The Elder Scrolls V: Skyrim

Přidal dovakhiin15 dne 27.04.2012 20:32

Tak čau lidi,dneska jsem se rozhodl,že tu udělám svůj deník(myslím,že tu argonianský deník ještě chybí tak ho sem píšu a taky proto,že argonian je moje nejoblíbenější rasa spolu s nordy...).Už sem dlouho přemýšlel jestli sem budu psát deník nebo ne,ale díky ostatním mi to nedalo.(hlavní inspiraci mi utvořil hRDLA jehož díly čtu vždy,když nějáký vydá a chci tím i říct,že by pomalu mohl vydat knížku ;),opravdu mooooc pěkné a doufám,že to moje bude aspoň tak trochu dobré jako to udělal hRDLA a všichni ostatní co začali taky psát,ale teď už ten deník:

Deník Argoniana
Jmenuji se Thom-As a vyklubal jsem se v Black Marsh roku 180. čtvrté éry,dne 15.Mrazivce.Celkem často jsme jezdívali do celého Tamrielu.Jednou jsme,ale dostali varovnou zprávu ve které bylo,že Dunmeři zničili město ve,kterém jsem žili tak abychom se už nevraceli nebo nás taky pozabíjí a my neměli navýběr než zůstat.To znamená,že já jediný z mích 16 sourozenců jsem přežil,protože jsem rád jezdil po celém Tamrielu s rodiči a sourozence to vůbec nebavilo a zůstávali vždycky doma.Do Skyrimu jsme jezdívali nejčastěji a teď jsme zůstali jen my 3 v Ledohradu.Když mi bylo pět tak jsme tábořili na sever od Bílého Průsmyku a to mi bylo něják zvláštní,bylo takové ticho,když v tom šli kolem našeho tábořiště Thalmoři(Už si to moc nepamatuju,byli mi ještě čtyři,když jsme 6.Mrazivce zůstali v Ledohradu)a matka mě schovala do velkýho vaku ve kterém jsme vlekli stan.Bohužel jsem zanedlouho vylezl a Thalmoři zmizli a moji rodiče byli mrtvý.Od té doby jsem žil sám,prakticky vychován vlky a medvědy což je ze značné části pravda.Nyní když jsem dost silný,je čas najít si spojence a zničit Thalmor a všechny High elfy navždy!Proto jsem se vydal na východ.

První den
Našel jsem poblíž takových bažin tábořiště,poznal jsem čí to je.Byly to stany císařských a to pro mě znamenalo držet se dál,protože nordové jsou jediný,kdo mi můžou pomoct proti Thalmoru a císařští by mi pomohli akorát se dostat jedině k soudu.šel jsem po cestě a viděl nějáké nordy s modrou zbrojí.Konečně jsem našel nordy co mi pomůžou.

Přidal jsem se k nim ikdyž zřejmě ten nejdůležitější s koňem nebyl zrovna moc rád.Představil se mi jeden nord.Jmenoval se Ralof.Když už jsme šli po cestě,tak jsem se s ním víc seznámil a začal jsem mu vyprávět,co tu dělá uprostřed ničeho argonian,který ztratil celou svojí rodinu.Co však nikdo nečekal bylo to,že ze křovin na nás vybafli císařští.

Reagoval jsem rychle a vytasil jsem 2 železné meče co jsem sebral banditům(šermovat umím,když jsem musel přežívat ve Skyrimské krajině tak jsem musel občas pozabíjet pár banditů což bylo postupem času lehčí a lehčí)zabil jsem jednoho vojáka,ten další zabil zase málem mě,ale Ralof mi kryl záda a tak to ten voják nestihl padá další a další,ale špatná věc byla,že už nás zbylo z 20 jen 7 a ten důležitý řekl,že se vzdáváme.

Ralof mi potichu vysvětlil,že to promlouvá Ulfrik,co má podle jeho představy být budoucí velekrál Skyrimu.Museli jsme naskákat do císařských vozů.Netuším kam jedeme,ale začala noc a já začal usínat...nechtěl jsem usnout,ale byl jsem tak unavený...jedeme už tak dlouho a furt nevím kam jedeme.Ralof mi řekl,že jedeme možná do Cyrodillu aby Ulfrika a jeho Bouřné Hávy ukázat císaři(teď už konečně vím jak se ty nordové v modrý zbroji jmenujou)...začínám...usín...at...uvi...dím r...áno kam až jsme...dojeli...

