---

"To zní jako dobrý plán," poznamenám.

"Jakou roli v tom budu mít já?" zeptám se.

---

"Vařím si sám takovej ten náš orkskej základ. To nikoho nepřesvědčí. Na druhou stranu, hádám že můžu uvařit věci na pohled, zápach a použité ingredience tak odporný, že by to nikdo krom kuchařky nejedl a tak to nepozná. A ji už pak třebas majznem po hlavě nebo něco. Upřímně, to bych já udělal hnedka ze začátku."
po shlédnutí výrazu svých společníků dodám:
"Ale tak chápu, že tak to asi nepujde... Ale... nechodí si třebas sama pro bylinky...? Nemá brzo-nemocnou sestru nebo tak něco? Páč já vám nevím, hrát si mistra kuchaře bych si sic náramně užil, ale taky jsem si vcelku jistej, že bych to slušně zvoral."

---

→ Tah 395


Scorpioncz
„Nehýbejte se. Půjdeme do pohraničního hostince.“ odpověděla ti stroze Altmerka a následně se za soustředila na tobě neznámé kouzlo a seslala jej proti tobě. Jakmile jsi pocítil účinky kouzla všiml sis jak se tvé roucho změnilo v lepší vesnický oděv, kabátec a jakousi košilku, kalhoty a vyšší boty. „Není to úplně špatné…“ poznamenala s lehce spokojeným tónem, „Kožená zbroj není třeba.“ zavrhla tvůj nápad. „Takže teď mě chytněte za ruku...“ vyzvala tě a přišla k tobě blíže, „Nebo máte ještě nějaké otázky?“


Adrian_S
„Tak se zatím měj. A buď opatrný.“ loučila se s tebou Selena, „I vy se mějte a buďte opatrný.“ otočila se následně k procházejícímu Globullovi. I Belius s Karlirah se s vámi rozloučili a pustili se do opětovného popichování mezi sebou.

Zavřeli jste dveře a směřovali ke schodišti. Globullus udával tempo, kráčel pomaleji, než u něj bývalo zvykem. „Ani jsem se tě nezeptal jak se ti spolupracuje s profesorkou Benochovou.“ začal Globullus když jste vyšli schodiště a on začal hledat správný klíč od dveří k teleportační místnosti.


Sarako
Přisedl sis na lůžko a začal promlouvat k Theře. Chvilku se dívala velmi ztrápeně, ale pak se s nadějí pousmála. Převzala od tebe lektvary, letmo si prohlédla lahvičky a přesunula je na volné místo na lůžku.
„Říkám si jak nám přibývají nepřátelé místo přátel… Dříve jsem nad tím tolik neuvažovala, ale poslední dobou jsme dospěli do bodu kde ani pořádně nevíme komu věřit.“ povzdechla si, „Mefala od nás může dát kdykoliv ruce pryč… Útěk z Anvilu nám také asi moc nepřidá pokud po nás někdo půjde, krom toho po nás jdou nejspíš Císařští mágové, protože ty ti jen tak neodpustí, že jsi jim zničil jejich základnu nebo co to bylo.“ odmlčela se a podívala se na tebe, „Ale až tohle tady s Temným bratrstvem dokončíme budeme mít o jednu starost méně a třeba se nám povede zavděčit se a získat si nějakou podporu hraběnky… Nebo toho legáta se kterým jsi mluvil.“


BadWolf
„Nemá tu žádného sourozence ani jiného příbuzného. O tom bych věděla.“ odpověděla ti pohotově Leta jen co změnila svůj výraz na tváři, Horatio se pouze pousmál. „Ale existuje kouzlo, kterým bych vám dočasně mohla proniknout do hlavy a mohla vám na dálku radit pomocí sdílených myšlenek. Má to ale riziko oboustranného proniknutí do vzpomínek toho druhého.“ odmlčela se a hleděla na tebe, „Jste mág a tak byste mohl proniknout skrze to i do mé mysli a to není něco po čem bych zrovna toužila.“
„No... Ono by zase takový problém nebylo uvařit úplný blaf. Stačilo by kdybychom rozhlásili, že Gurmet dorazil do města a pak, že se uchází o návštěvu na hradě. Zaobalit to tak, že se chce setkat se zdejší známou kuchařkou... Nutně by v podstatě vařit vůbec nemusel kdyby to dobře sehrál.“ namítl Horatio, „Ale musel by to dobře uhrát.“


Fjeratlof
„Šípy?“ řekl s povzdechem obchodník, „Mám jen s železným hrotem. Jeden kus za pět Septimů. Ruční práce od zdejšího kováře, který už bohužel nekove.“ s těmito slovy sáhl pod pult a vytáhl menší toulec s šípy. „Kolikže jste jich chtěl? Šestnáct?“ optal se a začal přepočítávat. Nakonec jich napočítal v toulci přesně šestnáct. „Ještě něco?“ zeptal se.


