The Elder Scrolls V: Skyrim

Přidal Mopidu dne 30.05.2012 23:19

Tak dnes už píšu druhou kapitolu. A jelikož hrozně miluju Khajiity tak dnes bude příběh převážně o K'Raikovi (aaaaaaaw on je tak epickej (^ u ^) kdyby jste si ho dokázali představit tak jak ho vidím já) Mimochodem kdo uhodne co je Anria za rasu může vymyslet jméno pro novou postavu v příběhu. Čorli mi kousek můzy a nenapadá mě jméno. Stopy ohledně její rasy tu jsou a budou a žádné tipování.
______________________________________________________________________

Tady ne. Tady taky ne. Anria otevírala jedno šuple za druhým, ale nemohla najít nic k jídlu. Tady tenhle Šuplík asi patří K'Raikovi, vzhledem k tomu že se v něm válí prázdná flaška od Scoomy. Anria zašátrala hlouběji do K'Raikova šuplíku a vytáhla kousek papíru. Rozbalila ho... Ano! Ogrilovaná vraždomilka. Jeden plátek mu chybět nebude. Anria si kousek vzala, vraždomilku opět zabalila a opatrně vrátila do šuplíku. A co je tohle? "K'Raikovi zápisky, kniha 2." stálo načmáráno na obálce. Pff... Zápisky... Jen další slovo pro deníček. Anria si odfrkla, vzala deník a nenápadně se vrátila do svého pokoje.

Sedla si na postel, rozbalila vraždomilku a otevřela deník.

Den 65
Konečně jsme s J'Mirem,Khajane a Zijou překročili Skyrimské hranice. Khajane chytili vojáci, asi ji měli za Stormcloaka. Řekl bych že jede na popravu. Budeme jí muset pomoct ale Zija říká že ji nepotřebujeme. Snad má pravdu, ale i tak je mi jí líto

Den 67
První den ve Skyrimu a Ziju zranila Sibiřská kočka. Ach ta Ironie. Každopádně teď si můžeme jít s J'Mirem pro Khajane. Poprava bude v Helgenu, stojí to všude vyvěšeni a ta sebestředná Zija se může jít vycpat. Nechali jsme ji v Markarthu. Konečně bez ní.

Den 68
Na Helgen prý zaútočil drak. Nevím jestli je Khajane mrtvá nebo ne, ale v každém případě se už o sebe dokáže postarat sama. Buď je mrtvá, nebo volná. Už ná na pomoc nepotřebuje. S J'Mirem jsme si tedy dali trochu Skoomy co jsme si dovezli z Elsweyeru. Pff... Prej nelegální. To jejich pivo by mělo být nelegální

Den 68
J'Mir došel kam chtěl. Má teď malou hospodu v přírodě. Prý jestli nechci zůstat, ale to fakt ne. Vydávám se znovu na cesty.

Den 69
Dnes mě pořádně naštval jeden Ork. Trefil jsem ho šípem do hlavy a on padl k zemi. Tohle se mi začíná líbit

Den 70
Přidal jsem se k Dark Brotherhood. Nikdy bych tomu nevěřil ale doslechli se o tom orkovi. Dnes přestávám se svými zápisky. Snad aby mi nikdo nemohl dokázat nějakou vraždu a tenhle zápisník pečlivě schovám

Anria dočetla K'Raikův deník. Prý "pečlivě". Našla ho a to ho ani nehledala. Lehla si na postel a začala přemýšlet, jaké to je mít srst. Nakonec došla k závěru že by spotřebovala hodně hřebenů a šla vyhodit zbytky vraždomilky. Deník schovala pod polštář, aby ho nikdo nespatřil a uvědomila si že v jídelně nechala svůj stařičký luk.

