---

Znechuceně si měřím dozorce a představuji si, jak jednoho po druhém spaluji na popel. Nakonec si odevzdaně odfrknu, popadnu nabízený krumpáč a bez dalších cavyků jsem se vydal do dolu, nechávajíc svého mlčenlivého druha za sebou.

---

Za pomoci ostré hrany kamene si přeřežu pouta a pokračuji za onou osobou.
Pokud mi kámen svou velikostí "padne do dlaně", nechám si jej jako pěstní klín.

---

Převezmu nářadí a vyrazím pomalou plouživou chůzí podle obdržených rozkazů.

---

"Hej, ty. Slyšíš? Podívej se na mě."

---

KinimodLP -- Aurelius --- Arthis

Neochotně kráčíš s elfem do temné štoly, místy jsou na zdivu připnuté svítící lucerny, takže vidíš na cestu. Lehce se oháníš krumpáčem kolem sebe, abys nadělal co největší hluk, ale jakmile to učiníš podruhé, za tvými zády se ozve strážný...

"HEJ, PŘESTAŇ S TÍM, NEBO TI VYPELICHÁM KOŽICH!!"

Jen jsi zlostně zatnul zuby a nechal se vést elfem na místo, které vám bylo určeno.

"Vím, že jsi nasranej... kdo by nebyl. Ale ber to z té lepší stránky, aspoň nám to uteče rychleji. Kdo ví, kam se dneska prokopeme." snažil se elf potichu ulehčit situaci.

--

Poté, co první dvojice zmizela ve štole, se společně s trpaslíkem vydáváte určeným směrem. Ani jeden z vás není nadšený z nadcházející práce...

Jak tiše kráčíš, slyšíš nejen šelest, ozývající se z chodeb, ale i trpaslíkův šepot.

"Pche, kdyby se mi podařilo prokopat přes tu skálu, mohl bych se dostat pryč..."

---

Nakonec se dostáváš i ty s mlčenlivým mužem do temných chodeb. Letmo ses otočil za sebe a všiml sis, že tvá záda doprovází jeden strážce. Po minutě chůze jste se dostali na místo...

Stojíte v několika sáhové místnosti (cca 3x4 sáhů), v pravé části ještě do nedávna vedla chodba, ale ta je zasypaná kamením a horninou. Mezi onou vrstvou vidíš pozůstatek zasypaného... jeho ruku.

"Fajn, tak se do toho pusťte! Jeden bude kopat, druhej vynášet. Je mi zcela fuk, kdo se čeho ujme. Za chvíli budu zpátky, jestli to tu nebude vuklizený... vy víte, co vás bude čekat!" oznámil hlasitě a vyrazil pomalu zpátky.

Tvůj společník se na tebe otočil a konečně promluvil, "Co chceš dělat?"

- - - - - - - - - -

LordeS -- Sarako

Ačkoli máš svázané ruce, povedlo se ti chytit tkaninu a tahat za ní, leč náporem mokrého písku to bude chvíli trvat, než ji vytáhneš. Nakonec se ti to povedlo, vytáhl jsi těžký vak, který jsi rychle otevřel a vysypal vše, co tam bylo.. Ke vší smůle z něj vypadl jen velký říční oblázek. (% na sílu - úspěch).

Neznámá postava po tvé pravici se pomalu přibližuje.

--

Sebral jsi kámen a začal řezat pouta, ale přes počáteční slabost se ti to nepovedlo (% pravděpodobnost na sílu - neúspěch - pokud chceš zopakovat pokus, napiš v dalším tahu). Pomalým tempem kráčíš k oné postavě, vidíš, jak se snaží něco vytáhnout ze země.

Kámen je spíše tvaru "čepele dýky", dala by se použít jako velmi primitivní zbraň.

- - - - - - - - - -

MightRider -- Tondulín

Zařval jsi, ale elfka nijak nereagovala.

--

Vstala jsi ze země a rozhlédla kolem sebe. Za tvými zády se ocitá otevřené moře, ty sama stojíš na shluku drnů, které mají blízko k vodě. Před tebou a téměř ve všech směrech se ocitá vlhký les. Nedokážeš přesně určit nějaký orientační bod, byť je ještě vidět.

Kromě zarostlých stromů a popadaných kmenů vidíš po své levici mokřad, na kterém se houpou větve, ba co víc... v dáli (odhaduješ tak 30 metrů) leží mršina zvířete.

