#858
Tondulin:
Vešel jsi do obchodu a ve dveřích jsi se minul s tím v kožené zbroji, který tě kývnutím hlavy pozdravil a zmizel v noci. Mezitím co jsi vcházel, ten druhý zalezl se zbrojí do menší kabinky a nevšiml si tě. Prodávající také někam zmizel, což ale netrvalo dlouho a hned byl u pultu s malou zavřenou papírovou krabičkou "Dobrý večer, i když na ten je již pozdě ... chodí mi sem v těchto pozdních hodinách hodně nakupujících ... samozřejmě si nestěžuji." dodal rychle a pak pokračoval "Přejete si něco konkrétního pane?" všechny věci jsou vyskládané ve vysokých a dlouhých řadách za pultem, takže si každý kupující musí o věc kterou si chce koupit požádat prodavače. Najednou se dvířka kabinky otevřela a z nich vešel ten člověk, tentokrát ale v impozantní chitinové zbroji ... ve světle magického světla z vnitřku kabinky se vyleštěný povrch matně zaleskl. Prodavač hned musel muže pochválit a pak mu ukázal na krabičku, že jsou v ní nějaké amulety či takové podobné věci ...
BadWolf:
Schopnosti by jsi na to měl mít, přece jen jsi měl v rukou už spousty kusů dřeva a také jsi udělal hodně skvělých soch a hraček ... jen tedy dřevo je teď tužší a silnější, ale to pro tebe snad nebude problém. Dal si se do vyřezávání, to ti potrvá jeden tah s tak nezbývá než se do toho pustit ... tak si tak spokojeně vyřezáváš když najednou stařík vytáhne prsty z uší a začne se stále otočený ptát ... "Už to bude? jsem nedočkavý! strašně se na to těším! no tak! řekněte že už to je!" ... heh ... teprve jsi začal ... ale i přesto už má soška velice ... ale opravdu velice zhruba utvořený tvar, mořská panna sedící na houbičce hladící draka, nikdy jsi žádného neviděl ale všechno je jednou poprvé že? Možná by jsi mohl svá díla pojmenovávat a v budoucnu se stát nejslavnějším sochařem mořských pannen a houbiček. Stařík nedočkavostí skoro skáče, div se na vlhké noční trávě nesklouznul a nespadl na ještě nerozsedlé ostatní, mírně lesknoucí houbičky.
Matthew074:
"Sice tohle není žádný obchod s oblečením, ale támhle u dveří běžte do tý kabinky ... tam si občasní kupující můžou vyzkoušet nebezpečnější artefakty a jiné věci, nikdo tam na vás neuvidí a hned jak vejdete a zavřete dvířka, tak se rozsvítí magický světlo. Mezitím co tma budete zkusím najít něco za těch ... pár zlatých ..." tak sis tedy vzal zbroj a převlékl se v malé kabince, zevnitř ohořelé ... zbroj se ti na oblečení nasazovala až nehezky snadno, a také se v ní cítíš skoro jako by byla na tvojí velikost, takže jsi jen slabě utáhl několik přezek a zbroj se na tobě hezky usadila. Prodávající také nelhal v tom že chitin je pružný, velmi snadno se ti hýbalo, a také ten chitin není až tak těžký, takže se ti hýbe i lehce ... s pocitem nesmrtelnosti jsi vyšel ven a před tebou u pultu stojí nějaký zelenooký trpaslík s hnědými vousy, spletenými do copů, které určitě něco znamenají, ale zy svůj život si se setkal jen s vršeckými trpaslíky ... kdo ví co to může znamenat. Hned ti došlo že je tedy z podzemí a nejspíš je to nějaký válečník, je oblečen v podivně béžové koženné zbroji a na ramenou má náramenníky z velice tmavého, leštěného kovu. U pasu má zavěšený jednoruční meč a na zádech má, překvapivě dva štíty! jeden je normální ocelový, ale druhý je krásný, skoro jako pro krále. Zpoza pultu na tebe mávnul prodávající a ukázal na papírovou krabičku "Tady jsou nějaké ty levnější cetky proti temné magii, nic speciálního mezi nimi nehledejte, ale občas se i tyhlety věci můžou hodit." nechal krabičku zavřenou "Jen tedy když už jste si nasadil tu zbroj tak bych od vás požadoval peníze ... žijeme v těžké době a kdyby jste náhodou chtěl utéct ... no nechtěl bych si tu zbroj poškodit." usmál se vlídně prodavač.