---

"Jestli půjdeme dál nahoru, nejspíš bude lepší jít po schodech. Když někdo zakopne nebo sklouzne nemuselo by to skončit hezky."

---

"Tak dobře půjdeme po schodech, ale moc se mi to nelíbí, buďte připravení na všechno." s nevolí odpovím a půjdu s připraveným samopalem v čele.

---

Nebudu nic namítat a s opatrností je budu následovat.

---

Po několika dlouhých minutách výstupu po schodišti jste stanuli na jeho konci. Před vámi se nyní rozkládá částečně prosluněná mýtina. Na pravé straně mýtiny se nachází menší pagoda, na levé straně stojí menší domek. Protější konec mýtiny je zakončen skalní stěnou, do níž je vytesána necelý metr vysoká dračí hlava ze které vytéká voda do jezírka pod ní. Obě budovy a schodiště jsou propojeny dřevěnými chodníčky, kolem kterých jsou vysázené květiny mnoha barev, zbytek mýtiny je letmo osázen bambusy.
,,Odsud se budeme moci porozhlédnout po okolí." pronese Lin k Davidovi při pohledu na pagodu, jejíž poslední patro se tyčí nad vrcholky stromů okolní džungle.
,,Hlavně, že jsme našli vodu." poznamená Hitomi a hodí pohledem na fontánu.
Najednou uslyšíte od domku na levé straně mýtiny hlas: ,,Vítám vás na hoře Lat-Qei, poutníci." a když se podíváte tím směrem, spatříte holohlavého mnicha s dobrosrdečným úsměvem, oděného do šedomodrého roucha, pomalu kráčejícího směrem k vám po dřevěném chodníčku. ,,Podle oblečení bych většinu z vás tipoval na turisty, ale ti sem už pěknou dobu nezavítali." pokračuje mnich, přitom si prohlédne vaše zbraně ,,Máte zbraně, ale nevypadáte jako Kai Langovi muži, proto budete muset omluvit zvědavost starého muže a odpovědět na otázku, kdo vlastně jste?"
Jakmile však mnich dojde blíž a zadívá se na nášivku s logem GRC na Scottově uniformě, jeho úsměv zmizí a nahradí jej ustaraný a zklamaný výraz zároveň: ,,Doufal jsem, že už tohle logo, patřící těm rouhačům, nikdy neuvidím. Nejste snad poskoky těch lhářů, kteří tvrdili, že pomohou navrátit krajinu do původního stavu a místo toho probudili démony z hory?"
,,Ne, my k nim nepatříme!" vydá ze sebe pohotově Hitomi ,,Jsme jen trosečníci z lodi potopené Kai Langovými piráty, tu uniformu jsme našli u mrtvého vojáka v džungli."
,,Dobrá, v tom případě jste u mě vítanými hosty." pronese mnich a na jeho tváři se opět objeví dobrosrdečný úsměv. Potom se otočí, vydá se pomalým krokem ke svému domku a rukou vám pokyne, aby jste ho následovali.
,,Démony z hory." zopakuje si pro sebe nechápavě tichým hlasem Lin ,,Kam jsme se to jenom dostali?

---

Rozhlédnu se jestli někde neuvidím i další mnichy, pak vstoupím do domu.

Sarako, kde mám teď tu T75?

---

Do mnichova domku vejdu až po ostatních. Potom co vejdu dovnitř si místo pořádně prohlédnu.

---

„Tak tohle jsem nečekal.“ přiznám při pohledu na obě stavby a celkově na mýtinu před sebou. „Asi by ses měl té nášivky zbavit a odpárat jí. Aby zbytečně nemátla ostatní.“ promluvím na Scotta.

---

"Nejspíš mezi bandu pošahaných mnichů." potichu odpovím Lin a následuji ostatní do domu.

---

David se rozhlédne kolem, ale žádné další mnichy nespatří.
,,Žije tady kromě Vás ještě někdo?" zeptá se cestou zvědavě Hitomi.
,,Ano i ne. O chod chrámu se starám sám. Lidé z vesnice pod horou se sem chodí modlit, rozjímat, a když je potřeba, pomáhají mi i s opravami." odpoví s úsměvem mnich aniž by se zastavil.
Když vás mnich zavede do svého domku, zjistíte, že je celkem skromně vybavený. Uprostřed místnosti, do které jste právě vešli, se nachází nízký stolek kolem kterého je umístěno několik polštářů, vše umístěné na vyšívaném koberci. Dále jsou v místnosti dvě proutěné truhly a police, na níž se je postavena malá soška Buddhy z pálené hlíny a stojánek na vonné svíčky. Druhá část domku je oddělena papírovou zástěnou, za kterou se s největší pravděpodobností bude nacházet mnichova ložnice.
,,Posaďte se a udělejte si pohodlí." pronese mnich a pokyne rukou na polštáře položené kolem stolku ,,Hned vám dám něco k jídlu, takže pokud si předtím chcete umýt ruce, nádoba s vodou je venku vedle vchodu. Ale na ten koberec mi nešlapejte v botách, nebo ho budete čistit."
Po těchto slovech sáhne mnich do jedné z proutěných truhel, vyndá mísu s rýžovými plackami a položí jí na stůl. Potom z truhly vyndá džbán a vydá se k prameni.
,,Počkejte, já Vám pomůžu." zvolá Hitomi a vyrazí za mnichem.
(KinimodLP: Pistoli T75 máš v kapse od chvíle, kdy jsi s Lin svačil sušenky. Pistoli jsi předtím zvedl, ale nenapsal jsi, že bys jí odložil pryč, takže kapsa je nejpravděpodobnějším místem, kam by si pistoli tvá postava během pojídání sušenek schovala.)

