tě ven. Talar ti mávl na rozloučenou a s obdobným zaklínadlem zavřel dveře. Při jejich klapnutí jsi pocítil slabší závan magické energie. Opět jsi se dal do svižného kroku, míjel most a bránu. Prokličkoval uličkami, v nichž pochodovali legionáři a bdící. Měli posílené počty.

Když jsi kráčel obydlenou čtvrtí pociťoval jsi silnou vůni česneku a jiných bylin, které měli nejspíše odstrašit případné krvežíznivé návštěvníky. Hlídky odhodlaně pochodovali i zde. Už jsi chtěl skoro zabočit do čtvrti v níž bydlí altmerka, když tě zastavil zrovna střídající se hlídač, Bdící. Byl to vyšší muž, nord, kolem krku výrazný amulet boha Stendarra a obnošené typické roucho pro tento spolek. Stříbrný palcát se mu výhružně pohupoval připnutý k opasku. Ozářila tě jeho lucerna.
„Pardon!“ zvolal a pustil rukojeť palcátu, „V té tmě jsem si vás málem spletl s upírem. To víte... Stanné právo zakazuje vycházet obyčejným měšťanům po jisté hodině. Ale někteří... Někteří méně šťastní to porušují.“ povzdech si, „Jste mág? Jistě, že jste. Zatraceně jdete mi zrovna do rány. Vás mně sem musel seslat sám Stendarr.“ odklonil lucernu, kterou tě až doteď nepříjemně ozařoval, „Pardon ještě jednou...“ pousmál se, „Víte... Bdící Ingmar se navrátil do služby a povedlo se mu získat podporu Císařských mágů a Osmé legie. Společnými silami hodlají dnes večer uprostřed noci – půlnoci – zaútočit na jedno z upířích hnízd a nutně hledají spojence. Nechcete se připojit? Mág jako vy by se nám hodil. Obzvlášť poté co velící Bdící Baltazar odmítl posvětit tento úkol a poskytnout víc mužů a žen.“ vychrlil na tebe a nepřestával poskytovat informace, „Nemusíte se rozhodnout hned. U všech bohů a Stendarra máte ještě několik hodin čas... Sraz všech odvážlivců a dobrovolníků je u průrvy v zemi. Najdete to snadno.“ a začal ti vysvětlovat cestu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Cayren si tvá slova vyslechl. Altmer je podpořil svojí verzí, která byla téměř totožná s tvojí, ale obsahovala i něco málo z počátku konfliktu u kterého jsi chyběl.
„Ty seš kdo?“ zeptal se Cayren křivící svoji tvář Milese.
„Já?“ pousmál se s bolestí ve tváři Miles, „Miles Vanellus, obchodník s kořením.“
„Aha.“ přikývl Cayren neutrálně.
„Pane veliteli!“ ozval se mladík, který tě ohrožoval dýkou, „Všechno je to lež. My jste tu měli poklidné shromáždění a oni dva!“ ukázal na tebe a Milese, „Oni dva nás napadli. Uráželi nás a zmlátili chudáka Borse. Ostatní včetně mě se ho zastavili a jak dopadli. Vidíte?“ poukázal na pomlácené druhy. Cayren jej vyslechl, pokyvoval hlavou a mlčel.
„Jooo! Má pravdu!“ ozval se kdosi z davu.
„Má pravdu! Tak to bylo!“ křikl jiný.
„TICHO!“ přehlušil je Cayren, „Předstup elfe.“ vyzval altmera.
„Pane? Jsem velvyslanec Thalmoru, Aldmerského spolku zde v...“
„Neptal jsem se co seš zač. Vím to. Vím to moc dobře. Jakožto vážená osoba zastávající nějaký úřad bys měl dbát, aby tvůj dům nevypadal jak chlév pro koně!“ zařval na něj Cayren, „Děláš ostudu sobě i svému Spolku.“ mávl rukou, „Cosi o našem městě kdekdo pomyslí? Když uvidí, jak tu úředníci nakládají se svým domem. Okamžitě to uklidíš!“ nakázal. Elf chtěl zavzdorovat, ale Cayren pokračoval „Jinak tě čeká žalář. Zákony města hovoří jasně.“ zdůraznil gestem. „A vy ostatní!“ začal promlouvat k ostatním, „Se nyní rozejdete. Zapomeňte, jak odpudiví držky všichni máte a co jste si mezi sebou udělali. Klidně se seřežte do masa, ale za zdmi toho města NE! Jestli si chcete rozbít ty vaše hnusný držky tak táhněte před město! Rozuměli jste?! Jestli ne tak se osobně postarám, aby vaše líná prdel neopustila žalář tohohle města až do konce vašich dnů!“ zakončil svůj monolog plný výhružek, „A teď se jménem města rozejděte. HNED!“
„Ale veliteli...“ promluvil k němu opět mladík.
„Zavři hubu a padej!“ rozkázal mu Cayren.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Po boku regentky... Je po jejím boku.“ vydal ze sebe žoldák a ušklíbl se, „Stejně tu chcípnete.“ procedil mezi zuby. Cariel se mezitím vrátila k tobě a zbytku přeživších zbrojnošů. Očima shlédla na zraněného žoldáka.
„Zabij ho. Nezaslouží si žít.“ řekla a otočila se ke dveřím, „Tyhle dveře by měli vést přímo do audienčního sálu. Mám pravdu?“ zeptala se a jeden ze zbrojnošů přikývl. „Těžko říct jak silný odpor nás za nimi čeká.“ dodala.