SuperHunter
„Ehh… Nelepší by bylo kdybys popadla koně a vrátila se do města informovat velitele o menší komplikaci.“ odpověděl ti pohotově velitel zvědů, „Buď aby poslal urychleně nějaké posily nebo aby se připravil a možné zpoždění příchodu posil, protože dokud tam ti nomádi budou je to problém.“ odmlčel se, „Jenže předpokládám, že velitel chtěl abys tu s námi zůstala až dokonce. Nemám pravdu?“


Tondulín
Jakmile se shromáždili i zbylí válečníci z horšího patra odkráčeli i s důstojnicí ven z žaláře. Uvnitř zůstali pouze dva válečníci. Ihned zabrali místo u stolu.
„Nepokoje na tržišti?“ nadhodil téma jeden z nich.
„Beztak zase nějaký přivandrovalec prodával staré ryby a strhla se mela. Vždyť to znáš. Sloužils tam několik měsíců, než tě přeřadili sem.“
„To máš pravdu… Ryby… Věčné téma nepokojů a rvaček.“ zakroutil hlavou ten, který celé téma nadhodil a položil si nohy na stůl, „No… Hádám, že vězni asi neutečou. Tak si schrupnu.“
„Jasně. Jen si schrupni. Já se skočím vyprázdnit.“ řekl druhý a vstal od stolu, popadl meč opřený o stojan a připnul si jej k opasku. Následně vyrazil ke dveřím a zmizel venku.


Killiaden09 (návrat do hry - časový posun)
Společně se svými legionáři převlečenými do civilních šatů vyčkáváš v doprovodu spojenců od legáta Isaaca a místních na příchod samotného legáta, který si ale dával načas. Dohromady se vám povedlo sehnat celých třicet spolubojovníků ochotných zúčastnit se převratu a nějak výrazně zamíchat postavením Zapřísáhlých ve městě Markarth. Tvá zástupkyně nervózně přešlapovala z místa namísto (graf. vzhled - zde), ostatní spojenci rovněž začínali lehce nervóznět neboť legát meškal.

„Co když nepřijde?“ nahnula se k tobě a tiše ti šeptla do tváře, „Co když se něco stalo a on nedorazí? Celé se to zkomplikuje... Nebo ho dostali a my tu čekáme na smrt.“ dodala nervózně.

Jedna z dvojice přítomných kněžek si všimla lehce rozladěné nálady uvnitř chrámu a vykročila přímo k tobě. Legionářka jí ustoupila stranou, oči upřela ke dveřím a stále vyhlížela příchod legáta.

„Můj pane...“ nadechla se kněžka, „Mohu nějak pomoci? Náš chrám vám poskytne přístřeší to ano, ale zdali je tu ještě něco co bych pro vás mohla udělat udělám to. Vidím, že spousta vašich mužů je nervózních.“ pokračovala rozhlížela se, „Asi jim dochází jaké ohavnosti jim a jejich rodinám hrozí pokud prohrajete. Zapřísáhlí jsou ve svých trestech neuvěřitelně krutý a nemilosrdní, ale bůh Talos, Dibella i celé Devítka svojí při vás...“

Jakmile to dořekla dveře chrámu se lehce pootevřeli a dovnitř vklouzl legát Isaac v doprovodu Khajiitky a nějakého altmerského chlapce oblečeného do lepších nordských šatů. Khajiitce se na zádech pohupovala sekyra a menší altmer, mohlo mu být sotva devět nebo deset let byl ozbrojen zdobenou dýkou. Isaac za sebou zavřel velké dveře a zarazil je petlicí, která znemožňovala vstup do chrámu.
„Omlouvám se...“ omluvil se přítomným, „Vy dva si tu někde udělejte prostor... Hned se vám budu věnovat. Jen něco dořeším.“ řekl a vykročil k tobě.

