---

"Ano našel jsem vhodné místo pro stavbu mostu, jak jsi byl úspěšný ty?" zeptám se Draiena zatímco k němu přijdu.

---

"Odchod, během jednoho dne se ozvěte." poté se otočím na svého rádce a učitele "máš něco dalšího na mysli?"

---

"Oh výborně. Takže již zítra budeme moct začít se stavbou mostu. Nebo myslíš že bychom byly shopni to přebrodit ?"


Voják se zamyslel "Hádám že jde o Orky pane. Většina z nich byla oděná do kroužkových zbrojí ale byly mezi nimi i vojáci s plátovými. Žádných jezdců jsme si nevšimly, měli pouze ohradu ve které byly zavřená tažná zvířata ... s tím jak urputně útočili by zde mohli být za dva týdny." Yerena se na tebe podívala s šibalským výrazem v očích "Pokud o nás nevědí a nemají jezdce ... mohly bychom toho využít nemyslíš ?"


Rytíř nijak neodpověděl pouze přešel před křeslo v prostředku stolu a prohlédl jsi zdobené ornamenty a znak vládnoucího rodu Mognorů. "Plánujete zůstat tady pane ? Nebo se budeme přesouvat ?" Zeptal se po chvíli rytíř stále si prohlížející zdobené křeslo.


"Ano pane !" muž se hluboce uklonil a bezeslova naznačil ostatním odchod směrem ke vstupu do jeskyně. Caleán se k tobě otočil "Hmm takže zítra už bychom mohly mít nad hlavou kamenou oblohu... to se mi zamlouvá."


Salyz na tebe pohlédla "Je to svitek co třeba nejdříve sundat pěčeť a rozvinout ho ? A funguje to neboj jen bude trochu obtížné ovládnout spektru jelikož jsou to velmi agresivní a nepředvídatelní duchové."


Když si zástupce Bojovníků s úklonem sedl zvedl se trpaslík s hnědým vousem a obličejem černým od sazí. Jeho bílá zástěra na sobě nesla rovněž stopy sazí ale také prachu. Kolem pasu měl opasek na němž bylo zavěšené kovářské náčiní. "Mé jméno je Dalwin a byl jsem zvolen jako vůdce řemeslníků. Práce na stavbě mostu budou hotovy zítra odpoledne. Co se týče budování města děláme vše proto aby ráno bylo vše připraveno."


Ledorytci jeden po druhém přestali pracovat aby vyslyšeli tvůj proslov. Potom se pozvolna začali vydávat směrem kterým Trea naznačíla budoucí hradbu. "Tajemní jako vždy." konstatovala Trea "Takže co teď vydáme se za Arcimágem ? Nebo plánujete něco jiného ?"


1 příspěvky


"Hmmm pamatuji si Cechpísařů a obchodníků.... poté jsem viděl projít i nějaké Žoldáky z Žoldáckého cechu a určitě tu někde budou lidi z Cechu Námořníků neklame li mě čich..." řekl Edward a při posledním zmíněném cechu se trochu pousmál.

---

Půjdu si projít tábor

---

"Rád bych si prohlédl okolní krajinu někde z větší výšky. Než se všechno postaví, tak stejně máme dostatek času a navíc budu vědět jak na tom jsme. Máme nějakého kartografa? možná by nám to mohl zmapovat, když tam budeme a také by se nejspíše hodily nějací stráže, kdyby náhodou ... Znalost okolí je pro nás teď nesmírně důležitá."

---

,,Svolej všechny jezdce a přiveď mi mého koně! Připravíme těm zelenokožcům přivítání, na která jen tak nezapomenou." přikáži Yereně a otočím se zpět ke zvědovi:,,A co obránci? Co jsou zač? (rasa) Stihneme se tam dostat na koních dřív, než město padne?"

---

Svitek nemusí bejt nutně srolovanej a s pečetí, o té jsi mi nic neřekl. :D
"No ale co mám teda dělat? Trošku tu ztrácíme čas, chci ovládnout zbytek ostrova, k věci, k věci"
rozvinu svitek

---

„Výborně. Máš nějaké nápady ohledně tohoto místa? Rád bych slyšel tvůj názor.“
Jak daleko je to ještě k písařům?

