---

Bez dlouhého přemýšlení nad tím, co by se mohlo stát, pomalu projdu bariérou a budu pokračovat do Adamirova domu.
Až budu uvnitř promluvím: ,,Za normálních okolností bych za záchranu své přítelkyně nabídl cokoliv, co by Vás napadlo, ale městu zrovna vládne Tarhiel a pro něj jste něco jako trn v patě." změřím si Adamira pohledem a pokračuji: ,,Tarhielovi jsem se musel zaručit, že mou přítelkyni budete léčit pod dozorem jeho bojovníků v rezidenci, což by pro vás mohlo znamenat, že se znelíbíte i Thalmoru, protože je ve městě ještě dost Thalmorských udavačů, které odboj zatím neodhalil, ale pokud se Vám povede mé přítelkyni pomoci a rovněž se vydaří i můj plán, její vděčnost by pro Vás mohla znamenat i místo vrchního alchymisty v jejím městě v Morrowindu. Otázka zní, jsou vaše léčitelské schopnosti opravdu tak úžasné, jak se říká?"

---

"Spíše Nivrel si poradila a já příliš nepřekážel." Usměju se na Carwen. "Ukažte, já jí vezmu sám. ať se tu s ní tak nevláčíte." Uchopím důstojnici do náruče a budu se držet kousek za efkami.

---

→ Tah 203.


Adrian_S
„A to vám teď ještě přibudou povinnosti profesora. Budete se muset připravovat na přednášky, vést si docházkou knihu a mnoho dalších věcí, které jsou od nás profesorů vyžadovány vedením.“ odpověděla ti Mirabelle a podala ti čaj, převzal si jej a usadil se na židli.

„Děkuji.“ usmála se Mirabelle na tvoji reakci ohledně včerejší podpory. „Snad se vám dneska podaří dohnat vše co jste včera nestihl.“ napila se čaje a chvilku mlčela „Z čeho si vlastně chcete udělat zkoušku na titul 'Mistr'?“ zeptala se nakonec a opět se napila čaje.

Krátce po jejích slovech se dveře sborovny otevřely a vešel Belius. Opět na sobě neměl roucho ani nějaký oděv připomínající úbor čaroděje. Jeho tvář vypadala znaveně jakoby celou noc nespal a účes měl značně rozcuchaný. Mirabelle se zasmála, když jej spatřila a zároveň ho i pozdravila. Mávl pouze rukou a vyrazil ke skříňce o kterou se opřel.
„Vypadá to, že Belius se příliš dorůžova nevyspal.“ poznamenala Mirabelle, „Náročná noc?“ optala se ho s úsměvem od ucha k uchu.
„Dá se to tak říci.“ přikývl Belius, „Hodně náročná noc. Moc jsem toho nenaspal.“ usmál se a hlavou se opřel o horní část skřínky. „Zatracenej veverkomil.“ postěžoval si zatím co si mnul čelo, „Nebýt jeho mohl jsem ještě spát... Dlouho spát. Nevstal bych dříve jak v devět.“
„Mohli jsme všichni spát.“ opravila jej Mirabelle, „Chceš udělat čaj?“
„Díky. To zvládnu, alespoň se rozhejbu.“ otočil se, vytáhl svůj hrnek a začal aplikovat stejný postup jako předtím Mirabelle, „Představte si, že jsem se byl podívat za Valindorem na ošetřovnu... Protože jsem se mu chtěl omluvit za to, že jsem to celé včera tak nějak zvoral.“ začal vypravovat zatím co si vařil čaj, „Vešel jsem na ošetřovnu, rozhlédl jsem se...“ na chvilku se odmlčel, aby mohl nalít vodu do hrnku.
„A zjistil, že spí.“ doplnila jej Mirabelle s úsměvem.
„Právě že nespal. Právě, že vůbec nespal.“ řekl Belius udiveně a přesunul se k vám ke stolku, „Seděla tam u něho naše ledová královna.“ napil se čaje, „Zatraceně... Je nějakej hořkej.“ postěžoval si.
„Ledová královna?“
„Jo. Alawen.“ kývl hlavou, „Normálně tam seděla Alawen... A představ si.“ naklonil se k Mirabelle, „Ona se usmívala.“ řekl se zatajeným dechem. Mirabelle jen pozvedla obočí neboť Belius seděl přímo proti ní.
„To je neuvěřitelné.“ přikývla ironickým tónem, „Belie nejsi nemocný?“ dodala již vážně. „Připadáš mi nějaký divný. Vždyť Alawen se smát dokáže dokonce bych řekla, že s tebou se směje nejčastěji, častěji než se mnou.“
„Ty to nechápeš. Každej se směje když řeknu něco kreténskýho, ale ona se usmívala. Prostě se usmívala jako každý normální člověk. Prostě se usmívala jako se teď usmíváš ty.“ začal jí vysvětlovat Belius. Mirabelle na něj jen zírala.