---

,,Pokud se ti povede dostat za pomoci teleportace hraběte, bude nám vděčit za život a přitom, jak si celá jeho famílie zakládá na tradicích a cti, budeme moci počítat s tím, že by nám mohl být v brzké době nápomocen on, i hraběnka, takže bych je mohl přesvědčit ke krátké návštěvě Anvilu, a s brumskými vojáky silně znepříjemnit Caesarovi život a připravit konec jeho snahám o ovládnutí města." na chvíli se odmlčím a pak dodám: ,,Pokud se mi povede vyvěsit Brumskou vlajku na jedné z hradních věží, potom, co zachráníš hraběte, možná získáme i podporu onoho legáta, protože to, jak začnou zmatení obránci města skládat zbraně, ušetří životy mnoha jeho mužů, ale o nějakou bližší spolupráci ho žádat nebudu. Je tu riziko, že by mohl nabýt podezření a o všem mohl informovat svého nadřízeného, kterým není nikdo jiný, než Lucius a to by pro nás dva nedopadlo dobře."

---

"Zatím vycházíme v dobrém. Myslím, že tomu tak bude i nadále." dodám a pokračuji v chůzi do místnosti.

---

„Inu, to je na mě momentálně trochu drahé. Vezmu si jen šest kusů.“

---

"No... No, to teda nevím. Možnost to určitě je, a když to nepůjde jinak tak se toho chopím, ale snad by se našlo nějaký řešení kde by se nespolejhalo na mým hereckým výkonu? Ale říkám, když tak to udělám..."

---

"Vážně? Díky za upřesnění." Poznamenal jsem ironicky, když prakticky zopakovala to co říkala posledně. Když mi následně změnila úbor, trochu jsem se zarazil. "To je iluze? Je to jen iluze že jo? Protože jinak jste právě přečarovala moje nejoblíbenější roucho v kus hadru, co se dá pořídit na každým rohu ... no nic, tak ať to máme za sebou." Přistoupil jsem k ní blíže a chytl jí za ruku, přičemž jsem si neodpustil malou poznámku. "Ve staré škole vždycky nabízeli rámě muži. Ach jak ten čas letí." A nechal jsem jí nás odteleportovat.

---

''To je v pořádku'' řeknu s náznakem úsměvu kněžce ''Nervozita předchází každému střetu. Nicméně jsem si jist že zapřísáhlé přemůžeme ... bojím se pouze ceny kterou budeme platit.'' řeknu již méně radostně a vydám se pozdravit Issaca.

---

"Teď je naše šance." pronesu a vstoupím do místnosti, svižným krokem přijdu ke strážnému co usíná, jednou rukou mu zacpu pusu a druhou ho uškrtím.

---

→ Tah 396


Scorpioncz
Altmerka se při tvých slovech o rouchu usmála, „Opravdu? Tak to máte fakt špatný vkus. Možná máte štěstí, že už jste ženatý, protože na takové příšerné roucho byste těžko nějakou sbalil.“ konstatovala a z její tváře nemizel úšklebek. Chytl jsi jí ruku a vyslovil svoji poznámku. Zareagovat již nestihla, neboť seslala kouzlo a odteleportovala vás.

Průběh teleportace probíhal jako všechny jiné, žádné komplikace nenastali a vy jste se objevili na návsi malé vesnice. U hostince, největší budovy v malé příhraniční vesnici řehtalo hned několik koní, dětský smích zněl ze všech koutů a řinčení kladiva o kus rozžhaveného železa zněl od nedaleké kovárny.

„Stará škola…“ poznamenala když kouzlo pominulo, „Jsem mnohem starší než ty a teď jdi napřed a drž se plánu.“ vybídla tě následně.


Adrian_S
„To rád slyším.“ přikývl Globullus, „Nechci aby sis myslel, že nějak vyzvídám jaké jsou mezi vámi vztahy… Spíše mi jde o to, že uvažuji o svém odchodu z pozice zástupce. Chtěl být spíš už jen řadový profesor a mít víc osobního klidu a času na své studenty.“ pokračoval pozvolna, „Na tohle honění kolem univerzitních problémů už jsem starý… Dřív jsem si to moc nepřiznával, ale poslední dobou to cítím, že už to není takové jako dřív.“ podíval se na tebe v momentě kdy jste vstoupili do teleportační místnosti. Vešel jsi, profesor zavřel dveře a znovu se pustil do monologu, „No a Benochová se mi zdá jako vhodná kandidátka. Je mladá, talentovaná, chod Univerzity zná z minulých let, kdy tu působila a má na to i patřičnou kvalifikaci.“ odmlčel se, „Tak bych ji doporučil…“

Globullus došel až k podstavci pro teleportaci mezi dvěma pevnými body, aktivoval krystal a otevřel tak pevný teleport. „Chceš jít první? Nebo mám jít já?“ optal se opíraje se o hůl.


