---

"Mohu na moment dovnitř? Ať neřešíme věci na chodbě." zeptám se a pokud mi povolí vstup dovnitř a uvedou mne do místnosti, spustím na ně, "Byl jsem pověřen kantory, abych sehnal zkušené a talentované studenty pro nadcházející kouzelnickou soutěž. A mezi kandidáty jste i vy dvě, S'faro a S'jirro. Máte zájem se zúčastnit?" pakliže budou souhlasit, zeptám se, "Jakou školu skvěle ovládáte?"

Určitě se budou chtít zeptat, kdy a kde se bude konat soutěž, na to jim odpovím, "Více se dozvíte, pokud přijdete na pátou hodinu odpolední do knihovny. Budu tam já i další kantor, který vás seznámí s dalšími podrobnostmi." podívám se na ně s úsměvem, "Tak, co? Jdete do toho?"

---

,,Ne." odvětím Theře ,,Vím, že jsem si pro nás dva měl najít čas a pozvat tě třeba na oběd, při kterém by jsme si mohli promluvit, ale byl jsem příliš zapálený pro naší práci. Jediné co o tobě vím, je tvá oddanost naší paní Mephale, a tvé oblíbené místo, které jsi mi před chvílí popsala."

---

→ Tah 223.


Adrian_S
„Jistě.“ usmála se Khajiitka a pustila tě dovnitř. Její sestra rovněž zaplula hlouběji do komnaty, která byla o trochu menší než pokoj, který jsi sdílel s Erisem a Gaturnem. Jejich pokoj byl vybaven skromně, krom obvyklého vybavení se zde nacházelo několik ručně kreslených obrazů, které byly vyvěšené na různých místech po pokoji. Také ti neušlo srolované malířské plátno opřené o šatní skříň jedné z khajiitek a také malířské potřeby, které byly položené na stole.

„Já asi magii proměny.“ řekla S'fara a přiložila si ruku na hruď, „A má sestra?“ otočila se směrem k ní. S'jirra zrovna poklízela ony malířské potřeby do šatní skříně.
„Magii destrukcí.“ řekla s hlavou zastrčenou ve skříni.
„Ráda vyhazuje věci do vzduchu...“ přiznala S'fara a lehce se pousmála, „Samozřejmě neúmyslně.“ dodala urychleně. Druhá Khajiitka konečně odstoupila od skříně a postavila se vedle své sestry. Jednohlasně odsouhlasili účast na dnešní schůzce v pět hodin.
„Jakého... Kantora máte na mysli?“ zeptala se S'jirra, „Nebude tam doufám profesorka Silverwoodová, že ne? Pokud ano tak vám se celé soutěže účastnit nebudu.“ pokračovala, „Nepadla jsem si s ní zrovna do oka...“ dovysvětlila, „A já asi jí také ne.“


Sarako
Thera se pousmála, sklopila hlavu a chvilku mlčela. „Předtím než jsem se stala plně oddanou služebnicí naší paní jsem byla v učení.“ krátce se odmlčela, „V učení jedné mocné Dunmerské mistryně, která pařila k cechu mágů. Byla to vskutku dobrá učitelka, mnoho kouzel si pamatuji do teď a to se až tak často k magii neuchyluji. Raději dávám přednost svým ostrým sečným a bodným zbraním.“ následovala krátká pauza, „Jak se jen jmenovala.“ zamyslela se na krátko, „Rena Palagánová.“ řekla nakonec, „Svým vzhledem se nijak nelišila od svých kolegyň Dunmerek, měla dlouhé černé vlasy, výrazné rudé oči jak je u nás dunmerů zvykem a nosívala obvyklé oblečení hodné jejímu postavení. Přesto však měla jednu zvláštnost.“ pousmála se.

„Jenže všechno mé své klady a zápory. Renu chtělo i několik jiných učňů za svoji mistryni, usilovali o to, ale neuspěli, protože si vybrala mě. Většina se s tím smířila, ale jeden ne. Jeden se s tím nedokázal smířit. Neustále mi dělal naschvál, snažil se mě znemožnit před ostatními učni a dokázat, že jsem úplně k ničemu. Příliš se mu to nedařilo, protože všem bylo tak nějak jasné proč to dělá.“ odmlčela se, „Cech mágů byl malá budova, znali jsme se a ututlat nějaké tajemství bylo nemožné. Leda by sis ho vzal sebou do hrobu. Sevan, tak se ten Dunmer jmenoval, Renu miloval. Byla to jednostranná láska, Rena byla vdaná, měla silnou pozici a ačkoliv to v jejím manželství vřelo, neměla sebemenší důvod něco takového ztratit kvůli mladému nevybouřenému, nadutému a neskutečně paličatému Dunmerovi jakým Sevan byl. Rena veškeré jeho náznaky ignorovala, ale Sevan se s tím nehodlal smířit... Mnohokrát jsem si prostě říkala, proč ho nevyhodí? Vždyť je akorát na obtíž, jenže později jsem zjistila proč.“ opět udělala pauzu mezi svým vyprávěním, prošla po místnosti, „Jednoho dne jsem dostala vzkaz od jedné ze svých kamarádek, že se mám s Renou setkat na obvyklém místě. Měla jsem za to, že je to kvůli tomu, že jsme měli spolu odcestovat do Ledohradu za jejím mužem, údajně tam řešil nějaký problém a Rena mu chtěla pomoci. Jenže když jsem přišla na místo setkání nikdo tam nebyl, alespoň jsem si to myslela. Ten šílenec Sevan se mě pokusil zabít. Chtěl mě napadnout zezadu, využít kouzlo neviditelnosti a podříznout mě, ale nevydařilo se mu to. Snažila jsem se mu vzdorovat, ale nedařilo se mi to, byla jsem příliš slabá. Povalil mě na zem a chtěl mě probodnout, alespoň myslím, že to byl jeho úmysl... Snad nechtěl ještě něco dalšího.“ zarazila se a její tvář nakrátko zesmutněla, „V té rychlosti jsem akorát nahmatala kámen... Uchopila ho a pak už si to asi dovedeš domyslet.“ chvilku mlčela, „Zabila jsem ho. Poprvé ve svém životě jsem někoho zabila. Hlavu měl rozmlácenou napadrť a já byla celá od krve.“ povzdechla si, „Vyhnali mě... Několik let jsem strávila na ulici. Sevanovi rodiče se postarali o to, aby má tvář visela téměř na každém rohu... Stráže by mě bývaly zatkly, nebo rovnou zabily. Spíše to druhé. Sevanovy rodiče neměly nouzi o peníze. Dokonce i můj bratr se ke mně otočil zády, když jsem ho přišla požádat o pomoc... Časem jsem si nalezla cestu k Morag Tong... A pak už jsem jenom zabíjela a plnila rozkazy.“ mávla rukou, „Jestli jsem ti někdy tvrdila, že tohle je a byl život, který jsem chtěla tak jsem lhala.“

---

"Mistryně Silverwoodová nemá se soutěží nic společného. V to vás mohu ujistit." usměji se, "Tak jsme domluveni... jen u té destruktivní magie, jaký živel?"

Až mi odpoví na otázku, rozloučím se s nimi a odejdu do svých komnat pro věci. Sbalím si vše potřebné, odejdu do kabinetu, tam si vše "nepotřebné" uložím do polic, stolu, šatníku, atd... Pak se vydám do učebny, kde bude mít Palagán přednášku. Vezmu si svou hůl, do brašny si dám deník a psací potřeby. Až dojdu do učebny, sednu si co nejblíže a připravím se na přednášku.

Než dorazí arcimág, poznamenám si do seznamu lidí pro soutěž, v čem obě Khajiitky vynikaly. Zároveň se ohlédnu kolem sebe, zda nespatřím někoho dalšího ze seznamu.

---

,,Když teď znám tvůj příběh, máš i ty právo znát ten můj." usměji se a pokračuji: ,,Kdybych tehdy nedal na onoho dunmera, co cestoval s těmi dunmery, co mě našly vyplaveného na pláži, jak mluvil o Mephale, jako o paní šepotu, která ví ovšem, co se jen šustne, všechno mohlo bejt jinak. Možná se jen naší paní Mephale prostě jen hodil někdo nový, záhadný cizinec, kterého nikdo neznal, někdo bez minulosti." zhluboka se nadechnu a po krátké odmlce pokračuji: ,,I když nejsem hrdý na většinu toho, co jsem ve službách naší paní musel vykonat, přijal jsem to jako svůj osud v naději, že se stanu jejím šampiónem." podívám se na Theru a dodám: ,,Víc by toho mohla vědět snad jen Bothiel, ale to neznamená, že po tobě chci, abys kvůli mě pátrala v jejích vzpomínkách." vezmu Theru za ruku se slovy: ,,Nechci, aby ti Bothieliny vzpomínky nějak ublížily."

---

→ Tah 224.


Adrian_S
„To je dobře.“ oddychla si S'jirra, „Ohnivý.“ řekla následně. S její odpovědí jsi se spokojil, rozloučil se a vyrazil zpět ke svému pokoji. Odemkl jsi, vešel a zahájil stěhování. Netrvalo dlouho a měl jsi vše sbalené. Co se nevešlo do velkého vaku jsi hodil do menší dřevěné bedny. Postupně jsi vše odnosil ke kabinetu a s poslední věcí jej odemkl a vešel dovnitř. Kousek od dveří byly vyskládané osobní věci své spolubydlící, profesorky Seleny Benochové. Byla to trojice větších truhel, které na sobě byly naskládané. Tím celé její stěnování zjevně skončilo.

Nanosil jsi své věci do kabinetu a zařadil je do volných poliček, své věci uložil do šatní skříně a psací potřeby položil na pracovní stolek. Když jsi měl vše vybalené, vzal jsi hůl, brašnu s pomůckami a opustil kabinet. Rychlejší chůzí jsi se přesunul do učebny ve které měla probíhat výuka. Časově jsi na tom byl už o trochu hůře, ale Arcimág nepatřil mezi profesory, kteří by na přednášku chodívali přesně, mnohdy spíše přišel pozdě.

I dnes tomu tak bylo. Učebna byla plná starších studentů a studentek, kteří se již připravovali na závěrečné sloužení zkoušky. Seděli všelijak rozprostřeně po třídě za dřevěnými lavicemi pro dva. Usedl za jedno z volných lavic, vytáhl seznam lidí, inkoust s brkem a zapsal si své poznatky. Když jsi procházel seznam padlo ti oka jméno jedné nordky. Znal jsi ji pouze od vidění, nikdy předtím jsi s ní nehovořil ani jste se nijak zvláště nezdravili. Seděla v zadní lavici s jedním novicem z Cyrodiilu, kterého jsi neznal. Jmenovala se Kirsten Erarsen.

