---

,,Jenom pár starých knih, takže si budeme muset vystačit s nimi." položím knihy na postel a pokračuji: ,,Tohle je nejspíš naše poslední šance, jak dokázat Mefale, že pro ní ještě naše životy mají cenu, nám ten prastarej upír nesmí uniknout. Z jeho krve by jsi mohla vyčíst, kde má Temné bratrstvo svou skrýš, čímž bychom si zajistily možnost vrátit se zpět do Morrowindu, aniž by jsme riskovali, že nám půjdou naši bratři a sestry z Morag Tong po krku." posadím se na zem k provizorní posteli, na které seděla Thera, podívám se na knihy s kouzly, zhluboka se nadechnu a dodám: ,,Naše osudy jsou už teď spjaté v jeden. Co bys řekla tomu, kdyby se z nás stalo nejobávanější zabijácké duo v celém Tamrielu?" přitom vezmu jednu z knih a začnu s hledáním kouzla telepatie.

---

"Zdravíčko příteli. Co takhle pomoci starému kamarádovi z klícky ven? Musím tu akorát sedět a poslouchat otravné kecy poblázněných elfíků, určitě by se pro mě dalo najít nějaké lepší využití nemám pravdu?" S úsměvem a nadějným očekáváním kouknu na Tarlowa.

---

→ Tah 368


Adrian_S
Vrhl jsi se k tabuli, popadl vědro s vodou a urychleně se vrátil ke studentovi. Vylil jsi na něj vodu z vědra a uhasil ho. Novic jen vyděšeně zíral na svoje propálené rouchu a také popálenou kůži, převažovaly méně vážnější popáleniny, které je možné vyložit obyčejným léčivým kouzlem, ale bylo zde i několik vážnějších popálenin, které by bylo lepší ošetřit i za pomoci nějakého lektvaru a jiných léčivých metod.

Vyvolal jsi léčivé kouzlo a nasměroval jej na popáleniny. Méně vážné popáleniny tvé kouzlo zvládlo hravě vyléčit, zůstala po nich jen malá jizva, která časem vybledne úplně a zmizí. Vážnější popáleniny se ti, ale kouzlem nepodařilo dost dobře vyléčit, pouze jsi dokázal dočasně utlumit jejich bolest.
„Je to Tegrom... Co čekáte pane profesore.“ ozval se pošklebačně jiný student, „Tegrom je schopná vzplát i když mění vodu ve vědru na kus ledu.“ dodal se smíchem. Otřesený novic se nezmohl na jediné slovo.


Sarako
Možná bych z jeho krve mohla vyčíst mnohem víc... Třeba jak se vymanit z moci Molaga Bala.“ řekla zatím co listovala jedno z knih, „Zní to jako slibná budoucnost.“ pousmála se po tvém návrhu, „Ale dokud nepřijdu na to jak si osvojit svoje nově nabité schopnosti nebo jak se jich zbavit budu neustále žít s pocitem, že mě někdo může ovládat. Třeba samotný Molag Bal.“ dodala se strachem v hlase.

Vzal sis jednu z knih a začal jí listovat, špatný stav a přeházené stránky celé hledání jen komplikovaly, Thera odložila jednu z knih a vzala si druhou.
„Neuvěřitelné... Existují i mágové, kteří mají tak špatný vztah ke knihám...“ konstatovala, když opatrně otevřela jinou knihu a vypadlo jí na zem několik stránek. „Tohle bude fakt na dlouho.“ povzdechla si, „Máš nějaký můj předmět?“ zeptala se tě následně, „Myslím, že k tomu abych se ti dokázala dostat do hlavy na větší vzdálenost budeš muset mít u sebe nějaký předmět... Něco co kdysi patřilo mě, aby mezi námi bylo nějaké spojení. Nebo nevím jak přesně tenhle druh magie funguje, ale určitě v tom něco na tenhle způsob roli hrát bude.“


BadWolf
„Tak to máš výhodu... Pokud to fakt funguje.“ usmál se Horatio, „Tarnová už má nejlepší léta za sebou... Jestli se teda nějak magicky nezkrášluje.“ dodal, když se k vám do místnosti vrátil Ma'Riar.
„Ma'Riar byl úspěšný.“ řekl a položil před tebe na stůl menší váček připomínající měšec. „Nikdy ho neměl na sobě. Nechtěl riskovat nějakou neznámou temnou magii.“ vysvětlil. Horatio sundal svoje brýle, očistil si je a nechal je položené vedle sebe. Očima tě vybídl k vytáhnutí magického předmětu.


