---

→ Tah 213.


Adrian_S
„Ano.“ přikývla Profesorka, „Opravdu hodně nostalgie. A také hodně nepořádku a prachu...“ odmlčela se a začala si znovu prohlížet kabinet. „Tenkrát? No... V některé věci jsou stále stejné, ale profesorský sbor se hodně obměnil. Když jsem zde začínala a 'získala' jsem tenhle kabinet po Silverwoodové, která se trochu více rozkmotřila z již zesnulou profesorkou Sybillou Vici. Učilo tu mnoho zkušených a známých mágů, ale mnoho jich nalezlo smrt během obrany města a jiní se vrátili ke svým rodinám a slehla se po nich zem. Bylo tu mnohem více profesorů než je tu teď. Na každou školu magie alespoň tři. Bylo to skvělé... Opravdu skvělé.“ pousmála se a nakrátko odmlčela, „To byl ve funkci Arcimág Seleth. Velmi nadaný mág v oblasti magie Obnovy, dost se zajímal o lidské tělo a jeho funkce a na sklonku života se zabýval i složitějšími metodami léčení doposud neléčitelných nemocí, ale bohužel zemřel aniž by stihl dojít k nějakému převratnému závěru.“ pokračovala ve vypravování zatím co jsi procházel kabinet a sem tam něco poklidil či očistil.

„Smrtí Seletha a Sybilly se atmosféra na Univerzitě velmi změnila... Těžko říci jaké to bude teď. Krom Mirabelle, Alawen a Palagána tu skoro nikoho neznám.“ pokrčila rameny, „Dro'Barri prý odešel do Morrowindu. Což je škoda... Byl to skvělý kolega.“ řekla posmutnělým tónem hlasu a opřela se rukou o opěradlo židle, „Ale přátelé přicházejí a odcházejí. Takový už je život...“

Očistil jsi svůj pracovní stůl, přilehlé nižší poličky, které byly prázdné a skříňky v úrovni stolku. Byl zde i starý očarovávací aparát, která nejspíš pamatuje ještě minulou éru. Očistil jsi několik vyšších skříní a knihoven. Poté jsi pomohl Seleně otevřít okna v komnatě (okna se nacházejí v její polovině kabinetu) a odebral se do soukromých komnat, které se skládaly ze tří místností. První místností byla chodba, které spojovala spolčenou část kabinetu a dále vedle do komnaty vybavené dřevěnou vanou a záchodem. Poslední místností byla ložnice skládající se z větší postele, nočního stolku, šatní skříně, menšího pracovního stolku a truhly. Otevřel jsi okna aby se vyvětral vzduch a vrátil se zpět do společné komnaty.

„Půjdu také... Potřebuji kontakt s místním obyvatelstvem.“ pousmála se a rukou si očistila sukni svého roucha na kterou se jí přichytl prach když se o něčeho zaprášeného otřela. „Ještě...“ zarazila se a začala prohrabovat kapsy, „Dala jsem vám už klíče nebo ještě ne?“ zeptala se.


Tondulín
Otevřel jsi lavici a vytáhl Belweninu brašnu. Ihned v ní cosi zacinkalo. Belwen sebou trhla a podívala se na brašnu. Její oči jasně značili co se jí právě honilo hlavou. „Opatrně.“ upozornila tě ještě jednou a poté co jsi zabouchl lavici usedla zpět. Válečníci na koních zrychlili bylo znát, že již mají pronásledovaní také dost.

Jeden z válečníků si začal nadjížděn zleva a kličkoval mezi rozrostlými stromy což ho dělalo o trochu pomalejším a méně jistým neboť musel neustále dávat pozor na cestu. Zatím co Belwen hleděla pouze dopředu a hnala koně vpřed po prašné lesní cestě.


Sarako
Promlouval jsi k Theře zatím co ona mlčky poslouchala, nechala se přitáhnout i blíže. Jakmile jsi se jí dotkl ucítil jsi její chladnou pokožku. „Mefala nás zatratí.“ šeptla tiše, „Když se obrátíme k jiné Daedře... Zatratí.“ povzdechla si, „Není...“ nadechla se, „Chci... Ráda bych... Ráda bych se zbavila toho co vidím, když zavřu oči. Přejde to?“ optala se a podívala se ti svými zarudlými očima do očí, „Přejdou někdy ty děsivé sny? Zmizí vzpomínky, které mi nepatří? Zmizí to co vidím, ale neprožila jsem to?“ promnula si, „Pořád... Pořád je vidím. Jakoby mě cosi uvnitř chtělo vtáhnout... Chtělo ovládnout. Sem tam slyším hlas... Ženský jak ke mně promlouvá a chce, abych sílila... Ona mě povzbuzuje, ale proč? Proč ke mě ten hlas mluví? Proč se mi to děje? Je to kletba, příznaky sílící proměny? Já... Já nevím je to zmatené.“ zamračila, „Vlastně vůbec nevím co to všechno v mé hlavě znamená.“

---

"Ne, nedala." odpovím ji a následně se zeptám, "Chcete doprovodit?" nabídnu ji rámě.