Tondulín
Přesunul jsi se k Nivrel a vzal omráčenou Důstojnici do náručí. „Musíme tudy.“ řekla Carwen a vedla tě s Nivrel pryč ze sídla. Prošli jste bránou, obě elfky se rozhlíželi zdali neuvidí nějakého nepřítele, ale žádného neviděli. Belwen pobídla koně a i svozem vyjela z úkrytu za rozrostlým křovím a nízkým stromkem.

Vůz v němž seděla patřil Aldmerskému spolku. Nesel symboly Thalmoru a vypadal z venčí dostatečně honosně jakoby se jím mělo přepravovat hned několik vysoce postavených Aldmerským pánů. Nivrel se vyhoupla vedle Belwen, která byla oblečená rovněž do zbroje Thalmorského válečníka. Carwen ti pomohla dostat tělo Důstojnice do vozu a poté se sama usadila na jedné z měkkých sedaček.
„Dělej. Nemáme příliš času.“ řekla Carwen aby tě pobídla k nastoupení do vozu. „Kde jsi ho vůbec šlohla Belwen?“ optala se Belwen skrze otvor ve stěně vozu.
„Dlouhý příběh. Zatím co vy jste slavili, já jsem trošku laškovala s jedním válečníkem a výsledkem je tento krásný vůz.“ usmála se Belwen. „Co se tváříš tak kysele Nivrel? Vždyť tenhle vůz je stokrát lepší než ten předchozí a hlavně k útěku mnohem lepší.“


Sarako
Prošel jsi bariérou, udělal několik kroků vpřed a bariéra opět zesílila. Adamirův hlas se odmlčel. Přesunul jsi se až ke dveřím od domu a otevřel je. Spatřil jsi podlouhlou chodbu, která se dělila do dalších dvou místnosti bez dveří a schodiště na němž stál mág v černém Thalmorském rouchu.
„Mluv!“ řekl rázně a pevně stiskl svoji magickou hůl v pravé ruce. Tvář měl krytou kápí. Vyslechl tě a poté dlouze mlčel. Hlavu měl stále nasměrovanou k tobě. „Odpověz si na otázku sám. Kdyby moje schopnosti nebyly tak úžasné asi by jsi neriskoval svůj život rozmluvou se mnou.“ zasmál se, „Jsem dostatečně mocný, abych dokázal tento dům přemístit jinam, ale nač to dělat? Ty tupci si myslí, že Odboj je něco víc. Chci se dívat jak jejich naděje pomalu vadne a jejich pomalé myšlení konečně vstřebává fakt, že Odboj je jen další uskupení, které se příliš neliší od Thalmoru.“ levou rukou se chytl za zábradlí u schodiště, „Tarlow měl před lety pravdu. Jediná naděje jak spasit tuhle provincii je služba Thalmoru.“ následovala krátká pauza, „Co je tvé přítelkyni?“

---

Předtím, než vstoupí Belius do sborovny, pronesu k Mirabelle, "Ještě nevím. Viděl bych to buď na Obnovu, Ničení nebo Proměny. Ale spíše bych se přikláněl k Ničení nebo k Obnově... zatím." ohlédnu se k ní.

Jakmile vstoupí Belius, jen ho pozdravím a zatím se budu zdržovat jakýchkoliv poznámek. Pouze budu pozorovat dění. Až dokončí své líčení, zeptám se, "A víte, o čem se bavili?"