Tondulín
Tarlow tvá slova ignoroval, jeho pohled se upíral k žalářníkovi ke kterému kráčel ráznou chůzí, všiml si zmlácené Belwen ležící na chladné zemi. Oblečený byl do těžké zbroje Thalmorského válečníka k opasku měl připnutou elfskou sekeru i meč, nechyběla ani připevněná přilba. Žalářník si zachoval rovněž vážnou tvář.
„Heh... Co tak drsněj slovník, Tarlowe?“ zeptal se a pokrčil rameny, „Snad se ti ta dě*ka nestihla vybrečet na rameno za tak krátkou dobu nebo snad ještě něco víc...“ zaznělo z úst žalářníka s úšklebkem.
„Někde jsi v mém oslovení vynechal hodnost. To, že spím s tvojí sestrou ti ještě nedává právo se mnou jednat jako se sebou rovným.“ řekl důrazně Tarlow s vážným výrazem ve tváři směrem k žalářníkovi, „Protože my dva si rozhodně rovni nejsme!“ pokračoval stejným tónem. Na důstojníkovi bylo znát, že v sobě snaží ukrýt hněv.

„Otevři celu ve které je ta elfka.“ rozkázal a následně vykročil k cele s Belwen. Žalářník ho následoval, ale neodpustil si vzdorovitou poznámku. „Je to rozkaz!“ zdůraznil mu znovu Tarlow, který byl již značně rozčilený. Žalářník mu neochotně otevřel celu. Tarlow bez jakéhokoliv poděkování vešel, sehnul se k tělu Belwen a pomalu ji přetočil, jako chtěl zkontrolovat zdali jde skutečně o Belwen a také si prohlédnout její zranění.
„Vzdorovala pěkně mrška... Ale nakonec neměla moc na výběr.“ prohodil žalářník, ale jeho slova zůstala bez komentáře. Důstojník mezitím vytáhl z brašny malou ampulku s tobě neznámou tekutinou. „Pěkně řvala, ale bylo to dokonalé.“ komentoval dále žalářník jakoby zkoušel trpělivost přítomných. Nevšímal si přitom svého nadřízeného, který otevřel jakýmsi kouzlem Belwenina ústa a donutil ji vypít obsah lahvičky. Následně kouzlo přerušil a ústa se opět zavřela, sbalil ampulku s lektvarem a znovu se narovnal, opustil celu čímž přerušil žalářníkovo nechutné vyprávění.

„Geanore, připadáme ti jako banda barbarů ze severu? “ zeptal se žalářníka, „Připadáme ti snad jako rasa, kteá by měla potřebu se jim rovnat? Klesnout tak nízko, že ve vazbě mlátíme nebohé ženy a ještě je znásilňujeme když se nemohou bránit?“ pokračoval zatím co Gaenor zamykal dveře cely.
„Ne.“ odpověděl mu pohotově žalářník bez jakéhokoliv rozmýšlení nebo váhání a vytáhl smotek klíčů.
„Opravdu?“ podíval se na něj nevěřícně Tarlow, „Sundej si tu přilbu a podejmi ji. Hned!“ rozkázal, žalářník zaváhal, „Je to rozkaz!“ rozkázal důrazně.
Žalářník sundal neochotně přilbu a podal ji svému nadřízenému. Pod přilbou se ukrýval zarostlý elf, který měl značně zjizvený obličej, který nejrůznějšími tetováními a zarostlou tváří.
„Dobře. Chtěl jsem vidět xift xindla co mi lže do očí.“ namítl Tarlow a udeřil přilbou žalářníka, následně jej popadl a vší silou udeřil jeho hlavou o mříže cely, „MY NEJSME“ zařval a znovu udeřil jeho hlavou o mříže cely, „BANDA BARBARSKÝCH“ znovu přišel úder, „ZASR*NCŮ CO MLÁTÍ“ znovu uhodil žalářníka, „A ZNÁSILŇUJÍ“ přišel další úder, žalářník už nebyl po několika schopen nějakého vzdoru „ŽENY!“ poslední úder při kterým se žalářník už definitivně složil k zemi. Hlavu měl značně rozbitou a zakrvácenou, spolu s ní byla krvavá i mříž. Tarlowův hněv z tváře rychle zmizel. Dunmer, který celý incident sledoval tentokráte raději žádný komentář nepřidal.

