---

Poodejdu od těch co mě chtějí chytit. "Nějak si nerozumíme, mně je samozřejmě jasné, že je vám ukradená láska lidu, pouze jsem myslel na vaše nebohé muže, kteří budou umírat při vzpourách a atentátech. Ale je to vaše armáda ... A VY SE DRŽTE DÁL!" křiknu na ty stráže, co se ke mě blíží a hodím před ně blesk, ne abych je zranil, ale abych je donutil se zastavit. "V armádách bývají dva a druhy generálů ... jedni jsou vysoce inteligentní a dřeli na svoji pozici, zatímco druzí jsou dosazeni kvůli původu, ať už jsou degenerovaní a tupí či ne ... mám dojem, že jste ta druhá možnost." Odstoupím, nebo případně odskočím co nejdále ode všech a budu se rozhlížet okolo sebe s připraveným kouzlem ledová runa, které hodím před někoho, kdo by se chtěl rychle, nebo blíže přiblížit. "Ale abych uvedl věci na pravou víru, neuctívám Talose, ale Juliana a vy jste se dopustil svatokrádeže vůči církvi a její kněžce. Rozhněval jste si tím bohy ... Nezamýšlel jsem sem přijít a prolévat krev, ale pokud mi nedáte jinou možnost ... budu se proti nespravedlnosti bránit!" Rychle zašátrám jednou rukou v brašně a vytáhnu prsten, který si připravím v jedné ruce tak, abych ho mohl okamžitě nasunout na ruku s kouzlem runy. "Nebudu nečinně přihlížet bezdůvodnému zabíjení nevinných!" Abych se zbytečně nevyždímal, tak sešlu kdyžtak dvě ledové runy, ale jestli se odhodlá někdo třetí, tak si okamžitě nasadím prsten a po zneviditelnění rychle odskočím někam, kde nikdo není abych promyslel svoji další taktiku.

---

Pokud je ve stoce dost vody, nechám se unášet proudem. Pokud ne, počkám až legionáři odejdou a potom se potichu podívám do těch sudů. (Nechci strhnout zbytečnou pozornost tím, že se ti dva nevrátí zpět na své stanoviště. Mám na noze ještě ta kouzelná pouta co mě oslabují?)

---

''Dejte mi tu o lehkém omráčení" řeknu, řeknu vyndám měšec a zapatím. Poté převezmu knihu vyjdu z obchodu a vydám se k magické universitě.

---

Po odchodu muže protočím očima a půjdu dovnitř hostince.

---

→ Tah 21.


ScorpionCZ
Gerrick pokrčil obočí „Co si o sobě vůbec myslíš ty červe?!“ zvolal rázně a sevřel ruku v pěst. A válečníci kráčející k tobě se zastavili. Ohlédl jsi se a vypustil blesk který udeřil do kamenné podlahy. „Nevíš vůbec nic o mém životě ani vzestupu na tuto pozici. Podívej se na sebe! Mléko ti teče po bradě a ještě nedávno jsi tahal kačera v koutě a budeš tu chytračit?!“ zvolal rázně a nadechoval se. Přitom se rozčileně pohyboval před sochou a sem tam pohlédl na kněžku. Jakmile jsi vrhl ledovou ruku před jednoho z válečníků rychle se přibližujícího k tobě došlo k pobouření všech ostatních a sálem začalo znít tasení mečů.
„Zavřete dveře!“ rozkázal Altmerský velitel a ukázal prstem na dveře, jeden z válečníků se oddělil a vyběhl ke dveřím vyplnit rozkaz. Válečníci tě začali na vydané rozkazy pozvolna obkličovat a přitom se kryli svými štíty.
„Rozhněval jsem bohy?!“ zvolal hlasitě Gerrick a zasmál se.

Jeden z válečníků udělal několik rychlých kroků směrem k tobě. Urychleně jsi vytvořil ledovou runu a vrhl jí. Válečník nohou stoupl na místo pasti a během chvíle nastala slabá exploze, která ho obalila kusy ledy (kouzlo bylo vytvořené rychle, proto není tak silné), další se pokusil o to samé a následně i zbylí válečníci. Nezbylo ti proto nic jiného než sáhnout po prstenu a zneviditelnit se.

