Přidal
Krystof dne 14.04.2016 22:01
#1
Tak jsem tu znovu s další povídkou
Edit: Tohle berte jenom jako takový úvod další části budou delší (RPG3)
Příběh Chara
„Tati tati pojď sem!“ zařval malý kluk na otce. „Co potřebuješ synku?“ odpověděl pomeřně mladý muž. „Chytil jsem žábu“ usmál se kluk a podíval se na otce svými zářivě modrými oči přes které mu visely dlouhé hnědé vlasy. Otec se usmál a řekl „To je dobré synku třeba až vyrosteš mužeš se živit lovem žab!“ Řekl otec a zasmál se. Klučina na něj mrkl a žábu hodil po otci. Otec se jako velice hbitý a rychlí lovec uhl a žába letěla přímo do kotlíku s polévkou.
Najednou slyšeli křik. Otec se zase zasmál a řekl „To si asi maminka právě dala do misky žábu.“ Kluk se s usměvavým výrazem vydal do chaloupky a řekl mamince „Omlouvám se já nechtěl“ řekl kluk a podíval se na maminku psíma očima. „Nic se neděje Chare jen sis hrál.“ Řekla a nandala synovi polévku. „Tady máš a neboj se žába v tom není.“ Po té co se syn najedl otec zařval. „Chare! Pojd sem procvíčíme si boj s mečem.“
Chlapcovi se rozzářili oči a radostí zařval. „Vážně tati děkuji!“ Otec hodil Charovi dřevěný meč a řekl mu, aby srazil k zemi panáka vyrobeného ze dřeva. Char silou praštil panákovi po hlavě. Z panákovi hlavy odletěl hrnec který měl připomínat přilbu. „Dobrá a ted to zkus proti mně.“ Řekl otec a vzal si dřevěný meč. Syn se s lehkým váháním rozeběhl po otci a praštil ho do nohy. Ozvalo se křupnutí a synovi se ulomil kousek meče to mu, ale nevadilo a se svým zmenšeným mečem se vrhl proti otci otec se, ale už bránil švihl svým mečem po Charově meči a vykryl mu útok. Char se nevzdal a praštil mečem znovu a znovu a znovu. Pořád, ale bez úspěchu se Char snažil přelstít otce různými útoky, ale pořád se mu nedařilo.
„Pro dnešek už to stačí!“ Řekl otec a pohladil syna po rudé tváři. Char se na něj zadíval a zeptal se ho jestli by mu otec nedaroval dýku. „Proč by jsi ho chtěl Chare?“ Zeptal se otec podezíravě. „Já já to je překvapení prosím zítra uvidíš.“ „No tak dobrá řekl otec a podal synovi ocelovou dýku. Syn mu poděkoval a řekl „Tati tati jdu do lesa k potůčku.“ „Dobrá běž, ale buď doma před tím než se začné stmívat!“ Char se vrhl do lesa co mu nohy stačili. Po té co dorazil k potůčku skoval se do keře a čekal jestli neuvidí nějakou zvěř, kterou by ulovil. Po dlouhém čekání na zvěř konečně zaslechl kroky a divné zvuky. Připravil si do ruky dýku a uviděl medvěda Char se lekl a přestal na chvíli dýchat. Medvěd se ale pořád přibližoval a Char už cítil jeho pach. Začali mu téct slzy a křikl „Pomoc!“ Mevěd zpozoroval a uviděl malého kluka co utíka. Medvěd zavrčel a běžel za klukem. Char se neohlížel a hned vylezl na strom . Medvěd se snažil vyšplhat za ním, Char zavřel oči a smířil se se smrtí. Najednou, ale uslyšel šíp a řev medvěda. Z keře se vynořil muž zahalený v kápi a mečem v ruce.
Char otevřel oči a díval se jak neznámý muž zabil medvěda. „Neměl by jsi tady být takhle sám!“ Řekl muž a podíval se na kluka. „Já já sem chtěl tatínkovi udělat radost!“ Řekl Char a slezl ze stromu. „Tady máš lišku a řekni tátovi že si ji ulovil a ted už mazej!“ Řekl muž a koukal se na kluka, který začal pelášit domů.
Chlapec dorazil domů tesně před stmíváním a pochlubil se otci se svojí liškou.
„Jsi dobrý synku ve 13 letech toho umíš docela dost“ řekl otec a usmál se. „Děkuji otče“ poděkoval a usmál se. „Ale ted už mazej spát!“ „Už jdu tati“ řekl kluk smutně.