„Palda si dává nějak načas.“ ozvalo se po třídě z jedné z lavic.
„Ještě někde beztak ujídá oříšky, aby mu nevyhládlo během přednášení.“ zasmál se jiný novic. Ihned jsi ho poznal, byl to ten tlustý novic z rána. Někteří přítomní se jeho slovům zasmáli, jiní jen mlčky hleděli po třídě a nebo studovali z učebnice.
„Být tebou Zeno moc bych se nesmála.“ ozvala se Imperiálka sedící vedle tlustého novice, „Palagán není Arterius. Arterius na to zvysoka sral. Bylo mu jedno jestli chodíš na přednášky, jestli máš doplněné veškeré učivo, jestli ovládáš všechny klíčová kouzla. Vždycky nad tím ve finále mávl rukou a stejně tě pustil k závěrečné zkoušce.“ odmlčela se, „Jestli bude mít Palagán jeho poznámky tak jsme v pytli.“
„Asi tak.“ přikývl jiný student, „Palagán nás tu všechny vyškolí až zjistí, že drtivá většina z nás nebyla ani na polovičce přednášek.“ pousmál se.


Sarako
„Nevím... Nevím jestli nějaké takové vzpomínky v hlavě mám.“ promluvila Thera, když jsi dovyprávěl svůj příběh. „Ty 'cizí' vzpomínky jsou dost nejasné a většinou bolestivé. Přijde mi jakoby se vyjevovaly v mé hlavě znenadání. Možná jdou trochu ovládat... Ale ještě nevím jak.“ pokrčila rameny, „Promiň. Možná... Kdyby existovala nějaká kniha, která by popisovala mé schopnosti, schopnosti upírů všeobecně dost by mi to pomohlo. Nebo zkusit zajmout nějakého jiného upírka...“ odmlčela se, „Který by mi ukázal jak své schopnosti zúročit.“

---

Nebudu se nijak vyjadřovat. V hlavě si připravím na složitá ohnivá kouzla, která jistě zvládnu. Než přijde arcimág, prohlédnu si onu Nordku.

---

,,Těch knih je víc, jen jsou v domě toho léčitele Adamira, tudíž jsou asi tak dvě možnosti, jak je získat. Tou první je pomoci s Adamirovým zadržením, jenže bych ho přitom musel navždy umlčet. Ta druhá je vyzvednout měchy s krví, dostat tě k Adamirovi a vzít ho potom i s těma knihama do Anvilu, kde bychom mohli s jeho pomocí uzdravit nemocného hraběte, jenže až se Carwen a její dvě kamarádky dozví, že jsem pomohl Adamirovi uprchnout, bude ze mě pro všechny jen chodící hromada zlata, nehledě na to, že hrabě nabídne Adamirovi z vděčnost post hradního čaroděja a Thalmor získá v Anvilu docela vysoký vliv." na chvíli se odmlčím a pak dodám: ,,Každopádně je tu i varianta, že se na ty knihy půjdeme jenom podívat až budou připraveny ty vaky s krví, a o Adamirovu osudu rozhodneme až na na místě."

---

→ Tah 225.


Adrian_S
Zatím co se studenti mezi sebou dohadovali a bavili prohlížel sis mladou nordku. Byla vcelku pohledná, měla dlouhé blonďaté vlasy svázané do culíku, aby jí nijak nebránily ve studiu a vyvolávání kouzel. Oči měla modré a kolem krku nějaký amulet, který jsi však nedokázal na dálku rozeznat. Čelo jí zdobila ocelová čelenka s rytinami, které jsi rovněž neznal.

„Já jsem doufal, že dostaneme tu novou profesorku... Viciovou.“ přiznal jiný novic, „Říkalo se, že nastupuje místo Arteria tak jsem doufal, že to bude právě ona kdo po něm převezme přednášky.“
„No... Nevím jestli bychom si přilepšili.“ prohodila žena, „Ona je možná ještě přísnější než Palagán. Byla jsem na té expedici v Morrowindu a tudíž i na několika jejích přednáškách. Když nebudeš počítat to, že tě neustále hlídá, aby jsi dodržoval bezpečnost a nebo to, že každou její přednášku vyzkouší dva nebo čtyři studenty z předešlé látky. Tak dostaneš slušnou přednášku zakončenou prověrkou z probrané látky o které mluvila celou přednášku.“ nadechla se, že bude pokračovat, ale dveře učebny se otevřeli dokořán.

Vešel Arcimág. Kráčel svým obvyklým tempem a opíral se přitom o svoji magickou hůl. Ve druhé ruce držel misku s oříšky, kterou ihned po příchodu ke katedře odložil na stolek. Dveře se za ním sami zavřeli. Novicové a novicky v průběhu jeho chůze učebnou vstali, aby jej přivítali. Když se postavil za katedru, pokynul jim, aby usedli. Všichni tak učinili a sedli si zpět na své místo. Učebnu ovládlo ticho. Palagán sedl na židli, odemkl přihrádku ve stole a vytáhl listinu uschovanou v deskách. Rozevřel ji a začal listovat, když dolistoval prohlédl si stránku a pozvedl hlavu.