Tarlow si nahlas povzdechl při pohledu na bezvládné tělo Belwen a teď i žalářníka. Neověřoval si ani jeho životní funkce, vypadalo to jakoby mu bylo úplně jedno jestli jeho vlnu hněvu přežil nebo ne. Zahodil přilbu.
„Odboj ve své podstatě není špatný, ale jeho vítězství přivede Valenský les do ještě většího chaosu než je pod vedením Thalmoru.“ řekl tiše, „Valenský Thalmor se správným vedením je jediná varianta ke spáse této provincie. Carwen to moc dobře ví, ale je zaslepená slovy svých vůdců, které nikdy neviděla. Uvědom si, že Thalmor disponuje armádou, vládci a má nějakou hierarchii, systém nástupnictví, ale Odboj nic takového nemá. Je veden bandou řečníků, kteří fanatizují dav a získávají podporu schopných jedinců, kteří za ně dělají špinavou práci, ale jakmile se jim povede uspět, sesadí královnu a koho dosadí na její místo? Jeho?“ pokynul směrem k ležícímu Geanorovi, „Těžko. A žádný urozený kandidát, který by byl mohl být přijat aniž by došlo k nějakým rozporům s tradicemi není. Všichni ti 'řečníci' se pokusí uzurpovat trůn pro sebe a jak může vládnout jeden, když je celý odboj založen na vícečlenném vedení? Vzniknou další konflikty, protože každý si ten trůn bude nárokovat, nastane chaos a vypuknou další občanské války a zbytečné krveprolití. Odboj není řešení Aedane. Je to jen nástroj kohosi... Možná legie s cílem rozvrátit naše fungující společenství a uvrhnout moji domovinu do chaosu, připravit ji pro invazi.“ odmlčel se Tarlow ve svém monologu směřovanému k tobě.


SuperHunter
Vystřelila jsi na chlapce blesk, ale byl velmi mrštný a tvému kouzlu unikl aniž by to plánoval. Zaběhl mezi dav a pokračoval úzkou uličkou mezi polorozpadlými cihelnými domy. Následovala jsi ho v sedle, několik kolem jdoucích bylo nuceno uskočit a jeden z nich vrazil a přepadl přes vystavenou keramiku jednoho z posledních obchodníků, což ihned vyvolalo pobouření. Chlapec zahnul doprava a pokračoval dál, ale dařilo se ti ho dohánět. Jeho síly mu pozvolna docházeli a tak se odhodlal k šplhu, vyskočil na zídku a následně obratně pokračoval na střechu jednoho z domů.

---

"Nechte si ty poznámky!" pronesu ke studentovi, pomohu vstát popálenému a zeptám se ho, zda je schopen chůze.

Pak se otočím na třídu, "Musím ho odvést na ošetřovnu. Do té doby, než se vrátím si dělejte poznámky ohledně zaklínadla a gestikulace. NIKDO SI TO NEBUDE ZKOUŠET! Je to jasné?"

Ať už odpoví jakkoli, dodám, že se do pěti minut vrátím a odejdu se zraněným na ošetřovnu. Tam budu hledat nějakého léčitele, tomu sdělím situaci a stav zraněného.

---

,,Jestli to vymanění bude spojené s přijmutím Sithise, tak nám to k ničemu nebude. Navíc, jestli některý z upírů pronikne na univerzitu a zmocní se kamene s Bothielinou duší, bude potřeba, abys byla vyléčená úplně. Nechci čekat na to, až se jim dostane příležitost zajmout tě a přenést Bothielinu duši do tvého těla, což by vedlo ke znovuzrození Bothiel v tvém těle, a proti takové Bothiel bych ani nedokázal vytasit meč, natož se s ní pustit do boje." na chvíli se odmlčím a pak dodám: ,,Co se těch osobních předmětů týče, bude nejlepší, když si jeden od druhého vezmeme pramínek vlasů a uvážeme si jej třeba kolem prstu. Pak budeme mít u sebe něco, co tomu druhému skutečně patřilo." přitom pokračuji s hledáním kouzla v knize.

---

"Budu se jen blahobytně usmívat, zatímco bude Tarlow rozmlacovat hlavu druhého elfa. "Přijdu ti jako nějaký zachránce Valenského lesa Tarlow, samozřejmě že odboj je jen nástroj, který oslabí Thalmor. Ale mě je úplně fuk blahobyt zdejších lidí, je mi jedno jestli se tu bude žít v míru nebo ve válce, ehm to je snad zřejmé už jen tím že jsem imperiál." Odpovím důstojníkovi a netrpělivě se chytím mříže. "Jsem tu jen kvůli Carwen, nevím o co jde tobě a s kým vlastně jsi, ale musíš mě pustit ven. Nebaví mě tu sedět ve zmrzlé cele a je to trochu nevyužití mého potenciálu řekl bych." Usměju se.