A odešel do postele.
Upravil/a
Krystof dne 14.04.2016 22:03
#2
Vida.. nová povídka... Pokud mohu přispět trochou té "konstruktivní kritiky"...
Příběhově
1) Délka
Čekal jsem trochu delší dílko.
2) Originalita
Trochu tápu, jestli příběh... nebo úvod, je ze světa TES či z jiného (možná reálného) světa. Ale má to pointu, byť je to krátký text. Jen se trochu zarážím, kdo je ona osoba, která mu zachránila život? Třeba bude později nějaké vysvětlení...
3) Děj
Krom toho, že je to krátký, ženeš to moc kupředu. Vážně.. mezi těmi prodlevami, kdy třeba obědvá nebo chytá žáby, mohl být nějaký "lepší" dialog. Přeci jen, děti v letech 10-15 jsou velmi zvědavé a mají pořád otázky, na jakoukoli věc. Trochu mi tam chybí taková ta "přirozenost".. zvídavost atak, jestli mi rozumíš.
Gramatika
1) Interpunkce
Čárky jsou umístěny špatně. Někde mají být, někde zase ne. Tady je jeden příklad (ono je tam toho více)
„Chytil jsem žábu!“ usmál se kluk a podíval se na otce svými zářivě modrými oči, přes které mu visely dlouhé hnědé vlasy.
2) I/Y
Podmět se neshoduje s přísudkem, "íčka" v pádech taktéž...
Z panákov
i hlavy (má být "panákov
y hlavy" )odletěl hrnec
(zase čárka) který měl připomínat přilbu.
3) Opakování slov
Téměř v každé větě neustále opakuješ slova, ať už jméno hlavního hrdiny nebo třeba "medvěda", když šel na lov. Ale fakt v každé.. :/ Aby byl text čtivější, je lepší buď některé podměty vypouštět (protože si čtenář domyslí, o kom se zrovna jedná), nebo je zaměnit za něco jinadšího (bestie, šelma, zvíře, škodná, lesní strážce, ...)
Mevěd zpozoroval a uviděl malého kluka co utíka. Medvěd zavrčel a běžel za klukem. Char se neohlížel a hned vylezl na strom . Medvěd se snažil vyšplhat za ním, Char zavřel oči a smířil se se smrtí. Najednou, ale uslyšel šíp a řev medvěda.
4) Odstavce a dialog
Pokud používáš přímou řeč pro dialog, je lepší ho oddělovat třeba jednořádkovou mezerou (pak je text čtivější a neztrácíš se v něm). Narozdíl, pokud ho budeš psát za sebou.
Většinou se dialog za sebou píše, pokud mluví jedna osoba (pak si třeba oddechne, zarazí se, nebo nějak jinak vyruší) a opět začne mluvit.
„Pro dnešek už to stačí!“ řekl otec a pohladil syna po rudé tváři. Char se na něj zadíval a zeptal se ho jestli by mu otec nedaroval dýku. „Proč by jsi ho chtěl Chare?“ zeptal se otec podezíravě.
„Já já to je překvapení prosím zítra uvidíš.“
„No tak dobrá řekl otec a podal synovi ocelovou dýku.
Syn mu poděkoval a řekl „Tati tati jdu do lesa k potůčku.“
„Dobrá běž, ale buď doma před tím než se začné stmívat!“
Prozatimní hodnocení:
Prvně, než budeš publikovat, doporučuji psát text v nějakém textovém editoru, kde se ti zobrazí chyby a můžeš je kdykoli opravit (třeba Microsoft Word, používám).
Zkus se vyvarovat opakování stejných slov. Nahrazuj je jinými, podobnými slovy. A asi to nejdůležitější, dávej si opravdu pozor na chyby a hrubky.. V tom textu, cos tu napsal, jich je hodně.. ale vážně. Proto, než pustíš text sem, přečti si to po sobě a zeptej se, jestli je to opravdu vše, cos chtěl napsat.
No.. myslím si, že ti další čtenáři budou taky nějak radit, podle svého. Zvaž jen mé rady, hodí se ti.
Tuhle kritiku ber jako zpětnou vazbu, co vylepšit. Není to kvůli tomu, že se ti chci vysmívat, ale spíš jen rada do budoucna.
Hodnotit zatím nebudu, počkám si kdyžtak na další část, kde se uvidí více.