OBA: Můžete spolu volně komunikovat, pokud chcete.

---

"Hej. Odpověz mi. Buď můžeme spolupracovat, nebo umřít. Jsme na stejné lodi, tak mi odpověz."

---

Otočím se na elfa a chladně odvětím. "Špatně, každý jsme tu sám za sebe, jsi mi k ničemu." Dál už si ho nebudu všímat a půjdu si blíže prohlídnout mršinu.

---

"Tvrdohlavá kráva."
Vstanu a rozhlédnu se kolem sebe.

---

Rychle si prohlédnu celou místnost. Pak se podívám na záda odcházejícího strážce. "Potichu se k němu přikrademe, a až budeš dost blízko, skoč mu na záda a umlč ho. Já rychle přiběhnu a přetáhnu ho tím krumpáčem."
Mrknu ještě jednou na hromadu suti a vykukující ruku. Dostal jsem nápad.
"Honem. Máme pár vteřin. Poté ho ukryjeme do té suti," s tím si připravím krumpáč do ruky a začnu se přikrádat ke strážci.

---

"Therone, ty kryso proradná!! vztekle zařvu a sevřu kámen co největší silou. Po chvilce brunátnění a vydýchávání se otočím k příchozímu. "Co chceš?" štěknu vztekle.

---

„Nasranej? Ne, jen se snažím trochu poškádlit strážné. Však ti sviňáci si to zaslouží.“ ušklíbnu se směrem k východu z tunelu. Na chvíli se odmlčím. „Teď máme čas se lépe poznat. Jak se vůbec jmenuješ?“ nadhodím, přičemž se budu stále dívat do země, jestli náhodou neuvidím něco zajímavého.

@Adri: Má to mé „oblečení“ nějaké kapsy nebo pásek?

---

Za neustálého pižlání pout ostrým kamenem dojdu k osobě a odpovím jí: ,,Možná, že tomu tak bohyně chtěla, možná to má být její zkouška naší víry, možná je to můj trest za to, že jsem mnohokrát o své víře pochyboval, ale to ukáže čas. Mé jméno je Dominigo di Sorto, služebník naší milostivé bohyně, nebo spíše vykonavatel její vůle. Doufám, že omluvíš mou zvědavost, ale rád bych znal jméno muže, který tu se mnou trčí na týhle zpropadený pláži." zhluboka se nadechnu a dodám: ,,Ta pravá otázka totiž zní, přijmeš nabídku spolupráce od vykonavatele boží vůle?" přitom nepolevuji ve své snaze přeřezat pouta.

---

KinimodLP -- Aurelius --- Arthis

"Jsem myslel, že sis mé jméno zapamatoval." vydechnul smutně a začal kopat do zeminy. "Aquarin, a doufám, že už na to nezapomeneš." prohlédl si tě, "No, když už chceš mluvit u práce, tak mi něco o sobě řekni. Máš... tedy, měl's nějakou rodinu? A proč tě sem poslali? Od té doby, co mi tě přidělili do stanu, jsi moc o sobě nemluvil..."

Místo opasku máš kus slabého lana, aby ti nespadly kalhoty. Tvá košile nemá kapsy.

--

Poté, co první dvojice zmizela ve štole, se společně s trpaslíkem vydáváte určeným směrem. Ani jeden z vás není nadšený z nadcházející práce...

Jak tiše kráčíš, slyšíš nejen šelest, ozývající se z chodeb, ale i trpaslíkův šepot.

"Pche, kdyby se mi podařilo prokopat přes tu skálu, mohl bych se dostat pryč..."

---

Když jsi tiše pronesl nápad ke společníkovi, všiml sis, jak se jeho zrak vyvalil.

Rychle k tobě přistoupil a pošeptal ti do ucha, "ZBLÁZNIL SES? TY NEVÍŠ, CO SE STALO PŘEDEVČÍREM PŘEDCHOZÍ SMĚNĚ?!".

Strážce se zastavil a otočil na vás, ze zad si vytáhl zbraň, "NEKOUKAT! NEZEVLOVAT!! DĚLAT!!!"

Tvůj společník se od tebe odtrhl a začal kutat do zdiva, zatímco se na tebe strážný díval. Stále má u sebe zbraň a je připraven se bránit, pokud nastane útok.