Sarako
„To zní jako dobrý plán.“ přikývla souhlasně Thera, „Spolupráci s Brumou bych preferovala. Přece jen je trošku bokem od ostatních měst a vypadá to, že její vůdci nejsou zrovna dvakrát podělaní z nařízení říše. Když si vezmeš, že napadnou jiné město, pomohou s převratem a tak.“ odmlčela se, „Mají velkou odvahu.“ Zdálo se ti jako bys zaslechl válečný roh, ale dost možná jde jen o nějaký nácvik.


BadWolf
„No byl to samozřejmě jen nápad…“ prohodil Horatio, „Nemusíme se tím řídit. Můžeme zvolit i nějaké jiné prostředky.“ dodal a podíval se na Letu. „Co třeba zkusit lektvar pravdomluvnosti?“
„Lektvar pravdomluvnosti?“
„Ano.“ přikývl Horatio a nasadil si zpět svoje okuláry, „Donutí každého kdo okusí jen menší kapičku hovořit pravdu.“
„Vím oč jde, ale jeho příprava je neskutečně zdlouhavá a náročná… A množství, které je pak použitelné je minimální.“ poznamenala Leta.
„No, ale je to další možnost. Nalít jí to do pití… A pak ji lehce vyzpovídat.“ nadhodil další nápad Horatio, „Ale je fakt, že se dost blbě shání. Navíc jestli se nepletu Císařští mágové jeho výrobu značně omezili?“ poslední slova měla být spíše rýpavou poznámkou vůči dvorní čarodějce než dotazem.
„Omezili, ale nezakázali. Stále existuje několik mágů, kteří mají oprávnění takový lektvar vytvářet a prodávat. A omezení? Tak bych to nenazývala… Málokomu se vyplatí uvařit kotlík lektvaru ze kterého ve finálním výsledku využije minimum, protože zbytek ne nepoužitelný.“ odvětila mu pohotově Leta.
„Ale sehnat byste ho tím pádem schopná byla.“
„Ano. To bych byla…“ následně se však podívala směrem k tobě, „Ale jako lepší řešení se mi zdá ta varianta s kuchařem.“



Fjeratlof



SuperHunter
„Ehh… Nelepší by bylo kdybys popadla koně a vrátila se do města informovat velitele o menší komplikaci.“ odpověděl ti pohotově velitel zvědů, „Buď aby poslal urychleně nějaké posily nebo aby se připravil a možné zpoždění příchodu posil, protože dokud tam ti nomádi budou je to problém.“ odmlčel se, „Jenže předpokládám, že velitel chtěl abys tu s námi zůstala až dokonce. Nemám pravdu?“


Tondulín
Vyrazil jsi co nejtišší chůzí k usínajícímu válečníkovi, chytl jej pod krkem a začal škrtit, aniž by stihl nějak včasně zareagovat. Ork ihned zaujmul místo u dveří pro případ, že by se druhý vrátil dříve, než bylo žádoucí. Jakmile válečníkovi začal ubývat vzduch jeho vůle bojovat a vzdorovat pohasínala, nakonec zůstal mrtev sedět na židli. Druhý v ten moment otevřel dveře, ale než stihl cokoliv říci ork jej popadl pod krkem a vší silou jej přehodil na druhou stranu a udeřil jím o stěnu. Otřesený válečník se složil k zemi, ork zabouchl dveře, ale než stihl dorazit válečníka byl u něj Garmin.

„Nezabíjej ho. Bude se hodit.“ zamítl a sebral válečníkovi meč, „Tohle se ti bude hodit.“ řekl a hodil jej orkovi, který jen přikývl.
„Dejte mu roubík a svažte ho. Vysvětlím vám později k čemu ho budeme potřebovat.“ rozkázal zbytku.
„Já- já už nikoho dalšího nenesu!“ prohlásil dunmer když se na něj podíval Garmin. „Myslím to vážně.“ zdůraznil.


