#878
Tondulin:
Tasil jsi meč a rozběhl se ke strážnici. Přede dveřmi stojí dvoje stráže s tasenýmu zbraněmi a zmateně se rozhlížejí kolem sebe. U okolních domů se začali rozsvěcovat okna, protože probuzení občané se snaží zjistit co se uprostřed noci děje a ty jsi najednou uslyšel jak někdo zařval "Argansus!" a chvilinku poté jako když se někde bleskurychle zažehne velký plamen. Ke kasárnám přiběhli hlídkující stráže z okolí a hned se na tebe obořili "Běž pryč trpaslíku! Tady nemáš co pohledávat! A schovej zbraň než tě zatkneme! Pokud s tím, ať už to je cokoliv, máš něco společného tak si tě najdeme!" několik stráží hned vběhlo dovnitř, ale ty jsi uviděl už jak jen z otevřeného zamřížovaného okna vylétl oblak prachu, který se ve světle loučí modře zatřpytil a pak se rozplynul. Někteří ze srážných vytáhli luky a začali vystřelili do vzduchu kde byl oblak několik šípů, bez odezvy ... zevnitř se ještě ozvalo "Zavolejte někdo léčitele!" a kolem tebe proběhla ještě další skupina stráží. Bláznivá chvilka ... otočil jsi se a za tebou stojí Tas s tvým měšcem v rukou a dívaje se na tebe "Ahoj! co se tu stalo? vypadá to tu skoro jako v kurníku, ale bez slepic a se strážemi ... a zase jsem u něčeho důležitého chyběl! příště mě musíš vzít sebou!" jeho ruka s tvým měšcem se počala přibližovat k jedné z jeho kapes.
Matthew074:
Z místnosti dvě okna vedou, ale mají silné železné mříže, protože jsi v přízemí kde mají zabránit neplánovaným vnikům a i když to nebylo důvodem jejich posazení do oken, tak bohužel i únikům. Stráže neotáleli a už se chystali s kopími vběhnout dovnitř. Vytáhl jsi kámen a zakřičel "Argansus!" okamžitě jsi pocítil takovou lehkost, že by jsi skoro mohl létat nebo se nechat unášet vzduchem. Podíval jsi se na ruku ve které jsi držel kámen, ale ta se začala od prstů rozsypávat v modravý blyštivý prach a teleportační kámen bez opory spadl na dřevěná prkna na podlaze ... jeden ze stráží proběhl dveřmi, které ve chvíli jeho pobytu mezi nimi náhle a bez varování zaplnil rudý oheň a strážce, nebo spíše strážcova zbroj a kostra se sesuli a rozložily po podlaze. Ruka ti zmizela v oblak modrého prachu a hned na to se začaly rychle rozsypávat i ostatní části tvého těla i se zbrojí a věcmi které máš u sebe. Druhý strážný se mezitím probral z šoku, že se před ním z čista jasna objevil smrtící magický plamen, který zatím stihl mírně pohasnout a rozmáchl se po tobě skrz plameny kopím ... už jsi se skoro celý rozplynul a kopí tedy cíl nenašlo. Otevřenými okny zafoukal silný vítr a tebe, změněného v oblak prachu, profoukl místností skrz zamřížované okno ven ... ještě sis všiml stihnout že do místnosti přiběhli z věže další stráže a že venku kolem kasáren začal velký rozruh. Teprve po vylétnutí z okna jsi ucítil bolest, jako by tě něco trhalo, když tě vítr rozfoukával po okolní krajině ... zatmělo se ti před ... výhledem. (nemusíš nic psát, právě se teleportuješ a jako oblak prachu toho stejně moc nenamluvíš a moc nezařídíš ... ale můžeš si třeba něco myslet)