Přidal KinimodLP dne 11.02.2014 20:06
#1
Vysvětlivky:
Oblasti:
Helgen -město zničené drakem, Vavořov -město kde bydlí Jack, Galia, Rodrick...., Ledohradská univerzita -"škola" pro mágy
Postavy:
Jack -hlavní postava, mág; Galia -manželka Jacka, matka Samuela; Samuel -syn Jacka, Rodrick -vavořovský kovář, přítel Jacka; Gauldur -arcimág Ledohradské univerzity
1.kapitola
„Já nechci spát “ ozvalo se z pokoje. Jack se tam šel podívat a zjistil že děti ještě nespí. „Co se to tu děje ? “ zeptal se. „My ještě nechceme spát, pověz nám prosím o tom jak jsi se stal mágem “ poprosil Samuel. „No dobrá “souhlasil Jack......
Můj příběh začíná v Helgenu, městě kde jsem měl zemřít rukou kata za výtržnictví. Ale před mou popravou na Helgen zaútočil drak a celé město spálil na popel. Naštěstí jsme ještě s Rodrickem stihli utéct do ústraní za město. Pak jsme se rozhodli že se vrátíme do Rodrikova rodného
města......... do Vavořova. Cestou tam jsem se dozvěděl že má manželku s dcerou, že pracuje jako kovář, má hrozně rád Nordskou medovinu a kupu dalších zajímavých věcí.
Když jsme konečně došli do Vavořova byl jsem příjemně potěšen ,protože z města vyzařovala pozitivní energie ,která mi doposud chyběla. Když Rodrick zaťukal na dveře svého domu tak z nich po chvíli vyšla jeho manželka. Když Rodricka uviděla, samou radostí málem nevybouchla. Chvíli se před domem objímali a klábosili o tom „Jak utekl ?“ nebo „Jestli se mu nic nestalo ?“ ,ale pak si Rodrick vzpomněl na mě. Šel ke mně a zeptal se „Jestli mám kde spát ?“. Na chvíli jsem se zamyslel a pak odpověděl „Ne“. Okamžitě mi dal asi tak 50 zlaťáků a nasměroval mě na místní hostinec ,kde nabízeli i nocleh. V hostinci seděli dva vojáci a krásná žena, tvoje matka. Jakmile mě uviděla zjistila že jsem tu nový. Představila se jako Galia a okamžitě mi nabídla pokoj za 15 zlaťáků.
Večer jsem vůbec nemohl usnout, pořád se mi před očima zjevovala ta událost v Helgenu o ,které jsem věděl jen já, Rodrick a teď asi i jeho manželka. Bylo to strašlivé a rozhodně bych nechtěl aby se to
opakovalo …....
Druhý den ráno jsem jen tak seděl na posteli a přemýšlel. Třeba jsem se mohl bránit a pomoct těm vojákům ,kteří chránili Helgen a ne jen tak zbaběle utíkat......
Po půl hodině mého přemýšlení do pokoje vtrhla Galia s úsměvem na tváři a řekla mi že je snídaně ,ale když mě viděla jak sedím na posteli okamžitě poznala že mě něco trápí. „Co se děje ?“ zeptala se starostlivě. Na chvíli jsem se zamyslel a pak odpověděl „Víš, jde o to co se stalo než jsem přišel do Vavořova“. „Myslíš o tom útoku draka ?“ zeptala se Galia. Byl jsem tak zaskočený že jsem ze sebe vysypal jen „Jak.....jak to víš ?“. „Rodrick mi o tom řekl potom co jsi šel do svého pokoje“ pousmála se Galia. „Také vím o tom jak jste o chloupek unikli smrti a proto mě napadlo ti ukázat a naučit tě pár novicových kouzel “. „Tak kde vězíš Galio ? Máme tu hosty !“ zařval na Galii její protivný bratr. „Teď už musím jít ,ale pak se za tebou ještě zastavím“ řekla Galia. „Jo a tuhle knížku by sis měl přečíst“. Podala mi knížku jménem „Ovládání ničivých kouzel“ a odešla.