Jakmile se tak stalo uskočil jsi skulinkou mezi válečníky stranou a spatřil jejich udivené výrazy. Někteří se pokoušeli odhalit tvoji pozici pomocí magie, ale bezvýsledně. „Však on se ukáže.“ ozval se opět Gerrick a pohlédl na redguardskou kněžku, pomaličku přistoupil k ní „Je ve vašem zájmu, aby se ukázal.“ dodal, tasil svůj meč, který jí přiložil ke krku a přitiskl k sobě. „Tak co teď?! Chceš hrát dětinskou hru s neviditelností? Heh?! Našel sis špatného protivníka.“ pokračoval rázně, „Okamžitě to kouzlo odvolej nebo za tebe zaplatí životem. A tenhle chrám se stane tvým hrobem.“ zvolal a rozkázal válečníkům, aby jej obklopili a drželi v bezpečí před případným útokem.


Tondulín
→ Probudíš se za jeden příspěvek.


Sarako
V této části stoky je poměrně velké množství vody a tak jsi se mohl nechat unášet proudem. Netrvalo to ale příliš dlouho a narazil jsi na zrezivělé kovové mříže. Cesta stokou byla blokována. Na břehu se nacházelo několik mrtvých těl. Podle všeho však nedávno zabitých neboť krvavé louže ještě nezaschly. Kamenný břeh je osvícen spadlou loučí, které pomaličku dohořívala.


Adrian_S
Vrátil jsi se ke schodišti u něhož se nacházel kabinet profesora a zaklepal na dveře. Dlouho však nikdo neotevíral a proto jsi pokus zopakoval ještě jednou a opět bez výsledně. (profesor Globullus už bude touhle dobou přednášet, protože jeho přednáška začíná o něco dříve než přednáška profesora Arteria) Kousek papíru jsi hledat dlouho nemusel. Spolu s psacími potřebami ležel opodál na menším stolku asi právě kvůli případným zájemcům. Zapsal jsi své jméno, nejvhodnější večerní čas a papírek připevnil na destičku s Globullovým jménem na dveřích tak, aby si jí zaručeně všiml.

Poté jsi se urychleně přesunul do třídy ve které se měla konat přednáška profesora Arteria. Jen co jsi prošel otevřenými dveřmi spatřil jsi lavice porovnané do půlkruhu mezi nimiž byly úzké uličky pro procházení. Každá z lavic byla určena pro tři až čtyři novice, ale vzhledem k pohodlí se sedávalo po třech. První lavice byly obsazeny novickami, (profesor Belius Arterius je je věkově stejně starý jako někteří zdejší novicky a není proto žádným překvapením, že některé pro něj mají slabost) které už netrpělivě očekávaly příchod profesora a usilovně se učili kouzelné formulky z učebnic. Zadní lavice zase byli obsazeny zdejšími provokatéry a méně talentovanějšími novici, které tu byli z nějakého nepochopitelného důvodu trpěni.

Namátkou jsi se rozhlédl po třídě a spatřil Erise s Gaturnem. Přesunul jsi se k nim a usedl za lavici. „Jdeš skoro přesně..“ hlásil Gaturn, „Za chvilku by se mělo začínat.“ dodal a zalistoval ve své učebnici. Eris jen v klidu seděl s opřenými zády o židli a založenými rukami o čemsi přemýšlel. Katedra byla zatím prázdná a profesor se v učebně nenacházel. (přednáška by měla začít následující příspěvek - buď můžeš komunikovat se svými spolužáky nebo vyčkávat)


SuperHunterCZ
Vešla jsi v doprovodu Ayrenn do hostince. Už uvnitř malé chodbičky zavanul zápach hostince a po stanutí uvnitř hostince jsi spatřila podlouhlý pult u něhož postával starší redguard, který zrovna čistil hrnky a pomaličku je rovnal do poliček. Po bližším rozhlédnutím jsi zjistila, že se uvnitř nachází celkem sedm stolků, které byly různě rozmístěné po hostinci. Většina z nich byla plná zlatavými válečníky, kteří si dopřávali odpočinku a dobrého jídla. Mezi nimi se nacházela i Bosmerská lukostřelkyně (graf. obrázek - zde), která poměrně rázně řešila konflikt s jedním z válečníků. Pěstí mu mávala u obličeje a ostatní se jen smáli.