Killiaden09
„Jistě… Chápu. Jen jsem chtěla být nějak užitečná.“ poznamenala po tvých slovech kněžka a podívala se na tvoji zástupkyni. Odebral jsi se směrem k legátovi, potřásli jste si rukou a následně se ohlídli po přítomných.
„Mohlo nás být víc…“ přiznal tiše, „Ale s chytrým plánem dokážeme provést převrat i s tak nedostačujícím počtem.“ dodal, „Promyslel jsi nějaký plán? Znáš to tu mnohem lépe než já. Všechny tajné zákoutí a cesty do sídla vládce.“

---

"A není na její jmenování trochu brzo? Včera arcimág, dneska zástupce... Studenti budou zmatení. Navíc si myslím, že by jí nabídka natolik nepotěšila, když tu jsou problémy, které někdo začal a ona by je musela vyřešit." ohlédnu se na Globulla, "Neurazte se za mou upřímnost, ale pochybuji, že je teď na to správná doba."

Až vejdeme do komnaty, sdělím mu, "Až po vás, mistře." Až vstoupí do teleportu, učiním tak i já.

---

,,Tak to vypadá, že nás čeká bitva s nejistým výsledkem, ve které se při jediné chybě mohou stát z našich z našich spojenců nepřátelé, kteří nám půjdou po krku. Chtěl jsem tě požádat, abys byla opatrná a moc neriskovala, ale přitom, jak riskujeme jenom tím, že jsme tady, by to asi znělo jako naprostá pitomost." levou rukou si sundám přilbu a ještě než stačí mít Thera nějaké námitky na to, že by mě, nebo nás mohl někdo vidět, jí dlouze políbím (přitom se budu snažit překonat chlad jejich rtů a nedat na sobě nic znát).

,,Tohle jsem měl udělat už tehdy na mágské univerzitě, i když by mě to nejspíš stálo pořádnou facku." dodám poté s úsměvem ve snaze trochu odlehčit atmosféru, nasadím si přilbu a vyrazím se podívat ven.

---

Usměju se nad dunmerovou poznámkou. "Rychle všichni převlíknout do zbrojí, pobrat veškeré zbraně co najdete, zábava teprve začíná." Nadšeně rozkážu a půjdu se kouknout zda tu někde nemají uschované věci vězňů, když je nenajdu vyzbrojím se výbavou thalmorského vojáka.

---

Pomalu spočítám náš celkový počet"Naší nejlepší možností by bylo hrát stejnou hru jakou dříve hráli naší nepřátelé. Tedy náhlý a brutální útok. Půjde tedy o noční útok vedený přímo na Podkammenou Pevnost. Dovnitř vedou dvě cesty. Přímou cestou by byla Hlavní brána střežená zapřisáhlými. Pokud by se nám je podařilo odlákat či zabít bez spuštění poplachu čelili bychom buďto rozespalým a opilým barbarům nebo celkem nebezpečné síle zapřísáhlé elity. Druhou možností je zdolat skálu vedoucí do komnat dvorního mága... Bohužel jde o dosti nebezpečnou cestu a kdo ví jak silně bude bráněná pokud vůbec."

---

"Velitel říkal ať dělám dle vlastního uvážení. Osobně si nemyslím že by jsme potřebovali posily na zvládnutí hrstky nomádů, když bude moment překvapení na naší straně," odpovím veliteli zvědů.

---

"Hmm..." zamyslím se a opřu se o opěradlo křesla/židle.
"Že bych... možná by tam něco bylo..." mumlám si pro sebe a pak se chvíli odmlčím.
"Mrknu se do poznámek o svém výzkumu. Jestli třeba něco nenajdu." ohlásím a projedu si svoje poznámky o daedrách a daedrické magii, jestli nenajdu něco, co by se dalo využít, buď přímo, nebo i nepřímo, pokud mě něco nenapadne.

---

→ Tah 397


Scorpioncz
Altmerka se při tvých slovech o rouchu usmála, „Opravdu? Tak to máte fakt špatný vkus. Možná máte štěstí, že už jste ženatý, protože na takové příšerné roucho byste těžko nějakou sbalil.“ konstatovala a z její tváře nemizel úšklebek. Chytl jsi jí ruku a vyslovil svoji poznámku. Zareagovat již nestihla, neboť seslala kouzlo a odteleportovala vás.

