---

"Mno čas utíká." řeknu si jen tak pro sebe a ještě si budu tak třičtvrtě hodiny číst. Zvednu se znaveně z postele a uložím datapad na stůl poté dojdu ke skříni kterou otevřu a vytáhnu z ní svoji zbroj. Tu rozložím na postel potom začnu pečlivě kus po kusu kontrolovat zbroj. Jakmile skončím začnu si zbroj navlíkat. Nakonec dojdu k umyvadlu napiju se vody z kohoutku a zapnu intercom zavolám Černovousovi pokud odpoví řeknu mu : "Tak co připravenej? Ať na tebe nemusíme čekat!" Pokud ne počkam ještě v kajutě do 9:30 čas zabiju čtením a až nastane pravý čas vydám se k ostatním.

---

"No zvědavý jsem" zasměju se "a to s tou knihovnou je vlastně dobrý nápad ... asi se tam někdy mrknu a prostuduju si vesmír, tedy to co o něm ze školy ještě nevím."

---

"Pro Petera, teda pokud na to máme čas. Pokud ne, půjdeme rovnou do parku." odpovím sestře a zkouknu kytku, zdali se jí nic nestalo.

---

Pokusím se nedýchat a jestli přijde tak blízko, že by mě mohl vidět tak vyskočím a praštím ho

---

Elder:
Vydal jsi se tedy k první skříňce a zjistil jsi, že čísla skříněk jdou postupně, šel jsi tedy podle nic až si stanul před vysněnou skříňkou na které se zel nápis "333". Otevřel jsi jí a z jejích útrob na tebe vypadla nějaká taška.

Mopi:
Vorcha se pomalu šouravým krokem blíží až k výstupku, kde jsi schovaná. Nakonec je tak blízko, že ti nezbyla jediná možnost než na něho skočit, když jsi ovšem vylézala z krytu, uslyšela jsi ránu. Následně ti něco prosvištělo kolem levého ucha a poté ti do tváře přistála sprška husté Vorchovy krve. Jeho bezvládné tělo bez poloviny hlavy se zhroutilo k zemi.

Aurel:
,,Čas ještě je," řekne Kate, zatímco kontroluješ kytku, která je v pořádku. Vyrazíte tedy přes ulici k univerzitě. Když vejdete do haly, všimnete si pár lidí a samotných studentů. Mimo jiné vidíš i Petra s Liarou jak, jdou po schodech dolů.

Škorp:
Liara se pousměje: ,,Koukám, že jsem z tebe udělala nějakého nadšence pro vesmír," řekne zatímco scházíte schody v hlavní hale. Náhle spatříš, jak vchodem vcházejí dovnitř Thomas a Kate.

Matt:
Z datapadu jsi si opět přečetl své oblíbené pasáže z knihy. Následně jsi začal kontrolovat zbroj, která se zdála v naprostém pořádku, jen měla trošku poškrábanou barvu, což ale nikomu nevadí, dokud nejste na přehlídce. V klidu jsi si jí oblékl, helmu jsi vzal do podpaží a zavolal jsi Černovouse. ,,Hned to bude, když tak se pro mě stav," dočkal jsi se odpovědi od něho.

---

Vezmu tašku (dovnitř se kouknu později a v klidu) a co nejrychleji se vrátím do hlavní haly, kde bych si mohl koupit lístek a někam odjet.

---

"Á hele! podívej, tak už jsou tu." řeknu Liaře a zamávám Thomasoj s Kate.

---

"Inu dobrá." Odpovím a ukončím rozhovor. Předtím než odejdu ohlédnu se po kajutě zda-li jsem na něco nezapomněl poté se vydám k Černovousově kajutě. Cestou se pokusím najít nějakou jídelnu kde bych mohl něco na hlad zakousnout nebo najít někoho kdo by mě něco k jídlu mohl sehnat.

---

"Liara." řeknu užasle avšak potichu, teď se hlavně nechovat jako pitomec.. možná jsem neměl tak odfláknout dárek pro bratra, no co se dá dělat pomyslím si, poté se otočím na sestru "Rodiče nikde nevidím, fakt to nestíhaj.. Petera to bude mrzet." povzdechnu si. Následně vykročím směrem k Peterovi a Liaře, když budu u nich pozdravím.

---

Aurel a Škorp:
Vyšli jste si naproti a sešli jste se pod schody. První zahájila kontakt Kate, která nejdřív objala Petra a poté Liaru. ,,Moc ráda tě zase vidím, už je to opravdu dlouho," načež se Liara usměje a odpoví: ,,To opravdu ano, jsem ráda, že jsem sem dorazila," podívá se na Thomase a na tváři se jí objeví úsměv: ,,Ahoj."