Místních tu bylo jen pět a neprojevovali se nijak agresivně ani se nevěnovali skupince Aldmerských válečníků. Ayrenna se jen pousmála nad skupinkou přítomných a koukla směrem k průchodu do vedlejší místnosti, které vedla pravděpodobně do kuchyně a k pokojům. Z místnosti zrovna vyšla starší redguardka v obyčejných modrých šatech (graf. obrázek - zde), její kroky směřovaly přímo k pultu kde se usadila a nechala si nalít trochu alkoholu.



Killiedan
Obchodnice kývla hlavou a převzala si od tebe požadovanou částku. Knihu jsi schoval do brašny a vyrazil pryč z krámku. Tvé kroky směřovali k Univerzitě. Cesta ubývala rychle a nebyla nijak komplikována až do chvíle než jsi dorazil do chrámové čtvrti ve které nastávala poněkud zajímavé situace.

Skupinka nespokojených nordů netrpělivě vyčkávala před chrámem, který byl střežen jak zlatavými válečníky Thalmoru tak i několika lehce oděnými legionáři, kteří střeli převážně vchod. V davu jsi spatřil i několik mužů držící nejrůznější džbánky a mísy plné rajčat. Chceš této situaci věnovat pozornost, nebo chceš pokračovat?

---

"Myslel jsem, že přijdu pozdě... Ale zdá se, že je štěstí na mé straně." svou kouzelnickou hůl si sundám ze zad a opřu si jí o lavici (předpokládám, že sedím na kraji lavice), z brašny vytáhnu učebnici a počkám, až dorazí kantor.

"Zrovna moc učňů tu není... předpokládal jsem, že bude větší zájem o destruktivní magii."

---

Opatrně se ujistím, že na břehu nikdo není, potichu vylezu ze stoky a půjdu se podívat k mrtvým tělům, kde se pokusím najít jakoukoliv zbraň.

---

vyslechnu situaci mezitím co půjdu kolem

---

"Nějaký návrh kde začít ?"

---

"Zatraceně" pomyslím si a podívám se na podlahu. Podle toho jaká tu vlastně je podlaha, tak si zuju boty. Pokud mám totiž nějaké s tvrdou podrážkou, tak by mohlo jejich dupání prozrazovat mojí pozici (pokud to teda neviditelnost kryje, tak si je nechám, pro vyzkoušení zkusím silně dupnout, ale hned se odplížit pryč od zdroje zvuku). Připravím si dvě kouzla. Jedno bude vyvolání přízračného vlka, který bude sloužit jako návnada a do druhé ruky telekinezi. Nejprve přistoupím k formaci u generálova jednoho boku. Namířím pečlivě telekinezi na jeho meč ale ještě s tím nebudu hýbat. Potom vyvolám přímo před vojáky na jedné straně onoho vyvolávatelného vlka, přičemž budu doufat že jeho zjev všechny trochu vyvodí z rovnováhy. Jen co tak učiním, tak nebudu čekat, ale co nejrychleji využiji příležitosti a telekinezí odhodím generálovi meč co nejdál od jejího krku.

Tím ale moje akce končit nebude, protože jen co se pokusím odhodit meč a bude ještě nějaký ten chaosek zapříčiněný vlkem, tak využiji chvilkové nepozornosti stráží, kteří jsou k vlkovi zády a asi se budou zajímat co se za nimi děje. Vrazím mezi ně a dva mezi kterými půjdu, odstrčím do stran. Potom přijdu zezadu ke generálovi a chytnu mu jeden prst, nebudu se obtěžovat s celou rukou, potřebuju jen, aby kněžku dostatečně nedržel. Ten prst hezky stočím do nepřirozeného úhlu, při troše štěstí se mu zařízne i kus zbroje do onoho prstu a zvýší tak bolest. Pokud bude situace ještě před aktem vypadat tak, že by prst na uvolnění nestačil, tak rychlým vytáhnutím stříbrné dýky a sekem ve slabině na boku by se uvolnit vcelku měl. Potom vytrhnu kněžku a vyhodím jí urychleně nějakou dírou ve formaci. Potom ale nebudu meškat, kopnu generála do zadnice a rychle se vzdálím ze smrtelného kruhu. Pokud by mi to neprocházelo, ale kněžka byla dál. Tak vyčaruju na chviličku ohnivý plášť, který by měl být mezi strážci smrtící a měl by je alespoň zapálit. Když tedy prchnu z kruhu, tak ještě nějak odstrčím kněžku dále ode všech a tak nějak zauvažuju jak jsem na tom s manou. Přece jen jsem něco vyčaroval, takže pokud mám málo many, tak si dám nějaký ten elixírek.