Jakmile vyjdeme z komnaty, ať už společně nebo samostatně, spustím cestou, "Když jste zmínila mistra Dro'barriho, ten odešel včera, než jste dorazila. Dal své poslední sbohem a pak... no, vy víte. Máte tu výhodu, že to tu znáte, částečně si pamatujete některé kolegy a víte, jak to tu chodí. Za to u mne to bude trochu těžší, ale nebojím se. Naopak... je to výzva a každá výzva by se měla pokořit."

Počkám si, až mi odpoví, pak budu pokračovat, "Jak jste vycházela v minulosti s nynějšími kolegy?" a až mi odpoví i na tohle, položím poslední otázku z první sady, "Trochu jsem přemýšlel, jestli jsem neměl obývat kabinet s altmeří čarodějkou. Teď to vypadá, že se jí všichni stranní."

---

,,Herma Mora není Sithis, Molag Bal, nebo Mehrunes Dagon. Sice s Mephalou není přímo spojenec, jako Boethia, ale jeho zájmy se nestřetávají s těmi jejími. Když bude třeba, vzdám se i odměny, kterou mi Mephala nabídne za dokončení našeho úkolu. To, že opět uvidím na tvých tvářích úsměv, pro mě má větší cenu, než všechny poklady Tamrielu." pohladím Theru po tváři a pronesu: ,,Spousty těch vzpomínek a nejspíš i ten hlas patří Bothiel. Zkus v těch vzpomínkách najít ty, které jsou skutečně tvoje. Zkus zavřít oči a vybavit si svá oblíbená místa."
Jakmile Thera zavře oči, dodám: ,,Teď mi jedno z těch míst zkus popsat."

---

Vezmu jednu z lahviček a vyzkouším efekt na nejbližším jezdci.

---

→ Tah 214.




Adrian_S
„Tak moment... Napravím to.“ vrátila se ke svému stolku, vytáhla několik zásuvek dokud nenalezla tu správnou. Teprve až z ní vytáhla svazek trojice klíčů. „Ten nejdelší je ke vstupním dveřím, ten nejkratší je myslím k truhle, kterou máte uvnitř pokoje a tenhle prostřední je od dveří do komnaty.“ vysvětlila a předala ti klíče. „Klíč od komnaty profesorů bohužel nemám... Asi se budete muset optat Globulla jestli by vám nějaký nechal udělat.“ dodala následně a když si jí nabídl rámě přijala jej.

„Dro'Barriho je mi líto. Byl to dobrý kolega a hodný chlap...“ pronesla s menším zármutkem, ale nakonec jej potlačila a opět se pousmála, „Tím si nejsem tak jista.“ odmlčela se, „Dlouho jsem tu nebyla, mnoho věcí se tu změnilo a znám tu jen Valindora, Alawen, Palagána a Mirabelle... Palagána znám vlastně jen okrajově. Nikdy jsem se s ním pořádně nebavila... On byl takový tajnůstkářský a nepříliš hovorný.“

„Hmm...“ zamyslela se cestou Selena po tvé otázce na vztahy, „Asi dobře. Nemůžu říci, že bych měla s někým nějaký závažný problém. Sice mi trvalo dlouho než jsem se spřátelila s Alawen, která mě zpočátku považovala za svoji konkurentu, protože Sybilla měla v té době docela vliv na Univerzitě a potom co se spolu rozkmotřili zkrátka nabila dojmu, že já jsem přišla na Univerzitu abych ji nahradila.“ krátce se odmlčela, „Ale nakonec jsme se spřátelili a Mirabelle? Sní si vždy ráda popovídám, setkám a spolupracuji. Je to fajn kamarádka.“ opět následovala krátká pauza, „A Palagána, současného Arcimága jsem neměla nikdy možnost poznat jakkoliv lépe. Byli jsme vždy pouze kolegové, kteří se pozdravili a jen velmi zřídka spolu prohodili několik slov. Navíc byl dost často ve při s tehdejším zástupcem Arcimága Tandilem... A já jsem jako začínající profesorka nestála o žádné zbytečné problémy.“ opět nastala krátká pauza, „Je to až děsivé, že jsem schopna vybavit si některé věci z minulosti, ale věci, které se odehráli několik měsíců před mým zraněním ne... Ani dětství si nepamatuji.“ povzdechla si, ale nakonec nad tím mávla rukou.