Na chodbě ji zastavil Nazir a Anria si už chystala výmluvu proč si nedá polévku, kuře, bábovku nebo Ninrootové taštičky, ale místo toho aby jí něco strčil pod nos se zatvářil až prapodivně vážně. " Pojď rychle do Velké Síně. A vem si róbu, máš ji ve skříni." Anria si pod jménem róba hned představila nějaké supernepohodlné šaty. Kývla na Nazira a šla se podívat do skříně. K jejímu překvapení to byl docela příjemný oděv. Černé plandavé tričko s červeným přehozem se znakem ruky, Kápě až do čela, pohodlné boty a rudé rukavice bez prstů. Anria se v mžiku převlékla, skočila rychle pro luk a utíkala rychle do Velké síně. Všichni tam stáli v kruhu, uprostřed bylo tělo Argoniana zakryto černým pláštěm a za nimi byl postaven prapodivný sarkofág. Rick vystoupil s kruhu, ukázal Anrie kde se má zařadit a začal.
"Náš drahý přítel Skirrava zemřel, při výkonu své práce. Vzdejme mu tímto čest a odevzdejme jeho duši temnotě ve které žil."
"Buď mu požehnáno." ozvali se všichni, tak se Anria přidala.
Rick otevřel sarkofág a uvnitřbylo odporné vysušené tělo, které dokonce promluvilo.
" Buď ti požehnáno, mé dítě. Nechť tvá duše věčně slouží Sithisovi."
"Sláva Sithisovi" řekli opět všichni.
Následovala chvíle ticha a pak dali Čtyři assassinové Skirravu do rakve a odnesli ho ven pohřbít. Rick znovu zavřel sarkofág a všichni si znovu šli svou cestou. Anriu ale opět někdo zastavil, tentokrát K'Raik. "Zítra máme další zakázky. Moje a tvoje jsou ve stejném městě, takže půjdu s tebou. Zítra vyrazíme. Tentokrát máš zabít čaroděje v Morthalu. Nachystej si na zítřek věci" K'Raik odešel a Anria si pomyslela jestli se stydí za to že je Khajiit, protože měl stále nasazenou kapuci, ale nakonec odešla převléct se do Nočního úboru. Už bylo pozdě a Anria se musela na zítřek dobře vyspat. A třeba se jí podaří během cesty ještě něco dostat z K'Raika. Tím že byl jediný Khajiit jakého zná ji hrozně fascinuje. Musí se toho ještě hodně zeptat, jako jak to vypadá v Elsweyeru a jestli se češe všude, nebo jen na hlavě a jestli vydí ve tmě... Anria pokojně usnula. Tedy pokojně alespoň ze začátku. Pak se jí začal zdát prapodivný sen.

Přidal Mopidu dne 31.05.2012 21:27

Dnes pochopíte můj spoiler ;)
______________________________________________________________________