Průběh teleportace probíhal jako všechny jiné, žádné komplikace nenastali a vy jste se objevili na návsi malé vesnice. U hostince, největší budovy v malé příhraniční vesnici řehtalo hned několik koní, dětský smích zněl ze všech koutů a řinčení kladiva o kus rozžhaveného železa zněl od nedaleké kovárny.

„Stará škola…“ poznamenala když kouzlo pominulo, „Jsem mnohem starší než ty a teď jdi napřed a drž se plánu.“ vybídla tě následně.


Adrian_S
„Není. Jakmile dojde ke změně arcimága zástupcům zaniká smlouva, která je váže k vykonávání těchto pozic, arcimág jim ji buď prodlouží anebo neprodlouží a tím se z nich stanou obyčejní profesoři. Nehledě na to, že až do nástupu Dremwuse Palagána byl ve funkci vždy jen jeden zástupce.“ začal vysvětlovat, „Studentů se změna zástupce dotkne jen pramálo a upřímně si myslím, že by raději chodili své problémy řešit s mladou bosmerkou než se stárnoucím starcem.“ pousmál se. Následovala chvilka pauzy, „Problémy vyřeší Dremwus ve spolupráci s Valindorem. Zvládnou to tím jsem si jist. Ona by se zabývala jen koordinací profesorů, přednášek a vnitřních záležitostí Univerzity.“ opět se krátce odmlčel, „Ale vážím si tvého upřímného názoru, ale kdyby jak říkáš ‚nebyla nadšená‘ mohla by nabídku odmítnout.“

S těmito slovy dočasně zakončil váš rozhovor a zástupci arcimága. Odkašlal si a vstoupil i se svou magickou holí do teleportu, ihned byl se zábleskem modrého světla odteleportován. Následoval jsi ho. Stoupl sis na stejné místo a vyčkal na záblesk modrého světla, který tě přenese do Ledohradu.

Když pominul ucítil jsi studený vítr, kolem sebe uviděl bílou sněhovou pokrývku a cestu vyhrnutou až ke dveřím vedoucím do tepla.
„Teleport je nasměrovaný na věž, která slouží jako ubikace pro profesory. To nám lehce komplikuje situaci…“ přiznal Globullus, „Doufal jsem, že nás to vyhodí někde na nádvoří nebo ještě lépe támhle…“ ukázal rukou na velkou Univerzitní budovu. Povzdech si, „Teď si musíme dát pozor na Neriena, protože ten je velmi podezřívavý a za vším vidí nějaké nekalé úmysly.“

Všiml sis, že se dveře otevřely a vyšla redguardská profesorka(graf. vzhled - zde). Podle jejího přátelského výrazu ve tváři Globulla velmi dobře znala a váš příchod očekávala.


Sarako
Sundal jsi přilbu a dlouze Theru políbil. Rty měla skutečně velmi studené stejně jako zbytek svého čím dál více bledého těla. Lehce se pousmála.
„Možná bych reagovala fackou, ale možná také ne.“ šeptla tiše při tvém odchodu ze stanu, a ještě ti stihla mávnout.

Jen jsi vyšel před stan už jsi zpozoroval, jak vojsko začíná připravovat a shromažďovat. Válečné obléhací stroje už byly téměř provozu schopné, některé stačilo už jen dopravit na vhodné místo. Felacar svíraje ve své ruce magickou hůl byl již převlečen do kroužkové zbroje se symbolem Brumy se postavil vedle tebe.
„Jde do tuhého.“ řekl a podíval se na tebe, „Hodně štěstí. Dnes ho budeme všichni potřebovat.“ dodal a vykročil vyhledat Brumskou hraběnku. Roh znovu zatroubil.


BadWolf
Pohodlněji ses opřel a vytáhl své poznámky. Leta se na tebe překvapeně podívala, Horatio si pohrával s hrníčkem. Začal jsi listovat a vzpomínat, zdali ses nesetkal s něčím, co by ti mohlo pomoci v této situaci.

