---

Připravím si kouzlo plamenného pláště, protože jsem asi někde mezi všema nemýlím-li se? Takže zakřičím na kněžku, "Rychle! Neoblomná ochrana!" Předpokládám že když ukázala svoje magické schopnosti, tak toto jednoduché základní kouzlo, které by měl znát každý mág, umí. Potom ho vyčaruju a zkusím napáchat co největší škody. Pokusím se dostat dál od kněžky, aby to nedostala naplno, ale zároveň si budu dávat pozor na ostatní, protože jim asi dojde že uprostřed ohnivého pekla jsem já. Rychle se je pokusím tedy sesmahnout, ale jakmile to bude vypadat že si něco uvědomují tak to vypnu a vzdálím se kus dál, abych nebyl na jednom místě jako cíl.

---

→ Tah 24.


ScorpionCZ
Nechal jsi se obklopil kouzlem plamenný plášť a ihned křikl na Kněžku, která zrovna čelila blížícím se válečníkům. Gerrick ke kterému se stihlo dostat několik válečníků a ihned jej krýt svými štíty se začal urychleně stanovat k soše čímž unikl šlehajícím plamenům z tvého kouzla. Skupinka válečníků ve formaci dlouze odolávala žáru ohně. Někteří takové štěstí neměli a padli k zemi s vážnými popáleninami. Válečníci opodál začali vrhat ledové kouzla s cílem ohnivý úder zastavit.

Kněžce se povedlo tvému ničivému úderu z pláště uhnout. Čímž jsi jí vysvobodil ze spárů přibližujících válečníků, kteří jí ihned zanechali a směřovali k tobě až do chvíle než jsi kouzlo zrušil. Ze skupinky válečníků zůstalo jen několik přeživších. Trojice válečníků z čehož jeden měl ošklivě poraněnou levou ruku a Lord Gerrick, který se držel stranou společně se svým vyčarovaným mečem.

„Ty posranej parchante!“ křikl na tebe z plných plic a otočil se směrem ke Kněžce, která byla již nyní v bezpečné vzdálenosti od jakéhokoliv válečníka. „A ty zasraná dě*ko! Jakmile tohle šílenství skončí, aby se bude válet na hromadě hnijících mrtvol!“ vřískl. a jakmile tak učinil ozvalo se několik prudkých ran do dveří. Altmerský velitel jen hlasitě polkl a znovu pohlédl na tebe.

Dveře se prudce otevřely a skupina nesouhlasících místních se řítila směrem k vám v čele s vousatým Nordem, který nad hlavou zlostně společně s dalšími mával zbraní. „Za Talose! Za našeho boha!“ řval dav a Gerrick jen prstem rozkázal zbytku svých válečníků, aby jej chránili. Kněžka rovněž cosi křikla, ale nebyla slyšet, proto vyrazila před dav, aby jej zadržela. Jeden z válečníků zahodil štít a vrhl ohnivou kouli, která zasáhla levou část davu a způsobila explozi několika džbánků s olejem. Gerrick se poté urychleně přesunul k barevnému oknu chrámu připraven oblast opustit nepozorován davem.
„Počkejte prosím!“ zaslechl jsi hlas staré redguardské kněžky, který byl však stále ignorován.
Vyděšený válečník začal zběsile mumlat další zaklínadlo. Zatím co druhý jen nervózně couval a třetí se s námahou držel na nohou. „Tak dělej něco!“ okřikl jej a pozvedl hlavu.


Tondulín
Přesunul jsi se ke dveřím Carwen. Zaklepal na pootevřené dveře, které se po chvilce otevřeli a ty jsi spatřil mladou modrookou Bosmerku. „Krásné probuzení..“ usmála se a pokynula ti, že můžeš vejít. Její pokoj byl rozměrově stejný jako tvůj. Nábytek byl rovněž stejně rozmístěn akorát zde bylo navíc několik skříní a také větší pracovní stolek, který se nacházel nedaleko dveří. Carwen byla oblečená do šatů stejných jako měla předtím u snídaně a rukou ukazovala na onen pracovní stolek. „Něco jsem pro tebe připravila.“

Na stolku bylo položeno několik kusů lehké hraničářské zbroje, která vzhledově spíše vypadala na výrobu v Cyrodiilu nikoliv na tu zdejší. Patřil k ní jeden kožený a druhý ocelový nátepník a na první pohled pohodlné látkové boty. Vedle kterých byl položen úzký mírně zahnutý elfský meč nesoucí na rukojeti symboly zdejší výroby a kultury. Jeho pouzdro bylo rovněž zdobené.

„Lehká zbroj je nezbytná pro pohyb po stromech a celkově k plížení, kterého si během výcviku užiješ více než dost.“ začala vysvětlovat Bosmerka a přitom ukazovala na jednotlivé části zbroje. „Kápě ti bude zakrývat tvář, aby sis ponechal svoji identitu a tento meč.“ vzala do ruky elfskou zbraň. „Je daleko lehčí než ty tvoje obou-ruční zbraně a hlavně bys mi během výcviku nestačil.“ usmála se a nakonec vzala do ruky zlatavou elfskou sekeru. Při pohledu na sekeru se ti vybavili vzpomínky na souboj s Tarlowem. „Tarlowova sekera. Našla jsem jí a sebrala. Myslím, že se ti bude hodit.“ s mírným úsměvem vrátila sekeru zpět na stůl a koukla na tebe.


Sarako
Tiše jsi našlapoval k pavoukovi, který k tobě stál bokem. Už jsi byl téměř u něj, když jej cosi vyrušilo a on se prudce otočil k tobě. Pavouk na tebe jen zlověstně koukl svýma očima a připravil se k útoku.


Adrian_S
Zapsal sis poznámky z výkladu na tabuli a následně se připravil k odchodu z Univerzity společně s ostatními. Jako první šel profesor a ihned za ním několik noviců, které znal z časů kdy tu ještě učil. Ihned poté jsi šel ty s Gaturnem a Erisem. Cestou ke schodišti ti neuteklo hned několik poznámek na Valindorův zašlý vzhled.

Jakmile jste sešli schodiště a směřovali přes Velký stál objevil se před vámi profesor Belius Arterius (graf. obrázek - zde), který ihned odchytl Valindora a pustili se do krátkého rozhovoru.
„Ah! Zrovna je vedu na praktickou zkoušku. Takže s nimi proberu pár základnějších kouzel a pak je propustím na další přednášky.“ hlásil Bosmer a Bretonec jen pokyvoval hlavou.
„Hele díky, že jste to za mně vzal.. ale mám ještě jednu prosbu od vedení Univerzity.“ převzal slovo Belius, „Víte jak je zítra ten svátek?“ zeptal se a když Valindor kývl hlavou pokračoval, „No.. Tak musíme rozmístit kvůli místním nějaké nemrtvé odhánějící kouzla na zdejší hřbitov. Dnes večer tak, aby to vydrželo v průběhu zítřka až do půlnoci. Původně to měl dělat Art.. Jenže jak oba víme po něm se jaksi slehla zem.“
„Aha.. No já už večer něco mám, ale při správném načasování bych mohl stihnout obojí. Ale měl jsem za to, že to má dělat mág Obnovy.“
„Tak jasný, ale Mirabelle nikdy na tyhle kouzla nebyla, Dro'Barri někde loví kočky v Morrowindu a Globullus už je přeci jen starší a má toho tento týden dost. Nechtěl jsem, aby to padlo na něj.“
„Jasný to chápu, ale nevěděl jsem, že se věnuješ magii Obnovy.“ poznamenal překvapeně Bosmerský profesor.
„Nevěnuji, ale věřte mi Valindore, že ženskou anatomii zvládnu z paměti i když mě o půlnoci vzbudíte. Ale ta se tu jaksi nevyučuje. Vyvolat pár kouzel co zažene oživlé mrtvoly nebude nic těžkého.“ ozval se opět Bretonec, „Už jsem domluvený i s Finnem pro případ, že by se něco domrtvilo. Ale vy zkuste vybrat z téhle bandy alespoň tři schopné novice, abychom neběhali po hřbitově jen mi dva jak jantaři, protože už mám také něco na večer domluvené a nerad bych tu dotyčnou nechal čekat.“ dodal Belius.
„To nebude problém Belie. Zrovna je jdu vyzkoušet jak jsou zdatní. V kolik se teda sejdeme před hřbitovem?“
„O půl sedmé.“ pravil Bretonec a poté koukl na vaši skupinku noviců se slovy „Ta odpolední přednáška už proběhne podle rozvrhu. Žádná nečekaná změna už nebude. A Valindore děkuji vám.“ po těchto slovech zamířil do jídelny. Valindor poté zavelel a vaše skupinka se dala opět do pohybu.

Před Univerzitou jste spatřili polorozpadlou bránu jenž se pozvolna opravovala zásluhou čtveřice stavitelů na než dohlížela mladá válečnice z včerejšího večera (graf. obrázek - zde). Poodešli jste kousek stranou až k místu, které bylo určeno pro venkovní výuku. Valindor si stoupl na vyvýšený kamenný kruh.
„Máme pěkné počasí..“ poznamenal s úsměvem. „Místa tu máme dost. Takže každý z vás udělá několik kroků stranou tak, aby nikoho neohrožoval a bude pečlivě opakovat každé gesto, které vám nyní ukážu. Nejprve si ho několikrát nanečisto vyzkoušíte a teprve až pak přidáte kouzelnou formulku a kouzlo dokončíte. Kouzla budeme zkoušet postupně takže budete mít dostatek času položit jakýkoliv dotaz. Rozumíme si?“ zeptal se a když většina noviců souhlasně kývla spokojeně pokynul hlavou a začal vám názorně ukazovat gesto k prvnímu kouzlu - Kulový blesk. Několikrát jej nanečisto pomaličku ukázal a nakonec se za soustředil a kouzlo vyslal v plné síle do nedaleké hradby. Ozvala se hlasitá rána doprovázená silným výbojem a na místě dopadu zůstalo jen černá šmouha.
„Teď je řada na vás.“ vybídl vás a založil si ruce.


SuperHunterCZ
Společně s Ayrenn jsi se přesunula k Redguardce sedící u baru. Hostinský ihned obsloužil tvoji Altmerskou společnici sklenicí místního nealkoholického nápoje a ženu sedící vedla vás lahví s čistou vodou.
„Je to vše Taeloro?“ zeptal se Hostinský ženy a ta jen souhlasně kývla.
„Mohla by jste nám věnovat pár minut?“ promluvila na Taeloru Ayrenn.
„Eh.. ano. Proč by ne. Stejně tohle město nemůžu opustit ani odmítnout konverzaci s vaší rasou aniž bych za to nebyla potrestána.“ odvětila Redguardka a pokynula vám hlavou k volnému stolku. Usedli jste za stolek. Ayrenn se napila místního nápoje a málem se ušklebila jak jí nechutnal. Prsty jej přesunula před tebe čekávajíc tvé ochutnání.
„Nechte mne hádat. Poslal vás Faerion, nemám pravdu?“ zeptala se vás Taelora a přitom očima sledovala každý kout hostince a vše co jen v hostinci šustlo.

Spor mezi Bosmerskou a Altmerským válečníkem vyústil až v rvačku. Mlátili se holýma rukama a zpočátku se zdálo, že možná i Altmer vyhraje. Nakonec se mu však nepovedl jeden z útoku a rázem vedla Bosmerka, která jej rychle pod krkem a povalila k zemi. Následně mu už každou ranou pěstí přidělávala zranění na obličeji. „Dost! To už by stačilo!“ okřikl jí jeden z přihlížejících a Bosmerka přestala. Vstala od zmláceného Altmera s hněvem v očích. Taelora sledující rvačku od stolu se jen pousmála.



Killiedan
Jakmile se situace před chrámem zvrtla natolik, že se místním povedlo dostat do chrámu raději jsi se vydal k Univerzitě. Přešel jsi most a stanul u rozbořené brány Univerzity, kterou zrovna opravovala čtveřice stavitelů na něž dohlížela mladá válečnice v černé zbroji se symbolem Univerzity (graf. obrázek - zde). Očima si tě pouze prohlédla a nechala tě volně pohybovat se po pozemcích.

Všiml sis, že u venkovního stanoviště pro učení postává skupina noviců vedená Bosmerským profesorem (graf. obrázek - zde), kterého jsi tu za svého studování nepotkal.

---

Před odchodem na cvičiště se zarazím nad slovy mistra Artieria o pomoci "odhánění nemrtvých". V hlavě si budu promýšlet, zda bych to dokázal stihnout či nikoli (vzhledem k tomu, že mám již domluvenou hodinu s Globullem).

Až se dostaneme na cvičiště, zaujmu místo, připravím se, jak ukazuje elfí učitel a za pomoci svých znalostí destruktivní magie budu čarovat nové kouzlo.

---

,,Mefala ať je se mnou a všichni svatí z Tribunalu taky." potichu pronesu a připravím si meč před sebe tak, abych s ním mohl provést výpad na pavoukovu hlavu ve chvílí, kdy zaútočí. (pokusit utíkat s tím okovem co mám na noze, by asi bylo zbytečné)

---

"Říkal jsem si kam se ta sekera poděla." vezmu do ruky Tarlowovu zbraň a přejedu prstem po ostří. "Doufám, že dostanu příležitost ji vrátit majiteli." mírně se pousměji, položím sekeru zpět a vytáhnu z poudra elfský meč. Otěžkám ho a provedu několik bojových výpadů jen tak do prostoru. "Je to opravdu zatraceně lehký, ten meč musel stát majlant." obdivně okomentuji a vrátím ho zpět do pouzdra. "Díky Carwen, budu se snažit nenatáhnout bačkory hned při první misi, to by se ti ta investice do mého vybavení moc nevyplatila." usměju se a počkám na další pokyny.

---

Vydám se do universitní knihovny. Až tam budu položím svazek knich a sešitů co sebou mám na stůl a budu hledat knihu o ledové magii

---

→ Tah 25.


Tondulín
„Nepochybně.“ pronesla Carwen v momentě kdy jsi zmínil Tarlowa a rukou přejížděl po ostří sekery. „Akorát není nabitá. Budeš muset sehnat naplněný kámen duší a nechat zbraň dobít.“ upozornila tě poté. Vrátil jsi zbraň zpět na místo a vytasil elfský meč. Byl neuvěřitelně lehký a každé tvé švihnutí bylo nesrovnatelné s rychlostí předchozí obou-ruční zbraně se kterou jsi prožil nespočet bojů a šarvátek. Elfka se jen pousmála, když jsi zmínil možné úmrtí během první mise a po chvilce usmívání promluvila „Dneska večer si tohle vybavení ještě neužiješ. Místo toho si oblékneš nějaké honosné šaty a půjdeš do společnosti. Poznáš několik místních hodnostářů společně s mnoha zdejšími i cizími důstojníky Thalmoru. Možná i samotnou královnu… Ale to ještě není tak jisté.“ odmlčela se a když jsi schoval meč do pouzdra udělala několik kroků stranou.

„Než tě seznámím s večerním plánem… Tak si zkusíš tuhle zbroj jestli ti sedí. Původně ji Belwen vybírala na někoho jiného. No tak snad bude i tobě.“ začala opět Bosmerka, „Sekeru si prozatím můžeš nechat v pokoji a hlavně si vezmi svůj nový meč. Kdyby došlo ke střetu s nějakou Thalmorskou hlídkou, ale já pevně doufám, že k žádnému konfliktu nedojde.“ odmlčela se a přesunula se k figuríně na níž se nacházela její zbroj. „A Nilven ti připravila oběd. Měl by být někde na skříni v kuchyni. Ale jestli hlad nemáš. Nemusíš to jíst.“ zvolala na tebe a začala sundávat jednotlivé části své zbroje z figuríny.


Sarako
S připravenou zbraní jsi vyčkával až se pavouk přiblíží dostatečně blízko. Jakmile se tak stalo provedl jsi prudký útok s cílem zasáhnout protivníkovu hlavu. Povedlo se. Švihnutím jsi pavouka ošklivě poranil na hlavě a dalším zásahem mu poranil jeho kusadla. Zmrzačený pavouk se dal na ústup.


Adrian_S
Schůzku s profesorem Globullem máš domluvenou kolem šesté hodiny. Její délka závisí na tvé dohodě s ním. Zaujal jsi bezpečné místo. Po tvém boku o několik metrů dál postával Eris a Gaturn byl úplně na konci. Několikrát sis nanečisto vyzkoušel gesto a poté tiše zamumlal správné zaklínadlo bez utvořeného gesta v ruce. Nakonec jsi kouzlo vyzkoušel na ostro společně s několika dalšími 'rychlejšími' novici. Všechny vaše pokusy Valindor pečlivě sledoval a jakmile se někomu z vás povedlo kouzlo vyčarovat ihned k vám zamířil a požádal vás, aby jste kouzlo zopakovali. Nakonec stanul i u tebe po jednom z vydařených pokusů a očekával, že kouzlo zopakuješ. Za soustředil jsi se kouzlo seslal. Nebylo tak silné jako to jeho, když udeřilo do nedaleké hradby, ale přesto bylo povedené. Bosmerský profesor jen spokojeně kývl a jakmile obešel i posledního novice vrátil se zpět na své stanoviště.

„To nebylo tak těžké.“ konstatoval spokojeně Eris, kterému se kouzlo rovněž povedlo a očividně z toho měl velkou radost. Gaturn na tom byl opět o něco hůře, ale kouzlo se mu nakonec přeci jen povedlo vyčarovat.

„Pustíme se do dalšího kouzla!“ zvolal hlasitě profesor, „Nyní si zkusíme Bleskovou runu, protože vyvolat Řetězový blesk by bylo teď nemožné a nebezpečné. Na jeho vyvolání si trošku přizpůsobíme rozestavění po pozemku.“ dodal a opět předvedl nanečisto správné gesto a pro jistotu zopakoval správnou kouzelnou formulku pro vyčarování kouzla. Nakonec jej provedl naostro. Na nedaleké hradbě se objevilo několik magických symbolů zářících v záři bleskové magie. „Tak… Teď názorně vidíte jak vypadá položená magická past neboli runa.“ začal opět a prstem ukázal na vytvořený kruh na hradbě. „K aktivaci stačí jen málo. O čemž se teď přesvědčíme.“ sešel z vyvýšeného místa, sehnul se pro malý kamínek a z pomocí telekineze ho dopravil až k vytvořené magické pasti. Magická past při kontaktu s kamínkem explodovala. „Tak teď jste na řadě vy. Sesílejte kouzlo proti té hradbě.“ poradil vám a otočil se čelem k ní.


Killiedan
Pokračoval jsi přímo k mohutným dveřím do Velkého sálu. Uvnitř se nacházel jen zlomek noviců. Většina z nich byla na právě probíhajících přednáškách. A těchto pár se zjevně jen snažilo ulít z některé z nich a nebo měli daleko důležitější povinnosti. Klidnou chůzí jsi vyšel schodiště a zamířil již známou cestou směrem do knihovny. Dveře byly sice zavřené, ale nikoliv zamčené. Otevřel jsi a vešel.

Spatřil jsi podlouhlou místnost plnou knihoven s knihami staršími než ty sám. Ty nejstarší byly schované ve skleněných vitrínách do nichž směli jen a pouze pověření profesoři a Arcimág. Knihovna je rozdělena na dvě části. Jedna část je přístupná novicům a veřejnosti a druhá část pouze vybraným novicům a profesorům. Uprostřed místnosti se nachází kulatý stůl u něhož se zpravidla sedává a studuje z výpůjčních knih. Právě u tohoto stolku jsi spatřil mladou Bretonskou profesorku magie Obnovy Mirabelle Sarric (graf. vzhled - zde). Seděla za stolkem jako jediná a s podloženou hlavou zamyšleně listovala v jedné z vypůjčených knih. Na dálku však nejsi schopen rozeznat o jakou knihu jde. Profesorka Mirabelle Sarric tě v minulosti učila magii Obnovy a Historii Tamrielu. Rovněž je správkyní obytné části Univerzity ve které přespávají a studují zdejší novicové. Od tvého odchodu z Univerzity se vzhledově příliš nezměnila.

Odložil sis koupení knihy na volný stůl čímž jsi vyrušil mladou profesorku od činnosti. Pozvedla hlavu a s mírným úsměvem tě pozdravila a opět sklonila hlavu ke své knize. Krátce jsi vzpomínal kde se nachází knihovna s knihami o Ledové magii a nakonec zamířil přímo k ní. Ke tvému překvapení však byla většina knih pryč a zůstal zde jen zlomek toho co si pamatuješ ze svých občasných návštěv.

---

Stejným způsobem, jak to předváděl, se pokusím vyčarovat runu. Protože nemám žádné zkušenosti s runami, ale se samotnou destruktivní magií, využiju veškerý vnitřní klid a zakouzlím.

---

Pokusím se porozhlédnout co za knihy o ledové magii na polici j(e budu hledat přibližné základy). Pokud žádnou takovou nenajdu ppokusím se rozpomenout kde je knihovna s magií blesku.

---

"Takže to bude spíš takové přátelské pokecáníčko? V tom jsem mistr oboru." Usměju se a začnu na sebe navlékat jednotlivé části zbroje. "Hlad moc nemám, nechal bych si ten oběd na potom, jestli to Nilven neurazí."

---

Doběhnu za pavoukem a pokusím se ho dorazit a potom se co nejrychleji podívám po sténající ženě.
Kdybych pavoukovi nestačil, půjdu se po sténající ženě podívat s mečem v ruce.
Po celou dobu se budu rozhlížet všemi, pro případ, že by u stropu, nebo někde jinde byli další pavouci.

---

Sundám si prsten neviditelnosti a udělám dvě věci. Pokud elfský válečník hodí ohnivou kouli, tak jí zabráním neoblomnou obranou, aby nedopadla na útočící dav. Zároveň ale chci, aby se dav nerozhodl vyvraždit všechny thalmory, takže na ně co nejvíce zakřičím aby se zastavili. Kdyžtak to, že chci aby zastavili, zase podtrhnu svými blesky. Zařvu na válečníky, "Ještě jsem nedokončil vyjednávání!" potom obrátím svoji pozornost k tomu nadutému veliteli. "Nechtěl jsem aby se nikomu něco stalo, ale nedali jste mi jinou možnost. Po napadení kněžky jste již opravdu překročili hranici ... Máte poslední možnost souhlasit s podmínkami, které jsem vám nabídl, ale tentokrát to prostě uděláte. Nebudete žádat žádný seznam uctívačů a necháte ne jen týden, ale měsíc všem na to, aby se smířili s rozhodnutím impéria. Taktéž nebudete minimálně měsíc stíhat žádné uctívače ani je zabíjet kvůli jejich víře. Je to jako volba života a smrti ... pokud nebudete souhlasit, nic nezabrání davu v lynčování." řeknu mezitím co budu stát mezi válečníky.

---

→ Tah 26.


ScorpionCZ
Sundal sis prsten neviditelnosti a všichni přítomní tě opět mohli vidět normálně - nikoliv jako neviditelný hořící cíl. Ustupující válečník se zarazil. Pevněji sevřel svůj meč a vyčkával co bude následovat. Ustoupit zcela nemohl neboť jsi mu bránil v cestě a do jeho zad směřoval rozzuřený dav před kterým ho mohl ochránit jen zázrak a nebo jeho dva spolubojovníci.

Za soustředil jsi se. Seslal jsi neoblomnou ochranu před válečníka ve zlatavé zbroji s cílem ochránit blížící se dav. Povedlo se. Ohnivá koule se rozbila o tvé kouzlo a výbuch Altmera odhodil kus stranou. Těžko se ve své zlatavé zbroji zvedal zpět na nohy. Druhý opět jen nervózně ustoupil stranou a koukl na svého spolubojovníka. Dav nedbal žádosti tvé ani Kněžčiny a hrnul se dál.

Seslal jsi sérii blesků, které udeřili o kamennou podlahu a zastavili běh davu v čele s vousatým Nordem, který se napřímil a s úšklebkem si prohlížel zbylé válečníky. „Pěkně jsi nám je oslabil Imperiále.“ usmál se a stiskl v ruce svoji zbraň, „Teď se vykašli na nějaké vyjednávání a nech nás dokončit to co jsme začali. Oni by slitování neměli. Teď jim pěkně dokážeme co se stane, když na nás budou dělat ramena.“ otočil se k davu a mávl rukou. Dav jen hlasitě zaburácel a podpořil ho ve všech slovech.

Trojice přeživších Thalmorských válečníků se k sobě přiblížila a tiše si začali šuškat plány jak z téhle celé šlamastiky vyváznout. Kněžka se mezitím přesunula k tobě a tiše ti poděkovala za záchranu života. Po veliteli válečníků zbylo akorát rozbité sklo, kterým uprchl pryč z chrámu v momentě kdy sis zabýval vyvoláváním kouzel.


Tondulín
„Tak bych to zrovna nenazvala…“ ozvala se za tebou Carwen a pomaličku se začala vysvlékat ze šatů urychleně se oblékat do své zbroje. Sám sis mezitím přes sebe přehodil novou zbroj a vyzkoušel jak ti sedí. Vypadá to, že se Belwen trefila neboť ti zbroj docela příjemně sedí a nijak výrazně ti nevadí v pohybu.

„Myslím, že ne…“ zvolala Carwen a připnula poslední nátepník. Jakmile tak učinila přesunula se k stojanu se zbraněmi a zasunula je do pouzder u opasku. „Já jsem připravena.“ zvolala když se točila k tobě a pomaličku se k přesunula ke dveřím. „Ah.. málem bych zapomněla.“ zastavila se a vrátila k pracovnímu stolku z něhož vzala svůj prsten. se symbolem řádu. Nenasunula jej na prst nýbrž pověsila za malý postříbřený řetízek kolem krku. Naposledy zkontrolovala své vybavení, počet šípů ve svém toulci a vyšla ze svého pokoje očekávajíc, že ji nebudeš následovat.

→ V průběhu cestování/průzkumu můžeš s Carwen volně komunikovat a klidně dořešit věci, které jsi s ní nestihl dořešit během cesty sem do Valenského lesa. Mimo jiné jsme ti aktualizoval inventář tak si ho prosím zkontroluj zdali vše sedí jak má.



Sarako
Následoval jsi ustupujícího pavouka až do kouta. Otočil se a opět se začal bránit a zkoušel podniknout několik marných útoků. Nakonec mu tvůj meč ukončil trápení a poslal ho jednou pro vždy mimo svět. Opět se ti podařilo zaslechnout ženino sténání a vydal jsi se k němu.

Do pavučin byla chycená černovlasá pobledlá dívka, která nesla známky hladu a žízně. Její tvář byla na levé straně špinavá od stok a místy i od krve. Ozbrojená zbraní nebyla. Oděv který na sobě měla o ní prozrazoval, že nebude jen tak z nějaké obyčejné rodiny. „Pro- prosím..“ vydala ze sebe jakmile tě spatřila přicházet. Ve stejný moment jsi zaslechl i hlasitější chůzi jenž přicházela od chodby, kterou jsi se dostal až sem.


Adrian_S
Opět sis několikrát nanečisto vyzkoušel gesto a párkrát pronesl zaklínadlo. Nakonec jsi své tělo uvedl do klidu a začal se soustředit. Poté kouzlo vypustil ze své ruky společně se zaklínadlem. Několik symbolů magie se ihned objevilo na hradbě před tebou a nyní se čekalo jen na její aktivaci. „Teď buď sešlete nějaké jiné kouzlo, kterým ji narušíte a nebo tam něco hoďte.“ oznámil profesor jakmile se na hrabě utvořili i další runy. Se tam se stalo, že se magické pasti navzájem aktivovaly, protože se magická znamení navzájem přikryly, ale ve výsledku se každému povedlo kouzlo vyvolat.

Série výbuchů přilákala pozornost mladé členy stráží, která předtím dohlížela na dělníky u brány. Pomalou chůzí došla až k vašemu profesorovi a se slovy „Aby naši dělníci neměli další práci na víc.“ se postavila vedle.
„To nehrozí. Zase až tak silné magické pasti nerozmisťují.“ usmál se Valindor.
„Ale vcelku jim to jde.“
„Vcelku ano. Docela mě příjemně překvapili.“ přiznal Valindor a ohlédl se po ostatních. „Jste připraveni na další kouzlo? Nebo si někdo z vás chce dát krátký odpočinek? Řetězový blesk je docela dost náročné kouzlo a velmi nerad bych někoho odnášel na ošetřovnu kvůli vyčerpání.“ oznámil vám a očekával odpověď. Několik noviců se přihlásilo a on jim kývnutím potvrdil, že si mohou dopřát krátkou pětiminutovou přestávku.

„Zatím docela pohoda.“ pronesl Eris, který se k tobě ihned vydal. „Dokonce i Gaturn to zvládá a to je co říct.“ dodal a sehnul se k zemi. Chvilku na to se napřímil a vytáhl ze své brašničky menší lektvar many. „Chceš taky? Nebo máš vlastní?“ zeptal se a trochu se napil. Bosmerský profesor se mezitím dal do řeči s mladou válečnicí.


Killiedan
Pozorně sis přečetl název čtyř nejbližších knih. Nejužší z nich nesla název 'Základní ledové kouzlo: Omrzliny', o něco širší nesla název 'Pokročilé ledové kouzlo: Ledová střela' a nejširší z nich byla kniha pojednávajících o většině základních a pokročilejších ledových kouzel. Podle jejího opotřebovaného obalu lze usoudit, že je asi velmi často používaná zdejšími novici.

Náhle do knihovny vešla další postava. Zprvu jsi nevěděl o koho jde, protože jsi měl hlavu skrčenou u jedné z knihoven. Když jsi se narovnal spatřil jsi novicku Seranu (sestru profesora Arteria - profesor vyučující Runovou a Elementovou magii) kráčela s knihou v ruce přímo k Mirabelle, která jen s úsměvem zvedla hlavu.
„Měla jsi pravdu. Měla jí půjčenou ona.“ hlásila novicka a opatrně položila knihu na stůl před Mirabelle.
„Tak to je fajn. Ušetří nám to fůru zbytečného hledání…“ začala profesorka a převzala si knihu, „Zajímavé… Od kdypak se Silverwoodová zajímá o paměťová kouzla?“ podivila se náhle Mirabelle, „Ale to je jedno. Tohle potřebujeme my.“ řekla když vrátila záložku zpět na místo a nalistovala stranu kterou potřebovala.

---

Přijmu lahvičku a párkrát si polknu (tak čtvrtinu baňky), "Díky, máš to u mne!" a vrátím mu ji zpět.

"Jo, Gaturnovi se něco nového povedlo. Heh, bude zase o tom celý týden básnit, jako vždy." usměji se, "Ale teď to nemyslím ve zlém... naopak, je to chvála!" kouknu na Dunmera, "No... jak se cítíš ty? Prozatím se mi tahle hodina líbí..."

Až mi Eris odpoví (a popřípadě zeptá a já mu budu muset odpovědět), otočím se k Valindorovi, "Mistře, myslím, že už jsem nabral dost sil. Mohli bychom pokročit?" až mi odpoví, ze zvědavosti k němu pronesu, "Jen mám otázku... máme nějaký cíl?"

---

Rychle si prohlédnu dívčiny oči, jestli nenesou rudou až oranžovou barvu, přitom dbám na to, aby má tvář zůstala skryta ve stínu kápě. Když se ujistím, že se nejedná o upírku, potichu k ní pronesu zatímco jí budu snažit mečem vysekat z pavučin: ,,Dříve bych se neostýchal a začal bych opěvovat Vaší krásu. Jenže mé srdce už patří jedné dunmece, pro jejíž záchranu jsem obětoval takřka vše, málem i vlastní život. Proto nemám v úmyslu udělat nic, čím bych ranil její city. Jsem Valentius Silencius, ten jehož kroky vede samotný Stendarr, ať už vedou prosluněnými pláněmi, nebo nejtemnějšími místy Tamrielu." Až se mi povede dívku vysekat z pavučin, vezmu jí za ruku a poběžím s ní směrem k žebříku, kde jí naznačím, aby lezla první.
Po celou dobu nepolevuji v obezřetnost, a v případě, že bych dívku nestihl osvobodit dřív, než sem dorazí ti, jejichž kroky jsem zaslechl, připravím se k obraně.

---

Vezmu si knihu o základní a pokročilé ledové magii a přejdu ke knihovně s kde by měli být knihy i magii blesku. Přitom budu nenápadně poslouchat (nebo se pokusím alespoň zaslechnout) rozhovor Mirabell se Seranou.