---

→ Tah 369


Adrian_S
Student po tvém zásahu zmlkl a zachoval si vážnější tvář, zraněný novic Tegrom přikývl, že je schopen chůze. Zadal jsi práci zbylým novicům a vyrazil se zraněným na ošetřovnu. Po celou dobu chůze přes univerzitu jste nenarazili ani na jednoho novice nebo člena profesorského sboru, bylo zde dokonalé ticho. Teprve až když jste vešli na ubikace a pokračovali po schodišti nahoru k ošetřovně potkali jste pár noviců a novicek. Otevřel jsi dveře a nechal novice vstoupit do ošetřovny.

Službu a péči o zraněné měla v daný moment Karlirah, zrovna pomáhala nějakému novicovi zbavit se nějakého zvracejícího kouzla. Položila před něj vědro a pokynula mu, aby zvracel dokud kouzlo zcela nepomine. Mezitím hledala v přihrádce lektvar na zrušení kouzla. Vedl jsi novice blíže a všiml si, že Karlirah není jedinou profesorkou nacházející se na ošetřovně. U lůžka se Silverwoodovou seděl Benoch a podle všeho spolu vedli nějaký rozhovor, který se podle mírným úsměvů ve tváři obou aktérů vyvíjel dobře.
„Neměl byste příště sesílat kouzla o kterých si nic nezjistíte a ještě na své zkušenější spolužáky.“ pokárala Karlirah zvracejícího studenta. „Hned se vám budu věnovat Fallene.“ řekla a podala novicovi nalezený lektvar. „Až do dna a nezvracet.“ řekla, když jej novic klopil do sebe. Podle výrazu ve tváři, který byl daleko víc zelenější než když zvracel do vědra nešlo o žádný chutný lektvar. Profesorka mezitím popadla vědro v němž bylo několik oslizlých brouků. Položila jej na zem a nohou schovala pod jiné lůžku.

„Co se stalo vám?“ zeptala se a když jí novic ukázal popálenou ruku přikývla, „Lehni si na lůžko.“ řekla a znovu vyrazila hledat správný lektvar. „Ještě se pořádně neorientuji ve zdejším pořádkovém systému.“ konstatovala na svoji obhajobu, když jí hledání správného lektvaru trvalo o trochu déle než bývalo u profesorů sloužících na ošetřovně zvykem (před příchodem Karlirah Jannové měla na starost ošetřovnu Mirabelle Sarricová s Dro'Barrim, na ošetřovně se zpravidla střídají profesoři, který mají znalosti magie Obnovy) „Tohle je on.“ kývla hlavou spokojeně, „Zkoušel jste mu ránu nějak ošetřit?“ zeptala se, když rukou přejela po zraněném místě. „Ptám se kvůli tomu, abych nesmíchala víc lektvarů v jeden a nenastaly nějaké nežádoucí účinky.“


Sarako
„Doufejme, že je kámen na univerzitě v bezpečí.“ kývla hlavou a pokračovala v hledání, „Tady je část textu... Ale chybí nějaké nákresy správného gesta a část zaklínadla.“ řekla a vytáhla utrženou stránku v dosti špatném stavu, dala ji stranou a hledala další část. „Pramínek vlasů je dost dobrý nápad.“ kývla na tvůj nápad. Až téměř na samotném konci knihy se ti povedlo najít část stránky zaobírající se telepatií, vypadá to však spíše na nějaký teoretický výklad než na něco co by šlo použít v praxi. U vchodu do stanu jsi zaslechl hlasité zakašlání jakoby někdo chtěl vstoupit a dožadoval se pozvání.


BadWolf
„Tak to máš výhodu... Pokud to fakt funguje.“ usmál se Horatio, „Tarnová už má nejlepší léta za sebou... Jestli se teda nějak magicky nezkrášluje.“ dodal, když se k vám do místnosti vrátil Ma'Riar.
„Ma'Riar byl úspěšný.“ řekl a položil před tebe na stůl menší váček připomínající měšec. „Nikdy ho neměl na sobě. Nechtěl riskovat nějakou neznámou temnou magii.“ vysvětlil. Horatio sundal svoje brýle, očistil si je a nechal je položené vedle sebe. Očima tě vybídl k vytáhnutí magického předmětu.


