#1
Jmenuji se Johan.Pocházím z bohaté rodiny,ále můj otec a matka mě ani mého bratra Carna neměli v lásce.A tak,když jsem dospěl,jsem odešel.Na vždy.a toto je můj příběh.
_________________________________________________________________________________________________
Když jsem odešel z Tanthu,nevěděl jsem vůbec co dělat mimo město.Nevěděl jsem,jestli jít na sever,na jih,na východ nebo k moři na západ.a aby toho nebylo málo,všude byli pouště a horko mi moc nesvědčilo.Tak jsem se rozhodl,že půjdu na severovýchod-ledová provincie(nám úplně neznámá)Skyrim.
po cestě jsem narazil na spustu nepřátel,co chtěli jít se mnou,jenže všechny jsem odmítl.Jednoho slunečného dne,kdy jsem byl ve městě Skaven,mně zastavil starý muž,vypadal,že právě umírá,a dal mi svůj luk ze slovy"S tímhle lukem jsem bránil Císařské město,s tímhle lukem jsem zabil tisíce vojáků Dominionu a teď ho dávám tobě,můj milý chlapče."Nestačil jsem se divit,vždyť ani nevý,oč mi jde."ale pane,jak to výte že..."Ani jsem to nestihl doříct a muži jeden Thalmorský elf usekl válečnou sekerou hlavu.
"ty,redguarde,půjdeš se mnou,pod pohružkou smrti.Tohle je oficielní akce Thalmoru.""Co,co...Proč jste ho zabil?""do toho ti nic není,redguarde,a teď půjdeš se mnou nebo tě rozkuchám jo psa!!"zařval.Vzal jsem luk a šíp,natáhl tětivu,ale než jsem stačil vystřelit,elf mi vrazil pěstí do obličeje a já se skácel.Probudil jsem se někde ve vězení a předemnou byli dva Vznešeni elfové a když vyděli.že jsem vzhůru tak jeden řekl:"jsi zatčen za vážné zločiny proti všem elfům a za to budeš popraven.""kde to sem!"vykřikl jsem a jeden z elfů mi vrazil pěstí do nosu tak,že krev tekla proudem."Na Letních Ostrovech,bastarde."
Konec první části
____________________________________________________________________________________________________
Na Letních Ostrovech? Co tu kruci dělám, pomyslil jsem si. „Bože,vžiď jsem vyšel z Tanethu,abych utekl před otcem tyranem!“ Vykřikl jsem.“Aha, tak ty nic jo? Zabil jsi thalmorského generála a za to půjdeš na špalek, chlapče.“Oznámil a já nevěděl, jestli mám protestovat, nebo čekat na smrt.“Vždiť jsem se plazil přes poušť,nikoho sem tam nepotkal a v životě nikoho nezabil“sténal jsem a doufal ,že se nějak rozmyslí. A najednou se rozlétly dveře a vešel vysoký, dvou metrový thalmorský kouzelník.“jsem tady, abych zjistil pravdu. Umím číst myšlenky.“ A já usnul. Měl jsem podivný sen, plný šílených a nereálných věcí,i když na Tamrielu není nic normální.A pak jsem se probudil.“je čistý,můj krály.“ Slyšel jsem kouzelníka.“A kdo mohl Miniopa zabít?A,už je vzhůru,Lorine,můžeš jít.A ty,jestli chceš pořád žít svým kreténským životem,najdeš pravého vraha.Ne nemluv,máš na to 2 měsíce.Jdi.“ No to si dělá prdel? Vždiť ani neumím najít Skyrim. No,projdu se a rozmysdlím si to.A tak jsem se prošel,obešel jsem celý ostrov a řekl si,že ho najdu ale kde začít? Zajdu se zeptat krále. „jediné,co víme , je místo vraždy.Je to v jeho pokoji.“V pokoji generála byl podivný,suchý smrad. Chvíli jsem po pokoji chodil, až jsem našel nahé tělo generála.“to byl určitě nějakej ůchyl“ Řekl jsem mezi zuby a zasmál se.A za mnou se objevil ten kouzelník,co mi četl myšlenky „CO TU DĚLÁŠ ???!!!“ Přímo zařval a já se viděsil.“Tady nemáš co dělat,redguarde negerskej.Ano to já ho zabil,protože mi sral,celej posranej život a teď toho lituju, u svatý Devítky proč sem to udělal.Ale ty mi teď zabiješ,tak to udělej!No dělej,co čumíš?!“ Ale já to nedokázal. „Jdi,sem jenom redguard z Hammerfellu, nemám právo brát život. Jdi, uteč do Morrovindu, tam tě nenajdou.“řekl jsem,byl jsem asi ůplně blbej.“A jak vás vůbec mohlo napadnout,že sem ho zabil já? No to je jedno,odcházím do Skyrimu, tam chci,jo tam to bude dobrý,jo,jo…“ A odešel jsem, si ce jsem měl výčitky,odešel jsem. A jak roky plynuly, já došel ke hranicím Skyrimu.Na hranicích mě zastavila císařská hlídka a říká „jdeš s námy,právě si vstoupil do legie“.
konec 2.části
____________________________________________________________________________________________________
„Do Legie? To myslíte do Císařské?“Ptám se. Voják, zřejmě legát řekl“Ano, císařské.“
Nechtěl jsem odporovat, tak jsem šel. Došli jsme do města Falkreath. Po cestě mi legát řekl, jak to v císařské legii chodí, že nesmím odporovat atd. a hlavně kázeň.“Jmenuji se Tulius, jsem ze Cirodillu. Byl jsem člen Penitus Oculatus, dokud mě nedegradovali, á už jsme tu!“ Vykřikl tak nečekaně, že jsem nadskočil. Připadal mi jako milý chlapík. Ve Falkreathu byla strašná zima, a to jsem byl na nejjižnějším okraji Skyrimu. Ve Falkreathu jsme Já a pár dalších naskočili na vůz. Vedle mě seděl nějaký muž, Siddgeyr se jmenoval, a ten mi řekl že ho museli vojáci zmlátit, ho dostali do vozu. Po cestě jsme si povídali o všem, co jsme zažili, a co v císařské legii zažijeme.“Prý nějaký magor, Ulfric, nebo Ulfrc, nebo jak otevřeně vyjadřuje odpor proti císařství.Je mladej, prej jenom 16 let, magor jeden.“ A hned co to dořekl, jsme dojeli do pevnosti Dunstad.
Na nádvoří byli seřazení vojáci v civilu, protože nastoupili do výcviku.“Tak dobře, těžko na cvičišti lehko na bojišti, výcvik je tu proto, abyste na bojišti nechcípli únavou a strachem. Do Legie jste se dostali násilím proto, že vedeme válku s Thalmorem. Tady Redguard se s elfi už setkal, že jo.“řekl Tulius“no jo, no…“ odpověděl jsem já.po dlouhém projevu Tulius zavelel, abychom si vyzvedli svoje ůbory.V řadě předemnou stál Siddgeyr a říká: „to dostaneme pižamo, uniformu a zbraň, to bude prča.“ A tak jsem dostal věci.Bylo už 20:00 a tak zavelel Tulius:“SPÁÁÁÁÁT“,Když všichni hráli karty nebo se procházeli po pevnosti.Já seděl a kecal s Siddgeyrem v jídelně na nádvoří.Když jsme slyšeli legáta, tak jsme hned vyskočily a šli spát.
konec 3.části