---

"To zní jako rozumná rada." Pousměju se. "Snad to všechno nějak zvládnu, "Uvidíme se v Marbruku, důstojníku."

---

"Ta značka mi nic neříká, takže asi nebude daedrickýho původu Aspoň že tak. Ale jo, s neznámou magií je opatrnost na místě. Takže se s ní pokusíme domluvit tu schůzku? Já bych byl pro."

---

→ Tah 372


Adrian_S
Když jsi se vrátil do učebny spatřil jsi dvě skupinky noviců a novicek, některé respektovali tvá slova a seděli v lavici. Druhá skupina si tvá slova k srdci příliš nevzala a zkoušela si kouzla naostro. Urovnal jsi situaci a vrátil se zpět před katedru. Většina přistižených noviců se ihned po tvém kázání zařadila do svých lavic a mlčky zůstali sedět. Někteří sice prohodili pár poznámek tichým hláskem, ale také nakonec poslechli.

Vyzval jsi je k novému pokusu. Sám sis připravil gestikulaci a předvedl kouzlo naostro. Ostatní novicové se ihned poté postupně pokoušeli o to samé. Ihned bylo poznat kdo tě poslechl a kdo čaroval ve tvé nepřítomnosti. Někteří totiž vyplácali veškerou svoji magickou energii a nebyli schopni kouzlo vytvořit vůbec. Takových bylo nakonec pouze pět, ostatní kouzlo zvládli vyvolat a o proti prvnímu pokusu bylo vidět značné zlepšení. Dunmerka kouzlo vyvolala bez problémů stejně jako při prvním pokusu.


Sarako
„To ráda slyším. Bohužel mé jednání také není úplně korektní a vazalské smlouva takovéto násilné akty agrese zavrhuje. Legie nemá žádný důvod nás podpořit. Ale jestliže je Chorrol skutečně pod nadvládou upíra... Pak by mé jednání nebylo v rozporu se vazalskou smlouvou a nevznikly by žádné následky.“ řekla Hraběnka. Během jejího monologu sis prohlédl ostří meče, nebylo ze stříbra. „Nespočet. Nejsem hraběnka, která by seděla mlčky na trůně a nechala všechnu špinavou práci na svých mužích.“

Následně do místnosti vešel bez jakéhokoliv ohlášení jeden ze stráží. Neuklonil se a ihned přešel k věci.
„Hraběnko...“ nadechl se, „Delegace z legie dorazila...“ vydechl, „Velitel chtěl, aby jste to věděla s předstihem. Máme je odvést do vyjednavačského stanu?“ pokračoval.
„Ano.“ přikývla, „Odveďte je tam.“ dodala s gestem, „Kolik jich vlastně dorazilo?“
„Bosmerský legát, čarodějka v červeném rouchu, nějaká ženská co se tváří jako diplomatka... a kněžka.“ odpověděl po krátkém přemýšlení stráž, „A doprovod tří legionářů.“ doplnil nakonec.
„Kněžka?“ podivila se Hraběnka, ale stráž jen pokrčil rameny, „Dobrá. Přesměruj je do vyjednávacího stanu a sežeň zbytek naší delegace. Kjora, Skjora a Felacara.“ po těchto slovech se stráž odebral k odchodu.

„Nečekala jsem je tu tak brzo... Očividně pár minut skutečně znamená pár minut.“ přiznala Hraběnka, když stáž opustil místnost. „Ale možná jedině dobře. Čím dříve zjistíme na čem jsme tím lépe budeme moci vymyslet finální plán obléhání města.“ podívala se na tebe, „Jestli nemáte nějaké otázky tak bychom se mohli přesunout k vyjadnavačskému stanu... Sice jsem s vámi chtěla ještě něco probrat, ale to počká.“