---

→ Tah 22.


ScorpionCZ
Vyzkoušel jsi jak funguje kouzlo prstenu. Netlumí tvé kroky, ale boty jsou natolik lehké, že nevydávají na kamenné podlaze hlasitý zvuk. Přesunul jsi se k boku formace. Začal se soustředit a připravil si obě kouzla, každé v jedné ruce. Válečníci vyzbrojení štítem byli připraveny čelit jakémukoliv útoku. Stejně tak velitel, který očima jezdil z jednoho místa na druhé hledajíc nějaký náznak tvého pohybu.

Telekinezí jsi očaroval Gerrickův meč aniž by o tom věděl a poté druhou rukou vypustil vyvolávací kouzlo, které vytvořilo na protější straně formace přízračného vlka. „Štíty!“ křikl ihned jeden z válečníků jakmile se proti nim tvůj výtvor rozeběhl. Vlk narazil do štítu jednoho z válečníků a následně byl prudkým švihnutím odhozen. Jeho přízračné zuby nedokážou proniknout skrze tvrdé zbroje Thalmorských válečníků. Jakmile se vzchopil odhodlal se k dalšímu útoku. Telekinezí jsi podržel Gerrickův meč a krátce s ním zápasil neboť se snažil protivit seslanému kouzlu. Když však naznal, že je to marné pustil svůj meč a kouzlo jej zabodlo do válečníka stojícího v trase meče. Skácel se k zemi a právě této situace využil tvůj přízračný vlk.

Sám jsi se rychle přesunul ke skulince ve formaci a pokusil se skrze ní dost až k veliteli. Odstrčil si dvojici válečků, ale z rovnováhy je nevyvedl. To teprve až vlk, který skočil na štít jedno z nich a našel si skulinku, kterou pronikl až ke krku válečníka a silným kousnutím ukončil jeho život. Jeho tělo však dopadlo přímo do tvé dráhy. Zakopl jsi o něj a padl k zemi.

Rozzuřený velitel zamumlal zaklínadlo ve snaze vyčarovat si přízračný meč, ale Kněžka se nehodlal smířit se smrtí a využila situace. Vyklouzla z jeho sevření a zamumláním zaklínadla přimrazila Altmerovu levou nohu ke kamenné podlaze. Bolestivě zaskučel a začal vyřvávat rozkazy. Formace se ihned začala přeskupovat a Kněžka byla nucená čelit ozbrojeným válečníkům.

Když jsi se postavil opět na nohy spatřil jsi jak jeden z válečníků odkopává tvého vyvolaného vlka z mrtvého těla a následně s taseným mečem pokračuje dokončit tvůj vyvolaný výtvor. „Chraň velitele!“ křikl přitom a dva válečníci se rychle začali stahovat ke Garrickovi, který byl nyní ozbrojen jen vyvolaným mečem. Válečník, který zabouchl dveře se urychleně vracel k bojující formaci.


Tondulín
Probouzíš se. Spánek ti pomohl zbavit se únavy po dlouhé a náročné cestě z Cyrodiilu sem do Valenstkého lesa. Oknem vstupují do pokoje slabé sluneční paprsky a zpěv ptáků. Carwenin a Nivrelin hlas z vedlejší místnosti slyšet není. Ve stromovém domu panuje krásné ticho.


Sarako
(předtím jsem na to úplně zapomněl. Magický okov na své noze máš, protože obyčejní legionáři ho sundat nemohou - k jeho sundání potřebuješ buď velmi zkušeného mága a nebo klíč, klasické okovy ti byly sundány) Jen co jsi se ujistil, že na břehu nikdo není vylezl jsi ven. Zesláble jsi se postavil na nohy a pohlédl na mrtvé těla. Podle oděvů a výzbroje, kterou na sobě jednotlivý mrtvý mají usuzuješ, že došlo ke střetu mezi příslušníky Bdících a nějakých pašeráků. Všiml sis však i stopy po vlečení těla, které směřuje hlouběji do temných uliček stok.