(Vážně chceš na něj kradmo zaútočit? Tvé šance na způsobení zranění jsou minimální - bere se v potaz tvá síla, štěstí a dovednost "Drtivé zbraně", ve kterých máš level 0 = způsobuješ povrchni zranění. Jestli chceš toto riskovat, napiš v dalším tahu své rozhodnutí, kostka případně rozhodne)



- - - - - - - - - -

LordeS -- Sarako

Vztekle jsi hodil do písku onen kámen a začal proklínat Therona. Ohlédl ses na blížící se osobu a zařval na něj.

--

Po chvíli postávání nad mužem se ti povedla pouta rozříznout. Ostrá hrana kamene se dá ještě použít (% na sílu - úspěch).

OBA: Můžete spolu volně komunikovat, pokud chcete.

- - - - - - - - - -

MightRider -- Tondulín

Elfka tě odsekla a vydala se někam k mokřadu. Zvedl ses a vidíš před sebou otevřené moře. Za zády a téměř ve všech směrech se ocitá vlhký les. Po tvé pravici (kam míří elfka) se nachází houpavý mokřad, v němž mimo spadaných větví a několika trsů drnů leží i mršina zvířete. Po tvé pravici (odhaduješ 20 sáhů) se na menším vršku nachází starý vykotlaný pařez.

--

Jdeš blíže k mršině, půda pod tebou se hýbe a ty si uvědomuješ, že pokračovat dál by bylo jistě nebezpečné. Kromě houpající se zeminy nebo některých větví, se nemáš čeho chytit (navíc máš svázané ruce). Když pořádně zaostříš na mršinu, zjišťuješ, že se jedná o mladého srnce - má malé parůžky. Ovšem, tělo je už nějakou dobu v rozkladu, přesto zápach necítíš.

OBA: Můžete spolu volně komunikovat, pokud chcete.

---

„Věř, že v tohle tu věří spousta z nás.“ pravím a pokud za námi nejde někdo z černé stráže budu pokračovat, „Ale snazší šance k útěku k by tu byla také... Možná i reálnější.“ uchechtnu se a jakmile dorazíme k cíli pozvolna se pustím do práce. Nebudu pracovat nijak rychle, abych se zbytečně neunavil už ze začátku.

---

Půjdu se podívat k vykotlanému pařezu, cestou se budu pořádně dívat po zemi a poohlížet se po něčem ostrém.

---

"To paroží, určitě se o něj půjde jednoduše zbavit pout. Země sice nepůsobí moc pevně, ale jsem lehká, určitě se to nepropadne." Uklidním sama sebe a pokusím se dostat až k mrtvému jelenovi, samozřejmě si vyberu "cestu", která mi bude připadat nejschůdnější.

---

No doprdele, co je tohle za magora? Úplně mě tím zaskočil. Čumim na něj jako na zjevení...
"Jo, hele ... pomoc se hodí. Pomoz mi s tímhle."
Pronesu a ukážu pouta. Co nejvíce napnu pouta, aby šla snáze přeříznout. Během řezání se rozpovídám.
"Říkají mi Správce. Byl jsem správce. Ne. Stále ještě jsem Správce. Tam u nás doma vedu několik podniků. Jsem vážený občan. Přispívám i chrámům."

Jakmile přeřeže pouta, dopovím zbytek.

"Díky Dominigo. Tohle místo není trestem, jen zkouškou naší víry a odhodlání činit správnou věc. Cesty a plány Bohů jsou nám skryty, přesto věřím, že nás nesvedl dohromady osud. Jsi válečník nebo kněz?"

---

"Do háje!" neodpustím si tichou nadávku. Nakonec se otočím k mému společníkovi a s největším možným kyselým obličejem mu začnu pomáhat.

---

Přeřežu "Správcovi" pouta a odpovím na jeho poslední slova: ,,Živím se jako lovec upírů a podobné havěti, jen jsem místo poslední výplaty, dostal pár chladných okovů a jednosměrnou jízdenku na ostrov vyvrhelů. Inu, našemu králi vadilo, že ještě neležím od drnem a asi ho dopálilo, že by měl platit ze své pokladny potomkovi šlechtického rodu, který proti němu údajně plánoval vzporu." přitom se na krátkou chvíli usměji a pokračuji: ,,Asi by jsme místo tlachání měli radši nasbírat nějaký dřevo a sehnat pár lián. Jelikož tu široko daleko nevidím žádný pěkný holky, který by dokázali zahřát, tak bych řekl, že zdejší noci budou obzvlášť chladný. Krom toho mám v plánu nalovit a usušit pár ryb (na přivázání ryby za ploutev k sušáku, popřípadě ke větvi, snad dovednost vaření nepotřebuji) a jen co budeme mít dostatek zásob, tak se tu trochu porozhlídnout."