BadWolf
„No v tom případě bereme tenhle prsten a jedeme dvorní čarodějkou hned.“ namítl Horatio, „Není důvod otálet, čím dříve se dovnitř dostaneme tím lépe.“ dodal.
„Ma'Riar se pokusí upoutat pozornost velitele. Zkusí udělat rozruch v jedné z čtvrtí. Ma'Riar je v tom dobrý a velitel rád řeší tyhle nepokoje osobně a když nebude na hradě budete mít větší příležitost očíhnout situaci zevnitř.“ řekl Khajiit s mírným úsměvem. „Ma'Riar si také myslím, že by jste měli změnit šatník.“ dodal nakonec.
„Proč?“ optal se Horatio, „Já jsem mág... Mágové nenosí honosné obleky, nýbrž jen praktická roucha.“
„Vás by ještě tamní stráž z kousla...“ přikývl Khajiit, „Ale vás ne. Ma'Riar by měl stejný problém jako vy. Velitel dělá velké problémy rasám co nejsou lidského původu. Musí mít lepší oblek když se zažádat o audienci a platí pro ně mnoho pravidel. Ma'Riar si myslí, že dvorní čarodějka se těmito pravidly řídit příliš nebude, ale pro jistotu vám Ma'Riar půjčí něco ze svého šatníku. I když netuší jak vyřešíte díru na zadku.“ pokrčil rameny.
„Díru na zadku?“ optal se Horatio.
„Ma'Riar je khajiit. Má ocas.“


Tondulín
Tarlow se mlčky otočil a odešel. Zanechal klíče na zemi kousek od tvé cely, tak abys na ně pokud možno co nejsnáze dosáhl. Jakmile zmizel za dveřmi Dunmer se přitiskl na mříže své cely a vykulil oči směrem ke klíčům.
„Vidím imperiálku, že máš kamarádíčky u elfíčků.“ pronesl nakonec směrem k tobě, „Myslím, že s tou nebožačkou budeš potřebovat pomoc... No tvůj kamarád v okovech je ti ochoten pomoci.“ pousmál se.


SuperHunter
Následovala jsi velitele. Zbytek válečníků a zlodějíčka jsi nechala napospas. Prošli jste kolem místních až ke starému polorozpadlému domu u kterého vysela vlajka Thalmoru. Velitel Zvědů zabouchal na dveře.
„Morálka Solitarových mužů byla vždy otřesná... Nechci ani vědět co nás čeká uvnitř.“ poznamenal před vstupem do kasáren.Jakmile jste vešli spatřili jste několik starých dřevěných postelí na nichž leželo nebo sedělo pár válečníků. Zlatavé zbroje se povalovaly po zemi, stejně tak přilby.

„Kontrola stavu posádky!“ křikl velitel zvědů při vstupu. Několik schopnějších válečníků ihned zanechalo činnosti, vyskočilo a postavilo se do pozoru. „Velitel Solitar je po smrti. Velení nad městem a přilehlým okolí přebírá zcela velitel Faerion. Jste nyní jeho přímí podřízení, chci znát vaše stavy a mluvit s vaším velitelem.“ pokračoval v řeči aniž by počkal až se všichni vzpamatuji.

„Rozkazy jsou následující!“ zvolal důrazně, „Naše vrchní velitelka a Lady se ustupuje směrem k městu, bude projíždět zdejším průsmykem a tato oáza bude jejím chvilkovým odpočinkem. Jakmile tudy projde její armáda všichni se k ní připojíme a ustoupíme do města.“
„Pane! Velitel posádky vyrazil s hrstkou válečníků k průsmyku...“ začal hlásit jeden z válečníků, „Nomádi a část vojska sjednocených hammerfellanů si tam utvořila menší přepadovou základnu. Pravidelně na nás útočí a představují velký problém pro ustupující vrchní velitelku. Ačkoliv jejich počty nejsou velké mají tam velmi velkou výhodu.“ zakončil svoji řeč.
„Dobrá. Beru na vědomí.“ rozhlédl se po kasárnách, „Civilisté půjdou s námi.“
„Pane... Obávám se, že některé nebude možné propustit z klecí. Jsou agresivní, vzdorují a otevřeně podporují Nomády. Navíc je tu ženská co si říká 'Prastará' je to jakási duchovní vůdkyně místních a pokud nepůjde ona nepůjdou ani oni. Násilím je nedonutíte. Má je všechny pod palcem.“ ujal se opět slova válečník.
„Není nám nic do nějaké Prastaré. Prostě půjde a hotovo.“
„Pane... Ona je velmi mocná a nebezpečná. Doporučuji vám s ní jednat raději slovy než zbraněmi.“ upozornil válečník.
„Je jsem zvěd. Nikoliv válečník. Předpokládám, že kvůli tomuhle vás poslal velitel s námi.“ podíval se na tebe, „Abyste přesvědčila tu jejich 'Prastarou'.“ udělal krátkou odmlku, „Já mezitím provedu průzkum průsmyku a zjistím jak se těch Nomádů zbavit. Určitě nemohou mít tak dokonalou pozici.“ dodal.