„Proč? Vždyť jste dostal na výběr.“ odvětila ti na tvoji otázku ohledně Altmerky, „Sice ji neznám, ale tak nějak si myslím, že jí ta samota vyhovuje... Možná by jste kvůli ní mohl mít problémy, protože jestli sem přišla dohlížet na dodržování nějakých zákonů z hlavy Thalmoru asi dost často narazí.“ odmlčela se, když jste kráčeli po schodišti dolů. Kolem vás prošlo několik noviců, pozdravili vás a vy jste jim pozdrav oplatili. „Jestli něco o Palagánovi vím tak to, že si pevně stojí za svými názory a rozhodnutími.“ sešli jste ze schodiště a stanuli ve Velkém sálu, „Když už jsme u těchto diskuzích... Jaký je ten Belius? Znám... Znala jsem jeho příbuzného, proto se ptám.“

Uvnitř Velkého sálu bylo rušno. Ihned ti na oči přišla čtveřice legionářů v čele s kvestorem, všichni měli zelené tógy čímž se lišili od obvyklých legionářů Osmé legie. Vzpomínáš si, že takovouto barvu měli i legionáři jenž se pokoušeli obsadit Univerzitu. Byli zrovna uprostřed rozhovoru s profesorem Beliem Arteriem a Mirabelle Sarricové, která stále vedle něj.
„Kvestore Belie Arterie.“ promlouval k němu jiný Kvestor s výrazným rysem Imperiála ve tváři. Mohl být o pár let starší než Belius. „Na rozkaz generála Osmé legie jste byl povolán opět do služby, aby jste splnil svoji službu vůči Císaři a Císařství.“ dořekl a sroloval listinu, kterou držel v ruce, „Povolávací rozkaz.“ pravil když ji podával mladému profesorovi.
„Na to nemá generál Valerius právo. Já nespadám pod jeho legii. Byl jsem převelen zpět pod Vysokoskalskou.“ vysvětlil Belius a povolávacího rozkazu se ani nedotkl. Mirabelle jen mlčky poslouchala.
„Nebyl. Generál Valerius odmítl podepsat vaše převelení. Můžete se sice odvolat, ale neuspějete. Stále jste Kvestor Osmé legie a jste vázán plnit rozkazy generála Valeria. Takže převezměte listinu a pojďte se mnou.“
„Vždyť jsem dostal papír, že jsem převelen.“ zaprotestoval Belius, „Mám ho u sebe v kabinetu.“
„Generál Valerius napadl všechny podepsané rozhodnutí, smlouvy a dohody jeho předchůdcem. Dokud nedojde ke konečnému závěru vyšetřování jsou považovány za neplatné. Pokud nebudete akceptovat tento fakt, budete považován za dezertéra a podle svého provinění potrestán.“ zdůraznil Kvestor.
„Napadnout mohl co chtěl, ale Belius je členem magické Univerzity a ta má pokud se nepletu uzavřenou dohodu s Císařstvím, že v dobách míru legionáři působící na Univerzitě slouží zde.“ přidala se na Beliovu stranu Mirabelle, „Takhle smlouva platí mnohem déle než byl Arterius generálem Osmé legie.“
„Možná platí mnohem déle, ale Arterius ji před několika měsíci nechal pozměnit čímž se smlouva stává neplatná.“ odvětil jí Kvestor, „V dobách míru...“ uchechtl se následně, „Buď jste úplně slepá a nebo neskutečně blbá, protože mír vypadá jinak. Připadá vám snad tohle jako mír? Včera večer několik Aldmerských válečníků napadlo čtvrť nordů, provedlo zatýkání a několik z nich i popravilo, protože uctívali Talose. Takhle mír má drahá nevypadá.“
Belia zjevně slova Kvestora naštvala a chtěl udělat nějaký prudký pohyb čehož si všimla Mirabelle a vstoupila mezi oba válečníky, aby neudělali jakou pitomost. Roztáhla obě ruce čímž dala jasně najevo, že se mají oba uklidnit.
„Máte dva dny, Kvestore. DVA DNY. Poté vás Osmá legie v čele s generálem Valeriem prohlásí za dezertéra. Nikdo s vámi poté nebude mít slitování.“ řekl nakonec Kvestor a pohodil na zem listinu. Otočil se vyrazil k odchodu společně se svým doprovodem. Po několika krocích se, ale zastavil a pootočil. „Arterie...“ zvolal a Belius na něj opět pohlédl. „'Když tepna krvácí síla nás povznáší.'“ naposledy se ušklíbl a zmizel za dveřmi Univerzity.