Nalistoval jsi stránku, ve které jsi měl poznámky o jedné „legendě“ či „povídačce“ se kterou jsi se setkal při svých cestách po daedryckých pozůstatcích. Údajně se podle této metody dalo dočasně ovládnout osobu, a to i na několik dlouhých hodin. Stačilo pouze provést patřičný rituál ke kterému bylo nutné přivést oběť (ve tvých poznámkách se přímo nepíše, zdali muselo jít o nějakou specifickou nebo pouze o nějakou malou zvěř), předmět či cokoliv co vlastnil nebo patřilo osobě jež se chystáš ovládnout a zbylé ingredience.


Fjeratlof - DEFINITIVNĚ POSLEDNÍ ZMĚNA POSTAVY!
Od doby, co váš oddíl pod vedením kvestorky Peleny dorazil jako doprovod bratra Anvilského hrabě Leye Rulla do Anvilu uplynulo několik dní. Situace ve městě se však od vašeho příjezdu zhoršila mnohem více než se dalo očekávat. Leyův bratr je sužován neznámou kletbou a vláda tak padá na jeho ženu. Městem však zmítají stupňující nepokoje – dost možná podporované Caesarem – některé nepěkně útočí na hraběnku, osočují ji z trávení jejich Hraběte a mnohých dalších ohavných činů.

Společně s dalšími šesti legionáři jsi byl vyhnán na nádvoří hradu. Už během tvých připrav ti přišlo, že se venku zatahuje a skutečně tomu tak bylo. Jakmile jsi vyběhl na nádvoří hradu už pršelo. Přítomní legionáři stáli v pozoru, postavil jsi se rovněž do pozoru a vyčkával na příchod své velitelky, kterou byla kvestorka.

Kvestorka Pelena (graf. vzhled - zde)vyšla ze sídla v doprovodu čtyřech válečníků a mágyně (graf. vzhled - zde) v cestovním rouchu. Obě vypadaly relativně mladě (odhadem jim mohlo být už něco málo kolem třiceti možné po), kvestorka byla krom své těžké legionářské zbroje vybavena přilbou i červeným pláštěm. Při jejich příchodu se všichni legionáři včetně tebe postavili do pozoru.
„Situace je vážná.“ začala k vám promlouvat, „Občané Anvilu se bouří, protože uvěřili lžím, které špiní jejich panovnici. Pomluvy jsou šířené na popud zdejšího zrádce a zloděje zvaného Caesar. Stejně jako oni i my vyjdeme do ulic, postaráme se o nastolení pořádku, klidu a míru.“ odmlčela se a podívala se postupně na každého z vás, „Musíme nastolit pořádek i za cenu použití násilí, protože jestliže nezasáhneme včas budeme čelit něčemu daleko většímu.“ s těmito slovy pokynula zbrojnošům v kroužkových zbrojích hrabství aby složili na zem starou bednu, otevřeli ji a vybavili vás dřevěnými obušky.
„Vybavte se těmito zbraněmi a vyrazme do ulic. Pakliže se rozejdou v míru máme zatykač na Procyona Cola a jeho ženu Mironu. Jsou podezření z osnování zrady vůči hrabství a tím pádem i proti Císařství.“ pokračovala kvestorka neměníc tón hlasu, „Cyrodiilská profesorka nám pomůže s jeho dopadením, protože se jedná o čaroděje nižšího stupně.“

Legie stupně čarodějů převzala po výnosu Císařských mágů, kteří ustanovili hned několik stupňů. Nižší, střední a vyšší stupeň. Mágové nižšího stupně by neměli oplývat tak velkou mocí.

„Dotazy?“ zvolala směrem k vám, ale nikdo z přítomných nic nenamítl. Čímž se jednalo o signál jít se vybavit dřevěnou tupou zbraní, která s trochou štěstí nemohla způsobit žádné smrtelné zranění.


SuperHunter
„Myslíte?“ podivil se velitel zvědů, „Čím více nás bude tím větší šanci máme, ale přiznávám, že moment překvapení je na naší straně.“ přikývl souhlasně, „Zúčastníte se útoku s námi?“


Tondulín
Jak jsi rozkázal, tak tvoji společníci učinili. Ihned se rozeběhli k truhlám s cílem nalézt buď své vybavení nebo alespoň nějaké cizí, které by mohli využít. Popadli své zbraně a následně se začali soukat do zbrojí Aldmerského spolku. Po chvilce hledání se ti povedlo nalézt aspoň část své výbavy. Jednalo se o jeden z prstenů, který jsi daroval Mirabelle během vašich zásnub a nechyběl ani řetízek, který ti věnovala. Zbroj si, ale nenašel, a tak ses musel obléknout do zlatavé zbroje. Zbraně se nacházely ve stojanech, všechny elfské výroby, zlatavé barvy. Našel jsi mezi nimi sekery, meče (delší i kratší), palcát a štíty.

