---

No aspoň že tak, mě úplně děsí, jak se stala čína populární a přitom se málokdo zamyslí nad tím, jestli by to Číňan vůbec strčil do pusy...
Já mám za to, že asijská kuchyně v ČR chce hodně studia a investice peněz i energie do získání správných ingrediencí, z nichž některé se beztak nedají sehnat ani ve specializovaných obchodech (krom toho mi přátelé, co jezdí pravidelně do Číny, říkali, že jejich zelenina- i když druhově stejná jako ta naše- je úplně jiná, fantastická a šíleně křehká, takže by člověk ani nepoznal, že je to totéž, co se u nás dá běžně koupit na tržnici nebo v supermarketu). Třeba čínská autentická kuchyně podle mě tady u nás skoro nejde. Dá se ale udělat celkem decentní "čína po evropsku" která využívá alespoň to, co se tu sehnat dá (rybí a ústřicová omáčka, různé fermentované ingredience..) a nesnaží se zprasit každé jídlo tím, že útočí na chuťové buňky šokem místo chutí. Já se o to taky sem tam pokouším, ale mám se ještě hodně co učit. Na doma mám radši italskou kuchyni, ta je prostě super a přitom jednoduchá a daleko dostupnější, většinu ingrediencí si navíc bezproblémově pěstuju na zahradě :)

Jinak radši než knížky mám právě takovéhle kurzy jako byl ten ruský, kde se člověk setká přímo se zástupci daného národa, kteří ho to naučí a ještě přihodí pár kulturních zajímavostí :)