„Něco takového vidím poprvé... Vždy jsme s legií vycházeli.“ přiznala Selena znepokojeně, „Asi jsem se vrátila v dost nevhodný čas.“ dodala a podívala se na tebe.


Tondulín
Vrhl jsi lahvičku proti nejbližšímu jezdci, který se snažil nadjet. V rychlosti jsi však trefil strom v jeho blízkosti, ale i přesto dokázala lahvička explodovat a zasáhnout projíždějícího válečníka. Z dýmu, který přitom vznikl jsi však nepoznal co přesně se s ním stalo.
„Tohle je naštve ještě víc...“ poznamenala Belwen a pobídla znovu koně. Jakmile to dořekla dvojice válečníků za vámi začala tvořit nějaké útočné kouzlo. Belwen, která byla otočená do předu, aby se mohla plně soustředit na řízení vozu si toho nevšimla.


Sarako
Thera mlčela zatím co jsi jí hladil po tváři. Nakonec na tvůj pokyn zavřela oči. Bylo na ní znát jak se jí chtějí oční víčka a nakonec přeci jen promluvila, „Místečko v Morrowindu... Chodívala jsem tam ráda, vzpomínat a nechat si uklidnit a urovnat své myšlenky.“ odmlčela se, „Býval tam takový zvláštní kámen, porostlý rostlinami skrývající starou rytinu, které jsem nikdy neporozuměla. A hlavně krásný výhled... Opravdu krásný a dole pod ním jezírko. Občas jsme se tam chodívala koupat.“

---

"Zabít...svojí šanci měli, když jsme se dovnitř snažili dostat po dobrém." odpovím Ayrenn.

Pokusím se připlížit k válečníkovi, který by nás mohl vidět a pokusím se mu podříznout hrdlo.
Myslím, že dýku nemám takže to budu muset nějak zvládnout s mečem

---

"Belwen asi by jsi měla zkusit trochu zatáčet, vypadá to, že se nás chystají něčím trefit." Nahlas pronesu a po krátkém zamíření hodím další elixír směrem na jezdce. (Budu se snažit ho cílet, spíše blíže od vozu, kdybych minul aspoň nepřátelům zhorším přehled o tom kde se vůz nachází)

---

"Jaký byl Belius?" zeptám se cestou, "No, těžko říct. Málokdy jsem přišel na jeho přednášku a víceméně jsem s ním nemluvil. Víte, mistryně, v podstatě tu jsem pořád nováček. Na univerzitu jsem dorazil před půl rokem, takže všechny lidi ještě neznám." pak, co sejdeme schody jen dodám, "Natož, že tu nejsem ani rok si docela troufám na pozici kantora, viďte?" a trochu se usměji.

Jakmile sejdeme níže a uvidíme legionáře, jak se tam potýkají s Beliem a Mirabelle, zarazím jakkoli svůj doprovod, aby se nevrhla do situace. Až, jakmile ustane a zeptá se, ji odpovím.

"Těžko říct. Ve Vysokoskalí to taky trochu vřelo. Posledních několik let není nikde bezpečno, tak si to nedávejte za vinu." podívám se zpět na vojáky, "Říkáte, že mistryně Spellorová tu narazí na odpor, pokud bude vykonávat službu Thalmoru." počkám si na reakci, "Jen by mě zajímalo, kdo je v této chvíli horší, zda-li Thalmor, který řádí jen ve městě a dělá si svou práci, nebo Legie, která zasahuje často do univerzitních záležitostí?" podívám se na ní vážně, "Jistě je Thalmor větší zlo, ale Císařství je na tom podobně. Když se podíváte pozorněji, ti důstojníci se chovají přesně, jako elfí agenti. Jen mají na sobě rudou uniformu. Nic víc."

Poté se jí zeptám, zda půjdeme za kantory nebo do jídelny.