---

Počkám než se Hitomi s mnichem trochu vzdálí a poté začnu mluvit. "Nemyslím si, že mu můžeme věřit, nejspíš je to jen pošahanej stařec, ale mějte se na pozoru, může být nebezpečnej. A proto ty placky nehodlám jíst, dokud mi tady pan doktůrek nedokáže, že jsou naprosto v pohodě." při poslední větě se usměju na našeho medika.

---

Zasměju se a s úsměvem na tváři odpovím: „Možná právě kvůli němu a jeho ‚démonům z hor‘ jsme tady ztroskotali.“, načež si do pusy strčím jednu z rýžových placek. „Prosím tě, děda je rád, že vidí nový tváře a má si s kým pokecat. No, a když budeme hodný tak nás pustí i do pagody.“ řeknu a ohlédnu se směrem ke dveřím. „K*rva, já tady s ním snad zůstanu.“ dodám polohlasem a vezmu si další placku.

---

„Je podezřele milí, ale to mají mniši v popisu práce.“ konstatuji a rovněž si nabídnu rýžovou placku, ale nebudu jí hnedka jíst. Podívám se na Davida zdali sním jídlo nic neudělalo a pokud dospěji k názoru, že ne ochutnám také. „Až se vrátí navrhuji ho vyzpovídat, abychom získali menší přehled o ostrově a lidech co tu žijí. Ale rozhodně bych tu s ním nezůstával.“

---

„A vy snad máte někam namířeno?“ namítnu a pozvednu obočí směrem k ostatním.

---

„Když jsme tohle místo našli my. Může ho najít kdokoliv jiný. Třeba další přeživší... Nebo ty piráti. Pochybuji, že je nějaké duchovní místo zastaví v případě, že si je znepřátelíme a nebo nás prostě budou chtít sejmout.“ odpovím, „Den... Dva bych tu možná zůstal, ale jinak bychom se měli vydat pryč. Získat informace a jít dál.“

---

Kývnu na souhlas a jelikož už mi vyhládlo a s naším medikem ty rýžové placky nic neudělali, usoudím že jsou bezpečné a taky si jednu vezmu.

---

Potom co si všichni vezmou placku si taky jednu vezmu a mlčky se postavím opodál, abych měla přehled o tom co se v místnosti děje. (Tah Lary)

---

Všichni jste se pustili do rýžových placek, i Lin si dvě vzala. Po chvíli se vrátil mnich v doprovodu Hitomi, která držela džbán naplněný vodou. Mnich opět sáhl do proutěné truhly, vyndal několik keramických skleniček a položil je na stůl, kde do nich poté Hitomi nalila vodu.
Mnich si sedne ke stolku, vezme si sklenku s vodou, napije se a potom začne povídat: ,,Vaše kamarádka už mi ledacos řekla." hodí pohledem na Hitomi, která zrovna přisedla ke stolku a vzala si jednu z rýžových placek ,,Také se mě ptala na Kai Langa a místní. Mohu k tomu říci jen, že názory místních na něj jsou různé. Potom, co démoni sestoupili z hory, byl jediný, kdo se jim se svými muži postavil, proto ho někteří považovali za hrdinu a přidali se na jeho stranu. Pro ty ostatní stále zůstal jen nenáviděným pirátem, ale nikdo z nich se mu neodvážil postavit."
,,Jací jsou ti démoni z hory?" zeptá se nejistě Lin.
,,Někteří z nich nosí lesklá brnění a dlouhé meče, další zase umějí rozevřít své tělo a pozřít tak celého člověka. Slyšel jsem o nich jen z vyprávění, protože za dvacet let, co jsem strávil na táto hoře, nikdy jsem nesešel dolů." odpoví mnich, sáhne po jedné z placek a pustí se do jídla.

---

Mnich mi akorát potvrdil mojí teorii o jeho duševním stavu, tak jen budu mlčet a dále jíst.

---

„Ehm… potřeboval bych si dojít na toaletu.“ promluvím na mnicha, když dojí svou placku. „Mohl byste…?“

---

Potom co dojím placku si vezmu další a napiju se.