---

"To záleží. Tohle místo není špatné, ale vždycky může být lepší - kopce, přístup k moři, plodiny, naleziště... Vyslali jsme zvědy, pokud bude nějaké lepší místo poblíž, tak se přesuneme. Jinak ale nemůžeme otálet. Tady to kdyžtak postačí."

---

,,Děkuji," odpovím ,,nepřepínej své lidi, ještě je potřeba toho moc vybudovat."

---

"Tak zkusit to můžeš." Usměju se. "Ale zítra ráno začneme se stavbou, přece jenom mít most bude pohodlnější než se brodit" odpovím Draeinovi a půjdu zpět ke svému stanu.

---

"To určitě bude." zasmál se Draien a doprovázel tě na cestě k tvému stanu. Pomalu se stmívalo a lidé už začínaly připravovat stany a ohniště na. "Pokud ještě zítra stihneme dojít na místo budeme mít důvod k oslavě."


Yerena se šibalským usměvem uklonila a vyběhla ze stanu.Otočil jsi se na zvěda se svojí otázkou "Obránci ... no podle architektury bych tipoval lidi nebo elfy ale mohu se plést... a určitě s etam stihneme dostat můj pane jak už jsem řekl orkové ještě ani neprolomili hradbu."


Rytíř příkývl a rozhlédl se po okolí. Jeho pozornost upoutaly dvě postavy blížící se k vám : Jedna je mladá, vysoká a štíhlá žena oděná do azurově modrého roucha. V pravé ruce má hůl zakončený azurovým krystalem. Bílé vlasy měla spleténé do copu na zádech. Druhá postava byla pravý opak. Starší zavalytý muž s bohatě rostlým černým plnovousem oděný do zlatého kabatce a vysokých bot. Na hlavě má bílý turban s rudým perem kterým na turbanu držel stejně rudý drahokam. "Vypadá to že už se to tu srocuje.." poznamenala rytířka a dále stála za jednou ze židlý


Dopíšu


Salyz ti sebrala svitek a položila ho na blízký stůl "Ach jo .. vy mladí pořád někam spěcháte..." povzedchla si a gestem ruky vytáhla z blízké truhly mälou černou truhličku z níž vyndala důkladně očištěnou lebku kterou položila do středu kruhu. "Tak nevím jestli sis ho stihla pročíst ten svitek ale i tak myslím že tohle zvládneš. Prostě s esoustřeď na lebku a pokus se vyvolat jejího majtele... Ehm bývalého majtele."


Dopíšu


"To mužu zařídit ." řekla Trea s širokým usměvem a rozběhla se k jednomu z kvádru které na místě nechaly Ledorytci. Stoupla si k němu a v rukou se jí objevila slabá modrá zář. Potom se dotkla kvádru který okamžitě reagoval a změnil se v obrovský ledový model udolí ve kterém jste se nacházeli i s částí okolí. Uprostřed modelu plál modrý plamínek.


Po dlouhé cestě lesem jste dojeli na kraj mítiny kde oba lovci rychle a neslyšně seskočili z koní. Dali vám znamení aby jste taky sesedli a počkaly na ně než zkontrolují stádo.


"Pár nápadů bych měl sire. Sepíšu vám je a předložím jakmile budu moct." Řekl Edward zrovna když jste došli k jednomu z vozů který byl až po okraj naložený krabicemi s inkoustem, kalamárů, stojanů a dalších možných potřeb které dobrý písař potřebuje. Zaslechli jste rozsáhlou debatu zpoza onoho vozu. "Tohle vypadá na dlouho ... oběhnu ostatní cechy a sejdeme se ve vašem stanu jestli mohu ?"

---

„Dobře Edwarde, u mě ve stanu.“ Ještě před odchodem si vezmu jeden brk s kalamářem a papír. Pokud tam někde uvidím prázdnou brašnu, vezmu si i ji a věci dám do ní. Pak se přesunu k jednomu z dalších cechů (je na tobě, ke kterému mě zavedeš, můžou to být žoldáci, námořníci, kameníci, horníci, zemědělci apod. povolání, případně i průzkumníci, ale předpokládám, že ti jsou součástí armády.