[/quote]

---

"Výborně." řeknu nahlas, "Ti z vás, kteří neposlechli, budou mít u mne malou poznámku za neuposlechnutí nařízení. Nejen, že jste nerespektovali mé varování, ale zároveň vám došla mana na další čarování. Být v nebezpečné situaci, dopadnete špatně." napíšu si do knihy jména oněch studentů.

Až si je napíšu, stoupnu si před katedru, sednu si na ní a rukama se budu o ní opírat, "Čarování není jen o rychlém kouzlení a vyčerpání many. Jde také o dobře rozvržené úsilí něco vyčarovat. Za tu dobu, co jsem byl pryč, si někteří z vás nevzali mé nařízení k srdci a udělali, co udělali. A výsledek? Poznámka a ještě k tomu nemají žádné síly." podívám se pořádně po třídě, "Ti z vás, kteří setrvali a získali si manu, mají nyní výhodu, se kterou můžete později naložit."

Nadechnu se a pak upažím k sobě, "Za domácí úkol vám dám opět procvičit si "ohnivé střely". Na další přednášce mi ukážete, jak to zvládáte." pak jim ukážu na dveře, "Pro dnešek je to všechno. Pokud máte někdo nějaké otázky, ptejte se. V opačném případě můžete odejít."

Jakmile jim dám tento pokyn, sednu si za katedru a začnu psát poznámky ohledně studentů - jak si vedou a kdo se (ne)zlepšil.

---

,,Máte pravdu hraběnko. Čím dříve se pustíme do vyjednávání, tím víc nám potom zbude světla v nadcházející bitvě." souhlasně pronesu k hraběnce a budu jí následovat do vyjednavačského stanu.

---

"Mohl bych si vzít plášť a díra vidět nebude. Tak já se jdu převlíct a jdeme na to."

---

Přikývnu velitelovi a zeptám se válečníka, který mu odpovídal,

"Kde najdu tu jejich 'Prastarou'?"

---

Vezmu ze země klíč a odemknu svojí celu. Řádně se protáhnu a přitom pohlédnu na dunmera. "Za co tě tu zavřeli?" zeptám se ho a pomalu přejdu k jeho cele s klíčem.

---

---

→ Tah 373


Adrian_S
Novicové jejichž jména sis zapsal do svého deníku jen naštvaně povzdechli, ale nijak více se nevyjadřovali. Odložil jsi brk, vstal ze židle a přesunul se před katedru, sedl si na ní a začal promlouvat k třídě. Vyslechli tě a na tvůj pokyn se odebrali pryč ze třídy ihned jakmile si sbalili všechny své pomůcky. Otočil jsi se a vrátil za katedru. Začal sis psát poznámky k jednotlivým novicům a novickám, když tě náhle vyrušil příchod jedné z novicek. Musela odejít a vrátit se, protože sis nevšiml, že by se někdo z tvých učňů zdržoval ve třídě.
„Prosím... Pane profesore. Mohla bych se vás na něco zeptat?“ oslovila tě pozvolna dívka, hlas patřil dunmerce, která se po většinu času drží od zbytku třídy stranou.


Sarako
Po boku hraběnky jsi opustil zříceninu a vyšel ven. Počasí se stále ani trochu nezlepšilo a nejevilo se jako pravděpodobné, že by k nějaké změně mělo vůbec dojít. Hraběnka bez jakéhokoliv váhání vykročila deštěm směrem k vypravěčskému stanu. Cestou jste minuli několik válečníků ve službách Brumského hrabství a také několik válečníků ze Skyrimu. Před stanem postávala dvojice legionářů v plných zbrojích a opodál jim věnovala pozornost skupinka nedůvěřivých seveřanů. Oba legionáři se lehce uklonili když viděli přicházet hraběnku. Vešli jste do stanu a ihned spatřili všechny členy protistrany.