První tělo patřilo staršímu bdícímu, který zemřel na následky několika sečných ran na hrudi, které výrazně poškodily jeho lehké roucho. Kolem krku měl zavěšený amulet Stendarra a v pohozené brašně se nacházelo několik rozbitých lektvarů, které se do sebe již různě smíchaly. Ozbrojen byl stříbrným palcátem.

Druhé tělo patřilo opět bdícímu, který podlehl zranění hlavy. Někdo ho udeřil tupou zbraní po hlavě a rozdrtil mu tak lebku. Jeho roucho nebylo krom běžných oděrek nijak vážně poškozené, ale jeho brašna na tom byla stejně jako u předchozího mrtvého těla. Zbraň se u mrtvého děla nenacházela.

Další tělo patřilo Khajiitskému pašerákovy, který byl oblečen do lehké kožené zbroje s kápí, kterou měl shozenou dolů a jeho tvář byla plná ošklivých zranění po souboji s Bdícími. V hrudi měl zabodnutý stříbrný meč. Ozbrojen byl dvojicí dýk, které jsou různě pohozené kolem mrtvého těla. V brašně jsi našel několik váčků s cukříkem a dopis, který byl špinavý od krve.

Předposlední tělo patřilo dalšímu Khajiitovy, který byl oblečen téměř totožně. Smrtelným se mu však nestala žádné sečná rána či bodná nýbrž nějaké kouzlo. Po bližším ohledání jsi neznal, že byl vysát kouzlem, které používají především upíři. Ozbrojen byl obou-ručním mečem.

Poslední tělo patřilo pašeračce, která na rozdíl od Khajiitů měla těžší koženou zbroj s ocelovými nátepníky. Stejně jako předchozí Khajiit nenesla žádné smrtelné zranění ze strany sečné či bodné zbraně. Opět byla vysáta nějakým kouzlem. Ozbrojena byla lukem a toulcem, který obsahuje dvanáct šípů. U pravé ruky měla pohozený zahnutý Akavirský meč.


Adrian_S
Usedl jsi za lavici a připravil se na přednášku. „Většina profesorů chodí až pět minut po začátku přednášky, aby dala šanci opozdilcům..“ začal Eris, „Snad jen Globullus vysedává v učebně už několik minut před začátkem, aby začal přesně a nebo ještě dříve.“ dodal a zalistoval v učebnici na stranu s pokročilejšími bleskovými kouzly.

Chvilku jste mlčky vyčkávali do příchodu profesora až jste se konečně dočkali. Skutečně asi po pěti minutách od začátku přednášky dorazil vyučující. Nebyl jím však profesor Belius Arterius nýbrž vousatý Bosmerský profesor, které ho jsi potkal u sborovny. Většina přítomných byla jeho příchodem překvapená. Ihned se začali tiše radit o tom co je zač tento 'nový' profesor a lavice noviců za vámi měla očividně jasno.

„Dobré ráno.“ pozdravil, když se zastavil u katedry a otočil se k vám. Hlahol ihned utichl. „Asi jste všichni z mého příchodu překvapení, protože jste čekali profesora Belia Arteria.“ začal a přitom pochodoval před katedrou, „Bohužel profesor Belius Arterius má nějakou důležitou schůzku s Arcimágem a zdejším velitelem stráží. Na podrobnosti se mne neptejte, protože to jde zcela mimo mojí osobu.“ nadechl se, „Většina z vás pravděpodobně neví kdo jsem, protože jste na Univerzitě příliš krátce, aby jste mě znali. Sice tu pár známých tváří vidím.. hlavně támhlec vzadu.“ hlavou koukl na lavici za tebou. „Ale pro ty co mě neznají tak se jmenuji Valindor Benoch a býval jsem na této Univerzitě před lety členem profesorského sboru. Krom magie Obnovy jsem vyučoval i Magii Destrukcí a letos jsem svoje zaměření opět o něco rozšířil, protože zastávám názor, že se mág má učit a zdokonalovat po celý život. A ne jen zakrnět u jednoho zaměření jak mnoho zdejších profesorů.“ následovala odmlka, „Rozhodně nemám v plánu na zdejší Univerzitu v brzké době plnohodnotně nastoupit, pouze zde budu přebývat a řešit nějaké osobní věci a v případě nutnosti zaskočím za nějakého profesora na přednášce, když se nebude moc z vážných důvodů dostavit.“ poté mávl rukou, „Ale dost toho.“ přesunul se ke katedře a usedl na židli „Vzhledem k tomu, že vás je tu poměrně dost a já nechci ztrácet čas představováním a zapisováním přítomných do deníku.. tak přeskočíme tyhle veškeré formality a pustíme se rovnou do výuky.“ začal listovat v Beliově deníku (něco na způsob třídní knihy, profesor si do ní zaznamenává jména přítomných) poté jej zaklapl a koukl k vám.