---

Sesednu z koně a vyčkám až lovci zkontrolují stádo.

---

Počkám, až mi přivedou mého koně a potom se nechám zvědy vést k městu za doprovodu všech svých jezdců a jízdních lučištníků.

---

"No hlídky máme pořešené, dnes už bych se do ničeho velkého nepouštěl, asi si půjdu odpočinout." rozloučím se s Draienem a zamířím do svého stanu.

---

Dám dohromady všechnu svou nekromantskou gobliní moc a budu se extra soustředit

---

"Pěkné, vypadá velmi přesně. Gratuluji ..." řeknu pochvalně a začnu si prohlížet model. (nemohl bys mi to prosím nějak načrtnout abych věděl jak to vypadá?) "Měli bychom někde postavit předsunuté hlídky, až se bude blížit nebezpečí, tak nás upozorní." Btw mám nějakou ochranku? nějakou takovou tu stráž? Má můj národ také generály?

---

Uvítám (tak jak se na kráel sluší) zástupce Zolyi a Zlatého Prachu.
Jo, na tenhle tah si čekal pekelně dlouho a já si vychutnal psát ho co nejvíc worthless :D

---

Rozloučil jsi se s Draienem a vyrazil do svého stanu. Drakoniané které jsi míjel tě zdravili a nebo se věnovaly důležitým pracím. U tvého stanu stáli dva Drakonijští bijci kteří ti okamžitě vzdali holt udérem do středu své hrudi. Ve stanu se nacházel stůl se židlí vedle něhož byly položeny dvě bedny - jedna s prázdnými listy a druhá plná knih a druidském umění a kouzlech. Dále zde byla postel a kryté ohniště.


Vyšel jsi ze stanu následován vojákem který se okamžitě vydal k svému koni. Pod návrším na kterém stál tvůj stan se začala hromadit tvá jízda. Když tě zahlédly napřáhly k tobě propukl velký jásot. Naproti ti šla Yerena vedoucí dva hnědé koně.


Když k tobě došly a pozdravil jsi je oba se velmi významě uklonily "Je mi ctí vás poznat sire. Mé jméno je Naeris." řekla žena a nepatrným gestem si upravila vlasy. "Mé jméno jméno je Ashur. Sloužil jsem vašemu otci řadu let a bude mi ctí sloužit i vám." řekl muž nadechl se a pokračoval "No ještě tu nemáme kněží a jiné hodnostáře ale jelikož už se začíná smrákat mohli bychom usednout a začít projednávat nemyslíte pane ?"


Dopíšu


Sousředila jsi se na kouzlo a cítila jsi jak se k tobě stahuje všechna tvá moc. Po nějaké chvíli se hvězda na zemi rozářila rudým svitem a lebka se pozvolna začala zvedat do výšky. Salyz jen sledovala a přikivovala - zdá se že rituál zatím jde podle instrukcí.




Trea se při tvé pochvale usmála. Když jsi zmínil o hlídkách naznačila pomocí několika nemších modrých plamínků výhodná místa. "Mohli bychom je dát buď na úpatí hor nebo přímo na ně." řekla Trea ukazující na vyznačené body na mapě. ano máš Ledové Ochránce ale ti teď hlídají tvůj stan a nebo jsou různě roztroušeni po táboře. Dále jako svoji ochranku mužeš počítat i svoje učně.



Sesedl jsi z koně a čekal na návrat zvědů. Loreth si mezitím zkontroloval luk a šípy. Potom svého koně přivázal ke stromu.


Edward kývnul a vyrazil hledat ostatní cechmistry. Prohlédl jsi si vůz a spatřil brašnu -velmi pravdě podobně nějakého nedbalého učně- položenou na konci vozu. Vzal si ji a obešel vůz za kterým byl hlouček osob. Většina z nich seděla ale dva -muž a žena - stáli uprostřed a hlasitě debatovali o tom kdo má právo být cechmistrem.