---

,,Jednoho dne mi to místo musíš ukázat. Z jaké části Morrowindu vlastně jsi, že jsem tě na Kragenmoorské pobočce neviděl? Tak úžasné dunmerky, jako jsi ty, bych si přece nemohl nevšimnout."

---

→ Tah 215.



Adrian_S
„Ani ne.“ pousmála se Selena, „Každý by měl mít nějaké ambice. Jsme mladí musíme si užívat a snažit se to v životě někam dotáhnout, protože ve stáří to tak snadné mít nebudeme.“ dodala a rozhlédla se po sále. Mirabelle a Belius se již odebrali společně do jídelny a z vyhrožování legie si zjevně ani jeden nic nedělal. Listina, kterou Kvestor pohodil nakonec zůstala v rukou Belia, který ji cestou sebral.

„Ale zatím nikoho nepopravují za to, že v něco věří. Každá živá bytost má právo v něco věřit a nikdo na světe mu nemá právo to zakazovat. Ať si Talos dokázal cokoliv pokud v něj někdo chce věřit ať věří.“ řekla Selena a pokynula ti, aby jste se rozešli k jídelně.


Tondulín
„Ráda bych, ale tahle cesta nám to jaksi neumožňuje!“ zvolala Belwen a pokusila se uhnout jednomu rozrostlému kořenu, ale vyjeté koleje jí to neumožnily. Vůz nadskočil a tvůj hod se příliš nevyvedl. Nedopadl tak jak bys chtěl. Válečnici tvému nepovedenému hodu obratně uhnuli a i nadále se připravovali k zakončení a seslání svého ničivého kouzla. Vůz několikrát nadskočil a poté se opět ustálil. Když jsi se ohlédl vpřed spatřil jsi jak Belwen pobízí koně vpřed stále větší rychlostí, také ti neušlo, že se blížíte na konec lesa.
„Teď bude následovat most...“ řekla Belwen, „Jestli nás zasáhnou...“ odmlčela se, „Pravděpodobně to nepřežijeme. Tak se snaž hodit to přesně a pokud možno až ti dám signál vyskočit z vozu. Rozuměl jsi?!“


Sarako
„Možná si naše paní jen nepřála, abychom se potkali dříve než nám udělí takové poslání.“ odpověděla ti Thera a oči upřela ke stropu, „Ráda bych se prošla... Chci na čerství vzduch. Myslíš, že je to možné?“ pohlédla na zatažené okno.


SuperHunterCZ
Ayrenn na tvůj pokyn ukončila život chrámového válečníka, prohledala jeho kapsy zdali nenalezne nic užitečného a poté koukla na tebe očekávajíc další pokyn. Opatrně jsi se přiblížila k válečníkovi. Zbývalo několik kroků když jsi zpozorovala, že válečník cosi zvětřil. Přidala jsi do kroku a rychle se přiblížila. Než se válečník stihl otočit nebo změnit svoji polohu skončil seknutím tvého meče mrtev na zemi. Pouze několikrát tiše zachroptěl a poté se zcela odmlčel.

„Odveďte kněží do bezpečí.“ ozvalo se pod vámi, „My se je pokusíme zdržet. Rozzvoňte zvony!“ pokračoval hrubý hlas a s řinčením destiček u zbrojí byl slyšet přesun chrámových stráží. „Utvořte formaci. Nesmíme je propustit tak snadno!“ pobízel válečníky hlas.

---

,,Nevím, jestli je to dobrý nápad. Bothiel i Noční dýka byli nejspíš schopné cestovat i za dne, ale když si vzpomenu, jak Talar spaloval upíry ve stokách za pomoci kouzla způsobující zranění slunečním svitem, ještě chvíli bych s tím počkal. Dojdu teď sehnat nějakou krev, a ty mi slib, že zatím nevyvedeš nějakou hloupost." počkám na Theřinu odpověď, a poté se půjdu porozhlédnout po vesnici po nějakých menších zvířatech na prodej. Také se pokusím sehnat i nějaké měchy na vodu.

---

"Ne, jen popravují ty, kteří se jim nelíbí..." poté dodám, "Obávám se, že svoboda náboženství už bude na vždy omezena. Nejdříve ti... jak se jmenují ti, co loví uctívače daeder?" podívám se po mistryni, "Vždyť i oni omezují tu "svobodu", v co chcete věřit, i když je to špatné. Rozumíte mi?"

---

"Jasně, dám jim co proto neboj." Naberu hned několik lektvarů z vaku a až nastane chodná příležitost zamířím a vrhnu je po jezdcích.

