---

→ Tah 1299


Adrian_S
„Ano.“ kývla hlavou Ritabeth bez zaváhání, „Cítím, že v tomhle místě silně emituje magie.“ kývla znovu hlavou a se zájmem se pustila do zkoumání jednoho z neoznačených obelisků. Sehnul ses ke zkamenělému a s námahou mu vyprostil ze sevření knihu. Působila zachovale, nalistoval jsi několik posledních stránek a prohlédl si je.

V knize je mnoho textu, ale nic neodkazuje na zdejší obelisky a jejich význam. Obrátil ses tedy na obě ženy. Okamžitě ses jal ozkoušet svoji domněnku. Obelisk označený jako element ohně jsi zpražil plameny. Reagoval téměř okamžitě, symboly na něm se rozzářili tmavě modrou barvou. Neotálel jsi proto a sehnul se k zemi, nabral hrst hlíny a hodil ji po obelisku se symbolem elementu země. Zareagoval obdobě. Neušlo ti, že Ritabeth se vždy prudce otočila a připravila se do obranné pózy jakoby očekávala nějaký útok ze zálohy. Ani jednou se ovšem nic nestalo.

„Teď bych byla obzvlášť obezřetná...“ namítla Ritabeth, „Nevím jestli chyboval a zkameněl nebo mu zkamenění přivodil někdo jiný, ale nerada bych skončila jako on.“ pokynula hlavou ke zkamenělému. „Tenhle typ prokletí bývá nezvratný.“


Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.


SuperHunterCZ
Muž v kápy se dlouze odmlčel. Očividně si tě měřil pohledem, poté se znovu nakrátko ohlédl.
„Dobře.“ ozval se opět jeho hlas v doprovodu strohého přikývnutí, když natočil hlavu opět ke vchodovým dveřím. „Osmička ví, že jsem po té dlouhé cestě znaven...“ udělal krok vpřed a přiblížil se k tebou pootevřeným dveřím, „Přijmu tedy pohostinnost a doufám, že Civello nebude zaneprázdněn tak dlouho.“