Upravil/a dovakhiin15 dne 28.04.2012 15:29

Přidal dovakhiin15 dne 28.04.2012 17:36

Druhý den
Začal jsem se probouzet.Je asi kolem sedmé ráno,protože je slunce ještě na východě.Ve voze sedím s Ralofem a Ulfrikem,ale toho třetího nepoznávám,ten s náma nebyl a ani nemá zbroj bouřných hávů.Vyšlo z něj ven,že je zloděj koní a chtěl uprchnout do Hammerfellu.Vypadalo to jako,že míříme k nějáké vesnici s hradbami a pak někdo zevnitř řekl nějákýmu generálu Tuliusi,že je kat připravený.

Pak se ten zloděj začal modlit k nějákým jménům(že by nordští bohové či co?...,u nás doma prakticky žádnou víru nemáme,někteří argoniané uctívají Sithise,ale já žádného boha zatím neuctívám...).Pak Ralof začal říkat,že s tím mají něco společného určitě i ušoplesci a v tu chvíli měli štěstí,že jsem měl svázané ruce a za maý moment Ralof poznal kde to jsme.

To byl to Helgen,všichni na nás tak divně civěli(jak kdyby nikdy neviděli normální nordy co brání svou zemi a zelenou ještěrku co se k nim přidala...)a všechny muselo zamrazit v zádech,když tam přišel chlápek s tou katskou sekerou.Vyskákali jsme z vozů a všichni byli zticha.Museli jsme se postavit do dvoj řady a císařští vytáhli nějáký seznamy na kterých byli jména trestanců.

Když řekli jméno zloděje koní:Lokir nebo jak...tak se začal vymlouvat,že k rebelům nepatří a najednou si asi myslel,že je nesmrtelný a že lukostřelci na něj budou střílet polštáři nebo co,protože se rozběhl střemhlav kdo ví kam,během pár vteřin měl v sobě pár šípů a zbyl jsem už jen já kdo musel čekat na vyslovení mého jména.Kupodivu jsem nebyl na seznamu což mi bylo velice divné.

Myslel jsem,že se poradí nebo něco,ale kapitánka řekla jasně,že to nevadí,popraví mě i tak!Taková drzost!Musel jsem jí následovat k místu kde stáli všichni ostatní.Ten generál Tulius nebo jak se jmenuje něco vyčítal Ulfrikovi,říkal něco ve stylu,že Ulfrik zavraždil krále svým hlasem!Kvůli tomu měl asi i Ulfrik tu bandáž kolem pusy.

A najednou se to stalo...Něco s hrozným hlasem udělalo zvuk jak nějáká příšera,ale nikdo nevěděl co to je.Kapitánka rozkázala takový jeptišce ať nám dá poslední pomazání(už jsem si říkal jaký žvásty nám bude říkat,poslouchat motlidbu a ještě imperiálskou!tak to určitě),ale nějáký voják od nás jí to překazil a nechal si useknout hlavu aby to bylo už za nim(proč se nepřidal k Lokirovi nechápu,to by měl za sebou ještě dřív než teď).

Sakra,ale co jsem chtěl úplně nejmíň bylo to,že další jsem byl na řadě já a už zase mám tu největší smůlu já,když v tom mim přemejšlení o mojí smůle zazněl zase ten zvláštní zvuk co přicházel od hor,to už mi bylo divné.došel jsem tam,oklepal se a připravil na popravu,kat už se natahuje...

a pak jsem viděl něco co ještě nikdy...DRAK!Drak vyletěl z úpatí hory a přistál nad kamennou věží co se tyčila hned vedle mě.Vyskočil jsem a opět mám tu NEJVĚTŠÍ SMŮLU!Z nebe začali padat ohnivý koule a jakoby nestačilo málem se nechat zabít katem,teď ještě abych se nechal spálit a sežrat drakem...Začal chaos...

Všichni začali pobíhat po celim Helgenu a já opět s Ralofem jsme utekli až do hlídkový věže.Byl tam i Ulfrik a pár dalších co už byli na půl mrtvý a na půl živý.vyšli jsme schody a když už jsem doufal,že s námi půjde i voják od nás co stál u zabarikádovaný cesty na schody,tak drak probořil zeď a vypálil to tam celý na škvarky.

Ralof mi řekl,že půjde hned za mnou,ale teď musím přeskočit do shořelý hospody a pokračovat na chvilku sám.Dole jsem potkal imperiála,nějakýho dědu a dítě.Pokračoval jsem sám,ale ten imperiál se mě pořád držel až jsme došli k pevnosti(tam už jsem věděl,že se Ralof a ten imperiál znají a Ralof ho oslovoval jako Hadvar)do pevnosti jsem šel s Ralofem.