Tondulín
„Popravdě nemusím nic. Vidět souboj mezi tebou a Belwen by bylo stejně zajímavé jako sledovat hořet strom Odboje. Carwen k tobě není ani trochu upřímná. Tají ti dost podstatné věci.“ konstatoval s mírným úsměvem, „Dnes večer pojede konvoj s vysoce postaveným důstojníkem Thalmoru přes obchodnickou trasu. Carwen nebo kterákoliv jiná členka Odboje bude vědět o jakou cestu jde. Ten dotyčný se obává o svůj život a proto přijal ochranu vojsk Valenského lesa. Což znamená, že nebude chráněn vojsky Thalmoru, ale vojskem samotné královny. To už značí o jeho vysokém postu mnoho.“ pokračoval tiše, abys ho slyšel zřetelně jen ty „Když se mu stane malá nehoda pomůže to mně, odboji a dost možná i celému Valenskému lesu. Vám to dodá trochu času a mně to pomůže postoupit o pár příček vzhůru. Taková malá vzájemná pomoc. Co říkáš?“


SuperHunter
Vystřelila jsi na chlapce blesk, ale byl velmi mrštný a tvému kouzlu unikl aniž by to plánoval. Zaběhl mezi dav a pokračoval úzkou uličkou mezi polorozpadlými cihelnými domy. Následovala jsi ho v sedle, několik kolem jdoucích bylo nuceno uskočit a jeden z nich vrazil a přepadl přes vystavenou keramiku jednoho z posledních obchodníků, což ihned vyvolalo pobouření. Chlapec zahnul doprava a pokračoval dál, ale dařilo se ti ho dohánět. Jeho síly mu pozvolna docházeli a tak se odhodlal k šplhu, vyskočil na zídku a následně obratně pokračoval na střechu jednoho z domů.

---

Opatrně vytáhnu prsten, tak aby ho viděl i Horatio, a prozkoumám ho, jestli a jak je magický, jakého je původu a všechno co mi moje momentální znalosti dovolují.

---

"Mohl by jsi být trochu konkrétnější, co přesně jsou podstatné věci?" Nechápavě se dotáži. "Nepředpokládám, že by jsi mě pustil jen tak, dohlídnu na to, aby tvůj cíl zemřel bez obav." Ujistím Tarlowa.

---

Naznačím Theře, aby dala všechny knihy ke mě (s čímž jí pochopitelně pomůžu), a potom jí nechám vyzvat osobu před stanem ke vstupu.

---

"Jen jsem ho uhasil vodou a ošetřil kouzlem ty lehčí popáleniny. Zbytek se musí udělat lektvary." řeknu Karliah a dodám, "Nechápu, jak se mu povedlo sebe zapálit, když si zkoušel ohnivou střelu. Ale jsou teprve na začátku, takže předpokládám, že se tohle bude stávat u nováčků."

Přemístím se ke studentovi, "Nedělejte si z toho hlavu a nemusíte se za to stydět. I špatná zkušenost je zkušenost. Příště si dáte jistě na to pozor." takto ho ujistím a podívám se zpět na Karliah, "Budeš mě tu ještě potřebovat?"

Pakliže ne, vrátím se zpět na hodinu.

---

Pokusím se ho následovat podél domu, na který vylezl.

---

→ Tah 370


Adrian_S
„Aha... Dobře. No v tom případě léčbu nijak upravovat nebudu.“ pousmála se Karlirah, „Tohle je trošku hustší lektvar. Je to spíš taková mast.“ vysvětlovala novicovi, „Nebude to nic příjemného až to přijde do styku s popálenou kůží.“ řekla následně, „Obzvlášť v tohle případě... Když to vypadá moc pěkně.“ konstatovala a podívala se na tebe, „Nejlepší by bylo kdyby na něj někdo seslal nějaké útlumové kouzlo, které by utlumilo bolest a já mohla mast nanést. Obojí, ale najednou nezvládnu.“

Dveřmi vešla do ošetřovny Serana Arteriová, oblečená do svého tovaryšského roucha s malými symboly magie obnovy. Přes rameno měla přehozenou brašnu. Ihned zamířila k lůžku u kterého se nacházel popálený novic, pozdravila vás a podívala se na svého bývalého spolužáka.
„Zase jsi vzplál, Tegrome?“ povzdechla si, „Profesorko Jannová to je Tegrom. Novic, který má tak nějak sklony k samo-vzplanutí.“ začala vysvětlovat a střídavě se podívala na tebe a Karlirah. „Nikdo nechápe jak je to možné, ale on prostě dokáže i z léčivého kouzla vyrobit něco co začne hořet.“ Tegrom jen mlčky přikývl. „Akorát...“ zasekla se jakoby váhala jestli má pokračovat, „Profesorka Sarricková...“ nakonec se rozhodla pokračovat, „Zjistila, že obyčejný lektvar pro vyléčení takhle vážných popálenin na Tegroma už nezabírá... Má na něj namíchanou nějakou silnější směs.“
„Aha...“ vydala ze sebe překvapená Karlirah, „To jsem nevěděla.“
„Já také ne, ale protože jsem byla Tegromova spolubydlící na ubikacích a také jsem s ním seděla v lavici tak jsem ho často vodila na ošetřovnu. Jinak bych to taky bývala nevěděla.“ vysvětlila Serana, „Vlastně bych sem bývala ani nepřišla nebýt toho, že jsem zahlídla Fallena jak někoho vede na ošetřovnu a hned mě tak nějak napadlo, že to nemůže být nikdo jiný než Tegrom.“ usmála se a přiložila novicovi ruku na rameno.