Pokud nebude mít Správce nic proti, vydám se nasbírat dřevo, které potom donesu na pláž, přitom se podívám po liánách, které bych mohl odřezat svým kamenným "nožíkem".

---

KinimodLP -- Aurelius --- Arthis

"Jsem myslel, že sis mé jméno zapamatoval." vydechnul smutně a začal kopat do zeminy. "Aquarin, a doufám, že už na to nezapomeneš." prohlédl si tě, "No, když už chceš mluvit u práce, tak mi něco o sobě řekni. Máš... tedy, měl's nějakou rodinu? A proč tě sem poslali? Od té doby, co mi tě přidělili do stanu, jsi moc o sobě nemluvil..."

Místo opasku máš kus slabého lana, aby ti nespadly kalhoty. Tvá košile nemá kapsy.

--

Vzal jsi nesměle krumpáč a dal se do kutání. Protože se nechceš unavit rychle, kopeš velmi pomalu a slabě, takže téměř neodpadá žádná zemina. Občas se podíváš na trpaslíka, ten se pustil do své práce tak rychle, jako by ho někdo hnal bičem. Kamení a hlína létá téměř po celé chodbě... náhle i ty uslyšíš tvrdý náraz.

"Á-ha! Heleď, poď sem!" volá na tebe a přitom se dívá do zaseknutého nářadí.

---

Neochotně ses vrhl do práce, chvíli tě strážný pozoroval, ale nakonec zandal svou zbraň na záda, "Až se vrátím, bude ta chodba průchodná!", poté se otočil a kamsi odešel.

"Ještěže ses na něj nevrhl." ozval se trochu utrápeně společník, "Zabil by tebe i mne."

Můžeš se vrhnout do úklidu zasypané části nebo společně se svým kolegou kutat do zdiva. Je to jen na tobě. V každém případě nevíš, za jak dlouho se strážce vrátí.



- - - - - - - - - -

LordeS -- Sarako

Pouta padla na zem a tvé ruce se osvobodily (% na sílu - úspěch).

--

Přeřezal jsi pouta a tvůj kámen se začíná drolit (odhaduješ, že vydrží ještě jedno řezání) (% na sílu - úspěch).

Jakmile jsi dopověděl svou historku, vydal ses na obhlídku pláže. Na některých částech leží suché klády (pokud bys zamířil k lesu, najdeš i liány), odnést je na počáteční místo nebude problém.

(Pokud máš v plánu chytit rybu, bude se brát v potaz stat "Štěstí", neboť nemáš tušení, zda vůbec něco chytíš. Dovednost "Vaření" se používá k přípravě jídla JAKÝMKOLIV způsobem. V tomto případě, pokud bys chtěl usušit rybu nad ohněm, ji sice usušíš, ale neodhadneš její syrovost. Proto také nebude chutnat a málo tě zasytí (Vaření level 0 = zasytíš se na 1 hodinu).)

OBA: Můžete spolu volně komunikovat, pokud chcete.



- - - - - - - - - -

MightRider -- Tondulín

Jdeš k pařezu a všímáš si, že čím více se přibližuješ, tím více se zem pod tebou houpe. Došel jsi nakonec až k pařezu, je starý, dutý a kupodivu "suchý". Uvnitř se však nic nenalézá, ze stran má několika coulové kořeny, které byly nejspíše vlivem počasí vyvráceny. Některé konce jsou "uštíplé", takže vidíš kousky dřeva. Uvažuješ, že by se to dalo použít jako "primitivní ostří".

--

Vyšla jsi směrem k mršině a dávala si pozor, kam šlapeš. Všimla sis před sebou klády, jak se topí v mokřadu a částečně leží na ostrůvku s mršinou. Vydáváš se k ní, bohužel tvá noha se náhle propadla až po koleno a nemůžeš ji vytáhnout (% na štěstí - neúspěch).

(Vzhledem k tomu, že máš svázané ruce, těžko vytáhneš nohu. Na druhou stranu, jsi na začátku mokřadu, takže máš stále šanci se odtamtud dostat.)

OBA: Můžete spolu volně komunikovat, pokud chcete. Mapka uvedená níže vám ukazuje, co vidíte. Pokud budete zkoumat terén a hledat tak možnou cestu skrze močál, znázorním vám to.