---

→ Tah 1180


Sarako
Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal.

Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové.


Tondulin
„Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu.

„Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“

Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu.


Adrian_S
Tvé uklonění čarodějku pobavilo, lehce se usmála. „Ritabeth.“ představila se ti na oplátku obdobně, stručně bez jediného titulu, „Ano. Mé tělo poutá pozornost, ale nač bych tomu měla bránit? Neměli bychom se stydět za to jak nás bohové stvořili… Propůjčuje nám jisté zbraně, které nesmíme váhat využít. Vám mužům sílu, nám ženám půvab.“ příjemně se pousmála, „Ale jsem lehce zklamána.“ přiznala a její příjemný úsměv zmizel, „V souvislosti s důvodem vaší návštěvy.“ uvedla na pravou míru, „Ale chápu… Můj bratr… Má jisté kvality, které sice naši rodinu čas od času stojí nemálo peněz, ale občas je jeho nevšední kuráž přínosná.“

„Troufnu si říci, že velmi dobře.“ konstatovala s notnou dávkou sebejistoty, „Přestože si to moji nepřátelé nemyslí.“ přiznala s pohrdáním v hlase a rozhlédla se po okolí, jakoby i nadále nechtěla ztrácet přehled o situaci kolem, „Právě proto jsem získala prestižní křeslo v radě Čarodějů. Nikoliv kvůli vzhledu nebo snad přátelství s kancléřem a konexemi na vlivné rody z Hammerfellu a Vysokoskalí.“

Rada Čarodějů byla obnovena krátce po nástupu velmistra Baliona Christiana Talariana do úřadu kancléře Tamrielského Císařství z jeho vlastní iniciativy. Doposud se však rada nesešla ani není veřejně znám počet jejích členů a konkrétní jména. Jména, která byla veřejně potvrzena kancléřem jsou: Balion Ch. Talarian, Leta Tarnová, Valindor Benoch, Hannibal de Peyran a Meligulus Vita. Veřejně se však předpokládá, že členy jsou nominovaní zástupci jednotlivých magických institucí (Univerzit, významných cechů atp. napříč Tamrielem).


SuperHunter
„Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“
„Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira.
„Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál.
„To financování obnovil přímo Nir?“
„Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“

„Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“
„Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello.
„Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči.


ScorpionCZ
Převlékl ses do roucha, které ti doporučila Laurana. Laurana si zkontrolovala své věci, upravila se a převlékla, následně jste sbalili své věci a odebrali se opět dolů. Dole na vás již čekal Scipio, který se stihl též převléci do své smuteční uniformy oceněného a vyznamenaného veterána Čtvrté legie.

„Serana pomáhá Flaviovi najít uniformu.“ vysvětlil s úsměvem Scipio. Laurana se mezitím odebrala za služebnou domluvit si u ní další hlídání malé Merril. Zatímco byla pryč Scipio se několikrát prošel po chodbě a poté se opět zastavil. Pozvedl hlavu ke schodišti kde se konečně objevil Flavius v doprovodu Serany, oba byli oblečeni do smutečního. Zatímco Serana volila podobné smuteční roucho jako ty, Flavius se oblékl do podobné uniformy jako měl Scipio. Jeho uniforma však nebyla zdobená četnými oceněními a vyznamenáními. Nabídl Seraně rámě a sešel dolů ze schodů.
„Ještě si rychle skočíme do města. Měli bychom to s přehledem stíhat.“ řekl Flavius. Scipio jen kývl a nechal dvojici odejít. Laurana se krátce po jejich odchodu vrátila k vám a dala vám pokyn, že je připravena vyrazit.

Společně jste tak vyrazili vstříc Univerzitě. Opustili jste pozemek vaší vily a směřovali ulicemi rovnou k Univerzitě. Cestou jste míjeli občany města, ale i návštěvníky a tříčlenné hlídky legionářů. Brzy jste prošli kolem chrámu a dostali se až k mostu, který vedl na Univerzitu. Skrze bránu jste se dostali bez problémů, hlídka legionářů vás vpustila na most. Na druhém konci to už tak hladce nešlo. Před branou na pozemky Univerzity postávala dvojice stráží v černé univerzitní zbroji a prozatím zastavovala všechny, kteří měli v úmyslu projít branou dříve.

Mezi zastavenými sis všiml i rytířů ze Shornhelmu, kteří vás předtím poctili svojí návštěvou. Mezi nimi byl i Elbert, který na sobě měl podobnou smuteční uniformu jako měl Scipio s Flaviem. Pouze na ní bylo patrná příslušnost k Vysokoskalské legii nikoliv k té Cyrodiilské. Na hrudi měl připevněné nějaké vyznamenání, o jaké jde však netušíš.
Postával stranou od davu a společnost mu krom jeho rytířské gardy dělal též kancléř Talarian (graf. vzhled – zde) a dvojice žen, jedna velmi stará prošedivělá žena s četnými vráskami (graf. vzhled – zde) ve tváři a druhá o mnoho desítek let mladší, zrzavá (graf. vzhled – zde) . Obě na sobě měly tmavé šaty a amulet členů rady Starších zavěšený na viditelném místě. Opodál se nacházela dvojice bojovníků ve zbrojích Císařské gardy, kteří nejspíš měli dohlížet na bezpečí samotného kancléře. Zatímco obě ženy diskutovaly mezi sebou, Elbert věnoval veškerou svoji pozornost rozpravě s kancléřem. Podle všeho se rozprava mezi muži nese v přátelském duchu.

„Kancléř Talarian.“ poznamenal tiše přesto velmi zřetelně Scipio, „Ta starší žena… To je Isabella Monová, vedoucí odboru Spravedlnosti. Ta mladší, zrzavá je velvyslankyní Vysokoskalí. Ashfordová.“ dodal na vysvětlenou, „Obávám se, že přednostně pustí asi jen tebe dovnitř.“ konstatoval nakonec, když jste se zastavili.


[/quote]