„Jak se tak dívám vidím tu samého odborníka.“ pronesl ironicky, „Vaše přítomnost na těchto přednášek je směšná. Nikdy jsem neviděl skupinu noviců, kteří by něco takového dokázali. Z téhle vaší skupiny tu snad byl přítomen na všech přednášek jen a pouze jeden... dva... Ne dokonce tři lidi.“ uchechtl se, „Vaše znalosti budou skutečně bohaté.“ dodal, namočil brk do inkoustu a zapsal do listu počet přítomných a všechny ostatní náležitosti. Zatím co zapisoval v třídě to začalo šumět.

„Já jsem ti říkal, že bude nasranej...“ znělo z jednoho rohu. Palagán však tento rozhovor zaslechl, zvedl hlavu a přísně se na novice, který tuto větu řekl podíval. „Já... Omlouvám se. Pane profesore... Pane Arcimágu.“ Arcimág opět sklonil hlavu k listině. Situace v třídě se opět uklidnila.

„Nechal jsem se vypsat na všechny přednášky, které souvisí s vaší skupinou a probíraným předmětem. Společně nás čtveřice přednášek a poté závěrečná zkouška, kterou někteří z vás absolvují a někteří možná i úspěšně dokončí.“ začal pozvolna Palagán, ale ihned byl přerušen novicem, který se hlásil.
„Kdo nás bude zkoušet?“
„Já nebo kolega Globullus, ale pravděpodobně já. Globullus by měl na této zkoušce sedět jako porotce za vedení Univerzity, přísedícím bude kolegyně Silverwoodová.“ odpověděl mu, ale podle vzdechů a tichých zakletí bylo znát, že nikdo z přítomných z jmenovaných profesorů nadšen. „Z Ledohradu by měla dorazit profesorka Riene Rackhamová.“ dodal.
„To je která?“ vykřikl jeden z noviců bez přihlášení.
„To je ta mladá Redguardka, vole.“ odvětil mu jeho soused.
„Aha.“ pravil novic a usedl zpět na své místo.
„Do závěrečné zkoušky máte ještě čas. Veškeré nadcházející přednášky se budeme věnovat převážně praktickým zkouškám. Ze začátku vždy každý z vás předvede trojici kouzel ohnivého elementu dle svého výběru a poté budeme pokračovat ve vyučování. Krátká teorie a praktická zkouška vyučovaného kouzla.“ odmlčel se Palagán, „Proto se už nebudeme scházet v této učebně, ale budeme chodit do sklepení. Kde máme prostor pro praktické zkoušení nejrůznějších kouzel. Teorie bude velmi málo.“ opět následovala krátká pauza při které si nabídl oříšek, spokojeně ho snědl a pokračoval, „Budeme probírat takzvaná 'sloučená kouzla magie destrukce' jejichž účel je slouží výhradně k destrukci. Sesílání takovýchto kouzel vyžaduje znalost nejzákladnějších ohnivých kouzel a jejich bezchybné a hlavně rychlé vyvolávání. Pokud nejste schopní vyvolat některé ze základních kouzel ohnivého elementu nemáte na budoucích přednáškách co dělat. Každý z vás si bude nosit vlastní lektvar many, nejlépe velký, protože kouzla, která budeme vyvolávat vás budou vysilovat mnohem více než jste zvyklí.“ následovala krátká pauza pro oříšek, „Když někdo z vás zkolabuje nechám ho ležet tam kde leží, protože nejsem mág obnovy a každý mág má vědět kam až jeho schopnosti sahají.“

Jakmile Arcimág dohovořil bylo v třídě ticho. Ticho, že kdyby na druhém konci učebna spadl brk bylo by to slyšet i u tebe. Nikdo z noviců nic nenamítal. Všichni mlčeli a vyčkávali jak bude Arcimág pokračovat.

„Jestli je tu někdo kdo se necítí být dostatečně silný na to, aby držel krok může teď odejít.“ poukázal na dveře, „Jinak se můžeme sebrat a vyrazit do učebny ve sklepení, kde se budeme věnovat praktickým zkouškám.“ rozhlédl se po třídě, „Takže?“ optal se.

Jako první se zvedl tlustý novic, málem porazil lavici. Palagán jen pozvedl obočí a hodil několik oříšků do úst. „Já už jsem v té učebně jednou byl...“ povzdech si, „Já dnešní hodinu vynechám... Kvůli těm schodům... Je jich tam opravdu hodně.“ dodal, ale Arcimág nic nenamítl. Několik noviců se pouze zasmálo, ale jinak opět nastalo ticho. Tlustý novic si sbalil své věci a opustil učebnu.

„Pokud nemáte někdo nějaké dotazy tak můžeme vstát a odebrat se do sklepení.“ rozhodl následně, schoval listu s deskami zpět do přihrádky, opřel se o hůl a sebral ve volné ruce misku s oříšky.


Sarako
„Proč nevyužít Adamira a potom ho v nějaké nepozorované chvilce poslat na onen svět? Pokud by nás teleportoval... Bylo by to možná lepší než kdybych se o něco takového pokoušela já.“ řekla Thera, „Nevím... Nevím jestli náhodou ty změny v mém těle neměli i nějaký negativní vliv na mé magické schopnosti.“

---

Vyrazím se skupinou do sklepení.