Uvnitř mi uvolnil pouta a já si mohl vzít z mrtvoly vojáka co byl na naší straně jeho vybavení.Byli tam dvoje dveře,jedny zamčený a druhý taky.Schovali jsme se,protože tam byla kapitánka imperiálů(je na čase oplatit jí,kdo bude dnes poraven) a s ní šel nějákej voják(brnkačka).Otevřeli dveře a pozabíjeli jsme je.Vzali klíče a vyrazili za svobodou.Našli jsme další dva imperiály a jak jsme je rychle našli tak už padali oba tak rychle k zemi.

Další místnost byla mučírna.Tam byli dva naši a dva nepřátelé,čtyři na dva bylo velice lehké.V kleci ležel mrtvý mág,Ralof mi dal paklíče,abych se to pokusil odemknout,ale chtěl jsem si je schovat na později proto jsem tu klec vykopl.Nic zajímavého pro válečníka,jen pár zlaťáků které jsem si samozřejmě vzal.Šli jsme dál do podzemí kde byla skupina imperiálů.

Trochu těžší,ale bojovali spíš jednotlivě než jako skupina a proto jsme je taky pozabíjeli.Já a Ralof jsme šli dál ven,ale tam odkud jsme teď vylezli spadli kameny a proto ty dva odnás tam museli bohužel zůstat.Pak byla spíš chůze,ale pak jsem objevil PAVOUKY!Mám z nich obrovskou hrůzu a tady jich bylo tak moc a byli tak strašně velký...GRRRRRR...ještě,že protože je nesnášim tak se mi je zabíjí značně líp než lidi.

Najednou mě Ralof zastavil.Viděl celkem velkýho černýho medvěda,kterýho jsem si taky všiml.Dal mi luk a šípy a jestli prej chci,tak ho můžu zkusit sejmout z dálky,ale medvědy mám rád a bez důvodu medvěda zabíjet nechci.

Proto jsme se proplížili a vyšli ven..KONEČNĚ!Vyděli jsme jak drak odlítá pryč kamsi za hory.Ralof mi začal povídat,že půjdeme do vesnice Vorařov kde bydlí jeho sestra.Taky mi říkal,že bych mohl jít do Větrného Žlebu abych se přidal do boje za svobodný Skyrim,prý nemusím být nord abych bojoval za Skyrim(už mám 4 nepřátele,Dark elfy,Thalmory,high elfy a imperiály).Cesta byla krátká,po cestě jsme potkali jen 3 vlky.

Dorazili jsme do Vorařova,Ralofo sestra vypadala mile a přátelsky.Dala mi pár zásob a chtěla abych zašel do Bílého Průsmyku a abych poprosil jarla,aby dal Vorařovu několik vojáků aby nebyl Vorařov úplně bezbraný.Souhlasil jsem a vydal jsem se do Bílého Průsmyku.Došel jsem až k bráně kde mě zastavil jeden strážný,ale kvůli tomu,že mě posílá Vorařov pro pomoc mě pustil.Byla už skoro tma a to znamená,že je nejvyšší čas vydat se do Hospody!

Pronajmul jsem si pokoj,najedl se,napil se(konečně vím čemu říkají krémová pochoutka,moooc dobré),až na toho divnýho barda Mikaela jsem se tam cítil dobře,ale teď po dnešním dni je nejvyšší čas vydat se do postele,zítra budu mít spoustu práce...

Konečně ten krásný pocit když padnete do postele úplně unavení...to byl den...

Přidal dovakhiin15 dne 06.05.2012 11:15

Promiňte,že jsem nepsal tak dlouho,měl jsem pracný týden a odedneška budu psát v pátek,v sobotu a v neděli.

Třetí den
Probudil jsem se brzo ráno.Nasadil jsem si zbroj,dal si zelené jablko a vydal jsem se k jarlovi.Byl až na vrcholku Bílého Průsmyku v nějáké Dračí síni.Bylo tam teplo,ale hned jsem myslel,že sem zase udělal něco špatně,protože na mě vytasila meč nějáká Dark Elfka.Taky jsem vytasil mé 2 meče.Ona chtěla vidět mé důvody proč rušit jarla,viděl jsem kolik tam bylo stráží a proto jsem se rozhodl,že to můžu říct jen jarlovi(měl jsem obrovskou tendenci zabít jí),ale jarl ji odvolal a já ho už mohl požádat o pomoc.