Když byli všichni připraveni a vyzbrojeni zůstali rozestavěni po místnosti. Garmin se navlékl do těžké zlatavé zbroje a vybavil se hned několika zbraněmi. Jeho pozornost se teď, ale upírala k zajatému válečníkovi. Dunmer na sebe také navlékl nějakou zbroj a už opět bral Belwen do náruče.

„Měli bychom ovládnout město.“ zopakoval opět ork, „Teď je na to vhodná příležitost. Oslabíme Aldmerský spolek!“
„Nemel kraviny. Budeme rádi, když odtud utečeme.“ oponovala mu bosmerka. „Co s ním chceš udělat Garmine?“ optala se záhadného bosmera.
„Uvidíš.“ zazněla strohá odpověď, Garmin se k němu sklonil. Zamumlal zaklínadlo a jeho oči se rozzářili, stejně tak oči jeho oběti. Obě strnuli v poloze, jaké se nacházeli. Až když vyprchalo kouzlo se teprve Garmin pohnul. Vstal, otřel si čelo a klidně konstatoval, „Můžeme pokračovat…“


Killiaden09
Disponujete celkem třiceti dobrovolníky, jde jak o muže, tak i ženy, někteří však drží zbraň poprvé v životě. Mezi třiceti jsou i tvoji legionáři a legionáři od legáta Isaace. Dále je zde přítomen legát Isaac, tvá zástupkyně a tobě neznámá Khajiitka s obouručnou sekerou na zádech.

„Přiznám se, že ve svém věku už si nedovedu představit, že polezu po stále.“ konstatoval legát, „Ale šlo by oba útoky skloubit dohromady nebo ještě lépe rozdělit naše úsilí na tři samostatné skupiny.“ dodal urychleně, „Vy byste mohl vést útok přes skálu, proniknout dovnitř a poté dát signál skupině mých mužů, kteří by zahájili útok přímo. Třetí skupina by mezitím mohla zapálit kasárny což by mohlo odvést pozornost a ochromit případné vyzbrojení.“ zakončil Isaac.

Dveře uvnitř chrámu se otevřely a ze spodní místnosti vyšla dvojice služek v doprovodu muže (graf. vzhled - zde) v modré těžké zbroji, doprovodu mu dělala o něco méně oblečená nordka (graf. vzhled - zde) s rudými vlasy. Oba byli vybaveni sekerami.
Isaac se tázavě podíval jejich směrem. Kněžka, která se tě prve ptala, zdali je všechno v pořádku teprve teď osvětlila celou situaci.
„Dorazili před vámi. Chtěli se s vámi setkat.“
„Aha…“ povzdech si Isaac.

„Starý dobrý legát Isaac.“ zaznělo z úst muže , který patrně Isaaca znal. „Vás bych tu nečekal, ale je dobré se po letech opět setkat u plánování stejného cílů.“ zakončil a přišel blíže k vám, legát výstup norda nijak nekomentoval.
„A ty budeš syn starého Jarla.“ pronesl při pohledu na tebe, „Jako kdybys otci z oka vypadl.“ pokračoval, „Znal jsem ho.“ zaznělo z úst hrdě, „Chtěl jsem město osvobodit z rukou Zapřísáhlích, ale dozvěděl jsem se, že už se o to údajně snaží někdo jiný. No tak jsem pátral a našel vás. Moji muži jsou vám k službám a má sekera jakbysmet. Skyrim patří nordům a ty do čela Markarthu jakby si to naši otcové přáli.“
„Měl jsem za to, že vás Aldmerský spolek zajal a popravil.“ pronesl s lehkým odporem v hlase Isaac.
„Zdání klame. Žiji a pomstím se. Slabost říše nezná hranic, zaprodali náš národ, naši rasu s vidinou míru. Skyrim patří nordům, patřil a patřit bude. Musíme v těchto těžkých situacích držet při sobě, ale to příslušníci legie jen těžko chápu.“

---

"Samozřejmě," přikývnu.

---

Ukloním se jí.