---

Sednu a řídim.

---

"V pořádku kdyby se něco stalo tak si ji vezmu, ale zatím ji měl ty.Mimochodem chtěl bych získat nějáké nástroje a taky bychom potřebovali konkrétní výzbroj.Tudíž bych chtěl najít muzeum a márnici"

---

"Jestli tam nějaké bude a nebude to moc riskantní, můžeme se zajít podívat. Sakra, v muzeu jsem nebyl ani nepamatuju. Uděláme si krásný rodinný výlet," zasměju se směrem ke spící rodince.

---

"Já to myslel tak, že bych nás chtěl vyzbrojit kupříkladu meči.A ty nástroje k prozkoumání těla zombí"

---

,,Muzeum? Co to je? To slovo neznám." zasměju se.

---

"To je, Jeffe, místo, kam dneska patří věci jako štěstí, pohoda nebo slunce svit. A Dime, já to samozřejmě pochopil, ale proč nespojit práci se zábavou? Kultura je v téhle době vzácná věc."

---

"Proč ne?Ikdyž je tu problém.Vůbec najít muzeum může být těžké a doufat, že nebude vyrabované nám k ničemu nepomůže.To samé u márnice"

---

Pátrači uhánějí dál. Již uběhla hodina od setkání s banditi a les začíná pomalu ustupovat. Je už zřejmě půlnoc a na obloze je vidět měsíc. Jeff mezitím vystřídá Thomase v řízení, Dimitri prohlásí že s injekcí proti nákaze ještě počká a přemýšlí o vyrabování muzea a márnice. Mohli by zkusit jedno z měst, které bude před onou vysněnou zemí do které míří...

---

Mimochodem teď míříme do tropického ráje.Tudíž se tady dlouho nezdržíme.Tropické oblasti jsou docela oblíbené pro turisty tudíž očekávám obrovské množství chodců.Chtěl bych zamířit na studenější území.Například antarktida nebo sibiř ;) takže se na to musíme připravit.

---

Brzy z rána ještě než vyšlo Slunce dorazili Pátrači k jedné z menších vesnic. Dle jejich mapy se jmenovala Chroptives a byla to jedna z mála vesniček na pohraničí. Tvořilo ji jen pět baráků a stodola. Na jejich trase se ještě mohli zastavit v dalších dvou malých vesnicích: Zasranov a Děsov, také se mohli zastavit v posledním městě, které se jmenovalo jednoduše Už.

---

Já bych se tu nezdržoval a zastavil až v Už.Co na to říkáte?

---

,,Zasranov? Kterej blbec to vymýšlel, tyhle názvy fakt stojí za to. Už abychom byli v Už."

---

"Souhlasím."

---

Už za úsvitu Slunce dorazil autobus do Uže. Bylo to poslední město této země, které leželo hned u hranic tropického Latasu kam mířili. Když vjížděli do města všichni zaznamenali podivnou atmosféru, která tu panovala. Tolik "lidí" kolik jich tu bylo, ještě nikdy takhle pohromadě neviděli. Všude se to jimi hemžilo. Možná jedno, nebo dvě sta polomrtvých zrůd. Někteří se jen líně povalovali po zemi a druhá polovina nemotorně procházela sem tam. Všechny zaujalo, že většina je děravá jak ementál. Nejspíš se je někdo snažil pobít, ale nevěděl jak. Také bylo vidět, že dost z nich jsou příslušníci armádních sil.

Dimitri se rychle rozhlédl po okolí a kromě tohoto davu spatřil ohromnou ceduli na které bylo psáno "Navštivte naše muzeum! Výstava nástrojů a hraček ze středověkých dob byla prodloužena do neděle!"

---

Tak pánové a dámy nechcete si udělat adrenalinovou kulturní exkurzi do muzea?Následovanou morbidní a temnou půlnoční výpravou do márnice.Budete moci poznat hodně mrtvých lidí!A navíc 75% sleva!Pokud zavoláte do 15 minut dáme vám 2. vstupenku zdarma!

---

"Hlavně klid, Dime... Podívej se na ty zástupy kolem. Nástroje na pitvání těch mršek si zatím můžeme odpustit. Zaprvé, ani jeden z nás není doktor, zadruhé nevíme, jak nebezpečné by to mohlo být. Zbraně na blízko by se nám, pravda, hodily, ale vidím v tom háček. V muzeu budou buďto repliky, které vůbec nemusí být použitelné, anebo původní zbraně, které už po staletích taky nejsou k ničemu. Nebýt tu tolik monster, neváhal bych, ale takhle mi to přijde jako příliš velké riziko.

---

"Hmm... máš pořád tu mapu?Pokud jo rozlož ji prosím"

---

Rozložím mapu před Dima.

---

Zjistit kde je další větší město.

---

,,Už jsme v Už takže už abychom byli pryč, páč už se to tu hemží ty potvory, které už zemřeli, buď v Už nebo už i docela jinde." Zasměju se.