---

Po Carwenině pobídnutí naskočím do vozu div ne šipkou a pohodlně se usadím. "Zas tak detailně nám to popisovat nemusíš Belwen." Usměju se.

---

→ Tah 204.


Adrian_S
„Nemám tušení.“ pokrčil rameny Belius, „Já jsem blíž nešel. Prostě jsem se otočil a šel sem.“ odpověděl ti na otázku a znovu se napil čaje, který mu podle jeho výrazu v obličeji příliš nechutnal.
„Nežárlíš takhle náhodou trošku?“ optala se Belia Mirabelle.
„Ani trochu. Vždyť se mi konečně povedlo navázat vztah se Světlanou.“ odpověděl jí pohotově, „Stálo mě to docela dost úsilí. Představ si, že bych Alawen naštval. Beztak by mě dokázala proměnit v ropuchu dřív než bych stihl mrknout... Možná ještě v něco horšího. K mágům proměny a iluzí musí mít člověk respekt.“
„Chápu... No tak ať ti ten tvůj 'vztah' se Světlanou nějakou dobu vydrží.“ usmála se Mirabelle „Fallene vy máte titul 'učedník' z magie Obnovy?“ zeptala se následně tebe.


Tondulín
Když jsi se usadil na sedadle, Carwen za tebou zavřela dveře od vozu a zabouchala na stěnu čímž dala signál k odjezdu. Belwen pobídla koně a vyrazila s vozem vpřed.
„Není co popisovat. Nakopla jsem ho, svázala se sebrala mu tento vůz. Lhala jsem... Není to dlouhý příběh.“ odpověděla ti hlasitě Belwen skrze otvor ve zdi.
„Soustřeď se na cestu Belwen.“ upozornila jí Nivrel a Carwen jen vytáhla dvojici listin, kterou měla schovanou pod šaty. Opatrně je srolovala a schovala do své brašny.
„Teď už by to mělo jít všechno hladce.“ řekla spokojeně a opřela si hlavu o stěnu vozu.


Sarako
Prošel jsi bariérou, udělal několik kroků vpřed a bariéra opět zesílila. Adamirův hlas se odmlčel. Přesunul jsi se až ke dveřím od domu a otevřel je. Spatřil jsi podlouhlou chodbu, která se dělila do dalších dvou místnosti bez dveří a schodiště na němž stál mág v černém Thalmorském rouchu.
„Mluv!“ řekl rázně a pevně stiskl svoji magickou hůl v pravé ruce. Tvář měl krytou kápí. Vyslechl tě a poté dlouze mlčel. Hlavu měl stále nasměrovanou k tobě. „Odpověz si na otázku sám. Kdyby moje schopnosti nebyly tak úžasné asi by jsi neriskoval svůj život rozmluvou se mnou.“ zasmál se, „Jsem dostatečně mocný, abych dokázal tento dům přemístit jinam, ale nač to dělat? Ty tupci si myslí, že Odboj je něco víc. Chci se dívat jak jejich naděje pomalu vadne a jejich pomalé myšlení konečně vstřebává fakt, že Odboj je jen další uskupení, které se příliš neliší od Thalmoru.“ levou rukou se chytl za zábradlí u schodiště, „Tarlow měl před lety pravdu. Jediná naděje jak spasit tuhle provincii je služba Thalmoru.“ následovala krátká pauza, „Co je tvé přítelkyni?“

---

Zamyslím se, "Prozatím... ne. Rád bych si chtěl zajistit i tento titul, avšak, to by nemělo být složité. Pokud byste mne vyučovala... jakožto i díky našim soukromým hodinám..." napiju se čaje, "Myslím si, že si tohle zajistím v brzké době." dále budu pokračovat, "Jsem jinak učedníkem - nebo chcete-li "tovaryšem", ve škole Ničení a Proměn."

Jakmile se zmíní Belius o Silverwoodové, dodám si trochu odvahy, "Vím, že mi do toho nic není, ale včera jsem ji na chodbě zaslechl, jak mluvila o vás, mistře..." zamířím na něj oči, "A velice hezky."