Odpoledne někdo zaťukal na dveře. Byla to Galia ,která mi řekla ať jdu za ní. Došli jsme asi na zahradu hostince. Stál tam cvičný panák, kamenné květináče ve kterých byli nasázeny rostli a u stěny stál stůl a na něm byli knihy. Galia řekla ať se na ni dívám. Chvíli tam jen tak stála a na jednou jí z rukou vychrlily plameny. Hrozně jsem se lekl a nevěřícně jsem se na ní koukal. Pak Galie zaměřila na panáka a vystřelila (naštěstí se netrefila jinak by ho asi zapálila.......). „Tohle budeš za chvíli umět taky “ řekla s úsměvem na tváři. Pak jsem do noci cvičili to kouzlo jménem „Ohnivá střela“. Nevěděl jsem jak jsem se ho mohl naučit ,ale naučil. Byl jsem tak rád že jsem Galii samým štěstím objal ,ale když jsem si to uvědomil nechal jsem toho. „Zítra tě naučím něco o alchymii, určitě se ti to bude hodit“ odpověděla a šla do hostince a já ji následoval. Když jsem vešel do svého pokoje tak jsem si lehl na postel ,ale cítil jsem že pode mnou něco je. Byly to tři knihy s názvy: „Slavní mágové Skyrimu“ ; „Recepty lektvarů neznámého alchymisty“ a „Ničivá kouzla pro pokročilé“. Věděl jsem že mi tím chce Galia říct že bych si to měl přečíst ,ale já byl tak unavený že jsem ty knihy jen odhodil na stůl, lehl si na postel a v tu ránu jsem spal.....
2. kapitola
Druhý den ráno jsem se probudil s dobrou náladou. Vzpomněl jsem si na to že dnes mi Galia ukáže něco o alchymii a proto jsem se rozhodl si přečíst knihu „Recepty lektvarů neznámého alchymisty“. Kniha byla poměrně tenká a tak jsem ji přečetl zhruba za hodinu a půl. V knize bylo napsáno že kolem Vavořova se vyskytuje rostlina jménem „Dračí jazyk“ a tak jsem se rozhodl ji jít hledat.
Když jsem vyšel z hostince tak jsem se dal doprava. Šel jsem vyznačenou cestou cestou směrem na Bílý Průsmyk. Cestou jsem našel mnoho druhů rostlin jako například Levanduli, Rulík, Sněhulku a dokonce i Nirnský kořen ,ale Dračí jazyk ani jeden. Nevěděl jsem kolik tak může být hodin a proto jsem se podíval na slunce. Podle něj jsem poznal že je tak čas obědu !! „Galia o mě asi bude mít strach“ pomyslel jsem si a svižným krokem jsem se vracel do Vavořova ,ale v tom jsem uslyšel jakési divné vytí. „Vlci“ zpanikařil jsem ,ale v tom už dva stáli přede mnou. Nevěděl jsem co mám dělat !!
„Zkoncentruj se, probuď v sobě síly ohně, zamiř a pak střel“ vzpomněl jsem si na Galiiny rady. Zkoncentrovat, probudit v sobě oheň, zamířit a pak vystřelit v tom už jsem viděl jak jeden vlk leží ohořelý, mrtvý na zemi. Zajásal jsem ,ale ne na moc dlouho. Zapomněl jsem na druhého vlka ,který teď běžel naštvaný přímo proti mně !!
Chtěl jsem ho spálit na uhel jako toho prvního ,ale bylo pozdě. Vlk už byl zakouslý v mé levé noze.
Měl jsem vztek. Chtěl jsem hlasitě zařval a v tom se z nebe svalil obrovský blesk ,který vlka roztrhal na cucky....