Jako prvního jsi spatřil bosmerského legáta (graf. vzhled - zde) navlečeného do těžké legionářské zbroje, přilbu měl odloženou na stole za kterým seděl a hleděl na příchozí hraběnku, která mu rukou ihned naznačila, že veškerá ceremonie není třeba. Po jeho levici seděla mladší blondýnka (graf. vzhled - zde) v kroužkové zbroji s výrazným modrým pláštěm. Po pravici seděl pro změnu jiný příslušník legie a pravděpodobně pravá ruka velícího legáta. Na první pohled se jednalo o staršího muže (graf. vzhled - zde), který musel zažít nespočet bitev a jeho zjizvená tvář k tomu napovídala. Oči měl podrážděné, ale pokožku dostatečně zabarvenou na to, abys s jistotou říct, že nejde o upíra. Stejně jako legát i on měl svoji přilbu odloženou bolem a bubnoval prsty o dřevěný stůl.

„Myslela jsem, že vás bude více.“ přiznala hraběnka při příchodu, „Ale nevadí. My jste také nejsme v kompletní sestavě jak tak koukám.“ dodala, když zjistila, že uvnitř stanu není nikdo z jejích dosavadních spojenců.
„Obávám se, že je to tak trochu naše vina.“ přihlásil se o oslovo legát, „Doprovod mi dělala ještě členka Císařských mágů, ale chtěla si o něčem promluvit s vaším dvorním čarodějem. V soukromí.“ krátce se odmlčel, „Mistr Felacar tu byl nastoupený mezi prvními. O čem spolu konkrétně chtěli mluvit netuším, ale Císařská mágyně, která mi dělá společnost je v Cyrodiilu krátce takže není úplně v obraze k současné situaci a nemyslím si, že by pro nás byla v tomto jednání dostatečným přínosem.“
„Chápu.“ přikývla hraběnka a podívala se na legátovi společníky.
„Vyjednávací tým proto budu tvořit já, legát Amragor z Osmé legie a kvestor Reman Lex, který zastává funkci mého zástupce a také armádního léčitele.“ představil muže po své pravici, „Slečna... Omlouvám se, ale vypadlo mi vaše jméno.“ podíval se na blondýnku.
„To je v pořádku. Moje jméno dělá problémy spoustě lidí.“ ujala se slova a vstala ze židle, zdvořile se uklonila, „Velvyslankyně Enriquette Rolstonová, zkráceně Enri. Nebudu vás nutit používat moje celé dost komplikované jméno.“ usmála se vlídným úsměvem, „Jsem zde na rozkaz baronky Veronique Benetové Arteriové, která se doslechla o problémech, kterými trpí její spojenci a rozhodla se pomoci. Bohužel i samotnou hraběnku trápí mnoho problémů a tak vojsko, které se mnou poslala nedisponuje takovou silou, ale jistě se pro něj najde využití.“ odmlčela se.

(můžeš jakkoliv reagovat, dvojice bratrů a další členové vašeho vyjednávacího týmu dorazí v následujících tazích čímž započne oficiálně vyjednávání)


BadWolf
Ma'Riar přikývl a vedl tě domem do svého pokoje. Jakmile otevřel dveře do svého pokoje ihned sis všiml figuríny postavené v rohu místnosti. Nebyla oblečená do žádné zbroje přestože khajiit na sobě měl zrovna obyčejný oděv. Pracovní stůl měl plný nejrůznějších map, které nejspíš znázorňovaly Cheydinhal a jeho různá zákoutí a tajné cesty či zkratky. Jakmile otevřel velkou skříň plnou nejrůznějších oděvů vytáhl z ní dvojici plášťů. Jeden černý a druhý světle zelený.
„Pláště jsou tady.“ očima shlédl oba pláště a nakonec červený vyřadil se slovy, „Mohl by budit dojem, že jste z legie.“ předal ti světle zelený a pokračoval v hledání nějakého lepšího společenského oděvu. Jakmile se tak stalo vytáhl novější hnědý kabát s veškerou patřičnou výbavou k účasti na nějaké vznešenější události.
„Ma'Riar si myslí, že s tímto vás neodmítnou.“ pousmál se a podal ti kabát s veškerým příslušenstvím.