„V rozvrhu stála výuka základních kouzel bleskové magie. Je to už pár let co jsem naposled vyučoval a leccos se tu změnilo. Však to sám znám, protože jsem tu učil a zažil čtyři Arcimágovi. Většina z vás zažila jen Palagána a vás pár nahoře Arcimága Seletha a toho co byl po něm.“ odmlčel se, „Každý s Arcimágů měl jiné požadavky na přijetí nových noviců. Za mne se vyžadovalo umět alespoň nejzákladnější kouzla - Plameny, Omrzliny a Blesk. Jak je tomu dnes netuším.“ spráskl ruce. „My se nezaměříme na žádné vyloženě základní kouzla, protože když ovládnete ty těžší, základní se pak naučíte ovládat mnohem snáz a rychleji.“ přesunul se k tabuli a začal psát kouzelné formulky ke trojici kouzlům:



„Za mého působení to chodilo tak, že si studenti opsali kouzelnou formulku, vyslechli si moje teoretické vysvětlení tohoto kouzla a následně ho pak mohli vyzkoušet na přednáškách o praktické magii.. chodí to takhle stále?“ zeptal se a jeden z noviců za vámi se přihlásil. „Ano? Lucane?“ vyvolal jej profesor.
„Praktickou magii zrušili. Teď se normálně trénuje během hodin.“
„Alespoň něco se změnilo k lepšímu.“ pousmál se Bosmer, „Fajn. Vzhledem k tomu, že jsme tu v stísněném prostoru navrhuji zapsat si to co máte na tabuli do deníku a poté vyrazit ven kouzla vyzkoušet.“ po těchto slovech Valindor usedl zpět na katedru, aby nebránil novicům ve výhledu na tabuli a jen si vás očima sečetl a zapsal váš počet do Beliova docházkového deníku. „Samozřejmě kdyby jste měli nějaké dotazy ptejte se.“


SuperHunterCZ
„Začala bych u té osamocené Redguardky.“ navrhla Ayrenn po tvé otázce a vykročila k ženě sedící u pultu. Přitom mávla na hostinského, aby jí natočil nějaké zdejší pití. Hostinský jen protočil oči neboť viděl další Altmerské válečníky v jeho hostinci.



Killiedan
„Nějak dlouho se nevrací!“ zvolal někdo z davu, když jsi se zastavil opodál, abys shlédl situaci.
„Určitě ho ty prevíti umlčeli!“ křikl další a jakmile podobného podezření pojali i další přítomní ihned se začali násilím pouštět do lehce oděných legionářů, kteří se jen marně bránili štíty. Dveře do chrámu byly zavřené.
„Jménem ří-“ stihl vykřiknout jeden z legionářů těsně předtím než jeho štít zklamal a trojice nordů jej povalila k zemi a pěsti jej mlátila hlava nehlava. „Do prdele!“ zvolal jeden ze zbylých legionářů a opustil svého druha. Zahodil štít a urychleně přeskočil kamennou zídku a prchal jak mu to jen jeho lehká zbroj umožňovala.
„Kašlete na něj!“ křikl vousatý Nord, který byl pravděpodobně velitel celého davu a rukou kázal na dveře do chrámu ke kterým po rozpadu formace lehce oděných legionářů nebránilo nic v cestě.

---

Z prvního bdícího si vezmu kápi, z druhého roucho a převléknu se. Potom si připnu k pasu stříbrný meč a pro jistotu s ním všem mrtvým useknu hlavy. Nakonec sbalím khajitovu brašnu s celým jejím obsahem a potichu vyrazím některou z chodeb, pokud možno opačným směrem, než byla odtažena mrtvá těla upíry, přitom se budu snažit najít jakékoliv schody či žebřík vedoucí směrem vzhůru.

