---

"Vaši parťačku... pff... to se máte dobře..." uceknu

---

,,Nechci být posel špatných zpráv, ale asi už nežije. Ty chlapi po nás začli hned střílet a ještě k tomu hned jak jsme utekli tam přiběhly ty zrůdy..."

---

"Chtějí po nás munici a jídlo. Jídlo by sme měli, ale s municí by byl problém." řeknu

---

Po tom co si Boxeři a RCTB navzájem vyhrožovali, uráželi a nakonec stěžovali jeden druhému, tak se rozhodli někam pokročit.

---

,,Žádnou munici navíc nemáme a pochybuju, že jí někde najdeme volně se válet na ulici."

---

"No.. věděl bych o místu kde je munice... víš, ten Sniper..."

---

,,Myslíš ten co zabil už pěknou řádku lidí a teď má spadeno na nás?"

---

"No... jo... Ale tak vem si to. To by nejmíň čekal, když půjdem přímo na něj. Navíc, ta snipa mu už bude na nic až budeme v tom paneláku za jeho zádama... Já vím je to blbej nápad, ale upřímně, co můžeme ztratit?"

---

,,Co třeba dalšího člověka?!"

---

"No, taky můžem zahnout za roh do nemocnice, skočit z mostu, nebo se dál živořit! Já tohodle mám plný zuby, srát a přežití! Jo, jako fajn, budu se snažit přežít, samozřejmě, ale hodlám ten zbytek svýho života prožít a ne živořit!"

---

Pochybujem že by si ten sniper len tak pozeral z okna a nesledoval si chrbát, dostať sa mu za chrbát nebude lahké, ale môže to stáť za to ...

---

,,Takže jakože jsme teďkon dohromady?"

---

Ak s tým nemáte problém... ja som za, Nick ?

---

"No, já s tím vyloženě problém taky nemám, pokud mě nebudete štvát..."

---

''Já s tím nemám problém''

---

,,Takže jako chcete jít na toho snipera? No každopádně bysme měli vypadnout z týhle silnice."

---

Po době, která se zdála být nekončná se čtyři rozdílní lidé rozhodli spojit a putovat společně napříč zdevastovaným světem. Ale měla následovat další debata. A to o tom jaký bude jejich první krok a jestli si společně vymyslí nový název. Ovšem tato vzrušující debata nastane až příště...

Nový tým končí a brzy budou na řadě Pátrači a jejich Rytířský spolek.

---

ACHTUNG ACHTUNG!!! PÁTRAČI SPIELEN CTŽ!!!

Tým Pátračů dorazil do menší místnosti, kterou vyplňoval jen velký kulatý stůl a židle okolo něj. Sedělo tam deset mužů v rozdílných letech, kteří se po jejich příchodu na pozdrav postavili.
,,Prosím," poukázal tiše jeden z mužů na volné židle a všichni se společně opět posadili.

,,Vítejte," promluvili k nim téměř všichni sborově.
Slova se náhle ujal malý mužík s kulatýmy brýlemy a malým knírkem. ,,Jak jiftě fíte šíkáme si Das žitíši Kulatého štolu. Jšme si totiš všichni rofni. Nemáme fůdce ani nikocho podobécho. Sie das ale jiš jiště fíte. Še? Chtjeli šjme fám sprechen jenom kleine vjec. Jšte sfobodni. Aber achtung! Sie habe na fíběr. Zůstaf s wie und helfen sind ne bo odefít hned tet. Zozhodnete fe."

PS. poprvé v historii CTŽ přikládám VLASTNORUČNĚ dělaný obrázek. Možná na něm zkušení malíři najdou nějakou chybu v menším detailu, ale já jsem s ním nadobro spokejený!

---

"Zdravíme, vítáme a těší nás!" ujmu se slova a pak pokračuju. "Je od vás hezké, že nám dáváte na výběr, ale abychom si mohli vybrat, potřebujeme vědět víc... I když zpět mezi ta monstra se nám rozhodně nechce! V čem by tak spočívala naše pomoc vám, kdybychom tu s vámi zůstali a co přesně vlastně děláte?"

---

Mlčky vyčkávám.