Tondulín
Sáhl jsi na klíče a přitáhl je k sobě. Vstal a s jejich pomocí otevřel zámek cely. Otevřel rukou dveře cely a protáhl se, pohlédl jsi na Dunmera, který prosebně zíral tvým směrem. Když jsi k němu promluvil spokojeně se zaradoval.
„Já?“ zasmál se, „No... Řekněme imperiálku, že je to na hodně dlouhé povídání a ty si nemůžeš dovolit ztrácet čas.“ pokračoval, „Navíc můžu kdykoliv začít křičet a upozornit stráže... Určitě by mi za to zkrátili trest nebo dali svobodu. Takže?“ poukázal směrem k zámku.


SuperHunter
„V chatrči.“ odpověděl ti pohotově válečník, „Větší chatrč. Na první pohled jedna z mála, která je v dobrém stavu. Místní ji chodí zadarmo opravovat a o prastarou pečují.. Dalo by se říct, že je tvoří nějaký její malý kult. Opravdu vám radím být opatrný a hlavně obezřetný.“ poradil ti na závěr válečník.
„Pokud selžou slova tak budeme jednat po zlém.“ pronesl zvěd, „Ale o tom později. Teď jděte a pokuste se ji přesvědčit.“ vyzval tě a sám se rozhlédl po kasárnách s cílem najít nějaké schopné dobrovolníky.

---

Zaklapnu knihu a otočím se na ní, "Jistě, povídejte."

---

Očekávajíc příchodu ostatních, využiji chvíle času a představím se: ,,Bílý Guar. Mluvčí a osobní strážce Její Jasnosti Felisi Demnevanni, kouzelnice z velkého rodu Telvanni. Zastupuji zde Její Jasnost ohledně současných událostí v Chorrolu."

---

Přikývnu, rychlou chůzí odejdu a pokusím se najít popisovanou chatrč, po cestě budu dávat pozor kdyby někdo z místních chtěl něco zkusit.

---

→ Tah 374


Adrian_S
„Chtěla jsem se zeptat... Jestli by jste mi nemohl dávat nějaké soukromé hodiny. Klidně bych si je zaplatila s tím by neměl být problém, ale potřebovala bych ovládnout magii Ohně o trošku rychleji.“ začala pozvolna mluvit Dunmerka a přitom na tebe hleděla, „Za nedlouho se bude v Morrowindu konat zkouška a já bych se jí ráda zúčastnila, abych získala vyšší titul.“ opět se odmlčela, ale tentokrát jakoby hledala nějaké správné slova, „Krom vás a Xarie tu není nikdo jiný kdo by magii ohně učil.“


Sarako
Skupina vyjednavačů z legie včetně blondýnky přikývla na tvé představení a společně jste pak vyčkali do příchodu zbylých účastníků. Dvojice bratrů ze Skyrimu na sebe dlouho čekat nenechala. Jakmile vešli do stanu a proběhlo opětovné představení se rozhodl legát přikročit k vyjednávání.
„S vaším dovolením hraběnko rád bych zahájil jednání. Čím dříve začneme tím dříve dospějeme k nějakému výsledku. Situace v Chorrolu znepokojuje nejenom vás, ale i legii. Vrchní Cyrodiilský generál mě požádal o vyřešení situace, protože jednání Chorrolské regentky je v rozporu s vazalskou smlouvou a její útok na posádku Osmé legie ve městě nebude zameten pod skříň.“ zahájil svojí řeč, „Situace se musí vyřešit a proto jsem ochoten prominout vaše prohřešky vůči vazalské smlouvě, nechat vás jednat a pomoci vám s oblehnutím města. Nicméně to samé musí ještě potvrdit vedení a to bude souhlasit jen v případě, že město zůstane v rukou Císařství a vy nevyhlásíte po obsazení města nezávislost.“
„Ujišťuji vás, že nemám město v plánu obsadit a vyhlásit nezávislost. Chci osvobodit svého muže a potrestat Chorrolské panovníky za jejich podlé chování a urážce k mému rodu. Jakmile bude můj muž osvobozen stáhnu svoje vojska a vrátíme se zpět do Brumy.“ převzala slovo hraběnka.
„To rád slyším.“ přikývl legát.
„Ale podle informací, které nám poskytl Bílý Guar a jeho paní je město ovládáno prastarým upírem.“ promluvila opět hraběnka, „Jestli je to pravda bude proti nám stát celé město a narazíme na těžký odpor.“

