---

→ Tah 169.


Adrian_S
Mlčky jsi vyčkával u dveří. Frekvence procházejících noviců a novicek se postupně snižovala až opět nastal u schodiště klid. Teprve tehdy jsi zaslechl kroky a Beliův hlas. Opět kráčel po boku světlovlasé profesorky z Ledohradu. Stále ji nabízel rámě a oba měli na tváři rozesmátý výraz. Pozvolna došli až k tobě a dveřím do kabinetu.

„Nevzpomínám si, že bych se s takovou vervou hrnul do učení.“ konstatoval s úsměvem Belius, když hledal klíč v kapse svého obleku, „Valindor se někde fláká. Ani na pohřbu nebyl.“ dodal a zkroutil hlavou, vytáhl klíč a odemkl. „No... Má drahá Světlano povinnosti volají.“ usmál se k ženě.
„Tak běž. Čím dříve je splníš tím dříve si budeme moci pokračovat.“ pousmála se Světlana a chytla se dveří od kabinetu, „Tady máš svoji hůl.“ podala mu hůl, která byla nejspíš opřená u dveří. Belius ji převzal, poděkoval a poté se pootočil k tobě, nic však neřekl a podíval se zpět na ženu.
„Tak zatím.“ mávl rukou a žena za sebou s vytažením klíče zavřela dveře. Belius se na tebe znovu podíval, nadechl se a řekl, „Půjdeme pomaličku k hřbitovu. Valindor nás dožene.“


Tondulín
Nivrel se v tichosti přesunula za závěs, zatáhla jej a vyčkávala co se bude dít dál. Sám jsi se vydal ke dveřím, chytl kliku a otevřel je, čímž jsi vyděsil osobu stojícího na druhé straně. Byl to tlustší Altmer. Lekl se neboť se zrovna věnoval konverzaci s jednou z Číšnic.
„U Osmičky...“ řekl když tě spatřil a rukou si přejel po hrudi, „Huuf... Tohle už mi víckrát nedělejte. Víte jak jsem se lekl?“ dodal a uvolnil kliku, „Omlouvám se slečno, ale nevím jak bych vám pomohl. Zkuste Paní Spellorovou. Já k tomuhle nemám dostatečnou kompetenci.“ otočil se zpět na Číšnici, která jen přikývla a vydala se vyhledat Spellorovu.


Sarako
Prošel jsi hlavním sálem hostince a poté pokračoval svižnější chůzí až k ke Krejčímu. Netrvalo dlouho a stanul jsi před jeho obchodem. Otevřel jsi dveře a vešel. Spatřil jsi Krejčího společně s rudovlasou Altmerkou (graf. vzhled - zde), která postávala před pultem a postupně převzala několik pečlivě zabalených balíčků. Bylo jich vcelku dost, že měla skoro co dělat, aby jí nepopadali. Nakonec pokus přeci jen vzdala a položila je stranou na pult, aby ti umožnila komunikaci s obchodníkem. Ten těsně předtím než jsi předstoupil před pult rukou shrábl vyplacené Septimy se spokojeným výrazem na tváři.

„Vy jdete pro ty šaty vaší paní? Nemám pravdu?“ zeptal se aniž by, ale čekal na odpověď. Odběhl stranou a přinesl ušité šaty. Opatrně je rozložil po pultu a spokojeně pravil, „Přesně jak jste si přál.“ založil si ruce, „Akorát jsem doufal, že přijde vaše paní osobně. Abych mohl některé menší nedostatky doladit... Přeci jen víte, že jsem musel dělat 'naslepo'.“ přiznal.

Altmerka mezitím zamumlala zaklínadlo a gestem ovládla balíčky s oblečením, vznesla je do vzduchu a poté spokojeně zamířila ke dveřím.
„Na shledanou.“ řekla a počkala až obchod opustí i její očarované balíčky a poté zavřela dveře. Krejčí se po jejím odchodu jen a pouze pousmál.
„Zvláštní ženská, ale velmi dobrá zákaznice.“ konstatoval, „No... Když sebou nemáte paní nezbývá než doufat, že jí skutečně budou. Když tak se můžete do konce měsíce vrátit a já vám je ještě upravím - zadarmo.“


Killiedan
Císař spokojeně kývl hlavou a Lockbrow jen dodal, „Přesně tak. Všeho do času. Nejprve si vyřešte své problémy, získejte zpět pořádné počty, urovnejte spory s Univerzitou. Pak se můžete soustředit na jinou věc.“
Stenus sice nebyl spokojen s tvou řečí nicméně ji přijal a přikývl.
„Myslím, že je to již zbytečné více protahovat.“ převzal slovo Císař, „Tyrwine promyslím tvoji nabídku k sňatku a dám ti vědět jak jsem se rozhodl. Vše nezbytné jsme probrali, proto není potřeba to již více natahovat a můžeme tohle shromáždění rozpustit.“

„Císařští mágové mají své metody. Sám jste se již dnes s jednou Daedrou střetl. Byl jsem u toho přítomen a pomohl vám. Takže víte jak nebezpečné jsou a jak těžko je lze zničit v rovném souboji.“ vysvětlil Stenus když se Císař odmlčel a všichni přítomní se postupně chystali k odchodu.

Tyrwin přistoupil blíže k tobě a Sabrině, „Dobrá řeč. Velmi dobrá.“ pochválil tě, „Říkal jsem, že bych pro tebe měl práci... Jestli o ní máš stále zájem promluvíme si o ní v mé kanceláři.“

Pokud si chceš promluvit s někým přítomným máš možnost. Jakmile opustíš tuto místnost nebudeš mít již tak snadnou možnost si s kýmkoliv z poradců Císaře či samotným Císařem promluvit.


Arthis
„Nejprve bych to odsouhlasila a se zbytkem si nějak poradíme. Doručit dopis bude hračka a toho vězně? Zkusíme zaplatit kauci. Sice nemáme až tolik peněz, ale určitě přijdeme na nějaké řešení. I bez zbytečných konfliktů.“ všiml sis, že do hostince vešla trojice legionářů, vedená mužem ve zbroji Penitus Oculatus. Byl mladší a jednalo se bezpochyby se jednalo o Imperiála. Jejich příchod zastavil celý hlahol v hostinci. Všichni s výjimkou Altmera, který seděl stále klidně, se otočili ke dveřím a pohledem si měřili příchozí válečníky s Císařství.

„Omlouváme se, že vyrušujeme.“ začal postupně agent Penitus Oculatus a klidnou chůzí v doprovodu legionářů dokráčel až k pultu. Někteří přítomní se již opět začali věnovat svým věcem, jiní však ne. „Ale rádi bychom požádali o něco málo pití a jídla. Během plavby nám dost vyhládlo a vyschlo v krku.“ pousmál se na Číšnici, která zrovna stála u pultu.