---

"Jojo jen si hodím sekeru do pokoje a můžeme vyrazit." lehkým poklusem doběhnu do pokoje, umístím sekeru do stojanu, popadnu oba dopisy a doženu Carwen. "Jak jsi mluvila o těch kamenech duší, kde se dá taková věcička sehnat?"

---

Kývnu na kněžku, ale jakmile se dav bude chtít pomstít vojákům, tak je rázným gestem zarazím."Vidíte to sklo? tam utekl správný nepřítel! Jejich nadutý a tupý velitel. Tihle jsou jen obyčejní vojáci. Nechte je jít! Chytněte pravé zlo které uniká pryč!" ukážu na okno "Pokud se vzdají, tak je necháte jít." Budu mluvit, ale i očkem sledovat vojáky, kteří pokud se mne pokusí bodnout do zad, tak okamžitě nechám dav aby konal své. Pokud tak neučiní, tak se otočím a učiním nabídku. "Složíte své zbraně a zabráníte dalšímu krveprolití?" Jinak se budu snažit dav držet od vojáků, ale pokud se někteří rozhodnout jít po generáloj tak ty nechám.

---

Naznačím Ayrenn, že její výraz mi stačil a odmítnu ochutnávku.

"Ne tak docela." odpovím na Taeloroninu otázku.

Chvilku budu koukat na probíhající souboj dokud nebude jasné že vyhraje bosmerka.

"Ale pokud víte kde je mohlo by to pomoci tomu, aby tahle putika zůstala v provozu."

---

→ Tah 27.


ScorpionCZ
„No tak Imperiále!“ zvolal Nord, „Uhni nám z cesty nebo nebudeme mít jinou možnost než jít skrze tebe!“ pokračoval hlasitě a přitom mával pěstí ve vzduchu, „Oni by s námi slitování neměli! A jejich velitele už asi jen z těží doženeme! Odse*ou to oni!“
„Tohle je chrám! Místo míru!“ křikla Kněžka.
„Zmlkni! Už včera jsi dokázala, že posloucháš tyhle ušáky na slovo. Kvůli tobě nám vzali oltář Talose a znesvětili ho! A málem by kvůli tobě hořeli i naše domovy, protože by jsi jim vydala naše jména!“ otočil se proti ní Nord a ostatní ho podpořili. „Takže nám uhněte z cesty! Říkám to naposled.“


Tondulín
Popadl jsi sekeru a poklusem ji uložil ve svém pokoji, poté zabouchl dveře a následoval vybavenou Carwen po točivém schodišti dolů. Jakmile jste sešli dolů a uchopili jste otěže koní a vykročili pryč z lesa. Lesem tě opět vedla Carwen, která znala nejrůznější zkratky a věděla moc dobře čemu se vyhnout.
„V nedaleké vesnici. Sice je v rukou Thalmoru… Ale když budeme opatrní povede se ti tam i bezpečně nakoupit. Hlavně na sebe teď příliš neupozorňuj a nevyvolávej spory. Potřebujeme abys byl do večera bez úhony a bez portrétů visících po ulicích.“ otočila se na tebe Carwen.



Sarako

Dívka nejeví známky upírství. Pobledlá je z nedostatku jídla a pití a nebo ze slabého jedu, který do ní mohl pavouk napustit aby jí dočasně oslabil. Jakmile jsi jí vysekal z pavučiny a podal jí rukou padla oslabeně k zemi. Stihl jsi jí však chytnout a postavit zpět na nohy. „Omlouvám se…“ vydala ze sebe a bez jakéhokoliv úsměvu či dalších slov vyrazila s tvou pomocí k nedalekému žebříku.

Jakmile jste vylezli ucítil jsi denní světlo a dívka padla znaveně k zemi a nadechovala se čerstvého vzduchu. Slunce jí neučinilo žádné zranění. Zavřel jsi za sebou dřevěný poklop do stok a rozhlédl se kolem sebe. Nacházíš se v jedné z rušnějších čtvrtí v jedné postranní uličce. Hlavní ulicí se potulují ozbrojení legionáři v barvách Luciovi legie (teď když se Lucius stal generálem Osmé legie legionáři, který ho podporovali a chtěli ve vedení přešli zpět do Osmé legie, ale zelené barvy svých tóg pod zbrojí si ponechali) a sem tam někomu ukáží papír jenž drží hlavní z legionářů v ruce. Všichni doposud zastavení po prohlédnutí listiny zakroutili hlavou a legionáři vyrazili s nepořízenou dál.


Adrian_S
Přijal jsi lahvičku a trošku se napil. Ihned jsi pocítil jak se tvá magická síla opět doplňuje a jsi schopen kouzlit dál. Eris souhlasně pokyvoval, když jsi zmiňoval Gaturna. „Taky jsem spokojen.“ kývl Dunmer a koukl na profesora stojícího opodál. „Sice je to první přednáška od něj kterou jsem absolvoval, ale řekl bych, že to bude asi hodně dobrý mistr kouzel.“ dodal se založenýma rukama.