„Prastarý upír?“ zasmál se kvestor, „Odkdy se prastaří upíři potulují po dvorech panovníků bez povšimnutí? Víte jaká by to byla potupa kdyby někdo takový sloužil na něčím dvoře? To je nesmysl.“ mávl rukou.
„Nebuďte naivní kvestore...“ řekla blonďatá velvyslankyně, „Upíři na dvorech nejsou vůbec tabu. Právě naopak. Mnozí panovníci si je oblíbili pro jejich schopnosti a jejich poměrně snadné ovládání.“
„Jste ještě mladá a naivní.“ ušklíbl se kvestor, „Možná měla vaše paní poslat někoho schopnějšího.“
„Remane to stačí. Nejsme tu od toho, abychom se hádali.“ zarazil ho legát. Kvestor se na něj jen podíval a zmlkl. „Když jsem byl přijat k audienci nevšiml jsem si, že by regentka byla pod vlivem upíra. Zdálo se mi, že mluvila přesně tak jako mi ji popsali místní.“ podíval se na tebe, „Pokud by to byla pravda a upír skutečně terorizoval město byl bych nucen zasáhnout. Máte proto nějaké hmatatelné důkazy?“
„'Nucen'?“ optal se Kjor.
„Legie nesmí nečině stát a přihlížet když je nevinné obyvatelstvo terorizováno.“ vysvětlil mu legát pohotově, „Alespoň ne pod mým vedením.“ zakončil.


BadWolf
Ma'Riar přikývl a vedl tě domem do svého pokoje. Jakmile otevřel dveře do svého pokoje ihned sis všiml figuríny postavené v rohu místnosti. Nebyla oblečená do žádné zbroje přestože khajiit na sobě měl zrovna obyčejný oděv. Pracovní stůl měl plný nejrůznějších map, které nejspíš znázorňovaly Cheydinhal a jeho různá zákoutí a tajné cesty či zkratky. Jakmile otevřel velkou skříň plnou nejrůznějších oděvů vytáhl z ní dvojici plášťů. Jeden černý a druhý světle zelený.
„Pláště jsou tady.“ očima shlédl oba pláště a nakonec červený vyřadil se slovy, „Mohl by budit dojem, že jste z legie.“ předal ti světle zelený a pokračoval v hledání nějakého lepšího společenského oděvu. Jakmile se tak stalo vytáhl novější hnědý kabát s veškerou patřičnou výbavou k účasti na nějaké vznešenější události.
„Ma'Riar si myslí, že s tímto vás neodmítnou.“ pousmál se a podal ti kabát s veškerým příslušenstvím.


Tondulín
Sáhl jsi na klíče a přitáhl je k sobě. Vstal a s jejich pomocí otevřel zámek cely. Otevřel rukou dveře cely a protáhl se, pohlédl jsi na Dunmera, který prosebně zíral tvým směrem. Když jsi k němu promluvil spokojeně se zaradoval.
„Já?“ zasmál se, „No... Řekněme imperiálku, že je to na hodně dlouhé povídání a ty si nemůžeš dovolit ztrácet čas.“ pokračoval, „Navíc můžu kdykoliv začít křičet a upozornit stráže... Určitě by mi za to zkrátili trest nebo dali svobodu. Takže?“ poukázal směrem k zámku.


SuperHunter
Opustil jsi kasárny a pokračoval dle popisu. Hledal jsi chatrč Prastaré. Netrvalo dlouho a skutečně jsi přístřešek našel. Dřevěné dveře do chatky střežil starší svalnatý redguard s výraznou modrou značnou v oblasti spánku. Měl zavřené oči, seděl v tureckém sedu. Přišla jsi blíže, ale muž se ani trochu nepohnul.

