---

Já si zakládal na barvitém vyprávění, takže proto tolik slov.

Ztratil sem se
Panikařím a mám hrůzné představy o tom, co by se mohlo stát za scénář a jaké o mě budou titulky v novinách až budu pohřešovaný, taky si vzpomínám na děsivý historky domorodců o nebezpečných zvířatech a na příběh o mocném a spravedlivém duchu toho pralesa.
Vzchopím se a vydám se po nějakých stopách.
Nakonec se prodírám houštinami a po delší době se potím a jsem unavený a najednou, možná z blouznění slyším africké bubny a s každým krokem jsem blíže. Když jsou tak hlasité, že mě z nich téměř bolí hlava, stane přede mnou černý had. Chvíli si hledíme do očí, mám pocit jako by mě četl v myšlenkách a jakoby říkal "Už nejsi takový pán tvorstva, že člověče?" Pak pokyne, jakoby chtěl říci. "Ušetřím tě."
Následně se všechno vyjasní a já slyším, jak někdo volá moje jméno.
Pak je tam dovětek ve smyslu, že stále nerozumím tomu, co se tam tenkrát stalo, ale že věřím, že jsem se setkal s tamním duchem. Nakonec z toho vyplyne poučení, že nejsme vládci této planety a že bychom se k ní měli chovat uctivěji...

To je můj příběh v kostce... xD Na tom papíře vypadal lépe...

Ale já mám v hlavě vždycky předlouhý, nápaditý a epický příběh s myšlenkou, ale díky časovému limitu ho nemůžu realizovat. To co jsem jim odevzdal bych nazval poetickou osnovou :D