---

Ještě chvíli budu sledovat situaci a poté se vydám k universitě.

---

Zvednu ruku a požádám o slovo, "Mám dotaz. Jak moc jsou tato kouzla silná? Dají se s něčím jinačím kombinovat či se musí čarovat obouručně?"

Až mi odpoví, ještě se zeptám, "Mám talent se učit nové věci rychle. Směl bych to tu zde vyzkoušet? Zkusit vyčarovat blesk ven z okna?"

---

Protáhnu se, obléknu si zapůjčený oděv a půjdu se podívat do "jídelny" jestli tam někdo není.

---

"Jak myslíš." řeknu a půjdu za ní.

---

→ Tah 23.


ScorpionCZ
Vyzkoušel jsi jak funguje kouzlo prstenu. Netlumí tvé kroky, ale boty jsou natolik lehké, že nevydávají na kamenné podlaze hlasitý zvuk. Přesunul jsi se k boku formace. Začal se soustředit a připravil si obě kouzla, každé v jedné ruce. Válečníci vyzbrojení štítem byli připraveny čelit jakémukoliv útoku. Stejně tak velitel, který očima jezdil z jednoho místa na druhé hledajíc nějaký náznak tvého pohybu.

Telekinezí jsi očaroval Gerrickův meč aniž by o tom věděl a poté druhou rukou vypustil vyvolávací kouzlo, které vytvořilo na protější straně formace přízračného vlka. „Štíty!“ křikl ihned jeden z válečníků jakmile se proti nim tvůj výtvor rozeběhl. Vlk narazil do štítu jednoho z válečníků a následně byl prudkým švihnutím odhozen. Jeho přízračné zuby nedokážou proniknout skrze tvrdé zbroje Thalmorských válečníků. Jakmile se vzchopil odhodlal se k dalšímu útoku. Telekinezí jsi podržel Gerrickův meč a krátce s ním zápasil neboť se snažil protivit seslanému kouzlu. Když však naznal, že je to marné pustil svůj meč a kouzlo jej zabodlo do válečníka stojícího v trase meče. Skácel se k zemi a právě této situace využil tvůj přízračný vlk.

Sám jsi se rychle přesunul ke skulince ve formaci a pokusil se skrze ní dost až k veliteli. Odstrčil si dvojici válečků, ale z rovnováhy je nevyvedl. To teprve až vlk, který skočil na štít jedno z nich a našel si skulinku, kterou pronikl až ke krku válečníka a silným kousnutím ukončil jeho život. Jeho tělo však dopadlo přímo do tvé dráhy. Zakopl jsi o něj a padl k zemi.

Rozzuřený velitel zamumlal zaklínadlo ve snaze vyčarovat si přízračný meč, ale Kněžka se nehodlal smířit se smrtí a využila situace. Vyklouzla z jeho sevření a zamumláním zaklínadla přimrazila Altmerovu levou nohu ke kamenné podlaze. Bolestivě zaskučel a začal vyřvávat rozkazy. Formace se ihned začala přeskupovat a Kněžka byla nucená čelit ozbrojeným válečníkům.

Když jsi se postavil opět na nohy spatřil jsi jak jeden z válečníků odkopává tvého vyvolaného vlka z mrtvého těla a následně s taseným mečem pokračuje dokončit tvůj vyvolaný výtvor. „Chraň velitele!“ křikl přitom a dva válečníci se rychle začali stahovat ke Garrickovi, který byl nyní ozbrojen jen vyvolaným mečem. Válečník, který zabouchl dveře se urychleně vracel k bojující formaci.


Tondulín
Vstal jsi z postele, protáhl se a oblékl do oděvu, který ti darovala Carwen. Oblečen jsi vykročil ke dveřím pokoje a otevřel dveře do společenské místnosti stromu, která byla spojena i s jídelnou. Nikoho jsi však nespatřil. Veškeré dřevěné nádobí bylo pečlivě porovnané a vše co jste předtím vytáhli kvůli snídani bylo vráceno tam kam patří.
→ Své zbraně jsi ponechal ve stojánku uvnitř pokoje.
Téměř všechny dveře do přilehlých pokojů či místností byly zavřené. Až na Carweniny dveře. Ty byly mírně pootevřené a na dřevěném proutěném křesle leželi dámské zdobené zelené šaty elfského střihu.