---

Pokusím se nějak sledovat stráže, kteří mají doprovodit kněží pryč.

---

→ Tah 216.


Adrian_S
„Rozumím vám, ale uctívání Talose nevyžaduje žádné krvavé rituály ani oběti. Na rozdíl od daeder, které jsou krví a obětinami přímo posedlé.“ odmlčela se, „Netvrdím, že všechna uctívání jsou správná, ale každý z nás má právo v něco věřit ačkoliv to mnohdy jeho okolí nechce akceptovat. Já třeba s uctíváním daeder přímo problém nemám, nemám je v lásce, nesympatizuji s nimi, ale je to víra jako každá jiná a tak ji také akceptuji.“ řekla cestou do jídelny. „Jejich krvavé rituály a obětiny se mi příčí, ale pokud to někdo dělá a neobtěžuje s tím životy jiným tak ať si to klidně dělá.“

Jídelna se již vyprazdňovala a několik posledních opozdilců na snídani včetně vás teprve přicházelo. Belius a Mirabelle vyčkávali za sebou a před nimi se nacházel jeden tlustší novic, který si zjevně nechával vytvořit extra porci pro sebe, protože mu to nezvykle dlouho trvalo. Mezi vámi a Mirabelle s Beliem jsou ještě dva další novicové. Profesorský stůl je prázdný, nikdo u něj nesedí.

„Ze zkušenosti, ale vím, že tyhle náboženské diskuze jsou velmi ošemetné.“ začala opět, „Každý na ně má jiný názor a zapálení Stendarrovi bdící velmi neradi žertují o uctívání daeder, vlastně o něm i velmi neradi mluví.“ opět následovala krátká pauza, „Třeba... Profesor Arterius, Beliův příbuzný co tu ještě do nedávna učil než se stalo... Však víte co... Tak ten byl krátkou dobu u Bdících a projevovalo se dost v jeho přednáškách o magii Obnovy a všeobecně jeho přístupem k nemrtvým a daedrám.“

Řada se konečně trochu pohnula když tlustší novic dostal svoji extra porci a i s dřevěným tácem odkráčel ke stolu pro dva lidi u něhož zůstal sedět sám. Mirabelle se konečně posunula k okénku a nechala si nandat svoji porci. Jakmile dostala tácek se snídaní odebrala se podobně jako Belius, který šel ihned za ní k profesorskému stolu. Zbylý dva novicové také frontu nijak nezdrželi a řada přišla na vás, na tebe a Selenu.


Tondulín
Nabral jsi trojici posledních explodujících lektvarů a připravil se. Zamířil jsi a vyčkával. Belwen znovu pobídla koně a ty z posledních sil přidali jak jen nejlépe dokázali. Vůz nadskočil po jednom z větších kořenů a Belwen se nepodařilo v rychlosti jakkoliv nadskočení zabránit. Vůz bokem narazil do stromu a o jeden z mohutných kořenů přišel o zadní kolo. Opět jsi přišel o možnost zamíření a dopadl prudce na hranu střechy vozu. Bosmerka po tvém boku se udeřila do hlavy, ale nebyla omráčená.

S utrženým zadním kolem byl vůz neovladatelný a pravděpodobnost, že se trefíte na úzký dřevěný most, který se před vámi již začínal objevovat byla velmi malá. Válečníci měli již dokončené svoje kouzla a vyčkávali jen na správný moment. „Aedane! Připrav se!“ křikla Belwen.
(následující příspěvek dorazíte k mostu jehož s téměř 95% šancí minete, nebo z něj po najetí spadnete)


Sarako
Tvá odpověď Theru příliš nepotěšila, ale přeci jen nakonec souhlasila a slíbila, že nevyvede žádnou hloupost. Opustil jsi pokoj a směřoval ke schodišti, sešel dolů, vyšel ven a rozhlédl se po okolí. Netrvalo dlouho a spatřil jsi větší dům, který kolem sebe měl oplocení a jeho majitel choval zdejší domácí zvířata. Zrovna společně se svojí ženou obstarával záhonek s plodinami, který mu nejspíš kdosi pošlapal. Jeho ústa každou chvíli vypustili nějaké méně sprostší nadávku.

Všiml sis, že domek má děravou střechu a oplocení by také potřebovalo trochu péče. Zdejšímu chovateli se nejspíš nevede příliš dobře. Také ti neušlo, že má na brance vyvěšené oznámení od Thalmoru. Nebylo stržené jako většina jiných vlajek nebo symbolů Aldmerského spolku.