---

"To doufám, tyhle akce nejsou na denním pořádku, že ne? Radši bych si dal nějaký pořádný boj jako za svých mladých let v legii." Pousměju se na Carwen. "Co je vůbec na těch listinách, nějaké zajímavé počteníčko? Něco co by nám třeba pomohlo určit onoho špeha ve vesnici?"

---

,,Vampyrismus, nebo jak tomu vy léčitelé říkáte. Nedokázal jsem se smířit s její smrtí a tak jsem použil krev jedné prastaré upírky, abych jí přivedl zpátky. Je z toho zoufalá, vidí v sobě stvůru, jako byly ty, které jsem spolu bez milosti zabíjely. Přišla k sobě dneska ráno, ale nevím, co budu dělat, jestli nad sebou ztratí kontrolu." zhluboka se nadechnu a pak jen sklesle dodám: ,,Jsem sice proslulý lovec hlav. Vím, jak se dá zabít téměř cokoliv, ale tohle je mimo můj obor. Popravdě nevím, co mám teď dělat."

---

→ Tah 205.


Adrian_S
„To by jste musel za profesorkou Silverwoodovou pokud by jste chtěl uspíšit zkoušku z magie Proměn a u Ničení by jste musel zkusit Globulla nebo Arcimága.“ odpověděla ti a podíval se na Belia, „Ty nemáš titul mistrovský titul z elementové magie, že ne?“
„Nemám.“ zakroutil hlavou, „Mám jen z bojového výcviku.“ dodal a napil se čaje, „Já jsem původně šel sem do Cyrodiilu na přání otce, měl jsem se učit od bratránka... Ale to jaksi úplně nedopadlo. Myslím, že kdyby nebylo tak málo profesorů a byl ve vedení někdo jiný dávno bych tu už nebyl.“

Následovala chvilka ticha, kterou jsi využil ke své rozmluvě s Beliem. Chvilku trvalo než ti odpověděl. Odložil hrnek, který držel v ruce a podíval se na tebe.
„Vztahy na pracovišti nedělají příliš velkou dobrotu.“ začal pozvolna Belius, „Když jsem ještě sloužil aktivně v legii ve Vysokoskalí měl jsem milostný poměr s jednou ze svých nadřízených. Byla opravdu moc půvabná, krásná a byla do Bosmerka takže si dovedeš před-“ chtěl pokračovat, ale Mirabelle si odkašlala, aby ho upozornila, že má některé pasáže ze svého příběhu vynechat, „Eh... Samozřejmě.“ zatvářil se Belius, podrbal za krkem a pokračoval, „No zkrátka byla opravdu půvabná a ještě více domu dodával fakt, že byla Bosmerka těch sloužilo ve Vysokoskalí vždycky málo, protože jak moc dobře víte Valenský les už není Říšskou provincií. Takže to byla taková rarita. Naše láska kvetla a měla dlouhé trvání. Nemusel jsem celé hodiny stát na stráži, nemusel jsem dělat obchůzky ani všelijaké papírování... Zkrátka jsem byl jmenován jejím asistentem a pravou rukou a všude jsem jí doprovázel a dělal společnost. Bylo to velmi dobře placené a mělo to i vedlejší bonusy.“ ušklíbl se, „Jenže všechno krásné jednou končí... Bylo to jednoho temného deštivého večera kdy jsem potkal mladou začínající legionářsku... Tuším, že to byla Imperialka ono se to hodně špatně poznává, ale to není potřebné. A to byl zásadní zvrat v mém úžasném životě. Má nadřízená se nějak domákla, že jsem si to s mladou začínající legionářskou rozdal v seně a jaksi jsem pak dostával všechny obtížné úkoly. Kontrola stok, střežení budov za deště a bouřky... Nebylo to nic pěkného. Naštěstí mě pak při jedné příležitosti povýšili do pozice Kvestora a už jsem měl od těchto nepěkných prací pokoj.“ odmlčel se, „Ponaučení? Nikdy nechoď se svojí nadřízenou. Protože když jí nase*eš tak si to pěkně odse*eš.“
„Kolik takových příběhu máš ještě Belie?“ optala se jej Mirabelle.
„Spoustu.“ pousmál se Belius, „Jména těch žen si nepamatuji, ale jejich tváře a postavy vidím do dnes. Ale to jsem nechtěl říci...“ odmlčel se, „Vzal jsem si k srdci to co mi řekl Aedan, přemýšlel jsem nad tím a má v něčem pravdu. Už jsem ve věku kdy jsem si užil dost zábavy a měl bych konečně nalézt někoho s kým budu plánovat společnou budoucnost. Světlana je možná ta pravá.“


