---

→ Tah 1263


Adrian_S
„Jsem připravena.“ ujistila tě pohotově Ritabeth než ses jí pustil a zamířil k Atafovi. Následovala tě.
„Smíšený.“ odpověděl ti Ataf a ohlédl se směrem k Císařské lodi na níž byl přítomen Bellamont. „Standardně jsou tyhle kontroly mnohem přísnější. Námořníci od Císařských prolezou téměř celou loď, poručí vždy otevřít několik zavřených beden a zkouší co všechno jim při kontrole projde. Tyhle se prý díval jen po zbraních, zajímali se o to kolik má loď válečných strojů a celkově na její bojeschopnost. Ani se nepokusili zabavit nic z chlastu... To zní možná směšně, ale pokud jde o chlast tak se vždy pokusí něco zkonfiskovat. Tyhle to nezkusili. Také se ani nesnažili požádat o nahlédnutí do vašich kajut. To také nebývá úplně zvykem.“ hodnotil průběh, „Bellamont byl také zvláštní. Plavím se v těchhle vodách už dost dlouho, abych buď osobně znal tyhle vedoucí kapitány co mají pod sebou nějaké lodě nebo o nich alespoň slyšel. Jméno Bellamont jsem nikdy nezaslechl... A nemluvil jako někdo kdo by tu funkci dostal nedávno.“ opět se zadíval směrem k jeho lodi, „Také se každý z Císařských kapitánů co vstoupil na moji loď vždy okamžitě legitimoval. Tenhle nám sdělil své jméno až na moji výzvu a nesňal ani přilbu.“ kroutil hlavou.

„Ale jsem přesvědčen, že to bude v pohodě. Počkají až odplujeme a potom poplují svojí cestou.“ uzavřel nakonec své poznatky Ataf. Vaše loď se konečně začala pozvolna dávat do pohybu. Kormidla se ujal sám první důstojník. Kormidelník místo toho vypomáhal na spodní palubě.


Tondulin
Začal si řvát z plných plic na skupinku jezdců, která před chvílí projela kolem vás. Bylo to však marné. Nikdo z nich se neohlédl ani nezpomalil, pokračovali rychlým tempem vpřed. Během svého řevu si ovšem zcela zazdil další dusot kopyt koní, který se ti hnal za zády.

Usuzuješ, že by se mohlo podle jejich zbarvení jednat o příslušníky Vysokoskalské legie. Tma, rychlost kterou kolem vás projeli a též nedokonalost osvětlení jejích loučí může však zkreslovat.

Tato skupinka tvá slova již zaznamenala a rozhodla se zastavit. Jeden z jezdců zvedl ruku a dalších nejméně devatenáct zastavilo. Dusot koní utichl. Tvé vojsko jen překvapeně zíralo na jezdce v legionářských zbrojí. Muž v čele jízdního oddílu lehce pobídl koně a objel tě. Orčice poodstoupila stranou. Další jezdec v pořadí přejel do popředí, aby na tebe lépe viděl. Skrze jeho plnou přilbu, ale nebylo možné poznat o koho se jedná, šlo však o muže. Zbroj měl totožnou s ostatními.

„Jménem Osmé legie stůjte?“ zopakoval tvá slova po svém muž v plné přilbě, nejspíš si tě měřil pohledem, protože letmo sklonil hlavu a poté ji pozvedl „Zneužití těchto slov se tvrdě trestá, hochu.“ pokračoval, „Tohoto se může dožadovat pouze osoba ve službách Císařství s příslušnou hodností v Císařské legii. Takže doufám, že máš pádný důvod proč si tato slova zvolal na mé muže a přiměl mě a mé dva další oddíly zastavit.“ poukázal rukou za sebe. Zdály zněl další dusot koní. „Má skupina je zde na žádost kancléře Baliona Christiana Talariana. Máme se neprodleně dostavit do Imperial City a já osobně se mám hlásit přímo u něj, kancléře.“ dodal s mírnou důležitostí v hlase. „Takže...“ zvolal důrazně, „Proč jste mě a mé muže zastavil.“ tázal se.


ScorpionCZ
„Feladan Tarn. Pouze shoda jmen s tím Tarnem co stojí v čele Císařských mágů.“ začala ti postupně prozrazovat o Feladanovi Tarnovi část svých poznatků, „Žil během třetí éry. Nebudu tě zahrnovat jeho sáhodlouhým životopisem co jsem si o něm měla možnost přečíst a zjistit. Pravda dost pramenů se v tomhle směru liší... Takže občas je fuška odlišit to co je smyšlené a co jsou skutečná pravdivá fakta. Ale to podstatné je, že se Feladan Tarn zabýval podstatou duše. To samozřejmě není nic výjimečného, protože existuje spousta mágů, kteří se tímto směrem ubírali a zajímalo je to. A jako mág jistě chápeš, že magie má mnoho tváří a lze ji uchopit různě.“ odmlčela se, aby si utřídila myšlenky, „Tento mág se konkrétně zabýval její podstatou, jejím zachováním. Zabýval se otázkou reinkarnace. Říká se, že nechtěl dosáhnout nesmrtelnosti formou nezničitelného těla, které by nemohlo stárnout a kdykoliv by bylo nějakým způsobem usmrceno uzdravilo by se a on znovu povstal. Nýbrž chtěl své tělo vždy na sklonku života přetvořit v nové, zcela jiné, ale se zachovanými vědomostmi. Pravděpodobně proto, aby mohl vždy začít znovu, jinak a možná lépe. Kdoví. Popravdě se neví jestli se mu někdy podařilo. Samo osobně to v teoretické rovině zní dost zvláště až komplikovaně na bezchybné provedení.“ usmála se.

„Každopádně různě po Tamrielu jsou ukryty jeho vědomosti v sepsaných písemnostech, které bych ráda sesbírala a nastudovala. Přiznám se, že mě příliš nefascinuje tahle část, kterou se nejvíce proslavil. Reinkarnace... Jsem altmerka, takže pokud můj život neukončí někdo předčasně... Budu žít i tak dost dlouho.“ opět udělala pauzu, „Císařští mágové jeho... řekněme výzkum považují za něco špatného, něco co se zcela vymyká schválené magii a koketuje to spíše s temnou, nepovolenou magií až přísně zakázanou. Jenže rozdíl je v tom, že většina těch co se zabývá podstatou duše a smrti koketuje s nekromancií a ano. Skutečně si potom dopomáhají zakázanou magií. Jenže Feladan Tarn nechtěl oživovat mrtvé.“ nastala krátká odmlka a pohlédla na tebe, „Stačí? Nebo mám být trošku víc konkrétnější... Zase nechci úplně zahlcovat zbytečnými fakty.“ zasmála se a rozhlédla po kabinetu.


SuperHunterCZ
Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla.
„Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní.

Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně.

„Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“
„To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním.
„Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“


[/quote]