Souhlasil a řekl Irileth(tý dark elfce)aby to vyřídila několika strážim.Byl jsem odměněn,ale bohužel jen císařskou okovanou zbrojí(dělá si ze mě legraci???venku to pak vyhodím do ohniště).Jenže po mě chtěl,že nějáký Farengar potřebuje mou pomoc...

Jejich dvorní čaroděj mě tedy požádal o to,abych šel do Mohyly Černých Vod!A chtěl po mě nějáký dračí kámen...Znám o tom místě legendy,hlavně když jsem popíjel ve vesnicích v Hospodách,tak se o tom místě zmiňovalo několik žoldnéřů...Největší hrozbou je však jedna nestvůra,která se nazývá DRAUGR.Starý oživlý nord(něco jako v Cyrodiilu zombie),ale tihle používají stará nordská umění dračího řevu a používají také zbraně!

Dobrá,tohle je opravdová výzva a proto se tam vydám.Asi tak v poledne jsem tam už skoro byl,cestu mi,ale zkřížilo několik banditů...........Tak,cesta je volná.Jsem uvnitř a vidím další dva bandity,tak tohle je nádherná příležitost o šíp ze stínu...tak jeden je hotovej,ale teď tam je ještě jedna banditka taky s lukem,musím se schovat...napínám luk a šíp letí...přímí zásah do hlavy a banditka padá k zemi.

Poobědval jsem,měli výtečného lososa.Vydal jsem se dál,ale okamžitě jsem se otřásl,když jsem uviděl pavučiny...Šel jsem VELMI opatrně...kupodivu nikde žádný pavouk,to se mi ulevilo...,zatímco pavouk nebyl žádný,tak jsem před sebou viděl banditu,opět jsem začal napínat luk,protože až otevře ty železné dveře páčkou tak mi uteče.

Zajímavé...dveře se neotevřeli,začlo do něj něco střílet a umřel dřív než sem to stihl udělat já,ale špatný bylo,že nebyla jiná cesta přes dveře.Asi 10 minut jsem pátral po jiném vchodě,když vtom jsem si všiml zvláštně vypadajících kamenů,zkusil jsem je otáčet tak,jak to bylo na zemi(to byla asi nápověda),protože mi to pomohlo a dveře se otevřely.

Ale hned po mě vyběhlo několik kolčaváků(trochu silnější než krysy v Cyrodiilu),ale dá se to.jdu dál,ale pořád vidím víc a víc pavučin,kde už několik větších pavouků bylo,ale utekl jsem jim.Konečně jsem jim utekl,ale předemnou stála obří pavoučí stěna,kterou jsem hned rozsekal.Hmmm...nějáký bandita v pavučině,přece ho to malí pavouci nemohli takhle zamotat...A SAKRA!!!!!!!! OBROVSKEJ PAVOUK!!!SE NA MĚ SNESL...jeden meč se do něj zapíchl,mám ještě jeden.

Dostává přímo mezi oči a já dostávam skoro zástavu srdce...Huf!to bylo jen o kousek a bylo by po mě.Osvobuzuju banditu,který mi hned utekl a nedal mi nějáký zlatý spár,co má otevřít jedny dveře abych se dostal dál.Jeho blbost,naběhl přímo na spínací desku a obrovské ostnaté příže ho odhodily až ke mě.Beru mu zlatý spár a jdu dál,ale najednou něco slyším...

To vypadá jak už jsem slyšel...to jsou určitě draugirové.Nebyli moc těžcí na zabití,ale byli určitě několikrát těžší než bandité.Byla jich celá četa až jsem došel ke dřevěným dveřím,kde stál jeden s obouruční sekerou.Zdá se,že jsem právě okusil,jaké to je,když na vás sešle dračí řev.Ale to nic nemění na tom,že je mrtvý.Tak jsem se dostal až k bráně,která má na sobě tvar spáru,ale byli tam i nějáká zvířata...co s tím mám dělat?

Musím zkusit všechny variace,ale už fakt nevím co dál...najednou mi zlatý spár vypadl z ruky a převrátil se.Já jsem blbej,vždyť ns spodku spáru nápověda.Dveře se začali otevírat a já vešel do obrovsé jeskyně s netopýrama.Došel jsem až do zádu,ale něco mi mě najednou táhlo k nějáké zdi,kde byli nějáké znaky,došel jsem až k tomu,ale byl to velice divný pocit...