Tondulín
„Cílem odboje jsou právě utajené mise. My nemáme sílu ani prostředky vést otevřenou bitvu Aedane.“ odpověděla ti Carwen, „Prošla jsem je jen namátkou. Podívám se na ně v klidu doma až vyslechneme naši zajatkyni.“ všiml sis, že vůz začal zpomalovat.

„Děje se něco Belwen?“ optala se skrze otvor Carwen.
„Asi budeme muset projít kontrolou. Buď můžeme zastavit a risknout jejich prohlídku a nebo můžu zkusit pobídnout koně co to jde a zkusit projet bez kontroly, ale potom nás budou pronásledovat.“ vysvětlila Belwen.
„Kolik jich je?“ vyzvídala v rychlosti Carwen.
„Hodně. Nestihli bychom je zlikvidovat aniž by nepřivolali posily.“
„No...“ usmála se Carwen, „Asi jsem to zakřikla.“ podívala se na tebe, „Jednou ze schopností člena Řádu je schopnost umět se rozhodnout v těžkých chvílích. Jak by jsi v tomhle případě rozhodl?“


Sarako
„Obávám se, že s tímhle vám nedokáže pomoci nikdo.“ odvětil se zarmouceným tónem Adamir, „Kdyby se stala upírkou ještě za živa bylo by to možné, ale pokud jste z ní udělal pomocí krve prastaré upírku až po smrti není jí již pomoci.“ dodal a chvilku přemýšlel, „Jediné co vám mohu doporučit je jí dát čas. Její myšlenky teď budou hodně zmatené, tělo si zvyká na své změny a její mysl ještě bezpochyby bojuje se vzpomínky upírky jejíž krev posloužila k oživení. Nejsem na tohle až tak velký odborník, ale mám nahoře v knihovně nějakou literaturu. Můžeme se do ní společně podívat.“ nabídl poté. „Jediné co můžete udělat je dát jí čas, aby se smířila s tím co se přihodilo, vy jí budete muset být oporou a pokud ji skutečně milujete... No říká se, že láska už překonala i větší problémy, nemám pravdu?“

---

"Aedan?" zeptám se, "Kdo je to?"

Jakmile mi odpoví, vrátím se zpět k "jeho" plánu, "Éhm... s kým že? Promiňte mi tu neomalenost, ale neznám tu mnoho kantorů jmény..."

V hlavě se mi ozve, "Ty, Fallene... opravdu to byl dobrý nápad ho tahat za Silverwoodovou?"

---

"Heh.... Na to aby jsme se z toho vykecali jsme podle mě moc podivná parta, radši bych na to šlápnul."

---

→ Tah 206.


Adrian_S
Mirabelle se nadechla ke slovu, ale Belius byl mnohem rychlejší. „Aedan?“ zopakoval jméno, „Aedan je příbuzný našeho veleváženého Arcimága, je to bratránek jeho praprapraprapraprapraprabababičky z levého... Nebo pravého?“ zamyslel se, „Kolena a ještě do nedávna to byl Palagánův velký spolupracovník. Chtěli spolu rozjet rodinný obchod, ale Aedanovi se jaksi nelíbila vize svého staršího příbuzného a veverčí srst, tak raději opustil naše řady a vyrazil neznámo kam objevovat svět a shánět nové druhy oříšků.“
„Ještě před několika minutami jsem si začínala říkat, že jsi konečně dostal rozum.“ řekla Mirabelle snažíc se zadržet smích po Beliově vyprávění. „Ale tímhle jsi to úplně vyvrátil.“ potlačila smích a napila se čaje.