3.kapitola
„Jak ti je ??“ zeptala se Galia. „Dobře až na tu nohu. Co se stalo ??“ zeptal jsem se. „Asi tě napadli vlci. Jeden se ti zakousl do nohy“ odpověděla. „Co jsi tam vůbec dělal ??“ „Už jsem nechtěl jen sedět v hostinci a tak jsem se vypravil do Bílého Průsmyku. Cestou jsem sbíral květiny. Podívej se !“ řekl jsem a ukázal jí košík. „No podívejme se..... Nirnský kořen. Ten je tu dost vzácný“ pousmála se. „Řekneš mi tedy něco o alchymii ??“ zeptal jsem se. „Trochu zpomal nejdřív se ti musí uzdravit ta noha“ napomenula mě. „A ta se uzdraví kdy ??“. „No to kousnutí nebylo moc hluboké takže tak...... týden ??“ řekla Galia. „Týden !!“ vyhrkl jsem. „Ano týden pokud chceš aby se to celé uzdravilo a mohl jsi normálně chodit“ řekla.
„A jak jsi vůbec ty vlky zabil ?!“ zeptala se Galia. „No....prvního vlka jsem zabil Ohnivou střelou. A druhého......já......já nevím. Když se do mě zakousl najednou se nebesa zamračila a pak už si nic nepamatuji“ odpověděl jsem.
Galia se na chvíli zamračila a pak řekla „Počkat ,ale to by znamenalo...že jsi ovládl síly blesku !!“......
4.kapitola
Týden utekl jak voda a já si mezitím promyslel co dál. „Pokud ovládám magii tak bych se mohl zapsat na Ledohradskou univerzitu a dále rozvíjet své schopnosti“ myslel jsem si nahlas. „Nebo se zapsat do nějakého kroužku nekromantů ,ale rozhodně se chci zabývat magií-“ „- Musíš se jít na něco podívat ! „ vykřikla na mě celá udýchaná Galia. „Před krčmou stojí nějaký duch a říká, že hledá mága jménem Jack… hledá tebe ! „. To že hledá mě my už došlo dovolil jsem si podotknout ,ale Galia mě asi neslyšela.
Když jsme vyšli ze dveří hned jsem poznal že ten tajemný duch je člen Mágské rady o kterém jsem se dočetl v knize „Slavní mágové Skyrimu“ kterou jsem dostal od Galie. „Těší mě Jacku Bloode, postavit se smečce vlků a všechny je zlikvidovat to muselo dát práci. Ale nechoďme od tématu… o tvých schopnostech se doslechli až na Univerzitě, která o tebe projevila zájem. Musíš se okamžitě dostavit do Ledohradu“ řekl duch klidným ,ale přece jen trochu chladným hlasem (v tu chvíli jsem si uvědomil že poprvé od událostech v Helgenu slyším své příjmení). „Pokud o mě opravdu Univerzita projevila zájem ,proč neposlala jen nějaký dopis a poslala ducha?“ zeptal jsem se s údivem. „Důvod je logický: tvé velice rychle rozšiřující se schopnosti asi nebudou pouhou náhodou. Bude v tom něco víc “. „Něco víc ?" zeptal jsem se ironicky. "A jak mám vědět ,že mě nechcete podvést? Že s Univerzitou nemáte nic společného a někde cestou do Ledohradu mě ubodáte, postřílíte nebo já nevím co?!“ nařkl jsem ho. I když možná neprávem ,ale v tu chvíli jsem byl dost překvapený a to všechno se semlelo tak rychle. „Pokud nevěříš “ řekl duch a podal mi náhrdelník. „Ale to je přece…“. „Amulet moudrosti. Symbol magie a vědění “ dodal. „V tom případě jste- Gauldur, arcimág Ledohradské univerzity. Je mi velkou ctí pane, tady vám vracím váš náhrdelník “ řekl jsem s úctou. „Můj náhrdelník si nech učni vrátíš mi ho při příchodu na Univerzitu“ odpověděl Gauldur a zmizel s příchodem jasného ranního slunce..... pokračování příště :) ...
Upravil/a KinimodLP dne 16.06.2014 17:36