Jakmile domluvila ozval se z vedlejší místnosti, audienční místnosti řev a rozkaz k palbě a útoku. Zbrojnoši z Brumy, legionáři a zbytek nejspíš konečně prorazili na rozkaz Brumské hraběnky do sídla vládnoucího rodu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Nemeškal jsi a pomohl jsi raněnému, nesl jsi jej až k barikádě. Za tebou se postupně stahoval jeden z bojovníků za druhým. Když jsi proběhl mezi barikádami až k prostranství za hlavní bránou ucítil jsi úlevu. Pronásledující žoldáci upustili od pronásledování a zůstali vzadu. Očekávali další rozkazy a domobrana s luky jim výhružně poslala několik vystřelených šípů. Nebyly mířené nejpřesněji, ale zastrašit dokázaly.

Spatřil jsi hned několik raněných bojovníků, ale i zraněných měšťanů. Dvě kněžky se je snažily ošetřit, jak nejlépe mohly, ale neměli dostatek vybavení.

„Polož ho sem!“ křikla na tebe kněžka zřetelně, aby přerušila přítomný hluk ať už z nářku tak řevu zraněných. Z místa, ze kterého jsi uprchl šlehaly plameny a dým. Setmělá obloha celou záři plamenů ještě umocňovala.
„Musíme se připravit! Připravují se na úder.“ křikl jeden z legionářů a začal nabádat své muže k utvoření formace u barikád. Zbytek lukostřelců poslal za sebe, aby jej kryli.
„Kde je kvestorka?“ ozval se náhle hlas jiného.
„Stáhla se do pevnosti. Chránit vládnoucí rodinu.“ odvětil mu jiný hlas. „Všechny ostatní poslala sem, aby nám tu pomohli.“ dodal. „Ty!“ ukázal na tebe legionář s obvázanou hlavou, „Vyraz do pevnosti. Vyběhni na věž a zajisti, že bude zapálena výstražná hranice. Dělej!“ rozkázal ti.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Přidal Aurelius dne 17.07.2018 19:12

#17

→ Tah 434

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Děkuji! Stendarr vám to jednou oplatí.“ zdůraznil Bdící, a ještě jednou poděkoval, popřál ti dobrou noc a zmizel i s lucernou v jedné ze zatáček. Nerušeně jsi došel až ke dveřím altmerčina domu, zaklepal jsi na dveře a vyčkal na svolení vstoupit.

Dveře se po chvilce sami otevřely. Vstoupil jsi a klidnou chůzí se odebral do společenské místnosti, která byla stále stejná. Dveře za tebou jen klaply. Elanye seděla v křesle, ruku měla obvázanou a podle všeho i něčím ošetřenou, neboť si cítil zápach dezinfekce a léčiva. Oblečená byla do červených nočních šatů.
„Už jsem se málem chystala do postele...“ řekla, když spatřila tvoji tvář, „Hnul jste kostrou. To se musí nechat uznat.“ přikývla s neutrálním výrazem ve tváři, vstala z křesla a přesunula se ke stolku, „Tak mi ukažte co jste přinesl. Máte všechno? I klíč?“ ptala se ihned.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Cayren si tě ještě chvíli měřil pohledem, ale nic k tobě dalšího neměl. Gestem zavelel svým mužům k odchodu a odkráčel pryč. Nejspíš zpět do hradu nebo kasáren. I dav se rozešel, neochotně, ale rozešel. Někdo si ještě několikrát odplivl vašim směrem. Borsovi pomohl na nohy mladík a vedl ho do jedné z uliček.