„Světlana není zdejší.“ usmál se Belius, „Je z Ledohradské Univerzity. Sem do Imperial City přijela jen kvůli svému synovci, aby mu popřála všechno nejlepší ke svatbě a zúčastnila se hostiny. Naštěstí si, ale řekla, že je zde pěkně a ještě tu nějaký čas zůstane.“ řekl spokojeným tónem, „A to je dobře. Velmi dobře.“ otočil se zpět k tobě, „Je to taková ta mladá světlovlasá imperiálka... Nebo Nordka?“ pokrčil rameny, „Těžko říct.“


Tondulín
Carwen přikývla a informovala o tvém rozhodnutí Belwen, která ihned pobídla koně. Pozvolna jste začali zrychlovat a zvenčí jste zaslechli hlasy válečníků, kteří pravděpodobně střežili bránu do města. Vůz začínal nabírat rychlost.
„Pevně se drž Nivrel!“ zvolala Belwen v momentě kdy jste projeli bránu a srazili přitom jednoho z válečníků a kolem vozu zavadili o nějaký šutr což způsobilo nadskočení vozu. Vůz výskok vydržel a hnal se dál. Belwen se jen a pouze zasmála a pobídla koně ještě více. Za vámi jste zaslechli jen a pouze několik urážek a nadávek.
„Belwen budeš nás muset vyložit někde poblíž mlýna.“ začala Carwen promlouvat během jízdy k Belwen, „Potom se toho vozu zbav. Přilákal by příliš velkou pozornost. Vezmi si sebou Nivrel nebo Aedana, aby jsi na to nebyla sama.“ pokračovala.
„Beru Aedana.“ zvolala Belwen bez sebemenšího rozmýšlení.
„Chceš s ní jít? Nebo s ní mám poslat Nivrel?“ zeptala se tě tišším hlasem Carwen, aby jí Belwen neslyšela.


Sarako
„Obávám se, že s tímhle vám nedokáže pomoci nikdo.“ odvětil se zarmouceným tónem Adamir, „Kdyby se stala upírkou ještě za živa bylo by to možné, ale pokud jste z ní udělal pomocí krve prastaré upírku až po smrti není jí již pomoci.“ dodal a chvilku přemýšlel, „Jediné co vám mohu doporučit je jí dát čas. Její myšlenky teď budou hodně zmatené, tělo si zvyká na své změny a její mysl ještě bezpochyby bojuje se vzpomínky upírky jejíž krev posloužila k oživení. Nejsem na tohle až tak velký odborník, ale mám nahoře v knihovně nějakou literaturu. Můžeme se do ní společně podívat.“ nabídl poté. „Jediné co můžete udělat je dát jí čas, aby se smířila s tím co se přihodilo, vy jí budete muset být oporou a pokud ji skutečně milujete... No říká se, že láska už překonala i větší problémy, nemám pravdu?“

---

Posadím na nejbližší židli, nebo stoličku, chvíli budu beze slova sedět a snažit se vstřebat to, co mi právě Adamir řekl, přitom se budu za neustálého proklínání Corrienthisova jména ve svých myšlenkách zoufale snažit vymyslet nějaké řešení, ale nakonec jen sklesle pronesu: ,,Co jí asi teď řeknu? Nemůžu jí připravit o poslední zbytky naděje."

---

,,Áha, víte, rád bych se vás zeptal na vztahy mezi kantory a arcimágem. Vzhledem k tomu, že tu začínám, chtél bych vědět od vás néjaké rady, na co si dávat pozor před některými kantory." podívám se na oba a počkám si na tipy.

---

"Zbavovat vozu se mi zrovna moc nechce, ale když už jsi nabídla mojí pomoc, bylo by nezdvořilé odmítnout." Pošeptám Carwen nazpět. "Mimochodem mohla by jste mi něco prozradit mistře? Stále mi furt vrtá hlavou co jsi řekla Mirabelle, že mě tak lehce pustila na tenhle výlet. Mohl bych se to, za úspěch v dnešní akci dozvědět?"

---

→ Tah 207.


Adrian_S
„Ve skutečnosti je Aedan můj snoubenec a na tom vyprávění od Belia není nic pravdivého.“ řekla nakonec Mirabelle se spokojeným výrazem ve tváři, „Až na tu část s veverkou. Tam trocha pravdy je.“ Belius by z jejích slov překvapený a kdyby jsi býval nepoložil otázku možná by se na něco Mirabelle ještě zeptal.