---

,,Bothliel nejspíš využívala kouzel bez omezení, tak by snad žádné ze tvých kouzel, s výjimkou těch z magie obnovy, nemělo být nijak omezeno. Alespoň doufám." začnu si sundavat zbroj se slovy: ,,Než budou ty měchy s krví připravené, máme víc než dvě hodinu času." poté se natáhnu na jedné půlce postele, dodám: ,,Navíc jsem toho za posledních pár dní moc nenaspal." a na dvě až tři hodiny se uložím ke spánku.

---

→ Tah 226.


Adrian_S
Bez jakýchkoliv slov jsi se zvedl a následoval jsi ostatní do sklepení. Palagán učebnu opustil jako poslední. Sešel jsi schodiště a chtěl pokračovat do sklepení, když tě zničeho nic odchytla Mirabelle. Nejspíš měla namířeno za někým jiným, ale ty jsi jí přišel zrovna pod ruku.
„Něco tu pro vás mám.“ řekla s úsměvem a podala ti dopis a menší balíček, „Přišlo vám něco z Vysokoskalí.“ dodala a vše tvé ti předala. V ruce svírala ještě další tři dopisy. Když na schodišti spatřila i Arcimága ihned mu ukázala dopis, který byl adresovaný jemu. Soudě jeho zamračeného výrazu, když s námahou uchopil dopis (obě ruce měl plné) se nejednalo o veselé zprávy. Poděkoval a bez dalších slov pokračoval s ostatními novici do sklepení. Mirabelle tě již více nechtěla zdržovat a vydala se svým vlastním směrem, pravděpodobně hledat další majitele dopisů, které právě přišly.

Rovněž ti neušla přítomnost Valindora, který na sobě měl černé roucho s kápí, kterou neměl nataženou přes tvář. Vypadal trochu zesláble, jeho léčba ještě nebyla u konce, ale očividně ho to příliš netrápilo. Vedle něj stála Silverwoodová, která si prohlížela nějakou knihu. Vůbec poprvé jsi jí viděl v něčem jiném než v lepších šatech v kterých trávila nejen svůj veškerý volný čas, ale také v nich vyučovala, nyní na sobě měla cestovní roucho v modré barvě se symboly jejího zaměření. Ani její tvář nebyla zamračená, tvářila se normálně.

Schodiště vedoucí kolem kabinetu Silverwoodové bylo kluzké a nešlo se po něm nejlépe. Bylo jen otázkou času kdy nějaký neopatrný student zakopne nebo mu sklouzne noha. Naštěstí se tak stalo pouze jednou a dotyčný to ustál bez pádu. Když jste konečně stanuli ve větší kamenné místnosti, která byla podpírána několika pilíři a stěny byly vymalované černotou od ohnivých kouzel, Palagán si stoupl doprostřed, aby jste ho všichni dobře viděli. Stál tak u menšího kamenného podstavce v němž byla mísa, podstavec zdobilo několik magických značek a symbolů.

„Každý z vás si teď udělá bezpečný rozestup od ostatních a předvede mi své nejlepší kouzlo. Chci vidět kouzlo, které je z vašeho magického repertoáru nejsilnější.“ odmlčel se, „Abych byl schopen určit kdo z vás bude mít s nadcházejícími kouzli problém.“ opřel hůl o podstavec a do mísy položil menší misku s oříšky ze které si ihned nabídl. Dopis nečetl, uschoval jej do jedné z kapes u svého roucha.


Sarako
„Jen si odpočiň.“ řekla klidným hlasem Thera a přestala pochodovat po místnosti. Usedla na druhý okraj postele, sáhla do přihrádky v nočním stolku a vytáhla malé zrcátko. Notnou dobu se do něj dívala, ale nakonec zrcátko vrátila nazpět a vstala. Co se dělo poté netušíš neboť jsi během několika minut usnul.
(následující tah se probudíš)

---

Dopis si schovám do brašny. Jakmile dojdeme do sklepení a vyzve někoho, aby se předvedl, bez váhání vyjdu z řady se slovy, "Fallen Merle, arcimágu." předstoupím před něj a pronesu, "Znám několik velice složitých kouzel, jedno z nich vám předvedu... Ohnivý kruh."

Podívám se po ostatních studentech, k nimž pronesu, "Odstupte aspoň 5 sáhů zpět. Nechci vás popálit." Jakmile tak učiní, podívám se na Palagána a budu čekat, zda mi kývne, abych začal. Pokud ano, myšlenky se připravím na ono kouzlo, předvedu gestikulaci a dám do toho vše, aby se mi podařilo kouzlo na poprvé (vzhledem k tomu, že jsem ho předváděl minulý den na vnějším prostranství univerzity, by tohle neměl být problém).

---

→ Tah 227.


Adrian_S
Studenti se rozestoupili aniž bys musel cokoliv říci, když jsi se představil Palagán jen s povzdechem řekl, „Já vím kdo jsi. Prostě se předveď.“ odstoupil stranou, aby byl v bezpečí v případě, že by se tvé kouzlo nepovedlo tak jak by jsi chtěl. Zaujal jsi místo uprostřed a za soustředil se, vzpomenul si na všechny náležitosti ke správnému vyvolání kouzla a postupně tak učinil.