[/quote]

---

,,Proč by tedy regentka bezdůvodně držela sousedního hraběte pod zámkem? Proč by se tedy v Chorrolu údajně ztráceli po nocích lidé? Mezitím, co jste se účasnil audience u regentky, měla Její Jasnost audienci u nového Chorrolského komořího, kterým není nikdo jiný, než onen prastarý upír. Její Jasnost ihned poznala, že se jedná upíra, konec konců, i vy jste si mohl všimnout rudě žhnoucích očí komořího, když se krátce po našem příchodu objevil po boku regentky. A pokud se máte zájem přesvědčit o pravdivosti mých slov, vyžádejte si audienci s komořím před branami města za denního světla." zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Ať už ten prastarý upír ovládá regentku, nebo je, jak říkala taky velvyslankyně, na Chorrolském dvoře s jejím požehnáním, nevypadá to s Brumským hrabětem, jeho doprovodem, ani s Delmusem vůbec dobře. Zatímco tady tlacháme, přicházíme o denní světlo, které drží toho upíra za zdmi hradu a omezuje jeho sílu, proto navrhuji hlasovat."

---

"U nás doma se společenský oblečení skládá ze zbrojí, tradičního orskského šití a trofejí, takže tohle rozhodně nechám na tobě"

---

Podívám se na ní pořádně a usměji se, "Soukromé hodiny... určitě by to šlo zařídit. Cenu zatím řešit nebudeme, ale spíš čas a místo." zamyslím se, "Víte co? Přijďte před setměním ven na promenádu, budeme tam procvičovat, ano?" a až bude chtít odcházet, zeptám se jí, "Jak moc na to spěcháte? A co konkrétně byste se chtěla naučit?"

---

"Na tom něco bude." S nevolí odpovím a opatrně otevřu dunmerovu celu.

---

→ Tah 375


Adrian_S
„Dobře…“ přikývla, „Chodím jen na pár přednášek takže já mám čas skoro furt.“ poznamenala, „No… Mám ještě docela dost času, ale čím dříve se něco nového naučím tím lépe. Potřebovala bych se totiž naučit pár nových kouzel z pokročilých kouzel ohnivé magie a některé stávající trošku zdokonalit.“ na chvilku se odmlčela, „Profesorka Viciová mi půjčila jednu ze svých knih… Ona teda původně asi patřila nějakému jejímu studentovi, ale je v ní spousta zajímavých kouzel na která si sama netroufnu a i když je profesorka Viciová laskavá moc dobře vím, že nemá příliš času aby se mi neustále věnovala a zlepšovala schopnosti… Proto jsem chtěla požádat vás.“ usmála se, „Určitě je v té knize i pár zajímavých kouzel, které jste ještě neviděl.“