Jakmile Eris domluvil přesunul jsi se k profesorovi a vyrušil jej z konverzace s mladou válečnicí. „Samozřejmě.“ odpověděl souhlasně a rozloučil se s válečnicí. Svolal všechny přítomné novice a poprosil je, aby utvořili kruh kolem něj. „Posledním kouzlem, které si dneska v téhle přednášce ukážeme a vyzkoušíme je kouzlo Řetězový blesk. Poměrně dost náročné kouzlo a dost nebezpečné, protože v rukou netalentovaného mága nebo při zbrklém a nerozmyšleném vyvolání může způsobit velké škody.“ odmlčel se a postupně koukl na každého z vás. „Kdysi jsem to dělal tak, že jsem hnedka následující den měl přednášku o magii Obnovy a tam jsem se zabýval zraněními, které mohou způsobit kouzla, které jsme probírali právě v hodinách elementové magie. Takže novicové přesně věděli jaké následky mohou mít jednotlivá kouzla a jak je případně ošetřit. Ale jak jsem už říkal předtím. Nejsem tu jako profesor, nýbrž jen jako dobrovolný záskok takže tahle varianta bohužel nehrozí. Ale teď zpět k věci. Já se přesunu na hradbu na které rozmístím několik magických cílů, které kouzlem zničíte. Budete chodit po jednom a všichni co budou mít odzkoušeno mohou odejít na jinou přednášku po případně zůstat až do konce. Rozuměli jste? Dotazy vám zodpovím na hradbě.“ poté vyvolal jednoho z noviců a společně s ním odešel na hradbu. Ze které se po několika minutách vrátil, aby poslal dalšího novice a tak to postupně pokračovalo dál a dál.

„Tohle bude asi hodně drsný kouzlo…“ poznamenal Eris, když viděl jak se někteří novicové vracejí vyčerpaní a některým se dokonce spustila i krev z nosu což značilo magické vyčerpání. „Mám jít před tebou, abych ti pak řekl jaký to bylo?“ zeptal se poté s mírným úsměvem.


Killiedan
Zatím co jsi se přesunoval k jiné knihovně a vyhledával v ní vhodné knihy jsi zaslechl pokračování rozhovoru obou bretonek. „Je to tu docela v dezolátním stavu…“ konstatovala Serana při rozhlížení se do několika poloprázdných knihoven. „To tu není někdo kdo by o knihovnu pečoval?“
„Bohužel… Já mám na starost ubikace a nenapadá mě nikdo kdo by měl takovou lásku k knihám, aby tu o ně pečoval.“ odvětila jí Mirabelle, „Je to smutné, ale je tomu tak. Ale to teď neřeš. Musíme vyřešit tohle.“ po těchto slovech se obě bretonky pustili do prohlížení knihy a veškerá jejích další diskuze probíhala v tichosti.

Knihovna s bleskovými kouzli je na tom podobně jako ta s ledovými. Zůstalo zde jen několik málo knih a většina z nich je tenkých a obsahuje jen nejzákladnější kouzla.


SuperHunterCZ
„Vypadám snad na někoho kdo by měl vědět kde se váš velitel nachází?“ odpověděla ti Taelora a zdůraznila tím svoji rasu, která byla v tomto městě Altmery dost omezována. „Nám stačí málo a ihned se předtím octneme nebo před nějakým jiným nižším důstojníkem, který nás potrestá za nekázeň a nedodržení řádu, který jste tu stanovili po obsazení města.“ pokračovala podrážděně.

Ayrenn jen upíjela z hrnku náboj, který si objednala a nijak do jejích slov nezasahovala. Redguardka se upokojila a potlačila svoji podrážděnost. „A jak skončí tahle putyka je mi fuk…“ krátce se odmlčela a napila se. Očima nenápadně začala rejdit po místnosti, aby si udělala přehled o přítomných. Následně se k vám mírně naklonila a povídá „Měla bych pro vás informace.“
„Jaké?“ optala se Ayrenn se zájmem.
„Už nějakou dobu na požádání vašeho velitele sleduji a informuji vaše muže o případných rozbrojích a sabotáží. Akorát teď mám pro vás něco závažného.“ následovala odmlka, „Máte ve svých řadách zrádce, který vynáší citlivé informace za hradby k vašim nepřátelům.“ napila se z hrnku, „Je to jeden z nižších důstojníků. Jmenuje se tuším Solitar a je příslušníkem tajného prastarého řádu, který má za cíl oslabit Tamrielské velmoci a stanovit rovnováhu. Tím pádem ohrožuje vaši misi zde.“ opět se odmlčela, protože kolem vás procházela dvojice zlatavých bojovníků. „Já jsem sledována vašimi muži a moje spolupráce s vaším velitelem je velmi tajná… Vy dvě mi přijdete jako nové, takže hádám, že nejste ještě ovlivněny intrikami zdejších nižších důstojníků. Solitar chce vedení nad výpravou a Faerionovo místo. Když se ho zbavíte vyřešíte dvě věci na jednou.“
„Zbavit? Stačí když to řekneme Faerionovi a je po všem.“
„Tak to fungovat nebude. Faerion Solitarovi důvěřuje a nejprve po vás bude chtít důkaz o jeho zradě a teprve až pak udělá nějaké kroky. Jenže vy nic mít nebudete. Budete mít akorát mé informace a já se osobně k Faeriovi nemohu dostat, protože by mě Solitarovi muži ihned odvedli a nechali při nejmenším zavřít za mříže.“
„Vlastně…“ zarazila se Ayrenn, „Proč bychom vám měli vůbec věřit? Vždyť jste redguardka!“
„Protože mám toto?“ šeptla tiše a položila na stůl placku se symbolem Thalmorského agenta.

Následovala chvilka ticha, kterou přerušila až Taelora. „Pracuji ve vašem zájmu. Solitar je nebezpečný jak pro můj lid tak pro ten váš. Řád, který zastupuje je nutné vymýtit jednou pro vždy a až padne tento důstojník a Faerion spatří důkazy v jeho domě určitě vás vyznamená.“
Ayrenn na tebe jen zamyšleně koukla. Očividně neví zdali má této staré redguardce věřit.