„Myslím... Myslím, že většina profesorů má s Arcimágem standardní vztah. Někteří ho respektují o trochu více a někteří o trochu méně. Já patřím k těm druhým, ale že by tu byl vyloženě někdo kdo by mu donášel se říci nedá.“ začala Mirabelle po krátkém přemýšlení, „Nejvřelejší vztah s ním má rozhodně Globullus a možná i Xarie, která se s ním sice štěká, ale přijde mi to, že je to jen a pouze na oko.“
„No... V případě Palagána se stačí vyvarovat civění na jeho misku oříšků, nevhodných komentářů, narážek a nesmí se mu příliš odporovat. Když všechny tyhle podmínky splníte budete spolu relativně dobře vycházet. Já s ibohužel některé komentáře odpustit nedokáži tak to s ním mám trošku těžší.“ přiznal Belius, „O té Spellorové... Myslím, že se jmenuje Spellorová?“ očima se podíval na Mirabelle hledajíc u ní odpověď, souhlasně přikývla a Belius mohl pokračovat, „Nevím skoro nic. Jsem vlastně zvědav jestli se tu objeví.“
„To já také.“ kývla hlavou Mirabelle, „U Alawen si musíte dávat pozor na dochvilnost, protože ona si na přesnosti potrpí a také se nehodí jí příliš odporovat, ale to už asi moc dobře víte z jejích přednášek. A Globullus?“ zamyslela se, „Nevzpomínám si, že bych snad viděla Globulla někdy rozčileného a to byl mým učitelem kdysi dávno. Takže ho znám jako kolegu i jako profesora.“ krátce se odmlčela, „A Selena? To je Bosmerka, kterou jste včera potkal.“ udělala menší pomlku, „Selena je také taková přátelská a pokud se příliš nebude vrtat v její minulosti a nebude jí nějak zpovídat kvůli zjizvené tváři. Mohli by jste spolu docela dobře vycházet.“
„Ona sem nastoupí?“ zeptal se Belius.
„Já myslím, že ano. Vždyť už tu učila dokud nebyla zraněna a místo se jí tu stále drží. Takže asi jo. Asi určitě se vrátí.“ odpověděla mu Mirabelle.

Jakmile Mirabelle domluvila ozvaly se po chodbě tlumené kroky a následně se otevřely dveře do komnaty profesorů (sborovna). Spatřil jsi Globulla ve svém obvyklém rouchu, pod paží držel hned několik listin, pozdravil a zamířil na své místo. V závěsu za ním se držela Selena Benochová ve svém modrém rouchu s netradičním přívěškem kolem krku. Rovněž pozdravila a na pokyn Globulla se posadila ke stolu.
„Je to už doba co jsem tu naposled stála a seděla.“ pousmála se a nostalgicky se rozhlédla po svém okolí, „Nic se tu nezměnilo. Vůbec nic. Alespoň v téhle místnosti.“
„Obměnili se pouze někteří profesoři.“ přispěla Mirabelle a než se stihly dveře dovřít úplně vešla do místnosti ještě Silverwoodová. Šla rychlejší chůzí a oblečená byla do zelených honosnějších šatů. Její vyraz v tváři nebyl tak zamračený jako obvykle. Pozdravila a usedla na své místo u stolku. Přitom položila na stůl cosi zabaleného do hadru. Globullus se rozhlédl po komnatě.

„Už bývá pouze Arcimág, Viciová a Spellorová a budeme moci začít.“ usmál se a začal listovat ve svých deskách. Nakonec se podíval na tebe, „Mám tu pro tebe Fallene připravenou smlouvu. Stačí když si jí v klidu přečteš a podepíšeš. Můj podpis a podpis Arcimága s pečení už na ní je.“ řekl a vytáhl připravenou smlouvu a podal ti jí. Následně vyndal z kapsy své roucha uzavřený kalamář a brk. Obojí ti podal.