Sarako
Thera urychleně přesunula veškeré knihy k tobě, pomohl jsi jí a jakmile bylo vše připraveno pokynula neznámé osobně před stanem aby vešla. Byl to jeden ze stráží, kterého nejspíš poslala samotná hraběnka. Poté u dělal několik kroků do uvnitř stanu se uklonil a střídavě se podíval na tebe a Theru.
„Vaše ehm... Jasnosti.“ řekl nejistě, „Hraběnka Brumská by s vámi ráda hovořila. Buď s vámi nebo alespoň s vaším osobním strážcem. Jde údajně o nějaké věci týkající se vyjednávání s Chorrolem, Legií a také s nadcházející bitvou.“ odmlčel se nakrátko, „Více mi již sděleno nebylo.“ zakončil po krátkém rozmýšlení.


BadWolf
Opatrně jsi vytáhl z váčku prsten, položil ho před sebe a poskytl tak Horatiovi možnost si předmět také prohlédnout. Vzhledově vypadal na první pohled jako jakýkoliv jiný prsten, kterých se dá sehnat u šikovného šperkaře nebo obchodníka spousta. Jediné co prsten činilo unikátním byla značka, která v něm byla vyražená. Znázorňovala jakýsi kříž, když jsi několikrát ve vzduchu přejel rukou nad prstenem poznal jsi přítomnost magie o jakou však šlo jsi odhalit nedokázal.
„Vychází z něj zvláštní magie... Alespoň mi to tak přijde.“ konstatoval Horatio, „Něco takového by Tarnovou mohlo hodně zajímat, ale jestli jde o nějakou temnou magii budeme mít asi hodně co vysvětlovat.“
„Ma'Riar si je jistý, že nejde o čistou temnou magii, ale nikdy prsten nenandal na prst. Byl opatrný.“ připojil se k diskuzi Khajiit.


Tondulín
„Třeba ti je časem řekne sama, když pro ní tak strašně nasazuješ krk.“ odmítl zodpovědět tvoji otázku, „Tohle ani není místo ve kterém bychom měli vést nějakou diskuzi. Už takhle dost riskuji, když se tu s tebou bavím před hromadou vězňů.“ odmlčel se, „Postarej se o toho vysoce postaveného důstojníka. Dnešní večer bych měl strávit v Marbruku. Nehodlám se připojit se svým oddílem k útoku na útočiště Carwenina odboje. Vyhledej mě a možná najdeme v něčem společnou řeč.“ udělal menší odmlku a nohou přitáhl svazek klíčů, který upustil žalářník během Tarlowova hněvu. „Krom toho potřebuji na někoho hodit smrt toho násilníka. Moje teorie u vysvětlování bude snadná... Utekl jsi, nesnesl jsi pohled na to co způsobil tvé přítelkyně z Odboje a rozmlátil jsi mu hlavu o mříže cely.“ přidupl klíče, pokud by povolil byly by na dosah tvé ruky. „Většina vojska odpustí město do půl hodiny. Pak bude na stráži jen několik málo válečníků. Vedení městské posádky by mělo připadnout Tamanovi, ale jestli tě Carwen s Belwen nemají jen pro osobní potěšení nejspíš si dokážeš poradit aniž bys spustil poplach v celém městě. Ostatní ti možná pomohou... Když je osvobodíš, ale tuhle volbu ponechám na tobě.“


SuperHunter
Následovala jsi chlapce podél domu na který vylezl. Odhodlával se, že přeskočí na další dům, ale náhle zmizel. Nedobrovolně, nejspíš se propadl skrze nekvalitní střechu domu. Zaslechl jsi hlasy jiných válečníků jak volají po obklíčení domu a přilehlého okolí. Objela jsi dům, aby ses dostala ke vstupním dveřím. Dvojice válečníků násilím vnikla dovnitř a vyvedla dvojici mladých žen a následně i chlapce, který ukradl měšec.