Seslal jsi kouzlo. Metr od tebe se objevila ohnivá stěna, která oddělovala tebe od okolí. Palagán jen spokojeně pokyvoval hlavou, někteří studenti včetně Nordky, potenciální adeptky do soutěže, ti dokonce zatleskali.
„Nějak takhle bych si to představoval.“ řekl Arcimág, „Musíte si uvědomit, že vaše kouzla jsou lehce napadnutelná jinými.“ dodal a prudce mávl rukou, ihned se předním vytvořilo několik ze země vystupujících ledových hrotů, které pronikly skrze tvůj ohnivý kruh a zastavily se v té těsné blízkosti. Kouzla spolu začala reagovat, ale i přes všechny snahy, tvé kouzlo v místě střetu s Arcimágovým neobstálo.

„Pokud dojde k takovéto reakci dvou nebo více kouzel, hraje roli síla vyvolaného kouzla a také schopnosti vyvolávajícího. Čím déle kouzlo působí, tím více slábne a je mnohem snazší jej prorazit.“ přistoupil k podstavci a nabral si hrst oříšků, „Máte splněno Fallene. Teď dáme šanci někomu jinému a poté se pustíme do výuky sdružených kouzel.“ řekl a pokynul přihlížejícím novicům a novickám, aby se dali do předvádění.


Sarako
Probouzíš se. Místnost ve které se nacházíš je stále stejně temná, možná ještě temnější. Venku se natáhlo a slunce již nesvítí tak silně. Thera postávala u okna a opatrně si prohlížela závěs, který ji skrýval před slábnoucími slunečními paprsky.
„Počasí se zhoršilo.“ řekla aniž by se otočila, „Spal jsi sotva půl hodiny a venku vypukla pěkná bouřka... Teď už se to trochu uklidnilo, ale stále tam prší a fučí vítr.“ poté se k tobě konečně otočila, „Jestli jsi chtěl spát jen tři hodinky už je čas vylézt.“ pousmála se.

---

Povolím kouzlo a ukloním se arcimágu. Pak se zařadím mezi ostatní a budu sledovat jejich počiny.

---

,,Je úžasné vidět tvůj úsměv hned po probuzení." usměji se na Theru ,,Ještě ten polibek, a bylo by to dokonalé." posadím se na posteli a po chvíli na sebe začnu navlékat zbroj (s tím polibkem to nechám na Theře).
Až budu mít zbroj na sobě, pronesu: ,,Asi půjdeme pomalu dolů, když se nás někdo bude na něco ptát, nech to na mě a až budu hostinské děkovat za pokoj, stačí když přikývneš." pomůžu Theře s pláštěm (který je součástí oněch předražených šatů) a natáhnu jí kápi tak, aby jí částečně skrývala i obličej, se slovy: ,,Je příliš riskantní, aby nás tu někdo viděl oba. Stačí, že měli místní dost času na to, aby si mohli zapamatovat mou tvář."
Potom sbalím do torny dřevěný hrníček, ze kterého jsem dával napít Theře svojí krve (někoho, kdo platil zlato navíc, přeci nebudou podezřívat z krádeže dřevěného hrnku), nabídnu Theře rámě, opustíme hostinec, přitom nezapomenu hostinskému a jeho rodině poděkovat za nocleh a vyrazíme k obchodníku s dobytkem, který mě už nejspíš bude očekávat. Cestou si budu dávat pozor, aby Thera byla dostatečně zahalená před slunečním světlem (ale ne příliš nápadně, to by mohlo strhnout nechtěnou pozornost).

---

→ Tah 228.


Adrian_S
Odvolal jsi kouzlo a plameny ve tvém okolí ustaly. Uklonil jsi se a ustoupil stranou, aby mohli zkoušet i ostatní novicové a novicky. Většina volila tobě podobné kouzla, někteří zvolili i o stupeň slabší kouzla čímž Arcimága, který je po celou dobu sledoval příliš nepotěšili. Trojice mágů měla dokonce problém s vyvoláním středně těžkého kouzla čímž dali jasně najevo, že v nadcházejících hodinách budou mít nemalé problémy. Konečně se na řadu dostala i adeptka na soutěž, nordka Kirsten. Už se chtěla pustit do vyvolávání kouzla, ale vyrušil jí náhlí příchod profesora Globulla, který se doploužil až k Arcimágovi.

„Omlouvám se, že vás ruším.“ omluvil se všem přítomným a poté se naklonil k Palagánovi a cosi s ním začal potichu řešit. Palagán jen pokynul Kirsten, aby své kouzlo předvedla. Bohužel mezi hloučkem noviců jsi neměl možnost zaslechnout o čem se oba mágové baví, mluvili potichu, aby jejich rozhovor byl co nejvíce soukromí a novicové si mezi sebou rovněž vše možné šuškali. Podle Arcimágova výrazu jsi usoudil, že není příliš spokojen zjevně se snaží najít jiné řešení. (pokud by jsi chtěl zachytit alespoň část jejich rozhovoru musel by jsi se přiblížit do jejich bezprostřední blízkosti)

Kirsten na pokyn Arcimága nerušeně pokračovala v přípravách na vyvolání svého kouzla. Zavřela své oči a následně utvořila na obou rukou gesto, vykřikla zaklínadlo. Necelý metr od ní se vynořily plameny jako při tvém kouzlu (Palagánovo kouzlo již dávno pominulo neboť se jej nesnažil udržovat), ale plamenný kruh ještě doplnil plášť, který se vzápětí utvořil kolem těla mladé studentky.