Sarako
Jen co jsi se ozbrojil vybavením jednotlivých mrtvých a usekal jim stříbrným mečem hlavy odebral jsi se temnou chodbou, která nenesla známky odvlečeného těla. Cesta chodbou ti utíkala rychle neboť jsi nenarážel na žádné komplikace. Ty se dostavili teprve když jsi spatřil dřevěný žebřík vedoucí napovrch.

Celá chodba až k žebříku byla plná pavučin a do pavučin uvězněných tvorů či mrtvých těl. Mezi nimi se však ozývalo tiché ženské sténání. Obrovský pavouk byl zrovna zaneprázdněn omotáváním mrtvého těla Bdícího. K tvé pozici je natočený bokem a budeš ho muset překonat, aby jsi se dostal až k dřevěnému žebříku.


Adrian_S
„Jsou to pokročilejší kouzla, která se dají kombinovat a čarovat v jedné ruce.“ začal profesor, „Ale drtivá většina z vás zvládne napoprvé jen Kulový blesk a zbytek až na nějaký pátý nebo desátý pokus.“ dodal s úsměvem.

„Já vás neznám a nechci nějak podrážet vaše sebevědomí, ale raději počkejte až opustíme Univerzitu. Házet kouzla z okna je riskantní a jistě chápete, že mě to za ty problémy od vedení Univerzity nestojí.“ domluvil Valindor a vyčkal až si všichni přítomní dopíšou poznámky do deníku. „Takže pokud nemáte někdo nějaké další otázky můžeme se přesunout před Univerzitu a vyzkoušet si jednotlivé kouzla.“


SuperHunterCZ
Společně s Ayrenn jsi se přesunula k Redguardce sedící u baru. Hostinský ihned obsloužil tvoji Altmerskou společnici sklenicí místního nealkoholického nápoje a ženu sedící vedla vás lahví s čistou vodou.
„Je to vše Taeloro?“ zeptal se Hostinský ženy a ta jen souhlasně kývla.
„Mohla by jste nám věnovat pár minut?“ promluvila na Taeloru Ayrenn.
„Eh.. ano. Proč by ne. Stejně tohle město nemůžu opustit ani odmítnout konverzaci s vaší rasou aniž bych za to nebyla potrestána.“ odvětila Redguardka a pokynula vám hlavou k volnému stolku. Usedli jste za stolek. Ayrenn se napila místního nápoje a málem se ušklebila jak jí nechutnal. Prsty jej přesunula před tebe čekávajíc tvé ochutnání.
„Nechte mne hádat. Poslal vás Faerion, nemám pravdu?“ zeptala se vás Taelora a přitom očima sledovala každý kout hostince a vše co jen v hostinci šustlo.

Spor mezi Bosmerskou a Altmerským válečníkem vyústil až v rvačku. Mlátili se holýma rukama a zpočátku se zdálo, že možná i Altmer vyhraje. Nakonec se mu však nepovedl jeden z útoku a rázem vedla Bosmerka, která jej rychle pod krkem a povalila k zemi. Následně mu už každou ranou pěstí přidělávala zranění na obličeji. „Dost! To už by stačilo!“ okřikl jí jeden z přihlížejících a Bosmerka přestala. Vstala od zmláceného Altmera s hněvem v očích. Taelora sledující rvačku od stolu se jen pousmála.



Killiedan
→ Bude doplněno.



→ Editem dne 17. 6. 2016 byla odstraněna informace oznamující moji dlouhodobou nepřítomnost.

---

Poznamenám si do deníku kouzelné formule, popřípadě i gestikulaci a poté společně s třídou odejdu na pozemky, kde budou zkoušky.

Počkám si na další Valindorovy instrukce.

---

Potichu se k pavoukovi připlížím a vrazím mu meč do boku, přitom budu doufat, že se mi ho podaří zabít. Cestou si dávám pozor na pavučiny, abych se náhodou taky nenzamotal.

---

Zaklepu na Carweniny dveře a chvilku vyčkám jestli se někdo objeví.