Muž tvůj příchod zpozoroval. Vytáhl lopatu z hlíny a opřel se o ní, „Jestli hledáte mou dceru nejspíš už bude někde za horama!“ procedil naštvaně, „Nebo snad jdete kvůli nějakému jinému důvodu?“
„Fieli...“ ozval se hlas ženy, která teprve až teď pozvedla hlavu od záhonku, „Klid. Víš, že ti mistr Adamir zakázal se rozčilovat.“ muž jen mávl rukou a její slova nebral vůbec vážně.


SuperHunterCZ
Potichu jsi se přesunula ke schodišti, které se nacházelo opodál. Ayrenn tě následovala, ale držela si odstup. Už jsi chtěla vejít na schodiště a postoupit dolů, když jsi spatřila válečníka, který se zrovna objevil za jedním z kamenných sloupů (byl skryt za sloupem, proto jsi jej předtím neviděla). Zajela jsi zpět a přitiskla se stěně. Válečník kráčel rychle nejspíš má podobně jako ostatní namířeno dolů.

Náhle se ozvala rána. Cosi prolétlo branou chrámu a zburcovalo všechny přítomné k obraně. Zespoda se začali ozývat nadávky a výhrůžky. Válečník se zastavil. Otočil se a podíval přes zábradlí směrem dolů, aby měl přehled co způsobilo onu velkou ránu. Ayrenn využila jeho chvilkové nepozornosti a vyrazila z úkrytu přímo proti němu. Tasenou zbraň měla připravenou k rychlému a smrtelnému úderu. Válečník se otočil a prudce nastavil štít. Ayrennin meč po něm sjel a další úder, který válečník provedl jí poslal k zemi. Neměl tasený meč, pouze ji podtrhl nohy a jakýmsi chvatem poslal proti sněně ke které, ale nedoběhla a skácela se k zemi.

Válečník se pohotově ohlédl. Sáhl po své zahnuté šavli. Několikrát ji v zápěstí protočil a vyrazil za Ayrenn, která se již začala zvedat ze země. K tobě se tímto otočil zády.

---

Vezmu si hrnek čaje, ovoce a pár krajíců chleba s kravským sýrem, poté počkám na Selenu, až si i ona nabere a odebereme se k profesorskému stolu.

Cestou jí budu pronášet, "Tímhle jsem chtěl narazit na tu vaši "svobodu" náboženství. Je jedno, jak se ono náboženství uctívá... krvavé rituály, písně o kvítí nebo teatrální orgie. Na tom nesejde, má to svou tradici a pokud ji někdo zakazuje kvůli tomu, že se mu "nelíbí", kde je ta svoboda?" až usedeme ke stolu, dodám, "Čistá svoboda a bezpečí neexistuje a nikdy nemůže nastat. Kdyby ano, pak by život zanikl. Jen si představte, že by bez válek, nebo bez obětí nešel obchod... Jaká by byla ekonomika, když by nikdo nepotřeboval zbraně? Nebo ošetřit? Nebo snad dokonce naučit se něco nového? V harmonickém světě nemůže všechno žít, protože by pak život nedával smysl." napiju se čaje, "Je to stejné jako s kouzly. Můžete se naučit všechna kouzla, která existují, ale to z vás nedělá mistra. Nebo když ne mistra, tak ta první kouzla zapomenete. Myšlenky se zblázní a jedinec akorát přejde k násilí."

Počkám si, co mi řekne, pak budu pokračovat, "Hájit zájmy národa nebo rasy tím, že to dělá "pro mír" nebo se snaží porazit zlo zlem, je stejné jako říkat, že ženy..." zarazím se a dodám si trochu odvahy, "Že dívky se milují pro zachování panenství." podívám se na ní vážně, "Je to absurdní, obzvlášť od vyšších osob, jako je císař nebo hlava jiného spolku. Proto tímto také chci říct, že nezáleží na tom, kdo má jakou róbu nebo kdo pro koho pracuje. Jestliže bojuje nějakým způsobem "ohněm proti ohni", pak není nijak lepší než například Thalmor..." vezmu si kus ovoce a zakousnu se, "... a to jsme v podstatě všichni."

---

,,Sháním se po nějaký menších zvířatech na prodej. Králíci, slepice, nebo něco podobného. Něco, z čeho si budu moci uvařit něco dobrého k jídlo." pronesu k elfovi, změřím si pohledem jeho pozemek a pokračuji: ,,Čeká mě dlouhá cesta do Morrowindu a proto bych si rád připravil nějaké zásoby, než vyrazím."