Možná volná konverzace

Elder:
Vzal jsi tašku, dal si jí přes rameno (byla něco na způsob dnešních sportovních). Je vcelku těžká. Vyrazil jsi tedy urychleně zpět do výtahu a do hlavní haly. V té se nic nezměnilo, v prodejně lístků seděl postarší muž, který si hrál s nožíkem.

Matt:
Ještě jednou jsis překontroloval věci a došel jsi k závěru, že jsi na nic nezapomněl. Jídelna je bohužel na druhou stranu, než Černovousova kajuta, ale na pokoji jsi měl ještě pár nutričních tyčinek, které jsi si tam schoval, tak jsi je do sebe hodil a vyrazil jsi. Po pár minutách jsi se ocitl před dveřmi do Černovousovy kajuty.

---

"Zdravím .... jeden do....(netuším kam za 28 kreditů, ale hlavně co nejdřív pryč odsud)" řeknu, kdyžtak zaplatím a půjdu na vlak.

---

Zabouchám na dveře a řeknu : "Seš připravenej? Ještě tak půl hoďky a už odsud padáme nerad bych to propásl." Poté se opřu o stěnu hned vedle dveří a počkám na odpověď.

---

Otočím hlavu a zděšeně se podívám co to bylo

---

Mrknu se kolik je hodin, aby jsme tam třeba nepřišli pozdě a zeptám se Thomase a Kate "Nevíte jestli přijedou rodiče? už jsem je dlouho neviděl." a usměju se.
1. "Aha ... no ... no to je jedno, uvidím je jindy." nuceně se usměju.

---

"Čau." pozdravím Lairu a také se usměji, potom se otočím na Petera. "Petere.. je mi líto, ale otec a matka nejspíš nepřijdou." řeknu soucitným tónem.

"Jsem rád, že jsi dorazila v pořádku. Jo.. něco tu pro tebe mám." řeknu opět směrem k Liaře a podám jí květinu.

---

Mopi:
Vyděšeně se podíváš co se děje. U Corvuse, ležícího na zemi, spatříš sát někoho v brnění. Podle tvaru se nejspíše jedná o Turiána. Brnění je zářivě žluté s helmou na níž je rudou barvou nakreslena lebka přes obličej. V ruce třímá odstřelovací pušku.

Matt:
Zavolal jsi na Černovouse a ten po pár vteřinách vyšel ven. Na sobě měl také brnění Aliance a v ruce držel svojí helmu. ,,Tak jdeme do zbrojnice?" zeptal se tě.

Elder:
Pozdravil jsi muže a požádal jsi o lístek. Muž se na tebe otráveně otočil a povídá: ,,Dneska si nikam nezajedete, celé město je pod bezpečností simulací, všude to bylo vyvěšeno," s těmito slovy se opět věnuje nožíku.

Aurel a Škorp:
Thomas předá květinu Liaře. Ta se začervená (zamodrá chceš li) a poděkuje mu: ,,To je od tebe tak pozorné, to jsi vážně nemusel." Kate se mezitím přesunu k Petrovi a snaží se ho trošku utěšit: ,,Až uvidíš, co mám za překvapení, tak se posadíš na zadek bráško," zavěsí se o něj, ,,tak jdeme?"

---

Vyjdu ven z nádraží a porozhlínu se kolem, po nějakým klidným místě(ubytovna, liduprázdná boční ulička, nebo něco podobnýho), kde bych si mohl nerušeně prohlídnout obsah tašky a rozhodnout se co dál.

---

"Vzbudila jsi ve mě zvědavost." usměju se "Jistě, jdeme!" vyrazím s Kate ven do toho parku kam máme jít.

---

"Hmm." Zabručím a prohlídnu si Černovouse od hlavy k patě. "Člověče zapomněl jsem jak ti to v tý plný polní sekne kdybych nebyl tak pozornej spletl bych si tě s vnadnou krogankou." Provokativně se usměju a dodám : "Jenom si z tebe utahuju heh no raději se teda už vydáme do zbrojnice ať na nás nemusej čekat." Dořeknu vážnějším tónem hlasu a vydám se do zbrojnice.

---

"Tak tě vítám u nás na zemi.. bratra už jsi poznala a sestru ti představím potom." řeknu, usměji se. "Doufám, že jsi neměla nějak komplikovanou cestu sem.." dodám po chvilce.
Co má vlastně na sobě ?