Anria stála na palouku. Před ní šli čtyři khajiiti, povídali si a vypadalo to že se dobře baví. Všimla si že má na sobě černý hábit a ne své pižamo. Rozběhla se dopředu za khajiity. Již zaslechla jejich rozhovor. Dva z nich byly ženy a povídali si o nějakém Thalmorovi kterého zřejmě okradli. "Nejlepší bylo jak jsi předstírala zranění." Smál se ten největší z nich. "Ne, nejlepší bylo jak tady chlupáč nadělal nepořádek, aby to vypadalo věrohodně." odvětila khajiitka o šťouchla loktem do druhého khajiita. Anria k nim doběhla, ale zdáli se jí nějací šedí "Omlouvám se, nevíte kde to jsme?" zvolala na ně Anria. "A viděli jste jak se tvářil důležitě?" pokračovali khajiitové v rozhovoru a začali se smát. "Pardon, řekli by jste mi kde to jsem?" doběhla k nim Anria a zeptala se ještě jednou. Khajiitové ji znovu neslyšeli. "Pardon..." chtěla Anria do jednoho z nich žďouchnout, ale její ruka prošla skrz. Anria se na ruku zděšeně podívala a Rychle ucukla. Pořádně si Khajiita prohlédla. Byl to ten, jak ho khajiitka nazvala, chlupáč. Otočil se a začal se bavit s poslední khajiitkou, to už ale Anria nevnímala. Měl tmavou srst, přez tu šeď to ale nešlo dobře poznat, a světlé svítící oči. Neměl žádné khajiití vlasy a... ...a byl to K'Raik. Anria se vyděsila ještě více. Co to je? Je to jako v tom deníku. Takže teď by... Khajiitové zabočili a přímo před nimi byl Ulfric Stormcloak s jeho armádou a na zemi spoustu mrtvých vojáků legie. Přímo naproti nim se vynořil špinavý muž na koni a srazil jednu z khajiitek. Anria se divila že to khajiitka přežila, přeci jen to byl náraz do koně. Muž ihned slezl a pomohl jí vstát, zato vzadu měli Stormcloakové další potíže. Přijel generál Tulius s Thalmory a celou armádou. Následoval litý boj, kterému Anria neschopně přihlížela. Tři Khajiitové se schovali do křoví, zatímco muž s khajiitkou se skryli za kamenem. Za necelou čtvrthodinu boj skončil a legie začala nakládat zajatce. "Je to vše?" "Asi ano, popojeď" začali po sobě volat převší vojáci nakládaje zajatce. Pak ale Thalmor na bílém koni vedle Tuliuse zpozoroval khajiitku a okamžitě ji poznal. "Ještě támhleti dva, ti patří k nim." ukázal jejich směrem a mírně se pousmál.I přez všechen odpor nakonec oba svázali a naložili. "Do Helgenu!" zavolala lehátka a nasedla na koně. Teprve když odjeli Khajiiti vylezli z křoví. Anria věděla co s nimi bude dál, spíše se šla podívat na tu Khajiitku. Utíkala za koni, ale spíše sprintovala. Za chvíli je předběhla, ani nevěděla jak to udělala.

Když dorazili do Helgenu, vedli je na popravu. Tedy ne všechny, toho špinavého muže zastřelili. I přesto že nebyla na seznamu ji vedli k popravčímu špalku. Anria vyšplhala na věž za popravčím, aby mohla lépe vidět. Kat si přichystal sekyru. V Aren začalo něco vřít. Vřelo to čím dál silněji a v jejích rukou se objevilo tmavé kouzlo. Aren si ho všimla a i když nevěděla co to udělá, použila ho. Najednou zešedla jako ostatní. To ale znamená že teď ji může zachránit. Anria zařvala, ale nebyl to její hlas, byl to řev. Zařvala znovu a lidi zneklidněli. Ale když napotřetí zaslechla řev, nebyl to ten její. Rychle seskočila z věže na které znenadání přistál drak. Zachytila se ale i jeho ocas, který ji odhodil a Anria odletěla na skálu a řízla seo kámen.

Anria se probudila. Otřela si pot z čela, ale tím ho jen více poskvrnila. Na jejím čele byla krev. Její krev. Vstala z postele se převléknout a schovala si deník pod kápi. Cestou do jídelny ho nenápadně vrátila. Už chápala co v noci prožila. Ona mluvila se stíny, se stíny minulosti. Podívala se na svůj stín a zamávala mu. Stín také zamával. Dupla levou nohou, stín to zopakoval. Nebylo na něm nic neobvyklého.

Došla do jídelny kde K'Raik jedl zelené jablko. Hned jak Anriu zpozoroval, hodil jí jablko také. "Můžeme?" "Jasně chlupáči." odpověděla vesele Anria, ale hned toho zalitovala. K'Raik k ní otočil hlavou a chvíli vypadal smutně, tedy pokud se to dá říct o postavě které nevidíte do obličeje. Pak ale vyšel na světlo za Anriou, usmál se "Tak jdem" sykl a vzal si ze stolu svůj luk.