„Kleknout!“ rozkázal jeden z válečníků a přitom přikázal jinému válečníkovi na střeše protějšího domu sklonit luk. Velitel zvědů na tebe mávl, „Pohotová reakce, válečnice.“ pochválil tě a podíval se směrem k zajatým. Přiložil ruku na hrušku svého meče a sebevědomě došel ke klečícím zajatcům. „Odveďte je k místodržícímu téhle vesnice. Někdo ze Solitarova oddílu se jich ujme a vyvodí patřičné důsledky.“ řekl a vytrhl chlapci z ruky měšec. „Příště už podobnou volovinu neuděláš.“
„Ale pane... My jsme nic...“ škemrala jedna z žen, „Ten chlapec k nám propadl...“
„Feno! Ty jsi upozornil na tenhle dům.“ otočil se velitel zvědů k jednomu z válečníků, „Propadl ten chlapec dovnitř jak vysvětluje ta ženská nebo byl vpuštěn dveřmi?“ zeptal se pohotově a očekával rychlou odpověď.
„Byl puštěn dveřmi. Viděl jsem to vlastní oči.“ řekl jeden z válečníků.
„To je nesmysl pane... Opravdu...“ bránila se žena.
„Meh... Tohle nemá smysl řešit. Ať si to vyřeší místodržící. Já svůj měšec mám a to mě stačí.“ mávl rukou velitel stráží a poté se podíval na tebe, „Pojďte se mnou válečnice. Zjistíme stav posádky a situaci. Zbytek už své rozkazy dostal před bránou.“

---

"Dobře, že jsi to řekla, Serano. Děkuji za informace." pokynu hlavou, "Možná by nestálo na škodu se o tomhle zmínit před Arcimágem. Takováhle zvláštní... schopnost se jen tak nevidí. Třeba by mohl pomoct."

Pak se otočím na obě a zeptám se, "Potřebujete ode mne ještě něco dalšího?"

---

Vstanu a bez jediného slova se vydám ke vchodu, kde se zastavím očekávajíc od Thery pokyn k tomu, abych mohl odejít, nebo na ní počkal (to jestli se mnou Thera půjde, nechám na ní).

---

"Dobře to zní jako plán, díky Tarlowe, nebudeš litovat toho, že jsi mě osvobodil...doufám." Pousměju se. "Mám akorát poslední otázku, co udělali s Belwen? Až se probere bude mě chtít opravdu zabít?"

---

Přikývnu a budu pomalu následovat velitele.

---

→ Tah 371


Adrian_S
„Za málo.“ kývla s úsměvem Serana, „Palagán a Globullus o tom ví... Teda minimálně Globullus se tím nějakou dobu zabýval, ale jestli došel k nějakému výsledku.“ pokrčila rameny, „To nevím.“
„Myslím, že už můžete jít Fallene.“ přikývla Karlirah, když jsi se optal zdali budeš ještě potřeba.


Sarako
„Osobní strážce mě nahradí. Bude mýma očima, ušima i ústy.“ řekla Thera válečníkovi, přikývl, znovu se lehce uklonil a poté opustil stan. Následoval jsi ho až zřícenině, vešel dovnitř a pokračoval do jiné místnosti než předtím. Jakmile jsi vešel spatřil jsi hraběnku. V ruce svírala svůj zdobený nordský meč.
„Doufám, že vás vaše paní nijak výrazně nepotřebuje... Momentálně.“ promluvila k tobě ihned po příchodu a pokynula válečníkovi, aby vás nechal osamotě. „Vyjednavač, kterého jsme poslali do tábora legionářů se vrátil. Byl úspěšný, velitel legionářského tábore je ochoten vyjednávat a podle všeho se mu situace uvnitř města ani trochu nelíbí. To nám hraje do karet. Dokonce řekl našemu vyjednavači, že požádal svého nadřízeného vrchního generála o zaslání posil. Samotný velitel by měl dorazit do pár minut... S menším ozbrojeným doprovodem.“


BadWolf
Opatrně jsi vytáhl z váčku prsten, položil ho před sebe a poskytl tak Horatiovi možnost si předmět také prohlédnout. Vzhledově vypadal na první pohled jako jakýkoliv jiný prsten, kterých se dá sehnat u šikovného šperkaře nebo obchodníka spousta. Jediné co prsten činilo unikátním byla značka, která v něm byla vyražená. Znázorňovala jakýsi kříž, když jsi několikrát ve vzduchu přejel rukou nad prstenem poznal jsi přítomnost magie o jakou však šlo jsi odhalit nedokázal.
„Vychází z něj zvláštní magie... Alespoň mi to tak přijde.“ konstatoval Horatio, „Něco takového by Tarnovou mohlo hodně zajímat, ale jestli jde o nějakou temnou magii budeme mít asi hodně co vysvětlovat.“
„Ma'Riar si je jistý, že nejde o čistou temnou magii, ale nikdy prsten nenandal na prst. Byl opatrný.“ připojil se k diskuzi Khajiit.