---

Využiji toho, že je ke mě nepřítel zády a pokusím se ho zneškodnit dřív než dojde k Ayrenn.

---

Vrhnu zbývající lektvary po jezdcích a na Belwenin rozkaz vyskočím z vozu, dopad zmírním parakotoulem.

---

→ Tah 217.


Adrian_S
Nabral sis na tác vše dle svého výběru a ustoupil stranou, aby si i Selena mohla vybrat. Kupodivu si nevzala příliš mnoho jídla, naopak měla porci, která by tě sotva dokázala zasytit. Společně jste se pak odebrali k profesorskému stolu u něhož probíhala debata mezi Mirabelle a Beliem.

„Doufám, že nehodláš Valeriovi vyhovět?“ zněl Mirabellin hlas.
„Obávám se, že mi nic jiného nezbude Mirabelle. Služba v legii je doživotní... Museli by mě leda propustit a to Valerius nikdy neudělá. Jediná možnost je uposlechnout rozkaz a nastoupit do legie. Koneckonců je to má povinnost. Tak jako je tvá povinnost přednášet novicům.“
„Nesmysl Belie.“ zamítla Mirabelle, „Valerius tě pošle na smrt. Vždyť se podívej jak mu na vašem rodě 'záleží'... Jestli měl tvůj bratranec někdy v něčem pravdu tak v tom, že Valerius vás chce zničit. Měl by jsi o tom říci svému otci... Je teď v Imperial City, ne? Alespoň se to tu šušká.“
„Ne.“ ohradil se rychle Belius, „Otce do toho v žádném případě tahat nebudu. Už takhle je dost vzteklí a naštvaný na rod Valeriů, že by to nepřineslo nic dobrého... A hlavně.“ odmlčel se, „Nechci za ním chodit kvůli každému problému, který se naskytne.“
„Jenže tenhle problém tě může stát život.“ odpověděla mu Mirabelle, „Jestli za ním nezajdeš ty tak to udělám já. Vyber si.“ Belius po jejích slovech ztuhl, ale nic neodpověděl, protože jste konečně usedli ke stolku.

„Já chápu jak to myslíte.“ přikývla Selena když usedala ke stolku, sedla si naproti tobě, aby na tebe dobře během pokračujícího rozhovoru viděla. Obě profesorky se o zmínce o panenství podívali tvým směrem, Belius se pouze uchechtl a podrbal za uchem.
„Však ono žádné pořádné dobro ani vyložené zlo neexistuje.“ přispěl nakonec, „Vždy je to jen o úhlu pohledu.“ dodal a také se pustil do své snídaně. Selena jen přikývla.


Tondulín
Vrhl jsi zbývající lektvary. Vůz řízen Belwen se mezitím nepravidelně hnal k úzkému dřevěnému mostu. Koně již začali být neklidní. Mágové ve stejnou chvíli jako jsi vrhl lektvary seslali svá kouzla. Došlo k mohutné explozi, která tě přiměla otočit se. Neměl jsi však příliš času neboť Belwen dala jasná signál, že máš vyskočit.

Vyskočil jsi v momentě kdy vůz téměř minul most. Dopadl jsi na okraj srázu, ale nohy ti pod drolící zeminou sklouzli dolů a nebýt Belwenina včasného zachycení by jsi nejspíš spadl dolů. Chytla tě za ruku a držela.
„Jestli spadneš... Vykoupeš se.“ řekla s námahou.
Vůz se spolu i s koňmi zřítil dolů do vody.


Sarako
„To by neměl být problém...“ začal muž, „Ale...“ odkašlal si, „Myslíte, že by jste mi za ně mohl dát nějaký pořádný finanční obnos? Víte... Má dcera...“ podíval se na svojí ženu a pokynul ti, aby jsi ho následoval kousek stranou. Když jsi tak učinil pokračoval, „Nás zadlužila. Už několikátý měsíc splácím její dluh, moje živobytí je nuzné a Aldmerská armáda se také sama nedokázala uživit. Myslíte, že by šlo udělat nějaký obchod?“


SuperHunterCZ
Vyrazila jsi z krytu, opatrně jsi našlapovala, aby jsi svého protivníka neupozornila na svoji pozici. Netrvalo však dlouho a válečník se vlivem tvého úderu zezadu skácel k zemi, nedaleko již vstávající Ayrenn. Ta si jen hlasitě oddychla, „Tohle mi nevyšlo... Promiň.“ řekla a narovnala se.