Sarako
„O těch ztrátách toho příliš nevím. Posádka Osmé legie, která se ve městě ještě do nedávna nacházela mi nic takového nenahlásila.“ konstatoval, „K zadržení hraběte měla údajný důvod... Tvrdí, že se účastnil převratu v jejím městě a že chtěl jejího syna připravit o místo hraběte. V běžných situacích by tohle vyšetřoval někdo nestranný, ale regentka si s ním bohužel poradila příliš razantním způsobem.“ pokračoval, „Vyšetřování nezávislé skupiny zamítla, velitele posádky obviněného z účasti na převratu spolu s dalšími legionáři popravila veřejně. K těmhle situacím máme vojenský soud, který je má projednat. Regentka ani samotný hrabě nemohou vykonávat rozsudky nad členy legie.“ zamítl.
„Hlasovat?“ podivil se kvestor, „O čem chcete hlasovat?“ hleděl na tebe, „Vždyť je vše jasné. Náš sbor vám pomůže s obsazením městě s pomocí velvyslankyně z Vysokoskalí budeme mít dostatečně silnou armádu abychom město obsadili.“
„V tom případě není o čem jednat. Potřebujeme vymyslet taktiku. Vše ostatní je zbytečné.“ podotkl Kjor a podíval se na svoji švagrovou, která jen mlčky přikývla. „Jestli teda pomoc z Vysokoskalí není nějak podmíněna?“ podíval se na blondýnku.
„Má paní by pouze ráda viděla na místě současné regentky někoho jiného. Někoho pokrevně příbuzného, ale s lepším stylem jednání a zacházení s poddanými. Nijak jinak není její pomoc limitována.“ začala vysvětlovat velvyslankyně, „Já jsem si práci s vyhledáním vhodného kandidáta dala. Byla by jím dcera současné regentky. Zákoník Chorrolu sice neumožňuje v současném znění vládu ženy bez muže, ale krajní situace něco takového dočasně umožňují.“
„Moment.“ zarazil jí legát, „Jednou jsou zákony pevně dané, předchozí vládci je odsouhlasili a není se jimi musíme řídit. Jestliže usedne na trůn dcera současné regentky nemusí se situace vůbec zlepšit.“
„Zlepší se. Anita byla svou matkou vyhnána, léta a značnou část mládí strávila ve službách Osmičky. Věřte mi, že je lepším opakem své matky.“ obhajovala blondýnka.
„Politiku si můžete dořešit později.“ mávla rukou Brumská hraběnka, „Mě nejde o město. Já chci osvobodit svého muže a jestli je situace ve městě natolik vážná tak snad i pomoci jejím občanům. Kdo usedne na trůn a bude spravovat hrabství mě opravdu nezajímá. Tohle si můžete vyřešit později. Nemám pravdu?“ podívala se a očekávala podporu alespoň z řad svých spojenců. Oba bratři souhlasně přikývli a velvyslankyně nakonec také kývla čímž dala najevo, že s jejími slovy souhlasí. Kvestor a legát ponechali její slova bez komentáře.

„Takže… Jestli se nemýlím shodli jsme se, že zaútočíme společně a společně ukončíme zhoršující se situaci ve městě. Musíme zahájit koordinovaný útok. Nemáme příliš mnoho obléhacích strojů a město bude podle všeho dobře opevněné. Jestli mají podporu upíra – prastarého tak se máme opravdu na co těšit.“ pokračovala v monologu hraběnka, „Má legie nějaké obléhací stroje?“ optala se.
„Ano. Máme několik nesestavených balist a pár katapultů.“ hlásil legát, „Také máme k dispozici beranidlo a skupinu léčitelů, které osobně vede můj zástupce.“ poukázal na kvestora, „Jsou vycvičeni i pro kontaktní boj. Takže se o sebe na bojišti dokáží postarat. Následně mám k dispozici oddíl lukostřelců, klasických pěších legionářů a jízdu, která je momentálně v terénu. S jejich podporou můžeme počítat až někdy k večerním hodinám.“ zakončil hlášení legát.


BadWolf
„Výborně. Oblékněte se.“ usmál se Ma’Riar a poté se odebral k odchodu, „Kdyby něco nesedělo řekněte. Nebo kdybyste potřeboval pomoci. Ma’Riar by řekl Amelii.“ s těmito slovy pak zabouchl dveře a nejspíš čekal před pokojem.


Tondulín
Odemkl jsi celu a Dunmer ihned vyběhl ven jakmile jsi mu uhnul. Nadechoval se, jako by chtěl dokázat, že už konečně dýchá čerstvý vzduch, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti nebylo.
„Máš mé díky.“ pronesl a pousmál se, „Odemkni si celu k té tvé přítelkyni a půjč mi klíče. Oběhnu vysvobodit zbytek.“ dodal, „Pak se vrátím a pomůžeme ti.“


Fjeratlof
Dorazil jsi k Brumě, konečně jsi spatřil její bránu a také několik stanů, které nenesli žádné symboly. Působily jako by byly narychlo ušité a postavené, přesto v malém táboře byla znát přátelská nálada. Několik osob posedávalo u ohně a čemusi se smáli. Kdosi z nich hrál na loutnu a další tiše zpíval. Brána do města byla uzavřená, vyvěšená písemnost oznamovala, že je vstup do města omezený a vstoupit se dá pouze v denních hodinách. Noční návštěvníci musejí vyčkat do otevření bran v nějakém z nedalekých hostinců nebo si rozbít vlastní tábor.

---

Začal jsem si procházet tábor a zjišťovat, kdo se zde dočasně usadil.