Najednou vyletělo víko od rakve a zaútočil na mě další dragir,který používal často dračí řev.Je mrtvý,ale našel jsem díky tomu i dračí kámen co po mě chtěl Farengar.Když jsem vyšel ven,tak už byl večer a pro mě nejvyšší čas zajít do Hospody v Bílém Průsmyku(kámen mu odevzdám zítra).

Cesta byla moc dlouhá,ale už jsem cítil vůni Hospody.Jsem tu,opět jsem si pronajmul pokoj,napil se,najedl a šel spát.

To byl teda den...

Přidal dovakhiin15 dne 11.05.2012 23:29

Čtvrtý den
Probudil jsem se,jenže jsem asi zaspal nebo co,protože když jsem se podíval na oblohu a bylo kolem poledne proto si dám rovnou oběd.Můžu jít za Farengarem a předat mu tedy ten dračí kámen.Byl docela rád,jenže v tu chvíli tam přišla i Irileth.Křičela,že na západní vež zaútočil drak!!!(jestli ten samý co v Helgenu tak to upřímnou soustrast Bílému Průsmyku)

Měl jsem jít taky,ale já snad vypadám jako nějáký drakobijec???Ten strážný co přišel od té věže byl úplně zděšený...ale kdo by nebyl?jarl mě opět požádal o pomoc,ale za odměnu mi dal páskovanou železnou zbroj a železné boty a rukavice,proč ne?Stejně ta zbroj bouřných hávů před drakem asi chránit nebude.

Mohli jsme se připravit,já si oblékl zbroj a vyrazili jsem i s dalšími strážemi k západní věži.Došli jsme tam a mám opravdu hodně špatný pocit,že to byl ten samý drak.Už je odpoledne,ale drak nikde není.Hledali jsme snad všude kolem,ale žádný jiný přeživší.

Najednou z věže vylezl nějákej strážník,ale nic zajímavého nám neřekl a najednou rána jak z katapultu,draří křik se rozkřikl po celém kraji kolem.Drak vylétá z hor.Ne,byl to jiný drak,ale i tak byl velice silný.Šel jsem až na vrchol věže a odtamtud na něj střílel,ale když letěl kolem tak mě bouchl svým křídlem a já sletěl ze schodů dolů

...........musím vstát........musím....vstanu,nenechám umírat lidi jako v Helgenu a proto jsem vytasil mé dva meče a rozběhl se střemhlav k drakovi.Několikrát jsem ho seknul,ale to je jako mlátit do kamene a navíc se mě pokusil kousnout.Najednou se nadechl a to pro mě znamenalo zalíst za nejbližší kámen.Všude kolem mě oheň,ale já to nevzdávám.

Přibíhají další a další stráže,všichni co šli se mnou a Irileth zemřeli,jen Irileth se ještě držela na nohou.Přestal chrlit,vyrážím proti němu,jeden meč do pusy a skočit na něj,sekám ho do hlavy,je vidět,že tohle ho dost bolelo,hotovo......

drak se přestává hýbat a já už můžu vytáhnout můj meč z jeho pusy,ale ještě než se přestal hýbat úplně,ještě stihl říct: Dovakhiin...néééé.Co to asi znamená???Co to je?Proud nějáké energie z něho proudí do mě,co to má znamenat???!!!???To jsem ještě nezažil,ale až zas tak strašné to nebylo.Jenže co je divnější,stala se z něho kostra...

Nějáký strážný mi začal povídat,že jsem drakorozený nebo jak ,a že můžu vstřebat jeho životní sílu a tím ho úplně zabít...pořád to nechápu,ale co no,jdu za jarlem,ten bude mít radost.

Po cestě,ale nějáký burácející hlasy říkaly Dovakhiin!!!Kdo to byl?? a odkud to přicházelo???Jarl mi tedy pak řekl,že je mi Bílý Průsmyk zavázán a,že si můžu koupit barák,ale já už ho moc neposlouchal,protože jsem se těšil do Hospody...Ale abych našel odpovědi na mé otázky,tak musím jít na jícen světa do Vyšného Hrotgharu a tam jsou nějácí šedovousí,kteří mě mohou naučit jak používat dračí řevy(PECKA!!!).

Opět jsem si pronajal pokoj,napil se,najedl se a šel spát

To byl zase den...

Upravil/a dovakhiin15 dne 11.05.2012 23:31