Převzal jsi smlouvu a začetl se do jejích řádků:


„Nenalezneš tam nic neobvyklého. Ještě bych s tebou chtěl probrat kabinet.“ pokračoval Globullus, „Než dorazí Arcimág tak to s tebou proberu, abychom se s tím potom zbytečně nezaobírali. Seranu s tím seznám později osobně, protože ta se dneska kvůli nějakým osobním důvodů porady nezúčastní.“ Opřel se o opěradlo své židle, „Serana bude kabinet sdílet se svým bratrancem Beliem. Tam je to bez problémů.“ podíval se na Belia, který souhlasně přikývl. „Fellene, ty máš dvě možnosti.“ pousmál se Globullus, „Buď se ti mohu přidělit kabinet s profesorkou Spellorovou a nebo zde s navracející se Benochovou.“ rukou poukázal na Selenu sedící opodál. „Volba je na tobě. Oba kabinety jsou relativně prostorné a oba mají krom společné komnaty i soukromou komnatu takže by jsi nemusel bydlet s ostatními na ubikacích.“


Tondulín
„Neřekla jsem jí nic zajímavého Aedane.“ odpověděla ti Carwen, „Až se vrátíte do Cyrodiilu budeš se jí moci zeptat sám. Alespoň budeš mít nějaký důvod vyhnout se milostným lapáliím s místními ženami.“ pokračovala tak, aby jí dvojice elfek na voze neslyšelo.


Sarako
„To nemám ponětí.“ pokrčil rameny, „Vampirismus nutně neznamená vyložené zlo. Existují... Znám několik 'hodných' upírů, kteří žijí běžný život a nikdo by nikdy nepoznal, že jsou upíry. Živí se krví zvěře a vyhýbají se slunečnímu světlu. Bydlí nedaleko. Možná kdyby jste k nim vaši partnerku vzal... Možná by jí dokázali postavit zpět na nohy.“ pokračoval, „V opačném případě... Jediné co vám mohu poradit je silná vůle a chuť žít.“

Pozvolna sešel ze schodiště opírajíc se o hůl. „Ta první možnost by možná stála za zvážení, nemám pravdu?“ podíval se na tebe, „Já chci žít a vy chcete zachránit život své přítelkyně. Nabízím vám dohodu... Vy mi pomůžete dostat se z tohoto města a já vás dovedu za těmi 'hodnými' upíry. Vůči Odboji jistě nemáte žádné závazky a věřte, že pro ně jste jen cizinec, kterého využijí k dosažení svých prostředků.“

---

Prvně, když vstoupí profesoři do komnaty se postavím a ukloním se jim, beze slov.

Pak, jak bude ke mne Globullus mluvit, mrknu okem po smlouvě a zatím mu budu naslouchat. Pak řeknu, "Chci sdílet kabinet s mistryní Benochovou." podívám se na ní, zda nebude mít námitek.

Potom si přečtu smlouvu a následně podepíši s poznámkou:
"Zkušenost je zajímavá věc. Z dobrých vycházejí učitelé, ze špatných mistři."

Ohlédnu se kolem sebe a pokud mně někdo bude sledovat a uvažovat, co jsem to řekl, dodám, "Staré vysokoskalské přísloví.". Podepsanou smlouvu vrátím Globullovi.

---

"Ach jo, já to s tebe snad nikdy nedostanu." Usměju se a stále budu dumat nad tím co jí Carwen asi nakukala.

---

,,Závazky vůči odboji nemám, ale někteří z Odboje o mě vědí dost na to, aby se za mnou pustili všemožní dobrodruzi a lovci odměn z celého Tamrielu, tudíž nehodlám učinit nějaký krok, který by někdo z Odboje mohl brát jako podraz. Jak bych potom mohl být na blízku?" zhluboka se nadechnu a dodám: ,,Zažil jsem toho dost, myslím, že jsem svými činy překonal to, co mnozí pokládali za nemožné. Musím najít nějaký způsob, a je mi úplně jedno, kolika Deadrám budu muset zaprodat svojí duši." potom otočím se k východu se slovy: ,,Drž se Adamire, děkuji za všechno." a opustím Adamirův dům (myslím, že tři sta zlatých je dostatečně vysoká suma na to, aby mě nechal odejít bez boje).