Navečer již byli u Morthalu. "Tady založíme tábor." řekl K'Raik a šel nasbírat dřevo. "Ale co když nás někdo najde?" začala se obávat Anria. "Ale prosím tě, kdo by nás tu našel. Strážní se nevzdálí od města na víc jak tři metry." snažil se ji uklidnit K'Raik. "Ale není lepší útočit v noci?" snažila se ho přesvědčit Anria. "V noci nebo za šera, není to jedno?" odsekl ji K'Raik a snažil se postavit stan z větví a jehliček. Anria musela uznat že to nejspíš jedno bude. I když v noci je větší tma... Ale nechme to být. "Tak" dokončil K'Raik úpravy svého příbytku "Já stan mám. Co ty?" obrátil se po Anrie. Anria se rozpačitě rozhlédla. Ani nevěděla že si ho má postavit sama. "Aha, jasně. Nech si můj" ozval se jízlivě K'Raik. "A na čem budeš spát ty?" "Já? Já usnu kdekoli." řekl K'Raik, lehl si na kámen, zakryl se kápí a za pár minut bylo slyšet kočičí vrnění. Anria se poníženě uvelebila v jeho přístřešku a usnula, tentokrát beze snů.

Přidal Mopidu dne 02.06.2012 21:37

Tak se omlouvám že včera nebyla epizoda, ale nebyl čas. Dnes to snad spravím, protože dnešní díl mám superpromyšlený. Snad se bude líbit
______________________________________________________________________

Anriu probudil K'Raik časně z rána. Pomalu zamžourala očima a začala rozpoznávat jednotlivé tvary. K'Raik stál nad ní a bušil do ní ocasem. "Vstávat, jdem dál." Anria se posadila, ale hned jí na hlavu spadlo pár větví. K'Raik rozebíral přístřešek. "Byla bys tak hodná a pomohla mi než vyjde Slunce?" Jízlivě se na Anriu obrátil. "Sama jsi říkala že nás nesmí najít." Anria se vypotácela na nohy a začala nanášet dříví a klacíky zpět do lesa. Opatrně každý kus dřeva pokládala, aby vypadal přirozeně, ale zase se s tím moc nepiplala. K'Raik zatím hodil mech na skálu alias jeho postel a zahladil stopy v blátě.

Stáli přímo před Morthalem a K'Raik se otočil zády k Anrie. "Moje zakázka je kousek odsud a pohni si ještě za tmy. Anria kývla a vytasila luk. Pod Rouškou tmy hledala čarodějův dům. Nakukovala do oken, hledala cedule, případně hledala nějaké indicie. "Co tu děláš? Takhle pozdě nikdo nechodí." ozval se za ní muž v modrém hábitu. "A proč jste venku Vy?" Anria k němu ale stále stála zády. "No... Já... Jsem na procházce..." Anriu něco napadlo, fungovalo to s knihou, tak proč ne s člověkem. Anria zakroutila prsty a v jejich rukách se objevilo černé kouzlo. Zprudka se otočila a chytila muže za čelo. Najednou se znovu propadla do světa stínů. Viděla starou jeskyni a muže vymýšlejcího kouzla. Zapsal něco na papír a vytasil kouzlo. Byl to čaroděj ale Anria ve svém černém rouchu ještě říši jeho minulosti neopouštěla. Kouzelník přišel k velkému předmětu zakrytému ubrusem. Shodil ubrus a uvnitř sedělo vyhublé dítě, muž zakouzlil, následoval výbuch a dětské zapištění. Bylo mrtvé. V Anrie to začalo vřít. Krev jí proudila v žilách třikrát rychleji. Okamžitě opustila minulost.

Stála se svou rukou na čarodějově čele. Zabíjet lidi, to dělala sama, ale zabíjet děti, bylo zvěrstvo. Volnou rukou vyndala šíp z pouzdra a vrazila ho muži do hrudi. Nestačil se ani nadát a ležel na zemi. Anria mu zašmátrala do kapes a našla papírek s kouzly. Vytáhla šíp a kouzelníkovou vlastní krví napsala na papír přiznání a polohu jeskyně.