„Máte můj dík. Má rodina i já... Jsem vám nesmírně zavázán.“ začal k vám promlouvat altmer, když jsi pomáhal Milesovi dát se do kupy.
„Měl docela ránu.“ zazubil se Miles a krátce zhodnotil svého protivníka.
„Tvůj přítel.“ podíval se na Milese, „Potřebuje ošetřit. Mohl by mít poraněná žebra a možná ještě hůře. Vnitřní zranění není dobré podceňovat. Pojďte dovnitř. Má žena se mu to podívá.“ nabídl.
„Nesmysl.“ mávl rukou Miles, „Jsem v pořádku. Žebro bolí to ano, ale zažil jsem už i horší. Jdeme. Horatio nepočká.“ pokynul ti hlavou pryč z celého místa. „Radši bych se nechal ošetřit od té blonsky než od jeho manželky. Když už...“ prohodil šeptem.
Altmer jeho poznámku nezaslechl. Stále však vypadal jakoby to se svou pomocí myslel vážně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Sebral jsi od mrtvého sadu vrhacích dýk a odkráčel s přeživšími chodbou až ke dveřím do audienční místnosti.
„Pokusím se.“ kývla Cariel, „Ale což když si tuhle stranu zvolila sama?“ řekla nahlas svoji myšlenku. Zvuk zbraní sílil s každým krokem. Zastavili jste se před dveřmi do audienční místnosti. Cariel sáhla po své holi i meči. Byla připravena. Ostatní zbrojnoši se rovněž připravili. Pozvolna jsi otevřel dveře co nejtišeji.

Spatřil jsi skupinu žoldáků stojících na balkónku, z něhož vedla z obou stran schodiště. Byli ozbrojeni luky a někteří i kuší. Měli zamířeno dolů, před trůn. Obě schodiště střežila čtveřice žoldáků, dva na jedné straně a dva na druhé. Ozbrojeni velkými štíty a oštěpy. Za lukostřelci postávala trojice žoldáků. Jeden ozbrojen trojzubcem, druhý menším štítem a zahnou šavlí, třetí vypadal na nějakého mága, měl na sobě roucho a hlavu měl krytou kápí. V ruce svíral bojovou hůl, ale magický krystal si na jejím hrotu neviděl.

„Zadržte!“ ozval se náhle mužský hlas.
„Brumská hraběnko. Bojovala jsi statečně. Ano... To ano. Velmi statečně, ale nač nechat umírat své lidi pro nic? Pro osobní pomstu. Není to snad pod tvoji úroveň.“ zazněl ze spodního patra hlas komořího. „Vzdejte se. Bojovali jste statečně, ale naši střelci ukončí vaše životy dříve, než stihne pozvednout znovu meče.“
„Město padlo regentko! Vaše nadvláda je u konce. Odvolejte své muže a já slibuji, že trest, který vás stihne bude o poznání milosrdnější.“ zvolal legát Amragor, „Dokažte městu a nám, že stále vládnete vy a váš syn!“ dodal rázně.
„Zmlkněte!“ rozkřikla se regentka, „Já vládnu Chorrolu. Mám na něj právoplatný nárok a vy mi ho neupřete! Znič je!“ rozkázala pravděpodobně komořímu, neboť se opět rozezněl boj. Střelci znovu zamířili a bylo patrné, že se chystají vystřelit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Jak ti bylo nakázáno, tak jsi provedl. Rozeběhl jsi se k pevnosti, sídlu vládnoucího rodu. Cestou jsi míjel několik spěchajících stráží i legionářů, kteří se hodlali připojit k obraně barikád. Vyběhl jsi až k hradu, překonal otevřenou bránu (byla pootevřená jen do poloviny) a vnikl do nádvoří, které bylo téměř prázdné. Nezbyl zde nikdo, kdo by jej bránil. Všichni vyrazili na rozkaz kvestorky bránit barikády.

Chtěl jsi pokračovat na cimbuří hradby a následně do věže, když se náhle otevřely dveře ze sídla a vyběhl zakrvácený služebný. Nemotorně upadl a spadl na zem. Snažil se zvednout, ale poraněná noha mu v tom bránila.
„Pane... Pane!“ křikl k tobě z posledních sil držíc se za krvácející ránu. „Zabijí je! On je zabije!“ dodal s bolestí ve tváři.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Ork se nechal opět spoutat, radost z toho neměl, ale podstoupil to, opět. Společně s ostatními jste utvořili dle Garminových rad formaci a vyrazili k bráně města. Netrvalo dlouho a ocitli jste se přední. Stráže ve zbrojích města vás bez jakéhokoliv prohledání nebo zastavení pustili dovnitř. Garmin jim jen děkovně mávl a vedl orka dále do města.

Neušlo vám, že jakýsi rozruch panuje na náměstí, mezi stánky s nejrůznějším zbožím zrovna probíhala nějaká malá potyčka, někteří lidé se hrnuli vpřed, ale byli drženi zkrátka zlatavou gardou, která ochraňovala kata a trojici trestanců.
„Tvoji přátelé z odboje... Hádám.“ pronesl Garmin, „Ale vypadá to spíš na elfy. Nějaké docela churavé.“ dodal při pohledu do dálky.
„Kde bydlí ten její známý?“ optala se bosmerka.
„Hlavně se do ničeho nezapleťte. Na můj vkus je to až příliš mnoho válečníků.“ následoval káravý hlas Garmina, který zhodnotil situaci ve městě.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 17.07.2018 19:28