Palagán a Globullus po úspěšném vyvolání kouzla nakrátko pozastavili svoji řeč. Oba se podívali na mladou studentku a spokojeně přikývli. Globullus dokonce s úsměvem zatleskal. „Ta nebude mít problém se závěrečnou zkouškou.“ konstatoval a usmíval se od uchu k uchu. Palagán to nijak nekomentoval. Pouze jej vyzval, aby dořešili předchozí diskuzi.

Kristen s potleskem přihlížejících studentů přerušila soustředění na kouzlo a vrátila se spokojeně do hloučku studentů mezi nimiž byl i novic se kterým seděla v lavici.


Sarako
Zatím co jsi se oblékal do své zbroje Thera se přesunula blíže k tobě. Když jsi byl konečně oblečený, vstal jsi z postele a ona ti věnovala polibek, krátký polibek. Po celou dobu co jsi jí pomáhal s pláštěm a dával jí instrukce mlčela, nic nenamítala. Teprve až když jste se rozhlédli odejít z pokoje ujistila tě, „Neboj... Umím se o sebe postarat.“

Nabídl jsi jí rámě a s dřevěným hrníčkem v torně jste vyrazili pryč. Dole se ti povedlo odchytit pouze ženu hostinského, popřála tobě a tvé společnici šťastnou cestu a více se s vámi nezdržovala neboť měla svých starostí dost. Vyšel jsi po boku Thery ven z hostince. Počasí bylo skutečně nepříjemné. Pršelo a foukal vítr, ale slunce bylo zatažené a Thera nebyla v takovém nebezpečí.

Sitace ve vesnici se změnila. Přibyl počet válečníků odboje a také několik válečníků, kteří se neštítili vzít si na sebe zbroj svých nepřátel, aby byli lépe chránění. Zbroje však měli pomalované bahnem a zelenými barvy, aby se odlišili od svých nepřátel. Několik takových postávalo před konvojem vozů, které nesly symboly Thalmoru, nejspíš se jednalo o kořist z nějakého přepadu. Špatné počasí je příliš netrápilo.

Pokračovali jste až k domu muže, který vás slíbil měchy s krví. Na zahraně nebyl, veškeré náčiní bylo opřené o stěnu domu a byl slyšet tlukot kladiva jakoby se někdo snažil urychleně něco spravit. Když jsi zabušil na dveře do domu ihned jsi zaslechl ženin hlas a po chvilce spatřil i její tvář.
„Vy jste ten s tou krví?“ zeptala se, „Samozřejmě... Že jste to vy... Pojďte dovnitř. Manžel pro vás všechno už připravil.“ dodala a poté poodstoupila, aby jste mohli vstoupit do světnice. Přitom ještě stihla křiknout na svého muže, který byl podle všeho na půdě a snažil se alespoň provizorně opravit střechu, aby jim do domu nezatékalo. Thera se na tebe podívala jakoby čekala na tvoji reakci.

Ačkoliv jsi měl předtím velmi malou možnost ženu farmáře poznat, nyní ti na ní přišlo cosi divného. Přišlo ti jakoby byla nervózní. Její tvář byla pobledlejší a ruka se jí nepatrně chvěla. Možná je to však způsobeno chladem a špatnými podmínkami ve kterých muž se ženou žijí. Po pohledu na světnici do které vás žena zvala bylo zcela jasné, že nežijí zrovna v luxusu a peněz nejspíš také příliš nemají.

---

Mezitím, co bude Palagán a Globullus řešit jakési potíže, přemístím se nenápadně k Nordce a pošeptám ji, "Musím s tebou mluvit! Až skončí hodina, počkám na chodbě. Neboj, vše se dozvíš, neublížím ti." pak se přesunu zpátky a počkám, jak dál rozhodne Palagán.

Pokud skončí hodina, počkám před učebnou, než jsme se odebrali do sklepení a budu doufat, že dorazí.

---

,,Nemáme času nazbyt, krom toho by jsme vám našlapali na podlahu." odsypu několik zlaťáků, tak, aby jich v měšci zbylo jen dvacet a hodím měšec ženě se slovy: ,,Přineste ty měchy, ať můžeme pokračovat v cestě." v hlavě mi přitom probleskne, jaká byla chyba vydávat se za lovce nestvůr, když jednoho co přesně odpovídá mému popisu v Cyrodiilu hledají. Že by už do vesnice dorazila skupina agentů Penitus Oculatus, nebo se Corrientisovi a jeho mágům povedlo zjistit, kde jsem. Možná má jen žena strach, že se provalí s čím její muž obchodoval. Přesto na sobě nedám nic znát a zbylých necelých dvacet zlaťáků schovám do torny.

---

→ Tah 229.


Adrian_S
Nenápadně jsi se přesunul k Nordce. Nebyl to problém, uprostřed místnosti se připravoval další novic, který hodlal předvést nějaké obdobné kouzlo, ale oproti Nordce se mnohem déle připravoval. Hlouček obklopující Kirsten se rozprostřel, aby měl každý možnost sledovat nadcházející kouzlo.