Krajinu osvětlil první ranní paprsek, když se Anria znovu setkala s K'Raikem. "Tak jak to šlo?" zasyčel K'Raik "Nechci o tom mluvit." odsekla Anria a hezky po assassinsku začala běžet zpátky. K'Raik si ale zachoval svůj nevšímavý výraz, pokrčil rameny a utíkal za ní.

Přidal Mopidu dne 03.06.2012 23:06

#15

Omlouvám se kdyby byl dnešní díl kratší, zítra je písemka a navíc ještě musím vyřešit něčí podpis (dotyčný ví o kom mluvím :D)
______________________________________________________________________

Anria s K'Raikem se pomalu blížili k základně. K'Raikovi se najednou něco zakmitalo pod kapucí, zřejmě uši. Napřáhl luk, napjal tětivu a vystřelil do křoví. "Co blbneš?" zeptala se Anria. "Chytám večeři." popošel K'Raik ke křoví a vyndal králíka. "No velký zrovna není, ale..." chtěl K'Raik zkritizovat svůj úlovek, když proti němu vystartovala smečka vlků. K'Raik chytil králíka do levé ruky a natáhl ji jak jen vysoko mohl, druhou rukou popadl dýku u pasu a řezal jak jen mohl. Anria začala střílet a za chvíly se vlci váleli po zemi. "Oprava..." otočil se k Anrie K'Raik "Večeře máme dost." Anria a K'Raik pokračovali v cestě, Anria s králíkém v ruce a vlkem přez rameno a K'Raik se dvěma vlky, na každém rameni s jedním. "Přeci jen, nemáme toho trochu moc?" obrátila se Anria a povytáhla si na svém rameni vlka. "Jestli chceš, můžeš ho pustit" řekl K'Raik "... Ale já s tím mám docela jiné plány, než to jíst." K'Raik zabočil prudce doleva. "Kam deš? Domov je tudy?" Zavolala Anria, zmatená z K'Raikova dnešního počínání.

K'Raik přišel k řece a hodil vlky do vody. Kolem se to hned začalo hemžit vraždomilkami a další havětí. K'Raik si začal chytat jednu po druhé, ale místo třetí vylovil něčí kostlivou ruku. K'Raik položil své vraždomilky na břeh a ponořil se sám do vody, rukama odehnávaje malé zoubky vraždomilek. Opatrně vyndal kostru a její batoh. Měla na sobě starý kabát a kalhoty s ošoupanými koleny, v batohu pár septimů a zlatý přívěšek. Anria konečně doběhla za K'Raikem "Kdo je to?" strnula když viděla mrtvolu "Netuším." odvětil khajiit, popadl zlatý přívěšek a svých pár vraždomilek a zamířil opět plánovaným směrem. Anria chtěla zjistit kdo to je, ale kouzlo nešlo vyvolat. Po čtvrtém pokusu to vzdala a odběhla zpět za K'Raikem.

Při vchodu do temných dveří něco Anrie připadalo jiné a tím jiné měla na mysli zvláštní. Pach. Místo aby to tu jako vždy smrdělo zatuchlinou a starým nábytkem tu bylo najednou dalo by se říci příjemné aroma květin. K'Raik si toho zřejmě všiml také, protože jeho nos se hýbal. Anria seběhla dolů na chodbu a všude tu teď byli květiny. Rudé květiny v každém rohu, koutě, spižírně. Anria se rychle šla zeptat co se stalo. "To udělal Cicero, zrovna přijel a už znovu magoří." slyšela snad úplně ode všech. Šla tedy za Rickem, zeptat se kdo je Cicero, ale hned jak rozrazila dveře od pracovny, spatřila bizardní pohled na muže v převleku kašpárka jak se snaží vetřít do Rickovi pracovny další nůši květin. "Cicero?" odhadla okamžitě Anria a přísně se na toho mužíka podívala.