Tondulín
Tarlow pokrčil rameny, „Nemám zdání. Ten Alinorský arcimág je velmistr v oboru paměťových kouzel. Být tebou jí svážu, dám do úst roubík a odvleču do Marbruku. Má tam příbuzného, takového vyšinutého elfa co chová krysy, které pak sežere. Ten už by si sní mohl umět poradit.“ odmlčel se, „Nemusíš mi děkovat. Nedělám to pro tebe.“


SuperHunter
Následovala jsi velitele. Zbytek válečníků a zlodějíčka jsi nechala napospas. Prošli jste kolem místních až ke starému polorozpadlému domu u kterého vysela vlajka Thalmoru. Velitel Zvědů zabouchal na dveře.
„Morálka Solitarových mužů byla vždy otřesná... Nechci ani vědět co nás čeká uvnitř.“ poznamenal před vstupem do kasáren.Jakmile jste vešli spatřili jste několik starých dřevěných postelí na nichž leželo nebo sedělo pár válečníků. Zlatavé zbroje se povalovaly po zemi, stejně tak přilby.

„Kontrola stavu posádky!“ křikl velitel zvědů při vstupu. Několik schopnějších válečníků ihned zanechalo činnosti, vyskočilo a postavilo se do pozoru. „Velitel Solitar je po smrti. Velení nad městem a přilehlým okolí přebírá zcela velitel Faerion. Jste nyní jeho přímí podřízení, chci znát vaše stavy a mluvit s vaším velitelem.“ pokračoval v řeči aniž by počkal až se všichni vzpamatuji.

„Rozkazy jsou následující!“ zvolal důrazně, „Naše vrchní velitelka a Lady se ustupuje směrem k městu, bude projíždět zdejším průsmykem a tato oáza bude jejím chvilkovým odpočinkem. Jakmile tudy projde její armáda všichni se k ní připojíme a ustoupíme do města.“
„Pane! Velitel posádky vyrazil s hrstkou válečníků k průsmyku...“ začal hlásit jeden z válečníků, „Nomádi a část vojska sjednocených hammerfellanů si tam utvořila menší přepadovou základnu. Pravidelně na nás útočí a představují velký problém pro ustupující vrchní velitelku. Ačkoliv jejich počty nejsou velké mají tam velmi velkou výhodu.“ zakončil svoji řeč.
„Dobrá. Beru na vědomí.“ rozhlédl se po kasárnách, „Civilisté půjdou s námi.“
„Pane... Obávám se, že některé nebude možné propustit z klecí. Jsou agresivní, vzdorují a otevřeně podporují Nomády. Navíc je tu ženská co si říká 'Prastará' je to jakási duchovní vůdkyně místních a pokud nepůjde ona nepůjdou ani oni. Násilím je nedonutíte. Má je všechny pod palcem.“ ujal se opět slova válečník.
„Není nám nic do nějaké Prastaré. Prostě půjde a hotovo.“
„Pane... Ona je velmi mocná a nebezpečná. Doporučuji vám s ní jednat raději slovy než zbraněmi.“ upozornil válečník.
„Je jsem zvěd. Nikoliv válečník. Předpokládám, že kvůli tomuhle vás poslal velitel s námi.“ podíval se na tebe, „Abyste přesvědčila tu jejich 'Prastarou'.“ udělal krátkou odmlku, „Já mezitím provedu průzkum průsmyku a zjistím jak se těch Nomádů zbavit. Určitě nemohou mít tak dokonalou pozici.“ dodal.

---

Kývnu hlavou a vrátím se zpět do své učebny. Až vstoupím, podívám se, jestli sedí ve svých lavicích a píšou si poznámky, nebo jestli si zkouší kouzla. Pokud si budou psát poznámky nebo nebudou nic dělat, spustím na ně, "Tegrom už je na ošetřovně. Bude v pořádku."

Pokud je uvidím, jak si zkouší ono kouzlo, ozvu se hlasitě, "Očekával jsem přímou spolupráci, ne rebelii! Huh, a teď si představte, že by se vám kouzlo nepodařilo a někdo další by vzplanul. Nebo co víc, byste někoho zabili! Kdo by vám pomohl? Asi nikdo."

Ať tak či onak, budu pak pokračovat v řeči, "I když víme, co se před chvílí stalo, zkusíme si to ještě jednou a tím bychom dnešní hodinu zakončili." a připravím se na gestikulaci a začnu čarovat. Budu je poté sledovat.

---

,,S podporou legie by to mohlo být o něco snadnější, takže udělám vše, abych přesvědčil jejich Legáta ke spolupráci se záchranou Vašeho manžela a přátel Její Jasnosti." potom se zadívám na hraběnčin meč (má čepel ze stříbra?) a pronesu: ,,Pěkný kousek, kolik pak asi zažil bitev?"