Když jsi přistoupil blíže k Nordce a pošeptal jí, že s ní chceš mluvit. Zpočátku sebou trhla neboť si nevšimla tvého příchodu. V průběhu tvých slov přiložila pravou ruku ke krku jakoby se cosi snažila skrýt. (výstřih to být nemohl, neboť roucha, které se nosí běžně po univerzitě výstřih nemají) Nejistě kývla po tvých slovech a když jsi se vracel zpět na své místo očima tě notnou chvíli sledovala. Všiml sis, že Novic se kterým seděla se k ní naklonil a na něco se jí zeptal.

Novic mezitím uprostřed místnosti předvedl obdobné kouzlo jako Nordka, ale nebylo tak dokonalé a bylo na něm znát, že ho dost vysílilo. Ihned jakmile skončil naklopil do sebe lektvar many a ještě si otřel opocené čelo. I přesto mu přítomní zatleskali. Globullus a Palagán byli příliš zabraní do svého rozhovoru a tak se ke kouzlu ani jeden z nich nevyjádřil. Netrvalo dlouho a konečně dokončili svůj rozhovor. Zrovna nastupoval na scénu Ork v tovaryšské róbě.

„Takže jsme domluveni?“ optal se Globullus, „Mám to udělat tak jak říkáš?“ zeptal se ještě jednou.
„Ano. Pošli tam Mirabelle. Serana je nezkušená a Valindora potřebuji mít po ruce.“ odvětil mu Palagán již nahlas. „A jí koneckonců prospěje změna vzduchu.“ dodal s letmým úšklebkem, Globullus nic nenamítl. Pouze přikývl a odebral se k odchodu.

„To pro dnešek stačí.“ zvolal Palagán a přerušil Orkovu snahu o vyvolání kouzla, „Musíme postoupit.“ nadechl se a rozhlédl po místnosti. „Začneme probírat sloučená kouzla. Jedno takové vám předvedla tovaryška Kirsten Erarsen, která zkombinovala dvě kouzla v jedno. Aniž by přitom musela vyvolávat kouzla postupně. Obě zafungovaly ve stejný moment bez sebemenší prodlevy.“ začal k vám promlouvat a přitom pochodoval z jednoho místa na druhé, „Sloučená kouzla fungují ve většině magických škol, ale v destruktivní magii se využívají mnohem více. Pokud někteří z vás mají v plánu vstoupit do legie jako bojový mágové bez znalosti těchto kouzel se neobejdou. Mnohdy se říká, že mág, který neovládá sloučená kouzla není mág. Také jsou pro vás jakousi jistotu, protože pokud si osvojíte sloučená kouzla téměř s jistotou zvládne i závěrečnou zkoušku.“ odmlčel se, aby dal možnost případným dotazům předtím než se pustí do samotného výkladu jak taková kouzla správě vyvolávat.
„Jsou tyhle kouzla ve zkoušce?“ zeptal se jeden z noviců.
„Nebývají tam. Leda by jste měli v plánu získat titul velmistr. Tam se od vás požadují mnohem širší znalosti a mnohem těžší sloučená kouzla.“ odpověděl mu Palagán, „V podstatě bych mohl sloučená kouzla úplně vyřadit z našich přednášek a místo toho vás zkoušet z kouzel, které už umíte a snažit se, aby jste se v nich zdokonalili a neměli s nimi při závěrečné zkoušce problémy.“ krátce se odmlčel, „Ale Kdyby si někdo z vás chtěl později dodělat titul mistra, chyběli by mu znalosti.“ opět následovala krátká pauza, „K procvičování naučených kouzel slouží v pozdější fázi bojový výcvik.“


Sarako
Odsypal jsi mince a ponechal jich v měšci pouze dvacet. Žena si povzdychla, když viděla, že máš pouze Septimy. Hodil jsi jí měšec, chytla jej a poděkovala. „Hned budu zpět... Ale klidně jste mohli jít dál.“ krátce se odmlčela, „Myslím, že trochu bláta to tu už více zhoršit nemůže...“ dodala s povzdechem, dveře nechala otevřené. Bylo slyšet jak křičí na svého muže, kde přesně se nacházejí připravené měchy a tak jí hlasitě odpovídal. Nakonec na něj zvolala, že je konečně našla a byly slyšet její kroky směřující zpět do světnice.

Thera mezitím několikrát přešlápla z místa na místo, prohlížela si okolí. Neměla možnost si vesnici prohlédnout neboť měla celou dobu zatažené okna a byla tak izolovaná od okolního světa.
„Jestli chceš tak nás zkusím teleportovat. Jak jsi říkal... Bothiel nijak limitovaná ve svých magických schopnostech nebyla tak snad nebudu ani já.“ promluvila k tobě z nenadávání Thera. Jakmile to dořekla spatřil jsi ženu farmáře jak ti nese měchy.

„Tady... Tady jsou.“ řekla a podala ti měchy plné krve, které sis poručil, „Je v tom ta vaše neobvyklá objednávka.“ řekla tišším tónem jakoby měla strach, že jí někdo uslyší. Náhle jste zaslechli mužův hlas jak volá na stoji ženu. „Už... Už budu muset jít. Manžel potřebuje pomoci se střechou.“