---

→ Tah 1181


Adrian_S
„Ano i ne. Ve skutečnosti existovala již před mnoha lety, ale vlivem různých událostí byla nakonec rozpuštěna a nikdo se neměl k jejímu obnovení v tak velkém rozsahu. Napříč provinciemi bez ohledu na politickou příslušnost.“ zasvětila tě Ritabeth, „Přesto… zpočátku měl kancléř mnohem menší plány, chtěl ji soustředit spíše na procísařské provincie.“ dodala a krátce se odmlčela, „Skoro od narození. Mé setkání s magii není nijak výjimečné. Projevila jsem nadání a vzhledem k bohatství a vlivu mé rodiny to šlo poměrně snadno. Přesto… Přestože mi zpočátku vyšlapal cestičku můj otec, brzy se všichni přesvědčili o tom, že mé nadání je skutečně mimořádné a jsem studentkou u těch nejlepších oprávněně. Ale samozřejmě se vždycky najde pár závistivců co bude tvrdit opak.“ poznamenala lhostejně, „Zprvu jsem byla vyučována zdejším velmistrem, ale byl příliš zaneprázdněný a jeho výklad magie nebyl až tolik přínosný, proto mi otec brzy sehnal nového soukromého učitele. Jeho znalosti byly fenomenální a vděčím mu za mnohé, budiž mu země lehká. Po jeho náhlé smrti jsem byla dostatečně znalá, abych mohla zahájit studium na magické Univerzitě. Zvolila jsem Daggerfallskou Univerzitu.“

Daggerfallskou Univerzitu jsem si vytvořil především pro účel příběhu v Hrozbě. Nejedná se o klasickou magickou Univerzitu jak ji znáš z Oblivionu (Imperial City) nebo Skyrimu (Ledohrad), ale spíše o Univerzitu podobnou té reálné. Kde se vyučuje více oborů nejenom z jednoho konkrétního odvětví.

Daggerfallská Univerzita je rozdělena na několik kateder (katedra magických studií, katedra umění atp.) v jejichž čele vždy stojí nějaký vedoucí katedry. V čele Univerzity pak stojí rektor. Ten má na rozdíl od arcimága trochu více povinností a není zaměřený jen na magické odvětví. Z toho důvodu nemá nárok na titul arcimága i v případě, že je rektorem někdo s magickým zaměřením. Ovšem může se účastnit magických sněmů, sněmů Univerzit atp. jako klasický arcimág. V případě, že rektor není magického zaměření tak jej může na ‚magicky zaměřených akcí‘ zastupovat vedoucí katedry magických studií, ale ani on nezíská titul arcimága.

Daggerfallská Univerzita co se týče prestiže v oblasti magického vzdělání nedosahuje takové úrovně jako má Univerzita v Imperial City.

„Asi vám nemusím popisovat sáhodlouze můj studentský život. Byl bohatý to ano, ale zas to není něco co byste nutně musel vědět.“ pousmála se, „Ale jestli vám něco říká jméno Hannibal de Peyran. Ostatně by mělo.“ podívala se na tebe s přimhouřenýma očima.

Hannibal de Peyran je současným rektorem Daggerfallské Univerzity, který již po třetí svoji funkci obhájil. (celkem může být ve funkci 4 po sobě jdoucí období, na rozdíl od arcimága je jeho funkční období pevně ohraničeno) Dlouhodobě se zajímá o vliv magických artefaktů, přetváření magické energie a její uchovávání v předmětech, případně její extrakcí z předmětů. Také se proslavil podporou poměrně kontroverzního výzkumu zahrnující paměťová a mysl ovlivňující kouzla. Vzhledem k tomu, že je poměrně aktivní na akademické půdě, ale též v politice a zejména pak ve své podpoře cechu mágů ve Vysokoskalí. Mohla se s ním tvá postava v minulosti setkat na některé z akcí pořádaných cechem.

„Patřila jsem mezi studentky, které mu mohly pomáhat a asistovat u některých jeho výzkumů. Velmi přínosné.“ kývla hlavou, „V té době myslím, že ještě ani nebyl rektorem… nýbrž vedoucím katedry magických studií. Ale nebyla to jediná kapacita u které jsem měla možnost studovat.“ odmlčela se nakrátko, aby se opět ohlédla a zkontrolovala své hosty, alespoň velmi letmo. Nikdo však nepůsobil, že by její vzdálení nějak postřehl. „Studovala jsem i pod jeho ženou, arcilektorkou Vivien de Peyranovou… nebo pod velmistryní Landreau. Krátce jsem měla možnost studovat i pod současným kancléřem Talarianem. Napadá mě spoustu jmen s nimiž jsem dlouhodobě nebo jen krátkodobě během svého studia přišla do styku jako studentka. Ale to v konečném výsledku není nic mimořádného. Každý mág, který má nějaké vyšší ambice se musí snažit mít kontakt s někým ze zvučných jmen.“


SuperHunter
„Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“
„Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira.
„Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál.
„To financování obnovil přímo Nir?“
„Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“

„Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“
„Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello.
„Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči.